Výpočet energetické náročnosti budov

Transkript

1 Výpočet eergeticé áročosti budov Zbyě Svoboda FSv ČVUT Praha Eergeticá áročost budov Výpočet eergeticé áročosti budov t. výpočet ročí dodaé vytápěí chlaeí přípravu teplé vody uceé větráí úpravu vlhosti vitřího vduchu a osvětleí e provádě v souladu s EN ISO a podle pricipů vyhlášy MPO ČR č. 78/2013 Sb. a MDVRR SR č. 364/20 Z.. V ásleduícím textu e použita termiologie podle vyhlášy MPO ČR č. 78/2013 Sb.: Poáma termiologii potřeba eergie (tepla/chladu vypočteá spotřeba eergie pomocá eergie dodaá eergie celová dodaá eergie eobovitelá primárí eergie celová primárí eergie Eergie potřebá a daý účel (vytápěí chlaeí příprava teplé vody a předpoladu 100 % účiosti všech techicých systémů. Jde o teoreticou hodotu be vlivu eergeticých trát v techicých systémech. Eergie potřebá a daý účel s vlivem účiostí všech techicých systémů. Vypočte se potřeby eergie a ahrue vliv účiosti droů distribuce a sdíleí eergie. Eergie potřebá pro provo pomocých techicých systémů (apř. čerpadel regulace či říeí. Předpoládaá celová spotřeba daý účel. Staoví se ao součet vypočteé spotřeby eergie a pomocé eergie. Tato hodota se může více či méě blížit sutečé spotřebě eergie v budově. Součet všech dílčích dodaých eergií do budovy. Předpoládaá eobovitelá část eergie přírody terá e dodáváa do budovy edotlivými eergoositeli a terá eprošla žádým procesem přeměy. Předpoládaé celové možství eergie přírody teré e dodáváo do budovy edotlivými eergoositeli a teré eprošlo žádým procesem přeměy. Je součtem obovitelé a eobovitelé primárí eergie. odoceí ó a budovy Kro výpočtu Dále uvedeé vtahy se platí pro výpočet eergeticé áročosti edotlivých tepelých ó a ěž byla budova rodělea. elová dodaá eergie a celou budovu se staovue ao součet dodaých eergií edotlivých ó. Samotý výpočet eergeticé áročosti budov (dále ENB se stadardě provádí s měsíčím roem výpočtu. Pro edodušší poue vytápěé budovy teré evyužívaí obovitelé droe eergie le pro orietačí hodoceí (t. mimo rámec příslušých vyhláše použít i seóí typ výpočtu. 1. elová ročí dodaá eergie elová ročí dodaá eergie (t. eergeticá áročost óy či budovy EP se staovue obecého vt: EP EP + EP + EP + EP + EP + EP (1 fuel F R W L elová ročí dodaá eergie de EP e ročí dodaá vytápěí [GJ] EP e ročí dodaá chlaeí [GJ] EP F e ročí dodaá uceé větráí [GJ] EP R e ročí dodaá

2 Měrá dodaá eergie eergie úpravu relativí vlhosti vitřího vduchu [GJ] EP W e ročí dodaá přípravu teplé vody [GJ] a EP L e ročí dodaá osvětleí [GJ]. elová ročí měrá dodaá eergie EP A v Wh/(m 2.ro se pa staoví: EP fuel A EP (2 Af Af de EP fuel e celová ročí dodaá eergie [GJ/ro] a A f e celová eergeticy vtažá (podlahová plocha budovy staoveá věších roměrů [m 2 ]. Ročí dodaá vytápěí Vypočteá spotřeba eergie v distribučím systému 2. Ročí dodaá vytápěí Ročí dodaá vytápěí EP se staoví obecě ao součet měsíčích dodaých eergií a vytápěí EP přičemž dílčí dodaá vytápěí v -tém měsíci se určí ao součet vypočteých spotřeb eergie edotlivých droů tepla a eergií dodaých oolího prostředí (apř. sluečí eergie v případě solárích oletorů či eergie spodí vody v případě tepelého čerpadla. V ročí dodaé eergii a vytápěí EP e ahruta i pomocá vytápěí t. provo čerpadel regulace říeí apod. Používá se vtah EP ( fuel + sc + aux 1 m dis t dis + + hp t 1 t 1 OP ge t 1 η ge f f + sc + aux de m e počet tepelých čerpadel e počet ostatích droů tepla dis e vypočteá spotřeba eergie v distribučím systému vytápěí v -tém měsíci [J] f e podíl dis připadaící a příslušý dro tepla [-] OP get e ročí provoí topý fator t-tého tepelého čerpadla [-] η ge e celová průměrá účiost výroby tepla -tým droem tepla [-] sc e eergie e solárích oletorů použitá a vytápěí v -tém měsíci [J] staoveá podle apitoly 9 aux e pomocá vytápěí v -tém měsíci [J] staoveá podle apitoly 8 a hpt e eergie ísaá oolího prostředí v -tém měsíci t-tým tepelým čerpadlem [J] terou le staovit e vt OP 1 (4 ge t hp t dis f t OP ge t Měsíčí vypočteá spotřeba eergie v distribučím systému vytápěí se staoví e vt: ( 1 f d dis + sc η em η dis η em η dis (3 (5 de d e potřeba tepla a vytápěí v -tém měsíci [J] f e podíl potřeby tepla dodávaý VZT edotami [-] η em e účiost sdíleí tepla mei vytápěým prostředím a distribučími prvy otopé soustavy (apř. tělesy [-] e část potřeby tepla a vytápěí dodávaá do óy v -tém měsíci VZT edotami [J] η em e účiost sdíleí tepla mei vytápěým prostředím a distribučími prvy VZT (apř. vyústami [-] η dis e účiost systému distribuce tepla [-] η dis e účiost systému distribuce tepla pomocí systému VZT [-] a sc e eergie e solárích oletorů použitá a vytápěí v -tém měsíci [J]. Neí-li do hodoceé óy dodávaé teplo VZT edotami přecháí vtah (5 samořemě a výraě edodušší tvar d dis sc η em η dis (6.

3 Teplo dodávaé VZT Část potřeby tepla a vytápěí dodávaou VZT edotami le staovit e vt ( sup e t θ θ (7 de θ sup e průměrá měsíčí teplota vduchu přiváděého do vytápěého prostoru VZT edotami (předpoládá se vždy vyšší ež θ e a θ [ ] θ e e průměrá měsíčí teplota veovího vduchu [ ] t e déla -tého měsíce [s] a e měrý tepelý to připadaící a VZT edoty [W/K] terý se určí: a pro případy dy platí V > ( f V vet f e vt θ sup θi V + θ sup θe ρ c (8 θ i θe + [( 1 f ] ( rc V fvet Vf 1 η hr θ sup θe b pro ostatí případy e vt θ sup θ i ρ c V (9 θ θ sup e přičemž ρ e hustota vduchu [g/m 3 ] c e měrá tepelá apacita vduchu [J/(g.K] θ i e ávrhová vitří teplota [ ] f rc e čiitel recirulace vduchu [-] η hr e účiost pětého ísáváí tepla ve VZT edotách [-] V f e ámý obemový to vduchu uceým větráím [m 3 /s] f vet e podíl času se spuštěým uceým větráím [-] a V e obemový to vduchu potřebý aištěí požadovaé dodávy tepla v -tém měsíci [m 3 /s] staoveý e vt d f V (10 ρ c ( θ sup θi t de t e déla -tého měsíce [s]. Čiitel recirulace musí přitom split podmíu: f V f V vet f rc. (11 V odota musí taé split podmíu d f ( Potřeba tepla a vytápěí aby emohlo doít eodůvoděému polesu potřeby tepla a vytápěí. Potřebu tepla a vytápěí hodoceé óy v -tém měsíci d le staovit postupem podle EN ISO Používá se vtah d ht g g η (13 v ěmž ht e potřeba tepla a porytí tepelé tráty v -tém měsíci [J] g e veliost tepelých isů v -tém měsíci [J] a η g e fator (čiitel stupeň využitelosti tepelých isů [-]. V případě dy e potřeba tepla ht áporá (t. eí třeba dodávat teplo a porytí tepelé tráty se uvažue i d 0 J a využitelé vitří isy se estaovuí. Potřeba tepla a porytí tepelé tráty se staovue stadardím působem podle evropsých orem ao ( T + V ( i e t ht θ θ (14 de T e měrý tepelý to prostupem [W/K] V e měrý tepelý to větráím [W/K] a t e déla -tého měsíce [s].

4 Měrý tepelý to prostupem Měrý tepelý to větráím Měrý tepelý to prostupem le obecě určit vtahem + + (15 T d g u de d e měrý tepelý to ostrucemi mei vytápěým prostorem a věším vduchem [W/K] g e měrý tepelý to ostrucemi ve styu se emiou (obecě proměý během rou [W/K] a u e měrý tepelý to ostrucemi přilehlými prostorům s eupravovaým vitřím prostředím (be vytápěí a chlaeí [W/K]. Podrobé defiice všech tří měrých tepelých toů le alét v EN ISO a EN ISO Měrý tepelý to větráím se staoví e vt ρ c (16 ve V v de ρ e hustota vduchu [g/m 3 ] c e měrá tepelá apacita vduchu [J/(g.K] a V v e obemový to vduchu pro větráí hodoceé óy [m 3 /s] terý může být urče podle EN ISO pro přiroeé větráí ao V (17 v V a a pro uceé větráí ao V v ' ( Va + Vx ( fvet + [( 1 hr Vf + Vx ] fvet 1 η (18 de e odhadutá průměrá iteita přiroeého větráí [1/s] V a e obem vduchu v hodoceé óě [m 3 ] f vet e podíl času se spuštěým uceým větráím [-] η hr e účiost pětého ísáváí tepla ve VZT edotách [-] V f e ámý obemový to vduchu aištěý uceým větráím [m 3 /s] a V x e obemový to vduchu etěsostmi v režimu přiroeého větráí [m 3 /s] terý se určí ao V ' x Va 50 e de 50 e iteita výměy vduchu při tlaovém rodílu 50 Pa mei iteriérem a exteriérem [1/s] a e e součiitel charateriuící atížeí budovy větrem podle EN ISO [-]. Posledí epopsaou veličiou e vt (18 e obemový to vduchu etěsostmi v režimu uceého větráí V x [m 3 /s] terý le staovit ao V x 1+ V f e a 50 e V1 V Va de f e součiitel charateriuící atížeí budovy větrem podle EN ISO [-] V 1 e obemový to vduchu přiváděého uceým větráím [m 3 /s] a V 2 e obemový to vduchu odváděého uceým větráím [m 3 /s]. (19 (20 Tepelé isy Tepelé isy g se staovuí v souladu s EN ISO ao součet vitřích isů a isů od sluečího ářeí: g it + sol (21 de it sou vitří tepelé isy v hodoceé óě v -tém měsíci [J] a sol sou tepelé isy od sluečího ářeí v hodoceé óě v -tém měsíci (staoveé pro režim vytápěí [J]. Solárí isy sol se staovuí obecě ao součet sol sol gl + sol op + sol spec + sol u (22 de solgl sou solárí isy průsvitými ostrucemi [J] solop sou solárí isy eprůsvitými ostrucemi [J] solspec sou solárí isy speciálími ostrucemi (apř. imími ahradami Trombeho stěami apod. [J] a solu sou solárí isy přilehlých evytápěých prostor [J].

5 Solárí isy oy Pro průsvité ostruce (oa světlíy prosleé stěy atd. umístěé přímo v hodoceé óě se používá vtah ( Fsh ob Fsh gl Fgl A Fw g Isol r sol gl (23 de F shob e orečí čiitel stíěí -tého oa pevými přeážami [-] F shgl e průměrý orečí čiitel cloěí -tého oa pohyblivými stíícími prostředy [-] F gl e orečí čiitel asleí -tého oa (podíl plochy prosleí celové ploše oa [-] A e celová (sladebá plocha -tého oa [m 2 ] F w e orečí fator pro rodílý směr dopadu ářeí (stadardě 09 [-] g e propustost sluečího ářeí -tého oa pro olmý dopad ářeí (úda od výrobce [-] I sol e možství dopadaící sluečí -té oo v -tém měsíci [J/m 2 ] a r e výměa tepla sáláím mei povrchem -tého oa a oblohou v -tém měsíci [J]. Výměa tepla sáláím r ve vt (23 se uvažue dvěma působy v ávislosti a působu ohleděí solárích isů eprůsvitými ostrucemi: a sou-li solárí isy eprůsvitými ostrucemi aedbáy e v souladu s EN ISO aedbáa i výměa sáláím mei oy a oblohou r b sou-li solárí isy eprůsvitými ostrucemi ahruty do výpočtu ohledňue se i výměa sáláím r a to podle vt ( Rse U A hr er t Φ (24 r Fr r t Fr θ de F r e čiitel váemého osáláí mei -tou ostrucí a oblohou [-] (uvažue se F r 1 pro estíěou horiotálí plochu a F r 05 pro estíěou vertiálí plochu Φ r e tepelý to sáláím mei -tou ostrucí a oblohou v -tém měsíci [W] t e déla -tého měsíce [s] R se e tepelý odpor při přestupu tepla a věším povrchu -té ostruce [m 2.K/W] U e součiitel prostupu tepla -té ostruce [W/(m 2.K] A e celová (sladebá plocha -té ostruce [m 2 ] h r e součiitel přestupu tepla sáláím a věší straě -té ostruce [W/(m 2.K] a θ er e průměrý rodíl veoví teploty vduchu a dálivé teploty oblohy [ ]. Součiitel přestupu tepla sáláím h r le staovit edodušeým působem podle EN ISO ao ε hr 5 (25 Solárí isy stěami a střechou Vitří tepelé isy de ε e emisivita věšího povrchu -té ostruce [-] terá se uvažue v programu ostatí hodotou 09. Podobě edodušeě se uvažue i rodíl teplot θ er a to hodotou 11 K terá podle EN ISO odpovídá mírému podebému pásmu. Pro eprůsvité ostruce se solárí isy mohou buď aedbat ebo staovit podle vt ( Fsh ob s Rse U A Isol r sol op α (26 de F shob e orečí čiitel stíěí -té ostruce pevými přeážami [-] α Sc e pohltivost sluečího ářeí věšího povrchu -té ostruce [-] R se e tepelý odpor při přestupu tepla a věším povrchu -té ostruce [m 2.K/W] U e součiitel prostupu tepla -té ostruce [W/(m 2.K] A e celová plocha -té ostruce [m 2 ] I sol e možství dopadaící sluečí -tou ostruci v -tém měsíci [J/m 2 ] a r e výměa tepla sáláím mei povrchem -té ostruce a oblohou v -tém měsíci staoveá podle vt (24 [J]. Podrobé vtahy pro výpočet solárích isů speciálími ostrucemi (imí ahrady Trombeho stěy a solárí větraé stěy le alét v příloe E v EN ISO Vitří isy it se staovuí obecě ao součet it it oc + it ap + it lt + it u (27 de itoc sou vitří isy od osob [J] itap sou vitří isy od spotřebičů [J] itlt sou vitří isy od osvětleí [J] a itu sou vitří isy vedleších evytápěých prostor [J].

6 Zisy od osob Zisy od spotřebičů Zisy od osvětleí Pro vitří isy od osob se používá vtah it oc Af it foc qoc t (28 de A fit e celová podlahová plocha óy staoveá celových vitřích roměrů [m 2 ] f oc e časový podíl přítomosti osob v hodoceé óě [-] q oc e průměrá produce tepla osobami v óě [W/m 2 ] a t e déla -tého měsíce [s]. Pro vitří isy od spotřebičů se používá vtah it ap Af it fap qap t (29 de f ap e časový podíl provou spotřebičů v hodoceé óě [-] a q ap e průměrá produce tepla spotřebiči v óě [W/m 2 ]. Vitří isy od osvětleí se staovuí e vt ( 1 lt ( flt f Φlt t it lt 1 η (30 de η lt e průměrá účiost osvětlovací soustavy (žárove ářive apod. [-] f ltf e časový podíl provou odsávacích vetilátorů u osvětlovací soustavy [-] a Φ lt e průměrý přío eletřiy a osvětleí v -tém měsíci [W] terý se staoví ao flt Wlt Φ lt ( de f lt e čiitel podílu spotřeby eletřiy a osvětleí v -tém měsíci [-] a W lt e ročí potřeba eletřiy a osvětleí [Wh] staoveá e vt ( t F t W + lt W p Af it + Plt Fo D D N (32 ebo edodušeě e vt W lt W A (33 lt A f it Čiitel podílu spotřeby eletřiy de W p e ročí měrá potřeba eletřiy pro ouové osvětleí včetě eho řídícího systému [Wh/m 2 ] (podle EN se uvažue v případě edostatu údaů ao 6000 Wh/m 2 poud e v budově systém ouového osvětleí P lt e celový ámý istalovaý přío osvětleí v óě [W] F o e čiitel obsaeosti óy [-] F D e čiitel ávislosti a deím světle [-] t D e doba využití osvětleí během deího světla a ro [h] t N e doba využití osvětleí během oci a ro [h] a W lta e odhadutá měrá ročí dodaá osvětleí v óě [Wh/m 2 ]. Čiitele F o a F D ávisí především a typu budovy a a působu ovládáí osvětleí a pohybuí se od 07 do 10. Doby využití t D a t N ávisí a typu budovy. Za podroběší ometář stoí měsíčí čiitel podílu spotřeby eletřiy a osvětleí f lt. S pomocí této veličiy se rodělue a edotlivé měsíce celová ročí potřeba eletřiy a osvětleí a to erovoměrě v souladu s tím a e v daém měsíci často uté svítit. Používaí se ásleduící hodoty: Měsíc f lt Vitří isy pro íoeerget. domy Je uté upoorit že v metodice výpočtu slovesé vyhlášy 364/20 Z.. se čiitel podílu spotřeby eletřiy eobevue a ročí potřeba eletřiy a osvětleí se rodělue a edotlivé měsíce rovoměrě. V taovém případě se průměrý přío eletřiy a osvětleí v -tém měsíci staoví ao Wlt Φ lt ( Další alterativa se použie při hodoceí íoeergeticých rodiých domů podle TNI V tomto případě se pro vitří isy od osob spotřebičů a osvětleí použie vtah ( oc 70 + fl t 100 it oc (35

7 Fator využitelosti tepelých isů de oc e počet osob v budově [-] a fl e počet bytových edote v budově [-] přičemž a 1 osobu musí připadat miimálě 20 m 2 celové podlahové plochy. Zbývá určit fator využitelosti tepelých isů pro režim vytápěí η g. Tato hodota ávisí eda a působu regulace otopé soustavy eda a tepelé setrvačosti obalových ostrucí óy a a poměru mei tepelými isy a trátami. Pro óy be automaticé regulace otopé soustavy e fator využitelosti η 0 (36. g Pro soustavy s regulací se staovue e vt g 1 η pro < 0 a η pro g 1 a + 1 a 1 η pro bylé případy (37 g a+ 1 1 přičemž e poměr mei tepelými isy a trátami v -tém měsíci staoveý ao g (38 ht a parametr a se určí e vt τ a a0 + (39 τ 0 de a 0 a τ 0 sou pomocé parametry ávislé a typu výpočtu (pro měsíčí výpočet e a 0 10 a τ 0 15 h a τ e časová ostata hodoceé óy [h] terou le buď přímo adat ebo určit e vt m τ (40 T V v ěmž T a V sou měré tepelé toy prostupem a větráím hodoceé óy [W/K] a m e vitří tepelá apacita óy [J/K]. Nerychlei i le určit ao m Af it m A (41 de ma e odhadutá plošá vitří tepelá apacita óy podle převažuícího typu ostrucí [J/(m 2.K]. Podroběší postup výpočtu vitří tepelé apacity óy uvádí EN ISO elový pohled Ročí dodaá chlaeí 3. Ročí dodaá chlaeí Dodaá chlaeí se počítá v souladu s EN ISO s měsíčím či ratším roem výpočtu a eávisle a výpočtu dodaé vytápěí. Může ta být výpočtově achyce i stav dy e v edom měsíci budova vytápěa i chlaea. Ročí dodaá chlaeí EP se staoví ao součet měsíčích dodaých eergií a chlaeí EP přičemž dílčí dodaá chlaeí v -tém měsíci se určí ao součet vypočteých spotřeb eergie dodávaých edotlivými droi chladu. V ročí dodaé eergii a chlaeí EP e ahruta i pomocá chlaeí (t. provo čerpadel říeí a regulace a provo pětého chlaeí. Používá se vtah

8 EP ( fuel + aux dis f 1 η EER e r f r + aux de e počet droů chladu dis e vypočteá spotřeba eergie v distribučím systému chlaeí v -tém měsíci [J] f e podíl dis připadaící a -tý dro chladu [-] EER e průměrý chladicí fator -tého droe chladu [-] e r e specificý součiitel eletricého příou chlaeí odeátoru ávislý a typu pětého chlaeí [-] f r e středí součiitel provou pětého chlaeí [-] a η e celová průměrá účiost výroby eergie -tým droem chladu [-] terou le staovit e vt: a pro absorpčí chlaeí se droem tepla v ogeeračí edotce: η EER (43 η ge P b pro absorpčí chlaeí s iým droem tepla: η EER (44 η ge c pro ostatí typy chlaeí: η EER (45 (42 Vypočteá spotřeba eergie v distribučím systému přičemž η gep e průměrá účiost výroby eergie v -té ogeeračí edotce [-] a η ge e průměrá účiost výroby eergie v -tém droi tepla [-]. Veličia aux ve vt (39 e celovou ročí dodaou pomocou eergií a provo čerpadel chladící soustavy [GJ] a staoví se podle apitoly 8. Měsíčí vypočteá spotřeba eergie v distribučím systému chlaeí se staoví e vt: dis em ( 1 f d + (46 η η η η dis em dis de d e potřeba chlaeí v -tém měsíci [J] f e podíl potřeby eergie dodávaý VZT edotami [-] η em e účiost sdíleí chladu mei chlaeým prostředím a distribučími prvy chladící soustavy [-] e část potřeby chlaeí dodávaá do óy v -tém měsíci VZT edotami [J] η em e účiost sdíleí chladu mei chlaeým prostředím a distribučími prvy VZT [-] η dis e účiost systému distribuce chlaeí [-] a η dis e účiost systému distribuce chlaeí systémem VZT [-]. Neí-li do hodoceé óy dodáváa chlaeí systémem VZT přecháí vtah (46 samořemě a výraě edodušší tvar dis d (47. η η em dis hlad dodávaý VZT Část potřeby chlaeí dodávaou VZT edotami le staovit e vt ( e t θ sup θ (48 de θ sup e průměrá měsíčí teplota vduchu přiváděého do chlaeého prostoru VZT edotami (předpoládá se ižší ež θ i [ ] θ e e průměrá měsíčí teplota veovího vduchu [ ] t e déla -tého měsíce [s] a e měrý tepelý to připadaící a VZT edoty [W/K] terý se určí:

9 pro případy dy platí θ e > θ sup e vtahů: aa pro V > ( f V : vet f θ i θ sup ρ c ( f rc V + fvet Vf + (( f rc V fvet V (49 θe θ sup 1 f ab pro V ( f V : vet f θi θsup ρ c V (50 θ θ e sup b pro případy dy platí θ e θ sup e vtahů: ba pro V > ( f V : vet f c ( f V + f V θ θ i sup ρ rc vet f (49b θe θ sup bb pro V ( f V : vet f θi θsup ρ c V (50b θ θ e sup přičemž ρ e hustota vduchu [g/m 3 ] c e měrá tepelá apacita vduchu [J/(g.K] θ i e ávrhová vitří teplota v režimu chlaeí [ ] f rc e čiitel recirulace vduchu [-] V f e ámý obemový to vduchu uceým větráím [m 3 /s] f vet e podíl času se spuštěým uceým větráím [-] a V e obemový to vduchu potřebý aištěí požadovaé dodávy chlaeí v -tém měsíci [m 3 /s] staoveý e vt V ρ c d f ( θi θsup t de t e déla -tého měsíce [s]. Čiitel recirulace musí přitom split podmíu: f V f V vet f rc (52 V terou program Eergie otrolue a adaou hodotu f rc případě podle potřeby síží. Program rověž otrolue aby hodota splila v případech dy platí θ e > θ sup podmíu d f (53 (51 Potřeba eergie a chlaeí Tepelé isy Potřeba eergie a emohlo ta doít eodůvoděému polesu potřeby chlaeí. Potřebu chlaeí hodoceé óy v -tém měsíci d le staovit postupem EN ISO Používá se vtah d g ls ht η (54 v ěmž g e veliost tepelých isů v -tém měsíci [J] ht e potřeba porytí tepelého tou mei iteriérem a exteriérem (může ít o trátu i is v -tém měsíci [J] a η ls e fator (stupeň čiitel využitelosti tepelých trát [-]. V případě dy sou tepelé isy g áporé (t. eí třeba chladit se uvažue i d 0 J a využitelé tepelé tráty se estaovuí. Veliost tepelých isů g se staoví e vtahů (21 až (35 přičemž se ohledí případé odlišosti pro chladící režim (apř. výraěší cloěí oe. Veliost potřeby eergie ht se staoví e vtahů (14 až (20. Ve výpočtu se uvažue průměrá měsíčí vitří teplota v chladícím režimu a případě i další parametry specificé pro režim chlaeí.

10 Fator využitelosti tepelých trát Fator využitelosti tepelých trát η ls ávisí a tepelé setrvačosti obalových ostrucí óy a a poměru mei tepelými isy a trátami. Staovue se e vt η 1 pro < 0 ls a η ls pro a a 1 η ls ( a+ 1 1 pro bylé případy (55 přičemž a parametr a se určí e vtahů (38 až (41 s tím že se do ich dosauí isy g a potřeba eergie ht pro chladící režim. Ročí dodaá uceé větráí 4. Ročí dodaá uceé větráí Ročí dodaá uceé větráí EP F se staoví ao součet měsíčích dodaých eergií a provo vetilátorů a měsíčích pomocých eergií a regulaci a říeí systému uceého trasportu vduchu. Používá se vtah ( F fuel + F aux ( ff ctl PF p t + F aux EP (56 F 1 1 de Faux e pomocá provo uceého větráí v -tém měsíci [J] staoveá podle apitoly A.8 f Fctl e váhový čiitel regulace vetilátorů [-] t e déla -tého měsíce [s] a P Fp e průměrý měsíčí eletricý přío vetilátorů [W] terý le staovit i e vt P P V (57 F p SFP v de P SFP e měrý přío vetilátorů [W.s/m 3 ] a V v e evyšší průměrý měsíčí obemový to vduchu dopravovaého s pomocí vetilátorů [m 3 /s]. V případě hodoty V v de podle situace buď o průměrý měsíčí obemový to vduchu a uceé větráí (t. V v f vet V f ebo o průměrý měsíčí obemový to vduchu a vytápěí (t. V podle vt (10 ebo o průměrý měsíčí obemový to vduchu a chlaeí (t. V podle vt (51. V případě souběhu více růých obemových toů vduchu se uvažue vždy evyšší hodota. elový pohled Ročí dodaá úpravu vlhosti 5. Ročí dodaá úpravu vlhosti vitřího vduchu Dodaá úpravu vlhosti vitřího vduchu se staovue e pro óy s uceým větráím hodoceé s měsíčím či ratším roem výpočtu. Ročí dodaá úpravu vlhosti vitřího vduchu EP R se staoví ao součet měsíčích dodaých eergií a úpravu vlhosti vitřího vduchu a měsíčích pomocých eergií a provo systému úpravy vlhosti vduchu. Používá se vtah EP R ( R + fuel + R fuel + R aux 1 R + dis η f R + R dis f 1 1 R + 1 R + η R + R aux de e počet droů vlhčováí ebo odvlhčováí R+dis e měsíčí vypočteá spotřeba eergie v distribučím systému vlhčováí [J] f R+ e podíl R+dis připadaící a -tý dro vlhčováí [-] η R+ e průměrá účiost -tého droe vlhčováí [-] R-dis e měsíčí vypočteá spotřeba eergie v distribučím systému odvlhčováí [J] f R- e podíl R-dis připadaící a -tý dro odvlhčováí [-] η R- e průměrá účiost -tého droe odvlhčováí [-] a Raux e pomocá provo systému úpravy vlhosti v -tém měsíci [J] terá se staoví podle apitoly 8. (58

11 Vypočteá spotřeba eergie v distribučím systému Měsíčí vypočteá spotřeba eergie v distribučím systému vlhčováí se staoví e vt: R + d R + dis η R + dis (59 de η R+dis e účiost systému distribuce vlhosti [-] a R+d e potřeba vlhčováí v -tém měsíci [J] terou le určit ao a pro x i > xe + x : im R + d ρ VR + ( x i x e x im a ( 1 η R + rc t (60 b pro x i xe + x : im 0 (61 R + d de ρ e hustota vduchu [g/m 3 ] V R+ e obemový to vduchu v režimu vlhčováí [m 3 /s] x i e požadovaá průměrá měsíčí měrá vlhost vitřího vduchu [g/g] x e e průměrá měrá vlhost veovího vduchu v -tém měsíci [g/g] x im e průměrý árůst měré vlhosti vitřího vduchu vlivem vitřích droů vlhosti v -tém měsíci [g/g] a e výparé teplo [ J/g] η R+rc e účiost pětého ísáváí vlhosti [-] a t e déla -tého měsíce [s]. Obemový to vduchu V R+ odpovídá stadardě ámému průměrému měsíčímu obemovému tou pro uceé větráí V v (předpoládá se vlhčováí poue ově přiváděého vduchu do iteriéru a staoví se tedy e vt V V f V (62 R + v vet f Vypočteá spotřeba eergie v distribučím systému de f vet e podíl času se spuštěým uceým větráím [-] a V f e ámý obemový to vduchu uceým větráím [m 3 /s]. Průměrý árůst měré vlhosti vduchu vlivem vitřích droů vlhosti x im se staoví orietačě e vt x im v ρ im (63 de v im e stadardiovaý árůst obemové vlhosti vitřího vduchu vlivem vitřích droů vlhosti [g/m 3 ] staoveý podle EN ISO pro příslušou vlhostí třídu budovy a veoví průměrou teplotu v -tém měsíci. Podroběi le staovit árůst x im e vt Mw x im (64 V ρ R + de M w e průměrá produce vlhosti v óě [g/s] terou le staovit apř. e ámé měré produce vlhosti vtažeé a podlahovou plochu [g/(m 2.s]. Měsíčí vypočteá spotřeba eergie v distribučím systému odvlhčováí se staoví e vt: R dis η R d R dis (65 de η R-dis e účiost systému distribuce vlhosti [-] a R-d e potřeba odvlhčováí v -tém měsíci [J] terou le staovit ao a pro x e + xim > xi : ρ V x + x x a t (66 ( e im i R R d R + b pro xe + xim xi : 0 (67 R d

12 de t e déla -tého měsíce [s] R- e možství dodaé eergie potřebé a ohřev vduchu a požadovaé vitří výpočtové podmíy po odvlhčeí vduchu v -tém měsíci [J] a V R- e obemový to vduchu v režimu odvlhčováí [m 3 /s] terý le určit ao maximum ( V ; V V V R max v ; (68 přičemž V v e obemový to vduchu uceým větráím [m 3 /s] V e obemový to vduchu potřebý aištěí požadovaé dodávy chlaeí [m 3 /s] a V e obemový to vduchu potřebý aištěí požadovaé dodávy vytápěí [m 3 /s]. Možství dodaé eergie potřebé a ohřev vduchu R- se uplatí e při odvlhčováí vduchu odeačím působem pro terý platí R VR ( θi θw t ρ c (69 de θ w e teplota rosého bodu vitřího vduchu [ ]. Pro adsorpčí působ odvlhčováí vitřího vduchu platí 0. (70 R Ročí dodaá přípravu teplé vody Vypočteá spotřeba eergie v distribučím systému 6. Ročí dodaá přípravu teplé vody Ročí dodaá přípravu teplé vody EP W se staoví ao součet měsíčích dodaých eergií a přípravu teplé vody EP W přičemž dílčí dodaá přípravu teplé vody v -tém měsíci se určí ao součet vypočteých spotřeb eergie edotlivých droů tepla a eergií dodaých oolího prostředí (apř. sluečí eergie v případě solárích oletorů či eergie spodí vody v případě tepelého čerpadla. V ročí dodaé eergii a přípravu teplé vody EP W e ahruta i pomocá přípravu teplé vody t. provo čerpadel a dalších systémů. Používá se vtah EP W ( W fuel + W sc + W aux 1 m W dis W t W dis W + + W hp t 1 t 1 OP ge t 1 ηw ge f f + W sc + W aux de m e počet tepelých čerpadel e počet ostatích droů tepla Wdis e vypočteá spotřeba eergie v distribučím systému přípravy teplé vody v -tém měsíci [J] f W e podíl Wdis připadaící a příslušý dro tepla [-] OP get e ročí provoí topý fator t- tého tepelého čerpadla [-] η Wge e celová průměrá účiost výroby tepla -tým droem tepla [-] Wsc e eergie e solárích oletorů použitá a přípravu teplé vody v - tém měsíci [J] staoveá podle apitoly 9 Waux e pomocá přípravu teplé vody v -tém měsíci [J] staoveá podle apitoly 8 a whpt e eergie ísaá oolího prostředí v -tém měsíci t-tým tepelým čerpadlem [J] terou le staovit e vt OP 1 (72 ge t W hp t W dis fw t OP ge t Měsíčí vypočteá spotřeba eergie v distribučím systému přípravy teplé vody se staoví e vt: W dis W d + W t + W et + W cir W sc (73 de Wd e potřeba tepla a přípravu teplé vody v -tém měsíci [J] Wt e potřeba tepla a porytí tráty ásobíu teplé vody v -tém měsíci [J] Wet e potřeba tepla a porytí tráty rovodů teplé vody v -tém měsíci [J] Wcir e potřeba tepla a porytí tepelých trát systému cirulace teplé vody v -tém měsíci [J] a Wsc e eergie e solárích oletorů použitá a přípravu teplé vody v -tém měsíci [J]. (71

13 Potřeba tepla a přípravu TV Dodaá eergie pro íoeerg. domy Prostředictvím veličiy Wcir e možé ahrout do výpočtu ee vliv tepelých trát systému cirulace teplé vody ale i další specificé spotřeby eergie spoeé s ohřevem vody (apř. úpravu a ohřev teplé vody v baéech rytých baéových hal. Potřebu tepla a přípravu teplé vody v -tém měsíci Wd le staovit vtahem W d ( θ θ VW ρw cw W h W c (74 v ěmž V W e ročí potřeba teplé vody [m 3 ] ρ W e hustota vody [g/m 3 ] c W e měrá tepelá apacita vody [J/(g.K] θ Wh e průměrá ročí teplota teplé vody v místě přípravy [ ] a θ Wc e průměrá ročí teplota přiváděé studeé vody [ ]. Alterativě se postupue při hodoceí íoeergeticých domů podle TNI V tomto případě se potřeba přípravu teplé vody uvažue edotě hodotou 550 Wh a osobu a ro. Ročí dodaá osvětleí Vliv spotřebičů 7. Ročí dodaá osvětleí a spotřebiče Ročí dodaá osvětleí EP L se staoví ao součet měsíčích dodaých eergií a osvětleí EP L. Používá se vtah EP Φ t (75 L 1 lt de Φ lt e průměrý přío eletřiy a osvětleí v -tém měsíci [W] terý se staoví e vt (31 ebo (34 a t e déla -tého měsíce [s]. Poud se do vitřích tepelých isů apočítávaí isy od spotřebičů podle vt (29 e hledisa celového pohledu a eergeticou bilaci budovy oretí ohledit spotřebiče i a straě spotřeby eletřiy. Evropsá směrice 2010/31/EU EPBD II sice spotřebu provo spotřebičů eohledňue (a steě ta o í proto emluví ai árodí prováděcí vyhlášy MPO ČR č. 78/2013 Sb. a MDVRR SR č. 364/20 Z.. ale obecě vato se do výpočtu avádí chyba poud se a edé straě spotřebiče ohledí ao poitiví fator a a druhé straě se pomiou ao fator egativí. Z hledisa vyrovaé ročí eergeticé bilace budovy e třeba: a buď spotřebiče ve výpočtu vůbec euvažovat b ebo e uvažovat důsledě a obou straách eergeticé bilace. Poud bude provo spotřebičů ohleděa připočte se dodaé eergii a osvětleí a vtah (75 se modifiue a tvar 1 EP Φ t + (76 L lt 1 it ap Dodaá eergie pro íoeerg. domy de itap e tepelý is od spotřebičů v -tém měsíci [J] staoveý e vt (29. Pro hodoceí íoeergeticých domů podle TNI se použie alterativí postup v ěmž se uvažue dodaá spotřebiče a a osvětleí edotě hodotou 800 Wh a osobu a ro. elový pohled Pomocá vytápěí 8. Ročí spotřeba pomocé eergie Systémy vytápěí chlaeí přípravy teplé vody a uceého větráí vyžaduí pro svů provo obvyle určité možství pomocé eergie apř. pro provo čerpadel či vetilátorů. Ročí pomocá vytápěí aux (provo čerpadel a dalších systémů se staoví ao součet měsíčích pomocých eergií aux. Pro systémy be využití tepla e solárích oletorů se používá vtah [ ( f ctl P p + P em f + P ctl ] t (77 aux 1

14 de f ctl e orečí čiitel typu čerpadla [-] P p e istalovaý eletricý přío čerpadel [W] P em e istalovaý eletricý přío systému emise eergie (apř. přío vetilátorů v podlahových ovetorech [W] P ctl e celový istalovaý eletricý přío všech systémů měřeí a regulace (ve droi tepla i v systémech distribuce a emise tepla [W] t e déla -tého měsíce [s] a f e časový podíl provou otopé soustavy v -tém měsíci [-] terý se staoví postupem podle čl. 7.4 v EN ISO e vtahů a pro 2 < lim (měsíc patří do otopého období: f 1 (78 b pro 1 > lim (měsíc epatří do otopého období: f 0 (79 c pro ostatí případy (do otopého období patří část měsíce: ca pro > : f lim 1 2 lim 1 1 cb pro : f 1 2 lim lim 2 přičemž e poměr mei tepelými isy a trátami v -tém měsíci staoveý e vt (38 1 a lim e limití poměr isů a trát terý se staoví ao podíl a + 1 lim (82 a v ěmž se a určí podle vt (39. odoty 1 a 2 ve vtaích (78 až (81 sou miimálí a maximálí poměry tepelých isů a trát a ačátu a oci daého měsíce a le e určit výběrem ( b e ( (83 1 mi ; 2 max b ; e (84 přičemž b e poměr isů a trát a ačátu -tého měsíce staoveý ao 1 g 1 g + (85 b 2 ht 1 ht a e e poměr isů a trát a oci -tého měsíce staoveý podobě e vt 1 g g (86 e 2 ht ht + 1 přičemž ht e potřeba tepla a porytí tepelé tráty v -tém měsíci [J] a g e veliost tepelých isů v -tém měsíci [J] (podrobý popis e uvede v apitole 2. Poud se pro vytápěí využívá eergie e solárích oletorů použie se pro staoveí ročí pomocé vytápěí alterativí vtah [ ( f ctl P p + P em f + P ctl ] t + ( fw sc aux sc aux (80 (81 (87 1 Poud by v tomto výpočtu aáoli dílčí hodota ht vycháela ulová či áporá (t. ebylo by třeba dodávat teplo a vytápěí uvažovala by se formálě ve výpočtu velmi malou ladou hodotou (apř GJ.

15 de f Wsc e procetuálí část ísaé solárí eergie použitá pro přípravu teplé vody v - tém měsíci [-] a scaux e měsíčí pomocá eergie systému solárích oletorů [J]. Obě hodoty se určí podle apitoly 9. Pomocá chlaeí Ročí pomocá chlaeí aux (provo čerpadel a dalších systémů se staoví ao součet měsíčích pomocých eergií aux. Používá se vtah [( f ctl P p + P r + P em f + P ctl ] t (88 aux 1 de f ctl e orečí čiitel typu čerpadla [-] P p e istalovaý eletricý přío čerpadel systému chlaeí [W] P r e istalovaý eletricý přío oběhových čerpadel systému pětého chlaeí [W] P em e istalovaý eletricý přío systému emise chlaeí (apř. přío vetilátorů [W] P ctl e celový istalovaý eletricý přío všech systémů měřeí a regulace (ve droi tepla i v systémech distribuce a emise eergie [W] t e déla -tého měsíce [s] a f e časový podíl provou chladící soustavy v -tém měsíci [-] terý se staoví postupem podle čl. 7.4 v EN ISO e vtahů a pro 2 < lim (měsíc patří do období s chlaeím: f 1 (89 b pro 1 > lim (měsíc epatří do období s chlaeím: f 0 (90 c pro ostatí případy (do období s chlaeím patří část měsíce: ca pro > : 1 lim 1 2 lim f (91 cb pro f 1 lim : 1 lim 1 2 přičemž e poměr mei tepelými isy a trátami pro chladící režim v -tém měsíci staoveý e vt (38 2 a lim e limití poměr isů a trát terý se staoví podle (82. odoty 1 a 2 ve vtaích (89 až (92 sou miimálí a maximálí poměry tepelých isů a trát a ačátu a oci daého měsíce a le e určit výběrem ( b e ( 1 mi ; 2 max b ; e (93 (94 přičemž b e obráceá hodota poměru isů a trát a ačátu -tého měsíce staoveá ao g 1 g + (95 b 2 ht 1 ht a e e obráceá hodota poměru isů a trát a oci -tého měsíce staoveá podobě e vt g g (96 e 2 ht ht + 1 (92 2 I v tomto případě se případé áporé dílčí hodoty ht uvažuí formálě ve výpočtu velmi malou ladou hodotou (apř GJ.

16 přičemž g e veliost tepelých isů v -tém měsíci [J] a ht e celový přeos tepla mei iteriérem a exteriérem (tráta/is v -tém měsíci [J] (podrobý popis e uvede v apitole 3. Pomocá přípravu TV Ročí pomocá přípravu teplé vody Waux (provo čerpadel a dalších systémů se staoví ao součet měsíčích pomocých eergií Waux. Pro systémy be využití solárích oletorů se používá vtah ( fw ctl PW p fw + Pw ctl t (97 W aux 1 de f Wctl e orečí čiitel typu čerpadla [-] P Wp e istalovaý eletricý přío oběhových čerpadel [W] f W e přímo adaý časový podíl provou čerpadel v -tém měsíci [-] P Wctl e istalovaý eletricý přío systému regulace a měřeí [W] a t e déla -tého měsíce [s]. Pro systémy využívaící teplo e solárích oletorů se použie alterativí vtah ( fw ctl PW p fw + Pw ctl t + f (98 W aux 1 1 W sc sc aux de f Wsc e podíl celové ísaé solárí eergie použité pro přípravu teplé vody v -tém měsíci [-] a scaux e měsíčí pomocá eergie systému solárích oletorů [J]. Obě hodoty se určí podle apitoly 9. Pomocá uceé větráí Ročí pomocá uceé větráí Faux (regulace měřeí apod. se staoví ao součet měsíčích pomocých eergií Faux. Používá se vtah P f t (99 F aux 1 F v vet de P Fv e istalovaý eletricý přío regulace měřeí a dalších částí systému uceého větráí (romě vetilátorů [W] f vet e podíl času se spuštěým uceým větráím [-]a t e déla -tého měsíce [s]. Pomocá úpravu vlhosti Ročí pomocá úpravu vlhosti vitřího vduchu Raux (regulace měřeí apod. se staoví ao součet měsíčích pomocých eergií Raux. Používá se vtah P t (100 R aux 1 R v de P Rv e istalovaý eletricý přío regulace měřeí a dalších částí systému úpravy vlhosti vduchu [W] a t e déla -tého měsíce [s]. Potřeba eergie pro íoeerg. domy Alterativě se postupue při hodoceí íoeergeticých rodiých domů podle TNI V tomto případě se ročí potřeba pomocé eergie uvažue pro rodiý dům hodotami ebo 800 Wh a ro v ávislosti a působu vytápěí a větráí rodiého domu. elový pohled Produce eergie oletory 9. Ročí produce eergie solárími oletory Eergie ísaá solárími oletory může být ahruta do výpočtu růým působem. Le i ohledit poue ve výpočtu dodaé eergie pro přípravu teplé vody ebo i le ahrout i do výpočtu dodaé vytápěí podle toho a se využíváa v hodoceé budově. elová ročí produce eergie solárími oletory esc se staoví ao součet měsíčích producí eergie esc pro eichž výpočet sou dispoici dva možé postupy. Buď le použít metodu B EN (čl. 6.3 v íž se vycháí typicých parametrů edotlivých podporovaých typů oletorů podle TNI a EN :

17 plochý asleý oletor trubový vauový oletor s plochým absorbérem trubový vauový oletor s válcovým absorbérem plochý easleý oletor - lieárí součiitel tepelé tráty oletoru a1 42 W/m2.K - vadraticý součiitel tepelé tráty a W/m2.K2 - opticá účiost oletoru etao modifiátor úhlu dopadu IAM lieárí součiitel tepelé tráty oletoru a1 15 W/m2.K - vadraticý součiitel tepelé tráty a W/m2.K2 - opticá účiost oletoru etao modifiátor úhlu dopadu IAM lieárí součiitel tepelé tráty oletoru a1 15 W/m2.K - vadraticý součiitel tepelé tráty a W/m2.K2 - opticá účiost oletoru etao modifiátor úhlu dopadu IAM 11 - lieárí součiitel tepelé tráty oletoru a1 20 W/m2.K - vadraticý součiitel tepelé tráty a2 0 W/m2.K2 - opticá účiost oletoru etao 06 - modifiátor úhlu dopadu IAM 10 a ebo le použít alterativí edoduchý vtah Pomocá eergie e sc e sc A Isol Fsh ob η sc ( de e počet solárích oletorů A e plocha solárího oletoru [m 2 ] I sol e možství dopadaící sluečí -tý oletor v -tém měsíci [J/m 2 ] F shob e orečí čiitel stíěí -tého oletoru pevými přeážami [-] a η sc e průměrá účiost ísáváí eergie v -tém solárím oletoru [-]. Měsíčí pomocá eergie systému solárích oletorů scaux se staoví e vt sc aux fsc ctl Psc p fsc t (102 de f scctl e orečí čiitel typu oběhových čerpadel systému oletorů [-] P scp e istalovaý eletricý přío oběhových čerpadel [W] t e déla -tého měsíce [h] a f sc e časový podíl provou oběhových čerpadel [-] terý se staoví: a pro případy dy se solárí oletory používaí poue pro přípravu teplé vody: f sc W d + W t + W et + W cir (103 e sc přičemž edotlivé veličiy sou popsáy u vt (73; b pro případy dy se solárí oletory používaí pro přípravu teplé vody i pro vytápěí: ao f 1 e-li 0 sc d > e vt (103 e-li 0 (104 d Příprava teplé vody přičemž d e potřeba tepla a vytápěí hodoceé óy v -tém měsíci [J] staoveá podle vt (13. Současě musí být vždy splěa podmía f 1. sc Část měsíčí ísaé eergie použitá pro přípravu teplé vody se staoví ao W sc e sc fw sc (105 de f Wsc e procetuálí část celové ísaé solárí eergie použitá pro přípravu teplé vody v -tém měsíci [-] terá se staoví buď e vt (103 ebo může být přímo volea ao číslo meší ež 1 v ávislosti a předpoládaém podílu použití ísaé solárí přípravu teplé vody.

18 Vytápěí Část měsíčí ísaé eergie použitá a vytápěí se pa staoví ao ( f sc e sc 1 W sc (106 s výimou případů dy uživatel požadue použití ísaé eergie e pro přípravu teplé vody. V taovém případě e sc ulové. Produce eergie FV čláy 10. Ročí produce eletřiy fotovoltaicými čláy elová ročí produce eletřiy fotovoltaicými čláy elpv se staoví ao součet měsíčích producí eletřiy elpv. Používá se vtah el PV el PV A Isol Fsh ob η PV ( de e počet fotovoltaicých čláů A e plocha -tého fotovoltaicého čláu [m 2 ] I sol e možství dopadaící sluečí -tý FV čláe v -tém měsíci [J/m 2 ] F shob e orečí čiitel stíěí -tého FV čláu pevými přeážami [-] a η PV e průměrá účiost ísáváí eletřiy v -tém FV čláu [-]. Produce eergie oge. edotami 11. Ročí produce eletřiy ogeeračími edotami elová ročí produce eletřiy ogeeračími edotami elp se staoví ao součet měsíčích producí eletřiy elp. Používá se vtah el P el P P fuel η el P ( de e počet ogeeračích edote η elp e účiost výroby eletřiy v -té ogeeračí edotce [-] a Pfuel e celová dodaá eergie do -té ogeeračí edoty v -tém měsíci [J]. Tuto hodotu le staovit ao součet dílčích dodaých eergií a vytápěí absorpčí chlaeí a přípravu teplé vody aišťovaých -tou ogeeračí edotou: P fuel fuel + fuel + W fuel (109 přičemž měsíčí dodaé vytápěí absorpčí chlaeí a přípravu teplé vody fuel fuel a Wfuel se pro -tou ogeeračí edotu staoví postupě e vtahů (3 (42 a (71 be apočítáí pomocých eergií. Neobovitelá primárí eergie. Neobovitelá primárí eergie Ročí eobovitelá primárí eergie se staovue obecého vt NPE NPE + NPE + NPE + NPE + NPE + NPE + NPE (110 F R de NPE e ročí eobovitelá primárí vytápěí [GJ] NPE e ročí eobovitelá primárí chlaeí [GJ] NPE F e ročí eobovitelá primárí uceé větráí [GJ] NPE R e ročí eobovitelá primárí úpravu vlhosti vitřího vduchu [GJ] NPE W e ročí eobovitelá primárí přípravu teplé vody [GJ] NPE L e ročí eobovitelá primárí osvětleí [GJ] a NPE el e ročí eobovitelá primárí eergie spoeá s eergií vyrobeou v budově a dodávaou mimo budovu [GJ]. W L el

19 Ročí měrá eobovitelá primárí eergie NPE A v Wh/(m 2.ro se pa staoví: Měrá eobov. prim. eergie Neobov. prim. vytápěí Započítáí produce eletřiy v budově Neobov. prim. chlaeí Neobov. prim. uceé větráí NPE A NPE (111 Af de NPE e ročí eobovitelá primárí eergie budovy [GJ] a A f e celová eergeticy vtažá (podlahová plocha budovy staoveá věších roměrů [m 2 ]. Ročí eobovitelá primárí vytápěí NPE se staoví NPE fuel sc ev hp ev aux el (1 de e počet eergoositelů (apř. eletřia emí ply uhlí dřevo fuel e ročí dodaá vytápěí be spotřeby pomocé eergie připadaící a -tý eergoositel [J] e fator eobovitelé primárí eergie pro -tý eergoositel [-] sc e ročí eergie e solárích oletorů použitá a vytápěí [J] ev e fator eobovitelé primárí eergie pro eergii oolího prostředí [-] hp e ročí eergie ísaá oolího prostředí tepelými čerpadly a použitá a vytápěí [J] aux e ročí pomocá vytápěí [J] a el e fator eobovitelé primárí eergie pro eletřiu e sítě [-]. Poud e v budově produováa eletřia pro vlastí potřebu budovy (apř. fotovoltaicými systémy či ogeeračími edotami pa se může vyrobeá eletřia použít a porytí té části dodaé vytápěí fuel či pomocé eergie aux terá e aišťováa eletřiou e sítě (t. místo eletřiy e sítě se použie eletřia vyrobeá v budově. V taovém případě se ve vt (1 místo fatoru eobovitelé primárí eergie pro eletřiu e sítě el použie v příslušých místech fator eobovitelé primárí eergie pro eergii oolího prostředí (u eletřiy fotovoltaicých systémů ebo fator eobovitelé primárí eergie pro eergoositel používaý v ogeeračí edotce (u eletřiy ogeerace. Vždy e třeba otrolovat da le vyrobeou eletřiu a vytápěí použít a poud ao ta a velou eí část. Je-li možství vyrobeé eletřiy větší ež oli může být a vytápěí využito přebytečou eletřiu le buď použít a další voleý účel a ebo i už dál euvažovat (v ávislosti a reálém provou v budově. Je-li aopa možství vyrobeé eletřiy meší ež oli může být a vytápěí využito využie se vešerá vyrobeá eletřia přičemž chyběící eergii porye eletřia e sítě. Ročí eobovitelá primárí chlaeí NPE se staoví 1 NPE + fuel aux pe el (113 de e počet eergoositelů fuel e ročí dodaá chlaeí be spotřeby pomocé eergie připadaící a -tý eergoositel [J] e fator eobovitelé primárí eergie pro -tý eergoositel [-] aux e ročí pomocá chlaeí [J] a el e fator eobovitelé primárí eergie pro eletřiu e sítě [-]. Způsob ohleděí eletřiy vyrobeé v budově a použité pro chlaeí budovy e shodý se působem apočítáí vyrobeé eletřiy a vytápěí a e popsá výše v části abývaící se výpočtem eobovitelé primárí vytápěí. Ročí eobovitelá primárí uceé větráí NPE F se staoví F 1 NPE + F fuel F aux pe el (114 de e počet eergoositelů Ffuel e ročí dodaá uceé větráí be spotřeby pomocé eergie připadaící a -tý eergoositel [J] e fator eobovitelé primárí eergie pro -tý eergoositel [-] Faux e ročí pomocá eergie a uceé větráí [J] a el e fator eobov. primárí eergie pro eletřiu e sítě [-]. Způsob ohleděí eletřiy vyrobeé v budově a použité pro uceé větráí budovy e shodý se působem apočítáí vyrobeé eletřiy a vytápěí a e popsá výše v části abývaící se výpočtem eobovitelé primárí vytápěí.

20 Neobov. prim. úpravu vlhosti Neobov. prim. přípravu TV Neobov. prim. osvětleí Neobov. prim. export eergie Ročí eobovitelá primárí úpravu vlhosti vduchu NPE F se staoví 1 R fuel + R + fuel + R aux pe el 1 NPE R (115 de e počet eergoositelů R-fuel e ročí dodaá odvlhčováí vduchu be spotřeby pomocé eergie připadaící a -tý eergoositel [J] e fator eobovitelé primárí eergie pro -tý eergoositel [-] R+fuel e ročí dodaá eergie a vlhčováí vduchu be spotřeby pomocé eergie připadaící a -tý eergoositel [J] Raux e ročí pomocá úpravu vlhosti vduchu [J] a el e fator eobov. primárí eergie pro eletřiu e sítě [-]. Způsob ohleděí eletřiy vyrobeé v budově a použité pro úpravy vlhosti vduchu e shodý se působem apočítáí vyrobeé eletřiy a vytápěí a e popsá výše v části abývaící se výpočtem eobovitelé primárí vytápěí. Ročí eobovitelá primárí přípravu teplé vody NPE W se staoví NPE W W fuel W sc ev W hp ev W aux el (116 de e počet eergoositelů (apř. eletřia emí ply uhlí dřevo Wfuel e ročí dodaá přípravu teplé vody be spotřeby pomocé eergie připadaící a -tý eergoositel [J] e fator eobovitelé primárí eergie pro -tý eergoositel [-] Wsc e ročí eergie e solárích oletorů použitá a přípravu teplé vody [J] ev e fator eobovitelé primárí eergie pro eergii oolího prostředí [-] Whp e ročí eergie ísaá oolího prostředí tepelými čerpadly a použitá a přípravu teplé vody [J] aux e ročí pomocá přípravu teplé vody [J] a el e fator eobovitelé primárí eergie pro eletřiu e sítě [-]. Způsob ohleděí eletřiy vyrobeé v budově a použité pro přípravu teplé vody e shodý se působem apočítáí vyrobeé eletřiy a vytápěí a e popsá výše v části abývaící se výpočtem eobovitelé primárí vytápěí. Ročí eobovitelá primárí osvětleí NPE L se staoví NPE L L fuel (117 1 de e počet eergoositelů Lfuel e ročí dodaá osvětleí připadaící a -tý eergoositel [J] a e fator eobov. primárí eergie pro -tý eergoositel [-]. Způsob ohleděí eletřiy vyrobeé v budově a použité pro osvětleí e shodý se působem apočítáí vyrobeé eletřiy a vytápěí a e popsá výše v části abývaící se výpočtem eobovitelé primárí vytápěí. Ročí eobovitelá primárí eergie spoeá s eergií vyrobeou v budově a dodávaou mimo budovu NPE el se staoví NPE + (118 el ( el PV el P export de elpv e ročí produce eletřiy fotovoltaicými systémy dodávaá mimo budovu [J] elp e ročí produce eletřiy ogeeračími edotami dodávaá mimo budovu [J] a export e fator eobov. primárí eergie pro eletřiu dodávaou mimo budovu [-]. Do vt (118 le obecě ahrout i teplo vyráběé v budově a dodávaé mimo i. elová primárí eergie a emise O elová primárí eergie a emise O 2 Ročí celová primárí eergie a ročí produce emisí O 2 se staovuí aalogicy ao ročí eobovitelá primárí eergie t. s použitím pricipielě shodých vtahů a postupů. Poue se ve vtaích (1 až (118 použií fatory celové primárí eergie resp. součiitele emisí O 2 [g/j] místo fatorů eobovitelé primárí eergie.

21 Přerušovaé vytápěí a chlaeí 14. Přerušovaé vytápěí a chlaeí Přerušovaé vytápěí a chlaeí v óě se ohledňue podle čl a v EN ISO Jde o poměrě edoduché výpočetí modely teré vycháeí předpoládaého počtu dí či hodi během terých e a týde vytápěí či chlaeí v provou. Budovy s více óami Výměa mei óami Výam ve výpočtu 15. Budovy o více óách Výpočtové postupy uvedeé v apitolách 2 až 13 platí pro edoóové obety. Pro budovy tvořeé více óami icméě platí aalogicé postupy s případými úpravami uvedeými v příloe B v EN 832 a v příloe B v EN ISO V pricipu se provádí hodoceí potřeby eergie aždé e ó samostatě a váemá iterace ó se proeví poue v měré tepelé trátě/isu edé óy do druhé přes eich váemou hraici. Podle EN ISO le v případě víceóových budov vliv tepelé výměy mei edotlivými óami a ohledňovat ta aedbávat áleží a typu budovy a účelu výpočtu. Zmíěá orma icméě uvádí že ohledňovat tepelou výměu mei óami eí obvyle uté. Tepelou výměu mei óami e sice možé staovit ale ve většiě případů to emá velý výam (is do edé óy e trátou óy druhé a obráceě. Tepelá výměa mei óami e ovšem důležitá v případech dy sou dílčí óy vytápěy/chlaey výraě odlišým působem v podobých situacích a i ele apomeout a dělící ostruce mei óami e uté adat. Poud e eda e ó chlaeá a ostatí ioli e uté adat pro óy be chlaeí realisticou hodotu průměré měsíčí ávrhové vitří teploty v tepleší části rou ta aby se vyloučilo riio že bude tepelá átěž chlaeé óy sižováa prostupem přes dělící ostruce do oolích chladěších ó. Poorost e třeba věovat tomuto problému vláště u ó teré sou v imím období e temperovaé. Algoritmus výpočtu 16. elový postup výpočtu Samotý praticý výpočet eergeticé áročosti budovy e třeba provádět od dílčích částečých hodoceí celu. Doporučue se ásleduící hrubý postup: - staoveí měrých tepelých toů a tepelých isů edotlivých ó - staoveí měrých tepelých trát/isů a hraicích mei óami - určeí produce eergie v solárích oletorech v edotlivých óách - výpočet dodaé osvětleí v edotlivých óách - výpočet dodaé přípravu teplé vody v edotlivých óách - výpočet dodaé vytápěí v edotlivých óách - výpočet dodaé chlaeí v edotlivých óách - výpočet dodaé úpravu vlhosti vitřího vduchu - výpočet dodaé uceé větráí v edotlivých óách - staoveí produce eletřiy ogeeračími edotami v edotlivých óách - staoveí produce eletřiy fotovoltaicými čláy v edotlivých óách - určeí eergeticé áročosti edotlivých ó - určeí eergeticé áročosti celé budovy - staoveí primárí eergie a emisí O 2.

22 17. Seam použité literatury [1] ČSN EN 832 Tep. chováí budov Výpočet potřeby tepla a vytápěí Obyté budovy [2] ČSN EN ISO Tep. chováí budov Přeos tepla emiou Výpočtové metody [3] ČSN EN ISO Tep. chováí budov Měrá tepelá tráta Výpočetí metoda [4] ČSN EN ISO Tepelé mosty ve stavebích ostrucích Lieárí čiitel prostupu tepla Zedodušeá metoda a orietačí hodoty [5] Urba Svoboda Kabele Adamovsý Kabrhel: Metodia bilačího výpočtu eergeticé áročosti budov FSv ČVUT Praha [6] ČSN Tepelá ochraa budov ČNI Praha [7] STN Tepelá ochraa budov Změa [8] Vyhláša MPO ČR č. 78/2013 Sb. o eergeticé áročosti budov [9] Vyhláša MDVRR SR č. 364/20 Z.. [10] STN Tepelá ochraa budov SÚTN Bratislava 2002 [11] ČSN EN ISO Tepelé chováí budov Výpočet potřeby vytápěí. [] EN ISO Eergy performace of buildigs alculatio of eergy usee for space heatig ad coolig EN [13] hmúry Petráš Smola Sterová Séyová Valáše a ol.: Kometár a ávrh výpočtu eergeticém certifiácie budov MVRR SK a SKSI Bratislava 2007.