VIRTUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROSTŘEDÍ NA FAME UTB VE ZLÍNĚ

Transkript

1 VIRTUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROSTŘEDÍ NA FAME UTB VE ZLÍNĚ Bedřich Zimola, Radek Benda Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, Ústav informatiky a statistiky Klíčová slova: virtuální vzdělávací prostředí, on-line learning, e-learning, distanční vzdělávání Abstrakt: Příspěvek představuje přístup k tvorbě virtuálního vzdělávacího prostředí na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně v rámci komplexního fakultního programu DIGITALIZACE. Jsou představeny dílčí cíle a konečný cíl, výchozí situace a současný stav, jednotlivé postupové kroky, časové horizonty a odpovědnosti kompetentních pracovníků a fakultních útvarů. Fakulta managementu a ekonomiky se problematice věnuje přibližně dva roky. Názory na podporu výuky a studia informačními technologiemi, především Internetu, se postupně vyvíjely od e-učebních textů a ozvučených prezentací, přes komplexní multimediální studijní materiály na CD-ROM pro platformu CBL (Computer-Based Learning), až k virtuálnímu vzdělávacímu prostředí vytvořenému v rámci LMS (Learning Management System) přístupnému prostřednictvím Internetu. Na výběru vhodného LMS pracoval projektový tým, učitelé FaME budou odpovědni plně za obsah kurzů a jeho didaktickou úroveň, částečně za jeho technologické provedení a vložení do LMS a plně za vedení distančního resp. kombinovaného studia. Abstract: This contribution represents an approach to the development of a virtual learning environment at the Faculty of Management and Economics of Tomas Bata University in Zlin, within the framework of a complex development programme of the faculty called "DIGITALISATION". Partial goals, the final objective, the original and current states, the individual progress steps, the time schedule and the responsibilities of the faculty staff and departments are described herein. The Faculty of Management and Economics has been pursuing this topic for about two years. Views on support of information technology especially the Internet for teaching and learning, has been developing and changing step by step from e-textbooks and voiced over presentations through complex multimedia learning materials on CD- ROMs for CBL (Computer-Based Learning) right up to the Virtual Learning Environment developed within the framework of the LMS (Learning Management System) and accessible via the Internet. A project team has been working on the testing and selection of suitable LMS. Faculty teaching staff will be fully responsible for the content and didactical standards of the content of the courses, and partially for the technological processing and their inclusion into the LMS and fully for the execution of distance or combined learning studies. 117

2 1. Úvod Na Fakultě managementu a ekonomiky ve Zlíně byl s počátkem roku 2000 vyhlášen program "DIGITALIZACE", který se stal základem informační strategie fakulty. Stěžejním projektem bylo vybudování fakultního, resp. univerzitního intranetu, který zabezpečí podporu komunikace mezi všemi subjekty instituce (učitelé, studenti, ústavy, útvary) na kvalitativně vyšší úrovni. Dílčím projektem v rámci programu DIGITALIZACE pro oblast vlastní výuky a studia je vytvoření virtuálního vzdělávacího prostředí s širokou podporou všech forem studia, především však distančního resp. kombinovaného studia a celoživotního vzdělávání. Podpora vzdělávacího procesu bude spočívat v přístupu prostřednictvím Internetu k základním informacím o studijním programu a jednotlivých kurzech, v dostupnosti studijních materiálů ve formě učebních textů, prezentací, případně multimediálních prezentací, řešených příkladů, diskuzních problémů a námětů, testů, v zpřístupnění internetových informačních zdrojů a poskytnutí prostředků pro komunikaci mezi přímými účastníky kurzu, tj. studenty a učiteli i mezi studenty navzájem. 2. Virtuální vzdělávací prostředí Problematika virtuálního vzdělávání, resp. virtuálního vzdělávacího prostředí je v naší zeměpisné poloze relativně nová; neuškodí tedy uvést některé pojmy, s kterými se můžeme v této oblasti setkat. Přitom český slovník se teprve tvoří a význam stejných anglických výrazů je více či méně rozdílně chápán v závislosti na autorovi, který je používá, či prostředí, v kterém se autor pohybuje, např. USA vers. Evropa, univerzitní vers. podnikové prostředí; naopak výklad a používání různých pojmů může mít téměř ekvivalentní obsah. Vždy se však jedná o nejrůznější formy technologiemi podporovaného distančního vzdělávání. 2.1 Vybrané základní pojmy Nejširším pojmem je e-learning (elearning) = Technology-Based Learning, který pokrývá široký soubor aplikací a procesů, včetně CBL (computer-based learning), WBL (web-based learning), synchronní formu on-line výuky (virtual classrooms), spolupráci a komunikaci po síti. Pro potřeby vzdělávání se definuje e-learning jako poskytnutí obsahu kurzu prostřednictvím všech elektronických médií, včetně Internetu, intranetů, extranetů, satelitních přenosů, audio/video záznamů, interaktivních televizních přenosů, CD-ROM médií. E-learning je definován mnohem úžeji než distanční vzdělávání, které může zahrnovat studijní program nebo jednotlivé kurzy založené na textových materiálech a vedené prostřednictvím písemné korespondence. On-line Learning = Web-based Learning = Internet-based Learning tvoří jen část e-learning a popisuje studium prostřednictvím Internetu, intranetu nebo extranetu, téměř výlučně na základě web technologie. 118

3 Úroveň sofistikovanosti on-line studia může být velmi různá. Základní on-line studijní kurz zahrnuje učební text, grafiku, cvičení, testy, zaznamenává hodnocení apod. Sofistikovaný on-line kurz obsahuje animace, simulace, audio/video sekvence, diskusní skupiny, on-line semináře a konzultace v synchronním režimu, odkazy na další internetové zdroje apod. On-line studium může probíhat synchronní nebo asynchronní formou. Synchronní forma představuje v reálném čase, učitelem vedenou výuku, kdy všichni účastníci (učitel, studenti) jsou připojeni k počítačové síti ve stejném čase a komunikují přímo mezi sebou. Využívají při tom prostředky pro video konference, chat, sdílení aplikací, společně označované jako virtual classroom. Asynchronní forma představuje studium, ve kterém nejsou účastníci připojeni ve stejném čase k síti. Studenti si sami volí v určitém rozsahu vlastní tempo studia. Pracují s učebními texty, prezentacemi, plní zadané úkoly, komunikují prostřednictvím a diskusních skupin. Computer-based Learning se vztahuje ke kurzům distribuovaným např. prostřednictvím CD-ROM a prezentovaným na počítači, který není připojen k síti. Učební materiály kurzu nejsou vybaveny odkazy na studijní zdroje mimo kurz. Pojem e-training = Corporate e-learning se používá pro podnikové vzdělávání. Tedy e-training popisuje podnikové vzdělávání (trénink) poskytovaný prostřednictvím e-learning. Podnikové vzdělávání je také více zaměřeno na osvojení si znalostí a dovedností požadovaných v daném podniku. Virtuálním vzdělávacím prostředím (VLE- Virtual Learning Environment) se v širším slova smyslu rozumí vytvoření podmínek pro studium s omezenou přímou účastí učitele na základě využití informačních technologií, v užším slova smyslu pak na základě využití internetových technologií. Tedy v souladu s výše uvedenými pojmy jej lze označit prostředím pro realizaci e-learning, resp. on-line learning. 2.2 Současný stav Zavádění a využívání virtuálního vzdělávání je v České republice teprve v počátcích. Na Internetu se začínají objevovat jednotlivé kurzy v rámci rekvalifikací a celoživotního vzdělávání, případně jako podpora studentům kombinovaného studia. Snahy českých vysokých škol vyrovnat se s novými trendy ve vzdělávacích technologiích a využít je ve svůj prospěch jsou zřetelné a mohou být dokumentovány právě na konferencích ICTE nebo BELCOM. V následujícím textu popisujeme přístup Fakulty managementu a ekonomiky ve Zlíně k této problematice. 119

4 3. Projekt virtuálního vzdělávacího prostředí na Fakultě managementu a ekonomiky 3.1 Cíl projektu Cílem projektu je vytvořit na Fakultě managementu a ekonomiky ve Zlíně virtuální vzdělávací prostředí, které bude postupně podporovat všechny formy studia. První na řadě je kombinovaná forma studia, která s podporou virtuálního vzdělávacího prostředí zůstane stále kombinovanou, ale podstatně změní strukturu výuky studia ve prospěch snížení objemu přímé výuky ve škole a posílení samostudia prostřednictvím Internetu. Vzdělávací prostředí vyvinuté pro kombinovanou formu studia může beze změny být vhodné rovněž pro prezenční formu, např. elektronická forma skript, opakování přednášek pomocí ozvučených prezentací, řešení kontrolních úkolů, příkladů, apod. Následovat pak budou programy celoživotního vzdělávání, komerční distanční kurzy pro průmyslové, obchodní a podnikatelské okolí a širokou veřejnost, u kterých již předpokládáme formu distančního studia. Poslední studijní program, který bude podpořen virtuálním vzdělávacím prostředím, je studium MBA. 3.2 Postupové kroky Co představuje vytvoření virtuálního vzdělávacího prostředí? Odpověď současně vymezuje jednotlivé etapy realizace projektu. I. Teoretická příprava projektu- sběr základních informací o dané problematice, stanovení cíle, analýza výchozí situace, vytyčení postupových kroků, identifikace klíčových faktorů úspěšnosti řešení. (leden 2000-duben 2001) II. Výběr softwarového produktu podporujícího virtuální vzdělávací prostředí (Learning/Course Management System)- analýza trhu uvedených produktů, analýza potřeb a možností fakulty, testování užšího výběru produktů. (prosinec prosinec 2001) III. Nákup softwarového produktu a odpovídajícího hardware. (duben 2002) IV. Teoretická příprava učitelů v problematice virtuálního vzdělávacího prostředí- technická a pedagogická specifika prostředí, tvorba e-formy studijních textů, prezentací, testů a dalších podpůrných materiálů, průprava k jednotlivým funkcím prostředí. (prosinec 2001-duben 2002) V. Teoretická příprava učitelů v problematice didaktiky distančního vzdělávání- metodika tvorby učebních opor pro distanční vzdělávání, metodika vedení distančních kurzů. (prosinec 2001-duben 2002) VI. Vytvoření obsahu kurzů- softwarově nezávislé stavební prvky (základní informace o kurzu, sylabus, studijní texty, prezentace, úkoly), prvky závislé na softwarovém prostředí (testy). VII. Naplnění virtuálního vzdělávacího prostředí obsahem kurzů. (květen 2002-září 2002) 120

5 VIII. Provoz pilotních kurzů a jejich vyhodnocení. (říjen 2002-únor 2003) 3.3 Teoretická příprava projektu Základní orientace v dané problematice bylo v počátcích dosaženo především prostřednictvím zahraničních internetových zdrojů, sborníků domácích i zahraničních konferencí, osobními jednáními s evropskými partnery, pasivní účastí na odborných konferencích. Současně se stupněm poznání se formoval i cíl projektu- od původního záměru (leden-duben 2000) vytvořit off-line studijní podporu založenou na multimediálních studijních materiálech na CD ROM médiích jsme přešli (listopad/prosinec 2000) k současnému cíli vytvoření on-line podpory (přitom off-line doplňková podpora není vyloučena). Pak se soustředil náš zájem na analýzu softwarových prostředí podporujících virtuální vzdělávání. Opět jsme vycházeli ze srovnávacích studií produktů dostupných v Internetu, z dokumentace jednotlivých produktů, z poznatků a zkušeností v této oblasti pokročilejších akademických pracovišť, případně z vlastního testování trial verzí produktů. Stav v dané problematice a záměry na vysokých školách v České republice jsme se pokoušeli zmapovat v rámci bakalářské práce v akad. roce 2000/2001. Současný projekt tak, jak je formulován v tomto příspěvku, se datuje k dubnu Výchozí situace a přístup k přípravě obsahu kurzů Základními stavebními kameny kurzů ve virtuálním vzdělávacím prostředí budou studijní texty a prezentace. V současné době jsou pokryty asi z 70% kurzy přednášené v rámci prezenční formy studijními texty učitelů fakulty. Jsou vydávány jak v klasické tištěné podobě, tak v e-formě ve formátu PDF na CD ROM (zatím jen jako alternativní médium). Pokud budou studijní texty důsledně obsahovat přehledy, shrnutí, kontrolní otázky, řešené i neřešené příklady, úkoly a náměty k zamyšlení, mohou se stát vhodným studijním materiálem kurzu virtuálního prostředí. Prezentace v e-formě (výlučně v PPT formátu) jsou používány asi v 25% přednášených kurzů. Pro kurzy virtuálního prostředí zamýšlíme ozvučit tyto prezentace mluveným doprovodem přednášejícího a navodit tak situaci simulace přítomnosti na přednášce. Samozřejmě, že základní informace o studijním programu a jednotlivých kurzech (anotace, seznam přednášek, sylabus) jsou již nyní k dispozici studentům prezenční formy. Předpokládáme, že postupem času budou, a doufejme i ve spolupráci s dalšími vysokoškolskými pracovišti, tvořeny multimediální tematické knihovny objektů typu texty, obrázky, video sekvence, odkazy apod., které jsou na Internetu při vzdělávacích portálech zcela běžné. Pomocí nich pak bude možné obsah e-kurzů postupně modernizovat. 121

6 3.5 Podpora projektu a klíčové faktory úspěchu Projekt vytvoření virtuálního vzdělávacího prostředí se zrodil ve všeobecně známých podmínkách existence vysokého školství v České republice, charakterizovaných zejména akutním nedostatkem finančních prostředků. Přesto (nebo právě proto) je nutné specifikovat podmínky a klíčové faktory pro úspěšnou realizaci projektu. Úspěch projektu spočívá dílem v práci projektového týmu (teoretická příprava, výběr SW produktu, vedení přípravy učitelů, řízení projektu), dílem v práci všech učitelů fakulty (účast v přípravě k tvorbě kurzů, tvorba kurzů, naplnění virtuálního vzdělávacího prostředí obsahem kurzů). Všichni účastníci projektu musí být podporováni vedením fakulty jak deklaračně (zakotvení v dlouhodobém záměru fakulty), tak finančně (honorování projektového týmu i učitelů za přípravu kurzů). Tato jasně formulovaná a deklarovaná podpora ze strany vedení fakulty pak může vytvořit předpoklad pro ztotožnění se všech zúčastněných s uvedeným projektem a jeho důležitostí a nezbytností pro rozvoj fakulty. Zatímco podpora deklarativní je jednoznačná, k uskutečnění finanční podpory jsou hledány cesty alternativní (grantové agentury) k financování v rámci státního příspěvku. 3.6 Výběr softwarového produktu V současné době existuje řada softwarových produktů podporujících on-line virtuální vzdělávací prostředí. Jaké základní funkce obsahují tyto produkty (LMS/CMS)? Ve srovnávacích studiích je uváděno celkem 94 různých vlastností a funkcí, které lze seskupit např. do následujících skupin: Nástroje pro vývoj a řízení kurzu jako celku Nástroje pro vytvoření a správu obsahu kurzu Nástroje pro komunikaci Nástroje pro hodnocení pokroku studenta Nástroje pro správu osobních informací Nástroje pro využívání internetových informačních zdrojů Nástroje pro správu systému Existuje minimálně 40 produktů kategorie LMS/CMS (na ně je upřena naše rozhodovací pozornost), které obsahují všechny potřebné vlastnosti a funkce zajišťující plnou podporu on-line virtuálního vzdělávání v asynchronním i synchronním režimu. Rozdíly jsou v jednoduchosti používání jak studentem, tak tvůrcem kurzu, v pestrosti používaných formátů dokumentů, v licenční a cenové politice apod. Právě tyto uvedené charakteristiky jsou hlavními kritérii při rozhodování o výběru nejvhodnějšího produktu. Pro hodnocení byly využívány nejrůznější informační zdroje jako srovnávací studie, dokumentace produktů, DEMO kurzy v prostředí jednotlivých produktů, zkušenosti českých vysokoškolských pracovišť, jakož i zkušenosti z vlastní tvorby kurzů pomocí některých produktů. Na základě doposud provedených analýz se jeví jako nejvhodnější produkty WebCT a e-doceo. 122

7 4. Závěr Ve vymezeném prostoru našeho příspěvku bylo cílem zveřejnit základní záměry, postup a současný stav, případně dosažené dílčí výsledky řešení problematiky vytváření virtuálního vzdělávacího prostředí na Fakultě managementu a ekonomiky ve Zlíně. Jsme si plně vědomi toho, že ač nejsme již na samém počátku cesty, urazili jsme k vytčenému cíli jen její malou část. Ale vykročili jsme a jsme přesvědčeni, že správným směrem. Zdali tomu tak skutečně je, bychom rádi konfrontovali s pokročilejšími pracovišti na všech úrovních a nejrůznějších fórech věnovaných tématu, jako např. konference ICTE, BELCOM nebo E-learn. V rámci všeobecného pokroku jsme přístupni jakékoliv spolupráci v rámci českých a slovenských vysokoškolských pracovišť. Kontaktná adresa : RNDr. Bedřich Zimola, Ing. Radek Benda Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta managementu a ekonomiky Ústav informatiky a statistiky Mostní Zlín zimola@fame.utb.cz, jurencak@fame.utb.cz 123