Věk: Čas: 180 minut (4 vyučovací hodiny po 45 minutách) let. Diferenciace:

Transkript

1 Název: Matematika v krvi Témata a klíčová slova: desetinná čísla, zlomky, procenta, jednotky soustavy SI, statistické grafy, tabulky, kombinatorika, lidská krev, erytrocyt, systém ch skupin AB0, rozdělení ch skupin, dědičnost a dárcovství krve Čas: 180 minut (4 vyučovací hodiny po 45 minutách) Věk: let Diferenciace: Vyšší úroveň: žáci mohou zjistit některé údaje a biologická fakta o lidské krvi individuálně. Nižší úroveň: žákům můžeme poskytnout návod a ukázat jim, jak úkoly v pracovních listech řešit. Pomůcky: pracovní listy počítač s Excelem a PowerPointem počítač s přístupem na internet Požadované základní vědomosti: vědecký zápis desetinného čísla předpony v systému desetinných čísel zlomky, procenta měrka, tabulka jednoduché statistické grafy složky krve, erytrocyt skupiny alela, antigen genotyp, fenotyp Instrukce, IT podpora atd.: Žáci používají pracovní listy. Doporučujeme používat kalkulačky a tabulkové procesy. Analýza řešení a diskuze je efektivní, jestliže žáci pracují ve skupinách po dvou až třech. Doporučujeme použít internet a další vhodné zdroje informací. Je vhodné zorganizovat odbornou přednášku nebo aspoň návštěvu lékaře, odborníka na hematologii nebo laboranta na hematologii. Výstupy: Žáci získají základní poznatky o erytrocytech, ch skupinách, dědičnosti, rozdělení ch skupin a řeší jednoduché matematické úlohy odvozené z uvedeného kontextu. Žáci jsou schopni řešit standardní matematické úlohy odvozené z kontextu Matematika v krvi a odhalit matematická fakta o lidské krvi. Žáci hlouběji pochopí mezipředmětové vztahy mezi matematikou a biologií (hematologií, medicínou člověka).

2 Výuka První vyučovací hodina: Erytrocyt Úvodní aktivita Brainstorming o lidské krvi: množství krve v těle člověka, složky krve, velikost ch složek; množství krve, které se odebírá při vyšetřeních, při dárcovství krve; množství krve, které je potřebné při transfúzích; skupiny apod. Hlavní aktivita Práce v malých skupinách (2-3 žáci). Každá dostane pracovní list a dodatek k pracovnímu listu tabulka s předponami jednotek soustavy SI. Žáci pracují v skupinách, čtou text a řeší úlohy. Závěrečná aktivita Vyřešené úkoly prezentují pomocí posteru. Každá vytvoří a vyvěsí ve třídě poster, potom následuje kontrola výsledků. Každá prezentuje jeden výsledek a popíše metodu, kterou se k výsledku dopracovala. Pokud se vyskytne několik různých způsobů řešení, prodiskutují se společně. Některé úkoly z pracovního listu můžeme zadat za domácí úkol. Další náměty na domácí úkol: nalézt informace o ch skupinách systému AB0. Další možnost: rozdat žákům první část Pracovního listu 2. Žáci se seznámí s textem a samostatně řeší úlohy. Druhá vyučovací hodina: Krevní skupiny systému AB0 a dědičnost Úvodní aktivita Rozhovor o ch skupinách. Znají žáci svou skupinu? Je důležité znát svou skupinu? Proč by to mělo být důležité? Žáci si přečtou první část pracovního listu 2. Tabulku 1 můžeme připravit jako plakát a vyvěsit ji ve třídě. Žáci společně vyplní tabulku 2 na základě poznatků, o kterých diskutovali v úvodu hodiny. Hlavní aktivita Kvíz o dědičnosti ch skupin. Pracovní list obsahuje 12 jednoduchých otázek. Otázky mohou být připravené každá jednotlivě na papíře. Papírky s otázkami se umístí do losovací nádoby. Žáci vytvoří skupiny. Maximální počet skupin je sedm. Jedna žáků spolu s učitelem vytvoří porotu. Každá soutěžní zodpoví dvě z 12 otázek plus jednu z otázek označených 13A-G. Porota ohodnotí odpovědi. Výsledky se napíší na tabuli. Tři týmy, jejichž odpovědi budou nejlepší, můžeme ohodnotit známkou. Závěrečná aktivita Žáci prodiskutují řešení a případné problémy, které se vyskytly při řešení úloh kvízu. Třetí hodina: Rh faktor Úvodní aktivita Zopakování vědomostí o ch skupinách systému AB0. Výsledky řešení z předcházejících hodin (postery, vyřešené pracovní listy) umístíme ve třídě a rychle a stručně je okomentujeme. Hlavní aktivita

3 Pracovní list 3. Žáci pracují ve dvojicích. Přečtou si pracovní list 3 a řeší úlohy. K nakreslení koláčových grafů můžeme využít IT a vhodné programy (MS Excel). Závěrečná aktivita Porovnávání výsledků a diskuze mezi žáky. Správné výsledky zobrazíme a umístíme ve třídě. Čtvrtá hodina: Rozdělení ch skupin Úvodní aktivita Pracovní list 4, část první. Žáci se seznámí s tím, jak jsou jednotlivé typy ch skupin rozšířené v jednotlivých částech světa. Žáci mohou vyhledávat informace z různých zdrojů. Hlavní aktivita Práce v malých skupinách při řešení úloh v druhé části pracovního listu 4. Počet skupin žáků je aspoň osm. Každá připraví graf nebo diagram podle obrázku 1 a v pracovním listu vyplní tabulky 1 a 5. Potom každá pracuje samostatně na vyplnění faktů o ch skupinách systému AB0 (čtyři různé úlohy). To znamená, že aspoň dvě skupiny řeší stejné úlohy (A+ a A- je jedna úloha, B+ a B- je další úloha a podobně je to s úlohami pro skupinu AB a O). Pro kreslení grafu můžeme použít IT a odpovídající software (Excel). Závěrečná aktivita První část: Skupiny, které řešily stejné úlohy, se spojí a prodiskutují své řešení. Měly by si odsouhlasit správné řešení a připraví společně poster. Druhá část: Každá ukáže graf vytvořený z tabulky 1. Tabulky 2 a 5 můžeme připravit ve formě velkých plakátů a můžeme je vyplňovat v průběhu společné diskuze. Žáci, kteří doplňují údaje, komentují spolu s učitelem svá řešení a výsledky. Doplněk Vytváření posterů (plakátů) s vybranými fakty a zajímavými, novými informacemi o lidské krvi a/nebo o tématech medicíny člověka. Postery je vhodné umístit ve třídě nebo na chodbě školy jako poster galerii. Každá v závěrečné části hodiny vysvětlí, co poster zobrazuje. Žáci hlasují, který poster a prezentace byla nejlepší (vlastní poster je z hlasování vyloučený). Místo posterů v papírové podobě můžeme promítat nebo vytisknout prezentace vytištěné v PowerPointu.

4 Pracovní list 1 ERYTROCYT Ahoj. Jsem červená krvinka. Ahoj. Som červená krvinka. CIAO. SONO UN GLOBULO ROSSO. Sveiki. Aš esu raudonasis kraujo kūnelis. Hello. Ik ben een rode bloedcel. Hi. I'm a red blood cell. Hallo. Ich bin ein rote Blutkörperchen. Γεια σας. Είμαι ερυθρών αιμοσφαιρίων. Erytrocyt vzniká v kostní dřeni, odkud proniká do ho oběhu. Nejedná se o typickou buňku, neboť zralý erytrocyt nemá jádro. Ale zato obsahuje přibližně 265 milionů molekul hemoglobinu. Hemoglobin je bílkovina, díky které erytrocyt přenáší kyslík z plic do všech tkání v těle a oxid uhličitý z tkání zpět do plic. To je hlavní poslání erytrocytu. Erytrocyt má diskovitý tvar, ve středu protlačený. Tento tvar se nazývá bikonkávní a pomáhá erytrocytu plavat cévami. Průměr disku erytrocytu je 7,5 μm, tloušťka 2,1μm a v nejužším místě jen 1 μm. Úloha 1. Převeďte rozměry erytrocytu na mm a m. Pro vyjádření velmi malých rozměrů ch buněk se používají speciální jednotky soustavy SI (Příloha 1). Úloha 2. Objem jednoho erytrocytu je asi 90 fl. Převeďte na pl, nl, μl, ml, l, dm 3, cm 3, mm 3, μm 3. Zapište také pomocí mocnin čísla 10. Erytrocyt je buňka, jejíž povrch tvoří cytoplazmatická membrána. Představme si, že se bikonkávní tvar erytrocytu změní na tvar koule, přičemž plocha cytoplazmatické membrány zůstane stejná. Objem této koule by se zvětšil na 150 fl.

5 Úloha 3. Vypočítejte, o kolik procent by se zvětšil objem erytrocytu, kdyby se změnil do tvaru koule. Důležité je zvětšení povrchu erytrocytu při zachování objemu, který by měl v kulovitém tvaru. Erytrocyt totiž poskytuje kyslíku a oxidu uhličitému pronikajícím přes jeho vnější membránu největší možnou plochu. Může tak sloužit k jejich přenosu. Zvětšení povrchu dosáhneme protlačením disku na obou stranách. Číslo, vyjadřující plochu povrchu erytrocytu, je potom 136 μm 2. Úloha 4. Vypočítejte, kolikrát se zvětší povrch erytrocytu protlačením v porovnání s koulí, jejíž objem už znáte. Kolik procent tvoří toto zvětšení? Když erytrocyt opustí plíce a vydá se na okružní plavbu po těle s nákladem kyslíku, který si převzal v plicích, i z nejvzdálenějšího místa v těle se vrátí do plic za 20 sekund. Jeden erytrocyt žije 100 až 120 dní. Úloha 5. Vypočítejte, kolikrát za svůj život vykoná erytrocyt okružní plavbu po těle. Zvažte nejnižší a nejvyšší možnou délku života erytrocytu. Počet všech erytrocytů v těle zdravého člověka se pohybuje v jistých hranicích a záleží také na tom, zda se jedná o muže nebo ženu. Jakmile množství erytrocytů klesne pod stanovenou hodnotu nebo naopak stoupne nad uvedenou hodnotu, jedná se o projev nějakého onemocnění. Počet erytrocytů se vypočítává z ho vzorku. Z ho vzorku se počítá, kolik erytrocytů se nachází v jednom mm 3 krve nebo v jednom litru krve. Celkový počet erytrocytů v těle dospělého člověka se pohybuje v rozmezí až Tabulka 1 ukazuje optimální množství erytrocytů v 1 mm 3 krvi. Úloha 6. Vypočítejte počet erytrocytů v jednom litru krve, doplňte tabulku 1. počet erytrocytů v 1 mm 3 MUŽI 4,2 5, ŽENY 3,8 5, Tabulka 1 počet erytrocytů v 1 litru Úloha 7. Stačil by součet povrchů všech erytrocytů na pokrytí hrací plochy fotbalového hřiště s rozměry 90 m x 45 m? Když erytrocyt zestárne, zaniká. Za jednu minutu zanikne v těle člověka asi milión erytrocytů. Ale stále se tvoří nové a nové buňky a počet erytrocytů si tělo člověka udržuje v uvedených hranicích. Úloha 8. Za jaký čas by zanikly všechny erytrocyty v těle, pokud by se jejich počet neobnovoval? V úvodu bylo uvedeno, že erytrocyt obsahuje asi 265 biliónů molekul hemoglobinu. Všechny molekuly hemoglobinu v jednom erytrocytu mají dohromady hmotnost 32 ± 2 pg, je to asi 34% hmotnosti jednoho erytrocytu.

6 Úloha 9. Kolik molekul hemoglobinu je v celém těle člověka? (Hemoglobin žádná jiná buňka v lidském těle neobsahuje.) Zapište pomocí mocniny čísla 10. Úloha 10. Jakou hmotnost má erytrocyt, když 32 ± 2 pg je 34% jeho hmotnosti? Erytrocyt zachytí kyslík díky železu, které je součástí hemoglobinu. Jeden gram hemoglobinu obsahuje 3,34 mg železa. Úloha 11. Vypočítejte, kolik gramů železa mají všechny erytrocyty v těle dospělého člověka. Nyní víte o erytrocytu poměrně dost. Něco jste si přečetli, něco vypočítali. Ale hlavně jste zjistili, kolik matematiky se skrývá v jedné nepatrné krvince, která vlastně ani není viditelná pouhým okem. I když žijeme tak blízko sebe.

7 Příloha 1 English expression 10 n prefix symbol number short scale long scale yotta Y septillion quadrillion zetta Z sextillion thousand trillion exa E quintillion trillion peta P quadrillion thousand billion tera T trillion billion giga G billion thousand million mega M million kilo k thousand hecto h hundred deca da ten one deci d tenth 0, centi c hundredth 0, milli m thousandth 0, micro µ millionth 0, nano n billionth thousand millionth 0, pico p trillionth billionth 0, femto f quadrillionth thousand billionth 0, atto a quintillionth trillionth 0, zepto z sextillionth thousand trillionth 0, yocto y septillionth quadrillionth 0,

8 Pracovní list 2 Část 1. Systém ch skupin ABO (AB0) Poznámka: Text je určený učitelovi nebo žákům pro samostatnou práci. Roku 1901 Rakušan Karl Landsteiner objevil tři typy A, B a C (dnes odpovídají typům A, B a 0). Za tento objev dostal roku 1930 Nobelovu cenu. Nezávisle na něm a jeho žácích roku 1907, Čech Jan Jánský došel k závěru, že skupiny jsou čtyři. Označil je I, II, III a IV. Bylo to poprvé, kdy byl objeven skupinový systém a určené jeho skupiny. V současnosti je označujeme 0, A, B, AB a celý systém jako AB0 (ABO) systém. V některých jazycích (např. slovenštině, češtině, italštině, holandštině, němčině, litevštině) e používá zápis AB0 (s nulou), v jiných (např. v angličtině, řečtině, španělštině, francouzštině) zápis ABO (s písmenem O). WHO (Světová zdravotnická organizace) ve svých anglických textech používá zápis ABO. Na erytrocytech mohou být tři typy antigenů systému AB0: - pouze základní řetězec - to je antigen typu 0 (pro zvědavce a šikuly z chemie: je to glykoprotein, který končí takto: N-acetylgalaktozamin galaktóza N-acetylglukozamin galaktóza fukóza), - jestliže je k základnímu řetězci připojen ještě jeden N-acetylgalaktozamin, jde o antigen typu A - jestliže je na základním řetězci navíc galaktóza, jedná se o antigen typu B Přítomnost antigenů A a B se dá ověřit laboratorně. Jestliže testy nepotvrdí přítomnost antigenů A a B na erytrocytech, mají řetězec 0. To, jaké typy antigenů systému AB0 si naše krvinky ponesou, máme zapsané na devátém páru chromozómu. Právě jsme zjistili, že jsou na výběr tři typy: A, B a 0. Tyto možnosti, které jsou zapsané na chromozomových párech, nazýváme alely. Vzhledem k tomu, že dědíme alely od obou rodičů, mohou vzniknout následující kombinace alel a tedy následně také antigenů na krvinkách: AA, A0, BB, B0, AB, 00. Než se začneme zaobírat typy ch skupin, povězme si, jak se antigeny projevují. Jestliže má člověk na erytrocytech pouze antigeny 0, projeví se jako 0, pokud má pouze A, projeví se jako A, pokud pouze B, bude se jednat o skupinu B. Jenže alely, které zdědíme od obou rodičů, nemusí být stejné. Co se stane, když člověk zdědí od jednoho rodiče (je zcela jedno od kterého) alelu pro antigen A a od druhého pro antigen 0? Antigeny A a B jsou antigenu 0 nadřazené. V genetice říkáme, že jsou dominantní oproti recesivní alele 0. To znamená, že přestože jsou na erytrocytu antigeny A i 0, člověk se projeví jako A. Antigen A jednoduše řečeno přebije antigen 0. Stejně tak tomu je i při kombinaci B a 0, alela B je dominantní nad alelou 0 a člověk má pak skupinu B. Ale alely A a B jsou k sobě navzájem přátelské. Pokud díky nim erytrocyty nesou antigeny typu A i B, projeví se oba i navenek dají se laboratorně prokázat. Člověk má potom skupinu AB. Říkáme, že alely (na chromozómech) i antigeny (na erytrocytech) A a B jsou navzájem kodominantní.

9 Všechny předpoklady našich vlastností (nejen pro skupinu), tedy alely, které máme na všech chromozomech, tvoří genotyp člověka a jejich vnější projevy, teda vlastnosti, které se dají navenek pozorovat, vytvářejí fenotyp člověka. V následující tabulce 1 je schematicky znázorněno, jak se genotypové kombinace alel pro skupiny AB0 systému projeví ve fenotypu. genotyp (přítomnost alel) AA A0 fenotyp ( ) A BB B0 B AB AB 00 0 TAB 1

10 Část 2: Dědičnost Úvod společná aktivita Zkusme spolu vyřešit následující problém. Matka má skupinu A, otec skupinu B. Mohou mít dítě s skupinou 0? Naučili jsme se, že člověk s skupinou A může mít dvojce alel AA nebo A0. Člověk s skupinou B může mít dvojice BB nebo B0. Jestliže má dítě skupinu 0 (00), musel by mu každý z rodičů předat alelu 0. Jestliže nevíme, zda jeden rodič je A0 nebo AA a druhý B0 nebo BB a ani to zjistit nemůžeme, můžeme říci, že tuto možnost nelze vyloučit, tedy může nastat. Bonus: Jestliže by rodiče s mi mi A a B skutečně měli dítě s skupinou 0, je to důkaz, že jsou určitě A0 a B0. Vyšetření skupiny se používá i při zjišťování otcovství (paternita). Zjišťuje se, zda by dotyčný muž mohl být otcem dítěte nebo zda jím určitě není. (Pozor, pokud muže vyhovuje, není to důkaz, že skutečně otcem je.) matka 0 A B AB otec 0 A B AB Tabulka 2 Kvízové otázky Poznámka: Otázky Q1 Q13A-G bychom měli připravit každou samostatně na papír a vložit je do losovací nádoby. Q1: Rodiče mají čtyři děti a každé má jinou skupinu v AB0 systému. Je to možné? Vysvětlete. Q2: Vysvětlete, proč nemohou mít rodiče, oba s skupinou AB, dítě s skupinou 0? Q3: Sestra má skupinu A, její bratr skupinu B. Napište všechny možnosti genotypu ch skupin jejich rodičů. Q4: Matka má skupinu A (víme, že její matka byla 0), otec má skupinu AB. Jakou skupinu mohou mít jejich děti a jakou určitě mít nemohou? Napište také genotypy. Q5: Jaké skupiny mohou mít děti rodičů s skupinou 0?

11 Q6: Je možné, aby měli sourozenci s skupinou AB a 0 stejné rodiče? Vysvětlete, kdy by to bylo možné. Q7: Jakou skupinu by muselo mít dítě rodičů s mi mi A a B, abychom si byli jistí, že mají genotyp A0 a B0, což se běžně zjistit nedá? Q8: Kolik kombinací genotypu ch skupin v systému AB0 rodičovského páru může existovat? Zapište je a doplňte všechny možné fenotypy jejich dětí. Q9: Matka s skupinou B má dítě s skupinou A. Uveďte všechny možnosti ch skupin, které daného muže nevyloučí z testu otcovství. Q10: Může se matce s skupinou A narodit dítě s skupinou 0? Jaký genotyp by musel mít otec dítěte? Q11: Jestliže má matka skupinu AB a dítě skupinu B, mohl by být muž s skupinou 0 otcem dítěte? Vysvětlete. Q12: Matka má skupinu B a dítě AB. Určete, jakou skupinu by musel mít muž, aby byl testem otcovství určitě vyloučen.

12 Q13: Vysvětlete, zda se uvedené situace mohou vyskytnout v systému ch skupin AB0. rodičů dítěte ano / ne vysvětlení 13A AB x B B Q13: Vysvětlete, zda se uvedené situace mohou vyskytnout v systému ch skupin AB0. rodičů dítěte ano / ne vysvětlení 13B 0 x 0 A Q13: Vysvětlete, zda se uvedené situace mohou vyskytnout v systému ch skupin AB0. rodičů dítěte ano / ne vysvětlení 13C AB x 0 AB Q13: Vysvětlete, zda se uvedené situace mohou vyskytnout v systému ch skupin AB0. rodičů dítěte ano / ne vysvětlení 13D AB x AB B Q13: Vysvětlete, zda se uvedené situace mohou vyskytnout v systému ch skupin AB0. rodičů dítěte ano / ne vysvětlení 13E A x A 0 Q13: Vysvětlete, zda se uvedené situace mohou vyskytnout v systému ch skupin AB0. rodičů dítěte ano / ne vysvětlení 13F A x B A Q13: Vysvětlete, zda se uvedené situace mohou vyskytnout v systému ch skupin AB0. rodičů dítěte 13G B x B AB ano / ne Tabulka 3 vysvětlení

13 Pracovní list 3 Krevní skupinový systém Rh Roku 1940 se Karl Landsteiner a Alexander S. Wiener se zabývali skupinovým systémem MNS. Při pokusech imunizovali (imunizace dodání antigenů do organismu) králíky krví opice Makak. Objevili novou protilátku, která shlukovala krvinky nezávisle na doposud známých ch skupinách A, B, 0, AB, M, N a MN. Pomocí této protilátky se jim podařilo v lidské krvi najít nový antigen společný všem krvinkám člověka a opice nazývané Macacus rhesus. Tento nový antigen označili jako faktor Rhesus, tedy Rh faktor. Lidi, jejichž erytrocyty tato nová protilátka shlukovala, označili za Rh pozitivní (Rh +). Ty, jejichž erytrocyty tato protilátka neshlukovala, za Rh negativní (Rh-). Krevní skupinový systém Rh je velmi složitý. My si jednoduše popíšeme jeho základní vlastnosti. Rh faktor má mnoho alel, nejvýznamnějších je pět: C, c, D, E, e. Ano, existuje také malé d, to ale není skutečná alela, ale pouze písmeno, které označuje situaci, kdy chybí velké D. Alely pro tyto antigeny jsou uloženy na prvním chromozomovém páru. Všechny možné kombinace trojic, které můžeme zdědit od jednoho rodiče, jsou: cde, Cde, cde,cde, CDe, CdE, cde, CDE. V populaci se vyjmenované kombinace vyskytují různě často. Od jednoho rodiče dědíme jednu trojici alel, od druhého rodiče druhou trojici alel. Tyto trojice mohou být zcela odlišné, ale mohou být i zcela totožné. Dvojice odpovídajících alel vytvoří genotypy, které určí antigeny na krvinkách (cc, DD, Dd, ee a podobně). Alely C, D, E jsou dominantní vzhledem k alelám c, d, e, takže následující tabulka pro vás nebude překvapením: Genotyp fenotyp CC nebo Cc C cc c DD nebo Dd D EE nebo Ee E Ee e Tabulka 1 Nepřítomnost alely D v genotypu označujeme jako genotyp dd a jako fenotyp d. A teď to nejdůležitější. Kdy je vlastně člověk Rh pozitivní a kdy Rh negativní? O všem rozhoduje přítomnost antigenu D! Jestliže je v genotypu člověka přítomna alela D (nezáleží, zda DD nebo Dd), pak je Rh pozitivní, píšeme Rh+. Pokud alela D není v genotypu přítomna (dd), člověk je Rh negativní, píšeme Rh-. Pokud bychom chtěli rozepsat genotyp jednoho člověka se všemi zmíněnými alelami, vypadalo by to například takto: DDCcEe, DdCcee, DDCCee, ddccee,... Úloha 1: Pokračujte dál a napište všechny možné kombinace uvedených alel Rh systému. Úloha 2: Jaký je poměr Rh pozitivních k Rh negativním?

14 Vyřešme společně následující příklad: Příklad 1: Jaký Rh faktor mohou mít děti rodičů, z nichž je jeden Rh- a druhý Rh+? Víme, že rodič, který je Rh- (dd), může svému dítěti poskytnout pouze alelu d. Rodič, který je Rh+, má aspoň jednu alelu D. Druhá alela může být D nebo d. Takže děti mohou mít genotyp Dd nebo dd, to znamená, že mohou být Rh+ nebo Rh-. Pro pochopení vám pomohou tabulky 2 a 3: 1. rodič Rh- (dd) 2. rodič Rh+ (DD) d d D Dd Dd D Dd Dd Tabulka 2 1. rodič Rh- (dd) 2. rodič Rh+(Dd) d d D Dd Dd d dd dd Tabulka 3 Úloha 3: Doplňte tabulku 4. Rodiče děti genotyp fenotyp genotyp Rh + Rh DD x Dd Rh+ x Rh+ DD, DD, Dd, Dd 100% 0% Dd x Dd Rh+ x Rh+ DD, Dd, Dd, dd 75% 25% Tabulka 4 Krevní skupinový systém Rh - rozmístění Většina lidí má skupinu Rh+. Zastoupení skupiny Rh+ a Rh- uvádíme v tabulce 5. (Lidé s skupinou Rh- by se měli z tabulky poučit a pokud cestují do oblastí, kde se Rh- vyskytuje zřídka.) distribuce Rh v procentech lidstvo podle předpokládaného původu Rh pozitivní v % Rh negativní v % evropský původ (Baskové) speciální případ 84 (64) 16 (36) africký původ 99 1 neevropský, neamerický původ 99,9 0,1 Tabulka 5 Úloha 4: Nakreslete čtyři koláčové grafy zastoupení ch skupin Rh+ a Rh- podle tabulky 5.

15 Pracovní list 4 ZASTOUPENÍ KREVNÍCH SKUPIN AB0 systém Alely AB0 systému nejsou v lidské populaci rozmístěny rovnoměrně. Alela A se vyskytuje převážně v západní Evropě, na severu u Sámů, také však u jisté skupiny Indiánů z Montany a v Austrálii. Nenajdeme ji u původních obyvatel střední a jižní Ameriky. Alela B se nejvíce vyskytuje v Asii, zejména v jihovýchodní, u Korejců, Indů a Indonésanů, v Africe. Avšak u původního obyvatelstva Ameriky a Austrálie je její výskyt téměř nulový. Alela B je celosvětově nevzácnější alelou tohoto systému. Skupinu 0 mělo původní obyvatelstvo střední a jižní Ameriky (téměř 100%), ale významnou měrou se vyskytuje i u severoamerických Indiánů a v Austrálii, v Evropě u Basků ve Španělsku. Alela 0 je nejčetnější. OBR. 1 Mapa (online zdroj: Hodnoty procentuálního zastoupení ch skupin AB0 systému u jednotlivých národů se podle různých zdrojů mírně různí. V následující tabulce naleznete ověřené hodnoty zastoupení ch skupin u Slováků. 0 A B AB Slováci 32 % 42 % 18 % 8 % Tabulka 1

16 Další údaje jsme získali z Wikipedie: národ 0 v % A v % B v % AB v % Češi Řekové Holanďani Litevci Němci Italové Tabulka 2 Úloha 1: Nakreslete sloupcový graf podle jednotlivých ch skupin pro všech sedm národností v tabulkách 1 a 2. (Skupinová práce, úloha pro každou skupinu.) ZASTOUPENÍ KREVNÍCH SKUPIN NA SLOVENSKU Procentuální zastoupení jednotlivých ch skupin na Slovensku najdete v následující tabulce 3: Zastoupení na Slovensku AB0 Rh v % ,2 32-4,8 A + 35,7 42-6,3 B + 15,3 18-2,7 AB + 6,8 8-1,2 Tabulka 3

17 Úloha 2: Vyplňte tabulku 4. Uspořádejte údaje o ch skupinách sestupně. (Skupinová práce. Úlohu řeší každá. Na konci vyučovací hodiny se řešení společně prodiskutuje.) KREVNÍ SKUPINA ZASTOUPENÍ V % A+ 35,7 Tabulka 4 Úloha 3: V následujícím textu doplňte chybějící údaje. 0+ V pořadí druhou nejrozšířenější skupinu 0+ má % Slováků. Může být podána všem Rh pozitivním pacientům (0+, A+, B+, AB+), což představuje % populace. Dostat transfúzi však může jen od 0 a 0+, což je % Slováků. 0- Tuto skupinu má % Slováků. Mohou ji dostat pacienti se všemi mi mi (0 +, 0-, A+, A-, B+, B-, AB+ a AB-), teda %. Jsou to univerzální dárci. Pacienti s 0 mohou dostat krev POUZE od dárců se stejnou skupinou, což je %. A+ Je to nejrozšířenější na Slovensku, má ji % lidí. Může být podána pacientům s skupinou A+, ale i AB+, což je % populace Slovenska. Pacienti A+ mohou přijmout krev od dárců s těmito mi: 0+, 0-, A+ A-, což je %. A- % Slováků má skupinu A-. Může být podána pacientům s skupinou A+, A-, AB+ a AB-, tedy % Slováků. Sama může však přijmout pouze A- a 0-, což je % lidí. B+ Je to třetí nejrozšířenější na Slovensku ( %). Krev s touto skupinou mohou dostat nositelé skupiny B+ a AB+, což je % populace. Lidé se B+ mohou dostat transfúzi od dárců s B-, B+, 0- a 0+, tj. %. B-

18 Jen velmi malá část naší populace má skupinu B- ( %). Může být podána pacientům s skupinou B+, B-, AB+ a AB-, teda % Slováků. Nositel této skupiny může dostat transfúzi od lidí s skupinou B- a 0- ( % lidí). AB+ % Slováků má skupinu AB+. Je to nejméně rozšířená s pozitivním Rh. Krev s touto skupinou mohou dostat JEN pacienti se stejnou skupinou ( %). Naopak, nositelé AB+ mohou dostat krev od lidí se VŠEMI mi mi ( %) lidí. Jsou to univerzální příjemci. AB- Nejméně lidí na Slovensku má tuto skupinu ( %). Krev s touto skupinou může být podána pouze % lidí (s skupinou ABa AB+). Lidé s AB- mohou dostat krev od všech Rh negativních lidí (0-, A-, B- a AB-), což je %. Úloha 4: Doplňte tabulku 5. Tabulka 5 je tabulka kompatibility (tj. ukazuje, kdo komu může darovat krev). (Skupinová práce. Úlohu řeší každá. Na konci vyučovací hodiny se řešení společně prodiskutují.) příjemce 0-0+ A- A+ B- B+ AB- AB+ dárce 0-0+ A- A+ B- B+ AB- AB+ Tabulka 5