Skupiny ohrožené marginalizací na pracovním trhu

Transkript

1 Skupiny ohrožené marginalizací na pracovním trhu Radka Dudová, Radka Výborná, Štěpánka Pfeiferová, Hana Víznerová / Šárka Hastrmanová, Kateřina Matysková, Hana Hašková

2 Marginalizace na trhu práce marginalizace na trhu práce = proces, v němž jsou jisté pracovní pozice přiřazeny specifickým segmentům pracovní síly, které jsou sice ochotné kzaměstnání, a to na plný úvazek, nejsou však schopné docílit plné integrace v dlouhodobější formě zaměstnání, která by plně využila jejich pracovní potenciál [Loveridge, Mok 1979: 27] jedna ze základních forem sociální exkluze [Mareš 2000: 288] - sice nutně nevede k sociální exkluzi, ale významně riziko sociálního vyloučení zvyšuje podle MPSV: : starší pracovníci, pracovníci se zdravotním omezením, absoloventi, matky s dětmi, osoby mající problémy s bydlením, etničtí Rómové vysoká míra nezaměstnanosti; nízkopříjmové domácnosti pokud pracují, méně často než zbytek populace pracují na smlouvu na dobu neurčitou, častěji mají zkušenost opakované nezaměstnanosti a zpravidla se pohybují na sekundárním trhu práce - vysoká míra negativní, špatné flexibility

3 Matky malých dětí a placená péče o dítě Radka Výborná Rozdíl mezi zkoumanými ženami: Všechny jsou matky malých dětí, všechny pracují v přítomnosti/nepřítomnosti dítěte Do jaké míry se jim daří spojovat tzv. dětský a dospělý svět, do jaké míry přecházejí z jednoho do druhého, či naopak zůstávají jen v jednom. Po narození dítěte se všechny matky ocitají v dětském světě a omezují své předchozí aktivity, patřící do světa dospělých některé matky potřebují návrat do dospělého světa, aby načerpaly energii Jiným naopak dětský svět vyhovuje, a proto si i hledají práci, která je z něj nevyváže Nejdůležitější spokojenost matky, od ní se odvíjí spokojenost dítěte.

4 Typologie matek Dělícím prvkem spíše vztah k zaměstnání, podle něj se dají ženy rozdělit, a to bez ohledu na původní rozdělení vzorku I matky pracující v nepřítomnosti dítěte mají hranici, přes kterou by nešly, aby si užily dítě 1. ženy, které práce naplňuje a pokračují v ní i po porodu 2. ženy, které práce naplňuje jen do doby, než mají dítě 3. ženy, které práce nenaplňuje, budoucí zaměstnání neřeší + 4. matky podnikatelky jako strategie účelného skloubení práce a rodiny Některé ženy bez ohledu na orientaci (práce x péče o dítě) by preferovaly zkrácený úvazek a rodičovskou dovolenou i do vyššího věku dítěte

5 Rizika najímání/práce placené péče Pro matky, které si nechávají hlídat děti: nejistota, nedůvěra, finanční nákladnost ne vždy je to svobodná volba, někdy matky jinou možnost nemají x Naproti tomu výhody v podobě individuální péče Nehrozí nemocnost dětí Ne všechny matky přesvědčeny o potřebě kolektivu, záleží vždy na dítěti Pro matky, hlídající děti: Většina to dělá jen dočasně, neřeší budoucí zaměstnání riziko v pozdějším zapojení na trh práce Tato práce není smluvně zajištěná

6 Matky samoživitelky kumulace handicapů Štěpánka Pfeiferová Nutnost kombinace pracovních a rodinných povinností Znevýhodnění: vzhledem k pohlaví zaměstnavatelé preferují model kariéry nepřerušený rodinnými událostmi předpojatý přístup ohledně pracovní angažovanosti mužská solidarita vzhledem k mateřství riziko absencí mateřská dovolená vzhledem k rodinné situaci zaměstnavatelé se dotazují na rodinnou situaci Generační rozdíly odlišné životní strategie

7 Pracovní strategie matek samoživitelek Role pečovatelky předchází roli živitelky Kritéria výběru zaměstnání: harmonizace pracovních a rodinných povinností nastavení pracovní doby pracoviště v blízkosti bydliště vstřícnost zaměstnavatele finanční ohodnocení žena jako jediný živitel rodiny závisí na řadě faktorů (bydlení, výživné, sociální dávky, pomoc příbuzných seberealizace ženy s vyšší kvalifikací Rezignace na původní kariérní ambice, práce neodpovídající kvalifikaci

8 Jak se žije zrakově postiženým v současné české společnosti Kateřina Matysková 17 osob se ZP: 8 žen, 9 mužů osoby s těžkým zrakovým postižením let Kritéria: 1. Zkušenost s pracovním uplatněním 2. Vedení rodinného či partnerského života Vliv handicapu na každodenní život: získávání a zpracování informací sebeobsluha, prostorová orientace a samostatný pohyb komunikační a sociální dovednosti

9 Pracovní uplatnění osob se zrakovým postižením Míra nezaměstnanosti: 70 80% Příčiny vysoké míry nezaměstnanosti u ZP: - na straně zaměstnavatelů (předsudky, nedostatečná motivace...) - na straně osob se ZP (nízká kvalifikace...) Kvalifikace - problematika osob později osleplých -před rokem 1989: telefonista, masér, učitel hudby - po roce 1989: možnost OSVČ, CallCentra, úbytek manuálních pozic Nezaměstnaní ZP: - matky pečující o děti - osoby později osleplé Zaměstnaní ZP: - státní správa, NNO -OSVČ

10 Partnerský a rodinný život Volba partnera: -prostředí - zrakové postižení partnera (více u žen) Otázka dědičnosti zrakového postižení (řeší spíše ženy)

11 Genderové odlišnosti ve vnímání handicapu Genderové odlišnosti ve vnímání handicapu lze vnímat v následujících oblastech: - hledání pracovního uplatnění - volba partnera/partnerky - zajištění chodu domácnosti

12 Rodičovství a práce v životě migrujících žen / ze studie Hany Víznerové připravila Šárka Hastrmanová Studie vychází z 18 rozhovorů s ženami, jejichž mateřskou zemí je Ukrajina Hypotéza: ekonomická motivace k migraci zpětně významně ovlivňuje soukromý i pracovní život emigrantek Motivace k migraci komplex ekonomických, pracovních, rodinných ( následování partnera či manžela ) a osobních důvodů Pracovní imigranty bez ohledu na své původní vzdělání se ve velké většině na českém trhu uplatňují v nízce kvalifikovaných, podřadných pozicích s nerovnými pracovními podmínkami, často na hranici legálnosti Gendrová dělba práce imigrantky jako dostupná, levná a flexibilní pracovní síla (tradičně ženské práce úklid, péče o děti, pomocné práce)

13 Možnosti a zkušenosti s uplatněním na českém trhu práce významně souvisí s pracovními ambicemi imigrantek (dočasnost/ trvalost emigrace, důvody příchodu, očekávání, postojem k práci a význam placené práce před rodinným a osobním životem) Překážky na českém trhu práce: - diskriminace (národnost, věk, gender, rodičovství/mateřství) - jazyková bariéra - kombinace práce a rodiny - slabý sociální a kulturní kapitál - legislativní a administrativní překážky (pobytový status, státní občan.) - znevýhodňující pracovní podmínky a nerovné finanční ohodnocení Problém najít odpovídající pracovní pozici volí strategie rekvalifikace či dalšího vzdělávání Zaměstnání pro většinu pouze prostředek výdělku pro zajištění rodiny

14 Rodičovství jako jedna z významných překážek pracovního uplatnění: přímá diskriminace, problém sladit pracovní dobu s otevírací dobou mateřských škol, absence tradičních zdrojů soukromé podpory a sociálních sítí Nutnost přizpůsobit charakter práce požadavkům rodiny méně kvalifikovaná práce, zkrácené úvazky, nezaměstnanost Sociální identifikace cizinky / Ukrajinky pocity méněcennosti, nerovného postavení Zvýhodněním při hledání práce je sociální kapitál ve formě sociálních sítí a kontaktů Ženy nejsou pasivním doprovodem migrujících mužů, jejich volbu ovlivňují společenské podmínky, osobní a partnerský život a významně potom rodičovská zodpovědnost a závazky. Imigrantky jednají s ohledem na svůj osobní a rodinný život, kterému přizpůsobují svá rozhodnutí i pracovní záměry.

15 Trh práce a plodnost: Bezdětní třicátníci a třicátnice na trhu práce Hana Hašková

16 Jakými způsoby vstupuje práce a možnosti kombinování práce a rodiny do reprodukčních plánů (doposud) bezdětných lidí ve věku let? (východiska) nejvyšší plodnost v zemích s vysokou účastí matek na trhu práce nejnižší v zemích s nejsilnější institucionální orientací na genderově tradiční dělbu práce explanace teorií genderové rovnosti (McDonald 2000, 2002) ČR mezi země s nejvyšším negativním efektem mateřství na zaměstnanost žen s nejnižším podílem nejmenších předškolních dětí v institucionální péči s nejmenší nabídkou rodinně přátelských forem práce (EC 2008) cca 2/5 (doposud) bezdětných ve věku let podtrhují vliv jejich pozice na trhu práce na jejich (odkládání) zahájení rodičovství cca 2/5 podtrhují vliv práce jejich partnerů/ partnerek (Proměny 2005)

17 Vliv práce a možností kombinování práce a rodiny (muži) Pokud bezdětní hovořili o vlivu práce muže na jejich reprodukční plány, pak v souvislosti s nutností dosažení perspektivy stabilní pozice na trhu práce a jistého příjmu (anticipovaná role hlavního živitele). Úvahy nad kombinováním práce a rodiny do reprodukčních plánů u mužů nevstupovaly. Pouze v případě, že byl jejich příjem a pracovní pozice výrazně horší než jejich partnerek. Dosahování stability na trhu práce a jistoty příjmu u mužů spojováno s vyzráním k rodičovství psychickým a materiálním. Je to moje svobodomyslnost - zatím jsem se neusadil a nemám stálé zaměstnání -ta hmotná stránka a duchovní dospělost. (Roman, 34 let, SŠ) dítě je velký závazek vymýšlení s tou prací, že půjdu někde do nejistoty jinam asi už by nešlo (Pavel, 32 let, SŠ) člověk chce toho vyzkoušet víc, ne? ale když budu mít tu rodinu, tak budu vyhledávat něco stálého (Jan, 30 let, SŠ) aby partner měl dobré zaměstnání a byl schopný uživit rodinu práci trvalou nemůžeme být závislí na tom že by si přes zimu práci nenašel. (Veronika, 31 let, vyučená)

18 Vliv práce a možností kombinování práce a rodiny (ženy) Kombinování zvažující plány na kombinování práce a rodiny součástí reprodukčních plánů důležitost praxe kombinování v okolí po půl roce mateřské bych klidně mohla jít sem pracovat jako to dělají i moje ostatní kolegyně rozvrh by se upravil podle mých potřeb (Martina, 35 let, VŠ) já to vidím kolem sebe člověk je ubitý, uhnaný horko těžko hledá čas, aby dělal práci dobře a nestíhá permanentně pro ně je to neřešitelná životní situace, tohle si nedovedu představit, že bych v ní byla...já bych musela potkat někoho, kdo řekne - Já se chci starat o děti, já budu na rodičovské dovolené - Ale mám pocit, že i když mě někdo řekne, že tak to bude, tak já tomu nebudu věřit kvůli tomu, co vidím kolem dokola (Petra, 32 let, VŠ) Etapizující plány na kombinování práce a rodiny nejsou součástí reprodukčních plánů Pracuji zhruba osm hodin a nedokážu si to představit, jak bych se starala o děti to moc se tam nedá skloubit dohromady co bude dál, to už následuje jiná etapa s tím rodičovstvím (Alena, 33 let, SŠ)

19 Jakými způsoby vstupuje práce a možnosti kombinování práce a rodiny do reprodukčních plánů (doposud) bezdětných lidí ve věku let? (závěry) Práce a možnosti kombinování PR vstupují do reprodukčních plánů genderově specificky informované genderově tradiční dělbou práce. Malé možnosti kombinování PR (ale i vysoká flexibilita v kombinaci s vysokým pracovním nasazením) negativně ovlivňují reprodukční plány. Ženy s VŠ nejvíce odkládají rodičovství a preferují menší rodiny a muži se ZŠ nejvíce odmítají rodičovství, zatímco ženy se ZŠ nejčastěji osamělými matkami (Hamplová a kol. 2007; MPR 2005; Rychtaříková 2008)