Vyhodnocení efektu cvičebního programu DNS FIT KID u gymnastek mladšího školního věku

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva Vyhodnocení efektu cvičebního programu DNS FIT KID u gymnastek mladšího školního věku Evaluation of the Effect of DNS FIT KID Program on Pre-adolescent Female Gymnasts Bakalářská práce Studijní program: Studijní obor: Specializace ve zdravotnictví Fyzioterapie Autorka bakalářské práce: Romana Štěpánková Vedoucí práce: Mgr. Eliška Urbářová Kladno 2020

2

3

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem Vyhodnocení efektu cvičebního programu DNS FIT KID u gymnastek mladšího školního věku vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů, které uvádím v seznamu bibliografických odkazů. Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu 60 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Praze dne Romana Štěpánková

5 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Mgr. Elišce Urbářové za odborné vedení, vstřícný přístup, cenné rady a trpělivost při vedení bakalářské práce. Velice si vážím toho, že mi umožnila účast na novém fyzioterapeutickém programu. Dále bych chtěla poděkovat celému oddílu sportovní gymnastiky TJ Dobříš, z.s., zejména hlavní trenérce paní Jitce Holcové za umožnění praktické realizace programu. Velmi si také cením vřelého přístupu a odborné podpory paní Mgr. Žanety Stiborové.

6 ABSTRAKT Bakalářská práce se zaměřuje na využití a vyhodnocení efektu specializovaného cvičebního programu DNS FIT KID u gymnastek mladšího školního věku. V kapitole současný stav jsou uvedeny základní informace o vzniku, vývoji gymnastiky a její charakteristika. Dále je zde popsáno hodnocení výkonu, podstata pohybu a gymnastický trénink. V práci je také vysvětlen pojem postura a stabilizační systém páteře a popsána s ním související metoda DNS a její specializovaný program DNS FIT KID. V metodologii jsou uvedeny vyšetřovací a terapeutické metody, které byly ve speciální části práce použity. Speciální část zahrnuje popis konkrétní realizace aplikace programu při využití dvou skupin probandek mladšího školního věku. Probandky byly vybrány ze stejné výkonnostní třídy sportovní gymnastiky, ve věku 7 10 let. Jsou zde popsány vstupní a výstupní vyšetření, cvičební plán, průběh terapie a terapeutické jednotky, které byly v rámci cvičebního programu aplikovány. V dalších kapitolách je zpracováno porovnání vstupních a výstupních dat testovaných probandek s kontrolní skupinou a hodnocen efekt vybrané metody ve skupině dívek se cvičebním programem. V závěru je zhodnoceno adekvátní využití a problematika zvolené metody a vyhodnocen celkový efekt cvičebního programu. Klíčová slova Stabilizační systém páteře; DNS FIT KID; DNS; Dynamická neuromuskulární stabilizace; Gymnastika; Sportovní gymnastika; Dívky; Mladší školní věk; Děti

7 ABSTRACT The subject matter of this thesis is Special program DNS FIT KID for young female gymnasts, and its application and effect. The theoretical part contains basic information about the origin, development and characterization of gymnastics. Then it describes performance evaluation, movement principles and a gymnastic training. It also defines the terms posture and spinal stabilizing system in relating to the DNS and its special program DNS FIT KID. In methodology there are mentioned methods of examination and therapeutic approaches which were used in the practical part of this thesis. The practical part includes description of the particular DNS FIT KID application in two different groups of test subjects. The test subjects were chosen from the same efficiency level of artistic gymnastics class, aged There is presented the initial and final examination, training scheme, the process of the therapy and the particular steps which were applied during the program. The last part compares the input and output data of the tested subjects with a control group and then it evaluates the effect of the program in the group of young female gymnasts who were fulfilling this program. It analyses the sufficient methods and the general effect of the program. Keywords Spinal stabilising system; DNS FIT KID; DNS; Dynamic neuromuscular stabilization; Gymnastics; Artistic gymnastics; Young girls; Young learners; Children

8 OBSAH 1 ÚVOD SOUČASNÝ STAV Vznik, vývoj a charakteristika gymnastiky Hodnocení výkonu Charakteristika pohybu Trénink Skladba sezóny Tréninkové jednotky Obsah pojmu postura Stabilizační systém Posturální stabilita, stabilizace, reaktibilita Možnost ovlivnění postury Dynamická neuromuskulární stabilizace DNS FIT KID CÍL PRÁCE METODIKA Charakteristika souboru Sběr dat a metodika statistického zpracování Popis pracoviště Použité metody vyšetření a terapie Vyšetřovací postupy a metody Metodika DNS FIT KID SPECIÁLNÍ ČÁST Kontrolní skupina Vstupní vyšetření... 37

9 5.1.2 Závěr vstupního vyšetření Gymnastická příprava Výstupní vyšetření Závěr výstupního vyšetření Skupina se cvičebním programem Vstupní vyšetření Závěr vstupního vyšetření Cvičební plán Průběh terapie Terapeutické jednotky Výstupní vyšetření po terapeutické jednotce Závěr výstupních vyšetření VÝSLEDKY Statická analýza dat DISKUZE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK SEZNAM PŘÍLOH

10 1 ÚVOD Pohyb je jednou z hlavních charakteristik lidského života. Je ale důležité zachování principu vyváženosti. V náročných sportovních trénincích mnohdy dochází k nerovnoměrnému zatěžování svalových skupin bez využívání kompenzačních cvičení, což často vede ke vzniku svalových dysbalancí a chybných pohybových návyků s důsledkem vzniku fixovaných patologií. Zcela zásadní je tato skutečnost u dětí, které se ve sportovní aktivitě časně specializují. Téma bakalářské práce dotýkající se této problematiky jsem zvolila na základě vlastních mnohaletých zkušeností a pozorování při gymnastických a tanečních trénincích, a to jak z pozice cvičence, tak z pozice lektora, v posledních letech umocněnou fyzioterapeutickým přístupem. Výše popsané vyplynulo v uvědomění si souvislostí a problematiky přetěžování cvičenců v rámci neideálně strukturovaných tréninků při nedostatečném využívání kompenzačních cvičení, jež by vedla k aktivaci stabilizačního systému páteře, který představuje jádro, jež poskytuje stabilní základnu pro veškerou pohybovou aktivitu. Protože je tedy trupová stabilita předpokladem každého správného pohybu, je velice důležité její vybudování. Metoda prof. Koláře Dynamická neuromuskulární stabilizace, resp. strukturovaný cvičební program DNS FIT KID je vypracován pro děti mladšího školního věku. Jeho zařazení do skupinových tréninků a tím individuálních pohybových činností by mělo vést právě k celkové optimalizaci postur a z nich vycházejících pohybů běžného denního života i sportovní aktivity. 10

11 2 SOUČASNÝ STAV 2.1 Vznik, vývoj a charakteristika gymnastiky Základy gymnastických cvičení sahají až do starověku. Součástí tehdy vznikajících filozofií Indie, Číny a Egypta byla i péče o fyzické a duševní zdraví. Významný rozvoj gymnastiky nastal ve starověkém Řecku a Římě s ideálem Kalokagathia, vyjadřujícím harmonii těla a ducha. Její poselství se promítá i do novodobé olympijské myšlenky v 19. století. V českých zemích na tyto principy navazuje Tyrš, který ve druhé polovině 19. století vytvořil svůj tělovýchovný systém, jehož podstatou je jednota tělesné výchovy s výchovou mravní, rozumovou a estetickou. Vyústěním této vize pak bylo založení národního tělovýchovného spolku Sokol. Tělocvičná soustava respektovala pravidlo všestrannosti [1]. V současnosti je gymnastika definována jako otevřený systém metodicky uspořádaných pohybových činností esteticko-koordinačního charakteru se zaměřením na tělesný a pohybový rozvoj člověka, na udržení a zlepšení zdraví. Jedná se o záměrnou pohybovou činnost, která splňuje specifické úkoly, kterými je kultivace pohybového projevu a držení těla, rozvoj tělesné zdatnosti, osvojování dovedností s kladným prožitkem jako předpoklad vytvoření trvalého vztahu ke gymnastickým pohybovým programům a pochopení vlivu pravidelné pohybové činnosti na zdraví člověka. Mezi gymnastické sporty řadíme sportovní gymnastiku, moderní gymnastiku, teamgym, skoky na trampolíně, akrobatický rock and roll, aerobik a sportovní akrobacii [1, 2]. Podrobnější diferenciace se dotkneme se zřetelem na obsah práce, který je realizován v disciplíně sportovní gymnastika. Sportovní gymnastika je individuální sport, při němž jsou prezentovány silové a švihové gymnastické prvky na koberci nebo na nářadí. Rozděluje se na mužskou a ženskou, vždy dle věkových kategorií. U žen mladší žákyně do 12 let, kadetky let, 11

12 juniorky let, ženy 16 a více. Konkrétním obsahem sportovní gymnastiky žen jsou sestavy na nářadí (přeskok, bradla, kladina) a prostná cvičení na koberci [3]. 2.2 Hodnocení výkonu Sportovní gymnastika je řazena mezi sporty koordinačně-estetického charakteru. Výkon je charakterizován jako průběh, výsledek nebo změna pohybové činnosti se sportovně gymnastickým obsahem vycházející z aktuálních možností cvičence. Výkon jako takový ovlivňují vrozené dispozice, trénink a řada faktorů zevního prostředí (typ nářadí, teplota prostředí apod.). Popsané faktory mají vliv na morfologické, strukturální a z nich plynoucí funkční změny organismu gymnastů, jež je zapotřebí sledovat a hodnotit. Hodnocení výkonu vychází ze tří kritérií. Je posuzován 1. obsah (obtížnost), 2. provedení (sportovní technika) a 3. estetika. Konkrétně je na závodech i při trénincích využíváno známkového hodnocení, nejčastěji ve škále Cílem je dosažení co nejvyššího ohodnocení. Sestavy jednotlivých disciplín mají svá daná pravidla, s nimiž se pojí i seznam chyb a z nich vyplývajících sankcí. Srážky jsou specifické pro každou disciplínu a dle velikosti chyb mají dané numerické hodnoty malé chyby -0,1, střední chyby -0,2 0,3, velké chyby -0,4 0,5. Přesná pravidla hodnocení jsou uvedeny ve stanovách České gymnastické federace (ČGF) [2, 3, 4]. Při hodnocení výkonu je v různých věkových kategoriích žádoucí vycházet z vývojových kvalitativních atributů pohybu. Ty ve zjednodušeném vzorci probíhají takto: obratnost pohyblivost rychlost dynamická síla vytrvalost statická síla. Vycházejíc z uvedeného vzorce je proto u sledované skupiny dětí mladšího školního věku (7 12 let) potřebné zaměřit trénink a hodnocení výkonu na všeobecnou zdatnost a na rozvoj neuromuskulární koordinace. Pro hodnocení výkonu v tomto období tedy není vhodné 12

13 hodnocení síly, neboť pro ni nejsou dostatečné fyziologické mechanismy. Kritéria hodnocení sportovní úspěšnosti by u dětí nemělo být primárním hodnocením aktuálního výkonu, ale naopak hodnocením dynamiky růstu sportovní výkonnosti [2, 4, 5]. Obrázek 1 Vývojové kvalitativní atributy pohybu významné pro hodnocení dětí 7 12 let [Vlastní zdroj, 2, 4, 5] 2.3 Charakteristika pohybu Ze všech myšlenkových t c ča t z ač ě p tichůdných vyplývá, že p hyb je p važ ván za základní tic cha a te i ti ašeh věta, základní atribut živ ta, za e e ciální vla t t těla ( ga i m ) [6]. Pohyb jako výsledek kooperace nervosvalového systém je stejně jako podstata veškeré entity limitován mírou lidského poznání. Dle Véleho pohyb neživého hmotného objektu vzniká působením síly. Aktivní pohyb je základním projevem živých organismů. Podněty vnějšího a vnitřního prostředí jsou komplexně vyhodnoceny centrálním nervovým systémem, dále jen CNS a vyústí v pohybové chování. Pohyb člověka je velice specifický. Má vlastní vnitřní zdroj síly a je řízen teologicky za účelem dosažení 13

14 konkrétního zamýšleného cíle. Pohybový systém sestává ze čtyř složek: podpůrné (skelet, klouby, vazy), silové (svalstvo), řídící (neurohumorální systém) a logistické (metabolismus) [7]. Dle Koláře je pohyb realizován motorickými programy. Tento pojem nejpříhodněji vystihuje složitost a komplexnost vedení a zpracování informací, jejichž výsledkem je vlastní pohyb. Pro pochopení principu motorických programů Kolář vysvětluje podstatu a souvislosti reflexu, motorických vzorů a hybných stereotypů. Jednoduchou formou odpovědi na podnět realizovanou na míšní a kmenové úrovni je reflex. Motorický vzor je chápán jako složitější standardizovaná motorická odpověď vyšších etáží CNS podmíněná složitými senzomotorickými funkčními vztahy. Oba tyto hybné projevy probíhají po přesně určených drahách a vyplývají ze strukturálního zrání CNS. V průběhu vývoje dochází k překrývání primárních reflexů komplexem koordinované hybnosti zprostředkované motorickými vzory a hybnými stereotypy. Důležitým faktem je, že tyto primitivní reflexy, které jsou výbavné v časných vývojových stádiích, nemizí, ale jsou při zrání vyšších struktur CNS v průběhu vývoje integrovány principem inhibice. Jejich přetrvání či znovuobjevení se jsou pak diagnostickým obrazem vývojové strukturální poruchy či vzniklé patologie. Další mechanismus, který se podílí na celkovém motorickém programu, představuje hybný stereotyp. Hybné stereotypy jsou vrozené zautomatizované pohyby, jejichž podstatou je soustava podmíněných a nepodmíněných reflexů, která vzniká na podkladě vědomého motorického učení při stereotypně se opakujících podnětech. Je dočasně neměnný, ale proměnlivý. Je důležité, že hybný stereotyp zahrnuje jak fázický pohyb, tak jeho posturální zajištění stabilizaci. Pokud hybný stereotyp není optimální, dochází k nerovnoměrnému zatěžování segmentů s výsledkem chronického přetěžování určitých oblastí. Individuální hybné stereotypy také ve výsledku určují individuální výkon [8]. 14

15 Zmíněné motorické programy dobře zapadají do podstaty ontogeneze motorického vývoje člověka, jež je odrazem strukturálního zrání uvedených systémů. Postnatální ontogeneze začíná holokinetickým, málo diferencovaným pohybem novorozence. V dalším vývoji dochází k posturálním odpovědím, které ve výsledku vedou k opoře těla a k různým stupňům lokomoce. Další vyzrávání jednotlivých systémů lidského organismu se projeví v modalitách, jež se zrcadlí v individuálních pohybových vlastnostech a schopnostech. Pohybové schopnosti jsou definovány jako relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů k pohybové činnosti, které sestávají z dílčích jednotek (síla, rychlost, pohyblivost, vytrvalost, obratnost) a jsou dotvářeny v procesu motorického učení. Motorické učení je fyzická a duševní činnost, vyúsťující v konkrétní pohybové dovednosti. Úroveň kvality a rozsah osvojených motorických dovedností prohlubujeme v tréninku [7]. 2.4 Trénink Sportovní trénink je dlouhodobý proces adaptace organismu na zátěž s výsledkem poklesu biologických požadavků nutných k překonání zatížení. Dochází k adaptaci těla s rezultem ekonomizace funkcí a optimalizace reaktivity [5]. Trenérství dětského věku tkví ve zvládnutí rovnovážného přístupu. Je velice specifické a musí vycházet ze zmíněného ontogenetického vývoje motoriky, individuálních a biologických dispozic a při tom nepromarnit možnost významného navýšení úrovně pohybových funkcí, a to vždy s využitím pozitivní motivace. Výsledek takového tréninku je optimální stav připravenosti, který spočívá v úrovni osvojení pohybových schopností a dovedností, v množství pohybových zkušeností a také v úrovni psychických předpokladů, tkvící v posílení vůle, koncentrace a sebedůvěry. Vychází z výše popsaného 15

16 navození optimálních hybných stereotypů, s jejich fixací, které ve výsledku ovlivňují výkon [2, 5, 8]. Za optimální sportovní zátěž pro děti mladšího školního věku, se v rámci gymnastického tréninku doporučuje trénovat 2 3x týdně v délce minut. Rozsah tréninků by neměl přesáhnout 6 8 hodin týdně, nad 8 hodin je uváděno zvýšené riziko přetrénování a úrazů. V rozložení tréninků se naše postupy shodují s rozložením tréninků se zahraničními doporučeními. Rozdíl můžeme sledovat v jednotlivých etapách sportovní přípravy, kdy v České republice se etapa sportovní přípravy dělí do tří skupin (etapa základního výcviku, etapa specializovaného výcviku a etapa vrcholového tréninku). V jiných zemích (např. Slovensko, Rusko) je příprava realizována v pěti etapách (gymnastická příprava, počáteční specializace, prohloubená počáteční specializace, výkonnostní etapa, vrcholová etapa sportovní přípravy) [9, 10, 11, 12]. Trénink lze specifikovat z hlediska dlouhodobého, jež nazýváme skladbou sezóny a z hlediska jednotlivých tréninkových jednotek Skladba sezóny Skladbu sezóny tvoří roční tréninkový plán, který je zahájen začátkem školního roku. Obsah je rozložen v časové ose, vychází ze stávajících dovedností a jeho cílem je dosažení individuální maximální výkonnosti při zachování všestrannosti. Příprava směřuje k závodům, které probíhají jedenkrát až dvakrát za měsíc v závodní sezóně od února do června. Závody jsou pro cvičence pozitivním motivačním momentem. Jednotlivé tréninky jsou realizovány dvakrát až třikrát týdně po dobu 120 minut [2, 9] Tréninkové jednotky Samostatná tréninková jednotka je základní organizační forma. Cvičební jednotka se skládá z části úvodní (organizace, motivace, seznámení s obsahem, rozcvičení), průpravné (zlepšování pohyblivosti, koordinace a rovnováhy), 16

17 hlavní (nácvik nových pohybových dovedností a opakování již osvojených) a závěrečné (kompenzační a uvolňovací cvičení a protažení). Jednotlivé části na sebe kontinuálně navazují. Konkrétním obsahem gymnastických tréninků jsou cvičení zaměřená na rozvoj flexibility, kondičně-koordinačních pohybových funkcí, osvojování akrobatických prvků jako jsou vzpory, kotouly, přemety [1, 2, 9, 13]. Je důležité, aby cvičební jednotky vždy vycházely z věkových ontogenetických předpokladů a individuálních dispozic. Pro mladší školní věk je zásadní dostatek spontánního pohybu, je kladen důraz na všestrannost bez přílišné specializace a rozvoj pohybových schopností, obratnosti a rychlosti. Nácvik síly a vytrvalosti při optimálním využití kardio-respiračních funkcí, by měl být zahrnut v míře respektující zmíněné předpoklady, nejlépe formou gymnastických her. Zásadní součástí tréninku by měla být subjednotka zaměřená na kompenzaci nerovnoměrně zatěžovaných svalových skupin, na kompenzaci svalové dysbalance a na optimalizaci držení těla [2, 13]. 2.5 Obsah pojmu postura Dle Koláře je postura definována jako aktivní držení pohybových segmentů těla proti působení zevních sil [8]. Pojem pohybový segment vychází z představy biomechanického modelu, při němž je lidské tělo chápáno jako hmotná soustava neboli systém tvořený hmotnými tělesy segmenty. Ty jsou vzájemně propojeny a vytvářejí jeden synergický celek, který je ve výsledku schopný vytvářet komplikovanou pohybovou skladbu za koincidence pohybu centrálního těžiště a pohybu jednotlivých segmentů. Za ideální situace jsou jednotlivé pohybové segmenty centrovány. To znamená, že v kloubu vzniká optimální nastavení při ideální koaktivaci agonistických a antagonistických svalových skupin [14]. 17

18 Obrázek 2 Těle é egme ty [14] Držení těla je výsledkem řady vzájemně se ovlivňujících faktorů. Vychází ze svalového napětí neuro-motorických funkcí, anatomicko-morfologických a metabolických předpokladů. Postura je základní podmínkou pro pohyb. Rozfázujeme-li si jakýkoliv pohyb, dostaneme krátké časové úseky daného pohybu, ze kterého je možné odvodit držení. Jinými slovy pohyb sestává z postur. Základem postury je zpevnění osového orgánu (pánev, trup, krk, hlava). U aktuální postury hodnotíme postavení jednotlivých segmentů a míru rozložení svalového napětí. Ideální posturou rozumíme takové zapojení svalů, při němž bude zatížení kloubního systému optimální, přičemž jsou jednotlivé pohybové segmenty centrovány tak, že je posturální napětí ve svalech minimální. Je dána svalovou aktivitou řízenou CNS, která je determinována strukturálním zráním neuromuskulárního systému, jehož odrazem je posturální ontogeneze. Definuje tedy kvalitu vzájemné pozice segmentů těla během pohybu, která závisí na kvalitě motorického vývoje v raném dětství. Ideální držení těla může být chápáno různě. V současné době je přijímána individualizace ideální postury, jež vyplývá z biomechanických, neurofyziologických a anatomických předpokladů každého jedince. Podstata vzniku postury je tedy multifaktoriální. Odráží se v ní i patologické stavy [8]. 18

19 2.5.1 Stabilizační systém Hlubokým stabilizačním systémem páteře, nově Kolářem označovaný jen jako stabilizační systém páteře, dále jen SSP, rozumíme souhru pohybových svalových segmentů, která zabezpečuje stabilizaci páteře během všech pohybů a při každém statickém zatížení. Sestává z vyvážené koaktivace mezi hlubokými krčními flexory a extensory páteře v krční a horní hrudní oblasti, při současné koaktivaci bránice, svalů pánevního dna, břišního svalstva a páteřními extenzory v dolní hrudní a lumbální části. Bránice, pánevní dno a m. transversus abdominis regulují nitrobřišní tlak a poskytují přední lumbopelvickou posturální stabilitu. Všechny spinální stabilizátory poskytují páteři zpevnění v koordinaci s nitrobřišním tlakem, který zajišťuje dynamickou stabilitu páteře. Představuje hluboké jádro, které funguje pod automatickým a podvědomým mechanismem a předchází jakémukoliv účelnému pohybu. SSP tak poskytuje pevnou stabilní základnu, ze které svaly mohou pohyb generovat [15, 16]. Obrázek 3 Nit břiš tla eg l vá b á ic, pá ev m d em a svalstvem v oblasti d ti y břiš a valy páteře [16] 19

20 Konkrétní anatomický podklad SSP, je uveden v tabulce dle Koláře. Tabulka 1 Konkrétní anatomický podklad SSP [17] Oblast páteře Dorzální muskulatura Ventrální muskulatura Úsek krční a horní hrudní páteře Úsek dolní hrudní a bederní páteře - m. semispinalis capitis - m. semispinalis cervicis - m. splenius capitis - m. splenius cervicis - m. longissimus cervicis - m. longissimus capitis - mm. multifidi - mm. rotatores - mm. intertransversarii - mm. interspinales - m. longissimus pars lumbalis - m. iliocostalis pars lumbalis - m. longus coli - m. longus capitis - bránice (diaphragma) - m. transversus abdominis - m. obliquus abdominis internus (posteriorní vlákna s úponem na thorakolumbální facii) - m. quadratus lumborum (pars iliolumbalis et costovertebralis) - svaly pánevního dna m. levator anii m. coccygeus - m.psoas major (zadní vlákna) Posturální stabilita, stabilizace, reaktibilita Pojmy stabilita, stabilizace a reaktibilita označují tři základní posturální funkce. Posturální stabilita je definována jako stabilní rovnovážný stav, udržení rovnovážného stavu nebo polohy. Jedná se o schopnost zajistit takové držení, při kterém nedojde k nezamýšlenému nebo neřízenému pádu. Rozumíme tím stav, při němž jsou minimálně namáhány kloubní struktury a svaly pracují ve vzájemné koaktivaci. Vzhledem k tomu, že každá statická poloha obsahuje děje dynamické, tedy pohyb sestává z postur, nejde o jednorázové nastavení polohy, ale kontinuální zaujímání polohy. Je ovlivněna neurofyziologickými a biomechanickými faktory. Jedním z hlavních biomechanických faktorů je 20

21 velikost opěrné plochy a opěrné báze. Opěrná plocha je část podložky, která je v přímém kontaktu s tělem a opěrná báze je celá plocha ohraničená nejvzdálenějšími hranicemi ploch opory. Pro stabilitu je podstatné to, aby se těžiště v každém okamžiku promítalo do opěrné báze. Těžištěm rozumíme výslednou tíhovou sílu, kterou získáme sečtením tíhových sil všech segmentů. Při základním anatomickém postavení se těžiště nachází ve středu hmotnosti těla v malé pánvi ve výšce druhého nebo třetího sakrálního obratle [8, 18, 19]. Posturální stabilizace je definována jako aktivní (svalové) držení segmentů těla proti působení gravitace a jiných zevních sil, řízené CNS. Vychází ze stabilizace trupu. Její podstatou je zpevnění páteře během všech pohybů a je zajištěna souhrou svalů SSP, což vyplývá z principu posturální reaktibility. Zapojení svalů je automatické a uplatňuje se vždy celý svalový řetězec. Vývoj posturální stabilizace koreluje se zráním CNS a její základ se vytváří během pěti měsíců života [8, 15, 20]. Posturální reaktibilita je reakční stabilizační funkce, jejímž účelem je zpevnění jednotlivých pohyblivých segmentů, při získání co nejstabilnější opory. Vychází z principu kontinuální koordinace dvou základních posturálních stereotypů, kterými jsou trupová stabilizace a lokomoční funkce horních a dolních končetin. Každý pohyb v segmentu se promítá do postury celého těla, přičemž dochází ke stabilizaci v úponově provázaných oblastech. Žádný cílený pohyb není možné provést bez úponové stabilizace svalu, tj. zajištění tuhosti kloubního segmentu v úponové oblasti. To je dáno tím, že jedna z úponových částí svalu je vlivem zpevňovací aktivity jiných svalů zpevněna (punctum fixum) tak, aby jiná úponová část svalu mohla vykonávat v kloubu pohyb (punctum mobile). Aktivita svalů, které segment stabilizují, vyvolává aktivitu v dalších svalech, s jejichž úpony souvisí. Dochází k řetězení svalové aktivity v pohybovém systému. Veškeré reaktivní stabilizační funkce probíhají automaticky [8]. 21

22 2.5.3 Možnost ovlivnění postury Protože je postura výsledkem mnoha působících faktorů včetně patologických vztahů uvnitř organismu, můžeme aktivací stabilizačního systému předcházet jednak vzniku patologických stavů a jednak terapeuticky ovlivňovat již vzniklé patologie. Cílem je ovlivnění stabilizační funkce se zapojením svalů, které v dané funkci nejsou pod volní kontrolou, spojené s aktivací svalové stabilizace a jejím zautomatizováním a zakomponováním do celodenní pohybové aktivity každého jedince. Z tohoto principu vychází řada terapeutických metod založených na reflexní aktivaci (Vojtova reflexní lokomoce, Bobath koncept) nebo vědomé aktivaci (proprioceptivní neuromuskulární facilitace, senzomotorická stimulace dle Jandy a Vávrové a Dynamická neuromuskulární stabilizace) [17, 21]. 2.6 Dynamická neuromuskulární stabilizace Dynamická neuromuskulární stabilizace, dále jen DNS, je diagnostickoterapeutický koncept, jehož zakladatelem je profesor PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D., přednosta kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol. Jeho myšlenka je ovlivněna velikány Pražské školy rehabilitace, jimiž byli Karel Lewit, Vladimír Janda, Václav Vojta, Karel Obrda, František Véle, Jan Jirout, Jan Pfeiffer a mnozí další [16, 22]. DNS je rehabilitační přístup založený na principech vývojové kineziologie a neurofyziologických aspektech vyplývajících ze zrání posturálnělokomočního systému [20]. Koncept využívá znalostí klíčových principů vývoje lidské motoriky, které jsou vyjádřením řídící funkce centrálního nervového systému. Je tedy založen na principech vývojové kineziologie, která je geneticky předurčena a sleduje předvídatelný vzorec. Podstatou metody je aktivace stabilizačního svalového systému při takové souhře svalů, která odpovídá modalitám v jednotlivých 22

23 obdobích psychomotorického vývoje kojence, během něhož dochází ke kontrolovanému držení těla, k dosažení vzpřímeného držení těla proti gravitaci a vzniku účelovému pohybu prostřednictvím svalové aktivity. Vývojová kineziologie zdůrazňuje existenci vzorů centrálního pohybu, které jsou vrozené, objevují se automaticky ve specifických vývojových obdobích, posloupně, v průběhu zrání CNS. Tyto základní posturální vzory svalové synergie jsou následně zahrnuty do všech pohybů [8, 16, 22]. Dále metodu dobře vystihuje její vlastní název. Pojem dynamická znamená, že žádná činnost není statického charakteru. Vždy vyžaduje neustálou zpětnou vazbu, vyhodnocování a reakci na zevní podnět. Pojem neuromuskulární vyjadřuje, že svalová činnost je neoddělitelně spjatá s řídící funkcí CNS. Výsledkem je skutečnost, při níž cíleným ovlivněním posturálních a lokomočních funkcí dochází ke zpětnému ovlivnění CNS, přičemž dochází ke změně řídícího programu. Pojem stabilizace charakterizuje schopnost zajistit segmenty v centrovaném (nepřetěžujícím) postavení v průběhu pohybu i udržení polohy [8, 22]. Vlastní metodika DNS spočívá v nácviku aktivace svalů v optimální stabilizační kvalitě odpovídající jednotlivým stupňům vývoje motoriky. Toho dosahujeme komplexním edukačním procesem, jehož cílem je osvojení správné stabilizační svalové souhry a jejím automatickým včleněním do běžné pohybové aktivity. Je založen na aktivní účasti pacienta při odborném vedení terapeuta. Nespočívá tedy v běžném cvičení zaměřeném na posilování jednotlivých svalů a provádění jednotlivých pohybů. Vychází ze dvou základních posturálních stereotypů, kterými jsou stabilizace trupu a na ni navazující lokomoční funkce horních a dolních končetin [8, 21, 22, 23]. 23

24 Obrázek 4 Cviče ve výv j vých p zicích [22] DNS FIT KID Strukturovaný cvičební program vycházející z metody DNS a je zpracován pro děti mladšího školního věku (7 10 let). Je určen k testování, ale také k návrhu individuálně zaměřeného cvičení a terapie. Program má dvě výukové linie. Tou první je DNS FIT KID CLINIC, který je zaměřen pro individuální terapie s cílem optimalizace stabilizační funkce. Druhou specializací je DNS FIT KID SPORT. Ten je určen k ideální strukturalizaci cvičební jednotky v rámci sportovního tréninku při zakomponování individuálního cvičebního plánu se stejným cílem, tedy aktivace trupové stabilizace. U obou výukových linií může nácvik probíhat jak individuálně, tak ve skupinovém využití [24, 25]. DNS vychází z psychomotorického vývoje dítěte, přičemž využíváme vybraných vývojových pozic, jejich variací a jejich prolínání, jehož podstatou je aktivní zapojení dítěte. Pro jeho dosažení je v tomto věkovém období obzvláště důležitá didaktičnost a motivace, čehož dosahujeme připodobněním jednotlivých pozic do světa zvířat. Tím formou hry snáze docílíme aktivního 24

25 přístupu dětí. Cílem je nácvik správných pohybových stereotypů, následná integrace do všedního života a pohybových aktivit, osvojení vnímání prostoru, osvojení vnímání těla a pohybu s autokorekcí správného a špatného pohybu a aktivní přístup ke svému zdraví. Získání popsaných dovedností a schopností je důležité jak pro prevenci, tak pro nápravu patologií [24, 25]. 25

26 3 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce bude posouzení efektu cvičebního programu DNS FIT KID na dívkách mladšího školního věku, které se věnují sportovní gymnastice s předpokladem vybudování optimálního stabilizačního systému a z toho vyplývajícího záměru tkvícího v nápravě vadného držení těla, v optimalizaci hybných stereotypů, v zamezení rozvoje a prohlubování svalových dysbalancí. 26

27 4 METODIKA 4.1 Charakteristika souboru Pro tuto práci bylo vybráno 20 dívek ze závodních družstev C a D, které se věnují sportovní gymnastice ve věku 7 10 let. Dívky byly rozděleny do dvou skupin. Kritériem výběru byl zájem rodičů. V první skupině byl cvičební program DNS FIT KID aplikován, v kontrolní skupině cvičební program realizován nebyl. Popis skupin Každou skupinu tvoří 10 cvičenek z gymnastického oddílu Dobříš, trénink probíhá dvakrát až třikrát týdně ve 120 minutách. Skladba tréninků je strukturována, obsahuje i některé prvky uvolňovacích cvičení, ale komplexní kompenzace není součástí. Mimo pravidelné tréninky probíhají intenzivní soustředění. Dívky se během tréninků připravují na přebory kraje a pohárové soutěže po celé republice. 4.2 Sběr dat a metodika statistického zpracování Sběr dat Vstupní vyšetření byla provedena před zahájením fyzioterapeutického programu v období od do v prostorách tělocvičny I. základní školy Dobříš a v tělocvičně budovy České pošty Dobříš. Na základě vstupních vyšetření byla vybrána skupina dívek s největším rizikem vzniku patologických změn při vadném držení těla, s nimiž byl na základě zájmu a souhlasu rodičů zahájen cvičební program. Terapeutické a edukační hodiny probíhaly pro každou skupinu vždy jedenkrát týdně v období od října 2019 do března 2020 v prostorách tělocvičen, kde probandky trénují. Předpoklad optimálního efektu aplikované metody je její pravidelná denní aplikace 27

28 v domácím prostředí. K tomuto účelu probandky obdržely cvičební pomůcku, cvičebníček (Příloha 1). Jedná se o instruktážní sešit, ve kterém jsou motivačním obrázkem a popisem uvedeny pozice, které byly vybrány. Opakovaná podrobná instruktáž dětí i rodičů ke správnému domácímu cvičení probíhala pravidelně v rámci popsaných hodin. Metodika statistického zpracování Statistické zpracování dat bylo provedeno pomocí statistických funkcí v software Excel a Statistica. Porovnání bodových výsledků u vstupních a výstupních hodnot jednotlivých probandek bylo provedeno pomocí Párového t-testu. Porovnání procentuálních hodnot pro jednotlivé sledované vstupní a výstupní parametry bylo provedeno pomocí Testu shody dvou relativních četností. Pokud vyšly dosažené hodnoty testů (p-hodnoty) nižší než stanovená hladina 0,05, byly rozdíly považovány jako statisticky významné [26]. 4.3 Popis pracoviště V bakalářské práci jsem spolupracovala s oddílem sportovní gymnastiky TJ Dobříš, z.s. Samostatný oddíl zde působí od roku 1991 a jeho náplní je příprava dětí a mládeže k závodní činnosti. Veškerá vyšetření a aplikace cvičebního programu probíhala v prostorách tělocvičen I. základní školy Dobříš a v tělocvičně budovy České pošty Dobříš ve druhém patře, kde gymnastky trénují. Tělocvičny jsou vybaveny gymnastickým nářadím. 4.4 Použité metody vyšetření a terapie V této kapitole jsou uvedena všechna vyšetření a metodiky, které byly využity při vstupní, kontrolní a výstupní prohlídce a k terapii. 28

29 4.4.1 Vyšetřovací postupy a metody Aspekce Aspekce spočívá ve zrakovém posouzení pacienta vyšetřujícím. Jedná se o vyšetření v klidu, tedy statické. Pacienta vyšetřujeme vstoje ve spodním prádle, bez korekce vyšetřujícího. Posuzujeme ze tří stran: zezadu, zpředu a zboku [27]. Pohledem zepředu hodnotíme: symetrii zatížení hran chodidel a klenbu nožní; postavení patell; symetrii spina iliaca anterior superior, dále SIAS; postavení umbiliku a tonus břišních svalů; symetrii a postavení sterna; držení horních končetin; tonus krčních svalů; postavení hlavy [27]. Pohledem zezadu hodnotíme: tvar a postavení pat a Achillových šlach; symetrii kontur lýtek a popliteálních rýh; symetrii kontur hýžďových svalů a subglutelních rýh; postavení pánve; symetrii paravertebrálních svalů a taile; tvar a postavení lopatek; výška ramen; držení horních končetin; postavení hlavy [27]. 29

30 Pohledem z boku hodnotíme: zatížení hran chodidel; postavení kolen; symetrii kontur stehenních svalů; symetrii kontur gluteálních svalů; postavení pánve; zakřivení páteře; postavení ramen; postavení hlavy [27]. MABC-2 testování Movement Assessment Battery for Children 2, dále jen MABC-2, je test motoriky pro děti, určen k hodnocení úrovně motoriky a k identifikaci stupně a charakteru motorických obtíží a vývojové pohybové koordinační poruchy u dětí ve věku 3 16 let. Test sestává ze tří věkových verzí AB1 3 6 let, AB let, AB let. Každá verze obsahuje tři komponenty. Pro tuto práci byla využita verze určená pro věkovou skupinu AB let. Testování se provádí ve volném prostoru bez vnějších překážek a děti mají sportovní obuv [28, 29]. Verze AB let sestává ze tří komponent: První komponenta manuální dovednosti hodnocení jemné motoriky. Druhá komponenta míření a chytání hodnocení hrubé motoriky, hodnotí se komponenta vizuomotorické koordinace v úloze chytání AC1 a v úloze míření AC2. Třetí komponenta rovnováhy hodnotí se položka statické rovnováhy Bal 1, položka dynamické rovnováhy v úloze bipedální lokomoce Bal 2 a položka dynamické rovnováhy v úloze bipedální lokomoce zahrnující bezoporovou fázi (skoky, poskoky) [28, 29]. 30

31 Vzhledem k zadání práce nebyla sledována první komponenta (hodnocení jemné motoriky). K testování byla využita druhá komponenta (hodnocení vizuomotorické koordinace) a třetí komponenta (hodnocení rovnováhy). Konkrétní provedení v tabulce. Tabulka 2 Test MABC-2 pro 7 10 leté děti (ve ze AB2) [29] Komponenta Označení položky Název položky Hrubá motorika Rovnováha AC 1 AC 2 Bal 1 Bal 2 Bal 3 Chytání oběma rukama Házení sáčku na podložku Rovnováha na desce Chůze vpřed s dotykem pata-špička Poskoky po podložkách K hodnocení individuálních motorických schopností je využívána speciální sada s vybavením (Příloha 2). Charakteristika a testování jednotlivých komponent Hrubá motorika AC 1 Chytá běma ama Pomůcky: tenisový míček, žlutá páska 2 m od hladké stěny; Popis úlohy: dítě hází míček na stěnu a po jeho odrazu od stěny jej chytá oběma rukama. Lze akceptovat jeden odraz od podlahy. Míček se nesmí dotknout jiné části těla. Provedeno 10x; Hodnotíme a do záznamového listu zaznamenáváme úspěšné chycení (+), neúspěšné chycení (-), chybu (CH) [29]. AC 2 Háze áč a p dl ž Pomůcky: sáček s obsahem, žlutá podložka umístěná od modré podložky s kruhovým terčem (cílová podložka) ve vzdálenosti 1,8 m; 31

32 Popis úlohy: dítě stojí na žluté podložce a hází sáček do oblasti terče cílové podložky, podporován je spodní hod jednou rukou. Provedeno 10x; Hodnotíme a do záznamového listu zaznamenáváme: úspěšný hod (+), neúspěšný hod (-), chybu (CH). Jako úspěšně se hodnotí hod, při kterém se sáček primárně zacílí do terče [29]. Rovnováha Bal 1 Rovnováha na desce Pomůcka: časomíra/stopky, modrá balanční deska, podložka na podlahu; Popis úlohy: dítě se snaží stát na jedné noze bez opory na balanční desce po dobu 30 sekund. Čas měříme od okamžiku dosažení rovnovážného postavení. Úloha se provádí oběma nohama, při nesplnění času 30 sekund při prvním pokusu, druhý pokus; Hodnotíme a do záznamového listu zaznamenáváme: čas udržení rovnováhy (s) [29]. Bal 2 Chůze vpřed dotykem pata-špič a Pomůcky: žlutá páska 4,5 m dlouhá nalepená na podlaze; Popis úlohy: z výchozího postavení se špičkou přední nohy na okraji pásky, přechází dítě po pásce tak, že pokládá vždy patu před špičku. Dva pokusy, při nesplnění 15 kroků během prvního pokusu, druhý pokus; Hodnotíme a do záznamového listu zaznamenáváme: počet za sebou správně provedených kroků [29]. Bal 3 Posko y p p dl ž ách Pomůcka: 6 podložek 3 žluté, 2 modré, jedna podložka s kruhovým terčem (cílová podložka); Popis úlohy: výchozí postavení stoj na jedné noze na první žluté podložce, pět souvislých poskoků po jedné noze vpřed z desky na desku 32

33 se zastavením v rovnovážném postoji na poslední podložce. Testují se poskoky po pravé a levé noze. Bez opory. Dva pokusy; Hodnotíme a do záznamového listu zaznamenáváme: počet správně provedených po sobě jdoucích poskoků [29]. Výsledky testování jsou zaznamenávány do individuálního záznamového archu, který je pro názornost prezentován v přílohách (Příloha 3) Metodika DNS FIT KID Metodika DNS FIT KID je využívána jednak k testování a zároveň je vlastní terapeutickou metodou [24]. Testování DNS FIT KID zahrnuje DNS testy a hodnocení základních motorických dovedností [24]. DNS FIT KID testy Metoda využívá pět základní vývojových pozic. Pro motivaci dětí jsou pozice pojmenovány dle zvířat brouk, žába, kočka, medvěd, slon. Z důvodu nedostupnosti pomůcek pro děti nebyla zařazena pozice žáby. V projektu jsou tedy využity čtyři z pěti pozic brouk, kočka, medvěd, slon. Hodnotíme zaujetí výchozí pozice po předchozí edukaci a její udržení po dobu 5 s. Každá pozice je bodově ohodnocena a získané body se sčítají [24]. Tabulka 3 Testování a vyhodnocení [23] Poloha Srovnání a udržení definované pozice v intervalu 5 s Udržení definované pozice v intervalu 5 s Imitace pozice, ale se dvěma až 4 chybami Imitace pozice, ale s více než 5 chybami Neschopnost zaujmout pozici Bodové hodnocení 4B 3B 2B 1B 0B 33

34 Brouk Opěrné body: Hlava, obě lopatky, kost křížová v ose; Výchozí poloha, dále jen VP: Nohy v trojflexi s patami nad úrovní kolen, ramena na podložce, paže podél těla s dlaněmi směřujícími ke stropu, při nádechu vidíme vyklenující se břišní stěnu, při výdechu břišní stěna neklesá dolů; Chyby: záklon hlavy, hrudník v inspiračním postavení, decentrace ramen, vtažené břicho, vyklenuté břicho dopředu, bulging břišní stěny, páteř prohnutá, páteř nahrbená, konkavity v tříslech, pánev v anteverzi, pánev retroverzi, nohy padají k podložce [24]. Kočka, pozice na čtyřech Opěrné body: Otevřené dlaně, kolena; VP: Hlava, hrudník a pánev v ose, kolena pod kyčlemi na šířku ramen, bérce a nárty volně na podložce, ramena a lokty v centrovaném postavení, dlaně pod rameny, doširoka rozevřené s aktivním odtlačením od podložky, při nádechu vidíme vyklenující se břišní stěnu, při výdechu břišní stěna neklesá dolů; Chyby: záklon hlavy, předsun hlavy, decentrace lopatek, decentrace loktů, decentrace dlaní, záda prohnutá, záda nahrbená, pánev v anteverzi, pánev v retroverzi, bérce nad podložkou, nárty vysoko od podložky [24]. Medvěd Opěrné body: přední část chodidla, otevřené dlaně; VP: Hlava, hrudník a pánev v ose, kolena pod kyčlemi na šířku ramen, přední část chodidla zapřená s aktivním odrazem od podložky, ramena a lokty centrované postavení, dlaně pod rameny, doširoka rozevřené s aktivním odtlačením od podložky, při nádechu vidíme vyklenující se břišní stěnu, při výdechu břišní stěna neklesá dolů; 34

35 Chyby: záklon hlavy, předsun hlavy, decentrace lopatek, vtažené břicho, vyklenuté břicho dopředu, bulging břišní stěny, záda prohnutá, záda nahrbená, pánev v anteverzi, pánev v retroverzi, pánev vychýlená na stranu, kolena valgózní, kolena varózní, kotníky valgózní, kotníky varózní, propad klenby nožní [24]. Slon, pozice dřepu Opěrné body: chodidla; VP: hlava v prodloužení páteře, hrudník a pánev propojena, kyčle, kolena a kotníky centrovány, zatížení celých plosek chodidel, ramena centrovaná, při nádechu vidíme vyklenující se břišní stěnu, při výdechu břišní stěna neklesá dolů; Chyby: záklon hlavy, předsun hlavy, decentrace lopatek, vtažené břicho, bulging břišní stěny, vyklenuté břicho dopředu, záda prohnutá, záda nahrbená, pánev v anteverzi, pánev v retroverzi, pánev vychýlená na stranu, kolena valgózní, kolena varózní, kotníky valgózní, kotníky varózní, propad klenby nožní [24]. Základní motorické dovednosti Stoj na 1 dolní končetině (Trendelenburgova-Duchennova zkouška) Zkouška poskytuje informaci o stabilizaci pánve pomocí abduktorů kyčelního kloubu stojné končetiny. Vyšetřovaný stojí na jedné dolní končetině, druhá je pokrčena v koleni a v kyčli. Za pozitivní zkoušku (+) se považuje pokles pánve na straně pokrčené dolní končetiny. Vyšetřovaný se nesmí při zkoušce ničeho přidržovat [8, 27]. Stoj na 1 dolní končetině se zavřenýma očima (Rombergův stoj II) Vyšetřovaný je vyzván, aby jednu dolní končetinu pokrčil v koleni a zvedl od podložky, ustálil se ve stoji a potom teprve zavřel oči. Během stoje se hodnotí stabilita vyšetřovaného dle hry prstců a míra oscilací trupu 35

36 (vrávorání) během trvání zkoušky. Zkouška testuje stoj na každé dolní končetině zvlášť [30]. Poskoky snožmo Vyšetřovaný stojí ve stoji spatném a provádí skoky snožmo. Sledujeme souhyb horních končetin a trupu, pružnost či rigiditu kolenních kloubů, dopad a odvíjení chodidel [1]. Poskoky na jedné dolní končetině Vyšetřovaný zaujme stoj na jedné dolní končetině, druhá dolní končetina je pokrčena v kolenním a v kyčelním kloubu. Následně provádí souvislé poskoky po jedné noze vpřed. Všímáme si stability vyšetřovaného, míry oscilací trupu, pohyby paží, vychýlení trupu, pružnost či rigidity kolenních kloubů, dopad a odvíjení chodidel [1]. 36

37 5 SPECIÁLNÍ ČÁST 5.1 Kontrolní skupina V této kapitole jsou shrnuta vstupní a výstupní vyšetření probandů ze skupiny, která nebyla součástí kompenzačně-rehabilitačního plánu. Jejich závěrečná zhodnocení jsou také informací o stagnaci či progresi funkčních poruch jako následek zátěže sportovní činnosti sportovní gymnastiky Vstupní vyšetření Tabulka 4 Probandky z kontrolní skupiny a jejich vě [vlastní zdroj] Probandky 1. A.Č. 2. L.S. 3. K.P. 4. H.H. 5. E.Č. 6. E.V. 7. B.H. 8. M.B. 9. T.G. 10. S.M. Věk 10 let 10 let 10 let 10 let 7 let 8 let 10 let 7 let 8 let 9 let Sumární slovní hodnocení vstupních vyšetření Aspekce Při vyšetření zepředu bylo u všech, tedy 100 % (10/10) probandek zjištěno předsunuté držení hlavy, protrakce ramenních kloubů s elevací jednoho ramene. V koincidenci s tímto zjištěním bylo u všech, 100 % (10/10) patrné zmenšení taile na téže straně, u 80 % (8/10) vyšší postavení prsní bradavky. Při aspekci břišní stěny byla u všech, 100 % (10/10), shledána dysbalance břišních svalů s výraznějším zapojením horní části břišní stěny s převahou aktivace m. rectus abdominis 50 % (5/10) a s prominujícím břichem 50 % (5/10), jakožto projev nekvalitního zapojení SSP. Umbilicus decentrován, outflare vždy k jedné straně ve 100 % (10/10), outflare vlevo 40 % (4/10) a outflare vpravo 60 % (6/10). V hodnocení postavení SIAS bylo u 50 % (5/10) probandek zjištěno zvýšení SIAS na straně elevovaného ramene. Při pozorování kolenních kloubů bylo patrno vyosení, častěji valgózní, 90 % (9/10). Postavení patell vychýlené, častěji 37

38 mediálně a jednostranně, 60 % (6/10). Při hodnocení chodidel bylo u všech dívek, 100 % (10/10) pozorováno plochonoží. Tabulka 5. Tabulka 5 Vstupní vyšetře a pe c zepřed, kontrolní skupina, legenda: P (pravo), L (lev ), před. (před hlavy), PR (p t a ce), el. (elevace), PB (p mi j c břich ), m.ra (m. rectus abdominis), sym. (symetrie), val. (valgózní), var. (varózní), PP (pedes plani) [vlastní zdroj] Vyšetření aspekcí zepředu Probandky 1. A.Č. 2. L.S. 3. K.P. 4. H.H. 5. E.Č. Hlava před. před. před. před. před. Ramena PR + el. P PR + el. P PR + el. L PR + el. L PR + el. P Prsní bradavky P výš P výš L výš L výš P výš Taile P < P < L < L < P < Napětí břišních Aktivita Aktivita Aktivita PB svalů m.ra m.ra m.ra PB Umbilicus P outflare P outflare L outflare L outflare P outflare Pánev, SIAS sym. P výš sym. L výš P výš Kolena val. + P Pat. val. + L pat. val. + P pat. val. + L Pat. val. vychýlena vychýlena vychýlena vychýlena Nožní klenba PP PP PP PP PP Probandky 6. E.V. 7. B.H. 8. H.S. 9. T.G. 10. S.M. Hlava před. před. před. před. před. Ramena PR + el. P PR + el. P PR + el. P PR + el. P PR + el. L Prsní bradavky P výš V ose P výš V ose L výš Taile P < P < P < P < L < Napětí břišních Aktivita Aktivita PB PB PB svalů m.ra m.ra Umbilicus P outflare P outflare L outflare P outlfare L outflare Pánev, SIAS sym. P výš sym. sym. L výš Kolena val. val. + L pat. var. + pat. val. + L pat. val. vychýlena vychýleny vychýlena Nožní klenba PP PP PP PP PP Při vyšetření zboku bylo u všech probandek, 10 z 10, 100 % zpozorováno předsunuté držení hlavy a protrakce ramenních kloubů. U 8 z 10, 80 % dívek bylo shledáno oslabení fixátorů lopatek s projevem scapulae alatae. Při aspekci břišní stěny byla shledána dysbalance břišních svalů s výraznějším zapojením horní části břišní stěny s převahou aktivace m. rectus abdominis 50 % (5/10) a s prominujícím břichem 50 % (5/10) při nekvalitního zapojení SSP, 100 % 38

39 (10/10). V hodnocení zakřivení páteře v sagitální rovině byla u většiny dívek, 80 % (8/10) patrná hyperlordóza bederní. U všech probandek, 100 % (10/10), bylo shledáno anteverzní postavení pánve. Při hodnocení kolenních kloubů byly též zaznamenány odchylky, nejčastěji rázu rekurvace, 60 % (6/10). Tabulka 6. Tabulka 6 Vstupní vyšetře a pe c zepřed, kontrolní skupina, Legenda: P (pravo), L (lev ), před. (před hlavy), PR (p t a ce), PB (p mi j c břich ), m.ra (m. rectus abdominis), HL (hyperlordóza), AV (anteverze), rek. (rekurvace) [vlastní zdroj] Vyšetření aspekcí zboku Probandky 1. A.Č. 2. L.S. 3. K.P. 4. H.H. 5. E.Č. Hlava před. před. před. před. před. Ramena PR PR PR PR PR Lopatky SA SA SA SA Norma Břišní Aktivita Aktivita Aktivita PB stěna m.ra m.ra m.ra PB Páteř HL HL Norma HL HL Pánev AV AV AV AV AV Kolena rek. rek. rek. rek. Norma Probandky 6. E.V. 7. B.H. 8. H.S. 9. T.G. 10. S.M. Hlava před. před. před. před. před. Ramena PR PR PR PR PR Lopatky SA osl. SA SA SA Břišní Aktivita Aktivita PB PB PB stěna m.ra m.ra Páteř Norma HL HL HL HL Pánev AV AV AV AV AV Kolena rek. rek. Norma Norma rek. Při vyšetření zezadu bylo u všech, 100 % (10/10), probandek zjištěna elevace jednoho ramene. V koincidenci s tím bylo zjevné zmenšení taile na téže straně, 100 % (10/10). Bylo patrno oslabení fixátorů lopatek s projevem scapulae alatae u 80 % (8/10) dívek. V hodnocení zakřivení páteře v rovině frontální byly zachyceny nefyziologická zakřivení páteře v podobě skoliotického držení u 40 % (4 /10) probandek. Při aspekci zad byla ve 20 % (2/10) shledána dominance paravertebrálních svalů. V hodnocení postavení SIPS bylo většinou zjištěno zvýšení SIPS na straně elevovaného ramene, 60 % (6/10) probandek. 39

40 Subgluteální rýha nebyla vyjádřena u poloviny probandek, 50 % (5/10), či byla pouze jednostranná, 30 % (3/10). Při pozorování kolenních kloubů bylo patrno vyosení, častěji valgózní, 90 % (9/10) a 100 % (10/10) dívek mělo popliteální rýhy symetrické. Při hodnocení chodidel bylo shledáno planovalgózní postavení nohy u 90 % (9/10) dívek. Tabulka 7. Tabulka 7 Vstupní vyšetře a pe c zepřed, kontrolní skupina, Legenda: P (pravo), L (lev ), před. (před hlavy), el. (elevace), S ( li tic é d že ), PVS d m. (d mi a ce pa ave teb ál ch valů), ym. ( ymet ie), val. (valgóz ), va. (va ózní), PP (pedes plani) [vlastní zdroj] Vyšetření aspekcí zezadu Probandky 1. A.Č. 2. L.S. 3. K.P. 4. H.H. 5. E.Č. Ramena el. P el. P el. L el. L el. P Lopatky SA SA norma SA norma Taile P < P < L < L < P < Páteř SD norma PVS dom. SD norma Pánev, SIPS P výš sym. L výš L výš sym. Subgluteální rýhy nejsou pouze L jen P L výš nejsou Kolena val. val. val. val. val. Popliteální rýhy sym. sym. sym. sym. sym. Achillovy šlachy P silnější P silnější P silnější P silnější P silnější Paty val., L více val. val. P val. val., P více Nožní klenba PP PP PP PP PP Probandky 6. E.V. 7. B.H. 8. H.S. 9. T.G. 10. S.M. Ramena el. P el. P el. P el. P el. L Lopatky SA osl. SA SA SA Taile P < P < P < P < L < Páteř PVS dom. norma norma SD SD Pánev, SIPS sym. P výš P výš sym. L výš Subgluteální rýhy nejsou nejsou nejsou sym. jen P Kolena val. val. val. var. val. Popliteální rýhy sym. sym. sym. sym. sym. Achillovy šlachy P silnější P silnější sym. sym. P silnější Paty val. val., více L norma val., více P val. Nožní klenba PP PP PP PP PP 40

41 Testování MABC-2 Při testování hrubé motoriky AC1 (chytání míčku oběma rukama) bylo průměrné skóre správně provedených chycených hodů 5,9 z 10. Při kvalitativním pozorování bylo u všech dívek shledáno špatné držení těla ve stoji. Ve většině případů došlo při chytání míčku k sevření prstů příliš brzy nebo příliš pozdě a míček proklouzl, celkové pohyby nebyly plynulé, nedošlo k přizpůsobení polohy nohou, často byl shledán špatný odhad síly hodu. Tabulka 8. Při testování hrubé motoriky AC2 (házení sáčku) bylo průměrné skóre správně provedených hodů 5,8 z 10. Při kvalitativním pozorování byla často shledána slabá rovnováha při házení, absence kyvadlového pohybu paže při hodu, vypuštění sáčku z ruky příliš brzy nebo příliš pozdě, nedostatečný odhad síly hodu, měnící se síla hodu. Tabulka 8. Tabulka 8 Vstupní MABC-2 testování hrubé motoriky, AC1 a AC2, kontrolní skupina [vlastní zdroj] Probandky 1. A.Č. 2. L.S. MABC-2 hrubá motorika 3. K.P. 4. H.H. 5. E.Č. 6. E.V. 7. B.H. 8. H.S. 9. T.G. 10. S.M. AC1 5/10 6/10 8/10 7/10 5/10 5/10 6/10 4/10 5/10 7/10 AC2 4/10 6/10 8/10 6/10 5/10 4/10 7/10 5/10 6/10 7/10 Testování rovnováhy Bal 1 (stoj na labilní desce) hodnocení stoje na jedné a na druhé noze v porovnání zaznamenalo častou diskrepanci. Rovnovážný stoj jednou nohou za 30 sekund zvládla na první pokus méně než třetina dívek, po výměně stojné nohy musel být často pokus opakován, předepsané rovnovážné výdrže 30 sekund ve více než polovině případů, 60 % (6/10), dosaženo nebylo a kvalitativní nedostatky byly výraznější. Při kvalitativním pozorování byla často shledána ztuhlá a napjatá postura těla, prudké kymácení ve snaze udržet rovnováhu, oči ani hlava nebyly fixovány ve stále poloze. Byla 41

42 patrná absence vyrovnávacích pohybů paží či naopak byly pohyby paží a trupu přehnané, rovnováhu narušující. Tabulka 9. Tabulka 9 Vstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal1, kontrolní skupina [vlastní zdroj] MABC-2 rovnováha Bal1 Probandky 1. A.Č. 2. L.S. 3. K.P. 4. H.H. 5. E.Č. 6. E.V. 7. B.H. 8. H.S. 9. T.G. 10. S.M. Lateralita L P P L P P P P P L P 10/25 s 30 s 30 s 7/30 s 20/25 s 25/30 s 20/30 s 6/25 s 30 s 3/25 s L 3/20 s 6/25 s 10/30 s 30 s 5/20 s 5/20 s 6/25 s 5/20 s 10/30 s 30 s Test rovnováhy Bal 2 (chůze pata-špička) všechny probandky splnily, ale 70 % (7/10) až na druhý pokus, s četnými kvalitativními chybami. Konkrétně postura těla se jevila ztuhlá a napjatá, nedařilo se udržet hlavu v ustálené poloze, pohyby paží a trupu byly přehnané, jednotlivé pohyby a sled kroků postrádaly pravidelnost a plynulost. Tabulka 10. Tabulka 10 Vstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal2, kontrolní skupina [vlastní zdroj] MABC-2 rovnováha Bal2 Probandky 1. A.Č. 2. L.S. 3. K.P. 4. H.H. 5. E.Č. 6. E.V. 7. B.H. 8. H.S. 9. T.G. 10. S.M. Kroky 5/15 5/ /15 6/15 4/15 8/ /15 Test rovnováhy Bal 3 (poskoky po podložkách) všechny probandky splnily, 70 % (7/10) dívek se podařilo na pravou nohu splnit dané kritériu v prvním pokusu, na druhý pokus 30 % (3/10). Při skocích levou nohou dané kritérium na první pokus splnilo 40 % (4/10) dívek, na druhý pokus 60 % (6/10). Při porovnání poskoků na jedné a na druhé noze byla též zaznamenána kvalitativní asymetrie ve smyslu ztuhlé a napjaté postury těla, skoky s nepružnýma nohama s doskoky na plná chodidla, nepružný odraz, přehnané 42

43 pohyby paží, ztráta rovnováhy při dopadu. Často pozorované příliš velké úsilí na úkor kvality. Tabulka 11. Tabulka 11 Vstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal3, kontrolní skupina [vlastní zdroj] MABC-2 rovnováha Bal3 Probandky 1. A.Č. 2. L.S. 3. K.P. 4. H.H. 5. E.Č. 6. E.V. 7. B.H. 8. H.S. 9. T.G. 10. S.M. Lateralita L P P L P P P P P L P / /5 3/5 L 2/4 3/5 4/5 5 3/5 5 2/5 3/5 5 5 Podrobné zaznamenání kvalitativních změn uvedeno v příloze 4. DNS FIT KID testování Při testováním DNS FIT KID testy se hodnocení pohybovalo v rozmezí 1 2 bodů. Potřebné bezchybné udržení v pozici po dobu 5 sekund tedy naplněno nebylo. U pozice brouka bylo jedním bodem ohodnoceno 80 % (8 /10) probandek a dvěma body 20 % (2/10). Často bylo pozorováno inspirační postavení hrudníku, decentrace ramen, konkavity v tříslech. Zároveň docházelo k poklesu dolních končetin k podložce. Příloha 4. Při pozici kočky jeden bod získalo 90 % (9/10) a dva body 10 % (1/10) dívek. Pozorován byl častý předsun hlavy, decentrace lopatek, loktů, dlaní a záda byla nahrbená. Příloha 4. V pozici medvěda bylo jedním bodem ohodnoceno 100 % (10/10) probandek, dva body nezískala žádná. U většiny se objevoval předsun hlavy, hrudník v inspiračním postavení, decentrace lopatek, vypouklé břicho a opora pouze o vnitřní část chodidla. Příloha 4. 43

44 V pozici slona jedním bodem bylo klasifikováno 90 % (9/10) probandek a 10 % (1/10) byla ohodnocena dvěma body. Převážně bylo u probandek patrno předsunuté držení hlavy, hrudník v inspiračním postavení, decentrace lopatek, vypouklé bříško, opora o vnitřní část chodidla, valgózní postavení kolen a propad nožní klenby. Příloha 4. Po celkovém součtu bodů ze všech pozic u každé z probandek se celkové hodnocení pohybovalo mezi čtyřmi body, 60 % (6/10) a pěti body, 40 % (4/10) z maxima šestnácti bodů. Ve všech pozicích se u všech dívek často opakovaly stejné chybné znaky, které jsou hodnoceny jako klíčové problematické části těla. Tabulka 12. Tabulka 12 V t p vyšetře DNS FIT KID pozic, kontrolní skupina, legenda: před.hl. (před hlavy), h.i p. (h d v i pi ač m p tave ), dec.l p. (dece t ace l pate ), PB (p mi j c břich ), vtaž.bř. (vtaže é břich ), p h.zad. (prohnutí zad), nahr.zad (nahrbení zad), val.kol. (valgózní kolena), var.kol. (varózní kolena), val.kot. (valgózní kotníky), PP (pedes plani) [vlastní zdroj] Probandka Celkové hodnocení MAX 16B Bodové vyhodnocení pozic Chyby 1. A.Č. 4B hr.insp, vtaž.bř., proh.zad, dec.lop., val. kol., val. kot., PP 2. L.S. 5B hr.insp., dec.lop., val.kol., PP 3. K.P. 5B hr.insp., dec.lop., val.kol., PP 4. H.H. 5B hr. insp., dec.lop., val.kol., PP 5. E.Č. 4B před.hl., hr.insp., dec.lop., var.kol., PP 6. E.V. 4B před.hl., hr.insp., dec.lop., PB, nahr.zad, val.kol., PP 7. B.H. 4B před.hl., hr.insp., PB, proh.zad, AV, val.kol., PP 8. H.S. 4B před.hl., hr.insp., dec.lop., PB, val.kol., PP 9. T.G. 4B hr.insp., dec.lop., PP 10. S.M. 5B před.hl., hr.insp., dec.lop., vtaž.bř., proh.zad, PP 44

45 Testování základních motorických dovedností sestávalo z hodnocení stoje na jedné dolní končetině (Trendelenburgova zkouška), stoje na jedné dolní končetině se zavřenýma očima, poskoků snožmo, poskoků na jedné dolní končetině. Tabulka 13. Při stoji na jedné dolní končetině byla unilaterálně pro pokles pánve na stranu pokrčené končetiny shledána zkouška pozitivní, 100 % (10/10) dívek. Tabulka 13. Během stoje na jedné dolní končetině se zavřenýma očima byla u všech probandek, 100 % (10/10), patrná instabilita s projevem hry prstců, oscilací trupu a ztrátou rovnováhy. Vztáhneme-li kvalitativní hodnocení k lateralitě, pak shledáváme kvalitativně horší výsledek na druhostranné dolní končetině 90 % (9/10). Tabulka 13. U poskoků snožmo byla u většiny dívek zaznamenána rigidita kolenních kloubů, 90 % (9/10), nepružný odraz, 90 % (9/10), nepružný dopad, 80 % (9/10), a doskoky na plná chodidla, 60 % (6/10). Tabulka 13. U poskoků na jedné dolní končetině byla v 90 % (9/10) patrná stranová diskrepance s výraznějším unilaterálním úklonem do strany, nepružným odrazem, rigidnějším dopadem na plné chodidlo a ztráta rovnováhy. Ve vztahu k lateralitě byla kvalitativně horší strana druhostranná 90 % (9/10). Tabulka

46 Tabulka 13 V t p vyšetře DNS FIT KID m t ic ých d ved t, kontrolní skupina, lege da: P (p avá ), L (levá ), HP (h a p tců), OT ( cilace t p ), PR (p hyby ), ZR (zt áta v váhy), NO ( ep ž ý d az), ND ( ep ž ý d pad), DPCH (doskoky na plné chodidlo), rig. (rigidita), LF (lateroflexe) [vlastní zdroj] Probandky Lateralita Základní motorické dovednosti Stoj na 1 DK Stoj na 1 DK se zavřenýma očima Poskoky snožmo Poskoky na jedné noze Pravá noha Levá noha Pravá noha Levá noha 1. A.Č. L + L HP LF, NO, HP, NO, ND, rig., rig., OT, DPCH, DPCH DPCH, PR, ZR rig. ZR 2. L.S. P + L HP LF, NO, NO, ND, HP, rig., DPCH, NO OT, PR DPCH, rig. ZR 3. K.P. P + L norma HP, OT NO norma LF, NO 4. H.H. L + P NO, ND, LF, NO, HP, OT, rig., HP DPCH, rig., PR, ZR DPCH rig. DPCH 5. E.Č. P + P HP 6. E.V. P + L HP 7. B.H. P + P HP 8. H.S. P + L HP, PR 9. T.G. P + L HP 10. S.M. L + P HP, OT, PR, ZR HP, OS, PR, ZR HP, OT, PR HP, OT, PR, ZR HR, OT, PR HP, OT, PR, ZR HP NO, ND, rig. NO, ND, DPCH, rig. NO, ND, DPCH, rig. DPCH, rig. NO, ND, rig. NOD, NDO, rig. norma NO LF, NO norma NO LF, NO LF, NO, ZR LF, NO, rig., DPCH LF, NO, rig., DPCH, ZR LF, NO, rig., DPCH LF, NO norma 46

47 5.1.2 Závěr vstupního vyšetření Výsledky použitých testovacích metod shodně vypovídají o vadném držení těla u většiny probandek s typickými projevy předsunutého držení hlavy, protrakce a elevace ramen, oslabení fixátorů lopatek v podobě scapulae alatae. V hodnocení zakřivení páteře byla nejčastější odchylka shledána v sagitální rovině s projevem hyperlordózy bederní a anteverzním postavením pánve. V rovině frontální bylo zaznamenáno skoliotické držení těla. Hodnocení břišní stěny ukázalo dysbalanci břišních svalů buď ve smyslu hyperaktivity m. rectus abdominis s projevem výraznějšího zapojení horní části břišní stěny či hypoaktivitu břišní stěny s prominujícím břichem. Často bylo shledáno rekurvační postavení kolenních kloubů a planovalgózní postavení nohou. U většiny zachycených problémů lze nalézt spojitost s nedostatečnou aktivací SSP, což z výsledků testů DNS FIT KID jednoznačně vyplynulo. Motorické testy prokázaly časté, ale nezávažné poruchy rovnováhy a koordinace. Z uvedených nálezů rezultuje potřeba kompenzačních cvičení, o něž v této skupině nebyl projeven zájem Gymnastická příprava Dívky a jejich rodiče v této skupině neprojevily zájem o kompenzačněrehabilitační plán. Absolvovaly pouze svůj běžný sportovní program, tedy dvakrát až třikrát týdně gymnastický trénink Výstupní vyšetření Sumární slovní hodnocení výstupních vyšetření Aspekce Při vyšetření zpředu bylo u všech, 100 %, (10/10), probandek zjištěno předsunuté držení hlavy, protrakce ramenních kloubů s elevací jednoho ramene. V koincidenci s tímto zjištěním bylo u všech, 100 % (10/10), patrné zmenšení taile na téže straně, u 80 % (8/10) vyšší postavení prsní bradavky. 47

48 Při aspekci břišní stěny byla u všech, 100 % (10/10), shledána dysbalance břišních svalů s výraznějším zapojením horní části břišní stěny s převahou aktivace m. rectus abdominis 50 % (5/10) a s prominujícím břichem 50 % (5/10), jakožto projev nekvalitního zapojení SSP. Umbilicus decentrován, outflare vždy k jedné straně ve 100 % (10/10), outflare vlevo 40 % (4/10) a outflare vpravo 60 % (6/10). V hodnocení postavení SIAS bylo u 50 % (5/10) probandek zjištěno zvýšení SIAS na straně elevovaného ramene. Při pozorování kolenních kloubů bylo patrno vyosení, častěji valgózní, 90 % (9/10). Postavení patell vychýlené, častěji mediálně a jednostranně, 60 % (6/10). Při hodnocení chodidel bylo u všech dívek, 100 % (10/10) pozorováno plochonoží. Tabulka

49 Tabulka 14 Vý t p vyšetře a pe c zepřed, kontrolní skupina, legenda: P (pravo), L (lev ), před. (před hlavy), PR (p t a ce), el. (elevace), PB (p mi j c břich ), m.ra (m. rectus abdominis), sym. (symetrie), val. (valgózní), var. (varózní), PP (pedes plani) [vlastní zdroj] Vyšetření aspekcí zepředu Probandky 1. A.Č. 2. L.S. 3. K.P. 4. H.H. 5. E.Č. Hlava před. před. před. před. před. Ramena PR + el. P PR + el. P PR + el. L PR + el. L PR + el. P Prsní bradavky P výš P výš L výš L výš P výš Taile P < P < L < L < P < Napětí břišních aktivita aktivita aktivita PB svalů m.ra m.ra m.ra PB Umbilicus P outflare P outflare L outflare L outflare P outflare Pánev, SIAS sym. P výš sym. L výš P výš Kolena val. + P Pat. val. + L pat. val. + P pat. val. + L Pat. val. vychýlena vychýlena vychýlena vychýlena Nožní klenba PP PP PP PP PP Probandky 6. E.V. 7. B.H. 8. H.S. 9. T.G. 10. S.M. Hlava před. před. před. před. před. Ramena PR + el. P PR + el. P PR + el. P PR + el. P PR + el. L Prsní bradavky P výš V ose P výš V ose L výš Taile P < P < P < P < L < Napětí břišních aktivita aktivita PB PB PB svalů m.ra m.ra Umbilicus P outflare P outflare L outflare P outlfare L outflare Pánev, SIAS sym. P výš sym. sym. L výš Kolena val. val. + L pat. var. + pat val. + L pat. val. vychýlena vychýleny vychýlena Nožní klenba PP PP PP PP PP Při vyšetření zboku bylo u všech probandek, 10 z 10, 100 % zpozorováno předsunuté držení hlavy a protrakce ramenních kloubů. U 8 z 10, 80 % dívek bylo shledáno oslabení fixátorů lopatek s projevem scapulae alatae. Při aspekci břišní stěny byla shledána dysbalance břišních svalů s výraznějším zapojením horní části břišní stěny s převahou aktivace m. rectus abdominis 50 % (5/10) a s prominujícím břichem 50 % (5/10), jakožto projev nekvalitního zapojení SSP, 100 % (10/10). V hodnocení zakřivení páteře v sagitální rovině byla u většiny dívek, 80 % (8/10) patrná hyperlordóza bederní. U všech probandek, 100 % 49

50 (10/10), bylo shledáno anteverzní postavení pánve. Při hodnocení kolenních kloubů byly též zaznamenány odchylky, nejčastěji rázu rekurvace, 60 % (6/10). Tabulka 15. Tabulka 15 Vý t p vyšetře a pe c zb, kontrolní skupina, legenda: P (pravo), L (lev ), před. (před hlavy), PR (p t a ce), PB (p mi j c břich ), m. RA (m. rectus abdominis), HL (hyperlordóza), AV (anteverze), rek. (rekurvace) [vlastní zdroj] Vyšetření aspekcí zboku Probandky 1. A.Č. 2. L.S. 3. K.P. 4. H.H. 5. E.Č. Hlava před. před. před. před. před. Ramena PR PR PR PR PR Lopatky SA SA SA SA více norma Břišní aktivita aktivita aktivita PB stěna m.ra m.ra m.ra PB Páteř HL HL norma HL HL Pánev AV AV AV AV AV Kolena rek. rek. rek. rek. norma Probandky 6. E.V. 7. B.H. 8. H.S. 9. T.G. 10. S.M. Hlava před. před. před. před. před. Ramena PR PR PR PR PR Lopatky SA osl. SA SA SA Břišní aktivita aktivita PB PB PB stěna m.ra m.ra Páteř norma HL HL HL HL Pánev AV AV AV AV AV Kolena rek. rek. norma norma rek. Při vyšetření zezadu bylo u všech, 100 % (10/10), probandek zjištěna elevace jednoho ramene. V koincidenci s tím bylo zjevné zmenšení taile na téže straně, 100 % (10/10). Bylo patrno oslabení fixátorů lopatek s projevem scapulae alatae u 80 % (8/10) dívek. V hodnocení zakřivení páteře v rovině frontální byly zachyceny nefyziologická zakřivení páteře v podobě skoliotického držení u 40 % (4 /10) probandek. Při aspekci zad byla ve 30 % (3/10) shledána dominance paravertebrálních svalů. V hodnocení postavení SIPS bylo většinou zjištěno zvýšení SIPS na straně elevovaného ramene, 60 % (6/10) probandek. Subgluteální rýha nebyla vyjádřena u u poloviny probandek, 50 % (5/10), 50

51 či byla pouze jednostranná, 30 % (3/10). Při pozorování kolenních kloubů bylo patrno vyosení, častěji valgózní, 90 % (9/10) a 100 % (10/10) dívek mělo popliteální rýhy symetrické. Při hodnocení chodidel bylo shledáno planovalgózní postavení nohy u 90 % (9/10) dívek. Tabulka 16. Tabulka 16 Výstup vyšetře a pe c zezad, kontrolní skupina, Legenda: P (pravo), L (lev ), el. (elevace), SA ( cap lae alatae), l. ( labe ), SD ( li tic é d že ), PVS d m. (d mi a ce pa ave teb ál ch valů), ym. ( ymet ie), val. (valgóz ), var. (varózní), PP (pedes plani) [vlastní zdroj] Vyšetření aspekcí zezadu Probandky 1. A.Č. 2. L.S. 3. K.P. 4. H.H. 5. E.Č. Ramena el. P el. P el. L el. L el. P Lopatky SA SA Norma SA Norma Taile P < P < L < L < P < Páteř SD Norma PVS dom. SD PVS dom. Pánev, SIPS P výš sym. L výš L výš sym. Subgluteální rýhy Nejsou Pouze L Jen P L výš Nejsou Kolena val. val. val. val. val. Popliteální rýhy sym. sym. sym. sym. sym. Achillovy šlachy P silnější P silnější P silnější P silnější P silnější Paty val., L více val. val. P val. val., P více Nožní klenba PP PP PP PP PP Probandky 6. E.V. 7. B.H. 8. H.S. 9. T.G. 10. S.M. Ramena el. P el. P el. P el. P el. L Lopatky SA osl. SA SA SA Taile P < P < P < P < L < Páteř PVS dom. Norma Norma SD SD Pánev, SIPS sym. P výš P výš sym. L výš Subgluteální rýhy Nejsou Nejsou Nejsou sym. Jen P Kolena val. val. val. var. val. Popliteální rýhy sym. sym. sym. sym. sym. Achillovy šlachy P silnější P silnější sym. sym. P silnější Paty val. val., více L Norma val., více P val. Nožní klenba PP PP PP PP PP 51

52 MABC-2 Při testování hrubé motoriky AC1 (chytání míčku oběma rukama) bylo průměrné skóre správně provedených chycených hodů 5,6 z 10. Při kvalitativním pozorování bylo u všech dívek shledáno špatné držení těla ve stoji. Ve většině případů došlo při chytání míčku k sevření prstů příliš brzy nebo příliš pozdě a míček proklouzl, celkové pohyby nebyly plynulé, nedošlo k přizpůsobení polohy nohou, často byl shledán špatný odhad síly hodu. Tabulka 17. Při testování hrubé motoriky AC2 (házení sáčku) bylo průměrné skóre správně provedených hodů 5,9 z 10. Při kvalitativním pozorování byla často shledána slabá rovnováha při házení, absence kyvadlového pohybu paže při hodu, vypuštění sáčku z ruky příliš brzy nebo příliš pozdě, nedostatečný odhad síly hodu, měnící se síla hodu. Tabulka 17. Tabulka 17 Výstupní MABC-2 testování hrubé motoriky, AC1 a AC2, kontrolní skupina [vlastní zdroj] MABC-2 hrubá motorika Probandky 1. A.Č. 2. L.S. 3. K.P. 4. H.H. 5. E.Č. 6. E.V. 7. B.H. 8. H.S. 9. T.G. 10. S.M. AC1 4/10 6/10 9/10 8/10 4/10 3/10 7/10 3/10 6/10 6/10 AC2 4/10 7/10 7/10 7/10 5/10 5/10 7/10 4/10 6/10 7/10 Testování rovnováhy Bal 1 (stoj na labilní desce) hodnocení stoje na jedné a na druhé noze v porovnání zaznamenalo častou diskrepanci. Rovnovážný stoj jednou nohou za 30 sekund zvládla na první pokus pouze 30 % (3/10) dívek, po výměně stojné nohy musel být často pokus opakován, předepsané rovnovážné výdrže 30 sekund v 50 % (5/10), dosaženo nebylo ani při druhém pokusu a kvalitativní nedostatky byly výraznější. Při kvalitativním pozorování byla často shledána ztuhlá a napjatá postura těla, prudké kymácení ve snaze udržet rovnováhu, oči ani hlava nebyly fixovány ve stále poloze. Byla patrná 52

53 absence vyrovnávacích pohybů paží či naopak byly pohyby paží a trupu přehnané, rovnováhu narušující. Tabulka 18. Tabulka 18 Výstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal1, kontrolní skupina [vlastní zdroj] MABC-2 rovnováha Bal1 Probandky 1. A.Č. 2. L.S. 3. K.P. 4. H.H. 5. E.Č. 6. E.V. 7. B.H. 8. H.S. 9. T.G. 10. S.M. Lateralita L P P L P P P P P L P 7/20 s 15/25 s 30 s 10/25 15/25 s 20/25 s 20/30 s 7/25 s 10/25 s 5/25 s L 4/20 s 5/20 s 15/30 s 30 s 10/20 s 7/20 s 5/25 s 4/20 s 15/30 s 30 s Test rovnováhy Bal 2 (chůze pata-špička) všechny probandky splnily, ale 80 % (8/10) až na druhý pokus, s četnými kvalitativními chybami. Konkrétně postura těla se jevila ztuhlá a napjatá, nedařilo se udržet hlavu v ustálené poloze, pohyby paží a trupu byly přehnané, jednotlivé pohyby a sled kroků postrádaly pravidelnost a plynulost. Tabulka 19. Tabulka 19 Výstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal2, kontrolní skupina [vlastní zdroj] Probandky 1. A.Č. 2. L.S. MABC-2 rovnováha Bal K.P. H.H. E.Č. E.V. 7. B.H. 8. H.S. 9. T.G. 10. S.M. Kroky 4/15 7/ /15 5/15 4/15 5/15 10/ /15 Test rovnováhy Bal 3 (poskoky po podložkách) všechny probandky splnily, 60 % (6/10) dívek se podařilo na pravou nohu splnit dané kritériu v prvním pokusu, na druhý pokus 40 % (4/10). Při skocích levou nohou dané kritérium na první pokus splnilo 40 % (4/10) dívek, na druhý pokus 60 % (6/10). Při porovnání poskoků na jedné a na druhé noze byla též zaznamenána kvalitativní asymetrie ve smyslu ztuhlé a napjaté postury těla, skoky s nepružnýma nohama s doskoky na plná chodidla, nepružný odraz, přehnané 53

54 pohyby paží, ztráta rovnováhy při dopadu. Často pozorované příliš velké úsilí na úkor kvality. Tabulka 20. Tabulka 20 Výstupní MABC-2 testování rovnováhy Bal3, kontrolní skupina [vlastní zdroj] MABC-2 rovnováha Bal3 Probandky 1. A.Č. 2. L.S. 3. K.P. 4. H.H. 5. E.Č. 6. E.V. 7. B.H. 8. H.S. 9. T.G. 10. S.M. Lateralita L P P L P P P P P L P 5 4/5 5 3/ /5 4/5 L 3/5 2/5 4/5 5 4/5 5 2/5 4/5 5 5 Podrobné zaznamenání kvalitativních změn uvedeno v příloze 5. DNS FIT KID testování Při testováním DNS FIT KID testy se hodnocení pohybovalo v rozmezí 1 2 bodů. Potřebné bezchybné udržení v pozici po dobu 5 sekund tedy naplněno nebylo. U pozice brouka bylo jedním bodem ohodnoceno 90 % (9/10) probandek a dvěma body 10 % (1/10). Často bylo pozorováno inspirační postavení hrudníku, decentrace ramen, konkavity v tříslech. Zároveň docházelo k poklesu dolních končetin k podložce, příloha 5. Při pozici kočky jeden bod získalo 90 % (9/10) a dva body 10 % (1/10) dívek. Pozorován byl častý předsun hlavy, decentrace lopatek, loktů, dlaní a záda byla nahrbená, příloha 5. V pozici medvěda bylo jedním bodem ohodnoceno 100 % (10/10) probandek, dva body nezískala žádná. U většiny se objevoval předsun hlavy, hrudník v inspiračním postavení, decentrace lopatek, vypouklé břicho a opora pouze o vnitřní část chodidla, příloha 5. 54

55 V pozici slona jedním bodem bylo klasifikováno 90 % (9/10) probandek a 10 % (1/10) byla ohodnocena dvěma body. Převážně bylo u probandek patrno předsunuté držení hlavy, hrudník v inspiračním postavení, decentrace lopatek, vypouklé břicho, opora o vnitřní část chodidla, valgózní postavení kolen a propad nožní klenby, příloha 5. Po celkovém součtu bodů ze všech pozic u každé z probandek se celkové hodnocení pohybovalo mezi čtyřmi body, 70 % (7/10) a pěti body, 30 % (3/10) z maxima šestnácti bodů. Ve všech pozicích se u všech dívek často opakovaly stejné chybné znaky, které jsou hodnoceny jako klíčové problematické části těla, tabulka 21. Tabulka 21 Vý t p vyšetře DNS FIT KID p zice, kontrolní skupina, legenda: před.hl. (před hlavy), h.i p. (h d v i pi ač m p tave ), dec.l p. (dece t ace l pate ), PB (p mi j c břich ), vtaž.bř. (vtaže é břich ), p h.zad. (prohnutí zad), nahr.zad (nahrbení zad), val.kol. (valgózní kolena), var.kol. (varózní kolena), val.kot. (valgózní kotníky), PP (pedes plani) [vlastní zdroj] Probandka Celkové hodnocení MAX 16B Bodové vyhodnocení pozic Chyby 1. A.Č. 4B hr. insp, vtaž. bř., proh. zad, dec. lop., val. kol., val. kot, PP 2. L.S. 5B hr. insp., dec. lop., val. kol., PP 3. K.P. 5B hr. insp., dec. lop., val. kol., PP 4. H.H. 4B před. hl., hr. insp., dec. lop., val. kol., PP 5. E.Č. 4B před. hl., hr. insp., dec. lop., var. kol., PP 6. E.V. 4B před. hl., hr. insp., dec. lop., PB, nahr. zad, val. kol., PP 7. B.H. 4B před. hl., hr. insp., PB, proh. zad, AV, val. kol., PP 8. H.S. 4B před. hl., hr. insp., dec. lop., PB, val. kol., PP 9. T.G. 4B hr. insp., dec. lop., PP 10. S.M. 5B před. hl., hr. insp., dec. lop., vtaž. bř., proh. zad, PP 55

56 Testování základních motorických dovedností sestávalo z hodnocení stoje na jedné dolní končetině (Trendelenburgova zkouška), stoje na jedné dolní končetině se zavřenýma očima, poskoků snožmo, poskoků na jedné dolní končetině. Tabulka 22. Při stoji na jedné dolní končetině byla unilaterálně pro pokles pánve na stranu pokrčené končetiny shledána zkouška pozitivní, 100 % (10/10) dívek. Tabulka 22. Během stoje na jedné dolní končetině se zavřenýma očima byla u všech probandek, 100 % (10/10), patrná instabilita s projevem hry prstců, oscilací trupu a ztrátou rovnováhy. Vztáhneme-li kvalitativní hodnocení k lateralitě, pak shledáváme kvalitativně horší výsledek na druhostranné dolní končetině 90 % (9/10). Tabulka 22. U poskoků snožmo byla u většiny dívek zaznamenána rigidita kolenních kloubů, 90 % (9/10), nepružný odraz, 90 % (9/10), nepružný dopad, 80 % (9/10), a doskoky na plná chodidla, 60 % (6/10). Tabulka 22. U poskoků na jedné dolní končetině byla v 90 % (9/10) patrná stranová diskrepance s výraznějším unilaterálním úklonem do strany, nepružným odrazem, rigidnějším dopadem na plné chodidlo a ztráta rovnováhy. Ve vztahu k lateralitě byla kvalitativně horší strana druhostranná 90 % (9/10). Tabulka

57 Tabulka 22 Vý t p vyšetře DNS FIT KID m t ic ých dovedností, kontrolní skupina, lege da: P (p avá ), L (levá ), HP (h a p tců), OT ( cilace t p ), PR (p hyby ), ZR (zt áta v váhy), NO ( ep ž ý d az), ND ( ep ž ý d pad), DPCH (doskoky na plné chodidlo), rig. (rigidita), LF (lateroflexe) [vlastní zdroj] Probandky Lateralita Základní motorické dovednosti Stoj Stoj na 1 DK se Poskoky na 1 zavřenýma očima snožmo DK Pravá noha 1. A.Č. L + L HP 2. L.S. P + L HP 3. K.P. P + L norma 4. H.H. L + P HP, OT, PR, ZR 5. E.Č. P + P HP 6. E.V. P + L HP 7. B.H. P + P HP 8. H.S. P + L HP, PR 9. T.G. P + L HP 10. S.M. L + P HP, OT, PR, ZR Levá noha HP, OT, PR, ZR HP, OT, PR HP, OT, HP HP, OS, PR, ZR HP, OT, PR HP, OT, PR, ZR HR, OT, PR HP, OT, PR, ZR HP NO, ND, DPCH, rig. NO, ND, DPCH, rig. Poskoky na jedné noze Pravá noha rig. DPCH NO Levá noha LF, NO, rig., DPCH, ZR LF, NO, rig., DPCH, ZR NO norma LF, NO NO, ND, DPCH, rig. NO, ND, rig. NO, ND, DPCH, rig. NO, ND, DPCH, rig. DPCH, rig. NO, ND, rig. NO, ND, rig. lat., NO, rig., DPCH norma NO lat., NO norma NO lat., NO rig., DPCH LF, NO, ZR LF, NOD, rig., DPCH LF, NO, rig., DPCH, ZR LF, NO, rig., DPCH LF, NO norma 57

58 5.1.5 Závěr výstupního vyšetření Výsledky použitých testovacích metod shodně vypovídají o vadném držení těla u většiny probandek beze změn. Celkově shledány typické projevy vadného držení těla s předsunutým držením hlavy, protrakce a elevace ramen, oslabení fixátorů lopatek v podobě scapulae alatae. V hodnocení zakřivení páteře byla nejčastější odchylka shledána v sagitální rovině s projevem hyperlordózy bederní a anteverzním postavením pánve. V rovině frontální bylo zaznamenáno skoliotické držení těla. Hodnocení břišní stěny ukázalo dysbalanci břišních svalů buď ve smyslu hyperaktivity m. rectus abdominis s projevem výraznějšího zapojení horní části břišní stěny či hypoaktivitu břišní stěny s prominujícím břichem. Dále bylo shledáno rekurvační postavení kolenních kloubů a planovalgózní postavení nohou. U větsiny zachycených problémů lze nalézt spojitost s nedostatečnou aktivací stabilizačního systému páteře, což z výsledků testů DNS FIT KID jednoznačně vyplynulo. Motorické testy prokázaly poruchy rovnováhy a koordinace. rekurvační postavení kolenních kloubů a planovalgózní postavení nohou. Z uvedených nálezů rezultuje potřeba kompenzačních cvičení. 5.2 Skupina se cvičebním programem V této kapitole jsou shrnuty vstupní a výstupní vyšetření probandek ze skupiny se cvičebním programem. Dále je zde popsán cvičební plán, průběh terapie a terapeutické jednotky Vstupní vyšetření Tabulka 23 P ba d y e cvičeb m p g amem a jejich vě [vlastní zdroj] Probandky 1. N.Š. 2. J.K. 3. J.S. 4. K.T. 5. E.S. 6. M.C. 7. A.K. 8. M.B. 9. N.N. 10. A.H. Věk 10 let 10 let 8let 9 let 9let 9let 8 let 9 let 8 let 7 let 58

59 Sumární slovní hodnocení vstupních vyšetření Aspekce Při vyšetření zepředu bylo u všech, 100 % (10/10), probandek zjištěno předsunuté držení hlavy, protrakce ramenních kloubů s elevací jednoho ramene. V koincidenci s tímto zjištěním bylo u všech, 100 % (10/10), patrné zmenšení taile na téže straně, u 90 % (9/10) vyšší postavení prsní bradavky. Při aspekci břišní stěny byla u všech, 100 % (10/10), shledána dysbalance břišních svalů s výraznějším zapojením horní části břišní stěny s převahou aktivace m. rectus abdominis 40 % (4/10) a s prominujícím břichem 60 % (6/10), jakožto projev nekvalitního zapojení SSP. Umbilicus decentrován, outflare vždy k jedné straně ve 100 % (10/10), outflare vlevo 50 % (5/10) a outflare vpravo 50 % (5/10). V hodnocení postavení SIAS bylo u 60 % (6/10) probandek zjištěno zvýšení SIAS na straně elevovaného ramene. Při pozorování kolenních kloubů bylo patrno vyosení valgózní 50 % (5/10), varózní 50 % (5/10). Postavení patell vychýlené, častěji mediálně a jednostranně u 40 % (4/10). Při hodnocení chodidel bylo u všech dívek, 100 % (10/10), zaznamenáno plochonoží. Tabulka

60 Tabulka 24 V t p vyšetře a pe c zepřed, pi a e cvičeb m p g amem, lege da: P (p av ), L (lev ), před. (před hlavy), PR (protrakce), el. (elevace), PB (p mi j c břich ), m.ra (m. ect abd mi i ), ym. ( ymet ie), val. (valgóz ), var. (varózní), PP (pedes plani) [vlastní zdroj] Vyšetření aspekcí zepředu Probandky 1. N.Š. 2. J.K. 3. J.S. 4. K.T. 5. E.S. Hlava před. před. před. před. před. Ramena PR + el. L PR + el. L PR + el. L PR + el. L PR + el. L Prsní bradavky L výš L výš L výš L výš L výš Taile L < L < L < L < L < Napětí aktivita aktivita břišních svalů m.ra m.ra PB PB PB Umbilicus L outflare L outflare L outflare L outflare P outflare Pánev, SIAS P výš L výš sym. L výš sym. Kolena val. + L pat. var. + L pat. val. + P pat. vychýlena vychýlena vychýlena var. val. Nožní klenba PP PP PP PP PP Probandky 6. M.C. 7. A.K. 8. M.B. 9. N.N. 10. A.H. Hlava před. před. před. před. před. Ramena PR + el. P PR + el. P PR + el. P PR + el. P PR + el. L Prsní bradavky P výš P výš P výš sym. L výš Taile P < P < P < L < L < Napětí aktivita aktivita PB PB břišních svalů m.ra m.ra PB Umbilicus P outflare P outflare P outflare P outlfare L outflare Pánev, SIAS P výš P výš sym. sym. L výš Kolena var. var. + L pat. vychýlena val. var. val. Nožní klenba PP, více L PP PP PP PP Při vyšetření zboku bylo u všech probandek, 100 % (10/10), zpozorováno předsunuté držení hlavy a protrakce ramenních kloubů. U 80 % (8/10) dívek bylo shledáno oslabení fixátorů lopatek s projevem scapulae alatae. Při aspekci břišní stěny byla u všech, 100 % (10/10), shledána dysbalance břišních svalů s výraznějším zapojením horní části břišní stěny s převahou aktivace m. rectus abdominis 40 % (4/10) a s prominujícím břichem 60 % (6/10), jakožto projev nekvalitního zapojení SSP. V hodnocení zakřivení páteře v sagitální rovině bylo u 10 % (1/10) patrná kyfotizace v hrudní oblasti a u většiny dívek, 80 % (8/10), 60

61 byla patrná hyperlordóza bederní. U všech probandek, 100 % (10/10), bylo shledáno anteverzní postavení pánve. Při hodnocení kolenních kloubů byly též zaznamenány odchylky rekurvace 40 % (4/10), flexe 10 % (1/10). Tabulka 25. Tabulka 25 V t p vyšetře a pe c zb, pi a e cvičeb m p g amem, lege da: P (p av ), L (lev ), před. (před hlavy), PR (p t a ce), PB (p mi j c břich ), m.ra (m. ect abd mi i ), KYF (kyfóza Th), HL (hyperlordóza Lp), AV (anteverze), fle (flektované), rek. (rekurvace) [vlastní zdroj] Vyšetření aspekcí zboku Probandky 1. N.Š. 2. J.K. 3. J.S. 4. K.T. 5. E.S. Hlava před. před. před. před. před. Ramena PR PR PR PR PR Lopatky SA, L více SA SA SA, L více norma Břišní stěna aktivita m.ra aktivita m.ra PB PB PB Páteř KYF, HL HL HL HL norma Pánev AV AV AV AV AV Kolena fle. norma rek. norma norma Probandky 6. M.C. 7. A.K. 8. M.B. 9. N.N. 10. A.H. Hlava před. před. před. před. před. Ramena PR PR PR PR PR Lopatky SA SA SA SA norma Břišní stěna PB PB aktivita m.ra aktivita m.ra Páteř HL HL HL HL norma Pánev AV AV AV AV AV Kolena norma rek. rek. rek. norma PB Při vyšetření zezadu byla u všech dívek, 100 % (10/10), nalezena elevace jednoho ramene. V koincidenci s tím bylo zjevné zmenšení taile na téže straně, 100 % (10/10). Bylo patrno oslabení fixátorů lopatek s projevem scapulae alatae, 80 % (8/10). V hodnocení zakřivení páteře v rovině frontální byly zachyceny nefyziologická zakřivení páteře v podobě skoliotického držení u 20 % (2/10) probandek. Při aspekci zad byla ve 40 % (4/10) shledána dominance paravertebrálních svalů. V hodnocení postavení SIPS bylo většinou zjištěno zvýšení SIPS na straně elevovaného ramene, 70 % (7/10) probandek. 61

62 Subgluteální rýha u 20 % (2/10) dívek scházely, u 30 % (3/10) byla pouze na jedné straně a 50 % (5/10) mělo rýhu symetrickou. Při pozorování kolenních kloubů bylo patrno vyosení a to ve smyslu genua valga, 50 % (5/10), genua vara, 50 % (5/10). Popliteální rýhy symetrické u 100 % (10/10) probandek. Při hodnocení chodidel bylo shledáno planovalgózní postavení u 100 % (10/10). Tabulka 26. Tabulka 26 V t p vyšetře a pe c zezad, pi a e cvičeb m p g amem, legenda: P (pravo), L (levo), el. (elevace), SA (scapulae alatae), osl. (oslabení), SD (skoli tic é d že ), PVS d m. (d mi a ce pa ave teb ál ch valů), ym. ( ymet ie), val. (valgózní), var. (varózní), PP (pedes plani) [vlastní zdroj] Vyšetření aspekcí zezadu Probandky 1. N.Š. 2. J.K. 3. J.S. 4. K.T. 5. E.S. Ramena el. L el. L el. L el. L el. L Lopatky SA, L více SA SA SA norma Taile L < L < L < L < L < Páteř SD PVS dom. norma PVS dom. norma Pánev, SIPS P výš L výš sym. sym. L výš Subgluteální rýhy sym. nejsou nejsou sym. pouze P Kolena val. var. val. var. val. Popliteální rýhy sym. sym. sym. sym. sym. Achillovy šlachy P silnější P silnější P silnější L silnější P silnější Paty val. val. val., více L val. val. Nožní klenba PP PP více PP PP PP Probandky 6. M.C. 7. A.K. 8. M.B. 9. N.N. 10. A.H. Ramena el. P el. P el. P el. P el. L Lopatky SA SA SA SA norma Taile P < P < P < L < L < Páteř norma SD PVS dom. PVS dom. norma Pánev, SIPS P výš P výš P výš sym. L výš Subgluteální rýhy pouze L pouze L sym. sym. sym. Kolena var. var. val. var. val. Popliteální rýhy sym. sym. sym. sym. sym. Achillovy šlachy P silnější P silnější P silnější P silnější L silnější Paty val. val. val. val. val. Nožní klenba PP PP PP PP PP 62

63 Testování MABC-2 Při testování hrubé motoriky AC1 (chytání míčku oběma rukama) bylo průměrné skóre správně provedených chycených hodů 6,2 z 10. Při kvalitativním pozorování bylo často shledáno špatné držení těla ve stoji, při chytání míčku došlo k sevření prstů příliš brzy nebo příliš pozdě a míček proklouzl, celkové pohyby nebyly plynulé, často byl shledán špatný odhad síly hodu. Tabulka 27. Při testování hrubé motoriky AC2 (házení sáčku) bylo průměrné skóre správně provedených hodů 5,6 z 10. Při kvalitativním pozorování byla často shledána slabá rovnováha při házení, absence kyvadlového pohybu paže při hodu, vypuštění sáčku z ruky příliš brzy nebo příliš pozdě, nedostatečný odhad síly hodu, měnící se síla hodu. Tabulka 27. Tabulka 27 Vstupní MABC-2 testování hrubé motoriky, AC1 a AC2, skupina se cvičeb m p g amem [vlastní zdroj] Probandky 1. N.Š. 2. J.K. MABC-2 hrubá motorika 3. J.S. 4. K.T. 5. E.S. 6. M.C. 7. A.K. 8. M.B. 9. N.N. 10. A.H. AC1 8/10 7/10 4/10 7/10 7/10 6/10 4/10 7/10 6/10 6/10 AC2 6/10 7/10 5/10 7/10 7/10 5/10 4/10 6/10 4/10 5/10 Testování rovnováhy Bal 1 (stoj na labilní desce) hodnocení stoje na jedné a na druhé noze v porovnání zaznamenalo častou diskrepanci. Zatímco rovnovážný stoj jednou nohou 40 % (4/10) probandek zvládlo na první pokus za 30 sekund, po výměně stojné nohy musel být často pokus opakován, předepsané rovnovážné výdrže 30 sekund většinou dosaženo nebylo a kvalitativní nedostatky byly výraznější. Na druhý pokus zvládlo 20 % (2/10) probandek za 30 s. Na druhý pokus pod časový limit zvádlo 40 % (4/10) dívek. Při kvalitativním pozorování byla často shledána ztuhlá a napjatá postura těla, prudké kymácení ve snaze udržet rovnováhu, oči ani hlava nebyly fixovány 63

64 ve stále poloze. Byla patrná absence vyrovnávacích pohybů paží či naopak byly pohyby paží a trupu přehnané, rovnováhu narušující. Tabulka 28. Tabulka 28 Vstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal1, programem [vlastní zdroj] pi a e cvičeb m MABC-2 rovnováha Bal1 Probandky 1. N.Š. 2. J.K. 3. J.S. 4. K.T. 5. E.S. 6. M.C. 7. A.K. 8. M.B. 9. N.N. 10. A.H. Lateralita P P P L P P P P P P P 10/25 s 30 s 15/25 s 30 s 30 s 15/30 s 30 s 10/30 s 5/25 s 2/20 s L 30 s 15/30 s 10/20 s 5/25 s 10/30 s 30 s 10/25 s 5/25 s 30 s 30 s Test rovnováhy Bal 2 (chůze pata-špička) všechny probandky splnily, ale 90 % (9/10) až na druhý pokus, s četnými kvalitativními chybami. Konkrétně postura těla se jevila ztuhlá a napjatá, nedařilo se udržet hlavu v ustálené poloze, pohyby paží a trupu byly přehnané, jednotlivé pohyby a sled kroků postrádaly pravidelnost a plynulost. Tabulka 29. Tabulka 29 Vstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal2, programem [vlastní zdroj] pi a e cvičeb m Probandky 1. N.Š. 2. J.K. 3. J.S. MABC-2 rovnováha Bal2 4. K.T. 5. E.S. 6. M.C. 7. A.K. 8. M.B. 9. N.N. 10. A.H. Kroky 8/15 9/15 5/15 4/15 10/15 6/15 5/15 7/ /15 Test rovnováhy Bal 3 (poskoky po podložkách) všechny probandky splnily, 60 % (6/10) dívek se podařilo na pravou nohu splnit dané kritériu v prvním pokusu, na druhý pokus 40 % (4/10). Při skocích levou nohou dané kritérium na první pokus splnilo 50 % (5/10) dívek, na druhý pokus 50 % (5/10). Při porovnání poskoků na jedné a na druhé noze byla též zaznamenána kvalitativní asymetrie ve smyslu ztuhlé a napjaté postury těla, skoky 64

65 s nepružnýma nohama s doskoky na plná chodidla, nepružný odraz, přehnané pohyby paží, ztráta rovnováhy při dopadu. Často pozorované příliš velké úsilí na úkor kvality. Tabulka 30. Tabulka 30 Vstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal3, programem [vlastní zdroj] pi a e cvičeb m MABC-2 rovnováha Bal3 Probandky 1. N.Š. 2. J.K. 3. J.S. 4. K.T. 5. E.S. 6. M.C. 7. A.K. 8. M.B. 9. N.N. 10. A.H. Lateralita P P P L P P P P P P P 3/5 5 3/ /5 3/5 L /5 3/5 5 3/5 2/5 5 2/5 Podrobné zaznamenání kvalitativních změn uvedeno v Příloze 6. DNS FIT KID testování Při testováním DNS FIT KID testy se hodnocení pohybovalo v rozmezí 1 2 bodů. Potřebné bezchybné udržení v pozici po dobu 5 sekund tedy naplněno nebylo. U pozice brouka bylo jedním bodem ohodnoceno 80 % (8/10) probandek a dvěma body 20 % (2/10). Často bylo pozorováno inspirační postavení hrudníku, decentrace ramen, konkavity v tříslech. Zároveň docházelo k poklesu dolních končetin k podložce, Příloha 6. Při pozici kočky jeden bod získal 30 % (3/10) a dva body 70 % (7/10) dívek. Pozorován byl častý předsun hlavy, decentrace lopatek, loktů, dlaní a záda byla nahrbená, Příloha 6. V pozici medvěda bylo jedním bodem ohodnoceno 80 % (8/10) probandek a dvěma body 20 % (2/10). U většiny se objevoval předsun hlavy, hrudník v inspiračním postavení, decentrace lopatek, vypouklé břicho a opora pouze o vnitřní část chodidla, Příloha 6. 65

66 V pozici slona jedním bodem bylo klasifikováno 90 % (9/10) probandek a 10 % (1/10) byla ohodnocena dvěma body. Převážně bylo u probandek patrno předsunuté držení hlavy, hrudník v inspiračním postavení, decentrace lopatek, vypouklé bříško, opora o vnitřní část chodidla, valgózní postavení kolen a propad nožní klenby, Příloha 6. Po celkovém součtu bodů ze všech pozic u každé z probandek se celkové hodnocení pohybovalo mezi čtyřmi body, 20 % (2/10), pěti body, 40 % (4/10) a šesti body, 40 % (4/10) z maxima šestnácti bodů. Ve všech pozicích se u všech dívek často opakovaly stejné chybné znaky, které jsou hodnoceny jako klíčové problematické části těla, Tabulka 31. Tabulka 31 V t p vyšetře DNS FIT KID p zice, pi a e cvičeb m programem, legenda: před.hl. (před hlavy), h.i p. (h d v i pi ač m p tave ), dec.l p. (dece t ace l pate ), PB (p mi j c břich ), vtaž.bř. (vtaže é břich ), b l.bř. (b lgi g břiš tě y), proh.zad. (prohnutí zad), nahr.zad (nahrbení zad), val.kol. (valgózní kolena), var.kol. (varózní kolena), val.kot. (valgózní kotníky), PP (pedes plani) [vlastní zdroj] Bodové vyhodnocení pozic Probandka Celkové hodnocení MAX 16B Chyby 1. N.Š. 5B před.hl., hr.insp., dec.lop., nahr.zad, PP 2. J.K. 6B hr.insp., dec.lop., bul.bř., retro., val.kol. 3. J.S. 6B před.hl, hr.insp., dec.lop., valg.kol., PP 4. K.T. 6B před.hl., dec.lop., PB, val.kol., PP 5. E.S. 5B před.hl., hr.insp., dec.lop., PB 6. M.C. 6B dec.lop., hr.insp., pánev vychýlena na str., var.kol. 7. A.K. 4B před.hl., hr.insp., dec.lop., vtaž.bř., nahr.zad, var.kol., PP 8. M.B. 4B před.hl., hr.insp., dec.lop., vtaž.bř., retro., var.kol., PP 9. N.N. 5B před.hl., hr.insp., dec.lop., var.kol., PP 10. A.H. 5B Před.hl., hr.insp., dec.lop.,pb, retro., var.kol. 66

67 Testování základních motorických dovedností sestávalo z hodnocení stoje na jedné dolní končetině (Trendelenburgova zkouška), stoje na jedné dolní končetině se zavřenýma očima, poskoků snožmo, poskoků na jedné dolní končetině. Tabulka 32. Při stoji na jedné dolní končetině byla unilaterálně pro pokles pánve na stranu pokrčené končetiny shledána zkouška pozitivní, 100 % (10/10) dívek. Tabulka 32. Během stoje na jedné dolní končetině se zavřenýma očima byla u všech probandek, 100 % (10/10), výrazněji unilaterálně patrná instabilita s projevem hry prstců, vpravo 80 % (8/10) a vlevo 100 % (10/10), oscilací trupu, vpravo 30 % a vlevo 60 % (6/10), pohyby rukou, vpravo 30 % (3/10) a vlevo 30 % (3/10) a ztrátou rovnováhy, vpravo 20 % (2/10) a vlevo 40 % (4/10). Vztáhneme-li kvalitativní hodnocení k lateralitě, pak shledáváme kvalitativně horší výsledek na druhostranné dolní končetině 60 % (6/10). Tabulka 32. U poskoků snožmo byla u většiny dívek zaznamenána rigidita kolenních kloubů, 60 % (6/10), nepružný odraz, 60 % (6/10), nepružný dopad, 40 % (4/10), a doskoky na plná chodidla, 70 % (7/10). Tabulka 32. U poskoků na jedné dolní končetině byla patrná stranová diskrepance s výraznějším unilaterálním úklonem do strany, vpravo 40 % (4/10) a vlevo 70 % (7/10), nepružný odraz, vpravo 40 % (4/10) a vlevo 50 % (5/10), rigidnější dopad na plné chodidlo, vpravo 20 % (2/10) a vlevo 40 % (4/10) a ztráta rovnováhy, vpravo 20 % (2/10) a vlevo 40 % (4/10). Ve vztahu k lateralitě shledáváme kvalitativně horší výsledek na druhostranné dolní končetině 60 % (6/10). Tabulka

68 Tabulka 32 V t p vyšetře DNS FIT KID m t ic ých d ved t, skupina se cvičeb m p g amem, lege da: P (p avá ), L (levá ), HP (h a p tců), OT ( cilace trupu), PR (pohyby ruko ), ZR (zt áta v váhy), NO ( ep ž ý d az), ND ( ep ž ý d pad), DPCH (d y a pl é ch didl ), DŠ (d y a špič y), rig. (rigidita), LF (lateroflexe) [vlastní zdroj] Probandky Lateralita 1. N.Š. P + P Základní motorické dovednosti Stoj Stoj na 1 DK se Poskoky na 1 zavřenýma snožmo DK očima Pravá noha HP, OT, PR, ZR 2. J.K. P + L norma 3. J.S. P + L HP 4. K.T. L + L HP Levá noha HP HP, OT HP, OT, PR HP, OT, PR, ZR NO, ND, DPCH, rig. Poskoky na jedné noze Pravá noha LF, NO, rig., DPCH, ZR Levá noha norma NO norma LF NO, ND, DPCH NO, DŠ NOD norma LF, NO, rig., DPCH, ZR LF, NOD, DŠ 5. E.S. P + L HP 6. M.C. P + P HP 7. A.K. P + P HP 8. M.B. P + L norma 9. N.N. P + P 10. A.H. P + P HP, OT, PR HP, OT, PR, ZR HP, OS, ZR HP, OT HP, OT, ZR HR, OT, PR, ZR DPCH, rig. DPCH, rig. NO, ND, DPCH, rig. DPCH, rig. LF norma NO norma LF, NOD, ZR lat. llf, NO, DPCH, rig., ZR LF, rig., DPCH, ZR HP rig. LF norma HP, ZR NO, ND, DPCH, rig. LF, NO, rig., DPCH, ZR NO, rig., DPCH 68

69 5.2.2 Závěr vstupního vyšetření Výsledky použitých testovacích metod shodně vypovídají o vadném držení těla u většiny probandek s typickými projevy předsunutého držení hlavy, protrakce a elevace ramen, oslabení fixátorů lopatek v podobě scapulae alatae a dominancí povrchových paravertebrálních svalů. V hodnocení zakřivení páteře byla nejčastější odchylka shledána v sagitální rovině s projevem hyperlordózy bederní a anteverzním postavením pánve. Hodnocení břišní stěny ukázalo dysbalanci břišních svalů buď ve smyslu hyperaktivity m. rectus abdominis s projevem výraznějšího zapojení horní části břišní stěny či hypoaktivitu břišní stěny s prominujícím břichem. Bylo shledáno plochonoží. U větsiny zachycených problémů lze nalézt spojitost s nedostatečnou aktivací stabilizačního systému páteře, což z výsledků testů DNS FIT KID jednoznačně vyplynulo. Motorické testy prokázaly poruchy rovnováhy a koordinace. Z uvedených nálezů rezultuje potřeba kompenzačních cvičení a dívky byly zařazeny do cvičebního programu Cvičební plán Program DNS FIT KID byl využit ve skupině gymnastek mladšího školního věku se záměrem vybudování optimálního stabilizačního systému, k dosažení správných pohybových návyků, zamezení svalových dysbalancí, vzniku a rozvoji patologických změn i s cílem navýšení výkonnosti Průběh terapie Vstupní vyšetření byla provedena před zahájením fyzioterapeutického programu v období od do Hromadné cvičení s využitím programu DNS FIT KID probíhalo jedenkrát týdně v rámci pravidelného gymnastického tréninku po dobu šesti měsíců pod vedením terapeuta. V rámci tréninku byly nacvičovány a korigovány jednotlivé pozice a byla prováděna celá cvičební řada. Předpokladem optimálního efektu 69

70 aplikované metody je její pravidelná denní aplikace v domácím prostředí. Proto v rámci hodin probíhala i podrobná instruktáž dětí a rodičů ke správnému domácímu cvičení. K tomuto účelu probandky obdržely cvičební pomůcku ve formě instruktážního sešitu, ve kterém jsou motivačním obrázkem a popisem uvedeny čtyři vybrané pozice (Příloha 1) Terapeutické jednotky Cvičení probíhalo vždy jedenkrát týdně pro každou skupinu v úvodu gymnastického tréninku po dobu třiceti minut. Celková praktická realizace programu pod vlastním terapeutickým vedením se uskutečňovala dvakrát týdně jednu hodinu od října do poloviny března, v součtu více než 40 hodin. V první fázi došlo k zácviku jednotlivých pozic. Po jejich zvládnutí byly jednotlivé pozice zakomponovány do celé cvičební řady. Pro individuální cvičení v domácím prostředí bylo určeno procvičování jednotlivých pozic při opakované edukaci dětí a rodičů. Popis jednotlivých pozic Převzato [31]. Brouk Popis polohy leh na zádech, horní končetiny podél těla, dolní končetiny jsou zvednuté nad podložkou (přibližně pravý úhel v kyčlích, kolenou a kotnících). Důležité dýchání do břicha, nespouštět nohy dolů, udržení kontaktu s opěrnými body. Opěrné body hlava, obě lopatky, kost křížová. Chci cítit pevnou břišní stěnu, ramena a hlava bez napětí. Nechci cítit záklon hlavy nebo prohnutí v zádech, napětí šíje, hlavy, bolesti v zádech nebo tříslech. 70

71 Kočka, pozice na čtyřech Popis polohy výchozí poloha na čtyřech, dlaně pod rameny, kolena pod kyčlemi, rozkročená na šířku ramen, opora o celé dlaně, prsty doširoka rozevřené, opora o kolena, bérce a nárty volně položené na podložce. Důležité dýchání do břicha, narovnání zad, hlava v prodloužení páteře, končetiny jsou v aktivní opoře. Opěrné body otevřené dlaně, kolena. Chci mít dýchání do celého břicha, tlak dlaní a kolen do podložky. Nechci mít povolení břicha = propad zad, stažení břicha = nahrbení zad, napětí krku nebo šíje, napětí nebo bolest v zádech nebo tříslech. Medvěd Popis polohy poloha na čtyřech s oporou o dlaně a špičku nohou, dlaně před nebo před rameny, prsty rukou rozevřené, zapřené špičky nohou. Důležité dýchání do břicha, narovnání zad, hlava v prodloužení páteře, končetiny jsou v aktivní opoře. Opěrné body přední část chodidla, otevřené dlaně. Chci mít dýchání do celého břicha, tlak dlaní a špiček nohou do podložky. Nechci mít povolení břicha = propad zad, stažení břicha = nahrbení zad, napětí krku nebo šíje, propad dlaní. Slon, dřep Popis polohy ruce spojené před tělem v natažení (imitující chobot), chodidla rovnoměrně zatížená, dřep dolů, ale jen do té doby, dokud máme v kontaktu celá chodidla (tj. když se začíná odlepovat pata, cvik zastavíme). Důležité dýchání do břicha, narovnání zad, hlava v prodloužení páteře, končetiny jsou v aktivní opoře. 71

72 Opěrné body chodidla. Chci mít dýchání do celého břicha, tlak chodidel do podložky, pocit zpevnění celých dolních končetin. Nechci mít povolení břicha = propad zad, stažení břicha = nahrbení zad, napětí ramen nebo šíje, napětí nebo bolest zad a kolen. Cvičební řada Jedná se o sekvence jednotlivých cvičebních pozic, které v sebe plynule přecházejí. Pravidelné opakování vede k fixaci základních pohybových vzorů a postupnému prohlubování jejich technického provedení. Celá cvičební řada byla prováděna dynamicky s občasným doplněním statické výdrže v základních pozicích brouk, kočka, medvěd, slon. Řada byla opakována třikrát, čas provedení jedné řady 15 minut. Výchozí pozicí je stoj na šířku ramen, s nádechem paže zvedáme, hrudník zůstává ve výdechovém postavení. Stoj-Dřep, Slon S nádechem paže zvedáme (snažíme se o izolovaný pohyb v rameni, lopatky sedí na hrudníku). S výdechem opisujeme pažemi oblouk a při tom provádíme maximální dřep, pozice slona. Dřep, Slon S nádechem paže uložíme dlaněmi na zem. Pozice dřepu se nijak nemění (váha na celých chodidlech, koleno nesmí jít přes špičku, Thp paralelní s holeními kostmi). 72

73 Dřep, Slon-Medvěd S výdechem zvedáme pánev ke stropu. Zůstává opora celých chodidel a dlaní. Důležité je udržet napřímená záda (tj. kolena nepropínáme otevíráme je úměrně napřímení zad). Medvěd-Prkno S nádechem spouštíme pánev dolů, odskakujeme dozadu, v prkně volný dech. V prkně je důležité udržet napřímená záda, aktivně se vzpírat z dlaní a přední části chodidel. Prkno-Medvěd Dech je plynulý, bez zádrže, přenášíme váhu zepředu dozadu, hýždě jdou směrem dolů do podložky. Dlaně stále aktivně tlačí do podložky a ramena kloužou směrem dozadu k pánvi. Prkno-Medvěd Dech je plynulý, bez zádrže, přenášíme váhu zezadu dopředu, kolena se spouštějí dolů k zemi (nepokládáme), trup se dostává do vodorovné pozice s podložkou, hlava v prodloužení páteře, dlaně a špičky stále aktivně tlačí do podložky. Medvěd-Kočka Dech je plynulý, bez zádrže, přenášíme váhu zepředu dozadu do medvěda, poté jdeme zezadu dopředu a kolena spustíme dolů k podložce, trup je vodorovně s podložkou, hlava v prodloužení páteře, dlaně stále aktivně tlačí do podložky. Kočka Dech je plynulý, bez zádrže, nárty volně na podložce, přenášíme váhu dozadu a dopředu, trup je nesen končetinami, hlava v prodloužení páteře, 73

74 dlaně stále aktivně tlačí do podložky, při pohybu vpřed se můžeme opírat o holeně. Kočka-Klek Dech je plynulý, bez zádrže, nárty volně na podložce, dosedneme na paty, uvolníme horní končetiny, vzpřimujeme trup nad dolními končetinami, sedací hrboly kontaktují paty, páteř napřímená (respektuje přirozené zakřivení), břicho volně dýchá, hlava v prodloužení páteře. Klek-Vysoký klek S nádechem zvedáme ruce nahoru a při tom vzpřimujeme stehenní kosti nad bérce (holeně aktivně tlačí do podložky), nárty volně na podložce, pánev je v neutrální pozici, páteř napřímena (respektujeme přirozené zakřivení), břicho volně dýchá, hlava v prodloužení páteře. Vysoký klek-opora o špičky Základní nastavení zůstává stejné, pouze zapřeme přední část chodidel do podložky Opora o špičky-dřep, Slon S výdechem spouštíme ruce obloukem dolů a přitom přenášíme váhu z přední části chodidel na celá chodidla, břicho volně dýchá, hlava v prodloužení páteře. Dřep, Slon-kolíbka-Brouk Hluboký dřep, chytíme si kolena a přes nadechnutí do břicha uvolníme bedra do flexe, břicho volně dýchá, opora se dostává na sedací kosti, po kterých se zhoupneme vzad, pozice brouka, lopatky na hrudníku (nesmí se zvedat k uším). 74

75 Brouk-natažené dolní končetiny Snažíme se procítit celá záda a jednotlivé části při pohybu těla vzad, v krajní pozici protáhneme dolní končetiny v kolenou, hlava v prodloužení páteře, leží volně na zemi, stejně jako lopatky, střední hrudní páteř. Slon-Stoj S nádechem paže zvedáme (snažíme se o izolovaný pohyb v rameni, lopatky sedí na hrudníku) a současně vstáváme z dřepu, chodidla tlačí po celou dobu vstávání do podložky Výstupní vyšetření po terapeutické jednotce Sumární slovní hodnocení výstupních vyšetření Aspekce Při vyšetření zepředu bylo u všech, 100 % (10/10), probandek zjištěno předsunuté držení hlavy, protrakce ramenních kloubů. U 90 % (9/10) dívek elevace jednoho ramene. Asymetrie taile byla zaznamenána u 70 % (7/10) dívek. Vyšší postavení prsní bradavky bylo patrno u 50 % (5/10) probandek. Při aspekci břišní stěny bylo u 30 % (3/10) dívek shledáno vyvážené napětí, 10 % (1/10) shledána dysbalance břišních svalů s výraznějším zapojením horní části břišní stěny s převahou aktivace m. rectus abdominis a prominující břicho u 60 % (6/10). Umbilicus decentrován, outflare vždy k jedné straně ve 100 % (10/10), outflare vlevo 50 % (5/10) a outflare vpravo 50 % (5/10). V hodnocení postavení SIAS bylo u 20 % (2/10) probandek zjištěno zvýšení SIAS na straně elevovaného ramene. Při pozorování kolenních kloubů bylo patrno vyosení valgózní 50 % (5/10), varózní 50 % (5/10). Postavení patell vychýlené, častěji mediálně a jednostranně u 10 % (1/10). Při hodnocení chodidel bylo u 70 % (7/10) dívek zaznamenáno mírné plochonoží, 30 % (3/10) probandek mělo plochonoží pouze na levé noze. Tabulka

76 Tabulka 33 Vý t p vyšetře a pe c zepřed, pi a e cvičeb m p g amem, legenda: P (vpravo), L (vlevo), před. (před hlavy), PR (p t a ce), el. (elevace), PB (p mi j c břich ), m.ra (m. rectus abdominis), sym. (symetrie), val. (valgózní), var. (varózní), PP (pedes plani) [vlastní zdroj] Vyšetření aspekcí zepředu Probandky 1. N.Š. 2. J.K. 3. J.S. 4. K.T. 5. E.S. Hlava před. před. před. před. před. Ramena PR + el. L PR PR + el. L PR + el. L PR + el. L Prsní bradavky sym. sym. L výš L výš L výš Taile L < L < L < L < L < Napětí břišních svalů vyvážené vyvážené PB PB PB Umbilicus L outflare L outflare L outflare L outflare P outflare Pánev, SIAS sym. sym. sym. sym. sym. Kolena val. + L pat. vychýlena var. val. var. val. Nožní klenba PP PP PP PP PP L Probandky 6. M.C. 7. A.K. 8. M.B. 9. N.N. 10. A.H. Hlava před. před. před. před. před. Ramena PR + el. P PR + el. P PR + el. P PR + el. P PR + el. L Prsní bradavky sym. sym. P výš sym. L výš Taile sym. sym. P < sym. L < Napětí břišních aktivita PB PB svalů m.ra vyvážené PB Umbilicus P outflare P outflare P outflare P outlfare L outflare Pánev, SIAS P výš sym. sym. sym. L výš Kolena var. var. val. var. val. Nožní klenba PP L PP L PP PP PP Při vyšetření zboku bylo u všech probandek, 100 % (10/10), zpozorováno předsunuté držení hlavy a protrakce ramenních kloubů. U 60 % (6/10) dívek bylo shledáno oslabení fixátorů lopatek s projevem scapulae alatae. Při aspekci břišní stěny byla shledána mírná dysbalance břišních svalů s výraznějším zapojením horní části břišní stěny s převahou aktivace m. rectus abdominis 10 % (1/10) a prominující břicho u 60 % (6/10). U 30 % (3/10) probandek bylo napětí břišní stěny vyvážené. V hodnocení zakřivení páteře v sagitální rovině bylo u 10 % (1/10) patrná kyfotizace v hrudní oblasti a u většiny dívek, 80 % (8/10), byla patrná hyperlordóza bederní. U všech probandek, 100 % (10/10), 76

77 bylo shledáno anteverzní postavení pánve. Při hodnocení kolenních kloubů byly též zaznamenány odchylky rekurvace 40 % (4/10), flexe 10 % (1/10). Tabulka 34. Tabulka 34 Vý t p vyšetře a pe c zb, pi a e cvičeb m p g amem, legenda: P (vpravo), L (vlev ), před. (před un hlavy), PR (protrakce), PB (prominující břich ), m.ra (m. rectus abdominis), KYF (kyfóza Th), HL (hyperlordóza Lp), AV (anteverze), fle (flektované), rek. (rekurvace) [vlastní zdroj] Vyšetření aspekcí zboku Probandky 1. N.Š. 2. J.K. 3. J.S. 4. K.T. 5. E.S. Hlava před. před. před. před. před. Ramena PR PR PR PR PR Lopatky norma SA SA SA, L více norma Břišní stěna vyvážené vyvážené PB PB PB Páteř KYF, HL HL HL HL norma Pánev AV AV AV AV AV Kolena fle. norma rek. norma norma Probandky 6. M.C. 7. A.K. 8. M.B. 9. N.N. 10. A.H. Hlava před. před. před. před. před. Ramena PR PR PR PR PR Lopatky norma SA SA SA norma Břišní aktivita PB PB stěna m.ra vyvážené PB Páteř HL HL HL HL norma Pánev AV AV AV AV AV Kolena norma rek. rek. rek. norma Při vyšetření zezadu bylo u 90 % (9/10) dívek nalezena elevace jednoho ramene. Asymetrie taile byla zaznamenána u 70 % (7/10) dívek. Bylo patrno oslabení fixátorů lopatek s projevem scapulae alatae, 60 % (6/10). V hodnocení zakřivení páteře v rovině frontální byly zachyceny nefyziologická zakřivení páteře v podobě skoliotického držení u 10 % (1/10) probandek. Při aspekci zad byla v 20 % (2/10) shledána dominance paravertebrálních svalů. V hodnocení postavení SIPS bylo většinou zjištěno zvýšení SIPS na straně elevovaného ramene, 50 % (5/10) probandek. Subgluteální rýha u 10 % (1/10) dívek chyběla, u 40 % (4/10) byla pouze na jedné straně a 50 % (5/10) mělo rýhu symetrickou. 77

78 Při pozorování kolenních kloubů bylo patrno vyosení a to ve smyslu genua valga, 50 % (5/10), genua vara, 50 % (5/10). Popliteální rýhy symetrické u 100 % (10/10) probandek. Při hodnocení chodidel bylo shledáno bilaterální planovalgózní postavení u 70 % (7/10) dívek, 30 % (3/10) probandek pouze levostranné planovalgózní postavení. Tabulka 35. Tabulka 35 Vý t p vyšetře a pe c zezad, pi a e cvičeb m p g amem, legenda: P (vpravo), L (vlevo), el. (elevace), SA (scapulae alatae), osl. (oslabení), SD (skoli tic é d že ), PVS d m. (d mi a ce pa ave teb ál ch valů), ym. ( ymet ie), val. (valgózní), var. (varózní), PP (pedes plani) [vlastní zdroj] Vyšetření aspekcí zezadu Probandky 1. N.Š. 2. J.K. 3. J.S. 4. K.T. 5. E.S. Ramena el. L norma el. L el. L el. L Lopatky norma SA SA SA norma Taile L < L < L < L < L < Páteř SD norma norma PVS dom. norma Pánev, SIPS P výš sym. sym. sym. L výš Subgluteální rýhy sym. nejsou pouze P sym. pouze P Kolena val. var. val. var. val. Popliteální rýhy sym. sym. sym. sym. sym. Achillovy šlachy sym. P silnější P silnější L silnější sym. Paty val. val. val., více L val. val. pouze L Nožní klenba PP PP PP PP PP L Probandky 6. M.C. 7. A.K. 8. M.B. 9. N.N. 10. A.H. Ramena el. P el. P el. P el. P el. L Lopatky norma SA, zl. SA SA, zl. norma Taile sym. sym. P < sym. L < Páteř norma norma PVS dom. norma norma Pánev, SIPS P výš sym. P výš sym. L výš Subgluteální rýhy pouze L pouze L sym. sym. sym. Kolena var. var. val. var. val. Popliteální rýhy sym. sym. sym. sym. sym. Achillovy šlachy P silnější P silnější P silnější P silnější L silnější Paty val. pouze L val. pouze L val. val. val. Nožní klenba PP L PP L PP PP PP 78

79 Testování MABC-2 Při testování hrubé motoriky AC1 (chytání míčku oběma rukama) bylo průměrné skóre správně provedených chycených hodů 7,4 z 10. Při kvalitativním pozorování často při chytání míčku došlo k sevření prstů příliš brzy nebo příliš pozdě a míček proklouzl. Dále u 70 % dívek (7/10) byl shledán špatný odhad síly hodu. Tabulka 36. Při testování hrubé motoriky AC2 (házení sáčku) bylo průměrné skóre správně provedených hodů 6,6 z 10. Při kvalitativním pozorování bylo často shledáno vypuštění sáčku z ruky příliš brzy nebo příliš pozdě, nedostatečný odhad síly hodu, měnící se síla hodu. Tabulka 36. Tabulka 36 Výstupní MABC-2 testování hrubé motoriky, AC1 a AC2, skupina se cvičeb m p g amem [vlastní zdroj] Probandky 1. N.Š. 2. J.K. MABC-2 hrubá motorika 3. J.S. 4. K.T. 5. E.S. 6. M.C. 7. A.K. 8. M.B. 9. N.N. 10. A.H. AC1 8/10 9/10 5/10 10/10 9/10 7/10 6/10 8/10 6/10 6/10 AC2 9/10 7/10 6/10 8/10 8/10 6/10 5/10 6/10 5/10 6/10 Testování rovnováhy Bal 1 (stoj na labilní desce) hodnocení stoje na jedné a na druhé noze ukázalo, že rovnovážný stoj jednou nohou 80 % (8/10) probandek zvládlo na první pokus za 30 sekund. Po výměně stojné nohy musel být často pokus opakován a kvalitativní nedostatky byly výraznější. Při kvalitativním pozorování byla často shledána ztuhlá a napjatá postura těla. Byly patrné přehnané pohyby paží a trupu, rovnováhu narušující. Tabulka

80 Tabulka 37 Výstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal1, programem [vlastní zdroj] pi a e cvičeb m MABC-2 rovnováha Bal1 Probandky 1. N.Š. 2. J.K. 3. J.S. 4. K.T. 5. E.S. 6. M.C. 7. A.K. 8. M.B. 9. N.N. 10. A.H. Lateralita P P P L P P P P P P P 10/30 s 30 s 20/30 s 30 s 30 s 20/30 s 30 s 20/30 s 10/25 s 10/30 s L 30 s 30 s 15/30 s 20/30 s 15/30 s 30 s 15/25 s 10/30 s 30 s 30 s Test rovnováhy Bal 2 (chůze pata-špička) všechny probandky splnily, 30 % (3/10) na první pokus a 70 % (7/10) na druhý pokus. Test byl doprovázen kvalitativními chybami, zejména postura těla se jevila ztuhlá a napjatá. Tabulka 38. Tabulka 38 Výstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal2, programem [vlastní zdroj] pi a e cvičeb m Probandky 1. N.Š. 2. J.K. 3. J.S. MABC-2 rovnováha Bal2 4. K.T. 5. E.S. 6. M.C. 7. A.K. 8. M.B. 9. N.N. 10. A.H. Kroky /15 8/15 6/15 10/15 6/15 7/ /15 Test rovnováhy Bal 3 (poskoky po podložkách) všechny probandky splnily, u 90 % (9/10) dívek se podařilo na pravou nohu splnit dané kritériu v prvním pokusu, na druhý pokus 10 % (1/10). Při skocích levou nohou dané kritérium na první pokus splnilo 60 % (6/10) dívek, na druhý pokus 40 % (4/10). Byly též často patrny kvalitativní asymetrie ve smyslu ztuhlé a napjaté postury těla, skoky s nepružnýma nohama, nepružný odraz. Tabulka

81 Tabulka 39 Výstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal3, programem [vlastní zdroj] pi a e cvičeb m MABC-2 rovnováha Bal3 Probandky 1. N.Š. 2. J.K. 3. J.S. 4. K.T. 5. E.S. 6. M.C. 7. A.K. 8. M.B. 9. N.N. 10. A.H. Lateralita P P P L P P P P P P P /5 L / /5 2/5 5 2/5 Podrobné zaznamenání kvalitativních změn uvedeno v Příloze 7. DNS FIT KID testování Při testováním DNS FIT KID testy se hodnocení pohybovalo v rozmezí 2 3 bodů. Potřebné zcela bezchybné udržení v pozici po dobu 5 sekund naplněno nebylo. U pozice brouka bylo třemi body ohodnoceno 90 %, (9/10) probandek a dvěma body 10 % (1/10). Z hlediska chyb se vyskytoval mírný záklon hlavy, decentrace ramen, pokles nohou k podložce, Příloha 7. Při pozici kočky získalo tři body 70 % (7/10) dívek a dva body 30 % (3/10) probandek. Pozorován byl předsun hlavy, decentrace lopatek, příloha 7. V pozici medvěda bylo třemi body ohodnoceno 60 % (6/10) probandek a dvěma body 40 % (4/10). Zaznamenán předsun hlavy, decentrace lopatek, záda mírně nahrbená, Příloha 7. V pozici slona třemi body bylo klasifikováno 90 % (9/10) probandek a 10 % (1/10) byla ohodnocena dvěma body. Převážně bylo u probandek patrno předsunuté držení hlavy, záda mírně prohnutá, Příloha 7. Po celkovém součtu bodů ze všech pozic u každé z probandek se celkové hodnocení pohybovalo mezi devíti body, 10 % (1/10), desíti body, 10 % (1/10), 81

82 jedenácti body, 40 % (4/10) a dvanácti body, 40 % (4/10), z maxima šestnácti bodů. Ve všech pozicích se u všech dívek často opakovaly stejné chybné znaky, které jsou hodnoceny jako klíčové problematické části těla, Tabulka 40. Tabulka 40 Vý t p vyšetře DNS FIT KID p zice, pi a e cvičeb m programem, lege da: před.hl. (před hlavy), dec.lop. (decentrace lopatek), nahr.zad (nahrbení zad) [vlastní zdroj] Probandka Bodové vyhodnocení pozic Celkové hodnocení MAX 16B Chyby 1. N.Š. 12 B před.hl. 2. J.K. 11 B před.hl. 3. J.S. 12 B nahr.zad 4. K.T. 11 B korekce 5. E.S. 11 B před.hl 6. M.C. 12 B před.hl. 7. A.K. 12 B před.hl. 8. M.B. 9 B před.hl., dec.lop. 9. N.N. 10 B dec.lop. 10. A.H. 11 B před.hl. Testování základních motorických dovedností sestávalo z hodnocení stoje na jedné dolní končetině (Trendelenburgova zkouška), stoje na jedné dolní končetině se zavřenýma očima, poskoků snožmo, poskoků na jedné dolní končetině. Tabulka 41. Při stoji na jedné dolní končetině byla unilaterálně pro pokles pánve na stranu pokrčené končetiny shledána zkouška pozitivní, 40 % (4/10) dívek. Tabulka 41. Během stoje na jedné dolní končetině se zavřenýma očima byla u všech probandek, 100 % (10/10), unilaterálně patrná jen mírná instabilita s projevem hry prstců, vpravo 70 % (7/10) a vlevo 90 %, oscilací trupu, vpravo 30 % (3/10) a vlevo 30 % (3/10), a pohyby horních končetin, vpravo 10 % (1/10) a vlevo 20 % 82

83 (2/10). Vztáhneme-li kvalitativní hodnocení k lateralitě, pak shledáváme kvalitativně horší výsledek na druhostranné dolní končetině 60 % (6/10) a 30 % (3/10) na stejnostranné dolní končetině. Tabulka 41. U poskoků snožmo byla u dívek zaznamenána rigidita kolenních kloubů, 50 % (5/10) a nepružný odraz, 60 % (6/10), nepružný dopad 10 % (1/10) a dopad na plné chodidlo 10 % (1/10). Tabulka 41. U poskoků na jedné dolní končetině byla patrná stranová diskrepance s unilaterálním úklonem do strany, vpravo 40 % (4/10) a vlevo 60 % (6/10), nepružný odraz, vpravo 30 % (3/10) a vlevo 50 % (5/10), rigidnější dopad na plné chodidlo, vpravo 10 % (1/10) a vlevo 40 % (4/10). Ve vztahu k lateralitě byla kvalitativně horší výsledek na druhostranné dolní končetině 60 % (6/10) a 30 % (3/10) na stejnostranné dolní končetině. Tabulka

84 Tabulka 41 Vý t p vyšetře DNS FIT KID m t ic ých d ved t, skupina se cvičeb m p g amem, lege da: P (p avá ), L (levá ), bil. (bilate ál ě), HP (h a p tců), OT ( cilace t p ), PR (p hyby ), ZR (zt áta v váhy), NO ( ep ž ý d az), ND ( ep ž ý d pad), DPCH (d y a pl é ch didl ), DŠ (d y a špič y), ig. (rigidita), LF (lateroflexe) [vlastní zdroj] Probandky Lateralita Základní motorické dovednosti Stoj na 1 DK 1. N.Š. P - bil. Stoj na 1 DK se zavřenýma očima Pravá noha HP, OT Levá noha Poskoky snožmo Poskoky na jedné noze Pravá noha Levá noha norma NO, rig. LF, NO norma 2. J.K. P - bil. norma HP, OT NO norma LF 3. J.S. P - bil. HP HP, PR NO norma LF, NO, rig., DPCH 4. K.T. L - bil. HP HP NO norma LF, NO 5. E.S. P - bil. norma HP norma LF LF, NO 6. M.C. P - bil. HP HP norma norma LF 7. A.K. P + P HP HP, OT NO, rig. NO 8. M.B. P + L norma 9. N.N. P + P 10. A.H. P + P HP, OT HP, OT, PR HR, OT, PR rig. norma LF, NO, rig. rig., DPCH HP rig. LF norma HP NO, ND, DPCH, rig. LF, NO, rig., DPCH NO, rig., DPCH Závěr výstupních vyšetření Výsledky použitých testovacích metod shodně vypovídají o tom, že vstupní projevy vadného držení těla u všech probandek zaznamenaly zlepšení ve většině sledovaných parametrech. Z výstupních výsledků testů DNS FIT KID vyplývá zlepšená aktivace stabilizačního systému páteře. Motorické testy prokázaly zlepšení rovnováhy a koordinace, které byly ověřeny testováním 84

85 pomocí testovací sady. Zahájená metodika aktivace stabilizačního systému vedla k celkovému zlepšení, úplné korekce však dosaženo nebylo, což vypovídá o potřebě dalšího systematického uplatňování metody v delším časovém období. 85

86 6 VÝSLEDKY V této kapitole jsou porovnány výsledky vstupních a výstupních vyšetření skupiny bez cvičebního programu a se cvičebním programem a zároveň vyhodnocení efektu cvičebního programu. Při porovnání vstupních a výstupních výsledků skupiny bez cvičebního programu a skupiny s využitím cvičebního programu nedošlo u skupiny bez cvičebního programu k žádným významným pozitivním změnám. Oproti tomu u skupiny s využitím cvičebního programu DNS FIT KID došlo u většiny sledovaných parametrů u významného počtu probandek ke korekci či úplnému vymizení zaznamenaných odchylek. Tato skutečnost tedy vypovídá o pozitivním efektu využití programu DNS FIT KID. Kompletní porovnání vstupních a výstupní vyšetření obou skupin s vyznačenými změnami jsou uvedeny ve výsledkové tabulce v příloze 8, 9. Konkrétní zhodnocení výsledků v podkapitole statistická analýza dat. 6.1 Statická analýza dat Kontrolní skupina U kontrolní skupiny, jejíž probandky se nezúčastnily cvičebního programu zaměřeného na zlepšení aktivace stabilizačního systému páteře, nedošlo při výstupním vyšetření k žádnému zlepšení. V porovnání vstupního a výstupního vyšetření bylo v některých sledovaných parametrech zaznamenáno naopak zhoršení, což je konkretizováno níže. U vyšetření aspekcí se většina nálezu při výstupním vyšetření shodovala s nálezy při vstupním vyšetření. Konkrétní změny byly zaznamenány v oblasti lopatek, scapulae alatae výraznější ve 30 % (3/10), dále v oblasti břišní stěny bylo patrno zhoršení ve smyslu prominence břišní stěny v 10 % (1/10). V oblasti páteře u 10 % (1/10) došlo ke zhoršení dominance paravertebrálních svalů 86

87 a v 10 % (1/10) progrese skoliotického držení. K propadu nožní klenby a zhoršení zatížení chodidla došlo u 30 % (3/10) probandek. Při testování DNS FIT KID nebylo zaznamenáno žádné zlepšení, neboť pozice nebyly žádným způsobem upevňovány. Vstupní i výstupní bodové ohodnocení bylo až na výjimky shodné. V pozici brouka bylo zaznamenáno v 10 % (1/10) zhoršení. Hodnocením základních motorických dovedností DNS FIT KID nedošlo k žádným změnám, vyskytovaly se identické problémy s rovnováhou. Skupina se cvičebním programem Statistická analýza dat vychází z porovnání vstupních a výstupních výsledků, které je znázorněno v níže uvedených grafech (obrázek 5 11, 16). Porovnání vypovídá o pozitivním dopadu aplikace programu s výsledkem často zaznamenané korekce sledovaných odchylek. Z hlediska statistické hypotézy získaná data vyhovují předpokladu, který byl před testováním učiněn, tedy, že u většiny sledovaných parametrů bylo pozorováno statisticky významné zlepšení. Vyšetření aspekcí zepředu U vyšetření aspekcí zepředu došlo ke zlepšení předsunutého držení hlavy u 10 % (1/10) dívek. Protrakce ramenních kloubů byla v 70 % (7/10) zmírněna. Změna v elevaci jednoho ramene byla zaznamenána ve 100 % (10/10) probandek, z čehož 90 % (9/10) dívek mělo elevaci zmírněnou a v 10 % (1/10) elevace zcela vymizela. Osové postavení prsních bradavek upraveno u 40 % (4/10). Taile zlepšena u 40 % (4/10), přičemž v 10 % (1/10) bylo zaznamenáno zmenšení a v 30 % (3/10) symetrizaci. Napětí břišních svalů bylo zlepšeno u 90 % (9/10), přičemž 30 % (3/10) vyvážené napětí a v 60 % (6/10) byla prominence břišní stěny zmírněna. Osového postavení předních spin, SIAS, bylo dosaženo u 40 % (4/10). Nefyziologické postavení kolenních kloubů 87

88 zmírněno u 60 % (6/10), u 80 % (8/10) zlepšeno zatížení nohy při plochonoží. Obrázek % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 90% 90% 60% 60% 50% 40% 30% 20% 20% 10% 0% Sledované parametry Vstupní Výstupní Obrázek 5 Graf vyjadř j c p z va é pat l gic é dchyl y, vyšetře a pe c zepřed, led va é pa amet y: 1 před hlavy, 2 p t a ce ame, 3 elevace ame e, 4 p b adav a výš, 5 taile me š, 6 p mi j c břich či převaha m. ectus abdominis, 7 tfla e L/P mbillic, 8 SIAS výš, 9 le a valgóz /va óz, 10 pede pla i [vla t zdroj] U všech sledovaných parametrů zepředu vyšly p-hodnoty Testu shody dvou relativních četností menší než 0,05, s výjimkou parametru outflare umbilicu. U všech těchto parametrů bylo tedy zlepšení statisticky významné. Nulové zlepšení bylo pouze u parametru týkající se decentrace umbilicu k jedné straně, tabulka

89 Tabulka 42 Tab l a d aže ých hladi výz am ti Te tů h dy dvou relativních čet t (p-h d ty) p jed tlivé pa amet y, lege da: před.hl. (před hlavy), PR ame (p t a ce), el. ame (elevace), b ad. výš (b adav a výš), PB (p mi j c břich ), m.ra (m. ect abd mi i ), mb. ( mbilicus), SIAS (spina iliaca anterior superior), val./var. kol. (valgózní/varózní kolena), PP (pedes plani) [vlastní zdroj] Parametry Zepředu vstupní Zepředu výstupní p-hodnota před.hl. 100 % 90 % 0,0012 PR ramen 100 % 30 % 0,0000 el. ramen 100 % 0 % 0,0000 brad. výš 90 % 50 % 0,0000 taile menší 100 % 60 % 0,0000 PB/m.RA 100 % 10 % 0,0000 outflare umb. 100 % 100 % 1,0000 SIAS výš 60 % 20 % 0,0000 val./var. kol. 100 % 40 % 0,0000 PP 100 % 20 % 0,0000 Vyšetření aspekcí zboku Při vyšetření z boku došlo ke zlepšení předsunutého držení hlavy u 10 % (1/10) dívek. Protrakce ramenních kloubů byla zmírněna v 70 % (7/10). Zlepšení scapulae alatae bylo u 40 % (4/10) probandek, přičemž u 20 % (2/10) nebylo oslabení fixátorů lopatek shledáno. Napětí břišních svalů bylo zlepšeno u 90 % (9/10), přičemž 30 % (3/10) vyvážené napětí a v 60 % (6/10) byla prominence břišní stěny zmírněna. Při vyšetření páteře byla zlepšena kyfotizace u 10 % (1/10) a hyperlordóza zmírněna u 30 % (3/10). Anteverzní postavení pánve zlepšeno u 10 % (1/10). Rekurvační postavení kolen zlepšeno u 20 % (2/10) a flekční postavení mírnější v 10 % (1/10). Obrázek 6. 89

90 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 100% 100% 100% 100% 90% 90% 80% 80% 50% 40% 40% 30% 20% 10% 10% 10% 0% 0% Sledované parametry Vstupní Výstupní Obrázek 6 G af vyjadř j c p z va é pat l gic é dchyl y, vyšetře a pe c zb, led va é pa amet y: 1 před hlavy, 2 p t a ce ame, 3 cap lae alatae, 4 p mi j c břich či evyváže é apět břicha, 5 yfóza Thp, 6 hype l dóza Lp, 7 anteverze, 8rekurvace kolen 9 flexe kolen [vlastní zdroj] U všech sledovaných parametrů zepředu vyšly p-hodnoty Testu shody dvou relativních četností menší než 0,05. U všech těchto parametrů bylo tedy zlepšení statisticky významné, tabulka 43. Tabulka 43 Tab l a d aže ých hladi výz am ti Te tů h dy dv elativ ch čet t (p-h d ty) p jed tlivé pa amet y, lege da: před.hl. (před hlavy), PR ame (p t a ce), SA ( cap lae alatae), PB (p mi j c břich ), m.ra (m. ect abdominis), KYF (kyfóza), HL (hyperlordóza), AV (anteverze), rek. (rekurvace), fle. (flexe) [vlastní zdroj] Parametry Zboku vstupní Zboku výstupní p-hodnota před.hl ,0012 PR ramen ,0000 SA ,0000 PB/m.RA ,0000 KYF ,0012 HL ,0000 AV ,0120 rek ,0020 fle ,

91 Vyšetření aspekcí zezadu Aspekční vyšetření zezadu zaznamenalo změnu v elevaci jednoho ramene ve 100 % (10/10) probandek, z čehož 90 % (9/10) dívek mělo elevaci zmírněnou a v 10 % (1/10) elevace zcela vymizela. Zlepšení scapulae alatae bylo u 40 % (4/10) probandek, přičemž u 20 % (2/10) nebylo oslabení fixátorů lopatek shledáno. Taile zlepšena u 40 % (4/10), přičemž v 10 % (1/10) bylo zaznamenáno zmenšení a v 30 % (3/10) symetrizaci. Při aspekci páteře bylo shledáno normální zakřivení bez svalových dysbalancí u 70 % (7/10), ke zlepšení tedy došlo u 30 % (3/10), z nichž skoliotické držení zlepšila 10 % (1/10) a dominance paravertebrálních svalů upraveno ve 20 % (2/10). Osového postavení zadních spin, SIPS, bylo dosaženo u 50 % (5/10). Nefyziologické postavení kolenních kloubů zmírněno u 60 % (6/10). Achillovy šlachy byly symetrické u 20 % (2/10) probandek. Planovalgózní postavení se zatížením vnitřních hran chodidel a propadem nožní klenby zmírněno u 80 % (8/10). Obrázek % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 80% 80% 70% 60% 60% 50% 50% 40% 40% 40% 30% 20% 20% 0% Sledované parametry Vstupní Výstupní Obrázek 7 G af vyjadř j c p z va é pat l gic é dchyl y, vyšetře a pe c zezadu, sledované paramet y: 1 elevace ame e, 2 cap lae alatae, 3 taile me š, 4 li tic é d že /pa ave teb ál valy d mi a t, 5 SIPS výš, 6 bez bgl teál ch ýh, 7 va óz /valgóz le a 8 il ějš achill va šlacha, 9 valgóz paty, 10 pedes plani [vlastní zdroj] 91

92 U všech sledovaných parametrů zepředu vyšly p-hodnoty Testu shody dvou relativních četností menší než 0,05. U všech těchto parametrů bylo tedy zlepšení statisticky významné, tabulka 44. Tabulka 44 Tab l a d aže ých hladi výz am ti Te tů h dy dv elativ ch čet t (p-hodnoty) pro jednotlivé parametry, legenda: el. ramen (elevace ramen), SA ( cap la alata), SD/PVS d m. ( li tic é d že /pa ave teb ál valy d mi a t ), SIPS (spina iliaca posterior superior), SR (subgluteální rýha), val./var.kol. (valgóz /va óz le a), AŠ (achill va šlacha), val. paty (valgóz ), PP (pedes plani) [vlastní zdroj] Parametry Zezadu vstupní Zezadu výstupní p-hodnota el. ramen ,0000 SA ,0000 taile menší ,0000 SD/PVS dom ,0000 SIPS výš ,0039 SR ,0012 val./var.kol ,0000 AŠ silnější ,0000 val. paty ,0000 PP ,0000 MABC-2 testování V rámci MABC-2 testování při hodnocení hrubé motoriky AC1 (hod míčku) došlo k průměrnému zlepšení skóre o 1,2 hodu. AC2 (hod sáčku) byl průměrně zlepšen o 1 hod. Hodnocení rovnováhy sestávalo z testování Bal1 (stoj na labilní desce), Bal2 (chůze pata-špička), Bal3 (poskoky po podložkách). Provedení testu Bal1 bylo v prvním pokusu zlepšeno vpravo u 10 % (1/10). Test Bal2 na první pokus zlepšen o 20 % (2/10). Test Bal3 na pravé noze při prvním pokusu zlepšen ve 30 % (3/10) a na levé noze v 10 % (1/10). Uvedené hodnoty svědčí o zlepšení rovnováhy a koordinace. Při jednotlivých činnostech byl pozorován úbytek kvalitativních chyb, zejména zlepšení pružnosti dopadu a odvíjení chodidel. Obrázek 8 a 9. 92

93 průměrné skóre AC1 AC2 Testy hrubé motoriky Vstupní Výstupní Obrázek 8 G af vyjadř j c p z va é p ůmě é ó e h dů z maxima 10 h dů, vyšetře MABC-2, hrubá motorika [vlastní zdroj] 100% 90% 90% 80% 70% 60% 60% 60% 50% 50% 50% 40% 40% 40% 40% 30% 30% 20% 10% 0% 10% Bal1 P Bal1 L Bal2 Bal3 P Bal3 L Testy rovnováhy Vstupní Výstupní Obrázek 9 G af vyjadř j c ú pěš t p vede a p v p, vyšetře MABC-2, rovnováha [vlastní zdroj] 93

94 DNS FIT KID pozice Hodnocení DNS FIT KID je založeno na bodové klasifikaci, přičemž z porovnání vstupních a výstupních hodnot ve shodě rezultuje výrazné zlepšení. Průměrná vstupní hodnota byla 5,2 se směrodatnou odchylkou 0,788, průměrná výstupní hodnota byla 11,1 se směrodatnou odchylkou 0,944. Výsledná p-hodnota Párového t-testu vyšla p = 0, , tedy nižší než 0,05. Rozdíl mezi vstupními a výstupními hodnotami byl statisticky významný. Nepodařilo se sice dosáhnout maximálního čtyřbodového ohodnocení v každé pozici, jež předpokládá zcela bezchybné udržení pozice po dobu 5 sekund bez korekce, nicméně u všech dívek bylo výrazného zlepšení dosaženo. Statistická analýza dat vychází z porovnání vstupního a výstupního bodového ohodnocení u jednotlivých dívek, která je znázorněna v obrázku Body N.Š. 2. J.K. 3. J.S. 4. K.T. 5. E.S. 6. M.C. 7. A.K. 8. M.B. 9. N.N. 10. A.H. Probandky Vstupní Výstupní Obrázek 10 G af vyjadř j c výsledná bodová hodnocení, vyšetře pozic jednotlivých dívek [vlastní zdroj] DNS FIT KID 94

95 Porovnání celkového součtu vstupních a výstupních bodů u všech dívek dohromady znázorňuje obrázek 11, z něhož je patrný 50 % nárůst bodového ohodnocení Vstupní Výstupní Obrázek 11 Graf porovnání DNS FIT KID pozic, celkové bodové zhodnocení [vlastní zdroj] Několik vybraných fotografií dobře ilustruje popsaná zlepšení, obrázek Obrázek 12 Pozice bro a, te t va á p ba d a 3. J.Š, vlev před zaháje m programu, vpravo po realizaci programu [vlastní zdroj] 95

96 Obrázek 13 P zice č y, te t va á p ba d a 1. N.Š, vlev před zaháje m programu, vpravo po realizaci programu [vlastní zdroj] Obrázek 14 Pozice medvěda, te t va á p ba d a 4. K.T, vlev před zaháje m programu, vpravo po realizaci programu [vlastní zdroj] Obrázek 15 Pozice slona, testovaná probandka 5.E.S. vlev před zaháje m p g am, vpravo po realizaci programu [vlastní zdroj] 96

97 DNS FIT KID motorické dovednosti Testování základních motorických dovedností sestávalo z hodnocení stoje na jedné dolní končetině (Trendelenburgova zkouška), stoje na jedné dolní končetině se zavřenýma očima, poskoků snožmo, poskoků na jedné dolní končetině. Porovnání vstupních a výstupních výsledků u Trendelenburgovy zkoušky ukázalo zlepšení u 60 % (6/10) dívek. Během stoje na jedné dolní končetině se zavřenýma očima bylo zlepšení unilaterální instability s projevem hry prstců, vpravo u 10 % (1/10) a vlevo u 10 % (1/10). Zlepšení oscilace trupu bylo pouze vlevo, u 30 % (3/10). Pohyby rukou byly na pravou stranu zlepšeny u 20 % (2/10) a na levou stranu u 10 % (1/10). Ztráta rovnováhy zlepšena u 60 %. U poskoků snožmo došlo ke zlepšení rigidity kolenních kloubů u 10 % (1/10), dále zlepšen nepružný dopad u 30 % (3/10) a dopad na plné chodidlo u 60 % (6/10). Poskoky na jedné dolní končetině ukázaly zlepšení stranove diskrepance s unilaterálním úklonem do strany, vpravo i vlevo u 10 % (1/10), dále byl zlepšen nepružný odraz vpravo u 10 % (1/10), rigidní dopad na plné chodidlo, vpravo u 10 % (1/10) a vlevo u 40 % (4/10), dopad na plné chodidlo vpravo v 10 % (1/10). Zlepšení rovnováhy bylo u 60 %, na pravou nohu zlepšení u 20 % (2/10) a na levou u 40 % (4/10). 97

98 1 poz.zk. unilat. 2 P inst. 2 L inst. 2 P osc.trup. 2 L osc.trup. 2 P pohyb.ruk. 2 L pohyb.ruk. 2 P ztr.rovn. 2 L ztr.rovn. 3 rig.kol. 3 nep.odr. 3 nepr.dop. 3 dosk. na chod. 4 P unil.úklon 4 L unil.úklon 4 P nepr.odr. 4 L nepr.odr. 4 P nepr.dop. 4 L nepr.dop. 4 P ztr.rovn. 4 L ztr.rovn. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 100% % 90% 70% 60% 40% 70% 70% 60% 60% 60% 50% 50% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 30% 30% 30% 30% 30% 20% 20% 20% 20% 10% 10% 10% 10% 0% 0% 0% 0% Sledované parametry vstupní výstupní Obrázek 16 G af vyjadř j c p z va é pat l gic é dchyl y, vyšetře DNS FIT KID m t ic ých d ved t jed tlivých d ve, lege da: z š y 1 (stoj na jedné d l četi ě) 2 ( t j a jed é d l četi ě e zavře ýma čima), 3 (p y žm ), 4 (p y a jed é d l četi ě), hodnoceno: P (vpravo), L (vlevo), inst. (instabilita), osc. trup. (oscilace trupu), pohyb.ruk. (pohyb rukou), ztr. rovn. (ztráta rovnováhy), ig. l. ( igidita le ch l bů), ep. d. ( epř ž ý d az), ep.d p. ( ep ž ý d pad), dosk.na chod. (doskoky na plné chodidlo), unil. Úklon (unilaterální úklon) [vlastní zdroj] U přibližně 76 % sledovaných parametrů vyšly p-hodnoty Testu shody dvou relativních četností menší než 0,05 a zlepšení tedy bylo statisticky významné. Nulové zlepšení bylo pouze u parametrů týkající se oscilace trupu vpravo, unilaterálního úklonu vpravo a nepružného odrazu a dopadu. Tabulka

99 Tabulka 45 Tab l a d aže ých hladi výz am ti Te tů h dy dv elativ ch čet t (p-hodnoty) pro jednotlivé parametry, legenda: DK (d l četi a), P (vpravo), L (vlevo), inst. (instabilita), osc. trup. (oscilace trupu), pohyb.ruk. (pohyb ), zt. v. (zt áta v váhy), ig. l. ( igidita le ch l bů), ep. d. ( epř ž ý d az), ep.d p. ( ep ž ý d pad), d. a ch d. (d y a pl é chodidlo), unil. Úklon (unilaterální úklon) [vlastní zdroj] Parametry Vstupní Výstupní p-hodnota 1 stoj na 1 DK poz.zk. unilat. 100 % 40 % 0, stoj se zavř.oč. P inst. 80 % 70 % 0,0012 L inst. 100 % 90 % 0,0012 P osc.trup. 30 % 30 % 1,0000 L osc.trup. 60 % 30 % 0,0000 P pohyb.ruk. 30 % 10 % 0,0000 L pohyb.ruk. 30 % 20 % 0,0012 P ztr.rovn. 20 % 0 % 0,0000 L ztr.rovn. 40 % 0 % 0, poskoky snožmo rig.kol. 60 % 50 % 0,0012 nep.odr. 60 % 60 % 1,0000 nepr.dop. 40 % 10 % 0,0020 dosk. Na chod. 70 % 10 % 0, poskoky na 1 DK P unil.úklon 40 % 40 % 1,0000 L unil.úklon 70 % 60 % 0,0039 P nepr.odr. 40 % 30 % 0,0012 L nepr.odr. 50 % 50 % 1,0000 P nepr.dop. 20 % 10 % 0,0012 L nepr.dop. 40 % 40 % 1,0000 P ztr.rovn. 20 % 0 % 0,0000 L ztr.rovn. 40 % 0 % 0,

100 7 DISKUZE Sp áv é p hyb vé ávy y j předp ladem zd avéh p hyb, tedy i p eve c ú az v ti a bt ž v b d c [31]. Téma mé bakalářské práce vychází z uvedené teze, neboť v současné době lze obecně sledovat neideální pohybovou zdatnost vyplývající ze způsobu života s nedostatkem neřízeného pohybu, včetně nedostatečného pohybu v přírodě, z něhož pak vyplývá absence všestrannosti a komplexní vyváženosti pohybové soustavy. O to více je tato skutečnost patrná u dětí, které se ve sportovní aktivitě časně specializují. V této souvislosti lze sledovat negativní vliv neadekvátní fyzické zátěže v kvalitativním a kvantitativním měřítku na posturální vývoj. Z různých průzkumů, jejichž výsledky byly zveřejněny v odborných článcích, vyplývá, že intenzivní a neideálně strukturovaný fyzický trénink v dětském věku při nerespektování zásad růstu a vývoje ovlivňuje nezralý pohybový aparát, zejména páteř. Enormní a neadekvátní zátěž dětského muskuloskeletárního systému pak často vede k jeho maladaptivním změnám, svalovým dysbalancím a deformitám páteře [32, 33, 34, 35]. Během období rychlého růstu nejsou měkké tkáně, jako jsou svaly a vazy, schopny držet krok s rychlostí růstu kostí, což má za následek svalovou nerovnováhu a snížení flexibility. Tato skutečnost vystavuje mladé sportovce většímu riziku zranění, je popsán a ve studiích prokázán zvýšený výskyt strukturálních poranění ve smyslu mikrotraumat, spondylolýz a spondylolistéz spojených s bolestmi zad. Objem, intenzita a technika tréninku a rozpoznání rizikových faktorů je klíčovým momentem ke snižování rizika vzniku přetížení a poranění [33, 34, 35]. Jednou ze sportovních disciplín, jíž se tato problematika významně dotýká, jsou gymnastické a taneční sporty, v nichž je kladen důraz na rotace, 100

101 na extrémní extenze a flexe a často dochází k přetížení dolní části zad s následným vznikem bolestivých stavů a četných poranění nezralé páteře různého rozsahu v období růstové akcelerace [32, 33, 34]. Protože jsem se sama v tomto sportovním odvětví od dětství pohybovala, byl tím výběr bakalářské práce ovlivněn. Důležitým aspektem k realizaci práce je z mého pohledu skutečnost vycházející ze zkušeností získaných ve třech pozicích, konkrétně v pozici cvičence, následně v pozici lektora a nyní i v pozici fyzioterapeuta. Popsané skutečnosti vyplynuly v uvědomění si souvislostí a problematiky přetěžování cvičenců, vedoucí ke vzniku svalových dysbalancí, vadného držení těla až k nasedajícím strukturálním změnám. Důležitou roli zde hraje fakt, při němž není přihlíženo k věkovým a individuálním předpokladům. A velmi významnou měrou se zde podílí faktor nedostatečného využívání kompenzačních cvičení, jež by vedla k aktivaci stabilizačního systému páteře, který představuje jádro, které poskytuje stabilní základnu, z níž mohou jednotlivé pohyby vycházet. Nastíněná problematika je podkladem bakalářské práce. Jejím nosným tématem je význam a uplatnění aktivace SSP. Na tomto místě se v diskuzi nabízí snaha o alespoň marginální osvětlení názvosloví týkajícího se trupové stabilizace. Pro označení trupové stabilizace často v literatuře narážíme na mnoho různorodých obsahově podobných pojmů (posturální systém, axiální systém, stabilizační systém, hluboký stabilizační systém). Původně byl HSSP z hlediska anatomického tvořen svaly pánevního dna, diaphragmou, m. trasversus abdominis a mm. multifidy. V čase se s prohloubením znalostí ukázalo, že na trupové stabilizaci se kromě popsaných svalových skupin významně podílejí i další anatomické svalové jednotky, konkrétně, svaly v oblasti dutiny břišní m. obliquus internus, m. obliquue externus, m. rectus abdominis, m. quadratus lumborom a krátké svaly páteře, z čehož vyplynul i Kolářem zavedený pojem SSP, který daný fakt lépe vystihuje [18]. 101

102 Na zachování stabilizace pohybového aparátu se podílí funkční a anatomický systém jako celek, ale pro pochopení tohoto celku je důležitá i diferenciace jeho jednotlivých složek. Různí autoři přistupují k diferenciaci z různých hledisek, což ve výsledku vede k rozmanitým výkladům. Rozdílná hlediska spočívají v odlišných anatomických, histo-morfologických přístupech a z nich vyplývajících funkčních rozdílů. Stále neexistuje jednotná a ucelená klasifikace, ale společným jmenovatelem všech je princip vzájemné koordinace a koaktivace svalových skupin, které se na posturální stabilizaci podílejí [18]. Janda dělí svalový systém na tonický a fázický. Tonické svaly mají tendenci k hyperaktivitě, hypertonu až ke zkrácení. Fázické svaly mají naopak sklon k útlumu, hypotonii a až k oslabení. Svaly těchto obou systémů mají vždy i funkci posturální, která je dána tím, jak kvalitně jsou jednotlivé svaly či fázické i tonické skupiny do posturální funkce včleněny, tedy způsob, jakým jsou jednotlivé svalové skupiny schopné koaktivace v kontextu celého tělového schématu [18]. Bermarkovo rozdělení vychází ze stabilizace bederní páteře a rozděluje svalový systém na lokální a globální stabilizátory, přičemž vychází z principu přímé účasti svalů na stabilizaci segmentů. Lokální stabilizátory přímo souvisejí se segmentální stabilitou a jsou tak důležité při centraci. Globální stabilizátory jsou zodpovědné za vnější stabilizaci trupu. Koaktivace globálních stabilizátorů udržuje správnou polohu osových orgánů a vyvolává vznik tlakové síly působící na páteř. Svalové skupiny obou popsaných systému mají různé anatomické, histologické a funkční vlastnosti. Na Bermarkovy principy navazují Špringrová, Suchomel a O Sullivan [18]. Dle Panjabiho stabilizační systém osového orgánu dělíme do tří subsystémů. Prvním je pasivní subsystém, do kterého spadá anatomicky daný osteoligamentózní systém, přispívající ke kontrole hybnosti a stability osového orgánu. Dalším je aktivní subsystém, který zahrnuje svalovou činnost, 102

103 zjm. svalů s přímým vlivem na páteř. Posledním, třetím subsystémem je neurální či kontrolní subsystém, tedy CNS, který je řídící jednotkou a který prostřednictvím aferentních receptorů a následným řízením aktivního pohybu ovlivňuje stabilitu páteře [36]. Kolář při svalové diferenciaci vychází z vývojové kineziologie, jejíž podstatou je existence geneticky předurčených pohybových vzorů, které se objevují automaticky ve specifických vývojových obdobích, posloupně, ve vazbě na vyzrávání CNS. Vycházejíc z tohoto principu a v odkazu na první systematické uspořádání provedené Jandou, rozděluje svaly na ontogeneticky starší, tonický systém (svaly posturální) a ontogeneticky mladší, fázický systém (svaly kinetické). Oba svalové systémy se liší morfologickými a funkčními vlastnostmi a oba systémy reagují celkově jako funkční jednotky a jako funkční jednotky jsou reflexně propojeny. Důležité je časové zapojení obou svalových systémů do posturální funkce v průběhu ontogeneze. Základ stabilizačního systému je tvořen posturálními (tonickými) svaly, ale postupně dochází i k dozrávání fázických svalů do posturálních funkcí, což umožní změnu držení těla tím, že dojde ke zlepšení svalové souhry, což má ve výsledku formativní vliv fázických svalů na vývoj všech anatomických struktur. Posturální funkce fázického systému dozrávají ve čtyřech letech. Princip těchto dvou svalových systému s protikladnými vlastnostmi vytváří základ pro teorii vysvětlující vznik svalových dysbalancí [37]. Zde se již dostáváme ke konkrétní problematice mé bakalářské práce, týkající gymnastek mladšího školního věku. Při vstupním vyšetření byl velice překvapivý až zarážející záchyt četných svalových dysbalancí s projevy vadného držení těla, konkrétně s předsunutým držením hlavy, protrakce a elevace ramen, oslabení fixátorů lopatek v podobě scapulae alatae, skoliotické držení těla, dysbalance břišních svalů, anteverze pánve, rekurvační postavení kolenních kloubů a planovalgózní postavení nohou, související s chybnou 103

104 koaktivací svalových systémů a s neideálním zapojením SSP s projevem chybějící stabilizační základny. V této souvislosti je mi Kolářův výklad nejbližší. Realizace metody zaměřená na dětský věk, DNS FIT KID potvrdila její pozitivní efekt. DNS FIT KID je nový strukturovaný cvičební program, který je vypracován pro děti mladšího školního věku. Byl poprvé prezentován 7. září 2018 na DNS kongresu. V návaznosti byly od ledna 2019 otevřeny první kurzy. Vycházejíc z výše popsaných zkušeností v tanečně-gymnastických oborech jsem intuitivně vnímala účast na tomto kurzu za stěžejní a v mnoha aspektech přínosnou. Vlastní obsah kurzu a jeho následná aplikace při realizaci bakalářské práce mě v této domněnce zcela utvrdil a přesvědčil o hlubokém významu SSP ve sportu, ale také o důležitosti jeho automatického včlenění do běžné pohybové aktivity. Terapeutická metoda, DNS FIT KID se v konkrétních výsledcích ukázala jako vhodně zvolená a statisticky významná. Osvědčila se jak ve fázi testovací, tak při terapeutickém využití. Program byl dívkami, rodiči a trenéry pozitivně přijímán a to i díky metodickému motivačnímu zpracování odpovídající této věkové kategorii. Probandky cvičily se zaujetím a radostí. V souhrnu lze říci, že se po šestiměsíční aplikaci cvičebního programu podařilo zahájit aktivaci trupové stabilizace se zmírněním projevů dysbalancí, asymetrií, zlepšením koordinace a rovnováhy a naplnit tak záměr tkvící v nápravě vadného držení těla a v optimalizaci hybných stereotypů. V odkazu na výše zmíněné studie v článcích, zejména Subject characteristics and low back pain in young athletes and athlete a N - pecific l w bac pai i child e a d ad le ce t i fact, tím i přispět k optimalizaci zátěže v rámci tréninku z hlediska jeho objemu, intenzity a techniky tak, aby nedocházelo k přetěžování s důsledkem zvýšeného rizika vzniku poranění. Popsané skutečnosti dokládá statistické zpracování naměřených výsledků. U většiny sledovaných parametrů vyšly p-hodnoty Testu shody dvou relativních četností a Párového t-testu menší než 104

105 0,05 a zlepšení tedy bylo statisticky významné. Úplné nápravy dosaženo nebylo. Nabízí se několik důvodů. Jedním z nich je omezená doba realizace, jelikož předpokladem trvalého udržení dosažených pozitivních výsledků je jednoznačná potřeba dlouhodobé kontinuální aplikace programu, jež by vedla k zautomatizování. Dalším faktorem je skutečnost, při níž se nelze spoléhat na ideální zajištění denní realizace programu v domácích podmínkách. Z hlediska zafixování navozených koaktivačních mechanismů by také významnou roli hrála potřeba větší individualizace a celkové zintenzivnění co do kvality i kvantity. Z kvalitativního hlediska je zde nutno zmínit již existující, obsahově navazující propracování základních pozic. Statisticky nulové zlepšení bylo zaznamenáno u oscilace trupu vpravo, unilaterálního úklonu vpravo a nepružného odrazu a dopadu. Zde se nabízí otázka souvislosti těchto nálezů s přetrvávajícím, ač zlepšeným, plochonožím, jež by vyžadovalo další rozšíření terapie o podologická vyšetření s navazující cílenou individuální podologickou rehabilitací. Původním záměrem bylo v souvislosti s účinností metody DNS FIT KID s předpokladem posílení SSP i porovnání navýšení výkonosti objektivizované známkováním v rámci závodní činnosti. Tento úmysl nebyl však z důvodu epidemiologické situace realizován. Zároveň se domnívám, že pro validitu této statistické hypotézy by byla potřebná dlouhodobější realizace DNS FIT KID programu a sběr dat v delším časovém úseku. To by mohlo být předmětem a cílem navazující práce. Stejně tak se nabízí podrobnější rozpracování a sledování účinnosti metody z hlediska ovlivnění dominance končetin, jež by předpokládalo cílenější vstupní vyšetření. V této práci byla zohledňována pouze lateralita. V souvislosti se záchytem četných dysbalancí a v koincidenci s principem DNS se zde nabízí otázka a zároveň téma dalšího potencionálního rozšíření práce o anamnestickou depistáž odchylek v psychomotorickém vývoji 105

106 v dětském období, neboť vycházejíc z Koláře, absence vývojových kineziologických milníků (vzpřimování, otáčení, lezení) či jeho kvalitativní nedostatky, jsou často podkladem vzniku svalových dysbalancí a hybných poruch v dalších obdobích. 106

107 8 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo posouzení efektu nového cvičebního programu DNS FIT KID na dívkách mladšího školního věku, které se věnují sportovní gymnastice. Programu DNS FIT KID bylo jednak využito k testování a následně jako terapeutického programu. Ze vstupního testování jednoznačně vyplynula nedostatečná aktivace stabilizačního systému páteře s projevy vadného držení těla, zároveň korelující i s poruchami rovnováhy a koordinace, vypovídající o přetěžování a o absenci kompenzačních cvičení v rámci sportovního tréninku. V porovnání s kontrolní skupinou byla u dívek při aplikaci metody DNS FIT KID shledána statisticky významná úprava odchylek vypovídajících o vadném držení těla, jakožto faktoru souvisejícího se zlepšením posturální stabilizace. Tím se podařilo naplnit záměr práce, tkvící v zahájení aktivace stabilizačního systému páteře, jež představuje jádro poskytující stabilní základnu, z níž vychází každý pohyb. Program se ukázal jako motivačně velice dobře uzpůsobený danému věku, což se odrazilo v pozitivním emocionálním zaujetí dívek a což lze hodnotit jako významný aspekt cvičebního zájmu. Vycházejíc z popsaných skutečností bych zmínila ideu zařazení DNS FIT KID metody, jakožto kompenzačního programu do většiny organizovaných sportovních disciplín dětského věku včetně školní tělesné výchovy. V úplném závěru bych ráda vyjádřila svůj osobní pocit týkající se metody DNS FIT KID, v níž se ve styčném průsečíku setkaly tři mé dlouhodobé osobní zájmy, kterými jsou sport a tanec, fyzioterapie a pediatrická populace. Tímto směrem bych se ráda nadále profesně vyvíjela. 107

108 9 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AV bul.bř. CNS dec.lop. DNS DPC DPŠ el. fle. HL HP hr.insp. KYF L LF m.ra MABC-2 nahr.zad ND NO osl. OT anteverze bulging břišní stěny Centrální nervový systém decentrace lopatek Dynamická neuromuskulární stabilizace doskoky na plné chodidlo doskoky na špičky elevace flexe hyperlordóza hra prstců hrudník v inspiračním postavení kyfóza vlevo, levák lateroflexe m. rectus abdominis Movement Assessment Battery for Children-2 nahrbení zad nepružný dopad nepružný odraz oslabení oscilace trupu 108

109 P PB PP PR PR proh.zad. před. před.hl. PVS dom. rek. rig. SA SD SSP sym. val. val.kol. val.kot. var. var.kol. vtaž.bř. ZR vpravo, pravák prominující břicho pedes palni pohyby rukou protrakce prohnutí zad předsun hlavy předsun hlavy dominance paravertebrálních svalů rekurvace rigidita scapulae alatae skoliotické držení Stabilizační systém páteře symetrie valgózní valgózní kolena valgózní kotníky varózní varózní kolena vtažené břicho ztráta rovnováhy 109

110 10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] SKOPOVÁ, Marie a Miroslav ZÍTKO. Základní gymnastika. 3., upr. vyd. Praha: Karolinum, ISBN [2] KRIŠTOFIČ, Jaroslav. Pohybová příprava dětí pro gymnastické sporty. PERIČ, Tomáš a Jiří SUCHÝ. Identifikace sportovních talentů. V Praze: Karolinum, 2010, s ISBN (brož.). [3] Sportovní gymnastika žen. Česká gymnastická federace [online]. Praha, 2017 [cit ]. Dostupné z: [4] CHRUDIMSKÝ, Jan a Michal ŠTEFFL. Vybrané charakteristiky výkonu ve sportovní gymnastice a jejich diagnostika. Studia sportiva. Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity, 2011, 5(2), Dostupné z: c1f46.pdf [5] KRIŠTOFIČ, Jaroslav. Pohybová příprava dětí. Praha: Grada, Děti a sport. ISBN [6] DYLEVSKÝ, Ivan. Obecná kineziologie. Grada Publishing, a.s. Praha: Grada Publishing, ISBN [7] VÉLE, František. Kineziologie: Přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch pohybové soustavy. 2.rozšířené a přepracované vydání. Praha: Triton, ISBN [8] KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, c2009. ISBN [9] ŠIMŮNKOVÁ, Iveta a Viléma NOVOTNÁ. Sportovní příprava moderních gymnastek v předškolním a mladším školním věku. Studia Sportiva. 2011, 5(2), s DOI: /StS

111 [10] READHEAD, Lloyd. Gymnastics: Skills-Techniques-Training. The Crowood Press, ISBN [11] KRIŠTOFIČ, J. a kol., Gymnastika. Vyd. 1., Praha Karolinum, ISBN [12] KREMNICKÝ, Juraj. Zmeny úrovne gymnastických zručností vplyvom špecializovaného programu v etape gymnastickej predprípravy. Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, Pedagogická fakulta ISBN , [13] MÜLLEROVÁ, Martina. Zdravotní gymnastika: pomocný studijní text pro školení cvičitelů všestrannosti II a III. třídy. Praha: Česká obec sokolská, ISBN [14] KOVAŘÍK, Vladimír a František LANGER. Biomechanika tělesných cvičení. Vyd. 2. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN [15] KOLÁŘ, Pavel a Karel LEWIT. Význam hlubokého stabilizačního systému v rámci vertebrogenních obtíží. Neurologie pro praxi. Solen, 2005, 6(č. 5), Dostupné z: pdfs/neu/2005/05/10.pdf [16] FRANK, Clare, Alena KOBESOVA a Pavel KOLAR. Dynamic Neuromuscular Stabilization a Sports Rehabilitation. International journal of sports physical therapy. 2013, 8(1), Dostupné z: [17] KOLÁŘ, Pavel. Vertebrogenní obtíže a stabilizační funkce svalůdiagnostika. Rehabilitace a fyzikální lékařství. 2006, 13(4), [18] SUCHOMEL, Tomáš. Stabilita v pohybovém systému a hluboký stabilizační systém-podstata a klinická východiska. Rehabilitace a fyzikální lékařství. 2006, 13(3), Dostupné z: 111

112 [19] BALATKA, Jan. Kineziologie pro posluchače tělesné výchovy I. Hradec Králové: Gaudeamus, ISBN [20] KOLAR, Pavel a Alena KOBESOVA. Postural-Locomotion Function in the Diagnosis and Treatment of Movement Disorders. Clinical Chiropractic. 2010, 13(1), Dostupné z: data/dns%20ecu%20summary.pdf [21] KOLÁŘ, Pavel. Vertebrogenní obtíže a stabilizační funkce páteře-terapie. Rehabilitace a fyzikální lékařství. 2007, 14(1), [22] OPLATKOVÁ, Lenka a Oldřich CHRAMOSTA. Dynamická neuromuskulární stabilizace (DNS) podle Koláře, DNS sportovní kurz I., KOBESOVÁ, Alena a Jan NETCHER, a [23] VESELÁ, Jana a Oldřich CHRAMOSTA. Dynamická neuromuskulární stabilizace (DNS) podle Koláře, DNS sportovní kurz II., KOBESOVÁ, Alena, a [24] NASSLEROVÁ, Veronika. Dynamická neuromuskulární stabilizace (DNS) podle Koláře, DNS FIT KID SPORT, KOBESOVÁ, Alena, a [25] DNS FIT KID: Dynamická Neuromuskulární Stabilizace (DNS) podle Koláře. Rehabilitation Prague school: Pražská škola rehabilitace a Dynamická Neuromuskulární Stabilizace [online]. [cit ]. Dostupné z: 112

113 [26] HOŠKOVÁ, Pavla, Andrea JINDROVÁ, Marie PRÁŠILOVÁ a Rudolf ZEIPELT. Statistika I. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, ISBN [27] HALADOVÁ, Eva a Ludmila NECHVÁTALOVÁ. Vyšetřovací metody hybného systému. 3. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, ISBN [28] HENDERSON, Sheila E., David A. SUGDEN a Anna L. BARNETT. Movement Assessment Battery for Children-2: Examiner 's Manual. 2. London: Harcourt Assessment, ISBN [29] HENDERSON, Sheila E. a Rudolf PSOTTA. MABC-2: Test motoriky pro děti. Praha: Hogrefe Testcentrum, ISBN [30] OPAVSKÝ, Jaroslav. Neurologické vysetrení v rehabilitaci pro fyzioterapeuty. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003, 91 s. ISBN X. [31] URBÁŘOVÁ, Eliška a Alena KOBESOVÁ. Program DNS FIT KID: Cvičebníček. Praha: Rehabilitation Prague School, ISBN [32] DNS FIT KID. Centrum pohybové medicíny Pavla Koláře [online]. Praha: cpmpk, 2019 [cit ]. Dostupné z: dns-fit-kid/ [33] WOJTYS, E.M., J.A. ASHTON-MILLER, L.J. HUSTON a P.J. MOGA. The association between athletic training time and the sagittal curvature of the immature spine. The American journal of Sports Medicine. 2000, 28(4), Dostupné z: pubmed/

114 [34] PURCELL, Laura a Lyle MICHELI. Low Back Pain in Young Athletes. Sports Health. 2009, 1(3), Dostupné z: [35] KUJALA, Urho M., Jouko J. SALMINEN, Simo TAIMELA, Airi OKSANEN a Laura JAAKKOLA. Subject characteristics and low back pain in young athletes and nonathletes. Medicine and science in sports and exercise. 1992, 24(6), Dostupné z: [36] BALAGUÉ, F., B. TROUSSIER a J.J. SALMINEN. Non-specific low back pain in children and adolescents: risk factors. European Spine Journal. 1999, 8, Dostupné také z: /s [37] LIEBENSON, Craig. Rehabilitation of the Spine: A Practitioner's Manual. 2.rd edition. USA: Lippincott Williams & Wilkins, ISBN [38] [KOLÁŘ, Pavel. Vadné držení těla z pohledu posturální ontogeneze. Pediatrie pro praxi [online]. solen medical education, 2002, 3(3), [cit ]. Dostupné z: pdfs/ped/2002/03/05.pdf 114

115 11 SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ Obrázek 1 Vývojové kvalitativní atributy pohybu významné pro hodnocení dětí 7 12 let Obrázek 2 Tělesné segmenty Obrázek 3 Nitrobřišní tlak regulován bránicí, pánevním dnem a svalstvem v oblasti dutiny břišní a svaly páteře Obrázek 4 Cvičení ve vývojových pozicích Obrázek 5 Graf vyjadřující pozorované patologické odchylky, vyšetření aspekcí zepředu Obrázek 6 Graf vyjadřující pozorované patologické odchylky, vyšetření aspekcí zboku Obrázek 7 Graf vyjadřující pozorované patologické odchylky, vyšetření aspekcí zezadu Obrázek 8 Graf vyjadřující pozorované průměrné skóre hodů z maxima 10 hodů, vyšetření MABC-2, hrubá motorika Obrázek 9 Graf vyjadřující úspěšnost provedení na první pokus, vyšetření MABC-2, rovnováha Obrázek 10 Graf vyjadřující výsledná bodová hodnocení, vyšetření DNS FIT KID pozic jednotlivých dívek Obrázek 11 Graf porovnání DNS FIT KID pozic, celkové bodové zhodnocení Obrázek 12 Pozice brouka, testovaná probandka 3. J.Š, vlevo před zahájením programu, vpravo po realizaci programu Obrázek 13 Pozice kočky, testovaná probandka 1. N.Š, vlevo před zahájením programu, vpravo po realizaci programu Obrázek 14 Pozice medvěda, testovaná probandka 4. K.T, vlevo před zahájením programu, vpravo po realizaci programu

116 Obrázek 15 Pozice slona, testovaná probandka 5.E.S. vlevo před zahájením programu, vpravo po realizaci programu Obrázek 16 Graf vyjadřující pozorované patologické odchylky, vyšetření DNS FIT KID motorických dovedností jednotlivých dívek

117 12 SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK Tabulka 1 Konkrétní anatomický podklad SSP Tabulka 2 Test MABC-2 pro 7 10 leté děti (verze AB2) Tabulka 3 Testování a vyhodnocení Tabulka 4 Probandky z kontrolní skupiny a jejich věk Tabulka 5 Vstupní vyšetření aspekcí zepředu, kontrolní skupina Tabulka 6 Vstupní vyšetření aspekcí zepředu, kontrolní skupina Tabulka 7 Vstupní vyšetření aspekcí zepředu, kontrolní skupina Tabulka 8 Vstupní MABC-2 testování hrubé motoriky, AC1 a AC2, kontrolní skupina Tabulka 9 Vstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal1, kontrolní skupina Tabulka 10 Vstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal2, kontrolní skupina. 42 Tabulka 11 Vstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal3, kontrolní skupina. 43 Tabulka 12 Vstupní vyšetření DNS FIT KID pozic, kontrolní skupina Tabulka 13 Vstupní vyšetření DNS FIT KID motorických dovedností, kontrolní skupina Tabulka 14 Výstupní vyšetření aspekcí zepředu, kontrolní skupina Tabulka 15 Výstupní vyšetření aspekcí zboku, kontrolní skupina Tabulka 16 Výstupní vyšetření aspekcí zezadu, kontrolní skupina Tabulka 17 Výstupní MABC-2 testování hrubé motoriky, AC1 a AC2, kontrolní skupina Tabulka 18 Výstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal1, kontrolní skupina 53 Tabulka 19 Výstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal2, kontrolní skupina 53 Tabulka 20 Výstupní MABC-2 testování rovnováhy Bal3, kontrolní skupina 54 Tabulka 21 Výstupní vyšetření DNS FIT KID pozice, kontrolní skupina Tabulka 22 Výstupní vyšetření DNS FIT KID motorických dovedností, kontrolní skupina Tabulka 23 Probandky se cvičebním programem a jejich věk

118 Tabulka 24 Vstupní vyšetření aspekcí zepředu, skupina se cvičebním programem Tabulka 25 Vstupní vyšetření aspekcí zboku, skupina se cvičebním programem Tabulka 26 Vstupní vyšetření aspekcí zezadu, skupina se cvičebním programem Tabulka 27 Vstupní MABC-2 testování hrubé motoriky, AC1 a AC2, skupina se cvičebním programem Tabulka 28 Vstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal1, skupina se cvičebním programem Tabulka 29 Vstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal2, skupina se cvičebním programem Tabulka 30 Vstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal3, skupina se cvičebním programem Tabulka 31 Vstupní vyšetření DNS FIT KID pozice, skupina se cvičebním programem Tabulka 32 Vstupní vyšetření DNS FIT KID motorických dovedností, skupina se cvičebním programem Tabulka 33 Výstupní vyšetření aspekcí zepředu, skupina se cvičebním programem Tabulka 34 Výstupní vyšetření aspekcí zboku, skupina se cvičebním programem Tabulka 35 Výstupní vyšetření aspekcí zezadu, skupina se cvičebním programem Tabulka 36 Výstupní MABC-2 testování hrubé motoriky, AC1 a AC2, skupina se cvičebním programem Tabulka 37 Výstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal1, skupina se cvičebním programem

119 Tabulka 38 Výstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal2, skupina se cvičebním programem Tabulka 39 Výstupní MABC-2 testování rovnováhy, Bal3, skupina se cvičebním programem Tabulka 40 Výstupní vyšetření DNS FIT KID pozice, skupina se cvičebním programem Tabulka 41 Výstupní vyšetření DNS FIT KID motorických dovedností, skupina se cvičebním programem Tabulka 42 Tabulka dosažených hladin významnosti Testů shody dvou relativních četností (p-hodnoty) pro jednotlivé parametry Tabulka 43 Tabulka dosažených hladin významnosti Testů shody dvou relativních četností (p-hodnoty) pro jednotlivé parametry Tabulka 44 Tabulka dosažených hladin významnosti Testů shody dvou relativních četností (p-hodnoty) pro jednotlivé parametry Tabulka 45 Tabulka dosažených hladin významnosti Testů shody dvou relativních četností (p-hodnoty) pro jednotlivé parametry

120 13 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Cvičebníček... I Příloha 2 Testovací sada... III Příloha 3 MABC-2 záznamový arch, ukázka... IV Příloha 4 Vstupní individuální vyšetření kontrolní skupiny... V Příloha 5 Výstupní individuální vyšetření kontrolní skupiny... X Příloha 6 Vstupní individuální vyšetření skupiny se cvičebním programem. XVI Příloha 7 Výstupní individuální vyšetření skupiny ze cvičebního programu XXII Příloha 8 Výstupní vyšetření kontrolní skupiny s vyznačenými změnami.. XXVI Příloha 9 Výstupní vyšetření skupiny se cvičebním programem s vyznačenými změnami... XXX 120

121 Příloha 1 Cvičebníček I

122 Cvičeb če a vyb a é jed tlivé p zice terapii [30] II

123 Příloha 2 Testovací sada MABC-2 testovací sada [Vlastní zdroj] III

124 Příloha 3 MABC-2 záznamový arch, ukázka MABC-2 záznamový arch, ukázka [vlastní zdroj] IV