JAK HUBNOUT BEZ HLADU...

Transkript

1 JAK HUBNOUT BEZ HLADU... Hlad je jedním z našich nejsilnìjších pudù; zajiš uje jak naše osobní pøežití, tak pøežití lidské rasy jako takové. Máte-li snad nìjaké pochyby o intenzitì tohoto pudu, zkuste pouhé dva dny nejíst a pít bìhem této doby jenom vodu. Asi rychle zapomenete na své finanèní, rodinné i pracovní problémy. Zùstane vám jenom jediná myšlenka: jídlo! (Nezkoušejte to, jste-li nemocní anebo užíváte-li léky.) Z OBSAHU: HYPERTENZE...3 SÙL A ZDRAVÍ...4 JAK LÉPE DÝCHAT...6 BEZPEÈNÉ OPALOVÁNÍ...6 VEJCE JEN PRO STREJCE...9 BSE: PLANÝ POPLACH?...10 USNADNIT SI ŽIVOT...12 OSLÍÈKU, OTØES SE!...16 MANŽELSTVÍ Z RÁJE...18 RECEPTY: PŠENICE, AGAR..20 PROGRAM NEWSTART 01 VYDEJTE SE NA CESTU K ÚPLNÉMU ZDRAVÍ! Proè bychom mìli tloustnout v dùsledku uspokojování našeho pocitu hladu? Tímto pudem jsme jistì nebyli vybaveni, abychom mìli problémy se zdravím a s nadváhou. Mohli bychom položit jednu rozumnou otázku: Byly snad, možná v dùsledku nìjaké chyby, naše žaludky stvoøeny pøíliš velké, takže když je naplníme, pøijmeme pøíliš mnoho kalorií? K takovým chybám v pøírodì nedochází. Tou nejro- poradna zdravé výživy mýty a omyly zdraví a nemoc pøírodní léèebné prostøedky životní styl ekologie dìti a rodièe vztahy a komunikace duchovní zamyšlení produkty a recepty pøednášky a semináøe

2 PØÍKLADY KALORICKÝCH KONCENTRACÍ POTRAVIN Rostlinné potraviny kcal/g Rostlinný olej 9,0 Mandle 6,0 Arašídové máslo 5,8 Arašídy 5,8 Zálivka na salát 5,5 Bramborové chipsy 5,4 Cukr 4,0 Whisky 3,0 Med 3,0 Rozinky 3,0 Sušené meruòky 2,7 Sušená jablka 2,7 Melasa 2,4 Celozrnný chléb 2,4 Avokádo 1,7 Tempeh 1,5 Sójové boby 1,3 Fazole ledvina 1,2 Hrách 1,2 Rýže natural 1,2 Špagety 1,1 Bílá rýže 1,1 Fazole lima 1,1 Banány 0,9 Kukuøice 0,8 Tofu 0,7 Ovesné vloèky 0,6 Brambory 0,6 Jablka 0,6 Víno 0,5 Meruòky 0,5 Pomeranèe 0,5 Pivo 0,5 Cibule 0,4 Mrkev 0,4 Kvìták 0,3 Tykev 0,3 Chøest 0,3 Špenát 0,2 Rajèata 0,2 Hlávkový salát 0,2 Baklažán, lilek 0,2 Živoèišné potraviny kcal/g Sádlo 9,0 Máslo 7,2 Majonéza 7,2 Slanina 6,0 Kakao 5,4 Hovìzí steak 4,7 Salám 4,5 Sýr èedar 4,0 Hamburger 2,9 Krùta 2,6 Makrela 1,9 Vejce 1,6 Tuòák ve vodì 1,3 Mléko plnotuèné (3,5%) 0,6 zumnìjší odpovìdí je, že naše žaludky prostì nejsou pøipravené na trávení jídel s vysokým obsahem kalorií, které lidé žijící v rozvinutých zemích (jako jsme my) obvykle konzumují. Žaludku èlovìka nejlépe svìdèí strava sestávající ze škrobù, z komplexních uhlohydrátù; øada z nás však špatnì rozumí tomu, jaké výživové hodnoty tyto potraviny s relativnì nízkým obsahem kalorií mají. Vìtšina lidí ve skuteènosti vìøí tomu, že po škrobech se tloustne. Mùžeme èasto vidìt, jak lidé pøi obìdì nechávají rýži èi brambory, protože si hlídají váhu. Vìtšina lidí na celém svìtì se však živí právì tìmi potravinami, kterým my se vyhýbáme. Napøíklad Èíòané a jiní Asiaté konzumují velká množství rýže a pøitom zùstávají po celý život štíhlí. Již krátký pohled na tabulku obsahu kalorií u rùzných potravin nám pomùže pochopit, proè zùstávají lidí na stravì založené na škrobech obvykle tak hubení. Šálek vaøené rýže (150 gramù) obsahuje 178 kalorií, což znamená, že jeden gram rýže obsahuje pouze asi 1,2 kalorie. To je pøibližnì tøetina oproti stejnému množství hovìzího masa (3,9 kalorií na gram) nebo sýra (4,0 kalorií na gram). Vynikající potravinou, která nám mùže pomoci dosáhnout rychlé ztráty nadváhy, jsou brambory, které obsahují 0,6 kalorií na gram neboli asi 85 kalorií na jednu velkou bramboru. Prùmìrnì fyzicky aktivní mladý muž spálí kalorií za den. Aby si udržel svou váhu, musí sníst 35 velkých brambor anebo 17 šálkù rýže dennì. Zkonzumování všech tìchto brambor nebo takového množství rýže je jistì pomìrnì èasovì nároèným, nikoliv však nemožným úkolem. V rozvinutých zemích jsou lidé obézní, protože jedí pøíliš málo škrobù. Místo toho konzumují vìtšinou tuky a oleje s velkou koncentrací kalorií, a to v podobì masa, mléka, sýrù a rostlinných olejù. Kdyby se podaøilo vymýtit mýtus o tom, že ze škrobù se pøibývá na váze, znamenalo by to rychlé a dramatické zlepšení vzhledu i zdraví lidí žijících v západních zemích. Potraviny se skládají z pìti hlavních souèástí: Tuky, 9 kalorií na gram váhy. Bílkoviny, 4 kalorie na gram. Uhlohydráty, 4 kalorie na gram. Voda, 0 kalorií na gram. Vláknina, 0 kalorií na gram. Zastoupení tìchto pìti složek urèuje množství kalorií, které konkrétní jídlo obsahuje. Napø. brambory obsahují hlavnì uhlohydráty (4 kalorie na gram), vlákninu (0 kalorií na gram) a vodu (0 kalorií na gram), takže výsledkem je kalorická koncentrace 0,6 kalorií na gram. Protože vìtšina druhù masa, mléèných výrobkù a olejù obsahuje koncentrované kalorie, je prakticky nemožné, abychom je konzumovali bez toho, že by došlo k nadbytku zkonzumovaných kalorií, døíve než jsou naše žaludky zaplnìné a náš hlad utišen. Na druhé stranì obiloviny, zelenina a ovoce zaplní rychle žaludek a pøitom dodají menší množství kalorií. Potraviny, které jsou ménì kaloricky koncentrované, jíme déle; když se porovnávali lidé konzumující rùzné druhy potravin, zjistilo se, že ti z nich, kteøí jedli kaloricky koncentrované potraviny, pøijali dennì dvakrát tolik kalorií aby uspokojili svùj hlad. Hlad je utišen, když je zaplnìn žaludek. Škroboviny, zelenina a ovoce to uèiní s nižší dávkou kalorií než maso, sýry a oleje. Nápoje sestávají vìtšinou z vody, která se rychle vstøebá a hlad se tak mùže rychle vrátit. Kombinace obilovin, luštìnin, zeleniny a ovoce nabízejí neomezené množství variant pokrmù, které si mùžete užívat. Porovnejte napø. jenom barevnost tzv. bohaté západní stravy s barvami stravy založené na škrobovinách. Vìtšina masa, mléèných výrobkù a rafinovaných potravin má bílou, žlutou nebo hnìdou barvu. Aby získal nezajímavý talíø se steakem a smaženými hranolky barvu, pøidává se èasto malý kousek natì petržele nebo proužek rajèete. Porovnejte si to s mnoha odstíny rùžové, èervené, oranžové, žluté, zelené a hnìdé, které dávají škroboviny, zelenina a ovoce. Barva je ovšem jenom jednou z výhod tohoto kvalitnìjšího jídelníèku a když si jednou na tyto pokrmy zvyknete, rychle si je oblíbíte. Hlavní funkcí potravy je poskytovat kalorie na to, abychom mìli dostatek energie k našim každodenním aktivitám. Komplexní uhlohydráty, které se nacházejí ve škrobovinách, zeleninì a ovoci, jsou tím nejúèinnìjším a nejbezpeènìjším zdrojem kalorií pro naše tìlo. V tìchto potravinách jsou pøirozenì pøítomny i ty výživné složky, které napomáhají léèivým procesùm našeho tìla a u- držují naše optimální zdraví. Tyto potraviny obsahují právì taková množství bílkovin (aminokyselin), esenciálních tukù, vlákniny, vitamínù, minerálù a dalších živin, které nám umožní, abychom fungovali co nejlépe. Stejnì dùležité je, že dobøe sestavená strava sestávající ze škrobovin, zeleniny a ovoce, neobsahuje nadbytek cholesterolu, tuku, bílkovin, jednoduchých cukrù, soli a dalších látek, které mohou být pro naše tìlo pøítìží a zpùsobit, že naše zdraví se zaène zhoršovat. q Z knihy Johna McDougalla The McDougall Plan. Dr. McDougall pùsobí v kalifornské St. Helena Hospital, má vlastní rozhlasový program, èasto vystupuje v TV... 2 / PRAMENY ZDRAVÍ

3 HYPERTENZE Hypertenze je hlavním rizikovým faktorem pøi postižení mozkovou mrtvicí. Je rovnìž jedním ze tøí hlavních rizikových faktorù pøi vzniku infarktu myokardu a srdeènì cévních chorob. U pacientù s tlakem vyšším než 160/95 torrù je tøikrát vyšší riziko infarktu myokardu a až dvacetkrát vyšší rizika mozkové mrtvice než u lidí s normálním krevním tlakem. Vysoký krevní tlak tedy úzce souvisí s dvìma velkými skupinami pøíèin úmrtí mozkovou mrtvicí a infarktem srdeèního svalu. Hypertenze postihuje èastìji ženy, ale vážnìjší prùbìh má u mužù. Nejèastìji se objevuje ve støedním vìku, ale stále více jsou touto nemocí postiženi mladí lidé a dokonce i dìti. Èastìji jsou rovnìž postiženi lidé s nadváhou, vysokým pøíjmem sodíku (napø. v podobì kuchyòské soli) a vysokým pøíjmem kalorií. Pacienti buï nemusí mít žádné problémy, nebo se vysoký krevní tlak mùže projevovat rùznými poruchami vidìní, rovnováhy, závratìmi, huèením v uších, bolestmi hlavy nebo dýchavièností. LÉÈBA 1. Prvním nutným opatøením je snížit pøíjem sodíku. Jen dlouhodobé snížení pøináší pøíznivé výsledky. Nìkteøí lidé jsou na sùl dokonce alergiètí, vìtšina však konzumuje tøikrát až ètyøikrát více soli, než je žádoucí. Sodík se více zpùsoby uplatòuje pøi vzniku vysokého krevního tlaku. Pøi nadmìrném pøíjmu je jednoznaènì považován za pøíèinu hypertenze è. 1. Dr. Lewis Dahl radí snížení pøíjmu soli pod 1 gram. (U nás se spotøeba odhaduje asi na gramù na den!) Zde jsou další rady a doporuèení dr. Dahla: Nepøidávejte sùl do jídla (zelenina má pøirozenì vysoký obsah všech solí je pouze nutné zvolit vhodný zpùsob úpravy) pøed a bìhem vaøení. Nedávejte na stùl solnièku. (Stovky lidí berou sùl automaticky, aniž by jídlo pøedem ochutnali.) Ze svého jídelníèku vyluète všechny mléèné výrobky; jsou obvykle pøesolené (to se týká zvláštì všech druhù sýrù). Všechny druhy zpracovaného masa (konzervy, salámy, párky, uzeniny) obsahují velké množství soli. (Také pøíprava masa doma si vyžaduje velké dávky soli jinak je maso bez chuti.) Proto doporuèuji vyškrtnout maso a masné výrobky z jídelníèku. Nepoužívejte konzervárensky zpracovanou zeleninu pro enormnì vysoký obsah soli. Používejte jen doma konzervovanou zeleninu. Omezte také všechny chemické látky obsahující sodík (glutaman sodný konzervaèní látka všech polévek v pytlíku, veget apod.). Nekonzumujte solené krekery, chipsy, oøechy atd. Tím, že omezíte solení, snížíte také pravdìpodobnost onemocnìní rakovinou žaludku. 2. Nadváha má pøímou souvislost s rozvojem hypertenze, a proto doporuèuji snížit hmotnost na pøimìøenou hodnotu. 3. Vyhýbejte se stresovým situacím, strachu, závisti, hnìvu, bolesti apod. zvyšují krevní tlak. 4. Omezte konzumaci veškerých tukù v potravì (vèetnì margarínu, majonézy, pekárenských a cukráøských výrobkù, èokolády, olejù, másla, smetany). 5. Nadmìrné užívání cukru mùže být rovnìž jednou z pøíèin vysokého krevního tlaku (napø. podle pokusù na Louisiana State Medical School v USA). Vyhýbejte se proto pøíliš sladkým jídlùm, zákuskùm a nadmìrnému slazení nápojù. 6. Doporuèuji rostlinnou stravu zeleninu, ovoce, luštìniny, obilniny pro velký obsah vlákniny, vitaminù a minerálù. Je spojena s menším výskytem nejen hypertenze, ale rovnìž cukrovky, rakoviny plic, tlustého støeva, hrtanu a žaludku. 7. Dostateèný pøíjem vápníku chrání pøed vznikem hypertenze. Zdrojem vápníku je tmavì zelená listová zelenina, sója, mrkev, petržel, sušené fíky, mandle. (Všechny tyto rostlinné zdroje mají bohatší obsah vápníku než mléko.) 8. Velký význam má také dostateèný pøíjem draslíku, kterého je v naší rafinované a masité stravì málo. Draslík je jakýmsi protipólem sodíku. Pøi jeho nedostatku organismus hromadí sodík, a ten je nebezpeèný. Pøi dostateèném pøíjmu draslíku je sodík vyplavován. Je tedy nezbytné, aby vaše strava obsahovala více draslíku. Výborným zdrojem je sójová mouka, sušené droždí, sušené meruòky, petržel, pšenièné otruby, mandle, rozinky, švestky, datle, rybíz, brambory, špenát, žampiony, vlašské oøechy, ovesné vloèky, celozrnná mouka, banány, kvìták atd. Dbejte však, abyste nesprávným vaøením draslík nevyplavili a s vodou neodstranili. Proto se doporuèuje všechny druhy zeleniny (vèetnì brambor) vaøit ve slupce v malém množství vody. Draslík je potøebný také proto, že pøímo pùsobí na cévy: roztahuje je, a tak snižuje krevní tlak. 9. Dbáme na to, aby snídanì byla kvalitní. Vyhnìme se (platí zvláš pro dìti) pojídání solených krekerù, tyèinek apod. 10. Vegetariáni mají prokazatelnì nižší krevní tlak, což je výhodou pøedevším v pokroèilejším vìku. Je dokázáno, že zvláštì vepøové maso zvyšuje krevní tlak. VŠECHNY DRUHY ZPRACOVANÉ- HO MASA (KONZERVY, SALÁMY, PÁRKY, UZENINY) OBSAHUJÍ VEL- KÉ MNOŽSTVÍ SOLI. (TAKÉ PØÍPRA- VA MASA DOMA SI VYŽADUJE VEL- KÉ DÁVKY SOLI JINAK JE MASO BEZ CHUTI.) VYŠKRTNÌTE I PROTO MASNÉ VÝROBKY Z JÍDELNÍÈKU. 11. Èesnek je snadno dostupný a spolehlivý lék snižující krevní tlak. Pravidelné užívání èesneku (1-2 støední stroužky dennì po dobu 2-3 týdnù s 5-7 denní pøestávkou) pøináší výrazné a èasto naprosto uspokojivé snížení krevního tlaku. Èesnek pùsobí tak, že roztahuje cévy a snižuje tlak svalového stahu srdce a zøejmì snižuje i frekvenci srdeèního tepu. 12. Vhodné oblékání je dùležitou souèástí léèby. Pøi podchlazení bylo zaznamenáno zvýšení systolického tlaku. Udržujte stejnou teplotu tìla i konèetin. 13. Opalování snižuje krevní tlak. Maximálního efektu se dosáhne asi ètyøiadvacet hodin po opalování a úèinky pøetrvávají ještì nìkolik dní. Pøedcházejte spálení pokožky. 14. Vyvarujte se kávy, všech kofeinových nápojù a alkoholu. Zvyšují krevní tlak. 15. Systolický i diastolický tlak je prokazatelnì nižší u lidí nábožensky založených. 16. Úprava stravy a životosprávy je velmi dùležitá. Snižuje požadavky na množství lékù, mùže dokonce nezbytnost užívat léky úplnì vylouèit. Všechny farmaceutické pøípravky mají sice efekt, ale také nežádoucí vedlejší úèinky. q Z knihy MUDr. Igora Bukovského Miniencyklopedie pøírodní léèby. Knihu, kterou vydalo nakladatelství Advent-Orion, lze zakoupit v prodejnì Country Life, Melantrichova. PRAMENY ZDRAVÍ / 3

4 SÙL A ZDRAVÍ Podle vìtšiny odborníkù není pøidávání soli k bìžnì používaným potravinám vùbec nutné. Sùl je obsažena v rostlinách a plodinách ve své pøirozené formì v dostateèném množství. Máme spolehlivé údaje o primitivních kmenech lidí, kteøí sùl nepoužívají a nepoci ují žádný její nedostatek. I nìkteré národy ve starovìku sùl vùbec neužívaly. Napøíklad v sanskrtu pro ni ani neexistuje žádné slovo. Postupem doby si však èlovìk na užívání soli stále více zvykal a již ve starém Øecku byla sùl tak oblíbená, že se pro ni vedly i války a ve formì soli byla nìkdy vyplácena vojákùm i jejich mzda. Chu na sùl mùže být velmi silná. Dokonce i zvíøata jsou ochotna za solí putovat velmi daleko. V žádném pøípadì to však neznamená, že pro ni mají vrozenou potøebu. Vìtšina volnì žijících i doma chovaných zvíøat mùže žít dobøe bez jakékoli pøidávané soli. Z hlediska fyziologie tedy sùl nutná není. Jak však uvidíme dále, život èlovìka v moderní civilizaci, za podmínek, které jsou dost vzdáleny pùvodním pøírodním podmínkám, jej staví do situací, kdy mùže být uvìdomìlé užívání soli nìkdy výhodné. Fyzické úèinky soli na organismus Na Dálném Východì užívají sùl ke stimulaci aktivity. Sùl ovlivòuje ledviny a metabolismus vody v organismu (velké množství soli však ledviny naopak poškozuje). Pomáhá oèiš ovat organismus od toxických látek. Malé množství soli mùže být tedy užiteèné pøi užívání málo kvalitních potravin a nesprávných kombinací potravin. Moderní fyziologie ukázala, že pøimìøené množství soli podporuje vstøebávání dùležitých živin z potravy, zatímco její nadbytek naopak jejich plnému využití zabraòuje zapøíèiòuje napøíklad ztráty vápníku. Dùležitou vlastností soli je její schopnost alkalizovat. Pøekyselení organismu je prùvodním znakem mnoha onemocnìní. Základní potraviny, nutné ke tvorbì tìlesných tkání, jako jsou obiloviny, luštìniny (ale i maso), jsou kyselinotvorné. Sùl pùsobí dále i na hospodaøení s teplem v organismu. Lidé dostateènì citliví poradna zdravé vzživy na pùsobení potravy obvykle vyžadují více soli v zimì než v létì. Šerpové, kteøí nosí zásoby horolezcùm v Himalájích, chodí vìtšinu cesty bosí. Jako jídlo pro sebe si nosí jenom obiloviny, sùl a obèas trochu zeleniny. Proè sùl nadužíváme? Vìtšina souèasných doporuèení pro pøíjem soli se pohybuje kolem (maximálnì) tøí gramù za den, zatímco bìžnì jí spotøebujeme až patnáct gramù. Lze se domnívat, že k tomuto nadužívání vedou úèinky soli na fyziologii (i psychiku), kterými se lidé podvìdomì snaží kompenzovat nepøíznivé vlivy, které s sebou pøináší život v souèasné spoleènosti. 1. Deficit minerálù v potravì Neuvážené hospodaøení s pùdou a rozsáhlá chemizace zapøíèinily markantní úbytek minerálních látek v pùdì. A nejsou-li minerální látky v pùdì, nemohou být ani v plodinách, které jsou na ní vypìstovány. Je docela dobøe možné, že k touze po soli pøispívá potøeba doplnit minerální látky, které v chemicky pìstovaných potravinách scházejí. 2. Užívání rafinované soli Kuchyòská sùl je vìtšinou vysoce èištìný produkt. V procesu èištìní byla pùvodní sùl zbavena asi šedesáti stopových minerálních látek, které tìlo nutnì ke své funkci potøebuje. Nerafinovaná moøská sùl obsahuje pouze 75% chloridu sodného a zbylých 23% pøipadá na jiné minerály. Rafinovaná kuchyòská sùl je však témìø 99% chlorid sodný a ostatní minerály v ní zcela chybìjí. Možná, že k nadužívání soli tedy pøispívá také nutkání doplnit tyto potøebné minerály vìtším množstvím té soli, která je k dispozici. Ve prospìch této domnìnky mluví také fakt, že potøeba soli se podstatnì sníží, užívá-li èlovìk po nìkolik týdnù moøskou nerafinovanou sùl. Pravá (nerafinovaná) moøská sùl je lehce našedlá. Bílé produkty, bìžnì oznaèované jako moøská sùl, jsou již èištìné. Nerafinovanou moøskou sùl dodává v souèasné dobì na náš trh Country Life, a to jednak v hrubší formì, jednak ve formì jemnìjší. V hrubší formì bývá sùl obvykle vlhèí a je výhodné ji vysušit a rozmìlnit. Nemáme-li k dispozici dostateènì kvalitní nerafinovanou moøskou sùl, mùžeme užívat alespoò tu èásteènì rafinovanou, souèasnì však doplòovat stravu pravidelným užíváním moøských øas, které nám mohou potøebné minerální látky z moøe také dobøe doplnit. 3. Alkalizující úèinky soli Vìtšina prùmyslovì zpracovaných potravin a toxických látek v potravinách má kyselinotvorný úèinek na organismus. Protože sùl alkalizuje, lidé, jejichž organismus je pøekyselený, poci- ují potøebu užívat ji ve zvýšeném množství. Tato vlastnost soli mùže být další pøíèinou, proè lidé tolik solí napøíklad maso maso totiž lidský organismus silnì pøekyseluje. Solení masa, které samotné ve svém pøirozeném stavu má již soli dostatek, vede samozøejmì k nadbytku sodíku v tìle. Nerovnováha chemických procesù v organismu Metabolismus sodíku v tìle je úzce svázán s metabolismem draslíku a neuvážlivé hospodaøení se solí tak mùže rovnováhu draslíku vážnì ohrozit. Draslík je minerál, který pøirozenì vyrovnává metabolické úèinky sodíku. Draslík je pøítomen uvnitø bunìk, zatímco sodík je v mezibunìèné tekutinì. Je-li pomìr sodíku a draslíku vyvážený, voda v tìle a acidobazická rovnováha jsou vyrovnané, svaly a nervy fungují pøimìøenì. Je-li draslíku ménì, než by odpovídalo rovnováze, nervosvalové funkce se zhoršují, tìlo je oslabené, svaly ztrácejí svùj tonus, reakce se horší. Opaèný stav nadbytek draslíku je vzácný a známe jej pouze u nìkterých frutariánù (jejichž jídlo se skládá výhradnì z plodù) nebo u lidí na dietì s nízkým obsahem sodíku. Protože sodík bývá obvykle v nadbytku, chová se draslík jako lék. Napøíklad v pøípadì vysokého krevního tlaku, zpùsobeného nadbytkem soli, se užívá draslík pøi souèasném omezení soli. K dosažení rovnováhy však mohou být použity též všech- 4 / PRAMENY ZDRAVÍ

5 ny potraviny bohaté na draslík. Velké množství draslíku obsahuje každá zelenina (obzvláštì zelená listová), brambory se slupkou, sójové produkty, jáhly a ostatní obiloviny, luštìniny. Taktéž banány a ostatní ovoce. Ve skuteènosti témìø všechny nezpracované rostlinné (i živoèišné) potraviny mají podstatnì více draslíku než sodíku. Obiloviny, luštìniny a zelenina obsahují obvykle desetkrát až nìkoliksetkrát více draslíku než sodíku. V dùsledku užívání pøíliš zpracovaných potravin má však èlovìk ve své potravì obvykle draslíku nedostatek. Napøíklad v procesu zpracování pšenice na bílou mouku se ztrácí 75% draslíku. Názorný je též pøíklad zpracování èerstvého hrášku: 100 g èerstvého hrášku obsahuje 316 mg draslíku a pouze 2 mg sodíku. Když se však tento hrášek konzervuje, v procesu zpracování se pøidává sùl a obsah sodíku vzroste až na 236 mg, zatímco obsah draslíku poklesne na 96 mg. Èerstvé ovoce a zelenina obsahují mnoho draslíku a obvykle málo sodíku. Napøíklad støednì velké jablko obsahuje pøes 100 mg draslíku a jenom 1 mg sodíku. Pùl šálku napaøované brokolice obsahuje 250 mg draslíku a 1 mg sodíku. Další potraviny s vysokým obsahem draslíku jsou napøíklad grapefruity, banány, pomeranèe, špenát, hlávkový salát. Èasto se solí nejenom maso, ale i zelenina a zeleninové saláty, takže pøevrácený pomìr draslíku a sodíku je témìø v každém jídle. Alkohol, káva a rafinovaný cukr neobsahují témìø žádný draslík a naopak zásoby draslíku v tìle odèerpávají. Podle konvenèní medicíny si tìlo bere sodík i draslík z potravy v množstvích, která potøebuje, a nadbytek zejména sodíku vylouèí. Zdá se však, že sodík a draslík se chovají v tìle podobnì jako vápník a hoøèík, nebo zinek a mìï, to znamená, že nadbytek jednoho prvku v této dvojici zapøíèiòuje snížení obsahu druhého. Ke koncentraci draslíku uvnitø bunìk dochází až u vyšších forem živých organismù. Život nižších organismù v moøích se zakládá na jednodušších biochemických procesech (jako je fermentace), které probíhají za nepøítomnosti kyslíku. Známe kmen baktérií, který pøechází na bezkyslíkový metabolismus, když se v prostøedí zvýší koncentrace sodíku, a zpìt na funkce vyžadující kyslík, když se koncentrace sodíku opìt sníží. Zdá se tedy, že snížením obsahu draslíku pøecházejí buòky na funkce, typické pro ménì vyvinuté organismy. Je docela dobøe možné, že pøevaha sodíku nad draslíkem v organismu má co dìlat i se vznikem rakoviny, pøi níž také pøecházejí buòky na anaerobní a primitivnìjší funkce. Dietolog Max Gerson, který léèil úspìšnì mnohé formy rakoviny pomocí výživy, ukázal, že nádory ustupují pøi zvýšení obsahu draslíku a snížení obsahu sodíku v jídle. Užívání potravin s vyváženým obsahem draslíku a sodíku je tedy pøi rakovinì, ale zøejmì i pøi jiných onemocnìních, mimoøádnì dùležité. Sùl a vysoký krevní tlak Podle mnohých lékaøských autorit je chu na slané zpùsobena ranými návyky z dìtství a nemá nic spoleèného se skuteènými potøebami organismu. Velký pøíjem soli v dìtství a mládí mùže být pøíèinou pozdìjšího vzniku vysokého krevního tlaku. Výzkumem rùzných etnických skupin lidí ve svìtì se ukázalo, že v nìkterých spoleèenstvích je vysoký krevní tlak témìø neznámým jevem. Tito lidé, kteøí dosud nepøijali západní zpùsoby života, užívají ve svém jídle jen asi 0,5 gramù soli dennì, nebo ještì ménì. U tìchto lidí se krevní tlak ve vyšším vìku èasto spíše snižuje, na rozdíl od lidí západních, u kterých stoupá. Pøímou souvislost mezi solí a krevním tlakem ukazují též studie obyvatel Šalamounových ostrovù, kteøí si do znaèné míry uchovali svùj pøirozený zpùsob života. Z tìchto lidí upoutal odborníky kmen Lao, jehož pøíslušníci, aèkoli si také ještì udržovali svùj tradièní zpùsob života a výživy, trpìli èastým výskytem vysokého krevního tlaku u obou pohlaví, a to v jakémkoli vìku. Pøi rozboru jejich stravování vyšlo najevo, že jako jediní ze všech kmenù si pøipravovali zeleninu dlouhým vaøením v moøské vodì a pøijímali tak v jídle gramù sodíku dennì. Zdá se tedy, že v oblastech, kde se vysoký krevní tlak nevyskytuje, lidé bez výjimky svá jídla málo solí. Mnoho lékaøù zastává názor, že omezení soli je nejlepším zpùsobem léèení vysokého krevního tlaku. Prevence je ovšem mnohem lepší než léèení. K dostateèné prevenci vysokého krevního tlaku staèí podstatnì menší omezení pøíjmu soli než pøi jeho léèení. Proto se vyplatí užívat sùl v rozumné míøe, a to již od dìtství èi mládí. Postupnì k pøimìøenému užívání Potøeba soli se mùže u rùzných lidí výraznì lišit. Záleží na konstituci, zpùsobu života i myšlení, na celkové skladbì jídelníèku, množství fyzické aktivity, na klimatických pomìrech a poèasí. Potíž je v tom, že v pøípadì soli se nemùžeme dostateènì spoléhat na naše chu ové pohárky na slanou chu jsme si totiž již pøíliš navykli. Dobrým mìøítkem jsou ony tøi gramy dennì, které v naprosté vìtšinì pøípadù postaèí a které bychom se mìli snažit nepøekraèovat. Je-li sùl do potravin zabudována procesem vaøení, je jí k uspokojení chuti potøeba ménì, než je-li jídlo dosolováno až VEGETARIÁNSKÁ RESTAURACE COUNTRY LIFE Melantrichova 15 Praha 1 dennì v pátek 9-18 (v sobotu zavøeno) dodateènì. Pøisolování volnou solí není vùbec možné doporuèit: sùl, jež není v jídle vázaná procesem zpracování, se uvolòuje do organismu pøíliš nárazovì. Ani použití sójové omáèky k dodateènému pøisolení není správné i ta by mìla být do jídla zapracována vaøením. K dochucení jídla na stole je možné použít gomasio pøípravek, který je nepostradatelný v makrobiotické kuchyni. Jedná se o pražený sezam, stluèený dohromady se solí v pomìru asi 1:12. Sùl je zde vlastnì již na tuk vázaná a uvolòuje se do organismu daleko pomaleji. Kromì osolení dodá gomasio jídlu i pøíjemnou hoøkou chu, kterou organismus též potøebuje a bez níž by nebyl chu ový zážitek z jídla úplný. V každém pøípadì by však jídlo nemìlo chutnat slanì, nebo tehdy je již pøesolené. Vìtšina prùmyslovì zpracovaných potravin obsahuje soli pøíliš. Dokonce i vìtšina kuchaøských receptù pøedepisuje soli pøíliš mnoho. Rozhodnì se tedy vyhneme rafinované soli a budeme používat jenom sùl moøskou. Èasto také není nutné mnoho solit, jeli použito vhodné koøení. Snažme se používat co nejvíce kuchyòské bylinky, jako tøeba majoránku, dobromysl, bazalku, mateøídoušku, tymián, libeèek a mnoho dalších, které již samotné jsou schopny dodat jídlu výraznou, pøitažlivou chu. q Autor tohoto èlánku, Tomáš Štanzel, vystudoval VŠCHT, pozdìji Filmovou a televizní fakultu AMU, obor umìlecká fotografie. Zabývá se fotografickou, novináøskou, publicistickou a pøekladatelskou èinností. K zájmu o stravu jej pøivedla zejména nutnost øešit vlastní zdravotní situaci. Napsal mj. knihu Strava a vìdomí. PRAMENY ZDRAVÍ / 5

6 LÉPE DÝCHAT I DRŽET TÌLO Jak dýcháte v klidu? Povrchnì, støednì nebo hluboce? Hvízdá vám v plicích? Všímejte si pohybù horní èásti prsou, dolní èásti hrudního koše a bøicha. Co se stane, když se nadechnete? Co se stane pøi výdechu? Pøi správném dýchání by nemìly být viditelné žádné pohyby prsou. Bøišní stìna by mìla pøi nádechu stoupnout a pøi výdechu klesnout. Pozorujte se dále. Po obvyklém nadechnutí zadržte svùj dech asi na sekundu. Teï se hloubìji nadechnìte a naplòte plíce. Množství vzduchu vdechnutého pøi druhém nádechu je oznaèováno jako dechová rezerva. Pravdìpodobnì ho bude více, než kolik vdechnete pøi normálním nádechu. Po nìkolika normálních dýchacích cyklech znovu zadržte dech, tentokrát po výdechu. Nyní budete nucenì vytlaèovat vzduch z plic tak, že se pøedkloníte, zatáhnete bøišní svaly, rukama zatlaèíte spodní èást hrudního koše dovnitø a nakonec zakašlete. Vzduch vydechnutý pøi nuceném výdechu se nazývá funkèní reziduální kapacita nebo doplòkový vzduch. Zøejmì ho bude také více, než kolik obvykle vydechnete. Když jste si takto v duchu utøídili své dýchací návyky, mùžete pøejít k prvnímu cvièení lepšího dýchání. Jako u každého kondièního cvièení, tak i pøi tomto a dalších dýchacích cvièeních byste se mìli držet rad svého lékaøe. NAPÍNACÍ CVIÈENÍ Toto cvièení je zamìøeno pøedevším na rozvoj hrudních dýchacích svalù. Jako každé dýchací cvièení, i toto vám dodá energii, ale má i další pøíznivé úèinky: snižuje nervozitu, uvolòuje hrudní dýchací svaly, projasòuje myšlení. Jeho výhodou je i to, že je možné jej uskuteènit bìhem pouhých dvou minut. Tomuto cvièení se øíká napínací, protože tìlo se nachází v ponìkud napjaté poloze. Napìtí se ještì zvyšuje vzhledem k pøedpokládanému zrychlení dechu. Proto si k provádìní tohoto cvièení vyžádejte souhlas svého lékaøe. Pøi tomto cvièení mùžete pocítit lehkou závrat a tøesení rukou a nohou. Je to patrnì zpùsobeno zvýšeným vyluèováním kyslièníku uhlièitého a jím vyvolanou doèasnou alkalózou. Mùže k tomu pøispívat i zvýšené okyslièení krve, které vede ke zmìnám elektrického potenciálu v tìle. Tyto pøíznaky jsou však jen pøechodné a zmizí hned, jak zaènete znovu normálnì dýchat. Ostatnì, prospìšné úèinky tohoto dechového cvièení pøevažují nad vším krátkodobým nepohodlím, které pøi nìm mùžete zakusit. Provádíme ho tímto zpùsobem: 1. Sežeòte si døevìný soudek o prùmìru 46 až 50 cm. Mùžete použít i jiný válcovitý pøedmìt o délce cm. Døevìný soudek je však lepší než jakýkoli plastikový nebo kovový pøedmìt, protože je možné si jej pro pohodlí upravit potažením podlahové krytiny po jeho obvodu. 2. Položte soudek na hranu na podlahu pokrytou kobercem, kde máte aspoò tøi metry volného místa. 3. Ohnìte záda pøes soudek (pouze dokážete-li to bez bolesti) tak, že se o soudek budete opírat kousek pod lopatkami. Paže položte rovnobìžnì na podlahu za hlavou. Kolena lehce ohnìte a chodidly se opøete o zem. Pánev a stehna uvolnìte. 4. Pøi zaujímání polohy normálnì dýchejte. Veškeré pøekážky pøi dýchání odstraníte tak, že budete dýchat ústy. V této napnuté poloze mají lidé tendenci zadržovat dech. Vyhnìte se tomu tak, že budete dýchat co nejhloubìji a že zvýšíte rychlost dýchání na 20 až 30 dechù za minutu. K ovlivnìní dýchání staèí pouhé dvì minuty takového cvièení. Po ukonèení dýchacích cyklù v této poloze se pøekulte na zem a nìkolik minut odpoèívejte. Kromì toho, že si zvykáte na hlubší dýchání, pomáhá toto cvièení odstraòovat i poraženecký postoj mnoha lidí: kulatá ramena a nahrbení dopøedu. Zvyknete-li si provádìt toto cvièení dennì, zlepší se vám celkové držení tìla a budete se lépe cítit. Kupøíkladu Èíòané toto cvièení praktikují nìkolik tisíc let. Provádìjí ho vstoje tak, že umístí své pìsti asi do poloviny páteøe a ohnou se dozadu, jak to jen dokážou. ZA ÈERSTVÝM VZDUCHEM K tomu, aby èlovìk mohl dýchat co nejlépe, potøebuje ovšem i èerstvý vzduch, co možná nejménì zneèištìný a obsahující dostatek kyslíku. Zdraví je kromì života vašim nejcennìjším majetkem. Abyste si je udrželi, musíte nìkdy uèinit nìkterá zásadní rozhodnutí. Jedním z nich by mohlo být: pøestìhovat se ze zamoøeného mìsta do oblasti, kde je vìtší množství èerstvého vzduchu možná alespoò na pøedmìstí, kde je více zelenì a ménì provozu. q Autorem tohoto textu je lékaø a odborník na preventivní medicínu Vernon W. Foster. Ukázka pochází z jeho knihy Newstart, kterou vydalo nakladatelství Advent-Orion. BEZPEÈNÉ OPALOVÁNÍ Zdá se, že éra opalování pomalu konèí. Nadmìrné opalování mùže mít za následek vznik karcinomù nebo melanomù kùže, dvou nejèastìjších forem kožních nádorù, a dále nadmìrnou tvorbu vrásek a pøedèasné stárnutí kùže. Poèet karcinomù a melanomù kùže v populaci se každých deset let zvýší o 5-10 procent. V pøimìøeném množství však mùže být sluneèní lázeò vašemu zdraví velice prospìšná. Jaké jsou pøíznivé úèinky sluneèního záøení na lidský organismus? Je jich celá øada. Sluneèní svìtlo má sterilizaèní úèinek, to znamená, že má schopnost zabíjet nìkteré bakterie a viry. Proto je dùležité èas od èasu protøepat a nechat na slunci ležet peøiny, deky a další vìci, které tak èasto nepereme. Sluneèní svìtlo má schopnost vìtšinì z nás zlepšit náladu a tím vyvolat pocit spokojenosti a pohody. Jenom to zase nepøežeòte, abyste se nespálili. Spolu s cvièením je sluneèní svìtlo dùležitým pøírodním lékem pøi léèbì chronické deprese. Náš organismus je schopen pùsobením sluneèního záøení tvoøit v kùži vitamín D. Tento vitamín pomáhá organismu využít vápníku z potravy ke stavbì zdravých, silných kostí. Dostatek vitamínu D je dùležitý v prevenci køivice u dìtí a osteomalacie u dospìlých, a èásteènì i v prevenci osteoporózy. Sluneèní záøení má dále tyto pøíznivé úèinky: - pùsobí pozitivnì na imunitní systém, - zlepšuje hojení ran, - zmíròuje bolest oteklých kloubù pøi artritidì, - pomáhá zmíròovat nìkteré symptomy premenstruaèního syndromu, - snižuje hladinu glukózy v krvi u cukrovky a upravuje její hladinu u hypoglykémie (snížená hladina glukózy v krvi). Nìkteré studie dokonce naznaèují, že sluneèní svìtlo má schopnost mírnì snižovat hladinu cholesterolu v krvi. A které jsou ty škodlivé úèinky? V první øadì je to pøedèasné stárnutí kùže, která se stává vrásèitá, nepravidelnì pigmentovaná, tenká a nepružná. Sluneèní záøení patøí mezi hlavní rizikové faktory rakoviny kùže, pøedevším u lidí se svìtlou barvou pleti. 6 / PRAMENY ZDRAVÍ

7 Spálení kùže podporuje vznik melanomu. Uvádí se, že je nebezpeèné spálit si kùži až ke vzniku puchýøù, a to zejména v dìtství. Bylo zjištìno, že osmdesát procent sluneèního záøení (z celkového množství pøijatého za celý život) získá èlovìk právì bìhem dìtství. Pro vznik karcinomu kùže je zase nebezpeèná dlouhodobá expozice sluneènímu záøení. Dalším postiženým orgánem je oko. Nadmìrné pùsobení sluneèního záøení podporuje vznik šedého zákalu a melanomu na sítnici oka. Nìkteré novìjší studie naznaèují, že strava bohatá na tuky kombinovaná se sluneèním záøením je také schopna podporovat vznik a rozvoj rakoviny kùže. Existují tedy nìjaká doporuèení pro bezpeèné opalování? Poznejte svùj fototyp, abyste vìdìli, jak vaše kùže reaguje na sluneèní záøení. Pøedevším lidé se svìtlou barvou kùže a vlasù a rusovlasí jedinci by si mìli dát veliký pozor a nevystavovat kùži silnému slunci déle než nìkolik minut dennì. Nevystavujte se pøímému sluneènímu záøení v dobì od 10 do 15 hodin. Neopalujte se déle než 90 až 120 minut dennì. Snažte se pokud možno zabránit spálení kùže. Noste klobouk nebo sluneèník a vhodný odìv, nejlépe svìtlé barvy, která odráží sluneèní paprsky. Buïte zvláš opatrní, když jste u vody a na snìhu kvùli odrazùm sluneèního záøení. Používejte pøi opalování krémy s UV filtrem s SPF faktorem minimálnì 15, lépe však 30. Natírejte se již pøed opalováním. Zvláš peèlivì aplikujte krém na místa chronicky vystavená slunci na nos, krk, uši, rty, oèní víèka, horní a dolní konèetiny. Chraòte pøed sluneèním záøením pøedevším dìti a veïte je k tomu, aby se dokázaly pøed sluníèkem chránit i samy. Opalování v soláriích není zdravé. Vùbec nejškodlivìjší je kombinace sluneèního záøení a solária. Pokud se bez solária neobejdete, pak se již radìji neopalujte na slunci. Nechejte si alespoò jednou roènì vyšetøit kùži dermatologem. Sledujte peèlivì všechny zmìny pigmentových skvrn. Zvláš opatrní by mìli být ti lidé, v jejichž rodinì se již kožní nádor vyskytl. Studie naznaèují, že pro dostateènou tvorbu vitamínu D staèí, aby na váš oblièej a ruce svítilo slunce v prùbìhu letních mìsícù dva- až tøikrát týdnì, po 10 až 15 minutách. Když svítí slunce, otevøete okna a pus te ho dovnitø. Prospìje to vašemu zdraví a zlepší se vám nálada. Po tisíce let bylo slunce považováno za zdroj života. Dnes víme, že dokáže léèit, ale i škodit. Slunce pro nás mùže být polibkem života, ale i smrti. Záleží pouze na nás, jak tento dar použijeme. q Z knihy mezinárodnì uznávaných odborníkù na zdravý životní styl dr. Hanse Diehla, dr. Aileen Ludingtonové a MUDr. Petra Pribiše Dynamický život. Knihu vydalo nakladatelství Advent-Orion a lze ji zakoupit v prodejnì Country Life v Melantrichovì ulici 15, Praha 1. Epstein-Barr virus a roztroušená skleróza Riziko onemocnìní roztroušenou sklerózou je všeobecnì velmi nízké, napø. v USA onemocní pouze 3-4 ženy z tisíce. Závìry nové studie však naznaèují, že ty ženy, které byly v prùbìhu svého dospívání infikovány Epstein-Barrovým virem, který pùsobí onemocnìní zvané mononukleóza, mìly riziko roztroušené sklerózy o více než 50% vyšší (výskyt asi 6 žen z tisíce). Tyto výsledky jsou založeny na datech od 301 žen s roztroušenou sklerózou a od žen bez tohoto onemocnìní. Pøedchozí studie ukázaly, že roztroušenou sklerózou onemocní èastìji ženy než muži. Nemoc bývá nejèastìji diagnostikována mezi dvaceti a ètyøiceti lety vìku. Epidemiology 2001;12: Vláknina z obilovin chrání proti rakovinì žaludku Konzumování vìtšího množství vlákniny z obilovin v podobì takových potravin jako je celozrnný chléb, ovesné vloèky, müsli, celozrnná rýže, celozrnné tìstoviny zøejmì pøispívá ke snižování rizika jednoho druhu rakoviny žaludku. Podle švédských vìdcù mìli ti lidé, kteøí spotøebovali nejvìtší množství vlákniny, o 60% nižší riziko vzniku rakoviny žaludku než lidé, kteøí patøili do skupiny s nejnižším pøíjmem obilné vlákniny. Gastroenterology 2001;120: , Stále více dìtí s cukrovkou II. typu Rostoucí výskyt obezity, který je dùsledkem klesající hladiny fyzické aktivity a stoupající konzumace potravin rychlého obèerstvení (dodávajících zejména nadmìrné množství tuku a cukru a pouze prázdné kalorie), je zøejmì v pozadí souèasného nárùstu výskytu onemocnìní cukrovkou II. typu u dìtí. Toto onemocnìní se døíve vyskytovalo pouze u lidí starších padesáti let. Cukrovka II. typu (diabetes mellitus) zvyšuje mj. riziko srdeèní pøíhody, selhání ledvin, oslepnutí èi amputace konèetiny. Èím déle lidé s tímto onemocnìním žijí, tím spíše k tìmto komplikacím dochází. Jen si pøedstavte, co se stane, když tato nemoc zaène již v šesti letech, uvedl na sympoziu sponzorovaném Americkou lékaøskou spoleèností dr. Kenneth Lee Jones, profesor dìtského lékaøství na University of California v San Diegu. PRAMENY ZDRAVÍ / 7

8 ZEPTEJTE SE LÉKAØE... Na mnohé otázky hloubavých zájemcù o zdravý životní styl odpovídá pøi svých èetných rozhlasových a televizních vystoupeních MUDr. Igor Bukovský, známý slovenský odborník v oblasti výživy a prevence chorob. Vìøíme, že jeho dobøe podložené odpovìdi budou praktickým pøínosem i pro zdraví (a kuchyni) nejednoho ètenáøe (èi ètenáøky) èasopisu Prameny zdraví. Je pravda, že špenát neobsahuje tolik železa, kolik se donedávna tvrdilo? Špenát skuteènì nepatøí k tìm nejlepším zdrojùm železa, ale stále zùstává zdrojem mnoha jiných látek s antioxidaèní, protirakovinovou a protisklerotickou aktivitou. Obsahuje napøíklad ètyøikrát víc betakaroténu a tøikrát víc luteinu než brokolice. Špenát obsahuje vlákninu snižující hladinu cholesterolu v krvi. Pokud netrpíte na moèové kameny, jezte špenát aspoò jednou týdnì! Teplem se nìkteré dùležité látky nièí, a tak si ho klidnì dejte obèas syrový anebo jen krátce blanšírovaný. Nejvhodnìjší zdroje železa: Luštìniny (nejvíce èoèka), sezam, sušené meruòky, dýòové semínko, lnìné semínko, mák, kokos, mangold, kopøiva. Èetla jsem v jedné americké knize, že dopoledne je tøeba jíst jenom syrové ovoce, protože organismus má oèis ovací fázi. Vypadalo to velmi logicky. Co si o tom myslíte? Fyziologie èlovìka nezná žádnou samostatnou fázi oèiš ování. Odbourávání zplodin látkové výmìny probíhá témìø neustále v rùzné intenzitì. Podle souèasných poznatkù zùstává snídanì nejdùležitìjším jídlem dne. Mìla by obsahovat nejenom uhlohydráty, ale i bílkoviny a tuky. Podporuje to èinnost žluèníku a brání vzniku žluèníkových kamenù. Lidé, kteøí nesnídají, mají 3-4 krát vìtší riziko jejich vzniku. otázky & odpovìdi V sezónì máme hodnì kvìtáku a rodinu otravuje, když musí jíst stále nìjaké jídlo z kvìtáku. Vysvìtlete jim, že kvìták obsahuje podobnì jako brokolice a jiné druhy kapustovité zeleniny velmi mnoho úèinných protirakovinných látek, které chrání zvláštì prsy a tlusté støevo. Tady jsou alespoò nìkteré: kvercetín, glutanión, indoly, vitamín C, sulforafan, glukarát. Kromì toho obsahuje i vlákninu, která snižuje koncentraci cholesterolu v krvi. Tepelná úprava nièí nìkteré dùležité látky, a tak kvìták nesmažte, ale používejte ho syrový, dušený, vaøený anebo upravený v mikrovlnné troubì. Jsem po operaci žluèníku a tìžko trávím vaøené fazole. Mùžu jíst hrách? Hrách zvláštì mladý zelený hrášek, a to i mražený je o mnoho snadnìji stravitelný než suché luštìniny. Obsah bílkovin není v hrášku tak velký jako ve fazolích èi v sóji, ale zato obsahuje kromì vitamínù skupiny B i vitamín C a chlorofyl. Zelený hrášek je vhodný pro lidi s poruchami trávení a pro rekonvalescenty po vìtšinì operací trávicího traktu. Proè je dobré brambory nejprve uvaøit ve slupce a teprve potom je nakrájet? Když brambory nejprve nakrájíte a potom vaøíte a to ještì ve slané vodì draslík z nich se vyplaví do vody a do brambor se dostává sodík. To obrátí pùvodnì pøíznivý pomìr draslíku a sodíku v neprospìch našich cév, ledvin a krevního tlaku. Z o- loupaných a nakrájených brambor se do vody kdo ji vypije? vyplaví i vitamín C. Byly mi zjištìny moèové kameny a lékaø mi zakázal rebarboru a špenát. Asi se tomu budete muset podøídit a špenát si dát jen pøíležitostnì. Tyto potraviny obsahují oxaláty. To jsou soli kyseliny š avelové, ze které se moèové kameny èasto vytváøejí. Dovolte, abych ještì pøipomenul, že mnoho oxalátù obsahuje také èokoláda, kakao a mangold. Nìkteré bylinky prý mohou zvyšovat odolnost organismu. Je to vìdecky potvrzené? Ano. Výzkumy posledních let ukázaly, že nejenom zelenina a ovoce, ale i rùzné bylinky a natì používané jako koøení obsahují látky, které podporují imunitní systém a chrání pøed rakovinou. Tìmi nejúèinnìjšími jsou: bazalky, tymián, oregano, pažitka, mateøídouška, petrželová na, rozmarýn, ïumbier, kurkuma, šalvìj, estragon, máta, lékoøice Výhodné je, že jich není tøeba jíst mnoho úplnì postaèí, když je budete pravidelnì používat v dávkách, které vyžadují naše recepty. Mnohé si mùžete pìstovat doma v kvìtináèi budou voòavìjší a úèinnìjší. Brambory obsahují hodnì energie a já chci hubnout. Nemùžu je jíst O bramborech platí stejné jako tøeba o kukuøici: Nebojte se sacharidù! Poskytují jen polovièní množství energie než tuky. 250 g uvaøených brambor obsahuje jen 556 kj, ale když si z 250 g brambor udìláte hranolky, sníte až kj! Právì brambory, kukuøice, ovesné vloèky a zelenina jsou na hubnutí zvláš výhodné. Mají tzv. negativní energetický efekt poskytnou tìlu ménì energie, než ve skuteènosti obsahují. q Igor Bukovský pracuje jako vìdecký pracovník na Fyziologickém ústavu Lékaøské fakulty UK v Bratislavì. Otázky a odpovìdi pocházejí z kuchaøky Recepty na fajn èasy, kterou napsal spoleènì se svojí ženou a kterou lze zakoupit v prodejnì Country Life v Melantrichovì ulici èíslo 15 v Praze. Knihu vydalo nakladatelství Advent-Orión. 8 / PRAMENY ZDRAVÍ

9 VEJCE JEN PRO STREJCE Vejce mají vysoký obsah bílkovin a tukù, obsahují velmi málo uhlohydrátù (sacharidù), prakticky žádnou vlákninu a vitamín C. Z potravin, které jsou bìžnou složkou bohaté západní stravy, obsahují vejce jednu z nejvyšších koncentrací cholesterolu. PRÙMYSL VÝROBY VAJEC A VÌDECKÉ STUDIE Prùmysl výroby vajec finanènì podpoøil øadu studií, které mìly ukázat, že obsah cholesterolu ve vejcích nezpùsobuje vzestup hladiny cholesterolu v krvi ani aterosklerózu a srdeèní záchvaty Ze šesti studií v lékaøské literatuøe, které neprokázaly významný vzestup hladiny krevního cholesterolu se spotøebou celých vajec, byly tøi placeny American Egg Board, jedna Misssouri Egg Merchandising Council a jedna Egg Program of the Califonia Department of Agriculture. Kdo sponzoroval šestou studii se nepodaøilo zjistit. 65 Celý trik spoèívá v tom vìdìt, jak experiment vystavìt, abyste dostali takové výsledky, které dostat chcete. Chcete-li mít žádný nebo jenom minimální vzestup hladiny cholesterolu, nejprve saturujete pokusné osoby cholesterolem z jiných zdrojù, studie totiž ukazují, že jakmile lidé pøijímají více než 400 až 800 mg cholesterolu dennì, další pøídavek cholesterolu má již jen nepatrný úèinek na hladinu krevního cholesterolu Stavba studie mùže též využít nevhodné kontrolní skupiny a takových èasových období, které jsou nevhodné k tomu, aby se ukázal úèinek pøijatého cholesterolu na krev. Dobøe vystavìné studie, které vypracovávali vìdci nezávislí na potravináøském prùmyslu, jasnì ukázaly škodlivé úèinky konzumace vajec pro hladinu krevního cholesterolu Prùmysl výroby vajec je èítankovým pøíkladem toho, jak si lze za peníze koupit vìdecky podloženou výživovou informaci, která mùže znamenat poškození našeho zdraví. Vejce bývají propagovány pro svoji perfektní sestavu esenciálních aminokyselin v bílkovinì. Když však byly dobrovolníkùm podávány rùzné potraviny, aby se zjistila lidská schopnost využívat rùzné smìsi bílkovin, výzkumníci zjistili, že naše tìlo dokáže využít aminokyseliny ze smìsi brambor a vajec o 36% úèinnìji než pouze z vajec. 72 Další vìdci rovnìž zpochybòovali hodnotu vajeèné bílkoviny a její užívání jako standardu pro uspokojování výživových potøeb lidí Oddìlením vajeèného bílku od žloutku se oddìlí bílkovina, která je koncentrována v bílku, od tuku a cholesterolu, které jsou soustøedìny ve žloutku. Vejce Bílek Žloutek Bílkovina Tuk Uhlohydrát Vláknina Cholesterol 264 mg mg (na 1 vejce) Vajeèná bílkovina je vedoucí pøíèinou alergie na potraviny. Tuèná èást vejce navíc akumuluje kontaminaèní látky z životního prostøedí, protože vejce stojí vysoko v potravinovém øetìzci. Vejce rovnìž, podobnì jako další potraviny živoèišného pùvodu, obsahují mikroorganismy, které zpùsobují u lidí onemocnìní. Nutrièní skladba vajec se liší u rùzných druhù vajec (napø. slepièí, kachní, krùtí, želví) jen velmi málo. Mnohé náhražky vajec se vyrábìjí øadou procesù, které snižují obsah tuku a èasto i obsah cholesterolu. Relativní obsah bílkovin však pøi této výrobì stoupá. Podobnì jako jiné živoèišné produkty by mìla být vejce konzumována pouze pøi zvláštních pøíležitostech a jenom lidmi, kteøí se tìší vynikajícímu zdraví. Každý, kdo se snaží zotavit z nìjaké nemoci zpùsobené nezøízeným užíváním bohatých potravin, by se mìl vyhýbat veškerým lahùdkám než se mu vrátí plné zdraví. q Z knihy Johna McDougalla The McDougall Plan. Dr. McDougall je autorem nìkolika bestselerù z oblasti prevence a léèby nemocí zdravou stravou a životosprávou. Mužùm s nízkým poètem spermií chybí asi foláty Ženám, které uvažují o dìtech, se již dlouho doporuèuje, aby mìly dostateèný pøíjem kyseliny listové, protože tato živina zøejmì napomáhá prevenci vážných porodních poruch u dìtí. Nyní nová studie naznaèuje, že tento B vitamín mùže být dùležitý i pro muže, kteøí by se rádi stali otci. Podle výsledkù této studie mìli totiž muži s nízkým poètem spermií rovnìž nízkou hladinu folátù. Výsledky této studie znamenají další dùvod pro to, aby muži jedli zdravou stravu zahrnující potraviny, které jsou dobrým zdrojem kyseliny listové. Podle doporuèení amerického ministerstva zemìdìlství by mìli dospìlí lidé konzumovat dennì 5-9 porcí ovoce nebo zeleniny, což pokryje denní potøebu 400 mikrogramù folátù. Mezi potraviny, které jsou bohaté na foláty, patøí i pomeranèová š áva, fazole anebo hrách. Fertility and Sterility 2001;75: Jablka, rajèata a plíce Hojná konzumace jablek a rajèat mùže pomoci v prevenci respiraèních nemocí. Dr. Broadfieldová s kolegy z University of Nottingham použili test, který mìøí množství vzduchu, který zkoumaná osoba dokáže bìhem jedné vteøiny vytlaèit z plic. Studovali dospìlých lidí v roce 1991 a poté opìt v roce Ukázalo se, že konzumování více než pìti jablek týdnì nebo rajèat tøikrát týdnì velmi tìsnì souviselo se zlepšeným výkonem pøi výše uvedeném testu. U lidí, kteøí èasto jedli jablka, rajèata a banány byla rovnìž ménì èastá dýchaviènost. Tyto výsledky byly prezentovány na 97. Výroèním setkání American Thoracic Society. Sója snižuje špatný cholesterol po menopauze Výsledky jedné malé studie ukázaly, že konzumování sóji pøináší urèité snížení špatného LDL cholesterolu u starších žen s normálním nebo mírnì zvýšeným cholesterolem. Tento úèinek byl zaznamenán u žen ve vìku 45 až 70 let, které po dobu asi tøí mìsícù konzumovaly sójovou bílkovinu obsahující isoflavony. U tìch žen, které dennì pøijaly 132 mg isoflavonù, bylo v porovnání se skupinou pøijímací pouze 7 mg isoflavonù dennì zaznamenáno snížení LDL cholesterolu o 6,5%. American Journal of Clinical Nutrition 2001;73: PRAMENY ZDRAVÍ / 9

10 BIOPOTRAVINY? COUNTRY LIFE! Melantrichova 15 & Jungmannova 1, P-1 Mlsání ve tøech letech, zubní kaz v šesti... Vìdci hlásí, že jídelní návyky ve vìku tøi let pomáhají pøedpovídat, zda bude èi nebude dítì trpìt ve vìku šesti let zubními kazy. Ty malé dìti, které konzumovaly ve vìku tøí let sladkosti a džusy èastìji než jednou týdnì, mìly oproti dìtem, které jedly sladkosti ménì èasto než jednou za týden, asi dvojnásobné riziko vzniku zubního kazu v šesti letech. Pravidelnost a kvalita èištìní zubù se pøitom mezi obìma skupinami nikterak nelišily. Výsledky této studie na 135 finských dìtech potvrzují, že i pøes zlepšení ústní hygieny a rozšíøené používání fluoru zùstává konzumace cukru hlavní pøíèinou vzniku zubního kazu. Dentistry and Oral Epidemiology 2001;29: Sestry a životní styl Velká studie na zdravotních sestrách (Nurses Health Study) zkoumala rizikové faktory srdeèního onemocnìní zvláštì kouøení, nadváhu, nedostatek pohybu a nevhodnou stravu. Ty ženy, u kterých nebyl zaznamenán žádný z tìchto rizikových faktorù (což byly pouhé 3%), mìly o 83% nižší riziko srdeèních pøíhod než zbývající ženy. Plných 82% srdeèních pøíhod bylo možno pøipsat zanedbávání zásad zdravého životního stylu. N Engl J Med 2000;343: & Život ve 40 nezaèíná ani nekonèí, jen se zpomaluje Výsledky studie, která byla zveøejnìna na setkání Britské psychologické spoleènosti v Londýnì ukázaly, že rychlost reakce, schopnost koncentrace a kvalita pamìti zaèínají pomalu, ale soustavnì klesat po dosažení let vìku. Tyto závìry jsou založené na zkoumání zdravých lidí ve vìku 18 až 87 let, které provedla spoleènost Cognitive Drug Research. JEN PLANÝ POPLACH? S ruèní pilou nelze znièit deštné pralesy v Brazílii nebo Malajsii, motorovým pilám a obrovským traktorùm se to ale úspìšnì daøí. Výsledkem tohoto zásahu èlovìka do citlivého ekosystému naší planety mùže být globální oteplování a nežádoucí zmìny v poèasí, kterých jsme dnes svìdky. Koòská doprava nemìla dramatický vliv na kvalitu ovzduší. Èlovìk vymyslel automobil a dnes miliony automobilù systematicky zneèiš ují naše ovzduší a pøispívají ke zvìtšení ozónové díry s následným skleníkovým efektem. BSE A CJN: SOUVISLOST? Pøišli jsme na to, jak štìpit atom, jak klonovat lidská embrya a na celou øadu jiných inovací, které spoleènì se zmìnou životního stylu ovlivòují, a to èasto negativnì, nejen naši pøítomnost ale i budoucnost. Jedním z problémù, který nyní dìlá politikùm, zemìdìlcùm i prostým lidem starost, je nemoc šílených krav (BSE); existují totiž vážné úvahy o tom, že jí podobná, smrtelná choroba u èlovìka Creutzfeldt-Jacobova nemoc (CJN) s BSE nìjak souvisí. Udìlal snad èlovìk nìkde chybu? Možná v tom, že se pokusil zmìnit býložravce na masožravce tím, že provádìl masivní výkrm hovìzího dobytka a jiných býložravcù mouèkou pøipravenou z masa, kostí a zbytkù jiných, èasto uhynulých zvíøat. Je možné, že si moderní èlovìk neuvìdomuje rizika, které pøináší zmìny životního stylu, nové technologie nebo nepøirozené zásahy do zabìhnutého øádu pøírody? Jak a kde to s BSE zaèalo? Cesta vede na poèátek 18. století. Již tehdy existovala nemoc ovcí a koz zvaná scrapie tato nemoc se doposud tu a tam vyskytuje u tìchto zvíøat po celém svìtì. Její pøíznaky? Degenerace mozkové tkánì, poruchy chùze a rovnováhy. GAJDUSEK ZA KANIBALY Potomek slovenských imigrantù, americký vìdec Gajdusek, si na svých cestách v horských oblastech východní Nové Guineje všimnul, že u nìkterých èlenù primitivního kmene Fore dochází ke smrtelné chorobì nazývané kuru. Její projevy? Ztráta rovnováhy, poruchy chùze, záchvaty smíchu, demence a smrt. Výsledky analýz krevních vzorkù a patologické nálezy lidí zemøelých na toto onemocnìní až pøíliš pøipomínaly scrapie u zvíøat. V napadnutém mozku byla zøejmá tzv. houbovitá degenerace vakuoly po znièených neuronech. U Forejcù se choroba pøenášela z èlovìka na èlovìka díky jejich kanibalským rituálùm. Choroby kuru, scrapie, BSE a CJN mají pravdìpodobnì jednoho spoleèného jmenovatele: nový typ infekèního materiálu, látku bílkovinné povahy neobsahující ani DNA ani RNA, takzvaný prion, stokrát menší než nejmenší virus. Prion je bílkovina, která se nachází v lidském organismu na povrchu membrán všech bunìk, nejvíce ale na povrchu bunìk nervových. Nikdo neví pøesnì, jaká je jeho opravdová funkce. Zatím se vìdci pouze domnívají, že existuje souvislost mezi priony a pøenosem informací neurotransmitery v synapsích mozkových bunìk. Prion zasahuje pouze nervovou tkáò a imunitní systém napadeného organismu se mu nebrání.tuto infekèní bílkovinu nelze znièit sterilizací nebo denaturací, zmražením, sušením, vysokými teplotami ani žádným jiným zpùsobem. 10 / PRAMENY ZDRAVÍ

11 O tom, že se vìdci, politici i zdravotníci možnosti pøenosu BSE konzumací infikovaného masa nebo mléka obávají, svìdèí drastická preventivní opatøení, kterých jsme svìdky. VÌDECKÉ HYPOTÉZY Vìdci pracují s hypotézou, že normální priony (PrPc celulární) se mohou za urèitých okolností zmìnit v priony abnormální (PrPsc scrapie), které souvisí s výše uvedenými chorobami. Bìhem tohoto procesu se spirálovitý tvar molekuly normálního prionu z neznámého dùvodu zmìní na bílkovinu tvaru leporela ( cikcak konfigurace). Vìdci se domnívají, že u pacientù se sporadickou CJN (Creutzfeldt-Jacobova nemoc) dojde k mutaci jednoho normálního prionu (PrPc) na abnormální prion (PrPsc). Tento PrPsc se dále naváže na zdravý PrPc a dosud neznámým zpùsobem jej zmìní na PrPsc. Následuje øetìzová reakce, pøi níž vznikají miliony nových abnormálních prionù. Zdravá nervová buòka pod tlakem abnormálních prionù nejdøíve zduøí, potom následuje vytvoøení vakuoly a neuron umírá. Tento patologický proces se šíøí na o- kolní nervové buòky a jeho výsledkem je tzv. houbovitá degenerace mozkové tkánì. Nemoc má sice 15 až 30 let dlouhou inkubaèní dobu, ale jakmile se jednou priony zaènou množit, dìje se tak exponenciální øadou. Je nutné podotknout, že existují i další hypotézy o pøenosu BSE, které spekulují o její jiné pøíèinì. Jde buï o filamentózní virus nebo tzv. virino, typ viru, který obsahuje pouze nukleovou kyselinu. DRASTICKÁ PREVENCE... Zbývá odpovìdìt na otázku, jak došlo k pøenosu scrapie na krávy a možná i na èlovìka. Víme pouze, že na poèátku farmáøi z ekonomických dùvodù krmili dobytek mouèkou vyrobenou z ovcí uhynulých na scrapie. Z býložravcù se tak stali masožravci. Podobným zpùsobem se v sedmdesátých a osmdesátých letech pøikrmoval hovìzí dobytek takøka ve všech rozvinutých zemích tedy práškem z rozdrceného masa a kostí dobytka, a to èasto nemocného nebo uhynulého. Není zatím definitivnì prokázáno, že se BSE (nemoc šílených krav) mùže pøenést na èlovìka. Co ale víme, je to, že toto onemocnìní je vždy smrtelné. Proti chorobám zpùsobeným priony lidský organismus nedovede bojovat, protože jeho imunitní systém si proti prionùm nedovede vytvoøit protilátky. O tom, že se vìdci, politici i zdravotníci možnosti pøenosu BSE konzumací infikovaného masa nebo mléka vážnì obávají, svìdèí drastická preventivní opatøení, kterých jsme v souèasné dobì svìdky. JIŽ PØED STO LETY... Pøed více než 120 lety žila v Americe žena, která již tehdy nabídla efektivní opatøení k prevenci této i mnoha jiných chorob. Tato osvícená žena, E. G. Whiteová, zformulovala základy nejen zdravé výživy, ale také zdravého životního stylu. Éra, kterou ovlivnila, zaèala vybudováním svìtoznámého sanatoria dr. Kelloga v Battle Creek v Michiganu (1866) a pokraèuje i dnes, napø. v podobì souèasného šíøení programu zdravotní obnovy NEWSTART. Co nám tato žena radí v knize Cesta ke zdraví a životní harmonii, napsané již pøed celým stoletím? Maso nebylo nikdy nejlepším druhem potravy. Avšak dnes, kdy rychle stoupá nemocnost zvíøat, je jeho používání ještì problematiètìjší. Nìkteré zpùsoby výkrmu zvíøat urèených pro trh samotné vyvolávají nemoci. Zvíøata jsou nìkdy chována v prostorách bez dostateèného pøístupu svìtla a èerstvého vzduchu. Zvíøata jsou èasto dopravována na velké vzdálenosti a prožívají nesmírné útrapy, než se dostanou na trh. Následky požívání masité stravy se možná neprojeví ihned, to však není dùkaz, že masitá strava není škodlivá. Mnozí lidé umírají na nemoci zavinìné výhradnì požíváním masa, pøièemž ani oni sami, ani druzí nemají v podezøení tuto skuteènou pøíèinu. (str. 204 a 205) NEJLEPŠÍ OPATØENÍ Prominentní mikrobiolog a vìdec pracující s BSE, profesor dr. Richard Lacey z Leeds University, øíká: Dnes již máme drtivé vìdecké a medicínské dùkazy k tomu, abychom se vyhýbali konzumaci masa a masných výrobkù a to pøesto, že se nás vláda snaží pøesvìdèit o opaku. Zdá se, že opravdu nejlepší metodou, jak dnes pøedejít chorobám, dávaným do souvislosti s požíváním masa (nebo tìm, u kterých bude tato souvislost teprve vìdou v budoucnosti prokázána), je postupnì vylouèit ze svého jídelníèku potraviny živoèišného pùvodu. A autor populární knihy o zdravém životním stylu (Proof Positive), dr. Neil Nedley, k tomu dodává: Rostlinná strava je strava, kterou dal èlovìku Ten, kdo zná potøeby èlovìka nejlépe protože ho stvoøil. q PhDr. Petr Škrla, Magda Škrlová Genové manipulace Genové manipulace jsou nebezpeèné, nebo kompromitují prosperitu pøímo v jejím jádru. Zásahy do genetických vlastností rostlin a živoèichù patøí údajnì k nezbytným pøedpokladùm realizace prosperity, nebo mimo jiné umožòují produkovat vìtší množství potravin a dokonaleji využívat plochu Zemì pro rostoucí potøeby rostoucího poètu lidí. Sledování prosperity patøí údajnì k nejpøirozenìjším potøebám èlovìka a jeho spoleènosti. Genové manipulace, jež jsou stále intenzivnìji doporuèovány coby nejpøímìjší cesta k dosažení a rozhojnìní prosperity, jsou však samy naprostým popøením jakékoliv pøirozenosti a ú- plným opakem spontaneity. Stìží si lze pøedstavit nìco direktivnìjšího, než je vnìjší zásah do autonomnì se vyvíjejícího živého organismu, umìlý zásah, který podstatnì mìní jeho vlastnosti a smìr jeho vývoje. Otázka, která se zde vynoøuje, se bude s rozšiøováním genetických zásahù stávat stále palèivìjší: Proè je (údajnì zcela pøirozené) smìøování k prosperitì stále více závislé na evidentnì zcela nepøirozených zásazích do ostatních forem života? Je snad sám život ve své pùvodní, obyèejné pøírodní podobì pøíliš málo pøirozený na to, aby mohl dùstojnì asistovat pøi dosahování naprosto pøirozené lidské prosperity? (...) Je pøirozenost našich stále rostoucích potøeb vskutku natolik zaruèena, že mùže sloužit jako nezpochybnitelný argument k zásahùm do chodu všech jiných živých organismù? Je tedy pøirozenost ostatních forem života jen jaksi nižšího øádu, a máme právo ji neomezenì znásilòovat podle svých momentálních potøeb? Není to náhodou vlastnì úplnì naopak? (...) Ti, kdo hovoøí o pøirozenosti stupòované prosperity, si zøejmì pøedstavují stvoøitele svìta jako kuchaøe, který až do vzniku èlovìka nedìlal nic jiného, než že pro nìj dopøedu pøipravoval (vzhledem k jeho apetitu) smìšnì malou misku jednohubek. Dùraz na nutnost genetických zásahù je pak ponìkud pøidrzlou stížností jedlíka na to, že krmì nebyla na jeho gusto dost dobrá. Jako kdyby Otesánek v pohádce skonèil tak špatnì jenom proto, že nezvládal techniku klonování. Z knihy Jana Kellera Abeceda prosperity. Vydal Doplnìk. PRAMENY ZDRAVÍ / 11

12 Kuøáci mívají i tendenci pít a nezdravì se živit Studie, která zkoumala více než dospìlých lidí se širokou škálou zdravotních návykù, zjistila, že se stoupající spotøebou cigaret a alkoholických nápojù se snižoval pøíjem výživných zdravých potravin, jako jsou celozrnné obiloviny, ovoce a zelenina. Dr. Nancy Bettsová z University of Nebraska uvedla, že výsledky studie ukazují, že rùzné nezdravé návyky jdou obvykle ruku v ruce. Vìtšina zdravotníkù se soustøedí na odstranìní urèitého konkrétního nejškodlivìjšího návyku, efektivnìjší se však ve svìtle výsledkù této studie jeví mìnit nezdravé prvky životního stylu souèasnì. Je možné, že chronické užívání alkoholu zvyšuje práh tolerance nikotinu (a naopak) i že nìkteøí lidé jsou geneticky náchylnìjší k upadnutí do závislosti na nìkteré návykové látce. American Journal of Health Promotion 2000;15 Nízká spotøeba obilovin, rakovina tlustého støeva V Japonsku došlo od padesátých let k prudkému nárùstu výskytu rakoviny tlustého støeva. Spotøeba zeleniny se pøitom od té doby pøíliš nezmìnila, spotøeba masa naopak vytrvale stoupala, a to až do zaèátku sedmdesátých let, od té doby byl její nárùst již však jen minimální. Došlo ovšem k vemi výraznému poklesu užívání obilovin. To naznaèuje, že nízká spotøeba obilovin mùže být dùležitým dietním faktorem souvisejícím s vyšším výskytem rakoviny tlustého støeva. Eur J Cancer Prev 2000;9:363-5 Pohyb zlepšuje duševní zdraví starších lidí Ve studii na 84 mužích a ženách ve vìku 50 až 77 let s diagnózou klinické deprese se ukázalo, že ètyøi mìsíce pravidelného aerobního cvièení pøineslo zlepšení pamìti i nìkterých dalších parametrù duševních schopností. Již døívìjší zkoumání té samé skupiny pacientù prokázalo, že pravidelný fyzický pohyb pøinášel vedle jiných pøíznivých úèinkù i úlevu od depresí. Cvièení bylo v tomto ohledu stejnì úèinné jako užívání lékù proti depresi. Journal of Aging and Physical Activity 2001;9 USNADNIT SI ŽIVOT Obchody s levným zbožím rozšíøené po celých Spojených státech byly pøed bankrotem. Proè? Bylo snad jejich zboží pøíliš nekvalitní? Nebo byly pøíliš vysoké ceny? Ne. Jeden ze zasvìcených to vysvìtluje tak, že prostì zamìstnanci tìchto obchodù se místo úsmìvu mraèí a k zákazníkùm se èasto chovají neurvale. Pokud vím, øekl, to je nejrychlejší cesta, jak znièit obchod. Jeho kolega dodal: Jedním z nejvìtších úkolù manažerské práce je najít zamìstnance, kteøí jsou milí a ochotní a chtìjí odvést dobrou práci. Zákazník si všímá nejen kvality a ceny, ale také obsluhy. Vedoucí jednoho koncernu dokonce prohlásil, že budoucnost velkých obchodù je v lepší obsluze. K tomu, aby si tuto skuteènost zamìstnanci uvìdomili, se používá mnoho metod. Slyšel jsem o jedné spoleènosti, v níž každou hodinu zvonil zvonek, aby zamìstnancùm pøipomnìl, že mají zákazníky vítat pøívìtivì a s úsmìvem. Øíká se, že èlovìk k tomu, aby se mraèil, musí napnout dvaasedmdesát svalù, ale k tomu, aby se u- smál, jich staèí napnout ètrnáct. A už na své schopnosti pohlížíme jakkoli, každý z nás má jednu dùležitou vlastnost, která by nám za mnoha okolností mohla být prospìšná. Velmi se mi líbí její charakteristika: Nestojí nic, ale zmùže mnoho. Obohatí toho, kdo jej obdrží, aniž by obral toho, kdo jej dává. Trvá jen okamžik, ale vzpomínka na nìj se dlouho udrží. Nikdo není tak bohatý, aby se bez nìj mohl obejít, a nikdo není tak chudý, že by ho nemohl mít. Pøináší štìstí v domì, upevòuje pøátelství a podporuje dobrou vùlí v obchodì. Je odpoèinkem pro unavené, svìtlem pro zbavené odvahy a nejlevnìjším prostøedkem proti trápení. Pøesto není možné si jej koupit, vyprosit nebo pùjèit, protože nikomu neprospìje, nezíská-li ho zdarma. A stane-li se nìkdy, že by nìjaký èlovìk byl pøíliš unavený, než aby tì obdaøil ú- smìvem, proè ty bys mu nemohl darovat svùj vlastní? Vždy nikdo nepotøebuje úsmìv tolik, jako ten, kdo ho nemá na rozdávání! V RODINNÉM KRUHU Jestliže jsou pøátelství a úsmìv tak dùležité v záležitostech obchodního svìta, oè dùležitìjší roli sehrávají v rodinì! V blízkých vztazích, uprostøed rodinného kruhu, je velmi snadné rozèílit se i kvùli malichernostem a chovat se nepøimìøenì vzhledem k jejich dùležitosti. V jedné domácnosti se napìtí rozplynulo díky nevinné vìtì malého synka. Otec pøišel domù unavený, protože mìl za sebou tìžký den v úøadì. Øešil øadu problémù a mìl potíže se zamìstnanci. Pøi veèeøi, když poslouchal, co všechno se doma stalo, vybuchl a zaèal hlasitì nadávat. V tíživém tichu, které potom následovalo, se obrátil chlapec na otce a nevinnì se ho zeptal: Tatínku, jsi rozèilený? Nejsem rozèilený, odpovìdìl mu o- tec už trochu klidnìji. Jsem jenom naplnìný spravedlivým hnìvem. Poslední dvì slova byla pøíliš složitá, než aby je chlapec pochopil. Spíš mu znìla, jako by otec øekl jsem naplnìný spravedlivým chlebem. To ho tak zaujalo, že øekl: I já chci být naplnìný spravedlivým chlebem. Tato poznámka úèinkovala okamžitì. 12 / PRAMENY ZDRAVÍ

13 Více citu, proè se bát? Více dávat, ménì brát. Více my a ménì já. Více smíchu, a ne lkát. Víc kvìtù a lépe žít, míò smutku na cestì mít. Všichni se rozesmáli a atmosféra se úplnì zmìnila. Když se blíže podíváme na pøíèiny hnìvu, mùžeme opravdu jen málokdy øíci, že máme dùvod k tomu, abychom se pøestali ovládat a ztratili duševní rovnováhu. Jste-li náchylní ztrácet trpìlivost díky nìjaké nudné a ne právì dùležité práci, zkušenost jedné uèitelky v mateøské škole vám mùže pomoci se tomu zasmát. Paní uèitelka mìla mimo jiné za úkol obouvat dìtem botièky. Tøikrát dennì jednou ráno a dvakrát v poledne musela pìtatøiceti dìtem pomoci obout botièky, zavázat tkanièky, potom rozvázat tkanièky a zase botièky vyzout. Pøi jednom takovém kolotoèi, když už byla u posledního páru a obouvala botièky malému Petøíèkovi, chlapec tiše podotknul: Ty botièky nejsou moje. Uèitelka si napoèítala do deseti a pak mu je sundala. On jen potichu sledoval, co dìlá, a když zaèala hledat jeho botièky, pokraèoval: To jsou botièky mé sestry, ale maminka mi øekla, že dnes je mohu mít já. SCHOPNOST MANÉVROVAT Pro lodì plavící se po moøi platí naøízení, že plavidlo s vìtší manévrovací schopností musí uvolnit cestu plavidlu ménì pohyblivému. To je velmi dobrá zásada, jíž by se èlovìk mìl øídit i v situacích, kdy se jinak harmonické vztahy mezi lidmi dostávají do ohrožení. Dokáže-li nìkdo dobøe manévrovat rozbouøeným moøem lidských vztahù, je to nemalý úspìch. Jedna z Aristotelových zásad øíká, že èlovìk není opravdu mravný, dokud se to neprojeví v jeho životì. Jinými slovy: Jestliže dostateènì dlouho dìláte dobré skutky, stanete se mravnými. A naopak, pìstujete-li zlozvyky, váš charakter to pokøiví. To, co dìláme, má nepochybnì vliv na lidi okolo nás. Doktor Carsten Johnsen z Andrewsovy univerzity se ve své hluboce filozofující knize Man the Invisible zaobírá úzkou spojitostí tìla a mysli, skutkù a myšlenek stejnì jako slov a postojù. V této knize nacházíme kromì filozofických teorií i zajímavý lidský pøíbìh. Jednoho dne navštívila mladá žena známého psychiatra. Její manželství se nacházelo v krizi a chtìla se dát rozvést. Mìla však nezkrotnou touhu svého manžela co nejvíce zranit, a to ještì døíve než ho opustí. Nenávidìla ho z celého srdce. Z toho dùvodu se také šla poradit s psychiatrem. Muže dobøe znám, a proto vám mohu pøesnì øíci, co zraní vašeho manžela nejvíce a na pravém místì, øekl jí psychiatr. Budete-li se øídit mou radou, potom s ním ještì tøi týdny budete žít. Bìhem té doby k nìmu budete naoko pøívìtivá. Vlastnì byste mu mìla prokazovat to nejlepší, co si jen umíte pøedstavit. Pomalu ho dostanete do situace, kdy se bude mylnì domnívat, že ho upøímnì milujete. A potom, jednoho dne, náhle chladnokrevnì odejdete. To ho úplnì zlomí. Ale tenhle plán si do detailù dopracujeme až poté, kdy budete umìt ovládnout jeho ješitnost. Potom musí být váš odchod co nejrezolutnìjší a co nejchladnìjší. Ale pamatujte, že v prvním kole ho musíte zavalit dobrotivostí a láskou. A snažte se, aby to vypadalo co nejupøímnìji. Žena si myslela, že je to skvìlý, lišácky pøipravený plán a že je dostateènì zlomyslný a odpovídá jejímu zámìru. Celým srdcem se zapojila do této hry a provádìla vše co nejpøesnìji podle pokynù psychiatra. Nakonec se podle plánu opìt dostavila do jeho ordinace. Dìlala jste všechno tak, jak jsem vám øekl? zeptal se jí. Ano, od chvíle, kdy jsem s vámi naposledy hovoøila v téhle místnosti, jsem svého manžela dennì zahrnovala dobrotivostí a láskou. Dobøe. A teï bychom si mohli popovídat o tom, kdy a za jakých okolností ho opustíte. Opustit? Proè bych ho mìla opustit? Na to nepomýšlím. Ani na okamžik. Já ho miluji. Nikdy pøedtím jsem ho tak nemilovala jako teï. Dr. Johnsen poznamenává, že v detailech není tento pøíbìh autentický, ale dokládá nekoneèné množství podobných zkušeností skuteèného života. DOBRO NAMÍSTO ZLA Král Šalomoun si mnoha svými radami získal povìst muže moudrosti. Pøi pozornìjším studiu zjistíme, že vìtšina z nich je vlastnì založena na jednání podlé zdravého rozumu. Napøíklad: Vlídná odpovìï odvrací prchlivost, ale urážlivé slovo vzbuzuje hnìv. Èas nic neubral na moudrosti tohoto výroku. Jemná slova a jednání v o- sobních vztazích pøivádìjí druhé do úžasu, zatímco zraòující a nevlídná slova volají po bolestné odplatì. Není to samozøejmì snadné pøehlížet rány a nevrátit je tomu, kdo se tì pokouší zranit. Ale na druhé stranì bychom nemìli zajít tak daleko, že bychom se stali rohožkou, o kterou by si každý utíral nohy. Majitelka hotelu v malém mìstì dostala telefonicky otázku: Kolik stojí jedna noc v tom vašem malém chlívku? Na to žena vzápìtí reagovala: Sedm liber za první prasátko, tøi libry za každé další ve stejném pokoji. Kolik prasátek máte ve své skupinì? Samozøejmì ne každý z nás je schopen dát pøimìøenou odpovìï v takové rychlosti jako tato žena. Ta správná odpovìï nám vìtšinou pøijde na mysl až tehdy, když už je pozdì. Co bychom tím však získali, kdybychom umìli vždycky tak pohotovì odpovìdìt? Ve svém každodenním styku s jinými lidmi pamatujme, že nikdo není dokonalý. Každý má nejen nenaplnìné touhy a slabosti, ale i urèité pøednosti. Jestliže vidíme dobro u druhých, pak svùj život budujeme nejen na dobru, které je v druhých, ale i na dobru, které je v nás samých. Jeden neznámý autor to vše krásnì shrnul do nìkolika veršù: Více citu, proè se bát? Více dávat, ménì brát. Více my a ménì já. Více smíchu, a ne lkát. Víc kvìtù a lépe žít, míò smutku na cestì mít. q vztahy a komunikace Ukázka z knihy odborníka na mezilidské vztahy Alfa Lohneho Zítøek zaèíná již dnes. Knihu, která se stala v øadì zemí bestselerem, vydalo nakladatelství Advent-Orion. PRAMENY ZDRAVÍ / 13

14 POŽITKY, ÈI POŽITKÁØSTVÍ? Existuje mnoho požitkù, které svým dílem pøispívají k pøíjemnému životu. Všichni známe výraz pastva pro oèi èi pocit blaženosti, který dokáží vykouzlit harmonické tóny útoèící na naše ucho. Èlovìk navíc (na rozdíl od zvíøat) nezná jen požitky tìlesné, ale i požitky duševní èi duchovní. Schopnost zakoušení požitku propùjèuje našemu žití pùvab, kterého bychom se jistì neradi vzdávali. Pøesto se ale tento Boží dar mùže snadno zvrhnout v závislost nejsou-li dodržovány pevnì stanovené hranice. S hrùznou dùrazností nás svìtové dìjiny uèí, kam to mùže vést, když èlovìk pøestane být pánem nad svými požitky a naopak ony zaènou kralovat nad ním. Požitkáøství, tato vražedkynì životního štìstí, má na svìdomí mnoho obìtí. Èlovìk je svobodný jen tak dlouho, dokud ovládá své požitky. My èasto vìøíme tomu, že pøedmìty našeho užívání držíme pevnì v rukou a nevšimneme si pøitom, že ony už dávno ovládají nás. Závislost je okovem, který se stále tìsnìji obepíná kolem své koøisti, až nakonec udusí veškerou její chu k životu. Velikost kultury mùžeme urèit podle mravní síly jejích souèasníkù která se projevuje mj. ovládáním požitkù. Kde tyto opratì drží spoleènost na uzdì, tam je o národ dobøe postaráno. Kde se ale hráze vnitøní síly prolomí, kde národ požaduje už jen chléb a hry, tam brzy pøicházejí hrobníci, aby konali své øemeslo. Pokud bychom chtìli mìøit tuto dobu podle schopnosti ovládat se, mìli bychom se zaèít o naše pokolení opravdu bát. Lidé dnešní doby si musejí asi pøipadat velice opuštìní, dostává se nám zøejmì jen velmi málo vnitøního štìstí a uspokojení, když se v tak hojné míøe a tak ochotnì necháváme uvést do závislosti na nejrùznìjších jedech. Nebo to snad není znak urèité chudoby èi prázdnoty, když tolik lidí stále ještì považuje napø. kouøení za nezbytné pro pocit osobní pohody? Nevyslovujeme nad sebou podivný rozsudek, když pøiznáváme, že naše životní štìstí do znaèné míry závisí tøeba na sklence alkoholu? Jistý Rolf Blatter napsal ve svém pøíspìvku pro jeden èasopis následující odstavec, který by nám mohl otevøít oèi: duševní zdraví Protože se náchylnost k rùzným závislostem, podobnì jako oslabení imunity, stává v dnešní dobì stále povážlivìjší, je vlastnì logické, že pouhý boj proti návykovým prostøedkùm nemùže staèit. Tím spíše, že stále rafinovanìjší marketingové metody podnìcují poptávku víc a více, a to i pøes rùzná limitující opatøení. Vzhledem k tomu, že narùstá i problém polytoxikománie (závislost na nìkolika látkách najednou), vùbec bych se nedivil, kdyby závislost nejen na módních drogách, ale také na starých návykových prostøedcích, jako je napø. tabák èi alkohol, narostla v následujících desetiletích do epidemických rozmìrù a mohla se tak svou nebezpeèností vyrovnat napø. nákaze AIDS. Kéž by bylo hodnì lidí, kteøí by riziku závislosti dokázali i dnes odolávat stejnì moudøe a stateènì jako svého èasu americký prezident Abraham Lincoln. Jednoho dne cestoval Lincoln v poštovním dostavníku s jistým plukovníkem z Kentucky. Když tento plukovník otevøel láhev whisky, odehrál se následující rozhovor: Pane Lincolne, mohu vás pozvat, abychom spoleènì vypili sklenièku? Ne, dìkuji, pane plukovníku, já nikdy whisky nepiju. Ale pak si tedy urèitì dáte doutník? Mám u sebe jedny z nejlepších doutníkù z Kentucky. Víte, pane plukovníku, já si vážím vaší laskavosti a štìdrosti i vašeho pøání, abych si s vámi vykouøil doutník. Než bych to ale u- èinil, dovolte, abych vám vyprávìl krátký pøíbìh. Když mi bylo asi devìt let, zavolala si mne má stará a nemocná matka k posteli a øekla mi: Abe, jsem velice nemocná a doktor mi vysvìtlil, že se už nikdy neuzdravím. Než zemøu, pøála bych si, abys mi slíbil, že nikdy nebudeš užívat whisky ani tabák, a to po celý svùj život. Pane plukovníku, já jsem své matce slíbil, že to nikdy neudìlám, a až do této chvíle jsem svùj slib dodržel. Radil byste mi snad, abych jej nyní porušil a vykouøil s vámi doutník? Velikost kultury mùžeme mìøit podle mravní síly jejích souèasníkù která se projevuje mj. ovládáním požitkù. Plukovník položil Lincolnovi ruku na rameno a øekl: Ne, pane Lincolne, to bych za nic na svìtì nechtìl. A dal bych dnes tisíc dolarù za to, kdybych své matce mohl dát stejný slib a dodržet ho stejnì tak, jako jste to udìlal vy. Nikdo z nás jistì nechce pøihlížet, jak se jeho bližní stávají obìtí nìjaké zhoubné závislosti. Vyzýváme tímto otce, matky a vychovatele, aby si uvìdomili svou zodpovìdnost a slovem i pøíkladem postavili hráz proti tìmto epidemickým nákazám, které se ve dne v noci plíží okolo našich domovù a mnohdy již i uvnitø nich. q S. Traugott, pøetištìno z èasopisu Leben und Gesundheit, 2/ / PRAMENY ZDRAVÍ

15 ZNÁMKY A SELEKCE Èasto se øíká, že všechno záleží na osobnosti uèitele. Jistì, osobnost uèitele je dùležitá, ale nikoliv všemocná. Existuje øada omezení plynoucích pøímo ze systému vzdìlávání, vùèi nimž jsou i ti osobnostnì nejlépe disponovaní uèitelé bezmocní. Zmiòme se alespoò o dvou velmi markantních: je to povinnost známkovat a narušení pøirozeného složení tøíd brzkou selekcí dìtí do rùzných jazykových, sportovních èi matematických tøíd a zejména víceletých gymnázií. Nové pøístupy a známky nejdou dohromady Uèitelé, kteøí se snaží o nové pøístupy, jsou oprávnìnì neš astní ze známek. Je to nìco jako schizofrenie. Na jedné stranì uèí dìti dìlat vìci pro nì samé, chtìjí, aby vidìly hodnotu v uèení, v poznávání, vìnují péèi sociálním dovednostem, vztahùm ve tøídì, a souèasnì musejí používat známky, které jdou pøímo proti tìmto hodnotám. Jsou totiž signálem, že proces uèení není dùležitý, narušují vztahy mezi dìtmi atd. Byla bych ráda, kdyby se ozvali uèitelé sami a autenticky vylíèili, v èem všem jim pøi jejich práci známkování vadí. Dìti by se bez známek obešly, rodièe vìtšinou ne V tomto ohledu bývají rodièe konzervativnìjší nežli uèitelé. Dožadují se známek. Zejména rodièe nadaných dìtí se tìžko louèí s možností pochlubit se jednièkami svých ratolestí. Pro mnohé je zase snazší omezit svou odpovìdnost za vzdìlávání dìtí na pochvalu, pokárání èi dokonce trest za známku. Zabere to mnohem ménì èasu než si povídat s dítìtem, co nového se nauèilo, jak to pochopilo, propojovat mu to ještì do jiných souvislostí se svìtem, který ho bezprostøednì obklopuje. Bude tøeba ještì mnoho vysvìtlování a argumentace (že stres je nesluèitelný s kvalitním uèením, že závislost na vnìjší motivaci je pro život nepøíznivá atd.), než rodièe pochopí, že známky dìtem jen škodí. Bude potøebná i publicita pøíkladù z praxe (dnes již nejen ze zahranièí, ale i z našich škol), že dìti se uèí i bez známek, a to dokonce mnohem lépe. Zákon potom umožòuje, aby se v prvních tøech roènících základní školy neznámkovalo, aby se užívalo tzv. širší slovní hodnocení. Je k tomu však tøeba souhlasu rodièù. Slovní hodnocení je také povoleno ve vyšších tøídách u dìtí se specifickými poruchami uèení (dyslexie a- pod.). To však v oèích mnoha rodièù degraduje slovní hodnocení na jakousi náhradní formu pro ty, kteøí mají potíže. Ti lepší jsou hodni známek. Øešením samozøejmì není celoplošné zrušení známkování, mnozí uèitelé také ještì nejsou schopni se bez nich obejít. Cestou je zákonem zrovnocenit po celou dobu povinné školní docházky i další zpùsoby hodnocení. Pro zajímavost dodávám, že dr. Èervenka, první uèitel, který si požádal v r na ministerstvu školství o povolení experimentu neznámkovat, uèil dokonce na odborném uèilišti, a to chemii. Víceletá gymnázia jsou vypuštìným džinem Další výraznou potíží, kterou zpùsobuje školský systém uèitelùm, je postupný odchod prospìchovì lepších dìtí z pùvodních tøíd, buï do tøíd specializovaných, nebo do víceletých gymnázií. Jejich zøízení hned po pádu komunistického režimu bylo džinem vypuštìným nezodpovìdnì z láhve. Vzniklo jako reakce na nedobrou úroveò základní školy, na to, že si nedovedla poradit s odlišnostmi, jak v pøípadech problémových dìtí èi naopak dìtí s vyšším èi specifickým nadáním. Místo dùsledné analýzy pøíèin bylo ale zvoleno snadné a líbivé øešení, aèkoliv zkušenosti z jiných zemí varovaly dostateènì. Rodièe, kteøí mìli zájem o vzdìlání svých dìtí, uvítali víceletá gymnázia s nadìjí. Zklamání pøišlo se zjištìním, že jedinou odlišností mnohých víceletých gymnázií od základní školy je opravdu jen soustøedìní prospìchovì úspìšných dìtí do jedné tøídy, pøièemž problémy tradièní školy pokraèují. Odchodem na víceletá gymnázia ze základních škol zmizela nejen prospìchovì lepší èást dìtí. Souèasnì s nimi odešli i rodièe, kteøí byli ochotni se základní školou více spolupracovat a kteøí by byli pravdìpodobnì zdrojem tlaku, aby se mìnila. Elita a národ jsou jako kvasnice a tìsto Ani ti nejlepší uèitelé nedovedou dìlat zázraky u dìtí, které byly deklasovány na žáky druhé kategorie. Psychiatr a publicista Petr Pøíhoda na jednom semináøi velmi trefnì øekl, že elita a národ se k sobì mají jako kvasnice a tìsto. Jedno bez druhého není nic. Jejich oddìlování neprospìje ani jedné stranì. Koneckoncù øíká se, že systém je tak silný, jak je silný jeho nejslabší èlánek. Odlouèením prospìchovì lepších dìtí snižujeme nutnì kvalitu vzdìlání zùstatku. Poškozena je ovšem i privilegovaná èást. Pro zdárný sociální vývoj dítìte je nutnou podmínkou (nikoliv však dostaèující), aby probíhal v pøirozené heterogenní (rùznorodé) skupinì. Jakmile se pøirozená skupina zaène homogenizovat podle nìjakého kritéria (tøeba právì prospìch, nebo nìjaká porucha), vytrácí se z ní mnoho sociálních situací. Prostì nenastanou, protože už v ní nejsou dìti s urèitým typem nadání, myšlení, temperamentu, zájmù, názorù atd. Sociální uèení nastává jedinì zážitkem a zkušeností. Jestliže se s urèitou situací nesetkáme, nenauèíme se ji øešit. Co neznáme, to také snadnìji odsuzujeme. Mnoho dospìlých dodnes neví, jak by se mìli vlastnì chovat k èlovìku s urèitým postižením protože jsme nemìli pøíležitost se s nimi stýkat. Vzpomínám na slova jednoho dánského uèitele: Zajisté, mùžete tøeba budoucí lékaøe vzdìlávat na výbìrových školách, ale oni pak nebudou vìdìt nic o tìch ostatních, které jednou budou léèit. A ještì jeden citát. Cloyd Hastings napsal v jednom èlánku: Naše individualita je urèujícím prvkem našeho zaèlenìní do spoleènosti. Nemìla by nás z ní vyluèovat. Musíme pøijmout, ctít a o- slavovat odlišnost, protože my všichni jsme odlišní. To plnì platí i o vzdìlávání. q výchova a vzdìlávání Autorkou tohoto èlánku je PhDr. Jana Nováèková, pøedsedkynì nezávislé mezioborové skupiny pro vzdìlávání (NEMES). PRAMENY ZDRAVÍ / 15

16 OSLÍÈKU, OTØES SE! Obchod. Zisk. Trhy. Peníze. Na nì se soustøeïuje zájem dnešního svìta. Ve svìtle tolika dohadù o privatizaci, sporù o restituci, zøizování finanèních institucí podle západních modelù, rozkvìtu rùzných podnikù a diskuse o bytové politice mùžeme charakterizovat souèasnou sociální situaci jako velký hon za majetkem. To lze jednoznaènì konstatovat, ale kdo se na chvilku zastaví, aby se sám sebe zeptal: K èemu je mi taková námaha? Nikdo nepopírá moc a vliv penìz. V celé historii lidstva jsou peníze jednou z nejvýznamnìjších pohnutek k dobru nebo ke zlu. Pøed lety vložil velký øecký dramatik Euripides do úst jedné ze svých postav tato slova: Mì nezastavuj. Dary prý pøesvìdèují i bohy; u smrtelníkù pøevažuje zlato tisíc dùvodù. Andrew Carnegie, nesmírnì bohatý americký filantrop, napsal: Bohatí mají být vdìèní za jednu neocenitelnou výsadu. Bìhem svých životù mají ve své moci zamìstnávat se prokazováním dobrodiní, kterým budou trvale pomáhat velkým zástupùm svých bližních. Tím ozdobí své vlastní životy. Vzpomínáte si na místo v románu Tøi mušketýøi, kde mušketýøi zoufale potøebovali velmi dùležitou, ale choulostivou službu? Každý ze ètyø hrdinù trval na tom, že jeho služebník by byl k této službì nejlepší, a k tomu udal rùzné dùvody. Pak èteme: Pánové, vmísil se Aramis, vlastnì ani není hlavní vìc vìdìt, který z našich sluhù je nejdiskrétnìjší, nejsilnìjší, nejchytøejší nebo nejstateènìjší hlavní je vìdìt, který z nich má nejradìji peníze. To, co øíká Aramis, je velmi moudré, pravil Athos. Nutno spekulovat s lidskými chybami, ne s jejich pøednostmi. Ve vás døíme velký moralista, pane abbé! Mùžeme si také pøipomenout ještì cyniètìjší lidové rèení, že peníze nemohou pøinést štìstí, ale lze si za nì koupit jeho pomìrnì vìrnou napodobeninu. Je možné, že ještì dùležitìjší než vliv penìz na jednotlivce je jejich vliv na celé spoleèenství. Urèitì jste už slyšeli kousavý JE V NÁS SOBECTVÍ, KTERÉ PÙSOBÍ, ABYCHOM SE SNAŽILI UKOJIT NAŠE TOUHY BEZ OHLEDU NA UTRPENÍ ZPÙSOBENÉ OSTATNÍM. žert: Jaký je rozdíl mezi komunismem a kapitalismem? V komunismu èlovìk vykoøis uje èlovìka. V kapitalismu je to pøesnì obrácenì. Vùbec není tøeba podrobnì vysvìtlovat morální selhání komunismu. Je však zajímavé, co Desmond Tutu, držitel Nobelovy ceny za mír, øíká o moralitì kapitalismu: Nepochybuji, že mnozí z chudších oblastí svìta se stali ponìkud cynickými ve vztahu k tzv. systému svobodného podnikání. V nìm jsou nìkteøí rozhodnì svobodnìjší než ostatní. Z mého hlediska se zdá, že kapitalismus dává bezuzdnou zvùli lidské nenasytnosti a má morálku, která vyloženì patøí džungli: pøežití nejsilnìjších, vyøízení slabších a pozdní hosti jedí kosti. Zjistil jsem, že kapitalismus a systém svobodného podnikání jsou morálnì zcela odporné, protože poskytují pøíliš mnoho prostoru našemu vrozenému sobectví. K tomu Brian Griffiths, profesor ekonomie v Anglii, dodává: Kapitalismus je v nevýhodì, protože nedostateènì omezuje používání svobody, kdežto komunismus je v nevýhodì svou neschopností omezovat touhu po ovládání. Tato neschopnost vyøešit napìtí mezi svobodou a ovládáním je krizí zesvìtštìlého humanismu. Jak kapitalismus, tak marxismus vyplývají z osvícenství 18. století. Chybìjí jim køes anské hodnoty. Je politováníhodné, že touha po penìzích tak nepøíznivì ovlivòuje mezinárodní Urèitì jste už slyšeli kousavý žert: Jaký je rozdíl mezi komunismem a kapitalismem? V komunismu èlovìk vykoøis uje èlovìka. V kapitalismu je to pøesnì obrácenì. a mezilidské vztahy èlovìka. Ještì horší však jsou problémy, které zpùsobují peníze tìm, kteøí jich mají hodnì. Kdo by chtìl skonèit jako princezna v jednom Gautierovì románu, která pravila své služce: K èemu je všechno, co èlovìk má, jestliže nemá tu jedinou vìc, kterou chce? Jedna neukojená touha uèiní bohatého v jeho pozlaceném a živými barvami vymalovaném paláci, uprostøed jeho hromad obilí, voòavek a drahocenností, stejnì chudým jako je nejubožejší dìlník, nebo polonahý èernoch, který po Nilu pod žhavým poledním sluncem manévruje svùj køehký èlun z papyru. Nebo jako známý boháè J. Paul Getty, jehož hodnota majetku pøesáhla tøi miliardy dolarù, který však mìl tak špatné rodinné vztahy, že když zemøel, zanechal všechen svùj majetek muzeu umìní. Nedávná sondáž v Austrálii, zesvìtštìlé a bohaté zemi, poukazuje na to, že Australané mají všechno, co chtìjí, kromì dùvodu dále žít, a tuší, že život je více než nudná záležitost vydìlávat a utrácet. Proè je tomu tak, že ve svìtì, který vynáší dost, aby každý èlovìk mohl být slušnì živ, zùstává nìkolik milionù dìtí o hladu? Proè se èlenové rodin tolik perou o odkaz zesnulého? Proè jeden miliardáø, když se ho nìkdo zeptal: Kolik penìz vám staèí? odvìtil: Ještì trochu víc? Tony Campolo, americký sociolog, odpovídá: Myslím, že my všichni známe pravdu. A tato pravda zní, že lidská povaha má podstatnou vadu. V jádru našeho bytí je vrozená høíšnost, která je základem všech našich problémù. Nenasytnost v lidském srdci nás žene zneužívat všeho a každého okolo nás, abychom dostali to, co chceme. Je v nás sobectví, které pùsobí, abychom se snažili ukojit naše touhy bez ohledu na utrpení zpùsobené o- statním. q 16 / PRAMENY ZDRAVÍ

17 CO ØÍKÁ BIBLE O PENÌZÍCH? Mùžete být pøekvapeni zjištìním, že Bible, Boží slovo, mluví velmi èasto o penìzích. Biblické uèení o penìzích bychom mohli shrnout do pìti bodù: Bùh není proti vlastnictví penìz a majetku, odsuzuje však lásku k penìzùm. Bùh sám obèas bohatstvím odmìòuje své vìrné. Abraham, Boží pøítel, byl velice zámožný. V knize Pøísloví, napsané moudrým (a velmi bohatým) králem Šalomounem, èteme: Hospodinovo požehnání obohacuje a trápení s sebou nepøináší. (Pøísloví 10,22) KDO SE ŽENE ZA ZISKEM, ROZVRA- CÍ SVÙJ DÙM, KDEŽTO KDO O DA- RY NESTOJÍ, BUDE ŽIV. PØÍSLOVÍ 15,27 V Bibli však èastìji èteme, jak nebezpeèné je propadnout touze po penìzích. Ve stejné knize èteme: Vìrný muž má mnoho požehnání, ale kdo se žene za bohatstvím, nezùstane bez trestu. (Pøísloví 28,20) Hlavním znakem souèasné civilizace je náš postoj vùèi materiálním vìcem. Vyvýšení pouhého pøedmìtu nad lidi jako duchovní bytosti je prvkem zesvìtštìní. Bible však varuje pøed takovým postojem: Neøíkej si v srdci: Tohoto blahobytu jsem se domohl svou silou a zdatností svých rukou. Pamatuj na Hospodina, svého Boha, nebo k nabytí blahobytu ti dává sílu on. (5. Mojžíšova 8,17-18) Nesmíme opominout ani proslulou pasáž v prvním Pavlovì listu Timoteovi, kde píše: Kdo chce být bohatý, upadá do o- sidel pokušení a do mnoha nerozumných a škodlivých tužeb, které strhují lidi do zkázy a záhuby. Koøenem všeho toho zla je láska k penìzùm. (l. Timoteovi 6,9-10) Jinde Pavel otevøenì píše, že hrabivost je modloslužbou (List Koloským 3,5). Jsou vìci, které jsou dùležitìjší než peníze. Mezi nì, ještì jednou podle moudrého krále Šalomouna, patøí spravedlnost, moudrost, pokora, bezúhonnost, dobrá povìst mezi lidmi a rodinný klid. To ví každý. Velký øecký filozof Epiktétos tvrdil: Jestliže mùžu získat peníze a zároveò zùstávat skromným, vìrným a štìdrým, u- kažte mi cestu a budu po ní chodit. Ale jestliže mi øíkáte, že mám ztratit své vlastní dobré vìci, jen abych získal špatné, vidíte, jak jste nespravedliví a hloupí. Bohatství èlovìka není jistou vìcí. Pøemýšlejte o tìch ubohých lidech na Moravì. Jeden den mìli domy, zahrádky, auta a jiné vìci. Pøišly záplavy a o týden pozdìji nemìli ani kam složit hlavu. Kde nejsou záplavy, jsou požáry, lupièi, krachy. Další citát z knihy Pøísloví: Neštvi se za bohatstvím, z vlastního rozumu toho zanechej. Jen letmo na nì pohlédneš, už není! Vždycky si opatøí køídla, jak orel odlétne k nebi. (Pøísloví 23,4-5) Protože bohatství není jisté, èlovìk by je nemìl uèinit støedem svého života nebo v nìm vidìt odùvodnìní své existence. Smysl života èlovìka nespoèívá v nadbytku toho, co má. Pøedevším: jako duchovní bytost èlovìk nemùže najít v pouhých vìcech to, po èem jeho srdce touží, ani plnì uplatnit to, co je v jeho povaze. Nenasytnost je podvodnice. Je možné, že ani svùj slib materiálních odmìn nesplní. Ošidí své ctitele a obrátí se k nim zády, jakmile je nepotøebuje. Ti, kterým štìdøe vydává své dary, nakonec zjistí, že jsou jaksi obyèejné. Její kvìty jsou z plastiku a její jídlo z pilin. Její zábavy nikoho neuspokojují to je jasnì vidìt v tom, že lidé, které tahá za nos, chtìjí od ní vždycky více. Guy Kawasaki, známý americký obchodník s poèítaèi, nedávno napsal knihu Hlavním znakem souèasné civilizace je náš postoj vùèi materiálním vìcem. Vyvýšení pouhého pøedmìtu nad lidi jako duchovní bytosti je prvkem zesvìtštìní. Bible varuje pøed takovým postojem. o smyslu života. Uskuteènil rozhovory s více než sto tøiceti staršími lidmi, a to nejen bohatými. Výsledky ho trochu pøekvapily. Ze všech lidí, se kterými mluvil, nikdo neøekl, že kdyby mohl svùj život znovu žít, chtìl by strávit více èasu získáváním penìz. Ani jeden. Za druhé: Bohatství neumí zachovat èlovìku život. Sám Ježíš Kristus, v Lukášovì evangeliu (12,16-21) vypráví: Jednomu bohatému èlovìku se na polích hojnì urodilo. Uvažoval o tom a øíkal si:,co budu dìlat, když nemám kam složit svou úrodu?` Pak si øekl:,tohle udìlám: zboøím stodoly, postavím vìtší a tam shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby a øeknu si: Teï máš velké zásoby na mnoho let; klidnì si žij, jez, pij, buï veselé mysli.` Ale Bùh mu øekl:,blázne! Ještì této noci si vyžádají tvou duši, a èí bude to, co jsi nashromáždil?` Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý pøed Bohem. Vìèný život si nelze koupit. V den prchlivosti neprospìje majetek, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti. (Pøísloví 11,4) Pøi posledním soudu nebude patøit otázka Kolik jsi vydìlával? k seznamu otázek, které nám Pán Bùh položí. Bible èasto a jednoznaènì mluví o osudu tìch, kteøí se honili za penìzi, opomíjeli Boha a jednávali nespravedlivì. Co prospìje èlovìku, získá-li celý svìt, ale ztratí svùj život? Celý svìt nestojí za ztrátu skuteèného života, který se nachází jen u vìèného Boha. q životní styl Pøíspìvky na této dvoustranì pocházejí od Marka Josepha z brožurky Co prospìje èlovìku, získá-li celý svìt..., kterou vydalo nakladatelství Luxpress. PRAMENY ZDRAVÍ / 17

18 MANŽELSTVÍ, POZDRAV RÁJE Také vás už nìkdy varovali: Nežeò se, je to peklo! Co vy na to? Je manželství doopravdy peklo, anebo to nìkdo z vás prožívá jinak? Nemohlo by být naopak rájem? Nemohlo by vnášet do té naší mnohdy smutné, høíchem narušené existence alespoò kousek ráje? Žel, že realitou je spíše to peklo. Statistiky ukazují, že se dnes až ètyøicet procent z celkového poètu uzavøených manželství rozpadá. Co s tím? Je vùbec ještì možné tento vývoj situace nìjakým zpùsobem zvrátit? Kdysi dávno tady na této zemi žili manželé, kteøí prožívali doslova rajské manželství. Není divu, vždy žili pøímo v ráji. Tipujete správnì, mám na mysli Adama a Evu, podle zprávy biblické knihy Genesis první manželský pár této planety. Zamìøme svou pozornost na principy rajského manželství. Možná nám napoví, jak øešit problematiku manželských krizí. VZÁJEMNÁ ÚCTA I øekl Bùh: Uèiòme èlovìka, aby byl naším obrazem podle naší podoby... (Gn 1,26) Nastal pøedposlední den stvoøení. Opìt je zde ono tradièní: I øekl Bùh: Ovšem pozor, po Božím slovì tentokrát nenásleduje, jak bychom asi právem èekali, Boží stvoøitelský èin ono obligátní: A bylo... nýbrž jakási odmlka, jakési Boží zamyšlení: Uèiòme èlovìka... Odmlka jakoby signalizovala, že pøijde nìco zvláštního, nìco velice dùležitého! Na øadì je tentokrát èlovìk, pán tvorstva, stvoøený k Božímu obrazu. Tvor, který je právem hoden úcty, protože je mu svìøeno nároèné poslání. Výstižnì to již pøed mnoha léty vyjádøil autor osmého žalmu: Jen malièko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a dùstojností. Svìøuješ mu vládu nad dílem svých rukou, všechno pod nohy mu kladeš: všechen brav a skot a také polní zvíøata a ptactvo nebeské a moøské ryby (Žalm 8, 6-8) Takovou hodnotu má èlovìk. Tìší se vážnosti a úctì samotného Stvoøitele. Ani k èlovìku padlému do høíchu Bùh neztratil úctu, dokonce ho tak miloval, že svého Syna, toho jednorozeného dal, aby každý, kdo v nìho uvìøí, nezahynul, ale mìl život vìèný. (Jan 3, 16) Bùh miluje i høíšníka, pøièemž tady není øeè o lásce emotivní, spíše právì o úctì, v nenávisti má pouze høích. Jen èlovìk èlovìka si nìjak pøestává vážit, mít k nìmu vztah úcty. Nejhùøe se pøitom èasto chováme právì k tìm nejbližším, k rodièùm, sourozencùm, dìtem, nejvíce však k partnerùm. Možná právì proto, že jsou nám nejblíže, si na nì dovolujeme nejvíce. Jako bychom zapomnìli, že nejsou høíèkou náhody, že nevznikli z opice, ale že vyšli z Boží stvoøitelské dílny, coby koruna všeho živého, coby dìti Boží. Princip rajského manželství èíslo jedna mìj ke svému partnerovi dostatek úcty. Bez ní se manželství mìní v peklo. VZÁJEMNÁ ROVNOCENNOST V den, kdy Bùh stvoøil èlovìka, uèinil jej k podobì Boží. Muže a ženu je stvoøil, požehnal jim a v den, kdy je stvoøil, dal jim jméno Adam. (Gn 5, 1.2) Pøekvapivé konstatování, viïte? Vìtšinou žijeme v domnìní, že Bùh dal muži jméno Adam a ženì jméno Eva. V knize Genesis však èteme zcela jednoznaènì o tom, že dostali spoleèné jméno Adam. I žena je tedy Adam. V hebrejštinì Adam znamená èlovìk. Ano, pánové, slyšíte dobøe, také vaše manželka je èlovìk. Spoleèné jméno výmluvnì zdùrazòuje, že pøed Bohem jste si oba rovni. Ve zprávì o stvoøení není ani náznak nadøazenosti muže nad ženou, ba naopak: I øekl Hospodin Bùh: Není dobré, aby byl èlovìk sám. Uèiním mu pomoc jemu rovnou. (Gn 2, l8) Bùh se rozhodl stvoøit Adamovi pomoc, jemu rovnou. Ano, slyšeli jsme dobøe, rovnou, muž a žena jsou si v Božích oèích naprosto rovni. Takový byl stvoøitelský zámìr. Høích však tento zámìr narušil. Èlovìk svou ženu pojmenoval Eva... (Gn 3, 20 ) Hezké od Adama, viïte? A jaké pìkné jméno si pro tu svou ženu vymyslel. Eva, Evièka... Moc hezky to zní. Je tu však jeden velký problém. Podle staroorientální tradice se ten, kdo pojmenovává, stává pánem a vládcem nad tím, koho pojmenoval. Proto Bùh povìøil Adama, aby pojmenoval všechna zvíøata (Gn 2, 19.20). Nedostal však za úkol pojmenovat vlastní ženu. To, že si jméno Adam ponechal pro sebe, byl jeho svévolný èin, jeden z dùsledkù pádu do høíchu. Stalo se pøesnì to, co Bùh ženì pøedpovìdìl:... Budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout. (Gn 3,16) Høích má na svìdomí to, že se muži pokoušejí ovládat ženy, zotroèovat si je, a v koneèném dùsledku høích má na svìdomí také zhoubný feminismus, podle kterého nejvìtším pøáním ženy je státi se mužem. Muž ve své nebetyènosti odmítá pomyšlení na to, že by mu žena mohla být rovna, a žena se zase ve své bohorovnosti nedokáže smíøit s tím, že by mìla být jen pomocníkem. Princip rajského manželství èíslo dvì tedy zní: Nikdy se nad svého partnera nepovyšuj, ale nikdy se taky pøed ním neponižuj, jste rovnocennými Božími tvory. VZÁJEMNÁ SPOLUPRÁCE Øekli jsme, že muž a žena jsou si pøed Bohem naprosto rovni. Nutno podotknout, že rovni neznamená stejní. Rozdíly mezi mužem a ženou jsou dány, každý z nich má svou nezastupitelnou roli, každý z nich je Stvoøitelem uzpùsoben k plnìní specifických úkolù v rámci spoleèného poslání: A Bùh jim požehnal a øekl jim: Ploïte a množte se a naplòte zemi. Podmaòte ji a panujte nad moøskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe. (Gn 1,28) Hospodin Bùh postavil èlovìka do zahrady v Edenu, aby ji obdìlával a støežil. (Gn 2, 15) Nelehký úkol, viïte? Na nìco takového èlovìk sám nestaèí. Nemùže zùstat bez pomoci. Marná sláva, ve dvou se to prostì lépe táhne. Mohou si navzájem pomá- 18 / PRAMENY ZDRAVÍ

19 hat, vzájemnì se podle svého obdarování doplòovat. Herec Miloslav Horníèek jednou vtipnì poznamenal: Kdybychom všichni všechno umìli, pak bychom jeden druhého nepotøebovali a vázly by mezilidské vztahy. To platí i o spolupráci muže a ženy. Mìli by být schopni vytvoøit spolu tým a v nìm si každý najít tu Bohem svìøenou parketu. Nás muže nìkdy urážejí emancipaèní tendence našich žen. Ruku na srdce, pánové, nejsou ony tendence jen dùsledkem toho, že svou roli prostì nezvládáme? Ruku na srdce, dámy, není v pozadí našich manželských konfliktù právì to, že vám role pøidìlená Bohem pøipadne podøadná? Tøetí princip rajského manželského soužití je tedy dán ochotou a nadšením pro vzájemnou, pøímo týmovou spolupráci. VZÁJEMNÁ ODDANOST A VÌRNOST Z toho, co bylo øeèeno, by mohlo vyznít, že Bùh stvoøil Adamovi ženu, aby mìl nìkoho, kdo by s ním mohl makat na zahradì. Není tomu tak. Cílem lidské existence nemìla být a není práce, ale vztahy. Už to zde zaznìlo: Není dobré, aby byl èlovìk sám... Teolog Barth to vystihuje slovy:,,adam potøebuje nìkoho, kdo by mu byl roven, a pøece byl od nìj i odlišný, v nìmž by dovedl poznávat sebe a nacházet v nìm své ucelení, nìkoho, kdo by mu byl tak blízký, že by jej mohl pokládat za èástku vlastního já. To Bùh vìdìl, proto ženu stvoøil zvláštním zpùsobem: I uvedl Bùh na èlovìka mrákotu, až u- snul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavøel to místo masem. A Hospodin utvoøil z žebra, které vzal z èlovìka, ženu a pøivedl ji k nìmu. Èlovìk zvolal: Toto je kost z mých kostí a tìlo z mého tìla!.. (Gn 2, 21-23) První chirurgický zákrok v dìjinách lidstva. Èetli jsme, že Bùh vyoperoval Adamovi žebro a utvoøil z nìj ženu. Celé vyprávìní opìt vyznívá docela pohádkovì, øekl bych až ponìkud naivnì. Zase bych nerad rozšiøoval poèet spekulací na dané téma svými vlastními dedukcemi. Stvoøení ženy zùstalo i pro Adama zahaleno rouškou tajemství. Celou tu dobu byl v mrákotách, v narkóze chcete-li. Nejsme schopni vysvìtlit, jak byla žena stvoøena, z daného textu se však dá vyèíst, proè vlastnì byla stvoøena. Hebrejský termín, který zde èeští pøekladatelé pøekládají slovíèkem žebro, se také dá pøeložit jako bok. A Hospodin utvoøil z boku, který vzal z èlovìka, ženu. Není to výmluvné? Žena nebyla vytvoøena z mužových nohou, aby po ní mohl šlapat, nebyla vytvoøena z jeho hlavy, aby mu mohla vládnout, byla vytvoøena z jeho boku, aby mu po boku stála a spolu s ním vytváøela jedno tìlo. A nyní š astný konec celé operace : A Hospodin utvoøil z žebra, které vzal z èlovìka, ženu a pøivedl ji k nìmu. Teolog F. M. Dobiáš k tomu dodává: Adam nemìl druha; všimnìte si: Bùh stvoøil, Bùh dal èlovìku jeho druha. Èlovìk si ho nenašel ani nevybral, nanejvýš tak vyprosil. Tím vzniklo spoleèenství požehnané, bez høíchu a studu. Pøemýšlel jsem o tom, že souèasná manželství pøestávají být rájem možná právì proto, že své partnery víc hledáme, než se za nì modlíme. A ještì jednu poznámku si neodpustím. Bùh pøivedl Adamovi ženu, nikoli ženy. Naše situace je možná složitìjší, zpívá o tom výstižnì Waldemar Matuška: Hezkých žen je stále víc a víc..., jak mám si vybrat jednu, holky já mám všechny rád. Máme to tìžké, pánové! Možná právì proto patøí manželská nevìra, minimálnì jednou za èas, alespoò k lázeòské terapii. Bùh však pøivedl Adamovi ženu, nikoli ženy. Jeví se vám to staromódní? Už starý praotec Izraele Abraham, by vám mohl vyprávìt nìco málo o tom, že tak jako více soch znamená sousoší, více žen znamená soužení, v žádném pøípadì však ne ráj. Možná jste si všimli, že Adam ve chvíli, když spatøil ženu, zaèal hovoøit ve verších. Úzký sloupeèek v ekumenickém pøekladu vždy signalizuje, že jde o poezii. Inspirován pohledem na ženu Adam volá: Toto je kost z mých kostí a tìlo z mého tìla! A muženou se nazývá, vždy z muže vzata jest. (Gn 2,23 ) A teï pozor, dùležitý dodatek: Proto opustí muž svého otce i matku a pøilne ke své ženì a stanou se jedním tìlem. (Gn 2, 24) Pøed èasem mne docela zaujalo, že zde v pøípadì slùvka pøilne hebrejština používá termín pøeložitelný do èeštiny jako pøilepí se. Muž se pøilepí ke své ženì a stanou se jedním tìlem. A žije lepidlo lásky! Co Bùh slepil, èlovìk nerozlepuj! Zkoušeli jste už nìkdy rozlepit, od sebe oddìlit dva k sobì pøilepené kusy papíru? Schválnì to nìkdy zkuste, zùstanou vám jen potrhané a pomaèkané cáry papíru. Ètvrtým principem rajského manželství je tedy vzájemná oddanost a vìrnost. VZÁJEMNÁ DÙVÌRA Text o stvoøení ženy vrcholí možná až zarážející poznámkou, u které bych se pøece jen rád na chvíli zdržel. Oba dva byli nazí, èlovìk a jeho žena, ale nestydìli se. (Gn 2, 25) Asi tušíte, že nechci proklamovat, aby dalším principem rajského manželského soužití byl nudismus. Chci jen upozornit na to, že byli nazí a nestydìli se, tedy nemìli pøed sebou co skrývat. Èlovìk má zcela urèitì právo na své vlastní soukromí. Jak øíká Albert Schweitzer: Nikdo, ani vlastní partner, nemá právo toho druhého násilnì obnažovat. Stále však platí ono, byli nazí a nestydìli se, nemìli pøed sebou co skrývat. Proè taky, když byli jedno tìlo. Nemìní se naše manželství v peklo èasto také proto, že si pøíliš žárlivì støežíme své vlastní soukromí na úkor možnosti vzájemného sdílení se, které navozuje atmosféru ráje? SPOLEÈNÝ VZTAH K BOHU Vra me se však ještì na chvíli k obrazu žebra. Za úvahu stojí, že se zde v pùvodním jazyce použitý termín vyskytuje na jiných místech Starého zákona zpravidla vždy jen tam, kde je øeè o boku, boèní stìnì svatynì. Bùh si prostì pøeje, aby muž a žena jednotou svého lidství vytváøeli chrám, ve kterém by On sám mohl pøebývat. S podobnou symbolikou pracuje také apoštol Pavel v Novém zákonì: Èi snad nevíte, že vaše tìlo je chrámem Ducha svatého, který ve vás pøebývá a jejž máte od Boha? (1. K 6,19 ) Možná si ještì vzpomenete, hovoøili jsme už o tom bìhem našeho prvního setkání. Tu uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se po zahradì, i ukryli se èlovìk a jeho žena pøed Hospodinem Bohem uprostøed stromoví v zahradì. (Gn 1,8) Øekli jsme, že se Bùh rájem procházívával zcela bìžnì, ne že pøibìhnul teprve ve chvíli, když èlovìk zhøešil. Pokud Adam s Evou vyhledávali jeho pøítomnost, bylo jejich manželství rájem. Vše se zaèalo kazit teprve tenkrát, když si s ním zaèali hrát na schovávanou. Spoleèný, opravdový vztah obou manželù k Bohu je tou nejvìtší zárukou rajského manželského soužití. q partnerské vztahy ThMgr. Radomír Jonczy PRAMENY ZDRAVÍ / 19

20 AKTUALITY CL Novinky v kvalitì BIO V prodejnách Country Life (i ve velkoobchodním prodeji) se dále rozšiøuje nabídka vegetariánských paštik od nìmecké firmy GRANOVITA (zamìøené naprodukci výrobkù zdravé výživy). Paštiky jsou v kvalitì BIO (tzn. produkt ekologického zemìdìlství) a v balení 125 gramù, jsou tuhé (vydatné) konzistence a lahodné chuti. Dodávají se v následujících pøíchutích: jableèno-cibulová, okurkovo-papriková, natural, žampiónová, olivová. Vítanou novinkou budou jistì pro pøíznivce širokého využívání kvalit moøských øas (viz letáèky se základními informacemi i recepty v prodejnách CL) nová úsporná balení (50 g), ve kterém budou tyto øasy napøíštì také distribuovány. Vynikající marmelády od firmy MOO- LENARTJE ocení jistì každý pøíznivec rozumného užívání sladkých chutí. Dodávají se v baleních 275 g, v kvalitì BIO a v následujících sestavách: ananas mango maracuja, borùvky plod èerného bezu, šípek maliny. Tyto ovocné marmelády neobsahují žádný pøídavek cukru, každých 100 g marmelády obsahuje plných 55 g ovoce. Celkový obsah cukru (výhradnì z ovoce) tvoøí 35 g/100 g. Další novinka v kvalitì BIO, jemný arašídový krém MONKI, sestává pouze z èerstvì pražených arašídù a malého pøídavku moøské soli. Vynikající chu získává díky tomu, že se jedná o smìs nejlepších druhù arašídù. Vyzkoušejte i další druhy: s rozinkami èi s kousky arašídù. Balení je 330 gramù. (Usazenina oleje na povrchu je pøirozeným jevem pro dosažení optimální konzistence staèí krém lehce promíchat.) q COUNTRY LIFE PØIJME: vedoucí provozu pro restauraci vedoucí provozu pro obchod & nabízí i další pracovní pøíležitosti (prodavaè, pokladní...) tel. (02) PŠENICE DVOUZRNKA Pšenice dvouzrnka je archaická obilnina, která má svùj pùvod v horách Iráku, Iránu, Jordánska, Sýrie a Palestiny. Pìstovala se již ve starovìku, kdy byla hlavním zdrojem obživy øady národù. Pìstovali ji staøí Babylóòané, Asyøané i Egyp ané a její obilky se našly v kolových stavbách Evropy. Stejnì jako špalda a jednozrnka patøí mezi pluchaté pšenice. Dvouzrnka byla postupnì nahrazována výnosnìjší pšenicí setou, pøesto se však u- držela v horských oblastech Pyrenejí, Støedního Východu a Severní Afriky. Její klas se rozpadá na dvouzrnné klásky, což dalo vznik jejímu èeskému pojmenování. Ve srovnání s pšenicí setou poskytuje dvouzrnka nízký výnos, ale kvalita jejího zrna je vysoká. V souèasné dobì se díky ekologickému zemìdìlství znovu vrací na náš stùl. Znaèný zájem biozemìdìlství o pìstování dvouzrnky vyvolala vedle vysoké kvality zrna i její nenároènost na podmínky prostøedí. Využití pšenice dvouzrnky je široké. Dvouzrnka se s oblibou používala k vaøení aromatické kaše, kroupy z dvouzrnky se pøidávaly do jelit nebo se z nich vaøila polévka. V Itálii je velmi populární plochý chléb focacia, na trhu jsou i sušenky, biskvity a tìstoviny z dvouzrnky. V Nìmecku, Belgii a Švýcarsku se mouka dvouzrnky pøidává do chleba a jiných produktù. Dvouzrnka má vysoký obsah vitamínù øady B (thiamin, riboflavin, niacin), z minerálních látek je zde zastoupen vápník, hoøèík, fosfor a zinek. Je velmi lehce stravitelná, pøíznivì pùsobí na trávicí trakt a má pozitivní úèinek na snižování hladiny cholesterolu v krvi. Konzumace dvouzrnky vykazuje mnohem nižší toxicitu pro jedince, kteøí jsou alergiètí na lepek (ve vìtšinì pøípadù alergickou reakci vùbec nevyvolá). zdroj: PŠENIÈNÁ POLÉVKA 1/2 šl èerstvì namleté pšenice, 1 mrkev, 1/2 kedlubny, 1 cibule, 1/2 èerné øedkve, 1 lž kmínu, na petržele, 2 lž Würzlu (koupíte v Country Life), 3 šl vody. Dáme vaøit cibuli, èernou øedkev, pšenici, kmín a Würzl (zdravìjší náhražka vegety). Vaøíme patnáct minut. Pøidáme nastrouhanou mrkev a vaøíme dalších pìt minut. Hotovou polévku zdobíme petrželkou. Poznámka: Èerná øedkev vždy na zaèátku vaøení zhoøkne, to ale vùbec není na závadu hoøké chutì totiž posilují trávení. PIKANTNÍ POMAZÁNKA 1/2 šl pšenice dvouzrnky, 3 pl sezamového oleje, tofu, 2 pl citrónové š ávy, 1 lž soli, (sójová majonéza), èerná øedkev. Pšenici namoèíme a uvaøíme v tlakovém hrnci do mìkka. Tofu natural rozmixujeme s olejem, citrónem a solí. Mùžeme pøidat trochu vody. Mixujeme 8-10 minut. Do tohoto základu nastrouháme øedkev a pøidáme uvaøenou pšenici. Vše ještì chvíli mixujeme. Pomazánku zdobíme lískovými oøechy a zelenou natí. SEKANÁ 1 šl uvaøené pšenice, 1 šl uvaøených sójových bobù, 2 cibule, celer, hrášek, mrkev, 2 pl sezamového oleje, kmín, majoránka, èesnek, shoyou. Zvláš uvaøíme pšenici a sóju. Dohromady je pomeleme na masovém mlýnku. Pøidáme ostatní ingredience podle chuti. Smìs peèeme ve vymazané a vysypané formì. Bìhem peèení mùžeme potírat vodou s kmínem. ÈAPÁTY 200 g jemnì namleté celozrnné mouky, 2 pl oleje, 1,5 dl vody. Smícháme a vytvoøíme vláèné tìsto, které necháme dvì hodiny odpoèívat. Pak z tìsta vyválíme placièky. Peèeme je na sucho nejlépe na teflonové pánvi. Hotové èapáty podáváme se zeleninovou omáèkou nebo na sladko se sójovým pudinkem. MERUÒKOVÝ NÁKYP 1 šl pšenice, 2 pl jemných ovesných vloèek, 3 pl sójové mouky, 100 g rozinek, oøechy, tofu, 2 pl sladìnky, olej, mlýnské oøechy, meruòky (mùžeme použít i sušené meruòky den pøedem namoèené ve vodì). Pšenici uvaøíme, pomeleme na masovém strojku spolu s rozinkami. Pøidáme vloèky a sójovou mouku. Tìsto rozdìlíme na dvì èásti. Peèící mísu vymažeme a vysypeme mlýnskými oøechy. První díl dáme do mísy, na nìj rozmixované tofu se sladìnkou, poklademe meruòky, oøechy a druhou vrstvu tìsta. Peèeme v mírné vyhøáté troubì. q 20 / PRAMENY ZDRAVÍ