6. Rodina nadaného dítěte a problémy nadaných dětí s příčinou v rodině. PhDr. Jitka Fořtíková, Ph.D. snecek@centrum.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "6. Rodina nadaného dítěte a problémy nadaných dětí s příčinou v rodině. PhDr. Jitka Fořtíková, Ph.D. www.centrumnadani.cz snecek@centrum."

Dominika Beránková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 6. Rodina nadaného dítěte a problémy nadaných dětí s příčinou v rodině PhDr. Jitka Fořtíková, Ph.D. snecek@centrum.cz

2 Prevence problémů nadaných dětí především v oblasti vrstevnických vztahv ztahů ů ale i vlastních vnitřních problémů emocionální povahy JE V RODINĚ. Např. nadaní předškoláci a děti v prvních ročnících (převážně vysoce nadaní) se snaží organizovat své okolí (jak lidi tak věci). Ve své snaze o důslednost zdůrazňují pravidla, které aplikují na druhé. Vynalézají složité hry a snaží se organizovat spoluhráče, což často vyúsťuje v odpor vrstevníků. základ problému i náprava JE v rodině: aktivity pro rodiče s nadanými dětmi včasná identifikace OBVYKLÉ PROBLÉMY:

Ve své snaze o důslednost zdůrazňují pravidla, které aplikují na druhé.

3 Očekávání druhých. Nadané děti především ty kreativnější se často nepodřizují. Nonkonformisti vyzývají a narušují tradice, rituály, role a očekávání. Takové chování často ústí v pocit nejistoty u druhých lidí. Nadané dítě (citlivé na nejistotu druhých) může jako důsledek začít své schopnosti skrývat. Vrstevnické vztahy. Nadané děti potřebují několik skupin vrstevníků, aby našly uplatnění pro své různorodé zájmy. Jejich vysoká úroveň schopností je může zařadit mezi starší spolužáky. Mohou si také vybírat přátele mezi hrdiny svých knih (Halsted, 1994). Takové děti jsou pak vnímány jako samotáři." Konflikt mezi zapadnutím do skupiny a vlastní individualitou může být velmi stresující.

Nadané děti potřebují několik skupin vrstevníků, aby našly uplatnění pro své různorodé zájmy. Jejich vysoká úroveň schopností je může zařadit mezi starší spolužáky.

4 Deprese. Deprese jsou většinou projevem vzteku na sebe sama či na situaci, kterou má jedinec jen málo pod kontrolou. V některých rodinách je tradicí neustálé hodnocení a kritika výkonu buď u dítěte nebo u druhých lidí. Jakákoliv přirozená tendence sebehodnocení tak téměř automaticky bývá vyháněna do extrémů (nafukování problému). Deprese a akademický neprospěch jsou logickým důsledkem tohoto přístupu. Špatné umístění dítěte ve vzdělávacím systému může u mladého nadaného způsobovat pocit chycení do pasti pomalosti. Dítě se tak uzavírá do depresivních stavů, protože se cítí uvězněno v neřešitelné situaci.

Jakákoliv přirozená tendence sebehodnocení tak téměř automaticky bývá vyháněna do extrémů (nafukování problému).

5 Vztahy a problémy v rodině: Rodina nejvýznamněji ovlivňuje vývoj sociálních a emocionálních kompetencí dítěte. Když se vyskytnou problémy, hlavními důvody jsou nedostatek informací či nedostatek podpůrných schopností, kterými rodiče nadaného dítěte disponují. Někdy je důvodem řešení problému, se kterým se (nadaní) rodiče za svého mládí také potýkali a nenašli vhodný algoritmus řešení.

Když se vyskytnou problémy, hlavními důvody jsou nedostatek informací či nedostatek podpůrných

6 Prevence problémů Kontaktovat rodiče. Rodiče e jsou velmi důled ležití při i prevenci sociáln lních a emocionáln lních problémů.. Vyučov ování,, nehledě na to jak dobré či i povzbudivé může e být, těžko vykompenzuje nevhodnou péči p i rodičovskou. ovskou. Na druhé straně však podpůrn rné prostřed edí rodiny můžm ůže e dobře e kompenzovat nešťastn astné zkušenosti ze školy. Rodiče e potřebuj ebují informace, jak dobře e vychovávat vat a být dobrými rádci r svých dětí. d Zaměř ěřit se na rodiče e malých dětí. d Nejlepší prevencí je podchycení rodičů malých dětí. d. Rodiče e předevp edevším musí rozumět t charakteristikám m nadaných dětí, d, které pro něn mohou být těžké či i odlišné. Vytvořit diskusní skupiny rodičů. Rodiče nadaných dětí mají zpravidla jen málo příležitostí setkávat se s jinými rodiči se stejnými starostmi. Diskusní skupiny poskytují příležitosti vyměnit si vzájemně recepty s jinými rodiči ve zkušenostech s výchovou. Tyto zkušenosti poskytují perspektivy i specifické informace.

Na druhé straně však podpůrn rné prostřed edí rodiny můžm ůže e dobře e kompenzovat nešťastn astné zkušenosti ze školy.

7 Zdroje literatury: Webb, J. T. (1994) Nurturing Social- Emotional Development of Gifted Children. Dostupné na WWW: Webb, J. T.: Nurturing Social Emotional Development of Gifted Children. In International Handbook of Research and Development of Giftedness and Talent. (s ), Oxford: Pergamon, 1993.

Dostupné na WWW: http://ericec.org/digests/e527.html. Webb, J. T.

Podobné dokumenty

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve