(Text s významem pro EHP) (2014/687/EU)

Transkript

1 L 284/76 PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 26. září 2014, kterým se stnoví závěry o nejlepšíh dostupnýh tehnikáh (BAT) podle směrnie Evropského prlmentu Rdy 2010/75/EU pro výrou uničiny, ppíru lepenky (oznámeno pod číslem C(2014) 6750) (Text s význmem pro EHP) (2014/687/EU) EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem n Smlouvu o fungování Evropské unie, s ohledem n směrnii Evropského prlmentu Rdy 2010/75/EU ze dne 24. listopdu 2010 o průmyslovýh emisíh (integrovné preveni omezování znečištění) ( 1 ), zejmén n čl. 13 odst. 5 uvedené směrnie, vzhledem k těmto důvodům: (1) Ustnovení čl. 13 odst. 1 směrnie 2010/75/EU vyžduje, y Komise pořádl výměnu informí o průmyslovýh emisíh mezi Komisí členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími nevládními orgnizemi, které podporují ohrnu životního prostředí, z účelem usndnění vyprování referenčníh dokumentů o nejlepšíh dostupnýh tehnikáh (BAT) definovnýh v čl. 3 odst. 11 uvedené směrnie. (2) V souldu s čl. 13 odst. 2 směrnie 2010/75/EU se výměn informí týká zejmén výkonnosti zřízení tehnik z hledisk emisí, vyjádřenýh přípdně jko krátkodoé dlouhodoé průměry, souvisejííh referenčníh podmínek, spotřey povhy surovin, spotřey vody, využívání energie vzniku odpdů používnýh tehnik, souvisejíího monitorování, mezisložkovýh vlivů, ekonomiké tehniké přijtelnosti rozvoje v těhto olsteh nejlepšíh dostupnýh tehnik nově vznikjííh tehnik zjištěnýh v návznosti n posouzení otázek uvedenýh v čl. 13 odst. 2 písmeneh ) ) uvedené směrnie. (3) Závěry o BAT definovné v čl. 3 odst. 12 směrnie 2010/75/EU jsou hlvním prvkem referenčníh dokumentů o BAT stnoví závěry o nejlepšíh dostupnýh tehnikáh, jejih popis, informe k hodnoení jejih použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými tehnikmi, souvisejíí monitorování, souvisejíí úrovně spotřey přípdně příslušná snční optření. (4) V souldu s čl. 14 odst. 3 směrnie 2010/75/EU se závěry BAT použijí jko referene při stnovení podmínek povolení pro zřízení, n která se vzthuje kpitol II uvedené směrnie. (5) Ustnovení čl. 15 odst. 3 směrnie 2010/75/EU vyžduje, y příslušný orgán stnovil mezní hodnoty emisí, které zjišťují, že z ěžnýh provozníh podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými tehnikmi, jk jsou stnoveny v rozhodnutíh o závěreh o BAT uvedenýh v čl. 13 odst. 5 směrnie 2010/75/EU. (6) Ustnovení čl. 15 odst. 4 směrnie 2010/75/EU stnoví odhylky od poždvku stnoveného v čl. 15 odst. 3 pouze v přípdě, kdy y dosžení úrovní emisí spojenýh s BAT vedlo k nákldům, jejihž výše y neyl přiměřená přínosům pro životní prostředí z důvodu zeměpisné polohy dného zřízení, jeho místníh environmentálníh podmínek neo jeho tehniké hrkteristiky. (7) Ustnovení čl. 16 odst. 1 směrnie 2010/75/EU stnoví, že poždvky n monitorování uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. ) směrnie vyházejí ze závěrů týkjííh se monitorování, které jsou popsány v závěreh o BAT. (8) V souldu s čl. 21 odst. 3 směrnie 2010/75/EU musí příslušný orgán do čtyř let od zveřejnění rozhodnutí o závěreh o BAT přezkoumt v přípdě nutnosti ktulizovt všehny podmínky povolení zjistit, y zřízení tyto podmínky povolení dodržovlo. ( 1 ) Úř. věst. L 334, , s. 17.

2 L 284/77 (9) Rozhodnutí Komise ze dne 16. květn 2011 ( 1 ) zřizuje fórum pro výměnu informí v souldu s článkem 13 směrnie 2010/75/EU o průmyslovýh emisíh, které je složeno ze zástupů členskýh států, dotčenýh průmyslovýh odvětví nevládníh orgnizí, které podporují ohrnu životního prostředí. (10) V souldu s čl. 13 odst. 4 směrnie 2010/75/EU Komise dne 20. září 2013 održel stnovisko uvedeného fór k nvrhovnému oshu referenčního dokumentu o BAT pro výrou uničiny, ppíru lepenky zveřejnil je ( 2 ). (11) Optření stnovená tímto rozhodnutím jsou v souldu se stnoviskem výoru zřízeného podle čl. 75 odst. 1 směrnie 2010/75/EU, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Závěry o BAT pro výrou uničiny, ppíru lepenky jsou stnoveny v příloze tohoto rozhodnutí. Toto rozhodnutí je určeno členským státům. Článek 2 V Bruselu dne 26. září Z Komisi Jnez POTOČNIK člen Komise ( 1 ) Úř. věst. C 146, , s. 3. ( 2 )

3 L 284/78 PŘÍLOHA ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT) PRO VÝROBU BUNIČINY, PAPÍRU A LEPENKY OBLAST PŮSOBNOSTI OBECNÉ POZNÁMKY ÚROVNĚ EMISÍ SPOJENÉ S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI (BAT) PRŮMĚROVACÍ OBDOBÍ U EMISÍ DO VODY REFERENČNÍ PODMÍNKY PRO EMISE DO OVZDUŠÍ PRŮMĚROVACÍ OBDOBÍ U EMISÍ DO OVZDUŠÍ DEFINICE Všeoené závěry o nejlepšíh dostupnýh tehnikáh (BAT) pro průmysl ppíru elulózy Systém environmentálního řízení Mteriálové hospodářství udržování pořádku Vodní hospodářství nkládání s odpdními vodmi Spotře energie energetiká účinnost Emise zpáhjííh látek Monitorování klíčovýh výroníh prmetrů emisí do ovzduší do vody Nkládání s odpdy Emise do vody Hlukové emise Ukončení provozu Závěry o nejlepšíh dostupnýh tehnikáh (BAT) pro sulfátový proes výroy uničiny Odpdní vod emise do vody Emise do ovzduší Vznik odpdů Spotře energie energetiká účinnost Závěry o nejlepšíh dostupnýh tehnikáh (BAT) pro sulfitový proes výroy uničiny Odpdní vod emise do vody Emise do ovzduší Spotře energie energetiká účinnost Závěry o nejlepšíh dostupnýh tehnikáh (BAT) pro výrou mehnikýh hemomehnikýh vláknin Odpdní vod emise do vody Spotře energie energetiká účinnost Závěry o nejlepšíh dostupnýh tehnikáh (BAT) pro zprování sěrového ppíru Mteriálové hospodářství

4 L 284/ Odpdní vod emise do vody Spotře energie energetiká účinnost Závěry o nejlepšíh dostupnýh tehnikáh (BAT) pro výrou ppíru souvisejíí proesy Odpdní vod emise do vody Emise do ovzduší Vznik odpdů Spotře energie energetiká účinnost Popis tehnik Popis tehnik pro preveni řízení emisí do ovzduší Popis tehnik umožňujííh omezit používání čisté vody, snížit průtok znečištění odpdní vody Popis tehnik pro preveni vytváření odpdů nkládání s nimi OBLAST PŮSOBNOSTI Tyto závěry o nejlepšíh dostupnýh tehnikáh (BAT) se týkjí činností uvedenýh v ktegoriíh 6.1 písm. ) 6.1 písm. ) přílohy I ke směrnii 2010/75/EU, tj. integrovné i neintegrovné výroy v průmyslovýh zřízeníh: ) uničiny ze dřev neo jinýh vláknitýh mteriálů; ) ppíru neo lepenky při výroní kpitě větší než 20 t z den. Tyto závěry o BAT se vzthují zejmén n následujíí postupy činnosti: i. hemiké rozvlákňování:. proes výroy sulfátové (krft) uničiny;. proes výroy sulfitové uničiny; ii. mehniké hemiko-mehniké rozvlákňování; iii. zprování sěrového ppíru zhrnujíí neo nezhrnujíí proes zesvětlování (deinking); iv. výro ppíru souvisejíí postupy; v. všehny typy regenerčníh kotlů vápennýh peí provozovnýh v elulózkáh ppírnáh. Tyto závěry o nejlepšíh dostupnýh tehnikáh se nevzthují n následujíí činnosti: i. výro uničiny z nedřevitého vláknitého mteriálu (npř. z jednoletýh rostlin); ii. stionární motory s vnitřním splováním; iii. sploví zřízení pro výrou páry elektřiny kromě regenerčníh kotlů; iv. sušárny s vnitřními hořáky určené pro ppírenské ntírí stroje. Dlší referenční dokumenty souvisejíí s činnostmi, n které se vzthují tyto závěry o BAT, jsou uvedeny níže: Referenční dokumenty Průmyslové hldií systémy (I) Ekonomie mezisložkové vlivy (ECM) Činnost Průmyslové hldií systémy, npř. hldií věže, deskové výměníky tepl Ekonomiké mezisložkové vlivy tehnik

5 L 284/80 Referenční dokumenty Emise ze skldování (EFS) Energetiká účinnost (ENE) Velká sploví zřízení (LCP) Oené prinipy monitorování (MON) Splování odpdů (WI) Odvětví zprování odpdu (WT) Činnost Emise z nádrží, potruí skldovnýh hemikýh látek Celková energetiká účinnost Výro páry elektřiny ve splovíh zřízeníh v elulózkáh ppírnáh Monitorování emisí Splování spolusplování odpdu v místě vzniku Úprv odpdu jko pliv OBECNÉ POZNÁMKY Tehniky uvedené popsné v těhto závěreh o BAT nejsou normtivní ni se nejedná o úplný seznm. Mohou ýt použity i jiné tehniky, které zjistí přinejmenším stejnou úroveň ohrny životního prostředí. Pokud není uvedeno jink, jsou závěry o BAT oeně použitelné. ÚROVNĚ EMISÍ SPOJENÉ S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI (BAT) Jsou-li úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými tehnikmi (BAT-AEL) uvedeny pro totéž průměroví odoí v odlišnýh jednotkáh (jsou npříkld vyjádřeny jko hodnoty konentre speifiké hodnoty ztížení, tj. připdjíí n tunu čisté produke), jsou tyto různé způsoy vyjádření BAT-AEL povžovány z rovnoenné lterntivy. V přípdě integrovnýh multiprodukčníh elulózek ppíren musí ýt úrovně BAT-AEL stnovené pro jednotlivé proesy (výro uničiny, výro ppíru) /neo produkty sečteny podle směšovího prvidl n zákldě jejih podílu n emisíh. PRŮMĚROVACÍ OBDOBÍ U EMISÍ DO VODY Není-li uvedeno jink, jsou průměroví odoí spojená s úrovněmi BAT-AEL u emisí do vody stnoven následujíím způsoem. Denní průměr Průměr pro 24hodinový intervl oděru vzorků získného jko slévný vzorek úměrný průtoku ( 1 ) neo čsově proporionální slévný vzorek v přípdě, že je prokázán dosttečná průtoková stilit ( 1 ). Průměr všeh denníh průměrů vypočítnýh v průěhu jednoho roku, vážený podle denního ojemu výroy vyjádřený jko hmotnost emitovnýh látek n jednotku hmotnosti vyroenýh či vzniklýh výroků neo mteriálů ( 1 ) Ve zvláštníh přípdeh může ýt zpotřeí upltnit odlišný postup oděru vzorků (npř. odeírání nmátkovýh vzorků). REFERENČNÍ PODMÍNKY PRO EMISE DO OVZDUŠÍ Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými tehnikmi (BAT-AEL) se týkjí stndrdníh podmínek: suhý plyn při teplotě 273,15 K tlku 101,3 kp. Jsou-li úrovně BAT-AEL vyjádřeny jko hodnoty konentre, uvede se referenční hodnot O 2 (v % ojemu).

6 L 284/81 Přepočet n referenční konentri kyslíku Vzore pro výpočet emisníh konentrí při referenční konentri kyslíku je uveden níže. E R ¼ 21 O R 21 O M E M kde: E R (mg/nm 3 ): O R ( % oj.): E M (mg/nm 3 ): O M ( % oj.): je emisní konentre vztžená k referenční konentri kyslíku O R je referenční konentre kyslíku nměřená konentre emisí ve vzthu k nměřené konentri kyslíku O M nměřená konentre kyslíku. PRŮMĚROVACÍ OBDOBÍ U EMISÍ DO OVZDUŠÍ Není-li uvedeno jink, jsou průměroví odoí spojená s úrovněmi BAT-AEL u emisí do ovzduší stnoven následujíím způsoem. Denní průměr Průměr z vzorkoví odoí Průměr z odoí 24 hodin vypočítný n zákldě pltnýh hodinovýh průměrů získnýh kontinuálním měřením Průměrná hodnot tří po soě následujííh měření trvjííh kždé nejméně 30 minut V přípdě kontinuálního měření: průměr všeh pltnýh hodinovýh průměrů. V přípdě periodikýh měření: průměr všeh průměrů z vzorkoví odoí zznmennýh v průěhu jednoho roku. DEFINICE Pro účel těhto závěrů o nejlepšíh dostupnýh tehnikáh pltí tyto definie: Nový provoz Použitý termín Stávjíí provoz Význmná modernize Nový systém n odstrňování tuhýh znečišťujííh látek Stávjíí systém n odstrňování tuhýh znečišťujííh látek Nekondenzovtelné zpáhjíí plyny (NCG) Konentrovné nekondenzovtelné zpáhjíí plyny (CNCG) Definie Provoz (výroní závod neo jeho část) poprvé povolený v místě zřízení po zveřejnění těhto závěrů o nejlepšíh dostupnýh tehnikáh neo úplná náhrd provozu (výroního závodu neo jeho části) n stávjííh zákldeh zřízení po zveřejnění těhto závěrů o nejlepšíh dostupnýh tehnikáh. Provoz, který není novým provozem. Význmná změn konstruke neo tehnologie provozu neo systému n snižování emisí význmné úprvy neo výměny provozníh jednotek souvisejíího vyvení. Systém n odstrňování tuhýh znečišťujííh látek poprvé zprovozněný v místě zřízení po zveřejnění těhto závěrů těhto závěrů o nejlepšíh dostupnýh tehnikáh. Systém n odstrňování tuhýh znečišťujííh látek, který není novým systémem n odstrňování tuhýh znečišťujííh látek. Nekondenzovtelné zpáhjíí plyny, jimiž se rozumí nepříjemně zpáhjíí plyny při výroě sulfátové uničiny. Konentrovné nekondenzovtelné zpáhjíí plyny (či silně konentrovné zpáhjíí plyny ): plyny s oshem elkové redukovné síry, které poházejí z vření uničiny, odprek vyvřování (stripování) kondenzátů.

7 L 284/82 Použitý termín Definie Silně konentrovné zpáhjíí plyny Konentrovné nekondenzovtelné zpáhjíí plyny (CNCG). Slě konentrovné zpáhjíí plyny Zytkové slě konentrovné plyny Kontinuální měření Periodiké měření Difúzní emise Integrovná výro Zředěné nekondenzovtelné zpáhjíí plyny: plyny s oshem elkové redukovné síry, které nejsou silně konentrovnými zpáhjíími plyny (npř. plyny z nádrží, príh filtrů, sil n odštěpky, filtrů kustifikčního klu, sušiíh strojů). Slě konentrovné plyny, jejihž emise nepoházejí z regenerčního kotle, vápenné pee či hořáku upltněními splování plynů s oshem elkové redukovné síry (TRS). Měření z použití utomtikého měřiího systému (AMS), který je v dném závodě trvle ninstlován. Stnovení veličiny (konkrétního množství, které je předmětem měření) měřené v určenýh čsovýh intervleh z použití ručníh neo utomtikýh metod. Emise vznikjíí v důsledku přímého (neusměrňovného) kontktu těkvýh látek neo tuhýh znečišťujííh látek s prostředím z ěžnýh provozníh podmínek. Výro uničiny i ppíru neo lepenky v témže závodě. Buničin se před výroou ppíru neo lepenky zprvidl nesuší. Neintegrovná výro Jedná se uď o ) výrou komerční uničiny v továrnáh, v nihž nejsou používány ppírenské stroje; neo ) výrou ppíru neo lepenky, při níž se využívá pouze komerční uničiny vyráěné v jinýh provozeh. Čistá výro i) V přípdě ppíren: nelená ohodovtelná produke z převíječem, tj. před jejím následným zprováním. ii) V přípdě smosttnýh ntíríh zřízení: produke po provedení nátěru. iii) V přípdě zřízení n výrou hygienikého (tissue) ppíru: ohodovtelná produke n nvíječi ppírenského stroje před jkýmkoli převíjením ez jádr. iv) V zřízeníh vyráějííh komerční uničinu: produke po zlení (ve vzduhosuhýh tunáh). v) V přípdě integrovnýh zřízení: čistou produkí uničiny se rozumí produke po zlení (ve vzduhosuhýh tunáh) plus uničin předná do ppírny (ilnční výpočet hmotnosti uničiny se provádí n 90 % sušiny, tzv. vzduhosuhý mteriál). Čistá produke ppíru: stejně jko v odě i). Ppírn pro výrou speiálníh druhů ppíru Továrn n výrou většího počtu různýh druhů ppíru lepenky určenýh ke zvláštním účelům (průmyslovým /neo neprůmyslovým) vyznčujíí se zvláštními vlstnostmi, poměrně mlým trhem konovýh spotřeitelů neo speifikými plikemi, které jsou čsto nvrženy speiálně pro určitého konkrétního zákzník neo skupinu konovýh uživtelů. Příkldem těhto speiálníh druhů ppíru je igretový ppír, filtrční ppír, metlizovný ppír, termo ppír, smopropisoví ppír, smolepií ppír, ppír ntírný poléváním, kryí ppír n sádrokrtonové desky speiální ppír pro voskování, izole, střešní krytiny, sfltování dlší speiální plike či způsoy použití. Žádný z těhto druhů nespdá do stndrdníh ktegorií ppíru. Listnáčová vláknin Skupin druhů dřev, do které ptří npř. topol osik, uk, říz lhovičník (euklyptus). Oznčení listnáčová vláknin se používá v protikldu k dlouhovláknité jehličnnové vláknině. Jehličnnová vláknin Kustifike Dřevo z jehličnnů, jko je npříkld orovie či smrk. Oznčení jehličnnová vláknin se používá v protikldu ke krátkovláknité listnáčové vláknině. Proes v rámi koloěhu vápn, při němž dohází k regeneri hydroxidu (ílého louhu) rekí C(OH) 2 + CO 3 2- CCO 3 (s) + 2 OH -.

8 L 284/83 ZKRATKY Použitý termín Definie ADt Tuny vzduhosuhé uničiny vyjádřené jko 90 % suhost. AOX Adsorovtelné orgniky vázné hlogeny stnovené metodou používnou pro odpdní vody podle normy EN ISO: BSK Biohemiká spotře kyslíku. Množství rozpuštěného kyslíku, které potřeují mikroorgnismy k rozložení orgnikýh látek osženýh v odpdníh vodáh. CMP Chemikomehniká vláknin. CTMP Chemikotermomehniká vláknin. CHSK Chemiká spotře kyslíku; množství hemiky oxidovtelné orgniké látky v odpdníh vodáh (zprvidl n zákldě nlýzy dihromnovou metodou). DS Osh sušiny vyjádřený v % hmotnosti. DTPA Kyselin diethylentriminpentotová (komplexní/heltční činidlo používné při ělení peroxidem vodíku). ECF Buničin vyroená ez elementárního hlóru. EDTA Kyselin ethylendimintetrotová (komplexní/heltční činidlo). H 2 S Sirovodík. LWC Ppír s lehkým nátěrem. (dřevité ntírné ppíry) NO x Úhrnné množství oxidu dusntého (NO) oxidu dusičitého (NO 2 ) vyjádřené jko NO 2. NSSC Neutrální sulfitová polouničin. RCF Reyklovná vlákn. SO 2 Oxid siřičitý. TCF Zel ezhlórová uničin. Dusík elkový (N elk. ) Celkový osh dusíku, zkr. N elk, zhrnuje orgniký dusík, volný monik monium (NH 4+ -N), dusitny (NO 2- -N) dusičnny (NO 3- -N). Fosfor elkový (P elk. ) Celkový osh fosforu, zkr. P elk., zhrnuje rozpuštěný fosfor veškerý nerozpustný fosfor, který se do odtékjíí tekutiny dostl v podoě srženin neo spolu s mikroorgnismy. TMP Termomehniká vláknin. TOC Celkový osh orgnikého uhlíku.

9 L 284/84 Použitý termín Definie TRS Celková redukovná sír. Souhrn následujííh zpáhjííh sloučenin redukovné síry vznikjííh v proesu výroy uničiny: sirovodík, methylmerkptn, dimethylsulfid dimethyldisulfid, vyjádřený jko množství síry. NL Nerozpuštěné látky (v odpdní vodě). Nerozpuštěné látky sestávjí z dronýh kousků vlákniny, plnidel, jemnýh části, neuszeného ioklu (glomere mikroorgnismů) dlšíh jemnýh částeček. VOC Těkvé orgniké sloučeniny podle definie uvedené v čl. 3 odst. 45 směrnie 2010/75/EU. 1.1 VŠEOBECNÉ ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT) PRO PRŮMYSL PAPÍRU A CELULÓZY Vedle všeoenýh nejlepšíh dostupnýh tehnik uvedenýh v tomto oddíle pltí tké nejlepší dostupné tehniky pro konkrétní postupy uvedené v oddíleh Systém environmentálního řízení BAT 1. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) umožňujíí zlepšit elkový vliv závodů vyráějííh uničinu, ppír lepenku n životní prostředí je zvedení dodržování systému environmentálního řízení (EMS), který zhrnuje všehny následujíí prvky: ) ngžovnost vedouíh provníků včetně nejvyššího vedení; ) environmentální politiku stnovenou vedením, jejíž součástí je neustálé zlepšování zřízení ze strny vedení; ) plánování zvádění nezytnýh postupů, hlvníh dílčíh ílů ve spojení s finnčním plánováním investiemi; d) zvádění postupů se zvláštním změřením n: i. strukturu odpovědnost; ii. iii. iv. školení, zvyšování povědomí způsoilost; komuniki; zpojení změstnnů; v. dokumenti; vi. účinné řízení proesů; vii. progrmy údržy; viii. připrvenost reki n mimořádné situe; ix. zjištění dodržování environmentálníh právníh předpisů; e) kontrolu výsledků provádění náprvnýh optření se zvláštním důrzem n: i. monitorování měření (viz též referenční dokument o oenýh prinipeh monitorování); ii. náprvná preventivní optření; iii. vedení záznmů; iv. (pokud možno) nezávislý vnitřní vnější udit, kterým se zjistí, zd EMS odpovídá plánovným optřením zd je řádně prováděn dodržován;

10 L 284/85 f) přezkum EMS posouzení, zd je i ndále vhodný, přiměřený účinný; tento přezkum posouzení provádí nejvyšší vedení; g) sledování vývoje čistšíh tehnologií; h) zohlednění environmentálníh dopdů přípdného vyřzení zřízení z provozu ve fázi návrhu nového provozu po dou jeho fungování; i) prvidelné porovnávání s odvětvovými referenčními hodnotmi. Použitelnost Rozsh půsonosti (npř. mír podronosti) hrkter EMS (npř. stndrdizovný neo nestndrdizovný) se udou oeně vzthovt k povze, rozshu složitosti zřízení k rozshu dopdů, které může mít n životní prostředí Mteriálové hospodářství udržování pořádku BAT 2. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) je upltňování zásd udržování pořádku z účelem minimlize dopdů výroního proesu n životní prostředí z pomoi určité komine níže uvedenýh tehnik. d e f g Pečlivý výěr kontrol hemikýh látek příměsí. Vstupní výstupní nlýz se soupisem hemikýh látek, včetně jejih množství toxikologikýh vlstností. Omezení používnýh hemikýh látek n minimální úroveň, která je nutná k dosžení poždovné kvlity konečného výroku. Nepoužívání škodlivýh látek (npř. disperze oshujíí nonylfenol ethoxylát neo čistidl či povrhově ktivní látky) jejih nhrzení méně škodlivými lterntivmi. Minimlize úniků látek do půdy či do ovzduší nevhodného skldování surovin, výroků či zytkovýh produktů. Vytvoření progrmu pro řízení úniků látek rozšíření kontroly příslušnýh zdrojů, jež umožní zránit kontmini půdy podzemníh vod. Vhodný návrh potruníh skldovíh systémů, které y měly ýt řešeny tk, y umožňovly udržovt povrhové plohy v čistotě omezovly potřeu jejih mytí čištění. BAT 3. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) umožňujíí omezit množství vypouštěnýh heltčníh činidel, která nejsou iologiky sndno rozložitelná, jko jsou kyseliny EDTA či DTPA používné při ělení peroxidem, je použití určité komine níže uvedenýh tehnik. Stnovení množství heltčníh činidel vypouštěnýh do životního prostředí n zákldě periodikého měření. Optimlize výroního proesu umožňujíí omezit spotřeu emise iologiky těžko rozložitelnýh heltčníh činidel. Přednostní používání iologiky sndno rozložitelnýh či odstrnitelnýh heltčníh činidel, postupné vyřzovní nerozložitelnýh produktů. Použitelnost Nevzthuje se n zřízení, kde se heltční činidl nepoužívjí. Nevzthuje se n zřízení, která ve své čistírně odpdníh vod či v rámi výroního proesu odstrní 70 % neo víe kyselin EDTA/DTPA. Použitelnost této tehniky závisí n dostupnosti vhodnýh náhržek (iologiky rozložitelnýh činidel splňujííh npř. poždvky týkjíí se ělosti uničiny).

11 L 284/ Vodní hospodářství nkládání s odpdními vodmi BAT 4. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) umožňujíí omezit vznik znečištění odpdníh vod v souvislosti se skldováním dřev jeho příprvným zprováním je použití určité komine níže uvedenýh tehnik. Suhé odkornění (popsné v oddíle ). Použitelnost Omezená použitelnost zel ezhlórového (TCF) ělení v přípdeh, kdy je poždován vysoký stupeň čistoty ělosti. d e Tkový způso mnipule s kultinou, při němž nedohází ke znečištění dřev kůry pískem kmením. Vydláždění prostor pro mnipuli se dřevem ploh využívnýh pro skldování štěpky. Kontrol toku postřikové vody minimlize povrhové vody odtékjíí z prostoru pro mnipuli se dřevem. Shromžďování znečištěné odpdní vody z prostoru pro mnipuli se dřevem oddělení odtékjíí vody oshujíí nerozpuštěné tuhé látky před jejím iologikým zprováním. Oeně použitelné Použitelnost této tehniky může ýt kvůli velikosti prostor pro mnipuli se dřevem skldovíh ploh omezená. Oeně použitelné Použitelnost této tehniky může ýt omezená stupněm znečištění odtokové vody (nízkou konentrí) neo velikostí čistírny odpdníh vod (v přípdě velkýh ojemů). Při suhém odkornění se množství odpdní vody z použití nejlepší dostupné tehniky pohyuje v rozmezí 0,5 2,5 m 3 /ADt. BAT 5. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) umožňujíí omezit používání čisté vody vznik odpdní vody je vytvořit v rámi tehnikýh možností uzvřený vodní systém odpovídjíí druhu vyráěné uničiny neo ppíru z použití určité komine níže uvedenýh tehnik. Použitelnost d e f g Monitorování optimlize používání vody Vyhodnoení možností reirkule vody Vyvážení stupně uzvření vodního okruhu možnýh nevýhod; v přípdě potřey zjištění doplňujíího vyvení. Oddělení méně znečištěné těsnií vody z vývěv její opětovné použití. Oddělení neznečištěné hldií vody od znečištěné provozní vody její opětovné použití. Opětovné použití zčištěné vody z výroy jko náhrdy z čistou vodu (reirkule vody uzvření jednotlivýh vodníh okruhů). Čištění (části) provozní vody v rámi výroního proesu, které zvýší kvlitu vody umožní její reirkuli opětovné použití. Oeně použitelné Použitelné n nové provozy význmné modernize. V důsledku poždvků týkjííh se kvlity vody neo kvlity výroků či v důsledku tehnikýh omezení (jko je uszování neo inkruste ve vodním systému) neo šíření záphu může ýt použitelnost této tehniky omezená. Oeně použitelné

12 L 284/87 Množství vypouštěné odpdní vody u výpusti po vyčištění doshuje při použití nejlepší dostupné tehniky následujííh ročníh průměrů: Odvětví Bělená sulfátová uničin Neělená sulfátová uničin Bělená sulfitová ppírová uničin Buničin Mgnefite Rozpustná (hemiká) uničin NSSC neutrální sulfitová polouničin Množství vypouštěné odpdní vody při použití nejlepší dostupné tehniky m 3 /ADt m 3 /ADt m 3 /ADt m 3 /ADt m 3 /ADt m 3 /ADt Mehniká uničin 9 16 m 3 /t Chemotermomehniká hemomehniká vláknin (CTMP CMP) 9 16 m 3 /ADt Ppírny vyráějíí ppír z reyklovnýh vláken ez zesvětlování 1,5 10 m 3 /t (v horní části tohoto rozmezí se pohyuje hlvně výro skládčkové lepenky) Ppírny vyráějíí ppír z reyklovnýh vláken se zesvětlováním 8 15 m 3 /t Ppírny vyráějíí hygieniké ppíry z reyklovnýh vláken se zesvětlováním m 3 /t Neintegrovné ppírny 3,5 20 m 3 /t Spotře energie energetiká účinnost BAT 6. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) umožňujíí omezit spotřeu pliv energie v elulózkáh ppírnáh je použití tehniky () určité komine osttníh níže uvedenýh tehnik. Použitelnost Používání systému energetikého řízení, který má všehny tyto prvky: i) Posouzení elkové spotřey výroy energie v závodě; ii) Stnovení, vyhodnoení optimlize možností rekupere energie; iii) Monitorování zjištění optimlizovnýh podmínek spotřey energie. Oeně použitelné Získávání energie splováním odpdu zytků z výroy uničiny ppíru, které mjí vysoký osh orgnikýh látek vysokou výhřevnost, to s přihlédnutím k BAT 12. Použitelné pouze v přípdě, že odpd zytky z výroy uničiny ppíru, které mjí vysoký osh orgnikýh látek vysokou výhřevnost, nelze reyklovt neo opětovně zužitkovt.

13 L 284/88 d e f g h i j Pokrytí spotřey páry elektřiny výroníh proesů o možná nejvíe z kominovné výroy elektřiny tepl (KVET, kogenere) Využití přeytečného tepl pro sušení iomsy klu, pro ohřev npájeí vody pro kotle ohřev provozní vody, vytápění udov td. Používání termokompresorů. Izole rmtur provodního kondenzčního potruí. Používání energetiky účinnýh vývěvovýh systémů pro odvodňování. Používání vysoe účinnýh elektromotorů, čerpdel míhíh zřízení. Používání frekvenčníh měničů u ventilátorů, kompresorů čerpdel. Zjištění toho, y tlk páry odpovídl skutečným tlkovým potřeám. Použitelnost Použitelné pro všehny nové provozy pro význmné modernize podnikové energetiky. Ve stávjííh provozeh může ýt použitelnost této tehniky omezená kvůli dispozii továrny dostupnému prostoru. V přípdeh, kdy jsou tepelné zdroje prostory od see vzdálené, může ýt použitelnost této tehniky omezená. Použitelné jk v novýh, tk i stávjííh provozeh vyráějííh všehny druhy ppíru pro ntírí stroje, je-li k dispozii pár středního tlku. Oeně použitelné Popis ): Součsná výro tepl elektriké neo mehniké energie v rámi jediného proesu oznčovná jko kogenere (KVET kominovná výro elektřiny tepl; ngl. zkr. CHP). Zřízení KVET, která se upltňují v elulózovém ppírenském průmyslu, využívjí zprvidl prní /neo plynové turíny. Ekonomiká životshopnost (výše dosžitelnýh úspor návrtnost investie) ude záviset hlvně n výši nákldů n elektřinu pliv Emise zpáhjííh látek Emisí zpáhjííh sirnýh plynů ze sulfátovýh sulfitovýh elulózek se týkjí nejlepší dostupné tehniky pro konkrétní postupy uvedené v oddíleh BAT 7. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) umožňujíí předházet emisím zpáhjííh sloučenin, které vznikjí v systému odpdníh vod, je použití určité komine níže uvedenýh tehnik. I. Použitelné pro záphy vznikjíí při uzvření vodníh systémů Zjištění toho, y proesy, zásoníky vodní nádrže, potruí vny yly v ppírnáh projektovány tkovým způsoem, y nevznikly ndměrně dlouhé retenční doy, mrtvé zóny či úseky vodníh okruhů souvisejííh jednotek, kde se vod málo mísí, nedoházelo tk k nekontrolovnému ukládání látek ke hnití rozkládání orgniké iologiké hmoty. Používání ioidníh látek, dispergntů či oxidčníh činidel (npř. ktlytiké dezinfeke s peroxidem vodíku) umožňujííh omezovt záph množení rozkldnýh kterií.

14 L 284/89 Zvedení proesů vnitřního čištění ( ledviny ), které omezí konentre orgnikýh látek v důsledku toho i možné prolémy se záphem v rámi systému podsítové vody. II. Použitelné pro záphy vznikjíí při čištění odpdní vody mnipuli s kly jko způso, jk u odpdní vody klů předejít vzniku neroního prostředí d e f g h Zvedení systémů uzvřené knlize s kontrolovným odvětráním, v některýh přípdeh z použití hemikálií omezujííh tvoru sirovodíku zjišťujííh jeho oxidi v knlizi. Trvlé zjištění dosttečného míšení ve vyrovnávíh nádržíh, niž y došlo k jejih převzdušňování. Zjištění dosttečné erční kpity míhání v provzdušňovíh nádržíh; prvidelné kontroly erčního systému. Zjištění řádného fungování záhytu iologikého klu v uszovíh nádržíh jeho zpětné reykle. Zkráení retenční doy klů v klovýh nádržíh průěžným odstrňováním klu do odvodňovíh jednotek. Zkráení doy uhovávání odpdní vody v nádrži n záhyt úkpů n nejnutnější minimum; udržovt nádrž n úkpy prázdnou. Jsou-li používány sušárny klů, zjištění toho, y plyny odházejíí ze sušáren klů yly přečišťovány prním neo iofiltrí (npříkld z použití kompostovýh filtrů). Místo přímého vzduhového hlzení nečištěnýh odpdníh vod v hldiíh věžíh používt deskové výměníky tepl Monitorování klíčovýh výroníh prmetrů emisí do ovzduší do vody BAT 8. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) je monitorování klíčovýh výroníh prmetrů n zákldě níže uvedené tulky. I. Monitorování klíčovýh výroníh prmetrů důležitýh z hledisk emisí do ovzduší Prmetr U splovíh proesů tlk, teplot, osh kyslíku, osh CO vodníh pr ve splináh. Frekvene monitorování Kontinuálně II. Monitorování klíčovýh výroníh prmetrů důležitýh z hledisk emisí do vody Prmetr Frekvene monitorování Průtok vody, její teplot ph Osh fosforu dusíku v iomse, klový ojemový index, zytkové konentre čpvku orthofosfátů v odpdní vodě mikroskopiké kontroly ioklu. Ojemový tok osh CH 4 v ioplynu vzniklém při neroním čištění odpdní vody. Osh H 2 S CO 2 v ioplynu vzniklém při neroním čištění odpdní vody. Kontinuálně Periodiky Kontinuálně Periodiky

15 L 284/90 BAT 9. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) je provádět v souldu s níže uvedenými údji monitorování měření emisí do ovzduší, to prvidelně, s uvedenou frekvení podle norem EN. Pokud nejsou k dispozii normy EN, je nejlepší dostupnou tehnikou použití norem ISO neo jinýh mezinárodníh či vnitrostátníh norem, jejihž použitím se získjí údje srovntelné odorné kvlity. Prmetr Frekvene monitorování Zdroj emisí Monitorování souvisejíí s Kontinuálně Regenerční kotel BAT 21 BAT 22 BAT 36 BAT 37 NO x SO 2 Periodiky neo kontinuálně Vápenná pe BAT 24 BAT 26 Periodiky neo kontinuálně Speiální splovn TRS BAT 28 BAT 29 Tuhé znečišťujíí látky Periodiky neo kontinuálně Regenerční kotel (krftový) vápenná pe BAT 23 BAT 27 Periodiky Regenerční kotel (sulfitový) BAT 37 Kontinuálně Regenerční kotel BAT 21 TRS (včetně H 2 S) Periodiky neo kontinuálně Periodiky Vápenná pe speiální splovn TRS Rozptýlené emise z různýh zdrojů (npř. linek výroy uničiny, nádrží, sil n štěpky td.) zytkové slě konentrovné plyny. BAT 24 BAT 25 BAT 28 BAT 11 BAT 20 d NH 3 Periodiky Regenerční kotel vyvený selektivní nektlytikou redukí (SNCR) BAT 36 BAT 10. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) je monitorování emisí do vody v souldu s níže uvedenými údji s uvedenou frekvení v souldu s normmi EN. Pokud nejsou k dispozii normy EN, je nejlepší dostupnou tehnikou použití norem ISO neo jinýh mezinárodníh či vnitrostátníh norem, jejihž použitím se získjí údje srovntelné odorné kvlity. Prmetr Frekvene monitorování Monitorování sledujíí Chemiká spotře kyslíku (CHSK) neo Celkový orgniký uhlík (TOC) ( 1 ) Denně ( 2 ) ( 3 ) BSK 5 neo BSK 7 Týdně (jednou z týden) Nerozpuštěné látky (NL) Denně ( 2 ) ( 3 ) d Dusík elkový Týdně (jednou z týden) ( 2 ) BAT 19 BAT 33 BAT 40 BAT 45 BAT 50 e Fosfor elkový Týdně (jednou z týden) ( 2 ) f EDTA, DTPA ( 4 ) Měsíčně (jednou z měsí)

16 L 284/91 Prmetr Frekvene monitorování Monitorování sledujíí g AOX (podle EN ISO 9562:2004) ( 5 ) Měsíčně (jednou z měsí) Jednou z dv měsíe BAT 19: ělená sulfátová uničin BAT 33: kromě výroy TCF NSSC BAT 40: kromě výroy CTMP CMP BAT 45 BAT 50 h Relevntní kovy (npř. Zn, Cu, Cd, P, Ni) Jednou ročně ( 1 ) Místo CHSK se z ekonomikýh environmentálníh důvodů stále čstěji používá TOC. Pokud se TOC již měří jko hlvní výroní prmetr, není tře měřit CHSK; pro konkrétní zdroje emisí fázi čištění odpdní vody y niméně měl ýt zjištěn korele mezi těmito dvěm prmetry. ( 2 ) Použít je možné rovněž ryhlé testoví metody. Výsledky ryhlýh testů y měly ýt prvidelně (npř. měsíčně) srovnávány s normmi EN neo v přípdě, že normy EN nelze použít, s normmi ISO či vnitrostátními neo jinými mezinárodními normmi, y yly zjištěny údje odpovídjíí vědeké kvlity. ( 3 ) V závodeh, ve kterýh není zveden elotýdenní provoz, lze frekveni monitorování CHSK NL omezit n dny, kdy je závod v provozu, neo je možné prodloužit vzorkoví odoí n 48 neo 72 hodin. ( 4 ) Použitelné pro výrou využívjíí EDTA DTPA (heltční činidl). ( 5 ) Nevzthuje se n provozy, které doloží, že při výroě žádné AOX nevznikjí ni do ní nevstupují prostřednitvím hemikýh příměsí surovin. BAT 11. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) je monitorování vyhodnoování rozptýlenýh emisí elkové redukovné síry z příslušnýh zdrojů Popis Vyhodnoování emisí elkové redukovné síry lze provádět prostřednitvím prvidelného měření vyhodnoování rozptýlenýh emisí, které poházejí z různýh zdrojů (npř. z linky výroy uničiny, nádrží, sil n štěpky td.), n zákldě přímýh měření Nkládání s odpdy BAT 12. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) umožňujíí omezit množství odpdu vyždujíího likvidi je zvedení systému posuzování odpdů (včetně jejih soupisů) nkládání s odpdy, který usndní jejih opětovné využití, neo pokud jejih opětovné využití není možné, jejih reyklování, neo není-li možné ni jejih reyklování, jiný způso využití zhrnujíí určitou komini níže uvedenýh tehnik. Popis Použitelnost Seprovný sěr různýh frkí odpdu (včetně odděleného shromžďování třídění neezpečného odpdu). Oeně použitelné Spojování vhodnýh zytkovýh mteriálů z účelem vytvoření lépe zužitkovtelnýh směsí. Oeně použitelné Příprvné zprování zytků z výroy před jejih opětovným použitím či reyklí. Viz oddíl Oeně použitelné d Využití mteriálů reykle zytků z výroy prováděná v reálu závodu. Oeně použitelné e Využití energie z odpdů s vysokým oshem orgnikýh látek, uď v dném závodě, neo jinde. V přípdě využití mimo závod závisí použitelnost této tehniky n možnosti spolupráe se třetí strnou.

17 L 284/92 Popis Použitelnost f Využívání externě dodávného mteriálu. Závisí n možnosti spolupráe se třetí strnou. g Předúprv odpdu před jeho likvidí. Oeně použitelné Emise do vody Dlší informe o nkládání s odpdními vodmi v elulózkáh ppírnáh úrovníh emisí spojenýh s nejlepšími dostupnými tehnikmi (BAT-AEL) pro dný proes jsou uvedeny v oddíleh BAT 13. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) umožňujíí omezit emise živin (dusíku fosforu) do vodního reipientu je místo hemikýh látek s velkým oshem dusíku fosforu používt látky oshujíí mlé množství dusíku fosforu. Použitelnost Použitelné v přípdě, že dusík osžený v hemikýh látkáh není iologiky využitelný (tzn. že při iologikém zprování nemůže sloužit jko živin), neo v přípdě, že ilne živin je v přeytku. BAT 14. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) umožňujíí omezit emise znečišťujííh látek do vodního reipientu je použití všeh níže uvedenýh postupů. Popis Primární (fyzikálně-hemiké) čištění. Sekundární (iologiké) čištění ( 1 ). Viz oddíl ( 1 ) Nevzthuje se n provozy, kde je iologiké ztížení odpdní vody po primárním čištění velmi nízké, jko je tomu npříkld u některýh ppíren vyráějííh speiální druhy ppíru. BAT 15. V přípdě potřey dlšího odstrnění orgnikýh látek, dusíku či fosforu je nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) použití teriárního čištění popsného v oddíle BAT 16. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) umožňujíí omezit emise znečišťujííh látek do vodního reipientu z čistíren odpdníh vod je použití všeh níže uvedenýh postupů. Vhodný návrh provoz iologiké čistírny odpdníh vod. Prvidelná kontrol ktivního klu. Úprv dávek živin (dusíku fosforu) s ohledem n ktuální potřeu ktivního klu.

18 L 284/ Hlukové emise BAT 17. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) umožňujíí snížit emise hluku vznikjíí při výroě uničiny ppíru je použití komine níže uvedenýh postupů. Popis Použitelnost Progrm omezování hlučnosti Progrm omezování hlučnosti zhrnuje určení zdrojů hluku zsženýh olstí, výpočty měření hldin hluku s ílem stnovit pořdí zdrojů podle jejih hlučnosti určit nákldově nejúčinnější komini tehnik, jejih zvedení monitorování. Oeně použitelné. Strtegiké plánování rozmístění zřízení, jednotek udov Hlučnost je možné omezit zjištěním větší vzdálenosti mezi zdrojem hluku jeho příjemem použitím udov jko protihlukovýh stěn. Oeně použitelné v nově udovnýh provozeh. V přípdě stávjííh provozů může ýt možnost přemístění zřízení výroníh jednotek omezen nedosttkem volného prostoru či ndměrnými nákldy. Provozní řídií tehniky v udováh, ve kterýh se nhází hlučné zřízení To zhrnuje: důkldnější inspeki údržu zřízení s ílem zránit jeho poruhám, zvírání dveří oken krytýh prostor, zkušenou osluhu zřízení, neprovádění hlučnýh činností v nočníh hodináh, optření pro kontrolu hlučnosti ěhem údržy. d Uzvření hlučného zřízení hlučnýh jednotek Uzvření hlučného zřízení, mezi něž ptří mnipule se dřevem, hydruliké jednotky kompresory, v oddělenýh stveníh konstrukíh, jko jsou udovy či zvukotěsné komory, používání vnitřního vnějšího oložení z mteriálu tlumíího hluk. Oeně použitelné. e Používání nízkohlučného zřízení montáž tlumičů hluku n zřízení potruí. f Protivirční izole Protivirční izole strojního zřízení oddělená instle zdrojů hluku poteniálně rezonujííh součástí. g Zvuková izole udov Může zhrnovt použití: mteriálů pohlujííh zvuk ve stěnáh stropeh, zvukotěsnýh dveří, oken s dvojitým sklem.

19 L 284/94 Popis Použitelnost h Omezování hluku; Šíření zvuku lze omezit tím, že se mezi zdroje hluku jeho příjeme umístí překážky. Mezi vhodné překážky ptří ohrnné stěny, ohrnné vly udovy. Mezi vhodné tehniky tlumení hluku ptří tlumiče hrániče montovné n hlučná zřízení, jko jsou prní ventily výduhy sušáren. Oeně použitelné v nově udovnýh provozeh. Ve stávjííh provozeh může ýt umístění překážek omezeno nedosttkem volného prostoru. i j Používání většíh strojů pro mnipuli se dřevem umožňujííh zkrátit dou zvedání přeprvy dřev hluk spojený se skládáním kultiny n hromdu neo s jejih dopdáním n podáví plošinu. Zdokonlení provníh metod, npř. skládáním kultiny n hromdu neo n podáví plošinu z menší výšky; získání okmžité zpětné vzy, pokud jde o hlučnost, ze strny provníků. Oeně použitelné Ukončení provozu BAT 18. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) umožňujíí předházet rizikům znečištění v souvislosti s ukončením provozu závodu je použití níže uvedenýh oenýh tehnik. Zjištění toho, y se uď již ve fázi návrhu předešlo výstvě podzemníh nádrží potruí, neo y jejih umístění ylo řádně prozkoumáno zdokumentováno. Vyprování pokynů pro vyprzdňování provozního zřízení, nádo potruí. Zjištění úplného vyklizení reálu po ukončení provozu dného zřízení, npř. úklid onov reálu. Je-li to proveditelné, měly y ýt onoveny přirozené funke půdy. d Použití monitorovího progrmu změřujíího se zejmén n podzemní vodu s ílem odhlit možné udouí dopdy v dném místě neo v přilehlýh olsteh. e Vyprovt plán uzvření reálu či ukončení činnosti, který ude vyházet z nlýzy rizik zhrnovt trnsprentní orgnizi odstávkovýh prí při zohlednění příslušnýh místníh podmínek. 1.2 ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT) PRO SULFÁTOVÝ PROCES VÝROBY BUNIČINY Pro integrovné sulfátové elulózky ppírny pltí kromě závěrů o nejlepšíh dostupnýh tehnikáh uvedenýh v tomto oddíle nejlepší dostupné tehniky pro konkrétní postupy výroy ppíru uvedené v oddíle Odpdní vod emise do vody BAT 19. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) ke snížení emisí znečišťujííh látek do vodního reipientu z elého závodu je použití ělení TCF neo moderní ECF (viz popis v oddíle ) vhodné komine tehnik popsnýh v in BAT 13, BAT 14, BAT 15 BAT 16 tehnik uvedenýh níže.

20 L 284/95 Popis Použitelnost Modifikovné vření před ělením. Kyslíková delignifike před ělením. Oeně použitelné Uzvřené třídění hnědé látky účinné vypírání hnědé látky. d Částečná reykle provozní vody v ělírně. Možnosti reykle vody při ělení mohou ýt kvůli inkrusti omezené. e Účinné monitorování úniků (úkpů) jejih zhyování z použití vhodného regenerčního systému. Viz od Oeně použitelné f Udržování dosttečné kpity odpřování černého výluhu kpity regenerčního kotle kvůli vyrovnávání zátěže ve špičkáh. Oeně použitelné g Vyvřování kontminovnýh (znečištěnýh) kondenzátů jejih opětovné používání ve výroě. Úrovně emisí souvisejíí s BAT Viz tulk 1 tulk 2. Tyto úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými tehnikmi (BAT-AEL) nepltí pro závody vyráějíí rozpustnou sulfátovou uničinu. Referenční hodnoty týkjíí se průtoku odpdní vody v sulfátovýh elulózkáh jsou uvedeny v BAT 5. Tulk 1 Úrovně emisí do vodního reipientu spojené s nejlepšími dostupnými tehnikmi u přímého vypouštění odpdní vody z elulózky vyráějíí ělenou sulfátovou uničinu Prmetr kg/adt ( 1 ) Chemiká spotře kyslíku (CHSK) 7 20 Nerozpuštěné látky (NL) 0,3 1,5 Dusík elkový 0,05 0,25 ( 2 ) Fosfor elkový Adsorovtelné orgniky vázné hlogeny (AOX) ( 4 ) ( 5 ) 0,01 0,03 ( 2 )) Euklyptus: 0,02 0,11 kg/adt ( 3 ) 0 0,2 ( 1 ) Rozmezí BAT-AEL se vzthují k výroě uničiny určené pro trh u integrovnýh průmyslovýh zřízení k jejih uničinové výroě (emise vznikjíí při výroě ppíru nejsou v těhto hodnotáh zhrnuty). ( 2 ) Kompktní iologiká čistírn odpdníh vod může vykzovt o něo vyšší úrovně emisí. ( 3 ) V horní části tohoto rozmezí se pohyují závody, které používjí dřevo euklyptu poházejíí z regionů s vyšším oshem fosforu (npř. euklyptus pěstovný n Pyrenejském poloostrově). ( 4 ) Použitelné v závodeh, kde se užívá ěliíh hemikálií s oshem hlóru. ( 5 ) V závodeh vyráějííh uničinu s vysokou pevností, tuhostí čistotou (npř. krton n lení tekutin LWC) může úroveň emisí AOX doshovt ž 0,25 kg/adt.

21 L 284/96 Tulk 2 Úrovně emisí do vodního reipientu spojené s nejlepšími dostupnými tehnikmi u přímého vypouštění odpdní vody z elulózky vyráějíí neělenou sulfátovou uničinu Prmetr kg/adt ( 1 ) Chemiká spotře kyslíku (CHSK) 2,5 8 Nerozpuštěné látky (NL) 0,3 1,0 Dusík elkový 0,1 0,2 ( 2 ) Fosfor elkový 0,01 0,02 ( 2 ) ( 1 ) Rozmezí BAT-AEL se vzthují k výroě uničiny určené pro trh u integrovnýh průmyslovýh zřízení k jejih uničinové výroě (emise vznikjíí při výroě ppíru nejsou v těhto hodnotáh zhrnuty). ( 2 ) Kompktní iologiká čistírn odpdníh vod může vykzovt o něo vyšší úrovně emisí. Konentre BSK ve vyčištěné odpdní vodě y měl ýt nízká (kolem 25 mg/l ve slévném vzorku z 24 hodin) Emise do ovzduší Omezení emisí silně slě konentrovnýh zpáhjííh plynů BAT 20. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) ke snížení emisí phovýh látek emisí elkové redukovné síry ze silně slě konentrovnýh zpáhjííh plynů, je omezovt difuzní emise ze všeh výdehů z použití zhyování veškerýh proesníh plynů oshujííh síru, to z použití všeh níže uvedenýh tehnik. Popis Systém pro zhyování silně slě konentrovnýh zpáhjííh plynů, který má tyto prvky: kryty, odsávče, potruí odthový systém s dosttečnou kpitou, systém kontinuální deteke úniků, ezpečnostní optření vyvení. Splování silně slě konentrovnýh nekondenzovtelnýh plynů Splování lze provádět z použití: regenerčního kotle, vápenné pee ( 1 ), Speiální splovny TRS vyvené mokrými prčkmi, které umožňují odstrnit SOx, neo energetikého kotle ( 2 ). Pro zjištění trvlé možnosti splování zpáhjííh silně konentrovnýh plynů jsou instlovány záložní systémy. Vápenné pee mohou sloužit jko záložní zřízení použitelné místo regenerčníh kotlů; mezi dlší záložní zřízení ptří polní hořáky (fléry) kompktní kotel. Vedení záznmů o výpdíh splovího systému veškerýh vznikjííh emisí ( 3 ) ( 1 ) Úrovně emisí SO x vápenné pee se význmně zvyšují, když se v ní splují silně konentrovné nekondenzovtelné plyny (NCG) ez použití lkliké prčky. ( 2 ) Použitelné pro zprování slě konentrovnýh zpáhjííh plynů. ( 3 ) Použitelné pro zprování silně konentrovnýh zpáhjííh plynů.

22 L 284/97 Použitelnost Oeně použitelné pro všehny nové závody pro význmné modernize stávjííh závodů. Instle nezytného zřízení ve stávjííh závodeh může ýt v důsledku dispozičníh prostorovýh omezení otížná. Použitelnost splování může ýt z ezpečnostníh důvodů omezená v tkovém přípdě lze použít mokré prčky plynů. V přípdě elkové redukovné síry (TRS) se úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými tehnikmi (BAT) ve vypouštěnýh zytkovýh slě konentrovnýh plyneh pohyuje v rozmezí 0,05 0,2 kg S/ADt Omezení emisí z regenerčního kotle Emise SO 2 TRS BAT 21. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) umožňujíí omezit emise SO 2 TRS z regenerčního kotle je použití komine níže uvedenýh postupů. Zvýšení oshu sušiny (DS) v černém výluhu Popis Konentri černého výluhu lze před splováním zvýšit odpřováním. Optimlize splování Sploví podmínky lze zlepšit npř. správným smíšením vzduhu pliv, správným řízením ztížení sploví komory td. Mokrá prčk plynu Viz od Úrovně emisí souvisejíí s BAT Viz tulk 3. Tulk 3 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými tehnikmi (BAT) u emisí SO 2 TRS z regenerčního kotle Prmetr Denní průměr ( 1 ) ( 2 ) mg/nm 3 při 6 % O2 ( 1 ) mg/nm 3 při 6 % O2 ( 1 ) kg S/ADt SO 2 DS <75 % DS % ( ( 4 )) Celková redukovná sír (TRS) 1 10 ( 4 ) 1 5 Plynná sír (TRS-S + SO 2 -S) DS <75 % 0,03 0,17 DS % ( 3 ) 0,03 0,13 ( 1 ) S vyšším oshem DS (sušiny) v černém výluhu se snižují emise SO 2 zvyšují se emise NO x. Regenerční kotel, který má nižší úroveň emisí SO 2, tk může mít vyšší emise NO x nopk. ( 2 ) Úrovně BAT-AEL nezhrnují odoí, ěhem nihž je regenerční kotel provozován z použití mnohem nižšího než normálního oshu sušiny v důsledku odstávky neo údržy odpřoví stnie (odprky) černého výluhu. ( 3 ) Pokud y yl v regenerčním kotli splován černý výluh s oshem sušiny DS > 83 %, pk y úrovně emisí SO 2 plynné S měly ýt vyhodnoeny zvlášť pro kždý jednotlivý přípd. ( 4 ) Toto rozmezí je použitelné v přípdě, že nedohází ke splování zpáhjííh silně konentrovnýh plynů. DS = osh sušiny v černém výluhu.

23 L 284/98 Emise NO x BAT 22. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) umožňujíí omezit emise NO x z regenerčního kotle je použít optimlizovný sploví systém zhrnujíí všehny níže uvedené prvky. Počítčově řízené splování Doré směšování pliv vzduhu Systémy víeúrovňového splovího vzduhu využívjíí npříkld různé vzduhové registry otvory vstupního vzduhu (tzv. dyšny). Použitelnost ) je použitelná n nové regenerční kotle v přípdě význmnýh modernizí regenerčníh kotlů, neoť vyžduje znčné změny v systémeh přivádění vzduhu úprvy sploví komory. Úrovně emisí souvisejíí s BAT Viz tulk 4. Tulk 4 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými tehnikmi (BAT) u emisí NO x z regenerčního kotle Prmetr ( 1 ) ( 1 ) mg/nm 3 při 6 % O 2 kg NO x /ADt Jehličnnová vláknin ( 2 ) DS <75 %: 0,8 1,4 DS % ( 3 ): 1,0 1,6 NO x Listnáčová vláknin ( 2 )) DS <75 %: 0,8 1,4 DS % ( 2 ): 1,0 1,7 ( 1 ) S vyšším oshem DS (sušiny) v černém výluhu se snižují emise SO 2 zvyšují se emise NO x. Regenerční kotel, který má nižší úroveň emisí SO 2, tk může mít vyšší emise NO x nopk. ( 2 ) Fktiká úroveň emisí NO x z regenerčního kotle závisí n oshu DS n oshu dusíku v černém výluhu n množství komini NCG dlšíh splovnýh toků oshujííh dusík (npř. plyn odsávný z rozpouštěíh nádrží, metnol seprovný z kondenzátu, iologiký kl). Čím je vyšší osh sušiny, osh dusíku v černém výluhu množství NCG dlšíh splovnýh toků oshujííh dusík, tím víe se emise NO x udou lížit k horní hrnii rozmezí BAT- AEL. ( 3 ) Pokud y yl v regenerčním kotli splován černý výluh s oshem sušiny DS > 83 %, pk y úrovně emisí NO x měly ýt vyhodnoeny zvlášť pro kždý jednotlivý přípd. DS = osh sušiny v černém výluhu. Emise tuhýh znečišťujííh látek BAT 23. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) umožňujíí omezit emise tuhýh znečišťujííh látek z regenerčního kotle je používt elektrosttiký odlučovč (ESP) neo komini ESP mokré prčky plynů.

24 L 284/99 Popis Viz od Úrovně emisí souvisejíí s BAT Viz tulk 5. Tulk 5 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými tehnikmi (BAT) u emisí tuhýh znečišťujííh látek z regenerčního kotle Prmetr Systém n odstrňování tuhýh znečišťujííh látek mg/nm 3 při 6 % O 2 kg tuhýh znečišťujííh látek/adt Tuhé znečišťujíí látky Nová zřízení neo význmná modernize ,02 0,20 Stávjíí ( 1 ) 0,02 0,3 ( 1 ) ( 1 ) U stávjííh regenerčníh kotlů vyvenýh elektrosttikým odlučovčem (ESP) s lížíím se konem provozní životnosti se úroveň emisí může postupem čsu zvýšit ž n 50 mg/nm 3 (ož odpovídá hodnotě 0,4 kg/adt) Omezení emisí z vápenné pee Emise SO 2 BAT 24. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) umožňujíí omezit emise SO 2 z vápenné pee je upltnění některé z níže uvedenýh tehnik neo jejih komine. Popis d Výěr pliv, plivo s nízkým oshem síry. Omezení splování zpáhjííh silně konentrovnýh plynů oshujííh síru ve vápenné pei. Řízení oshu N 2 S ve vstupujíím vápenném (kustifikčním) klu. Alkliká prčk. Viz od Úrovně emisí souvisejíí s BAT Viz tulk 6. Tulk 6 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými tehnikmi (BAT) u emisí SO 2 emisí síry z vápenné pee Prmetr ( 1 ) mg SO 2 /Nm 3 při 6 % O 2 kg S/ADt SO 2, nejsou-li ve vápenné pei splovány silně konentrovné plyny. 5 70

25 L 284/100 Prmetr ( 1 ) mg SO 2 /Nm 3 při 6 % O 2 kg S/ADt SO 2, jsou-li ve vápenné pei splovány silně konentrovné plyny. Plynná S (TRS-S + SO 2 -S), nejsou-li ve vápenné pei splovány silně konentrovné plyny. Plynná S (TRS-S + SO 2 -S), jsou-li ve vápenné pei splovány silně konentrovné plyny ,005 0,07 0,055 0,12 ( 1 ) Mezi silně konentrovné plyny ptří metnol terpentýn. Emise TRS BAT 25. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) umožňujíí omezit emise TRS z vápenné pee je upltnění některé z níže uvedenýh tehnik neo jejih komine. Popis Řízení zytkové konentre kyslíku. Řízení oshu N 2 S ve vstupním vápenném (kustifikčním) klu Komine elektrosttikého odlučovče (ESP) lkliké prčky. Viz od Viz od Úrovně emisí souvisejíí s BAT Viz tulk 7. Tulk 7 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými tehnikmi (BAT) u emisí TRS z vápenné pee Prmetr mg S/Nm 3 při 6 % O 2 Celková redukovná sír (TRS) < 1 10 ( 1 ) ( 1 ) Jsou-li ve vápennýh peíh splovány silně konentrovné plyny (včetně metnolu terpentýnu), může horní hrnie AEL doshovt ž 40 mg/nm 3. Emise NO x BAT 26. Nejlepší dostupnou tehnikou (BAT) umožňujíí omezit emise NO x z vápenné pee je upltnění komine níže uvedenýh tehnik. Popis Optimlize splování jeho řízení. Doré směšování pliv vzduhu Hořák s nízkými emisemi NO x Viz od d Výěr pliv, plivo s nízkým oshem N.