Podniková norma PREdi PROJEKTOVÁNÍ KABELOVÝCH VEDENÍ VN, ZABEZPEČENÍ JAKOSTI

Transkript

1 Zpracoval: Jiří Kodad S Technický controlling Schválil: Vydal: Podniková norma PREdi Tomáš Gleich vedoucí sekce S Provoz sítí Strana: 1/ Rozhodnutím č. 33/2014 Jiří Kodad vedoucí skupiny S Technický controlling Garant: Tomáš Pojer S Technická kancelář Prokazatelnost seznámení: ano Oblast: J Jakost, U Údržba, K Koncepce a správa sítí Utajení: VEŘEJNÝ DOKUMENT A.1 Účel a cíl podnikové normy A. ÚVODNÍ A OBECNÁ USTANOVENÍ Stanovit postup při projektování kabelů VN. Postup je součástí systému zabezpečení jakosti montáže kabelových vedení (dále SZJ). A.2 Související předpisy a řídicí dokumenty Označení ČSN ČSN ČSN ČSN EN ČSN EN PNE PNE PN JA 905 PN JK 204 PN PX 502 PN řady Sx xxx PN VA 911 A.3 Klíčová slova A.4 Obsah Název předpisu Elektrické instalace budov Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení Oddíl 523: Dovolené proudy v elektrických rozvodech Požární bezpečnost staveb Nevýrobní objekty Prostorové uspořádání sítí technického vybavení Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň Zkoušky elektrických a optických kabelů v podmínkách požáru Část 1-2: Zkouška svislého šíření plamene pro vodiče nebo kabely s jednou izolací Postup pro 1 kw směsný plamen Kladení kabelů NN, VN a 110 kv v distribučních sítích energetiky Kabelové kanály, podlaží a šachty Zpracování digitální projektové dokumentace energetické sítě PREdi Výstavba a opravy kabelových vedení VN, zabezpečení jakosti Číslování a značení energetických zařízení Podnikové normy tvořící Katalog prvků Obchodní podmínky ke Smlouvě o poskytnutí projektových prací a inženýrské činnosti projektování, projekt, uložení kabelu, jakost, kabelové vedení 1 VÝKLAD POJMŮ A ZKRATEK HLAVNÍ ZÁSADY PROJEKTOVÁNÍ KABELOVÝCH VEDENÍ APROBACE PROJEKTANTŮ PROJEKT VOLBA KABELŮ Z HLEDISKA PROSTŘEDÍ A ULOŽENÍ APROBACE KABELU ZÁSADY PRO ZPŮSOB UKLÁDÁNÍ KABELŮ A VOLBU TRASY ZÁSADY PRO ULOŽENÍ KABELŮ A STYK S OSTATNÍMI SÍTĚMI A OBJEKTY ZÁSADY PRO ULOŽENÍ KABELŮ V ZEMI ZÁSADY PRO STYK KABELŮ SE SÍTĚMI A KOMUNIKACEMI ZÁSADY PRO ULOŽENÍ KABELŮ NA VZDUCHU A V OBJEKTECH... 8

2 Strana: 2/ PROTIPOŽÁRNÍ OPATŘENÍ V OBJEKTECH, KABELOVÝCH KANÁLECH, TUNELECH A KOLEKTORECH POPIS ČINNOSTÍ A ZODPOVĚDNOSTI PRACOVNÍKŮ KONZULTACE A SCHVALOVÁNÍ PROJEKTŮ REJSTŘÍK ZHOTOVITELŮ PROJEKTŮ HODNOCENÍ PROJEKTANTŮ A PROJEKTŮ A.6 Prokazatelnost seznámení Rozsah: Zaměstnanci útvarů S , S , S , S , S , S a S Forma: Rozsah: Forma: Zápisem v Knize poučení a kontrol. Firmy z Rejstříku zhotovitelů PREdi pro stavebně-montážní a projektové práce se zařazením Projektant nebo Projektant DŘT. Zveřejněním na webových stránkách PREdistribuce, a. s., a zasláním informačního u.

3 Strana: 3/11 B. ZNĚNÍ PODNIKOVÉ NORMY 1 Výklad pojmů a zkratek Zkratka Význam EZÚ Elektrotechnický zkušební ústav PAVUS Požárně atestační a výzkumný ústav stavební PREdi PREdistribuce, a. s. TDI Zaměstnanec útvaru S Řízení výstavby, který zajišťuje technický dozor TDS Zaměstnanec útvaru S Dohled správy sítě, který zajišťuje inspekci a technický dohled TUPO Technický ústav požární ochrany ÚTC Útvar S Technický controlling 2 Hlavní zásady projektování kabelových vedení 2.1 Aprobace projektantů 2.2 Projekt (1) Projektování kabelů VN v rozvodných zařízeních PREdi mohou provádět pouze firmy (projektanti) z Rejstříku zhotovitelů PREdi pro stavebně montážní a projektové práce s příslušným zařazením. (2) Pro projekty staveb, které patří do kategorie veřejných zakázek, platí příslušná ustanovení vnitřní PN LO 905. (3) Způsob a forma zadávání konkrétních prací, dodávek a projektů jsou upraveny dle vnitřní PN LO 905. Příslušné smlouvy o dílo o dodávce projektových prací na konkrétní práce se uzavírají dle vnitřní PN VA 901, v podrobnostech se postupuje dle PN VA 911. (1) Projekt stavby musí být proveden v souladu s platnými řídicími dokumenty společnosti PREdi a v souladu s obecnými právními předpisy, technickými požadavky na výstavbu (stavební zákon a jeho prováděcí předpisy), bezpečnostními předpisy a normami. (2) Projektant podle dále uvedených zásad zpracuje projektovou dokumentaci trasy kabelového vedení a vyřeší souběhy a křížení kabelu se všemi inženýrskými sítěmi a objekty v souladu s platnými předpisy a normami. Trasu veřejnoprávně projedná s důrazem na stanovisko správců dotčených sítí technického vybavení, majetkoprávními vztahy a stanovisky silničního a drážního správního úřadu, případně Ministerstva dopravy a spojů. 2.3 Volba kabelů z hlediska prostředí a uložení (1) Pro kabely se syntetickou XPE izolací platí PNE a) Typy a průřezy kabelů se použijí pouze takové, které jsou uvedeny v Katalogu prvků a byly schváleny při projednávání projektu dle kapitoly 4.1 této PN. b) Kabelové soubory se použijí podle schváleného projektu, musí odpovídat podmínkám jejich umístění a být uvedeny v Katalogu prvků. (2) Pro nová kabelová vedení 22 kv uložená v zemi a výjimečně ve vodě se použijí výhradně jednožilové kabely vodotěsného provedení typu 22 AXEKVCEY uvedené v Katalogu prvků. (3) Montáž kabelových souborů musí být provedena v souladu s PN řady GS. (4) Do kabelových kolektorů, tunelů a kanálů se přednostně použije kabel s bezhalogenovým oheň retardujícím PE pláštěm dle Katalogu prvků (např. 22-AXEKVCER).

4 Strana: 4/ Aprobace kabelu Používají se výhradně kabely dle Katalogu prvků. Ve zvláštních případech, kdy nelze zvolit typ kabelu nebo kabelového souboru dle Katalogu prvků, musí být tato volba předem projednána a schválena útvarem S Technický controlling. 2.5 Zásady pro způsob ukládání kabelů a volbu trasy (1) Jednožilové kabely se v sítích PREdi ukládají přednostně v těsné trojúhelníkové formaci. V případech kdy je nutno maximálně využívat zatížitelnost kabelů pro přenášení velkého výkonu (například propojení transformátorů 110/22 kv s rozvodnami 22 kv apod.) se použije plochá formace, při které lze kabely více zatížit, neboť jejich izolace je méně tepelně zatěžována. (2) V případě průrazu je u ploché formace menší možnost přechodu zemního spojení na dvou nebo třífázový zkrat. (3) Pokud tato PN nestanoví jinak a umožní to místní podmínky, ukládají se kabely podle zásad PNE , prostorové uspořádání je podle ČSN Při volbě trasy kabelového vedení se v síti PREdi v zastavěných oblastech dává přednost ukládání do pásů pro pěší (chodníků) v prostoru nejblíže přilehlém k zástavbě. (4) Při soustředění většího počtu kabelů do jedné trasy je nutno snížit zatížení nebo zvětšit jejich vzdálenost, aby nedocházelo k vysušování půdy. Uložení kabelů se vyznačí na příčných řezech ve výkresové dokumentaci. (5) Při ukládání kabelů různých napěťových soustav nad sebe platí zásada, že vysokonapěťové kabely jsou uloženy u dna výkopu, nad nimi kabely sdělovací a nejvýše jsou uloženy kabely NN. Kabely VN jsou přitom zasypány vrstvou písku a na pískovém loži položeny betonové desky, aby při případné poruše nedošlo k poškození ostatních kabelů obloukem. Při tomto uspořádání je zatížitelnost kabelů snížena, vzhledem k vzájemnému ohřívání a vysušování půdy. Výpočet zatížení při soubězích většího počtu kabelů vedle sebe nebo nad sebou se provádí podle ČSN (6) Pro kladení kabelů v kanálech, podlažích a šachtách platí PNE a v kolektorech (sdružených trasách městských vedení technického vybavení) ČSN (7) V případě propojení nových kabelů se stávající kabelovou sítí se přednostně toto spojení provádí v zemi tak, aby se kabely nepropojovaly v objektech, kabelových kanálech, kolektorech či tunelech. (8) Nová spojka v místě připojení TS, při přeložkách kabelů, při opravách a výměnách částí kabelů, musí být vzdálena od stávající spojky více než 30 m, jinak je nutno nový kabel dotáhnout až do místa stávající spojky, která bude zrušena a nahrazena novou spojkou. Přechodovou spojku nelze použít, pokud je místo připojení ve svahu a kabel s papírovou izolací směřuje ze svahu to neplatí pro papírový kabel s nemigrující izolací typu AMKTOYPv. Výjimky v nutných případech je nutno projednat s příslušným oblastním technikem. (9) Spojky u nových staveb se umísťují ve vzdálenosti min. 5 m od chráničky daného kabelu, u oprav min. 2 m. Výjimky v nutných případech je nutno projednat se zaměstnancem příslušného útvaru. (10) Případné ukládání kabelů bezvýkopovými technologiemi nebo do trubních apod. vedení musí být řešeno zvláštním, samostatným projednáním mimo tuto PN.

5 Strana: 5/11 3 Zásady pro uložení kabelů a styk s ostatními sítěmi a objekty 3.1 Zásady pro uložení kabelů v zemi (1) Kabely se nesmí klást do země v půdách obsahujících soli a kyseliny, v půdách s hnijícími látkami a v některých půdách písčitých a kamenitých. Chemická agresivita je obvykle spojena s půdami vlhkými nebo mokrými, při podezření na chemicky agresivní látky v půdě zajistí projektant chemický rozbor půdy a vody, který předloží výrobci kabelu k posouzení možného vlivu těchto látek na plášť projektovaného kabelu. V uvedených případech půd, které by mohly poškozovat kabely, se kabely uloží do kanálů, tunelů, trub, plastových chrániček nebo se jinak chrání před mechanickým a chemickým působením. K souladu řešení v projektu se skutečností odkrytou v trase se z tohoto hlediska musí vyjádřit pověřený zaměstnanec útvaru S Dohled správy sítě. (2) Kabely se ukládají do rýhy hlubší o průměr kabelu nebo výšku trojúhelníkové formace s přídavkem 8 cm, než je nejmenší dovolené krytí podle Tabulky č. 1. Krytím se rozumí vzdálenost mezi povrchem terénu a povrchem kabelu. Tam kde nelze dodržet předepsanou hloubku, musí se kabel chránit proti poškození mechanickou ochranou. (3) Vzdálenost prvního (krajního) kabelu od stavebního objektu má být aspoň 60 cm. V trasách vedených podél budov, jež mají podlaží pod úrovní terénu (chodníku), může být vzdálenost prvního kabelu do napětí 10 kv menší, nejméně však 30 cm - (úzký chodník, zúžení trasy apod.). (4) Při výkopu rýh pro kabely podél stavebních objektů, které nemají podlaží pod úrovní terénu nebo mají spodní hranu základů v menší hloubce než je hloubka dna výkopu pro kabel je nutno počítat se sypkostí zeminy a postupovat tak, aby nedošlo k ohrožení stability objektů. V těchto případech je nutno zajistit při provádění výkopů dozor projektanta včetně případného statického posouzení. Doporučuje se provádět výkop tak, aby jeho hrana bližší k stavebnímu objektu byla nejméně ve vzdálenosti 1 m od stavebního objektu a výkop zajistit např. pažením. (5) Je-li dle ČSN v kabelové rýze zemnící páska musí být uložena naplocho na dno výkopu (na rostlý terén) a to nejméně 0,1 m pod kabelem nebo vedle kabelu. Zemnící páska musí být celá obsypána zeminou (nesmí být zasypána pískem). Uložení zemnící pásky musí být vyznačeno v projektu například pomocí ŘEZU X-X. Provedení spojů zemnících vedení a způsob jak jsou chráněny proti korozi, musí být v projektu podrobně slovně popsán. Tabulka č. 1 Kabel do Nejmenší krytí v [m] Chodník Vozovka Volný terén HDV 10 kv 0,5 1 0,7 0,35** 22 kv Sděl. kabely 0,7* 1 0,8* - Pozn. k tabulce číslo 1: * pokud bude přikládán SDK kabel do trasy v rámci pokládky kabelů NN, je možno na výslovné schválení oblastního technika položit kabel SDK do trasy s kabelem NN. Pravidla ochrany kabelů SDK tím nejsou dotčena. ** Kabely HDV (kabely za přípojkovou, resp. rozpojovací skříní směrem k elektroměrům) budou vždy uloženy v plastové chráničce, bez obetonování a pískového lože. Doporučená světlost chráničky je 1,5d (vnějšího průměru) kabelu.

6 Strana: 6/11 Minimální dovolené vodorovné vzdálenosti mezi kabely při souběhu a křížení silového a sdělovacího vedení jsou uvedeny v Tabulce č. 2. Tabulka č. 2 Silové kabely do Silové kabely do 1 kv 10 kv 22 kv 22 kv 0,2 0,2 0,2 Sdělovací kabely 0,3 (0,1) 0,8 (0,3) 0,8 (0,3) Sdělovací kabely energetiky 0,15 0,25 0,25 Pozn. k tabulce číslo 2: Údaje v závorkách platí pro uložení obou vedení v technickém kanálu nebo v chráničkách. Sdělovacími kabely energetiky jsou míněny sdělovací a pomocné obvody silového zařízení včetně místních pomocných kabelů energetiky. Nelze-li tyto vzdálenosti dodržet, oddělí se kabely přepážkou odolávající oblouku, nebo se uloží do kabelových žlabů. Při křížení se kabely oddělí cihlami nebo betonovou deskou. Pokud je jedno z křižujících vedení v betonovém žlabu, lze pro druhé vedení použít žlab z plastu. (6) Jednožilové kabely se do země ukládají přednostně v těsné trojúhelníkové formaci. Při ukládání ve formě těsného trojúhelníku se nejdříve uloží dva kabely vedle sebe a třetí kabel se uloží na ně. Poloha kabelů se zajistí ovinutím zajišťovací páskou z plastiku ve vzdálenosti 1,5 m. (7) Jeden nebo dva kabely 22kV se obvykle ukládají do výkopu šířky 50 cm, pro další kabely se výkop úměrně rozšíří. Jeden nebo dva kabely do 10kV se obvykle ukládají v chodnících a volném terénu do výkopu šířky 35 cm, pro další kabely se výkop úměrně rozšíří. Ustanovení o kabelech do 10kV platí i pro sdělovací kabely a optotrubky. (8) Dno výkopu se před ukládáním kabelu vyčistí a pokryje vrstvou nejméně 8 cm jemnozrnného písku, frakce 0 4 mm. Po uložení se zkontrolují konce kabelu, zda jsou uzavřeny proti vniknutí vlhkosti smršťovací čapkou. Uložený kabel se zasype stejnou vrstvou písku (8 cm) a zakryje se předepsaným krytím. Výška pískové vrstvy se měří od povrchu kabelu. Jako kryt je možno použít pouze betonové desky. Zákryt musí překrývat kabely alespoň o 4 cm. Před vjezdy do domů, garáží apod. se kabely chrání plastovými chráničkami bez obetonování, případně kabelovými žlaby. (9) V distribuční síti PREdi se pro ochranu vedení 22 kv nepoužívají výstražné fólie. Kabely mají zvýšenou mechanickou ochranu betonovými deskami. Pozn.: kabely sdělovací jsou ochráněny betonovými deskami a výstražnou fólií, kabely do 10kV jsou chráněny červenými plastovými deskami. Výjimky z tohoto ustanovení musí výslovně udělit oblastní technik. (10) Použije-li se chrániček při pokládání kabelů do ploché formace, doporučuje se, aby každá žíla kabelu byla v samostatné chráničce. Souběžné kabely nad 10 kv ve společné rýze, vzdálené méně než 0,2 m, se od sebe oddělí přepážkou z betonových desek postavených na délku. (11) Průměry ochranných trubek či chrániček při realizaci tzv. bezvýkopové technologie (předem položené nebo protlačené trubky) se řeší individuálně. (12) Všechny použité krycí materiály, chráničky a žlaby musí být vybrány dle Katalogu prvků. (13) Umístění a popis označení Identifikačních štítků na kabelech VN se provede dle PN PX 502.

7 Strana: 7/ Zásady pro styk kabelů se sítěmi a komunikacemi (1) Styk řeší přednostně PNE , dále ČSN a ČSN Komunikací se rozumí např. silnice, dálnice, cesty, dopravní komunikace, komunikace pro provoz motorových vozidel a MHD atd. (2) Trasa musí být projednána se silničním, případně i drážním správním úřadem. (ochranné pásmo drah, metra, tramvají). (3) Všechny použité chráničky a žlaby musí být vybrány dle Katalogu prvků, průměr otvorů by měl být min. 1,5 násobkem vnějšího průměru kabelu. Kabely podchází komunikace v minimální hloubce 1 m od povrchu vozovky, resp. paty kolejnice, v plastových chráničkách průměru dle Tabulky číslo 3. Pokud se v odůvodněných případech použije jiná chránička než plastová (betonová, kovová, tvárnice), musí se vyvložkovat plastovou chráničkou dle Katalogu prvků. Chráničky se pod komunikacemi uloží na betonový podklad o tloušťce 50 mm a poté se obetonují., Ukládá-li se kabel v ploché formaci, doporučuje se, aby každá žíla jednožilového kabelu byla v samostatné chráničce. Prostupy musí přesahovat šířku vozovky o 0,5 m. Pod dnem příkopu musí být prostupy v hloubce min. 0,5 m. Je-li vstup do roury v úrovni dna výkopu, je nutno před zatahováním kabelu vyhloubit půdu před otvorem tak, aby při zatahování nebyly do roury vtaženy kamínky a jiné předměty, které by mohly způsobit ucpání. Při výstupu kabelu z rour se kabel musí chránit proti poškození střihem při sesedání půdy. Po zatažení do roury musí být kabel podložen na obou stranách tak, aby se dotýkal horní části otvoru. Podložení se provede prosetou zhutnělou zeminou, na které je vrstva písku. Konce roury se musí utěsnit z obou stran v délce 0,1 m proti vniknutí vody a nečistot vodotěsnou pěnou, tmelem nebo speciálními kabelovými manžetami. Rovněž tak se utěsní konce rour ponechaných jako rezerva. Plastové chráničky nejsou zkoušeny na obloukový zkrat. Proto, pokud je v souběhu více takovýchto chrániček pro kabely 22kV, musí být mezi těmito chráničkami mezera minimálně 4 cm vysypaná pískem nebo prosátou zeminou. Tuto mezeru lze nejlépe zajistit distančními rozpěrkami. Tabulka č. 3 Silové kabely do délka chráničky do 15 m nad 15 m 10 kv kV Sdělovací kabely Pozn. k tabulce číslo 3: Pro překopy komunikací platí průměry chrániček uvedené ve sloupci nad 15 m. (4) Při souběhu se sdělovacími kabely je nutno dodržet co největší vzdálenost, minimálně však dle Tabulky č. 2. Nelze-li tuto vzdálenost dodržet, uloží se kabely do betonových žlabů s poklopem nebo ekvivalentních plastových materiálů, ve vzdálenosti min. dle Tabulky č. 2 (údaj v závorce). Při křížení se sdělovacím vedením se silové i sdělovací kabely uloží do betonových žlabů s poklopem nebo ekvivalentních plastových materiálů ve svislé vzdálenosti 0,3 m s přesahem 1 m na každé straně. (5) Při zemních pracích v blízkosti sdělovacích kabelů je nutno vyžádat si dozor od útvaru S Technická správa RZ. (6) Při souběhu s nízkotlakým nebo středotlakým plynovodem je nutno dodržet nejmenší vzdálenost 0,4 m a 0,6 m. Při křížení se kabely uloží do kabelových žlabů pod plynovodem, přesahujících plynovod na každou stranu 1 m. Minimální vzdálenost je 0,1 m a 0,2 m. Při souběhu s vysokotlakým plynovodem je nutno dodržet nejmenší vzdálenost 3 m, při uložení kabelů do kabelových žlabů je možno tuto vzdálenost snížit na 1 m. Při křížení se dodrží vzdálenost 0,5 m a plynové přípojky se musí oddělit betonovým žlabem, zvláště

8 Strana: 8/11 při provedení z PVC trubek. Kabel se uloží do betonových nebo plastových kabelových žlabů s přesahem 1 m na každé straně. (7) Při souběhu s teplovodem se dodrží minimální vzdálenost 0,7 m pro kabely do 10 kv a 1 m pro kabely do 35 kv. Při křížení je to 0,5 m. Kabely se uloží do betonových nebo ekvivalentních plastových rour s přesahem 1 m na každé straně. Nelze-li dodržet svislou vzdálenost, sníží se na min. 0,1 m a mezi vedení se vloží tepelná izolace. Teplovodní vedení musí být ve vzdálenosti přesahující místo křížení alespoň 1 m oběma směry od okraje kabelů takovou izolací, aby teplota půdy nepřevyšovala v žádné době ve stejném místě i hloubce normální teplotu půdy o více než 15 C a aby v žádném případě nepřesáhla 35 C u horkovodních vedení a 45 C u vedení parních. (8) Při souběhu a křížení vodovodu se kabel uloží do betonových nebo ekvivalentních plastových žlabů, v minimální vzdálenosti 0,2 m. U nechráněných kabelů je minimální vzdálenost 0,4 m. Jsou-li vodovodní trubky ze syntetického materiálu, je třeba použít žlaby betonové nebo plastové. (9) Při souběhu s kanalizací se kabel uloží do betonových nebo plastových žlabů, v nejmenší vzdálenosti 0,5 m. Při křížení u kabelů do 10 kv ve vzdálenosti 0,3 m a 0,5 m u kabelů pro napětí 22 kv. (10) Při křížení s uzemněním hromosvodu se kabel uloží v nejmenší vzdálenosti 0,5 m. 3.3 Zásady pro uložení kabelů na vzduchu a v objektech (1) Kabely mohou být trvale uloženy i na vzduchu v kabelových kanálech, tunelech a kolektorech, na lávkách nebo na podpěrách. Lze použít pouze kabely vybrané dle Katalogu prvků, opatřené vnějším pláštěm z materiálu nešířícího plamen min. dle ČSN EN (2) Jednožilové kabely se na vzduchu ukládají do těsného trojúhelníku nebo, při zvýšeném požadavku na tepelné zatížení a dynamické namáhání při zkratu, v ploché formaci s mezerou rovnou dvojnásobku průměru kabelu. (3) Jednožilové kabely na vzduchu je nutno přichytit k podkladu příchytkami. Vzdálenosti příchytek a způsob uchycení se určují pro dané uspořádání kabelů, typ a průřez kabelu a zkratový proud v dohodě s výrobcem. Pro zkratové poměry, průřezy a dané typy kabelů v sítích PREdi je nutno počítat se vzdáleností příchytek a podpěr max. 1m, pokud není výpočtem stanoveno jinak. Přichycení jednožilových kabelů je možné v případě plochého uložení kabelů nad 1 kv pouze nemagnetickými příchytkami. Při použití příchytek z feromagnetického materiálu musí být jejich magnetický obvod přerušený. Jednožilové kabely v těsné trojúhelníkové formaci mohou být přichyceny příchytkami z feromagnetického materiálu. (4) Příchytky musí mít pružnou vložku, aby se kabel při provozu nedeformoval a měly by mít šířku alespoň průměru kabelu, doporučuje se 1,5 násobek průměru kabelu. Kabely s pevnými jádry je třeba pokládat tak, aby se vyrušily výsledky dilatace. (5) Mezera mezi souběžně uloženými kabelovými vedeními musí být rovna pro kabely do 10 kv alespoň průměru kabelu, pro kabely nad 10 kv alespoň dvojnásobku vnějšího průměru kabelu, min. však 0,1 m nejsou-li odděleny přepážkou min. 20 mm silnou, odolávající tepelným účinkům elektrického oblouku a zabraňující překročení dovolené teploty při zkratu (cihly, vláknitý silikát, betonová deska apod.). Při ukládání kabelů nad sebou má být svislá vzdálenost úložných rovin nejméně 0,25 m a opatřena požární přepážkou. (6) V kabelových prostorech rozvoden VVN/VN je nutno dodržet, pokud to technické a ekonomické možnosti dovolí, zásadu co nejmenší kumulace kabelů při uložení na lávkách nebo podlahách.

9 Strana: 9/11 (7) Jednožilové kabely tvořící jeden proudový obvod se při posuzování vzdálenosti k ostatním kabelům považují za jeden kabel, určujícím průměrem kabelu pro určení velikosti mezery je průměr jedné žíly. Pro křížení platí stejné podmínky jako pro souběh. (8) Při ukládání jednožilových paralelních vedení (vedení připojená na stejné přípojnice) je nutno vystřídat sled fází např. L1,L2,L3, L3,L2,L1, L1,L3,L2. (9) Mezi kabely nad 1 kv a ovládacími nebo sdělovacími resp. silovými kabely do 1 kv musí být mezera min. 0,25 m. Není-li možno tyto vzdálenosti dodržet, vloží se mezi kabely ohnivzdorná přepážka. Těsné uložení kabelů se dovoluje pouze pro kabely do 1 kv. Při výstupu kabelu ze země na stožár je nutno kabel chránit proti mechanickému poškození krytem do výše 2,7 m. (10) Vstup kabelů ze země do budov a kanálů se provede kabelovou průchodkou dle Katalogu prvků. (11) Označení kabelů štítky a jejich popis se provede dle PN PX 502. (12) V objektech, kabelových kanálech, tunelech a kolektorech se spojky používají jen výjimečně. Pokud je to nezbytné, je nutné používat spojky se stejnou, příp. vyšší požární odolností jako mají spojované kabely nebo zajistit zvýšenou požární odolnost spojek protipožárním nátěrem v třídě A1 reakce na oheň v souladu s požadavky ČSN EN Tyto spojky musí být od jiných kabelů nebo spojek odděleny přepážkou odolávající tepelným účinkům elektrického oblouku a zabraňující překročení dovolené teploty při zkratu. V případě instalace pouze jedné spojky se provádí protipožární nátěr kabelu do vzdálenosti 1,5 m na obě strany od konce spojky vč. spojky samotné. Pokud dojde k souběhu instalací více spojek na jednom místě, provádí se protipožární nátěr kabelu do vzdálenosti 3 m od konců krajních spojek vč. spojek samotných. (13) Po uvedení spojek do provozu se musí (je-li to technicky možné) provést kontrola oteplení spojky termovizním měřením podle PN JK Protipožární opatření v objektech, kabelových kanálech, tunelech a kolektorech (1) Řešení protipožárních opatření v objektech, stanicích, kabelových kanálech, tunelech a kolektorech musí být provedeno podle schváleného požárně bezpečnostního řešení stavby, vypracované autorizovaným specialistou požární ochrany, které je nedílnou součástí projektu kabelového vedení VN nebo stanice. Součástí protipožárních opatření u rozvoden VVN/VN musí být také návrh na instalaci Elektrické požární signalizace (EPS) pro upozornění obsluhy nebo dispečinku. (2) Protipožární opatření musí odpovídat všem požadavkům a předpisům na požární bezpečnost staveb: a) základním požadavkům na řešení staveb z hlediska požární bezpečnosti dle ČSN , ČSN , ČSN , příp. dalším normám řady Požární bezpečnost staveb a ČSN EN (těsnění prostupů); b) požadavkům na ochranu před šířením požáru v předmětných technických normách ČSN , čl. NA (521.N11.18) a 527, PNE čl.8 (norma navazuje na zrušenou ČSN , ale některá ustanovení čl. IX. této zrušené normy se doporučuje využívat, protože dosud nebyla žádným předpisem nahrazena), ČSN čl.10; c) požadavku na plynotěsnost prostupů do objektů pod úrovní terénu dle vyhl. č. 268/2009 Sb. 6, odst. (5) a dle Vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy čl. 11. (3) Materiály a zařízení pro protipožární opatření musí mít příslušnou certifikaci podle zákona č. 22/1997 Sb. a atesty o posouzení z hlediska požární bezpečnosti: požární ucpávky, požárně dělící konstrukce, oddělovací přepážky vč. i přepážek mezi kabely, plynotěsné ucpávky,

10 Strana: 10/11 obvykle zkušební laboratoří PAVUS Praha, protipožární nátěry kabelů obvykle zkušební laboratoří EZÚ Praha nebo TUPO Praha. (4) Informativní upozornění na některá ustanovení výše citovaných předpisů a norem (v podrobnostech viz tyto předpisy a normy): a) Všechny vstupy do objektů a do stanic pod úrovní terénu musí být utěsněny proti vnikání vlhkosti a plynotěsné. b) Kabely a kabelové soubory uložené na vzduchu v budovách, kabelových kanálech, a stanicích musí mít být vyrobeny buď s vnějším pláštěm omezujícím šíření ohně, nebo při zvýšených požadavcích na jejich požární odolnost (např. uzly sítě s velkou kumulací kabelových vývodů, budovy se shromažďováním osob, trasy v únikových cestách atp.) opatřeny nehořlavým nátěrem, který odpovídá třídě A1 reakce na oheň v souladu s požadavky ČSN EN ; Kabelové spojky musí být od jiných kabelů nebo spojek odděleny přepážkou odolávající tepelným účinkům elektrického oblouku a zabraňující překročení dovolené teploty při zkratu, nebo natřeny protipožárním nátěrem. c) Objekty, kabelové prostory a tunely se rozdělují na požární úseky požárně dělícími konstrukcemi. Velikost požárního úseku závisí na požárním zatížení (výpočet v příslušných normách), největší přípustná půdorysná plocha jako jeden požární úsek kabelového podlaží nebo kanálu je 750 m 2, objem kabelové šachty 150 m 3. Kabelová šachta a kanál by měly tvořit oddělené požární úseky. Požárně dělící konstrukce musí splňovat předepsanou požární odolnost nejméně 60 minut, REI. U požárních uzávěrů (dveře, prostupy pro kabely) se však nepožaduje vyšší požární odolnost než 60 minut (podle ČSN EN ). d) Postupy kabelů mezi požárními úseky se utěsňují požárními ucpávkami, které vyhovují zkušebním předpisům a testům a jsou schváleny GŘ HZS MV ČR, nepožaduje se však vyšší požární odolnost než 60 minut (podle ČSN EN ). e) Kabely bez nehořlavého vnějšího pláště musí být (všechny kabely na jednom místě) opatřeny protipožárními nátěry 3 m dlouhými po 100 m délky mezi požárně dělícími konstrukcemi požárních úseků, v šachtách po 15 m délky, na začátku odboček kabelových kanálů delších než 25 m, v místech křižování (odbočování) kabelových kanálů nesmí být vzájemná vzdálenost přepážek uzavírajících křižování větší než 25 m. V kabelových prostorech se umisťují dílčí požární přepážky tak, aby tvořily úseky o půdorysné ploše nejvýše 250 m 2. Dílčí požární přepážky mají předepsanou požární odolnost 30 minut, mohou být vytvořeny také protipožárním nátěrem nehořlavou nátěrovou hmotou v délce 3 m v trase a 1 m na obě strany při styku šachty a tunelu (kanálu). Je-li však šachta současně vstupem nebo únikovou cestou je protipožární nátěr v celé délce šachty. 4 Popis činností a zodpovědnosti pracovníků 4.1 Konzultace a schvalování projektů (1) Konzultace, kontrolu a schvalování projektů provádí: a) po technické stránce: příslušný zaměstnanec útvaru S Síť VN/NN nebo S Napájecí síť VN a SDK, b) po obsahové stránce: příslušní zaměstnanci útvarů S Příprava výstavby VN/NN nebo S Napájecí síť VN a SDK. (2) Zadavatelem projektu je útvar S Příprava výstavby VN/NN nebo útvar S Rozvoj a obnova VVN a VN. (3) Vstupní konzultace, příp. další konzultace provádí útvar S Technický controlling.

11 Strana: 11/11 (4) Pro veřejné zakázky a vnitřní dohled nad projekty staveb, které patří do kategorie veřejných zakázek, platí příslušná ustanovení vnitřní PN VA Rejstřík zhotovitelů projektů Výběr projektantů a udržování seznamu projektantů, včetně jejich periodického souhrnného hodnocení pro Rejstřík zhotovitelů PREdi pro stavebně montážní a projektové práce provádí zaměstnanec útvaru S Technický controlling, pověřený jeho vedením. 4.3 Hodnocení projektantů a projektů (1) Hodnocení projektantů podle kvality, obsahu, formy, plnění požadavků této PN a dodržování smluvních závazků při zpracování jednotlivých projektů soustavně a souhrnně provádějí útvary, které jsou zadavateli projektů a předávají svá zjištění včetně případných návrhů na změny útvaru S Technický controlling k periodickému souhrnnému hodnocení. (2) Soulad projektu s možností jeho realizace včetně plnění požadavků této normy průběžně sleduje při stavbě TDI, zjištěné vady a nedodělky projektu a změny oproti projektu vzniklé při realizaci zapisuje do stavebního deníku, informuje o nich útvar S Dohled správy sítě a předává k souhrnnému hodnocení projektanta. Při zjištěných vadách a nedodělcích projektu nebo změnách projektů postupuje podle PN VA 911. (3) Útvar S Technický controlling provádí kontroly projektů u vybraných akcí. Výsledky jsou součástí hodnocení projektantů. KONEC PODNIKOVÉ NORMY