Přehled českého potravinářství

Transkript

1 Přehled českého potravinářství Organizace a společnosti sdružené v České technologické platformě pro potraviny a Potravinářské komoře České republiky INFORMAČNÍ BROŽURKA S AKTUÁLNÍM STAVEM KE DNI

2 Materiál je publikován za finanční podpory Ministerstva zemědělství ČR (dotační program 10.E. Podpora České technologické platformy pro potraviny, Rozhodnutí reg. č. 1/ ).

3 Přehled českého potravinářství informační brožurka s aktuálním stavem ke dni

4 Slovo prezidenta PK ČR Vážení čtenáři, v rukou držíte historicky první vydání přehledu subjektů českého potravinářského průmyslu sdružených pod Českou technologickou platformou pro potraviny a v Potravinářské komoře České republiky. K záměru vydat tuto brožuru nás přivedl zejména fakt, že mezi informačními materiály o českém potravinářském sektoru se nenachází žádný, který by informoval o jednotlivých subjektech, zabývajících se potravinářskou výrobou. Vzhledem k tomu, že pracovníci Potravinářské komory ČR a České technologické platformy se na odborných akcích, veletrzích a výstavách doma i v zahraničí setkávají s řadou dotazů nejen na konkrétního výrobce, ale také například na skupinu výrobců určitého produktu, zrodila se myšlenka, přinést tyto informace v ucelené formě v jednom dokumentu. Výsledkem této aktivity je tedy právě tato brožura se seznamem jednotlivých potravinářských výrobců s konkrétním popisem jejich výrobního zaměření a kontaktními údaji. Samozřejmě, že jako všechny hospodářské sektory, vyvíjí se i sektor potravinářský slučováním subjektů, jejich přejmenováním či v nejhorším případě také jejich zánikem. Proto není tento přehled souborem statickým, ale v pravidelných intervalech bude aktualizován dle vývoje a potřeb sektoru. Jsem pevně přesvědčen o tom, že se tato brožura pro vás stane užitečným zdroje informací a vítaným pomocníkem při hledání kontaktů. Ing. Miroslav Toman, CSc. prezident PK ČR

5 Úvod do českého potravinářství Potravinářský průmysl ČR historicky patří svým charakterem k nosným odvětvím zpracovatelského průmyslu. Jeho strategický význam spočívá v zajišťování výživové potřeby obyvatel zpracováváním agrární produkce a uváděním vyrobených potravin na trh. K základním cílům potravinářského průmyslu ČR tedy patří nejen zajistit dostatek bezpečných a kvalitních potravin, ale i posilovat konkurenceschopnost a efektivnost potravinářských firem v zájmu jeho dalšího rozvoje. Míra rozvoje potravinářského průmyslu ČR je oproti jiným zpracovatelským odvětvím výrazně ovlivňována nejen vývojem světové ekonomiky a stupněm její globalizace, ale i vnitřními ekonomickými podmínkami na tuzemském trhu (vývoj koupěschopné poptávky, nastavení pravidel hospodářské soutěže, ne vždy vhodné nastavení podpůrných programů ). V rámci dlouhodobého negativního působení těchto faktorů dochází ke snižování dynamiky jeho rozvoje, omezují se možnosti jeho růstu a klesá jeho výkonnost v rámci konkurenčního prostředí oproti zahraničním výrobcům. Na rozdíl od poměrně rozsáhlého investování v jiných odvětvích zpracovatelského průmyslu a tím výrazného nárůstu tržeb, bylo v potravinářském průmyslu ČR v roce 2007 dosaženo naopak nižšího tempa růstu, který se navíc opíral o vzestup cen zejména v posledních měsících uvedeného roku. Stejně tak u vývoje zaměstnanosti je degresivní trend, kdy v souvislosti se snahou snižování nákladů a zvyšování produktivity, počet pracovníků v jednotlivých letech od roku 2000 na rozdíl od ostatního zpracovatelského průmyslu trvale klesá. V potravinářském průmyslu ČR i nadále dochází diferencovaně k negativním vývoji ve všech jeho oborech, kterému bez stabilní potravinářské politiky státu nelze vlastními silami jednotlivých podniků účinně čelit. Podíl odvětví potravinářského průmyslu na zpracovatelském průmyslu v roce 2007, běžných cenách u tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb činil 8,6 %, u účetní přidané hodnoty též 7,9% a u zaměstnanosti 9,1%. To oproti roku 2000, kdy představoval jeho podíl u tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb 13,4%, u účetní přidané hodnoty 10,7% a u počtu zaměstnaných osob 10,6% znamená, že dochází k trvalému poklesu ve všech hodnotících ukazatelích. Dalším negativním faktorem je, že z různých důvodů došlo k omezení jednoho z významných nástrojů pro jeho stabilizaci, zvýšení výkonnosti a konkurenceschopnosti tj. k dalšímu snížení státních podpor pro malé a střední podniky. V roce 2007 činily tyto podpory pro potravinářské podniky 20,2 mil. Kč tj. o 23 mil. Kč méně než v roce 2006 (podíl 1,2 % z celkové podpory MSP) a dlouhodobě např. oproti roku 2005 dosahuje pokles o 167,5 mil. Kč a v podílu celkových podpor MSP o 4,9 %. Obdobný trend nastal i u ostatních podpor. Jde o Opatření 1.2 Zemědělství na modernizaci a rekonstrukci výrobních zařízení, na zavádění nových technologií, zlepšení a racionalizaci postupů zpracování zemědělských produktů. Poskytnutá podpora v rámci tohoto opatření činila v roce 2007 celkem 126 mil. Kč ( z toho 38 mil. Kč z rozpočtu ČR a 88 mil. Kč z EU). Dotace PGRLF formou subvencí úroků z úvěrů na investice činily v roce 2007 u sledovaného odvětví 24 mil. Kč. Značný zájem se projevil o dotační titul MZE 13 podpora zpracování zemědělských výrobků a zvyšování konkurenceschopnosti. Na celkový objem prostředků ve výši 310 mil. Kč bylo v roce 2007 předloženo 239 žádostí. V rámci realizace projektů pak bylo uznáno 25,8% - ní krytí vynaložených nákladů. K podporám odvětví pak patřily i výdaje na propagaci v rámci programu KLASA, které i při snížení o 89 mil. Kč oproti roku 2006 činily 186 mil. Kč. Uvedený trend poklesu je pak v rozporu s trendy v ostatních nových členských zemích a dlouhodobě pak oslabuje naši budoucí konkurenceschopnost. Celkové dotační prostředky do potravinářského průmyslu čerpané v rámci Mze ČR a MPO ČR jsou v porovnání s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu ČR značně podhodnocené a nesrovnatelné. Navíc varující je skutečnost, že výše čerpání podpor v průběhu roku 2007 byla nadále ovlivňována organizačními personálními změnami v odpovědných státních institucích a v řadě případů i nekompetentností odpověd-

6 Úvod do českého potravinářství ného státního aparátu. Nadále pak ze strany MZe ČR, odpovědného za potravinářství jako celku, nebyla v této oblasti věnována dostatečná pozornost problematice noanexových potravinářských podniků, žádajících o podporu u MPO ČR. Stejně jako v minulých letech se potravinářský průmysl i v roce 2007 vyznačoval oproti ostatním odvětvím nižší schopností vlastního investičního rozvoje. Důvodem je především existující finanční zatížení souvisejí s vynaloženými finančními prostředky na vyrovnání firem s hygienickými a ostatními standardy vyplývajícími z legislativy EU. Navíc v rámci probíhajících změn vlastnické struktury obchodních řetězců dochází k jejich koncentraci, provázené zpravidla dalším zvyšováním poplatků za různé služby a stále větším tlakem na snižování cen. K tomuto stavu velkou mírou přispívá i nečinnost státu v oblasti vytváření rovných podmínek v rámci hospodářské soutěže, kdy z hlediska potravinářského průmyslu dochází zjevně k nerovnému postavení a podmínkám mezi výrobcem a konečným prodejcem. Významnou měrou byly hospodářské výsledky některých potravinářských podniků ovlivněny i snížením poptávky po tuzemském zboží ze strany některých řetězců v důsledku změny orientace na zboží z jejich mateřských zemí, a to i přes podporu státu v rámci programu KLASA. Pro výraznější prosazení domácích produktů na českém trhu je naprosto nezbytné zachovat značku domácích kvalitních potravin KLASA. Tato značka je již mezi spotřebiteli dostatečně známá, řada kupujících se na výrobky takto označené přímo orientuje. Je ale potřeba, aby obě instituce - Ministerstvo zemědělství i Státní zemědělský intervenční fond změnily poněkud svůj přístup ke značce Klasa a k její propagaci využili opravdu všech dostupných možností. Pokud bude i nadále přetrvávat trend a stát nebude systémově podporovat rozvoj potravinářského průmyslu ČR, bude i nadále docházet nejen ke snižování růstu rozvojových investic, ale i k omezování prostředků na vývoj a zavadění nových technologií vedoucích k zachování nutričně významných složek v potravinách, zvýšení bezpečnosti potravinového řetězce a snížení negativního vlivu na životní prostředí. Spolu s tím bude zcela zákonitě docházet ke snižování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu s negativními dopady i do jednotlivých oblastí zemědělské produkce. Celková produkce potravinářského průmyslu v roce 2007 představovala 287 miliard korun. To představuje v porovnání s rokem 2006 nárůst cca o 13 mld. Kč vyšší nárůst produkce. Na rozdíl od poměrně rozsáhlého investování v jiných odvětvích zpracovatelského průmyslu a tím výrazného nárůstu tržeb v potravinářském průmyslu ČR, se dynamika tempa růstu produkce opírala především o růst cen. V praxi to znamená, že v průběhu posledních let dochází k postupnému poklesu podílu potravinářského průmyslu na tržbách celého zpracovatelského sektoru, a to na 8,9 % jeho tržeb. Toto nižší tempo růstu oproti ostatnímu zpracovatelskému průmyslu je trvale způsobeno nejen nasyceností tuzemského trhu a přílivem zahraničního zboží především do nadnárodních řetězců. Dále pak i nemalý vliv na ekonomiku některých potravinářských podniků měla především v první polovině roku silná koruna, která negativně ovlivňovala konkurenceschopnost a tedy prodej potravin z tuzemských surovin jak na tuzemském, tak i zahraničním trhu. Potravinářský průmysl zaměstnával v roce 2007 celkem 122 tisíc pracovníků, což představuje 8,9 % zaměstnanců zpracovatelského průmyslu České republiky. Počet zaměstnaných osob v potravinářském průmyslu ČR, tak opět ve srovnání se zpracovatelským průmyslem poklesl. Důvodem je zřejmě pokračující restrukturalizace podniků tohoto odvětví spojená s fúzemi podniků do větších celků a s uzavíráním neperspektivních kapacit, vyvolaná především ekonomickými důvody (nasycenost trhu, zahraniční konkurence, cenové tlaky ). Z hlediska kategorizace podniků pak nejvyšší podíl na objemu tržeb za prodej výrobků a služeb v b.c., účetní přidané hodnoty v b.c. a počtu zaměstnaných osob si i nadále udržují střední podniky tj. podniky s počty od 50 do

7 Úvod do českého potravinářství 249 zaměstnanců. Poměrně vysoké účetní přidané hodnoty v b.c. dosahují i kategorie podniků s více jak 250 a 1000 zaměstnanci. Nejmenší podíl na produkčních charakteristikách vykazuje kategorie mikropodniků s počtem od 0 do 10-ti zaměstnanců. Ty však zase vykazují vyšší zaměstnanost ve vztahu k tržbám a přidané hodnotě a významně tak přispívají k vytváření pracovních míst v oblastech s malou komunikační dostupností a s nejvyšší nezaměstnaností. Z regionálního pohledu lze oproti minulým rokům za nejvýznamnějšího podílníka na potravinářské produkci považovat hl. město Praha s podílem 17,7 %na tržbách a 14,6 % v počtu zaměstnanců. Další místa pak zaujímají kraje Středočeský a Plzeňský. Uvedené změny v postavení krajů oproti minulým letům souvisí především se změnou sídel velkých firem. Na druhé straně nejnižší podíly na regionální struktuře vykazují kraje Liberecký a Karlovarský, kde je zastoupení potravinářských výrobků tradičně nejmenší. V roce 2007 dosáhl export agrárních komodit výše 69,753 mld. korun. Největší podíl v rámci exportu do zemí EU představoval export na Slovensko 29%, do Německa 20% a Polska 10%. Největší objem exportu se v roce 2007 i nadále realizoval ve skupině ostatní potravinářské výrobky, kde jde především o čokoládu a různé druhy cukrovinek apod. Další skupinou, která se významně podílí na exportu je, stejně jako v minulém roce, skupina zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny. Z dovozu ve výši 94,145 mld. korun, pak největší podíl připadl na Německo 25%, na Polsko 15% a Slovensko 10%. Největší podíl na dovozu představuje skupina - výroba ostatních potravinářských výrobků a naopak nejmenší podíl na obratu představuje dovoz ze skupiny zpracování a konzervace ryb a rybích výrobků. Z celkového hodnocení struktury zahraničního obchodu v oblasti potravinářské výroby vyplývá, že v průběhu let došlo k dalšímu zhoršení jeho celkového salda. Významně bylo ovlivněno komoditami masa a masných výrobků a výrobou ostatních potravinářských výrobků, především vlivem zrychlení tempa dovozu těchto výrobků do ČR, na rozdíl od nižší dynamiky růstu jejich vývozu. Kladné saldo zahraničního obchodu pak vykazují pouze mlékárenské výrobky a tradičně nápoje (především pivo a slad). Z hlediska mezinárodního srovnání sice vyplývá, že export na náročné zahraniční trhy od vstupu do EU roste, ale zhoršování salda zahraničního obchodu naopak signalizuje nízkou konkurenceschopnost českého potravinářského průmyslu (pokud vyloučíme účelový vliv nadnárodních řetězců na celkovou obchodní bilanci). V každém případě je potřeba pokračovat v naplňování strategických cílů koncepce potravinářské politiky, zejména v opatřeních posilujících konkurenceschopnost a výkonnost potravinářského sektoru. Potravinářský průmysl se i nadále musí orientovat především na vývoj výrobků vysoké kvality s vyšší přidanou hodnotou. To znamená, že s větší intenzitou musí probíhat inovační proces s využitím výsledků výzkumu a vývoje. Nové výrobky musí být v nejen v souladu s poptávkou, ale především musí mít pozitivní dopad nejen na veřejné zdraví, ale i na celkovou kvalitu života. To vyžaduje trvale pokračovat v realizaci podpůrných programů a vytváření ucelenější podpory uplatnění české produkce v tuzemsku a zahraničí. Pro potravinářské podniky všech kategorií to znamená zaměřit se ve výrobě především na vyšší fáze zpracování agrárních komodit především s orientací na biopotraviny a na produkci s vyšší biologickou hodnotou. K tomu účelu musí dojít ke zvýšení inovační aktivity potravinářských podniků hlavně v oblasti malých a středních podniků. Zde především, v souvislosti s omezenými provozními kapacitami a finančními zdroji, je vysoce žádoucí podpora z veřejných prostředků zaměřená na inovaci výrobků a technologií a rozšiřování značkových výrobků. V tomto směru pak významnou roli musí sehrát úspěšně se rozvíjející Česká technologická platforma pro potraviny, která by měla podporovat vytváření potřebných partnerství umožňujících propojit na základě potřeb trhu výzkumně vývojovou základnu s realizační podnikovou sférou.

8 Úvod do českého potravinářství V rámci programů posilování konkurenceschopnosti české potravinářské výroby je nezbytné vycházet ze skutečnosti, že pozice českého potravinářského průmyslu v rámci Evropy bude ve střednědobém až dlouhodobém časovém rámci navíc silně ohrožena vnějšími faktory (nástup nových ekonomik - Čína, Indie, narůstající konkurence států s nízkými náklady, prohlubující se globalizace, apod.). V případě, že nebudou přijata účinná opatření ke zlepšení jeho inovační schopnosti, dojde výraznému zhoršení podmínek pro podnikání v tomto oboru. Vzhledem k velikosti a významu tohoto odvětví, tato skutečnost bude mít vážné důsledky pro českou ekonomiku. Na zkušenostech ze zemí EU se ukazuje, že významná podpora státu v oblasti výzkumu a vývoje a výživové politiky, spojená s podporou zvyšování kvality života a zaměřením se na výrobky s vyšší přidanou hodnotou, lze této situaci předejít. Proto tento trend významně podporuje i Potravinářská komora ČR v nejen v rámci své každodenní činnosti, ale především vytvořením a podporou České technologické platformy pro potraviny. Výroba vybraných produktů Potravinářské výrobky a nápoje Měrná jednotka Maso hovězí čerstvé nebo chlazené t Maso vepřové čerstvé nebo chlazené t Drůbež čerstvá nebo chlazená t Drůbež zmrazená t Brambory upravené a konzervované t Zelenina zmrazená t Zavařeniny, želé, marmelády t Mléko a smetany s obsahem tuku do 6% tis.l Mléko a smetany s obsahem tuku nad 6% tis.l Máslo tis.l Sýry a tvaroh t Mléčné výrobky kysané t Mouka pšeničná t Chléb čerstvý t Pečivo čerstvé běžné t Pečivo cukrářské t Cukr rafinovaný tis. t Těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak nepřipravené t Destiláty, likéry a ostatní lihové nápoje tis. l Víno z hroznů, kromě šumivého, vinný mošt tis. l Pivo tis. hl Minerální vody a soda bez přísad tis. l Ostatní nealkoholické nápoje mil. l 1,620 1,632 1,702 2,001 1,354

9

10 Potraviny patří k základním hmotným potřebám člověka, bez nichž není možné žít. Jejich produkce je jedna z nejstarších činností člověka. Potraviny jsou a vždy budou nepostradatelnou součástí života společnosti i jedince bez ohledu na technologickou vyspělost populace na zemi. Jejich produkce a konzumace nejen uspokojuje základní životní potřeby člověka, ale i významně ovlivňuje zdraví jedince, resp. populace. V globalizovaném světě je dostatek kvalitních potravin nejen nezbytností pro přežití jednotlivých kultur, ale i zdrojem obchodních příležitostí a možností k humanitární pomoci těm kulturám, které nejsou v produkci soběstačné. Potraviny se tak mnohdy stávají politickým nástrojem. S ohledem na tradice a reálný krátkodobý a střednědobý potenciál českého potravinářství se, ve světle globalizovaného světového obchodu s potravinami, jeví správný a racionální směr využití tzv. substitučního přístupu v konzumaci potravin. Ten vychází z předpokladu, že objem spotřeby konzumenta potravin nelze významně a skokově navyšovat, ale lze ho podle životního stylu spotřebitele měnit s cílem zvýšení jeho uspokojení, zlepšení jeho zdraví. Zaměříme-li se na spotřebitele v rozvinutých ekonomikách, žijícího z pohledu výživy v energetickém i nutričním dostatku, je substituce spotřeby potravin základním východiskem pro celý český agro - potravinářský průmysl. Rovněž cílení na segment náročného a vzdělaného spotřebitele v rozvinuté ekonomice je nezbytností a příležitostí k ekonomickému úspěchu sektoru. Potenciál existence a růstu českého potravinářství je nezbytně spojen s intenzivním výzkumem a vývojem nových typů potravin s vysokým podílem přidané hodnoty. Tato přidaná hodnota je pro spotřebitele spojena s přínosy v oblasti zdravotní, s pohodlím při konzumaci, s rychlostí přípravy jídla apod.

11 Abecední seznam členů ČTPP

12 Abecední seznam členů ČTPP Agrární komora České republiky Štěpánská Praha 1 Agropol Group, a.s. Opletalova 4, Praha 1 AGROTRADE, a.s. Lopatecká Praha 4 AIG CZECH REPUBLIC pojišťovna, a.s. V Celnici 11031/ Praha 1 ALIMA značková potravina, a.s. Lopatecká 223/ Praha 4 ALTIS Kolín, s.r.o. Ovčárecká 305, Kolín ANALAB PRAHA, spol. s r.o. Na Hroudě 47, č.p Praha 10 ARISTON PR Šafaříkova Praha 2 AROCO spol. s.r.o. Spojovací 798/ Praha 9 Asociace výrobců lahůdek Technická 1903/ 3, Praha 6 Asociace zemědělské a lesnické techniky Zemědělská Brno BEAS, a.s. Gočárova Hradec Králové BILLA, spol. s r. o. Modletice Říčany u Prahy BIOFERM lihovar Kolín, a.s. Havlíčkova Kolín IV. Bongrain Czech Management & Services, s.r.o. Zelený pruh 95/ Praha 4 Centrum spotřebitelsko-podnikatelských vztahů a ochrany spotřebitele Kmochova 762/ Třebíč CERT-ACO, s.r.o. Huťská 275/ Kladno COOP Moravia, s.r.o. Sukova Brno Cukrovary a lihovary TTD, a.s. Dobrovice Palackého náměstí Dobrovice Česká společnost pro jakost, o.s. Novotného lávka Praha 1 Česká zemědělská univerzita Kamýcká Praha 6 - Suchdol Českomoravské sdružení organizací ZZN Opletalova 4, pošt. schr. 812, Praha 1 Českomoravský cukrovarnický spolek Lužná Praha 6 Českomoravský svaz mlékárenský V Olšinách 75, Praha 10 Český institut pro akreditaci, o.p.s. Opletalova Praha 1 - Nové Město Český svaz zpracovatelů masa Libušská 319, Praha 4 - Písnice DERA FOOD TECHNOLOGY - CZ, s.r.o. Maříkova Brno Direkta Group, s.r.o. Zenklova Praha 8 EDITEL CZ s.r.o. Pod Pramenem Praha 4 EKO-LAB Žamberk spol. s.r.o. Zemědělská Žamberk EUROFINS CZ, s.r.o. Hlavní 50 Panenské Břežany EUROPROJECT SERVICE, a.s. Em. Zahrádky Kladno Fakulta veterinární hygieny a ekologie - Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Palackého Brno FISH MARKET a.s. Rybářská Třeboň FLOP JIH spol. s r.o. Chýnovská 1917/ Tábor FÓRUM PSR, zájmové sdružení zodpovědných výrobců lihovin Sněmovní 173/ Praha - Malá strana Hügli Food s.r.o. Nádražní Zásmuky Chmelařský institut s.r.o. Kadaňská Žatec Inovační institut Krnovská Opava Jakostní a technologické centrum, s.r.o. Na Žertvách Praha 8 Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, Studentská České Budějovice Katedra kvality produktů KALMA, komanditní společnost Ostravská Sviadnov

13 KONTINUA, spol. s r.o. Miranova 148/ Praha 10 - Hostivař MVDr. Pavel Mikuláš, Akreditovaná laboratoř pro vyšetřování potravin Sokolova 1b Brno MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. Jeremiášova 1249/ Praha 13 - Stodůlky Mendelova zemědělská univerzita v Brně Zemědělská Brno Milcom, a.s. Ke Dvoru 12a Praha 6 Mlékárna Klatovy, a.s. Za tratí Klatovy IV Moravskoslezské cukrovary, a.s. Cukrovarská Hrušovany nad Jevišovkou MRAZÍRNY PLZEŇ - DÝŠINA Dýšina okres Plzeň sever Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. Za Poříčskou branou 256/ Praha 8 Pivovar HOLBA, a.s. ul. Pivovarská Hanušovice Plzeňský Prazdroj, a.s. Palác Myslbek, Ovocný trh Praha 1 Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR Drahobejlova 2215/ Praha 9 POLABSKÉ MLÉKÁRNY a.s. Dr. Kryšpína Poděbrady ROmiLL, spol. s.r.o. Tkalcovská Brno Sdružení Biotrin, občanské sdružení Viničná Praha 2 Sdružení českých spotřebitelů Budějovická Praha 4 Sdružení drůbežářských podniků Dopraváků 749/ Praha 8 - Dolní Chabry GS1 CZECH REPUBLIC Na Pankráci Praha 4 Sdružení obrany spotřebitelů České republiky Rytířská Praha 1 Společenstvo mlynářů a pekařů ČR Marie Cibulkové 394/ Praha 4 Státní rostlinolékařská správa Těšnov 65/ Praha - Nové město Svaz minerálních vod Horova Karlovy Vary Svaz výrobců nealkoholických nápojů Korunní Praha 10 Technologické centrum akademie věd České republiky Rozvojová 135/ Praha 6 - Lysolaje TIPAFROST, a.s. Žďárského Třebíč Unie výrobců lihovin České republiky Těšnov Praha 1 UNITED BAKERIES, a.s. Pekařská Praha 5 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Mostní Zlín ÚZEI, Ústav zemědělské ekonomiky a informací Slezská Praha 2 Václavek Petr, Ing. U Blaženky Praha 5 Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště Brno Veterinární a farmaceutická univerzita Palackého Brno VŠCHT Praha, Fakulta potravinové a biochemické technologie Technická Praha 6 Výzkumný ústav cukrovarnický U Jednoty 270/ Praha 4 - Písnice Výzkumný ústav pivovarský a sladařský Lípová Praha 2 Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i. Radiová Praha 10 Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Přátelství Praha Uhříněves Zájmové sdružení právnických osob konzervárensko - lihovarského průmyslu Těšnov Praha 1 Zemědělský svaz České republiky Hybernská Praha 1 MASOKOMBINÁT PÍSEK CZ, a.s. Samoty Písek

14 Prezentace členů

15

16 členská základna České technologické platformy pro potraviny Agrární komora České republiky Agrární komora ČR byla zřízena zákonem č. 301/1992 Sb. ve znění zákona č.121/1993 Sb. a ve znění zákona č. 223/1994 Sb. V rámci celonárodní působnosti sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje zájmy svých členů, poskytuje poradenství a informační služby na celém území ČR v následujících oblastech: - právní a legislativní, při tvorbě a úpravách legislativy vymezujících podnikání v agropotravinářském komplexu; - konzultační, v oblastech řešení každodenní problematiky i dlouhodobých strategií a podnikatelských záměrů; - poradenství, praktické přípravy na povolání a informatiky s cílem podporovat rozvoj lidských zdrojů a celoživotního vzdělávání; - zahraničních vztahů, v působnosti a ve spolupráci s nevládními agrárními organizacemi zemí Visegrádské 4, nových členských zemí i celé EU a dalšího světa za účelem vytvoření optimálních podmínek pro konkurenceschopnost prvovýroby i zpracovatelského průmyslu a rozvoje našeho venkova; - celní a certifikační v rámci usnadnění a zjednodušení obchodních podmínek. Agrární komora ČR je rozhodující nevládní agrární organizací, která zastupuje zájmy 103 tisíc svých členů, jimiž jsou zemědělci, lesníci, potravináři, ale také včelaři, rybáři, zahradníci a školkaři, apod. všech velikostí a forem podnikání. Agrární komora ČR je členem sdružení nevládních organizací zemí Evropské unie COPA/COGECA, kde společně s ostatními partnerskými organizacemi definuje a prosazuje zájmy svých členů na evropské úrovni. zemědělství k venkovu vždy patřilo a nebude tomu jinak ani v budoucnosti. Vybrané aktuální cíle a témata k řešení - Iniciovat a podporovat změny Společné zemědělské politiky EU ve prospěch využití světové poptávky po zemědělských surovinách a potravinách, nejenom za současného vývoji situace, ale také za horizontem roku Prosazování změn ve Společné zemědělské politice EU, které by vedly k lepšímu využití potenciálu agrárních odvětví. - Zvyšovat konkurenceschopnost tuzemské zemědělské prvovýroby a zpracovatelského průmyslu a plně využít jejich produkčních možností. Zamezit tak dalšímu propadu rozměru českého zemědělství a řešit krizi oborů především živočišné výroby. - Pro následující roky zajistit potřebné objemy pro financování kapitoly zemědělství z národních zdrojů a k plnému čerpání podpor z EU. - Zpracovat komplexní a systémové řešení zmírňování rizikovosti podnikání v zemědělství v ČR i EU. - Odstranit rozdílný přístup Společné zemědělské politiky k původním a novým členům EU, nerozlišovat přidělení podpor podle velikosti podniku a způsobu jejich hospodaření, neomezovat podpory zemědělské prvovýroby, snižovat národní a unijní administrativní zátěž. - Řešit problematiku prodeje státní půdy, pozemkových úprav a ochrany zemědělského půdního fondu. - Řešit nerovné postavení dodavatelů v obchodní vertikále a dominantní vliv obchodních řetězců, např. přijetím zákona o významné tržní síle. Je organizací, která má ambice sehrát svoji roli nejenom ve svém tradičním pojetí produkce surovin pro výrobu potravin a údržbu krajiny, ale svou úlohu vnímá také v prosazování nového moderního pojetí rozvoje venkova. Zde je partnerem obcí a všech dalších subjektů venkovského prostoru. Protože

17 Kontakty: Sídlo: Agrární komora České republiky Blanická Olomouc tel.: fax: Portál: Asociace výrobců lahůdek členská základna České technologické platformy pro potraviny pracoviště Praha Agrární komora ČR Štěpánská Praha 1 tel.: fax: sekretariat@akcr.cz Řídícím orgánem AK ČR je představenstvo s 29 členy. Prezident AK ČR Ing. Jan Veleba Viceprezidenti AK ČR Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Bohumil Belada Tajemník AK ČR Ing. Martin Fantyš

18 členská základna České technologické platformy pro potraviny ALIMA značková potravina, a.s. Společnost ALIMA značková potravina, a.s. je významným potravinářským subjektem, nejen v České republice. Zabývá se především výrobou a prodejem potravinářských výrobků v oblasti chlazeného a lahůdkářského zboží, a to zejména: majonéz, omáček, hořčic, lahůdkových salátů a pomazánek. Všechny tyto výrobky jsou uváděny pod obchodní značkou BONECO, jejíž tradice sahá do začátku 90.let 20.století. Jedním ze stěžejních výrobků BONECO je tradiční klasická majonéza MAJOLKA, která se vyrábí již od roku Lopatecká 223/13, Praha 4 korespondenční adresa: Kutnohorská 474, Kostelec nad Černými lesy Ing.Zdeněk Štěpánek, předseda představenstva a generální ředitel

19 Po celou dosavadní historii se AVL pravidelně zabývá aktuálními tématy, jako je správná výrobní praxe, aktuality v legislativě, ochrana tržního prostředí, používání ochranných známek, podmínky dodávek do řetězců, spolupráce s dozorovými orgány, prevence případů výskytu listerií apod. AVL má blízký vztah k výzkumným pracovištím, zprostředkuje odbornou pomoc od konzultací po řešení rozsáhlejších projektů. Asociace výrobců lahůdek AVL je profesní sdružení fyzických a právnických osob podnikajících v oboru výroby lahůdek a v dalších blízkých oborech. Od roku 2001 zastupuje své členy ve vztahu k dodavatelům, sdělovacím prostředkům, orgánům státní správy a dozorovým orgánům i k dalším profesním svazům. Mezi vlastními členy vytváří podmínky pro navazování odborných i osobních kontaktů a tak přispívá ke zlepšování vztahů uvnitř oboru. Přes krátkou dobu existence se může AVL pochlubit řadou úspěchů, jako je např. vypracování správné hygienické a výrobní praxe pro výrobu lahůdek, účast na veletrzích SALIMA, organizace pravidelných odborných seminářů a konzultací pro členy, registrace ochranné známky České lahůdky, účast na evropských projektech podporujících činnost malých a středních podniků nebo členství v České technologické platformě pro potraviny. členská základna České technologické platformy pro potraviny Asociace výrobců lahůdek, Technická 3, Praha 6 tel.: (+420) , , (+420) , miroslav.cerovsky@vscht.cz,

20 členská základna České technologické platformy pro potraviny Asociace zemědělské a lesnické techniky A.ZeT Činnosti a služby asociace: Asociace zemědělské a lesnické techniky ZeT je sdružením právnických osob, byla založena v roce Členy asociace jsou výrobní, obchodní, výzkumné a servisní podniky, jejichž záměrem bylo vytvoření společné základny pro řešení problémů v oblasti vývoje, výroby a prodeje zemědělských a lesnických strojů. Asociace má 40 členských firem. Nosnou činností sekretariátu Asociace je poskytování informačního servisu členským podnikům. Za tímto účelem byl vybudován informační systém o členech Asociace i dalších výrobcích a prodejcích zemědělské a lesnické techniky doma i v zahraničí. Mezi hlavní činnosti A.ZeT dále patří: zprostředkování podnikatelských kontaktů, vyhledávání a navazování spolupráce mezi českými podniky na straně jedné a zahraničními firmami na straně druhé za účelem výrobních nebo obchodních kooperací, propagace a poskytování informací o výrobcích a službách členů Asociace, spolupráce při organizaci vzdělávacích akcí pro členy (semináře, dny nové techniky, výukové programy), zajišťování aktivní i pasivní účasti na výstavách a veletrzích (organizace společných expozic, zprostředkování výhodných podmínek účasti, pořádání zájezdů na mezinárodní výstavy zemědělské a lesnické techniky), usnadňování transferu technologií, výrobků a knowhow, iniciování právních předpisů a technických norem, spolupráce s vládními i nevládními organizacemi, s Agrární komorou, Potravinářskou komorou a jejich zájmovými a výrobkovými svazy, spolupráce s veřejností, zastupování zájmů členských podniků vůči zahraničním institucím a podnikatelským subjektům. Sídlo: Zemědělská 1, Brno, Sekretariát: Šumavská 31, Brno tel.: , fax: zet.agro@post.cz,

21 Ličenská pekárna začala být budována již v roce 1960 za humny obce Lično poblíž Kostelce nad Orlicí. Dokončením provozu u Lična v roce 1961 se tak zlepšilo pravidelné denní zásobování příslušné oblasti chlebem a pečivem. Provozovnu pekárny Lično vydražila v roce 1991 v rámci privatizace akciová společnost BEAS se sídlem v Hradci Králové. V závodě se tou dobou vyráběly pouze dva druhy konzumního chleba a pracovalo zde ve dvousměnném provozu jednadvacet zaměstnanců. V roce 1993 firma rozšířila sortiment o výrobu jemného pečiva. K dalšímu podstatnému rozšíření došlo v letech 1996 a 1997, kdy objekt prošel celkovou rekonstrukcí. Byla přistavěna nová výrobní hala, vybudovány expediční prostory a instalovala se nová linka na chléb. O rok později strojní zařízení doplnila nová linka na pečivo. Tím se výrazně rozšířil sortiment výrobků na 70 druhů, zvýšila se výrobní kapacita a samozřejmě i produktivita práce. V roce 2002 byla postavena nová hala s linkou na výrobu běžného pečiva s dvojnásobnou kapacitou. Také byly vystavěny nové expediční prostory a sociální zařízení pro zaměstnance. V následujících letech postupně docházelo i k dalším technologickým zlepšením, k plynofikaci pekárny, k výstavbě haly na výrobu řemeslného chleba a v roce 2005 byla postavena hala na výrobu jemného pečiva. Společnost neopomíjí ani ekologické aspekty výroby. Kromě plynofikace byly postaveny BEAS, a. s. - pekárna Lično, cukrářská výrobna Letohrad tzv. ekobloky, které umožňují využívat odpadní teplo a vyřešily tak otázky týkající se vytápění, ohřevu vody, výroby technologické páry, chlazení a klimatizování prostor pekárny. Současnost: V současné době pracuje v pekárně přes 200 zaměstnanců, kteří zde vyrábí na 230 druhů pekařských výrobků, včetně ruční výroby a bio výroby. Svými výrobky firma zásobuje území Královéhradeckého a Pardubického kraje. Mezi oblíbené výrobky Ličenské pekárny patří jednoznačně Ličenský chléb. Vyrábí se bez konzervantů a z vody s parametry vody kojenecké, navíc navazuje na více než sedmačtyřicet let trvající tradici zdejší výroby. Již třikrát se díky němu stala pekárna Lično vítězem soutěže Potravinář a potravina roku Královéhradeckého kraje jak v kategorii Mlýnské a pekárenské výroby i jejím celkovým vítězem. Firma má zavedený a certifikovaný systém kritických bodů (HACCP). Řada výrobků z pekárny Lično je oceněna značkou kvality KLASa. Firma BEAS, a. s. provozuje kromě ličenské pekárny i cukrárnu v Letohradě. Nyní má navíc společnost rozpracován projekt na výstavbu nové moderní pekárny na zelené louce v oblasti Podkrkonoší. členská základna České technologické platformy pro potraviny Gočárova 1620, Hradec Králové, tel beas@beas.cz,

22 členská základna České technologické platformy pro potraviny COOP Moravia, s.r.o byla založena v roce 1992 moravskými spotřebními družstvy k zajišťování integrovaného nákupu potravinářského i nepotravinářského zboží do velkoobchodních skladů a prodejen družstev. Zajišťujeme pro spotřební družstva integrovaný nákup zboží a služeb od cca 360 dodavatelů skladových dodávek a čerstvého zboží. Organizuje prodejní akce a soutěže a další marketingové aktivity. Dodáváme spotřebním družstvům i výrobky privátních značek. Jde o řadu výrobků s označením COOP Klasik, která byla první řadou produktů vlastní značky COOP. V současnosti jde přibližně o 90 výrobků, které jsou v prodejnách skupiny COOP nabízeny pod označením Náš výrobek pro Vás. Jsou určeny spotřebitelům, kteří upřednostňují nákup zboží za nejnižší cenu. Druhá skupina vlastních značek je označena COOP Premium. Jde o nadnárodní značku a zboží takto označené má nejvyšší evropskou kvalitu, navíc má i přijatelnou cenu, takže může uspokojit i nejnáročnější zákazníky. Nejnovější je řada COOP Quality Standard. Pod tímto označením je spotřebitelům, kteří chtějí nakoupit výhodně a zároveň žádají produkty známých značek, nabízeno potravinářské i nepotravinářské zboží. COOP Morava prosazuje ve své obchodní politice nové směry a strategická rozhodnutí. V poměrně krátké době byl například (ve spolupráci se společností COOP Centrum a SČMSD) zaveden prodej biopotravin. Momentálně družstva nabízejí 50 trvanlivých a 20 čerstvých biopotravin. Sortiment nákupní centrály neustále rozšiřují a obnovují nakupují především od českých producentů. Záměrem je zavést prodej biopotravin až v jedné třetině všech družstevních prodejen. COOP Morava s.r.o se aktivně podílí na realizaci ostatních projektů skupiny COOP. V roce 2008 realizovala společnost COOP Morava na vlastní účet výkony v celkové částce tisíc Kč. COOP Moravia, s.r.o. Sukova 2, Brno, tel.: , Fax: coopmorava@coopmorava.cz, cep@coopmorava.cz, Jednatel ve funkci ředitele: Josef Čep

23 Společnost Cukrovary a lihovary TTD, a. s. je největším českým producentem cukru a lihu. V pěti závodech se ročně vyrobí z cukrové řepy zhruba 210 tisíc tun cukru (cukrovary v Dobrovici a v Českém Meziříčí), 800 tis. hl lihu (lihovar Dobrovice - bioethanol, lihovar Chrudim jemný a technický líh). V Balícím centru Mělník se ročně zabalí do spotřebitelského balení více než 80 tis. tun cukru. Jedním z hlavních cílů společnosti je zajištění bezpečnosti a požadované kvality vyráběných výrobků. Proto již v roce 1998 byla provedena ve společnosti certifikace podle norem ISO 9000 a byl rovněž zaveden systém HACCP. Cukrová řepa jako základní surovina nejenom pro výrobu potraviny (cukr), ale i nově i pro výrobu energie (bioethanol) je dodávána přibližně 420 pěstiteli z plochy 30 tis. ha. Závody společnosti Cukrovary a lihovary TTD: Cukrovar Dobrovice Cukrovar v Dobrovici bez přerušení zpracovává cukrovou řepu již 178 let, v posledních několika letech prošel výraznou modernizací a dnes patří mezi největší závody ve střední a východní Evropě. Během cukrovarnické kampaně se v něm zpracuje tun cukrové řepy denně. Kvalita vyráběného cukru dosahuje nejvyšších evropských standardů. Navíc jsou v cukrovaru z řepných vyloužených řízků vyráběny pelety (objemové krmivo pro skot). Cukrovar České Meziříčí Cukrovar v Českém Meziříčí prošel podobně jako cukrovar v Dobrovici poměrně rozsáhlou rekonstrukcí směřující do zvýšení zpracovatelské kapacity GOLDIM, Cukrovary s.r.o. a lihovary TTD, a. s. a zlepšení kvality vyráběného cukru. Cukrovar dnes zpracovává tun cukrové řepy/den. Celková roční výroba cukru v Českém Meziříčí je 70 tis. tun. V nově instalované sušárně řepných řízků se ročně vyprodukuje cca 30 tis. tun palet. Balící centrum Mělník V mělnickém balícím centru se ročně zabalí více než tun cukru (moučka, krupice, krystal, kostky, kostky bridž), a to do více než 38 různých druhů obalů. Balící centrum Mělník je držitelem certifikátů: BRC Global Standard Food Issue 3 vyšší úrovně, IFS a díky prováděné politice jakosti se podařilo společnosti získat několik národních certifikátů kvality Klasa. Agroetanol TTD, a. s. lihovar Dobrovice Lihovar v Dobrovici, který je provozován dceřinou společností Agroetanol TTD, a. s., je vůbec prvním průmyslovým lihovarem na výrobu bezvodého kvasného lihu (bioethanolu) v České republice. Výroba obnovitelného zdroje energie - bioethanolu byla zahájena v říjnu Na konci roku 2008 byla v lihovaru zahájena výroba E85 vysokokoncentrovaného obnovitelného paliva, které je šetrné k životnímu prostředí (směs 85 % bioethanolu a 15% benzinu). Roční výrobní kapacita lihovaru je jeden milion hektolitrů. Lihovar Chrudim Lihovar Chrudim je součástí společnosti Cukrovary a lihovary TTD, a. s. V lihovaru je vyráběn velmi kvalitní potravinářský líh a technický líh v celkovém množství 200 tis. hl. členská základna České technologické platformy pro potraviny Cukrovary a lihovary TTD a.s. Palackého náměstí 1, Dobrovice tel.: , Fax: kontakt@ttdcukrovary.cz

24 členská základna České technologické platformy pro potraviny Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu je zájmovým společenstvem, které sdružuje 71 podnikatelských subjektů. Většina členských organizací se zabývá nákupem rostlinných zemědělských komodit, především zrnin, olejnin a luštěnin. Nakoupené komodity skladuje, z části zpracovává a prodává tuzemským a zahraničním odběratelům. Členské organizace sdružené v ČMSOZZN disponují skladovací kapacitou na 4,5 milionů tun. Z hlediska konstrukce se jedná převážně o betonová sila, ve kterých je možné uchovávat dlouhodobě v dobré jakosti skladované komodity. Mimo výkup zemědělských komodit některé členské organizace se věnují i prodeji zemědělských potřeb, zejména hnojiv, přípravků na ochranu rostlin a zemědělských strojů. Některé členské organizace mají také vlastní zemědělskou výrobu a to jak rostlinnou, tak i živočišnou, zejména zaměřenou na produkci brojlerů. Jednou z hlavních činností členských organizací je průmyslová výroba premixů a krmných směsí pro všechny druhy hospodářských zvířat. Celková roční výroba krmných směsí je v objemu cca 2,4 milionů tun což představuje 75 % z celkové roční výroby průmyslově vyráběných krmných směsí v ČR. Mezi členy sdružení patří také celá řada dovozců speciálních krmiv, výživových doplňků a doplňkových látek. Bez produkce kvalitních a bezpečných krmiv si nelze představit výrobu kvalitních a bezpečných potravin, protože krmiva jsou jedním z rozhodujících vstupů do potravinového řetězce. Podle nových předpisů Evropské unie se stále více sbližují nároky na bezpečnost krmiv a potravin a to vše jen potvrzuje důvody, proč je Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu členem Potravinářské komory. Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu je rovněž členem Evropské federace průmyslových výrobců krmných směsí FEFAC. Patříme k aktivním členům této federace, ve které mají zastoupení krmivářské asociace z 22 členských států Evropské unie.

25 Českomoravský svaz mlékárenský vznikl v roce 1990 na počátku hlubokých transformačních přeměn celé naší ekonomiky, které se zvláště tíživě prosazovaly nejenom v zemědělství, ale i v navazujících odvětvích mlékárenský průmysl nevyjímaje. Hlavní poslání založené stavovské organizace je hájit zájmy nově vzniklé struktury mlékárenského průmyslu při jednání s orgány státní správy a dalšími organizacemi. ČMSM má v současné době celkem 40 členů a sdružuje měřeno objemem nakupovaného mléka více než 80% mlékárenského sektoru. Členy svazu jsou i další subjekty, jejichž činnost s mlékárenským průmyslem jakkoliv souvisí. Jedná se o servisní organizace, obchodní společnosti, dodavatele strojního zařízení, náhradních dílů, obalových a dalších pomocných materiálů apod. Českomoravský svaz mlékárenský ČMSM je jedním ze zakládajících členů Potravinářské komory ČR a mlékárenství, jako jedno z nejvýznamnějších odvětví potravinářského průmyslu, zaujímá významná místa ve všech volených orgánek této organizace. Ať již v rámci připomínkového řízení Potravinářské komory, nebo samostatně se účastní tvorby nové legislativy i procesu její harmonizace s legislativou EU. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem mlékárenským vydává odborný časopis Mlékařské listy, jehož prostřednictvím informuje odbornou veřejnost o svých aktivitách. Pravidelně čtvrtletně zveřejňuje zpracované statistické výsledky v oblasti nákupu mléka a mlékárenské výroby. členská základna České technologické platformy pro potraviny ČMSM úzce spolupracuje s Výzkumným ústavem mlékárenským, VŠCHT Ústavem technologie mléka a tuků, Mendlovou zemědělskou a lesnickou universitou v Brně a Střední průmyslovou školou mlékárenskou v Kroměříži. ČMSM je asociovaným členem Mezinárodní mlékařské federace. V roce 2003 se stal asociovaným členem také Evropské mlékárenské asociace, kde je od roku 2004 řádným členem. Po celou dobu udržuje na mezinárodní úrovni pravidelné kontakty a čerpá z jejich bohatých odborných zdrojů. Českomoravský svaz mlékárenský V OLŠINÁCH 75, PRAHA 10, Michal Němec, výkonný ředitel, tel.: (+420) , fax: (+420) , cmsm@volny.cz,

26 členská základna České technologické platformy pro potraviny EUROFINS CZ, s.r.o. Společnost Eurofins CZ patří do celosvětového konsorcia laboratoří se širokým zaměřením analýz nejen v oblasti kontroly bezpečnostních a kvalitativních parametrů potravin. Konsorcium EUROFINS sdružuje více než 150 společností a nabízí více než analýz v 29 zemích světa. Díky této spolupráci je naše společnost schopná poskytovat široké spektrum i velice specifických analýz, včetně těch, k jejichž provádění a interpretaci je nutné vysoce kvalifikované zázemí, které je v řadě případů zajištěno napojením na vědecká pracoviště. Samozřejmostí v nabídce služeb je provádění analýz v akreditovaných laboratoří. Pro nejčastěji a rutině prováděné analýzy společnost disponuje vlastními mikrobiologickými laboratořemi v blízkosti Prahy a chemickými laboratořemi v Bratislavě a Nových Zámcích na Slovensku. V ČR i SR je provozována svozová služba s vlastními chlazenými vozidly a vyškolenými pracovníky s možností akreditovaného odběru vzorků a stěrů. Vypracovaný logistický systém umožňuje provádět analýzy ve velmi krátkých časech. V oblasti mikrobiologie disponují laboratoře metodou PCR, (výsledky do 24 hodin). Nabídka služeb: Poradenství v oblasti Zavádění a certifikace systémů řízení jakosti a bezpečnosti potravin Stanovování trvanlivosti výrobků Odběr vzorků svozová služba Odběr vzorků ve skladech a obchodech podle určení zákazníka, včetně anonymního nákupu vzorků, popřípadě odběr protivzorků pro dodavatele nebo pro pozdější ověření výsledků. Paralelní odběr vzorků v případě kontroly dozorovými orgány. Vyhodnocení Porovnávání výrobků s benchmarkem Vyhodnocení výsledků proti legislativním požadavkům, technickým specifikacím a dalším normám. Posuzování a schvalování označení výrobků vykonávané vlastním certifikačním orgánem. Zasílání výsledků v elektronické podobě, fotografování vzorků, přehledné vyhodnocení ve formě souhrnné tabulky. Okamžité varování v případě nevyhovujících výsledků. EUROFINS CZ, s.r.o. Adresa: Panenské Břežany, Hlavní 50 tel.: , fax: info@eurofins.cz

27 Již ve 13. století vznikaly na našem území cechy stavovská seskupení řemeslníků, která měla řadu profesních, společenských a hospodářských funkcí. Za zásluhy při poražení korutanských žoldnéřů v roce 1310 získal řeznický cech od Jana Lucemburského právo umístit do svého znaku českého lva spolu s privilegiem nástupu v čele všech řemesel. V roce 1883 byly cechy zrušeny a nahrazeny živnostenskými společenstvy. Ve letech 20. století se již v oboru zpracování masa využívalo průmyslových prvků a v Čechách takto zpracovávalo surovinu na 30 závodů. V jatečné výrobě převažovaly podniky, které byly majetkem obcí nebo je vlastnila samostatná společenstva řezníků. Po znárodnění v roce 1948 byly budovány nové průmyslové kapacity a od roku 1954 začala výstavba velkých průmyslových závodů masokombinátů. V roce 1990, v období společenského pohybu směřujícímu k tržnímu hospodářství byla znovu zakládána a obnovována profesní sdružení. Zpracovatelé masa v polovině roku 1990 zahájili přípravné práce se záměrem ustavení zájmového sdružení s právní subjektivitou svazového charakteru, které by reprezentovalo všechny vlastnické formy. Po ustavujícím shromáždění se dne 29. listopadu 1990 konala první valná hromada tehdy Podnikatelského svazu řezníků a uzenářů Čech, Moravy a Slezska se sídlem v Praze, jehož členy se staly všechny transformující se průmyslové podniky oboru a také skupina začínajících podnikatelů řezníků a uzenářů. V průběhu své činnosti, v roce 1992, změnila tato profesní organizace svůj název na Společenstvo řezníků a uzenářů Čech, Moravy a Slezska, který byl v roce 1996 jedním ze čtveřice zakládajících členů Potravinářského sdružení ČR, tj. předchůdce nynější Potravinářské komory ČR. Od roku 2001 pak výše uvedená původní řeznickouzenářská organizace nese svůj současný název - Český svaz zpracovatelů masa (ČSZM), který navázal na předcházející úspěšnou činnost společenstva a v jehož řadách působila a působí řada významných odborníků a osobností z oboru jatečnictví, zpracování a distribuce masa. Český svaz zpracovatelů masa Český svaz zpracovatelů masa je dobrovolným sdružením fyzických a právnických osob podnikajících v oboru nákupu, zpracování a prodeje jatečných zvířat, masa a masných výrobků. Hlavním posláním ČSZM je ochrana a uplatňování zájmů svých členských subjektů ve vnitřním i vnějším ekonomickém prostředí, poskytování odborných služeb v oblasti výrobního, technologického, obchodního poradenství, výchovy dorostu a učňů. ČSZM zajišťuje koordinaci společných činností vůči orgánům státní správy, orgánům a organizacím EU, jejichž činnost jakýmkoliv způsobem souvisí s okruhy zájmů tuzemského masozpracujícího průmyslu. Uvedené činnosti jsou realizovány průběžně, především na základě intenzivní spolupráce s Potravinářskou komorou ČR, Agrární komorou ČR, Ministerstvem zemědělství ČR, Státní veterinární správou ČR, Státním zemědělským intervenčním fondem a dalšími institucemi. ČSZM je rovněž v kontaktu s jednotlivými tuzemskými profesními svazy, Českou technologickou platformou pro potraviny a Sektorovou radou potravinářství a krmivářství. Nedílnou součástí činnosti ČSZM je aktivní zapojení do struktur Evropského svazu zpracovatelů masa (CLITRAVI) a Evropského svazu obchodníků s masem a dobytkem (UECBV). Pro své členské subjekty ČSZM zajišťuje nepřetržitý oborový informační servis, on-line přístup k novelizovaným právním předpisům vztahujícím se k problematice zpracování masa, organizuje semináře, odborné soutěže, společenské akce, zahraniční studijní cesty a různé další aktivity. Činnost ČSZM zajišťuje sekretariát svazu, ovšem na všech jeho odborných aktivitách se významně podílí Výrobní sekce a Sekce pro nákup jatečných zvířat. Představenstvo a dozorčí rada ČSZM se schází pravidelně, jednání představenstva vede předseda představenstva ČSZM, který je zároveň předsedou svazu. Nejvyšším orgánem ČSZM je valná hromada, na níž členské subjekty uplatňují svá kontrolní a řídící práva. členská základna České technologické platformy pro potraviny Český svaz zpracovatelů masa, Libušská 319, Praha 4 Písnice tel/fax: sekretariat@cszm.cz,