Analýza potenciálů Zajištění kvalifikovaných pracovních sil Plzeňský kraj-horní Falcko

Transkript

1 Analýza potenciálů Zajištění kvalifikovaných pracovních sil Plzeňský kraj-horní Falcko v rámci projektu "Člověk v popředí zájmu" Zpráva [verze 1.0] 31. července 2014 ÖAR Regionalberatung GmbH Z pověření: Regionalmarketing Oberpfalz in Ostbayern e.v.

2 Zadavatel Regionalmarketing Oberpfalz in Ostbayern e.v. Emmeramsplatz 8 DE Regensburg Zhotovitel ÖAR Regionalberatung GmbH Fichtegasse 2/17 A-1010 Wien Vedení projektu Michael Weber / weber@oear.at ÖAR Büro Linz Regerstraße 22 A-4020 Linz Spolupráce Ilona Svitakova Maria Primetzhofer Překlad Milada Vlachová Vídeň Linec, Tato analýza byla spolufinancována v rámci projektu "Člověk v popředí zájmu" Evropskou unií z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a Bavorského ministerstva financí, rozvoje země a vlasti. Pro lepší čitelnost používáme v textu pro označení osob pouze tvar mužského rodu, nicméně tím vždy máme na mysli příslušníky obou pohlaví.

3 Obsah Shrnutí Úvod Regionální ukazatele porovnání regionů Počet obyvatel Změna počtu obyvatel celkem Změna počtu obyvatel osoby mladší 15 let Změna počtu obyvatel osoby starší 65 let Věkové složení obyvatelstva Regionální makroekonomické ukazatele Hrubá přidaná hodnota Hrubý domácí produkt Standard kupní síly Trh práce Počet výdělečně činných osob celkem Počet zaměstnanců v průmyslu (bez stavebnictví) Celková míra zaměstnanosti Podíl zaměstnanců v sektorech Míra nezaměstnanosti Vybrané doplňující ukazatele Hospodářská struktura v projektové oblasti zpracovatelský průmysl Přímé zahraniční investice německých podniků v České republice Průměrná mzda v České republice Čeští studenti na vysokých školách v Horním Falcku Němčina jako cizí jazyk na školách v České republice / v Plzeňském kraji Demografický vývoj v projektové oblasti Plzeňský kraj-horní Falcko Vývoj celkového počtu obyvatel do roku 2030/ Vývoj počtu obyvatel podle věkových skupin do roku 2030/ Podíl dětí na celkovém počtu obyvatel Podíl osob v produktivním věku na celkovém počtu obyvatel Podíl starších osob na celkovém počtu obyvatel Shrnutí pro region Plzeňský kraj-horní Falcko Regionální přeshraniční trh práce EURES EURES Čechy-Bavorsko Vývoj na trhu práce v územních obvodech úřadů práce v příhraničí Čeští zaměstnanci v Bavorsku / Úřad práce Schwandorf Míra mobility pracovníků ze střední a východní Evropy Němečtí zaměstnanci v České republice Analýzy nedostatku kvalifikovaných pracovních sil Analýzy nedostatkových profesí vydané BMWi Analýza nedostatkových profesí vydaná Spolkovým úřadem práce Aktuální situace v Německu Aktuální situace v Bavorsku Monitoring kvalifikovaných pracovních sil situace v Horním Falcku Žebříček nedostatkových profesí pro Horní Falcko/Kelheim Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v České republice / v Plzeňském kraji

4 7 Regionální analýza kvalifikované pracovní síly Regionální analýza kvalifikované pracovní síly v Horním Falcku Ukazatele nedostatku: doba neobsazenosti a poměr uchazeči-volná místa Důležitá odvětví a budoucí vývoj zaměstnanosti Krátké shrnutí výsledků analýzy pro Horní Falcko Regionální analýza kvalifikované pracovní síly v Plzeňském kraji Krátké shrnutí výsledků analýzy pro Plzeňský kraj Závěrečné srovnání Horní Falcko Plzeňský kraj Iniciativy zabývající se zajištěním kvalifikovaných pracovníků Iniciativy v Německu/Bavorsku Iniciativy působící na území Německa Iniciativy působící na území Bavorska Iniciativy v Plzeňském kraji Iniciativy v projektovém území Plzeňský kraj-horní Falcko Oblasti možného budoucího rozvoje z pohledu expertů Marketing Komunikace Vzdělávání Kvalifikace Škola a hospodářství Jazyk Kontaktní sítě Další aktivity Seznam Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam použitých zdrojů Příloha Metodika k interpretaci ukazatelů regionální analýzy kvalifikované pracovní síly Seznam: Dotazovaní experti

5 Shrnutí Tato analýza potenciálů vznikla v rámci projektu Člověk v popředí zájmu zajištění kvalifikovaných pracovních sil v regionu Plzeňský kraj-horní Falcko (zkratka ČPZ ) a představuje oblasti možného budoucího rozvoje zejména z pohledu dotazovaných regionálních expertů. Projekt ČPZ a tedy i tato analýza potenciálů kladou důraz na společné přeshraniční přístupy s dlouhodobou perspektivou a endogenní orientací (využití vnitřního rozvojového potenciálu regionu). Pozornost je věnována zejména oblasti hospodářství, malých a středních podniků a zpracovatelského průmyslu. Projektová oblast Plzeňský kraj-horní Falcko zaznamenala v posledních letech pozitivní vývoj, který se odráží také na hodnotách ukazatelů, jako je růst hrubé přidané hodnoty (zejména v oblasti průmyslu), růst hrubého domácího produktu na obyvatele a zvýšení u standardů kupní síly. Přestože Plzeňský kraj vykazuje vysokou míru růstu, existují zde v porovnání s Horním Falckem kde tyto ukazatele výrazně převyšují průměr EU však i nadále značné rozdíly. V průmyslovém sektoru mají oba regiony na celém svém území, ale i v příhraničí své specifické, ale i podobné silné stránky v oblasti automobilového průmyslu, kovovýroby, strojírenství a potravinářství. V Horním Falcku je dalším významným odvětvím výroba elektrických zařízení. Mezi zahraničními investory v České republice mají nadprůměrně silné zastoupení podniky z bavorského příhraničí. Ve výrobní oblasti je nejoblíbenější investiční lokalitou německých podniků v ČR právě Plzeňský kraj. Ze srovnání demografického vývoje vyplývá, že v Plzeňském kraji počet obyvatel v posledních letech mírně vzrostl, v Horním Falcku zůstal téměř beze změn. Prognózy do roku 2030 (Plzeňský kraj), respektive do roku 2032 (Horní Falcko) předpokládají, že se celkový počet obyvatel v regionu nijak zásadně nezmění: v Plzeňském kraji zůstane spíše stejný; v Horním Falcku se očekává mírný pokles. Podstatným rozdílem však je, že zatímco v Plzeňském kraji bude rozptyl hodnot pouze nepatrný, v Horním Falcku se v některých zemských okresech očekává výrazný pokles, v procentním vyjádření místy až dvoumístný. Prognóza předpokládá, že se v obou regionech do roku 2030/2032 sníží počet dětí mladších 15, respektive 16 let (v Horním Falcku lze tento vývoj v posledních letech již pozorovat). V Horním Falcku bude tento pokles celkově výraznější než v Plzeňském kraji a opět se bude v jednotlivých dílčích částech regionu více lišit. V některých okresech severního Horního Falcka bude v roce 2032 žít o pětinu méně mladších osob než v roce Jak v Plzeňském kraji, tak i v Horním Falcku bude v budoucnu žít mnohem více starších obyvatel. Zatímco v Plzeňském kraji se i tentokrát počítá spíše s menšími rozdíly mezi jednotlivými okresy, budou mít hodnoty na území Horního Falcka velký rozptyl. Na regionální trh práce má vliv vývoj počtu výdělečně činných osob, opět především v průmyslovém sektoru. V regionu Plzeňský kraj-horní Falcko se podobně jako v mnoha jiných regionech sice stále více zaměstnanců přesouvá do terciárního sektoru (sektor služeb), ale i přesto zůstává podíl ve výrobním sektoru vysoký. Míra nezaměstnanosti je v obou regionech zejména oproti národním, ale i mezinárodním hodnotám velmi nízká. Na území Bavorska nepředstavují čeští pracovníci v porovnání se zaměstnaci z jiných jihovýchodoevropských zemí EU ani početně, ani procentně žádnou obzvlášť velkou skupinu. V územních obvodech bavorských úřadů práce, které sousedí s Českou republikou, však čeští pracovníci mezi ostatními zahraničními pracovníky z EU převažují, ale i tady je jejich podíl na celkovém počtu zaměstnanců jen nepatrný. Skupina zaměstnanců z Německa je v Plzeňském kraji velmi malá a skládá se téměr výhradně z vyslaných klíčových a vedoucích pracovníků. 5

6 Momentálně Německo sice nezaznamenává plošný, celkový nedostatek kvalifikovaných pracovníků, ale technické obory a také zdravotnictví se s nedostatkem potýkají, obzvlášť pokud je vyžadována vyšší úroveň kvalifikace. K potížím při náboru pracovníků dochází hlavně v případě odborně kvalifikovaných pracovníků. V průmyslovém sektoru se jedná zejména o profese v oblasti energetiky, elektrotechniky, strojírenství, automobilového průmyslu a kovovýroby, což jsou zároveň hlavní průmyslová odvětví v projektovém regionu. Kromě toho je v Bavorsku v současné době také nedostatek expertů v oblasti pozemního a inženýrského stavitelství a v některých řemeslných oborech. Pro přiblížení budoucího vývoje nabídky a poptávky kvalifikovaných sil (do roku 2030) v Horním Falcku jsme vycházeli z prognostického nástroje obchodní a průmyslové komory Fachkräftemonitor. Vývoj v Horním Falcku je celkově co se týče všech kvalifikovaných pracovních sil podobný jako v Bavorsku: probíhá ve vlnách v desetiletém rytmu. V současné době v Horním Falcku panuje nedostatek pracovních sil (poptávka převyšuje nabídku), který je o něco nižší než v Bavorsku (Horní Falcko 4,5 %; Bavorsko 5,9 %). Dle prognózy se potřeba v roce 2030 výrazně zvýší (převis poptávky Horní Falcko: 8,4 %; Bavorsko: 10,2 %). Při posouzení jednotlivých skupin se ukazuje, že u osob s vysokoškolskou kvalifikací se současná situace (přibližně 10% nedostatek) o něco zlepší, ale i v roce 2030 bude poptávka i nadále převyšovat nabídku. Také u skupiny osob se střední a vyšší technickou kvalifikací (včetně inženýrů) se počítá až do roku 2030 s obdobným vývojem. Co se týče odborně kvalifikovaných osob v oblasti obchodu, mělo by v Horním Falcku v budoucnu dojít k obratu současného trendu: zatímco nyní nabídka převyšuje poptávku, v roce 2030 má být pracovních sil výrazný nedostatek. Totéž platí v o něco mírnější podobě také pro pomocné pracovníky. Z žebříčku nejvíce nedostatkových profesí u odborně kvalifikovaných osob vyplývá, že nedostatek u technických profesí v současné době dosahuje až do výše 20 %. V jednotlivých profesích, např. v případě vysoce kvalifikovaného personálu v oblasti mechatroniky nebo v oblasti výzkumu a vývoje bude v roce 2030 poptávka zhruba o 40 % převyšovat nabídku. U některých profesí však také může dojít k výrazným změnám oproti současnému stavu. Zatímco u elektroinženýrů, kteří se v kategorii vysokoškoláků momentálně nacházejí na první místě žebříčku nedostatkových profesí, se aktuální situace výrazně zlepší; u ekonomů počítá prognóza pro rok 2030 s více než 20% převisem poptávky. Pro Plzeňský kraj není žádný srovnatelný monitorovací nástroj k dispozici. Obecně lze říci, že nedostatkové profese v Plzeňském kraji zejména v technické oblasti přibližně odpovídají skupinám, které jsou relevantní v Horním Falcku. Pro další posouzení potřeb a potenciálů v projektové oblasti Plzeňský kraj-horní Falcko jsme využili analýzu německé inovační kanceláře Fachkräfte für die Region (Kvalifikovaní pracovníci pro region), která porovnává vybrané ukazatele v územních obvodech jednotlivých úřadů práce a také v rámci vyšších územních celků (spolková země, stát). V Horním Falcku (zejména v Regensburgu) je oproti jiným regionům obvlášť nízký poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými pracovními místy v technickém, respektive průmyslovém sektoru tedy právě v sektoru, který je pro projektový region tak významný. Navíc se předpokládá, že v Horním Falcku dojde téměř ve všech významných odvětvích k pozitivnímu vývoji zaměstnanosti, tzn. i vyšší poptávce po pracovních silách. V důsledku tohoto v zásadě příznivého vývoje se však právě v odvětvích, které se již nyní potýkají s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, situace nezlepší. Pro vybrané skupiny osob na trhu práce na základě této analýzy nevznikají v rámci celého regionu, ani v rámci Plzeňského kraje žádné zvláštní možnosti v souvislosti s nevyužitými potenciály. Určitý rozvojový potenciál existuje v některých příhraničních částech regionu: v územních obvodech úřadů práce Schwandorf a Weiden, kde je poměrně nízká míra zaměstnanosti starších osob a žen. Kromě toho je třeba 6

7 zmínit, že se z územního obvodu ÚP Weiden stěhuje pryč v porovnání s jinými oblastmi vyšší počet mladých lidí a také se zde o něco liší míra nezaměstnanosti a zaměstnanosti. Průměrná hrubá měsíční mzda v Plzeňském kraji, který v České republice zaujímá po Praze co do výše příjmů druhé místo, dosahuje zhruba třetiny německých, respektive bavorských hodnot. Podobná relace platí i pro hodinové náklady práce. Expertům z regionu mohou analytické poznámky k exemplárně zvoleným bodům poskytnout impulzy pro další diskuze v rámci projektu ČPZ. Např. počet studentů z České republiky a také jejich podíl na všech zahraničních studentech na vysokých školách v Horním Falcku není nikterak vysoký. Pozornost si zaslouží také skutečnost, že němčina jako cizí jazyk ztratila na školách v Plzeňském kraji i v celé České republice na významu ve prospěch angličtiny. Že je téma zajištění kvalifikovaných pracovních sil jak na celostátní, tak i na regionální úrovni velmi důležité, dokazuje velký počet iniciativ, které se této problematice věnují. Také v projektové oblasti Plzeňský kraj-horní Falcko působí celá řada nejrůznějších regionálních hospodářských iniciativ, které se i v přeshraničním kontextu zabývají relevantními aspekty, jež souvisí s projektem ČPZ. Tento projekt se tedy pohybuje v tematicky pestrém a různorodém prostředí. V kontextu výše nastíněných rámcových podmínek a díky podnětům zúčastněných expertů se znalostí této problematiky lze pro přeshraniční projekt Člověk v popředí zájmu zajištění kvalifikovaných pracovních sil stanovit tři potenciální tematické oblasti budoucího rozvoje: Marketing a komunikace, Vzdělávání a kvalifikace a Kontaktní sítě. Hlavnímy tématy v oblasti marketingu a komunikace mohou být společný personální marketing pro oba regiony, kultura vlídného přijetí a podpora nejrůznějších regionálních aktérů a jejich aktivit. V oblasti vzdělávání a kvalifikace je možné v přeshraniční spolupráci vyzdvihnout témata škola a hospodářství a jazyk ; zejména pak zdůraznit význam němčiny jakožto šance na trhu práce, ale i češtiny ve smyslu interkulturního a vyváženého dialogu. V oblasti kontaktních sítí je možné navázat na četné již existující kooperace v regionu. Tuto oblast je možné chápat jako jakési průřezové téma s cílem vytvořit a rozvíjet přeshraniční struktury, které by umožnily lepší vzájemnou provázanost a výměnu zkušeností. Kromě toho sem patří také iniciování, respektive podpora specifických přeshraničních sítí (specialisté na určitá témata, personalisté, mezipodniková spolupráce v oblasti lidských zdrojů apod.) i dalších aktivit souvisejících s projektem ČPZ. Projekt Člověk v popředí zájmu se svým přeshraničním přístupem již stávající aktivity v oblasti zajištění kvalifikovaných pracovních sil nenahrazuje, ale tyto individuální snahy v obou regionech podporuje. 7

8 1 Úvod Tato analýza potenciálů vznikla v rámci projektu Člověk v popředí zájmu 1 přeshraniční zajištění kvalifikovaných pracovních sil v regionu Plzeňský kraj-horní Falcko. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) v rámci programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika Svobodný stát Bavorsko (INTERREG IV A). Jedná se o společný projekt Plzeňského kraje a sdružení Regionalmarketing Oberpfalz in Ostbayern e.v. (Regionální marketing Horního Falcka ve východním Bavorsku). Vypracováním této analýzy Regionalmarketing Oberpfalz in Ostbayern e.v. jakožto vedoucí partner projektu pověřil na jaře 2014 společnost ÖAR-Regionalberatung GmbH. Tato analýza potenciálů je první částí celého projektu. Kromě toho se v rámci projektu uskuteční také několik workshopů, na jejichž základě vznikne koncept, který bude obsahovat také návrhy možných řešení. Analýza potenciálů byla vypracována v červnu a červenci Většina workshopů proběhne ve 4. čtvrtletí 2014 a koncept bude hotový do konce 1. čtvrtletí S ohledem na komplexní přístup projektu ČPZ má tato analýza potenciálů přinést impulzy pro další projektové aktivity a procesy. Zároveň je však třeba počítat s tím, že se během realizace projektu objeví nové analytické poznatky, které se následně promítnou do závěrečného konceptu. Za potenciály se v této analýze považují především oblasti související s problematikou zajištění kvalifikované pracovní síly, které je v budoucnu možné na celoregionální, tj. přeshraniční úrovni v celé projektové oblasti Plzeňský kraj-horní Falcko rozvíjet. Současně potenciály představují i specifické možnosti dalšího zpracování této problematiky v kontextu projektu Člověk v popředí zajmu. Obsahově a metodicky vychází tato analýza potenciálů nejen z dat a faktů, ale zohledňuje také názory a podněty expertů. Byla tedy použita smíšená metodologie, tj. kombinace sekundární a primární analýzy: byly prozkoumány a vyhodnoceny relevantní zdroje, dokumenty apod.; včetně rešerše v databázích a na internetu. Kromě toho proběhly rozhovory s představiteli klíčových organizací z Horního Falcka i Plzeňského kraje, jež navrhl zadavatel. Kromě dvou institucí v pozici nositele projektu se do průzkumu zapojilo celkem 10 organizací. Jelikož se některých rozhovorů zúčastnily dvě osoby, bylo možné promluvit si celkem se 17 osobami. 2 Rozhovory s regionálními experty a znalci dané problematiky, během nichž se mluvilo o nejrůznějších relevantních aspektech, probíhaly v uvolněné atmosféře a konaly se zpravidla přímo v sídle dané organizace. Během rozhovoru došlo i na společnou reflexi dostupných dat a faktů. Kromě toho experti uvedli zajímavé doplňující aspekty, poukázali na specifické detaily a upozornili na další materiály pro sekundární analýzu. Je tedy možné mluvit o iterativní, synergické výměně mezi oběma úrovněmi této analýzy. 1 Pro název projektu se bude v této zprávě používat také zkratka ČPZ. 2 Přehled zapojených organizací a osob naleznete v příloze. 8

9 Zvolený přístup explicitně znázorňuje následující přehled. data fakta potenciály oblasti možného budoucího rozvoje názory podněty sekundární analýzy rešerše v databázích a na internetu potenciály oblasti možného budoucího rozvoje primární analýzy rozhovory stakeholdeři odborníci Obrázek 1: Základní přístup analýzy potenciálů Hlavní tematické priority této analýzy potenciálů vyplývají z celkového kontextu projektu ČPZ a lze je shrnout následovně: celý region Plzeňský kraj-horní Falcko, přeshraniční kontext, hospodářství / malé a střední podniky / průmyslové podniky, (také) střednědobá a dlouhodobá perspektiva, endogenní orientace (využití vnitřního rozvojového potenciálu regionu). Obsahově je analýza strukturována dle již zmiňovaných úvah. Prostřednictvím některých vybraných klíčových statistických ukazatelů je nejprve nastíněna situace v projektové oblasti (s důrazem na tematické priority). Dále se tato zpráva blíže zabývá některými statistickými body, na které poukázali experti. Poté je věnována hlubší pozornost oblastem, jež jsou pro projekt ČPZ stěžejní. Analýzu uzavírá kapitola, která z pohledu dotazovaných expertů shrnuje rozvojové potenciály projektu ČPZ v oblasti přeshraničního zajištění kvalifikovaných pracovních sil a navrhuje další kroky. 9

10 2 Regionální ukazatele porovnání regionů Pro lepší přehled o hodnotách důležitých ukazatelů v projektovém regionu se budou v této kapitole používat tabulky. Použity byly především statistiky Eurostatu 3, což má tu výhodu, že statistická data z jednotlivých zemí a dílčích regionů již byla harmonizována, a je tedy možné je srovnávat. Zároveň však z důvodu této harmonizace nejsou vždy pro všechny regiony vykazována nejaktuálnější, respektive nejnovější dostupná data. Kromě toho Eurostat zavedl jednotný systém klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) 4. Podle této klasifikace je Plzeňský kraj územní jednotkou úrovně NUTS 3, zatímco Horní Falcko je zařazeno do úrovně NUTS 2. Oblast na úrovni NUTS 2, jež by byla statisticky srovnatelná s vládním obvodem Horní Falcko, je na české straně oblast Jihozápad, kam však kromě Plzeňského kraje patří také Jihočeský kraj. Pro mnoho regionálních analýz jsou u Eurostatu k dispozici pouze data na úrovni NUTS 2 a jen v omezené míře i na úrovni NUTS 3. V Bavorsku jsou jako územní jednotky na úrovni NUTS 3 definovány okresy (Kreise) a města se statutem okresu (kreisfreie Städte), přičemž na české straně okresy v rámci této klasifikace spadají o úroveň níž (tj. NUTS 4), a tím pádem o nich Eurostat zpravidla neposkytuje žádné údaje. Proto také nebudou v následujících tabulkách explicitně uváděny údaje pro územní jednotky v Horním Falcku na úrovni NUTS 3 (= okresy / města se statutem okresu). Případné zvláštnosti budou okomentovány v textu. Poskytuje-li Eurostat u jednotlivých ukazatelů také číselné údaje pro Evropskou unii (EU 27), respektive pokud jsou tato čísla relevantní, budou také uvedeny v tabulce. Regionální ukazatele Eurostatu doplní informace, na jejichž projektovou a tematickou relevanci zpravidla poukázali dotazovaní experti. Některým dalším bodům, které mají význam pro zajištění kvalifikovaných pracovníků (např. demografické prognózy, přeshraniční trh práce na území EURES apod.) jsou věnovány samostatné podkapitoly. 3 EUROSTAT statistický úřad Evropské unie, 4 NUTS = Nomenclature des unités territoriales statistiques, 10

11 2.1 Počet obyvatel Poznámka: Čísla udávají počet obyvatel vždy k 1. lednu daného roku Změna počtu obyvatel celkem změna v % Evropská unie (EU 27) ,1% Česká republika ,6% Jihozápad ,5% Plzeňský kraj ,8% Německo ,5% Bavorsko ,6% Horní Falcko ,5% Tabulka 1: Absolutní počet a relativní změna počtu obyvatel celkem V projektovém regionu Plzeňský kraj-horní Falcko v současné době bydlí celkem 1,65 mil. obyvatel; z toho 2/3 v Horním Falcku a 1/3 v Plzeňském kraji. Počet obyvatel ve sledovaném období v územních jednotkách na české straně mírně vzrostl, podobně jako v EU 27. Nejvýraznější je tento nárůst v Plzeňském kraji, kde dosahuje téměř 4 %. V Německu a v Horním Falcku byl vývoj stejný: počet obyvatel se skoro nezměnil (mírný pokles ve výši 0,5 %). V Bavorsku naopak počet obyvatel v roce 2013 oproti roku 2006 vzrostl o 1,6 %. V Horním Falcku se změny pohybují v rozmezí mezi +6,7 % (Regensburg) a 5,1 % (okres Tirschenreuth). V Plzeňském kraji počet obyvatel mírně vzrostl, a Plzeňský kraj tak mírně převyšuje průměr pro ČR. V Horním Falcku podobně jako v Německu zůstal počet obyvatel téměř beze změn Změna počtu obyvatel osoby mladší 15 let změna v % Evropská unie (EU 27) ,2% Česká republika ,9% Jihozápad ,3% Plzeňský kraj ,2% Německo ,8% Bavorsko ,7% Horní Falcko ,7% Tabulka 2: Absolutní počet a relativní změna počtu obyvatel osoby mladší 15 let U osob mladších 15 let panují značné regionální rozdíly. Zatímco v EU se jejich počet takřka nezměnil, v České republice a zejména v Plzeňském kraji (přibližně +5 %) vzrostl. Na německé straně naopak došlo k výraznému poklesu počtu osob mladších 15 let. V Horním Falcku se jedná o přibližně 15% pokles. Všechny okresy v Horním Falcku s výjimkou města 11

12 Regensburg (+4 %) vykazují pokles, v procentním vyjádření až dvoumístný (Amberg- Sulzbach a Tirschenreuth téměř 20%). Co se týče počtu osob mladších 15 let, došlo v Plzeňském kraji a Horním Falcku k opačnému vývoji: zatímco v Plzeňském kraji se počet obyvatel v této věkové kategorii zvýšil, Horní Falcko zaznamenalo výrazný úbytek Změna počtu obyvatel osoby starší 65 let změna v % Evropská unie (EU 27) ,5% Česká republika ,4% Jihozápad ,8% Plzeňský kraj ,9% Německo ,1% Bavorsko ,7% Horní Falcko ,0% Tabulka 3: Absolutní počet a relativní změna počtu obyvatel osoby starší 65 let Zatímco ve věkové kategorii let nebyly ve sledovaném období v žádné dílčí části regionu zaznamenány nijak výrazné změny (Plzeňský kraj: 0,2 %; Horní Falcko: +1,5 %), počet starších osob znatelně vzrostl, zejména v České republice. V Plzeňském kraji se počet osob starších 65 let zvýšil o více než 20 %. Také v územních jednotkách na německé straně jejich počet vzrostl; v Horním Falcku došlo k mírnému nárůstu ve výši 4 %. Nejvyšší nárůst ve skupině osob starších 65 let zaznamenal v Horním Falcku okres Regensburg (+13 %). V okresech Amberg, Neustadt/WN 5 a Tirschenreuth zůstal počet seniorů téměř beze změn: nárůst nepřesáhl hranici 1 %. V genderových statistikách se v této souvislosti nevyskytly žádné zvláštnosti, až na to, že podíl žen ve většině sledovaných územních jednotek roste o něco méně než podíl mužů, respektive o něco více klesá. V Plzeňském kraji podobně jako na území celé České republiky došlo k výraznému nárůstu počtu starších osob. Také v Horním Falcku se počet staršího obyvatelstva zvýšil. V procentním vyjádření je však tento nárůst oproti Plzeňskému kraji i oproti Německu nižší. 5 Neustadt/WN = Neustadt an der Waldnaab 12

13 2.1.4 Věkové složení obyvatelstva méně než 15 let v % 15 až 64 let v % 65 let a více v % méně než 15 let v % 15 až 64 let v % 65 let a více v % Evropská unie (EU 27) 16,0 % 67,2 % 16,8 % 15,6 % 66,2 % 18,2 % Česká republika 14,6 % 71,1 % 14,2 % 14,8 % 68,4 % 16,8 % Jihozápad 14,6 % 71,0 % 14,4 % 14,7 % 68,2 % 17,1 % Plzeňský kraj 14,3 % 70,9 % 14,7 % 14,5 % 68,2 % 17,3 % Německo 14,1 % 66,6 % 19,3 % 13,1 % 66,2 % 20,7 % Bavorsko 15,1 % 66,4 % 18,4 % 13,5 % 66,8 % 19,7 % Horní Falcko 15,4 % 66,2 % 18,3 % 13,2 % 67,6 % 19,2 % Tabulka 4: Věkové složení obyvatelstva Tento přehled věkového složení obyvatelstva odráží vývoj, který zachycovaly již předchozí tabulky. I přes výrazný nárůst absolutního počtu starších osob v územních jednotkách na české straně zůstává jejich podíl stále o něco nižšíbnež v Německu. Rozdíl mezi Plzeňským krajem a Horním Falckem tedy v této věkové kategorii činí zhruba 2 procentní body. I ve skupině mladších osob došlo ke změně struktury a rozdíl mezi oběma regiony nyní činí přibližně 1 procentní bod. Ve srovnání s ostatními kraji patří Plzeňský kraj v České republice k těm o něco starším. Horní Falcko je co se podílu starších osob týče oproti ostatním německým regionům nepatrně mladší. Porovnáme-li situaci v Horním Falcku, pak v roce 2013 patřila města Amberg a Weiden a také okres Tirschenreuth k těm spíše starším, neboť zde počet starších osob vzrostl na úkor těch mladších. K těm spíše mladším okresům naopak patří Regensburg a Neumarkt i.d.opf. Počet osob starších 65 let v Plzeňském kraji sice výrazně vzrostl, přesto je však jejich podíl na celkovém počtu obyvatel o něco nižší než příslušné hodnoty na německé straně. Plzeňský kraj představuje v České republice spíše o něco starší kraj. Vývoj v Horním Falcku a vývoj v Německu jsou téměř totožné. 13

14 2.2 Regionální makroekonomické ukazatele Hrubá přidaná hodnota Hrubá přidaná hodnota v základních cenách celkem změna v % Česká republika , ,8 114% Jihozápad 6.934, ,8 102% Plzeňský kraj 3.283, ,4 108% Německo , ,0 22% Bavorsko , ,3 28% Horní Falcko , ,7 37% Tabulka 5: HPH v základních cenách celkem v mil. EUR změna Hrubá přidaná hodnota (HPH) v základních cenách se ve sledovaném období ve všech českých územních jednotkách vyvíjela téměř totožně: původně byla na poměrně nízké úrovni a postupně se zdvojnásobila. Horní Falcko s 37% růstem výrazně převyšuje hodnoty na národní úrovni. Nejvyšší růst zaznamenalo město Regensburg (+53 %) a okres Neumarkt (+60 %). S růstem ve výši zhruba 20 % (respektive nižším) se městům Amberg, Weiden a také okresu Schwandorf nedaří držet krok s dynamickým rozvojem ve zbytku regionu. Hrubá přidaná hodnota v základních cenách průmysl (bez stavebnictví) změna v % Česká republika , ,0 109% Jihozápad 2.398, ,9 99% Plzeňský kraj 1.144, ,1 116% Německo , ,0 29% Bavorsko , ,6 47% Horní Falcko 6.939, ,5 62% Tabulka 6: HPH v základních cenách průmysl v mil. EUR změna (bez stavebnictví) Také v průmyslovém sektoru se hodnota HPH v České republice zdvojnásobila, což znamená, že tento sektor rostl podobně jako celá ekonomika. Bavorsko (+47 %) a zejména pak Horní Falcko (+62 %) v průmyslovém sektoru v letech 2001 až 2011 docílilo výrazně vyšší míry růstu HPH než tomu bylo nejen v případě celé ekonomiky, ale i než na území Německa. Město Regensburg a okres Neumarkt svou HPH v oblasti průmyslu zdvojnásobily (více než 100% růst). Město Weiden se musí jako jediná územní jednotka na německé straně smířit s poklesem HPH v průmyslovém sektoru ( 20 %). V Plzeňském kraji se hrubá přidaná hodnota v základních cenách podobně jako v České republice zdvojnásobila. Růst v Horním Falcku, zejména v průmyslovém sektoru, výrazně převyšuje srovnávací hodnoty na národní úrovni. 14

15 2.2.2 Hrubý domácí produkt HDP na obyvatele v eurech změna v % Evropská unie (EU 27) ,3% Česká republika ,4% Jihozápad ,5% Plzeňský kraj ,5% Německo ,1% Bavorsko ,5% Horní Falcko ,8% HDP v procentech průměru EU Evropská unie (EU 27) Česká republika ,9% Jihozápad ,5% Plzeňský kraj ,6% Německo ,3% Bavorsko ,0% Horní Falcko ,9% Tabulka 7: HDP na obyvatele v EUR změna v procentech průměru EU Také co se týče hrubého domacího produktu (HDP) na obyvatele, došlo v českých územních jednotkách k podobnému vývoji jako v případě hrubé přidané hodnoty. Hrubý domácí produkt se v Plzeňském kraji oproti roku 2001 zdvojnásobil a v roce 2011 dosahoval výše Plzeňský kraj s 53 % průměru EU jen mírně zaostává za hodnotou pro ČR (59 %). Hodnota HDP na obyvatele v Horním Falcku (134 %) výrazně převyšuje průměr EU i celorepublikovou hodnotu, je však o něco nižší než hodnota v Bavorsku. Celkově se ve sledovaném období hodnota HDP v Horním Falcku v porovnání s Německem i Bavorskem výrazně zlepšila. Města Amberg a Weiden a také okres Schwandorf vykazují o něco nižší růst HDP než je průměr EU. Nejvyšší růst HDP v eurech zaznamenal okres Neumarkt (+60 %). V porovnání s průměrem EU dosahují všechna tři města se statutem okresu (Weiden, Amberg, Regensburg) hodnot nad 170 %, v čele s Regensburgem (303 %). Okresy Amberg-Sulzbach, Regensburg a Neustadt/WN leží pod průměrem EU. V Plzeňském kraji se růst HDP na obyvatele v posledních deseti letech zdvojnásobil do výše HDP v Plzeňském kraji podobně jako v České republice je tedy oproti průměru EU přibližně poloviční. Horní Falcko vykazuje s ,5krát vyšší HDP na obyvatele než Plzeňský kraj; převyšuje celorepublikovou hodnotu a zhruba o třetinu průměr EU. 15

16 2.2.3 Standard kupní síly 6 PPS eurech změna v % Evropská unie (EU 27) ,3% Česká republika ,0% Jihozápad ,3% Plzeňský kraj ,8% Německo ,5% Bavorsko ,4% Horní Falcko ,8% PPS v procentech průměru EU Evropská unie (EU 27) Česká republika ,0% Jihozápad ,5% Plzeňský kraj ,4% Německo ,0% Bavorsko ,6% Horní Falcko ,2% Tabulka 8: Standard kupní síly na obyvatele v EUR změna v procentech průměru EU Zatímco HDP na obyvatele v České republice prudce vzrostlo, nárůst standardu kupní síly v eurech s přihlédnutím k rozdílným cenovým hladinám sice také převyšuje průměr EU, ale tento nárůst je v Plzeňském kraji srovnatelný s vývojem v Německu a Bavorsku (nárůst ve všech třech případech zhruba o třetinu). Se 73 % průměru EU je hodnota v Plzeňském kraji o něco nižší než v České republice a i nadále výrazně zaostává za Horním Falckem (130 %), přičemž Horní Falcko vykazuje nejvyšší růst ze všech posuzovaných územních jednotek. Nejvyšší nárůst PPS zaznamenal okres Neustadt/WN (zhruba +75 %). V porování s průměrem EU dosahují všechna tři města se statutem okresu (tj. Weiden, Amberg, Regensburg) hodnot nad 160 %, v čele s Regensburgem (293 %). Okresy Amberg-Sulzbach, Regensburg a Neustadt/WN za průměrem EU zaostávají. V Plzeňském kraji je nárůst standardu kupní síly o něco nižší než v ČR. Naopak v Horním Falcku je nárůst PPS ve srovnání s Německem o dost vyšší. Poměr mezi Horním Falckem a Plzeňským krajem činí přibližně 2:1 ( : ). Plzeňský kraj dosahuje tří čtvrtin průměru EU, zatímco Horní Falcko průměr EU zhruba o třetinu převyšuje. 6 Standard kupní síly (Purchasing Power Standard PPS) je uměle vytvořená měnová jednotka, jež stírá rozdíly v cenových hladinách mezi zeměmi. PPS umožňuje pořízení stejného objemu zboží a služeb ve všech zemích. 16

17 2.3 Trh práce Počet výdělečně činných osob celkem změna v % Česká republika 4.838, ,2 4,5% Jihozápad 561,5 582,3 3,7% Plzeňský kraj 268,8 283,1 5,3% Německo , ,0 4,3% Bavorsko 6.417, ,6 6,5% Horní Falcko 544,4 578,0 6,2% Tabulka 9: Počet zaměstnanců (v tis. osob) celkem Počet zaměstnanců se v České republice a v Německu vyvíjí velmi podobně (zhruba +4,4 %). V Bavorsku, respektive v Horním Falcku a také v Plzeňském kraji je nárůst v porovnání s hodnotami na celorepublikové úrovni o něco vyšší, přičemž 6,2% nárůst v Horním Falcku je o něco vyšší než v Plzeňském kraji (+5,3 %). Přední příčky mezi zemskými okresy v Horním Falcku zaujímá Cham a Regensburg s přírůstkem v obou případech lehce nad 10 %. V okresech Amberg-Sulzbach a Tirschenreuth se počet zaměstnanců nezvýšil, respektive o něco snížil Počet zaměstnanců v průmyslu (bez stavebnictví) změna v % Česká republika 1.456, ,7 6,0% Jihozápad 183,9 176,1 4,2% Plzeňský kraj 90,3 88,6 1,9% Německo 8.378, ,0 7,6% Bavorsko 1.532, ,5 3,4% Horní Falcko 145,9 152,7 4,7% Tabulka 10: Počet zaměstnanců (v tis. osob) v průmyslu (bez stavebnictví) V oblasti průmyslu (bez stavebnictví), která je pro projekt ČPZ obzvlášť významná, oba dva regiony Plzeňský kraj i Horní Falcko v celostátním měřítku posílily. Přibližně 2% pokles v Plzeňském kraji je znatelně nižší než v ČR, Horní Falcko navzdory negativnímu trendu v Bavorsku a především v Německu posílilo o téměř 5 %. Vysokou míru růstu i tentokrát vykazují kresy Cham (+15 %) a Regensburg (+19 %). Okres Tirschenreuth ( 11 %) a město Weiden (téměř 15%) v oblasti průmyslu poměrně velký počet zaměstnanců ztrácejí. Jak v Plzeňském kraji, tak i v Horním Falcku se celkový počet zaměstnanců zvyšuje a růst je zde vyšší než srovnávací hodnoty na celorepublikové úrovni. V průmyslovém sektoru sice v Plzeňském kraji došlo k mírnému poklesu počtu zaměstnanců, tento pokles však není tak velký jako celorepublikový průměr. Navzdory negativnímu trendu na celostátní úrovni v Horním Falcku počet zaměstnanců v oblasti průmyslu roste. 17

18 2.3.3 Celková míra zaměstnanosti Česká republika 67,7% 68,3% 69,4% 70,4% 68,8% 68,2% 69,0% Jihozápad 69,1% 68,6% 69,4% 70,7% 68,6% 67,8% 69,1% Plzeňský kraj 72,0% 71,0% 70,8% 73,0% 70,5% 70,0% 71,1% Německo 70,6% 71,4% 73,0% 74,1% 74,6% 75,4% 76,3% Bavorsko 76,7% 77,4% 78,9% 79,7% 80,0% 80,8% 81,8% Horní Falcko 73,9% 74,9% 76,5% 77,6% 77,9% 78,3% 79,6% Tabulka 11: Celková míra zaměstnanosti České územní jednotky vykazovaly ve sledovaném období 2005 až 2011 relativně neměnnou míru zaměstnanosti, jež kolísala v rozmezí maximálně dvou procentních bodů. Plzeňský kraj se svými zhruba 71 % lehce převyšuje celorepublikový průměr. Všem německým územním jednotkám se od roku 2005 s nepatrnými výkyvy podařilo zvýšit svou míru zaměstnanosti minimálně o pět procentních bodů. Bavorsko s necelými 82 % i Horní Falcko s téměř 80 % leží nad celostátním průměrem. V roce 2011 se míra zaměstnanosti se v Plzeňském kraji a Horním Falcku lišila o 8,5 procentních bodů. Míra zaměstnanosti je v Plzeňském kraji o něco vyšší než celostátní průměr. Horní Falcko vykazuje ještě vyšší hodnotu, která taktéž převyšuje německý průměr Podíl zaměstnanců v sektorech změna v proc. bodech primární sekundární terciární primární sekundární terciární primární sekundární terciární Česká republika 4,9% 39,5% 55,6% 3,0% 38,4% 58,6% -1,9% -1,1% 3,0% Plzeňský kraj 6,6% 41,4% 52,0% 4,9% 42,7% 52,4% -1,6% 1,2% 0,4% Bavorsko 3,0% 31,0% 66,0% 2,3% 27,7% 70,0% -0,8% -3,3% 4,1% Horní Falcko 4,2% 35,0% 60,8% 3,1% 33,7% 63,3% -1,2% -1,3% 2,5% Tabulka 12: Podíl zaměstnanců v sektorech změna Ve všech posuzovaných územních jednotkách došlo ve sledovaném časovém období 2000 až 2011 v primárním sektoru k výraznému poklesu: i nadále postupně dochází k přesunu zaměstnanců do terciárního sektoru. V obou projektových regionech, v Horním Falcku (+2,5 procentních bodů na 63,3 %) a především v Plzeňském kraji (+0,4 procentních bodů na 52,4 %), je však tento trend terciarizace menší než jinde: sekundární sektor (zpracovatelský průmysl) zde pro zaměstnanost hraje významější roli. 7 Český statistický úřad (ČSÚ) Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat 18

19 Ze srovnání mezi Plzeňským krajem a Horním Falckem pro rok 2011 vyplývá, že se podíl zaměstnanců v sekundárním a terciárním sektoru v obou regionech liší vždy zhruba o 10 procentních bodů (42,7% : 33,7%; respektive 52,4% : 63,3%). V Plzeňském kraji i v Horním Falcku se snížil počet zaměstnanců v primárním sektoru a dochází k postupné terciarizaci. Pouze v sekundárním sektoru, jenž je pro oba regiony tak významný, je vývoj opačný: v Plzeňském kraji podíl mírně roste, v Horním Falcku mírně klesá Míra nezaměstnanosti Česká republika 7,9 7,1 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7 7,0 7,0 Jihozápad 5,1 4,9 3,5 3,1 5,2 5,6 5,3 5,3 5,2 Plzeňský kraj 4,8 4,5 3,7 3,3 5,6 6,3 5,8 5,1 4,8 Německo 11,2 10,3 8,7 7,5 7,7 7,1 5,9 5,5 5,3 Bavorsko 7,1 6,5 5,3 4,3 5,1 4,4 3,3 3,2 3,1 Horní Falcko 6,5 6,8 5,3 4,2 5,0 4,0 3,4 3,2 3,4 Tabulka 13: Míra nezaměstnanosti Celkově české územní jednotky ve sledovaném období 2005 až 2013 vykazují relativně neměnnou míru nezaměstnanosti: hodnoty se pohybují v rozmezí dvou procentních bodů s nejnižšími hodnotami v roce 2007 a Míra nezaměstnanosti je v Plzeňském kraji s 4,8 % výrazně nižší, než je celorepublikový průměr (7 %), ale přesto značně převyšuje míru nezaměstnanosti v Horním Falcku (3,4 %). Na německé straně se míra nezaměstnanosti v tom samém časovém období znatelně asi o polovinu snížila. V posledních třech letech hodnoty v Bavorsku i v Horním Falcku nepřesahují 3,5% hranici. Plzeňský kraj vykazuje v porovnání s hodnotou pro ČR mnohem nižší míru nezaměstnanosti. V Horním Falcku je míra nezaměstnanosti výrazně nižší než v Plzeňském kraji i v Německu. 8 Míra nezaměstanosti uváděná Eurostatem z důvodu odlišné metodiky výpočtu zpravidla neodpovídá hodnotám uváděným v různých národních a regionálních statistikách a bývá většinou nižší. 9 Údaje pro Plzeňský kraj byly převzaty z databáze ČSÚ. 19

20 3 Vybrané doplňující ukazatele Na základě podnětů dotazovaných expertů tato kapitola představí informace k následujícím dílčím aspektům: hospodářská struktura v celém projektovém regionu Plzeňský kraj-horní Falcko ve zpracovatelském průmyslu, přímé zahraniční investice německých podniků v České republice, průměrná měsíční mzda v České republice, čeští studenti na vysokých školách v Horním Falcku, němčina jako cizí jazyk na školách v České republice, respektive v Plzeňském kraji (+ exkurz: ochota učit se cizí jazyk u osob, které uvažují o přestěhování). 20

21 3.1.1 Hospodářská struktura v projektové oblasti zpracovatelský průmysl K přiblížení přeshraniční hospodářské lokality 10 s důrazem na hlavní průmyslová odvětví, respektive zpracovatelský průmysl využíváme průmyslovou mapu regionu 11, kterou zpracovala Obchodní a průmyslová komora Regensburg 12. Tato mapa poskytuje podrobný a komplexní přehled o nejvýznamnějších průmyslových odvětvích. Navíc je dobrým příkladem toho, jak se již nyní v regionu přemýšlí a pracuje v přeshraničním kontextu. Zdroj: Bayerisches Landesamt für Statisik und Datenverarbeitung, Český statistický úřad, vlastní výpočty Obrázek 2: Průmyslová mapa regionu Plzeňský kraj-horní Falcko 10 Znázorňěný region zahrnuje Plzeňský kraj, vládní obvod Horní Falcko a také dolnobavorský okres Kelheim. 11 Tato interaktivní mapa je k dispozici také v češtině: 12 Obchodní a průmyslová komora Regensburg pro Horní Falcko / Kelheim (2013): publikace Der grenzüberschreitende Industriestandort in Zahlen (Přeshraniční průmyslová lokalita v číslech). 21

22 Z této mapy jasně vyplývá, že v jednotlivých oblastech sice existují určitá těžiště, celková paleta odvětví, jež jsou v regionu zastoupeny, je však poměrně široká. V Horním Falcku pracuje zhruba 20 % všech osob zaměstnaných v těchto vykazovaných průmyslových odvětvích v Regensburgu; připočteme-li k tomu i okres Regensburg, tak se jedná o zhruba 30 %. Přímo v Plzni pracuje asi 40 % z celkového počtu zaměstnanců v těchto odvětvích; v oblasti Plzeň-město, Plzeň-jih a Plzeň-sever se koncentrují přibližně dvě třetiny zaměstnanců. Následující dvě tabulky informují o průmyslových odvětvích s největším počtem podniků (s více než 20 zaměstnanci) a s největším obratem 13 : Průmyslová odvětví s největším počtem podniků (více než 20 zaměstnanců) počet Horní Falcko-Kelheim Plzeňský kraj podniků výroba potravinářských výrobků a nápojů výroba kovodělných konstrukcí a kovodělných výrobků výroba kovodělných konstrukcí a kovodělných výrobků počet podniků výroba strojů a zařízení 64 výroba potravinářských výrobků 3. výroba strojů a zařízení a nápojů výroba ostatních nekovových výroba pryžových a plastových a minerálních výrobků výrobků Tabulka 14: Průmyslová odvětví s největším počtem podniků Nejvíce podniků na území celého regionu působí v odvětví výroba kovodělných konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) s 200 podniky, následuje výroba strojů a zařízení (celkem 161 podniků) a výroba potravinářských výrobků a výroba nápojů (celkem 159 podniků). Největší průmyslová odvětví dle obratu (neúplná statistická data) 1. Horní Falcko-Kelheim obrat Plzeňský kraj výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů 2. výroba elektrických zařízení 3. výroba strojů a zařízení 4. výroba potravinářských výrobků a nápojů 8,6 mld. euro 6,5 mld. euro 5,3 mld. euro 2,6 mld. euro Tabulka 15: Největší průmyslová odvětví dle obratu výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů výroba potravinářských výrobků a nápojů obrat v mil. euro 622,5 524,1 3. výroba strojů a zařízení 514,3 4. výroba kovodělných konstrukcí a kovodělných výrobků 513,6 Co se týče obratu v jednotlivých odvětvích, je v obou regionech na špici výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů. Mezi čtyřmi nejsilnějšími odvětvími se v obou dvou regionech umístila výroba potravinářských výrobků a nápojů (v Plzeňském kraji na 2. místě, v regionu Horní Falcko-Kelheim na 4. místě). V obou žebříčích obsadila výroba strojů a zařízení 3. místo. Výroba kovodělných konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) se mezi prvními čtyřmi odvětvími umístila jen v Plzeňském kraji. V regionu Horní Falcko-Kelheim zaujímá 2. místo výroba elektrických zařízení, která však v Plzeňském kraji na prvních čtyřech místech nefiguruje. 13 Obchodní a průmyslová komora Regensburg pro Horní Falcko / Kelheim (2013): publikace Der grenzüberschreitende Industriestandort in Zahlen (Přeshraniční průmyslová lokalita v číslech). 22

23 Údaje o počtu zaměstnanců pracujících v různých odvětvích zpracovatelského průmyslu v jednotlivých regionech svědčí o tom, že výše uvedených odvětví mají význam i pro přeshraniční trh práce. Počet zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu v roce 2012 na území celého regionu celý region Horní Falcko/Kelheim Plzeňský kraj odvětví počet % pořadí počet % pořadí počet % pořadí výroba elektrických ,2 % ,3 % ,6 % 5 zařízení ostatní odvětví ,6 % ,6 % ,1 % 1 výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů výroba strojů a zařízení výroba kovodělných konstrukcí a kovodělných výrobků výroba potravinářských výrobků a nápojů výroba pryžových a plastových výrobků výroba ostatních nekovových a minerálních výrobků výroba počítačů a optických přístrojů ,8 % ,5 % ,1 % ,7 % ,3 % ,9 % ,0 % ,5 % ,5 % ,9 % ,7 % ,3 % ,8 % ,5 % ,2 % ,5 % ,3 % ,9 % ,6 % ,3 % ,3 % 9 Celkem ,0 % ,0 % ,0 % Tabulka 16: Zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu v roce 2012 celý region Ve výše uvedených průmyslových odvětvích pracuje zhruba čtvrtina všech výdělečně činných osob na území celého regionu. Ukazuje se, že tři odvětví výroba elektrických zařízení výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů výroba strojů a zařízení a také skupinu ostatní odvětví je díky jejich podobné velikosti možné zahrnout do jedné pro trh práce obzvlášť významné kategorie. Odvětví v této skupině se vyznačují počtem zaměstnanců od do a jejich podíl na celkovém počtu zaměstnanců na území celého regionu dosahuje výše přibližně od 15 % do 17 %. Také v obou dílčích regionech je podíl těchto odvětví minimálně 10%. Důležité jsou kromě toho také výroba kovodělných konstrukcí a kovodělných výrobků, jakož i potravinářský a nápojový průmysl. Při úvahách nad přeshraničním trhem práce a jeho odvětvích vyvstává otázka, zda jsou v obou sousedních regionech k dispozici pracovní síly se zkušenostmi v dané profesní oblasti. Posuzováno celkově a v rámci celého regionu lze tuto otázku zodpovědět kladně. Pouze v případě výroby elektrických zařízení, která hraje zvlášť velkou roli v Horním Falcku, jsou srovnávací hodnoty v Plzeňském kraji (ať už početně, tak i relativně) výrazně nižší. 23

24 výroba elektrických zařízení ostatní odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů výroba strojů a zařízení výroba kovodělných konstrukcí a kovodělných výrobků výroba potravinářských výrobků a nápojů výroba ostatních nekovových a minerálních výrobků výroba pryžových a plastových výrobků výroba počítačů a optických přístrojů celkem Analýza potenciálů Zajištění kvalifikovaných pracovních sil Plzeňský kraj-horní Falcko Při bližším zkoumání příhraniční oblasti (všechny okresy v obou regionech v blízkosti hranic; včetně města Weiden) vypadá situace následovně: Počet zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu v roce 2012 v příhraničí příhraniční okresy Amberg Weiden Cham Neustadt/WN Schwandorf Tirschenreuth příhraničí Horní Falcko rozložení 19,1% 15,9% 5,7% 15,0% 11,8% 11,8% 10,8% 6,6% 3,4% příhraničí Horní Falcko rozložení 20,3% 14,6% 13,5% 16,3% 8,5% 8,7% 7,3% 5,5% 5,3% celkem H. Falcko/Kelh. Domažlice Klatovy Tachov příhraničí Plzeňský kraj rozložení příhraničí Plzeňský kraj rozložení celkem Plzeňský kraj rozložení celý region ,6% 22,6% 18,5% 6,7% 18,5% 9,9% 2,7% 12,9% 2,5% 11,6% 20,1% 17,1% 11,9% 12,5% 9,3% 4,9% 9,2% 3,3% ,2% 16,6% 14,8% 14,7% 10,0% 8,9% 6,5% 6,8% 4,6% Tabulka 17: Zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu v roce 2012 příhraničí Zatímco v Horním Falcku pracuje v příhraničí zhruba polovina všech zaměstnanců, kteří na území celého regionu pracují v oblasti průmyslu, na české straně se jedná jen zhruba o 30 %. Co se týče pracovních sil se zkušenostmi v daném odvětví v sousedním regionu jsou při srovnání situace oproti celému projektovému území přece jen patrné určité rozdíly. V odvětví výroba elektrických zařízení připadá na 10 zaměstnanců v příhraničním regionu Horní Falcko přibližně jeden zaměstnanec v příhraničním regionu Plzeňský kraj. 24

25 Výraznější než na celém projektovém území jsou také rozdíly ve výrobě strojů a zařízení a zejména ve výrobě ostatních nekovových a minerálních výrobků (i zde je poměr 10 : 1). Oproti tomu je výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů jediným odvětvím, jenž v příhraničních okresech v Plzeňském kraji vykazuje i v absolutních počtech více zaměstnanců (ca +700) než je tomu v příhraničí v Horním Falcku. Hospodářská struktura na celém projektovém území má společné silné stránky v podobě automobilového průmyslu, kovovýroby, strojírenství a potravinářství. Dalším důležitým odvětvím v Horním Falcku je také výroba elektrických zařízení. V příhraničních okresech má v Horním Falcku silnou pozici i výroba skla a keramiky, pro Plzeňský kraj hraje významnou roli kovovýroba. 25

26 3.1.2 Přímé zahraniční investice německých podniků v České republice Z přehledu 14 přímých zahraničních investic (Foreign direct investment FDI) německých podniků v České republice je zřejmé, že nejvíce poboček v oblasti výroby zakládají německé podniky v Plzeňském kraji. Obrázek 3: Počet přímých zahraničních investic německých podniků v ČR oblast výroby S 231 projekty přímých zahraničních investic německých podniků v oblasti výroby se Plzeňský kraj umístil mezi všemi ostatními českými kraji na první příčce. Většina německých firem, jež podnikají v České republice, má svou firemní centrálu v metropolitních regionech Mnichov, Norimberk, Stuttgart, Frankfurt či Düsseldorf. Kromě toho pochází mnoho z nich také z bavorsko-saského příhraničí. Horní Falcko je v této grafice rozděleno do dvou plánovacích regionů: Regensburg a Horní Falcko-sever. Při posouzení přímých zahraničních investic ve všech sektorech zaujímá Plzeňský kraj druhé místo za Prahou (dominuje díky velkému počtu projektů v oblasti služeb) a má velký náskok před ostatními českými kraji. Při posouzení všech projektů se podniky se sídlem v bavorském příhraničí (tzn. včetně Horního Falcka) angažují v České republice (a také v Plzeňském kraji) ve srovnatelné míře jako podniky sídlící v metropolitních regionech. 14 Schäffler, Johannes; Hecht, Veronika; Moritz, Michael; (2014): Regional determinants of German FDI in the Czech Republic evidence from a gravity model approach. (IAB-Discussion Paper, 03/2014). 26

27 I tento aspekt vzájemné provázanosti jasně dokazuje význam již existujících přeshraničních hospodářských vztahů v projektové oblasti. Zároveň je však zřejmé, že tyto aktivity mají pro trh práce v projektové oblasti, zejména pak v Plzeňském kraji, příslušné důsledky (např. německé firmy poptávají zaměstnance se znalostí němčiny apod.) Nejvíce přímých zahraničních investic německých podniků v oblasti výroby míří v České republice do Plzeňského kraje. Nadprůměrně aktivní jsou podniky se sídlem v bavorském příhraničí. 27

28 3.1.3 Průměrná mzda v České republice Následující tabulka informuje o tom, jak se vyvíjela výše průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v Plzeňském kraji a v České republice 15. rok Plzeňský kraj (v CZK) Průměrná hrubá měsíční mzda Plzeňský kraj (v EUR) ČR celkem (v CZK) Plzeňský kraj ve srovnání s celostátním průměrem v % , ,6% , ,9% 2013 (1. 3. čtvrtl.) , ,0% 2014 (1. čtvrtl.) , ,5% Tabulka 18: Průměrná hrubá měsíční mzda v Plzeňském kraji / v České republice Průměrná hrubá měsíční mzda v časovém období 2006 až 1. čtvrtletí 2014 v České republice vzrostla ze zhruba Kč na Kč. V Plzeňském kraji byla hrubá měsíční mzda ve sledovaném období o něco nižší ( Kč v roce 2006; Kč v roce 2014) a ustálila se na relativní hodnotě ve výši zhruba 95 % celostátního průměru. V mezikrajském srovnání zaujímá Plzeňský kraj druhé místo (se značným odstupem za Prahou). Oproti tomu byla v Německu v roce 2013 průměrná hrubá měsíční mzda a v Bavorsku Čistě nominálně se tedy jedná o poměr zhruba 3,5 ku 1, což je značný rozdíl. Z porovnání hodinových nákladů práce v roce 2013 vychází podobný poměr: 17 Celá ekonomika: Německo 31,3 / Česká republika 10,3 Pouze průmysl: Německo 36,5 / Česká republika 10,2 Průměrná hrubá měsíční mzda v Plzeňském kraji v minulých letech vzrostla a je v porovnání s ostatními českými kraji (s výjimkou Prahy) poměrně vysoká. Rozdíl oproti německé/bavorské úrovni však i nadále zůstává značný: nominální mzda je na české straně zhruba třetinová. 15 Český statistický úřad (ČSÚ) / CZSO cross-boarder friendship database (Přeshraniční přátelská databáze CBFD) 16 Statistický portál Spolkový statistický úřad a statistické úřady spolkových zemí 17 EUROSTAT 28

29 3.1.4 Čeští studenti na vysokých školách v Horním Falcku 18 Stručný přehled o možných potenciálech pro trh práce v podobě českých vysokoškolských studentů v Horním Falcku přináší dvě následující tabulky: vysoké školy ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/ Univerzita Regensburg OTH Regensburg ostatní vysoké školy (v Bavorsku) 19 bavorské vysoké školy celkem Tabulka 19: Čeští studenti na vysokých školách v Horním Falcku / Bavorsku vysoké školy ZS 12/13 20 celkový počet studentů celkový počet cizinců podíl cizinců v % počet českých studentů podíl českých studentů na celkovém počtu podíl českých studentů na počtu cizinců Univerzita Regensburg OTH Regensburg ,9% 69 0,35% 5,1% ,0% 18 0,21% 3,0% Tabulka 20: Podíl cizinců na vysokých školách v Regensburgu Při bližším pohledu na počet českých studentů na vysokých školách v Horním Falcku a pro srovnání také na jejich počet na ostatních bavorských VŠ je zřejmé, že se jedná o poměrně malou skupinu, která v posledních letech zůstává spíše konstantní. Na celkovém počtu cizinců na Univerzitě Regensburg (6,9 %, respektive osob) se studenti z České republiky podílí pouze zhruba 5 %; na OTH Regensburg, kterou navštěvuje 610 zahraničních studentů, představuje podíl studentů z ČR pouze necelá 3 % (18 osob). Jelikož se nezjišťovalo, z jakého kraje v ČR studenti pochází, není možné blíže specifikovat, jak vysoký je podíl studentů z Plzeňského kraje. 18 Převzato z: Dotaz poslance Georga Rosenthala (SPD) k plenárnímu zasedání Bavorského zemského sněmu dne ; zodpovězeno Bavorským státním ministerstvem školství 19 Vysoké školy s nižšími počty studentů byly zahrnuty do kategorie ostatní vysoké školy. Patří sem OTH Amberg-Weiden a Vysoká škola pro katolickou chrámovou hudbu a hudební pedagogiku v Regensburgu. 20 Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat 29

30 Dle Bavorského státního ministerstva školství není známo, kolik studentů z Bavorska studuje v České republice. Spolkový statistický úřad 21 každoročně zveřejňuje počty německých studentů v zahraničí. Údaje o tom, kolik z nich pochází z Bavorska, nejsou k dispozici, neboť zahraniční vysoké školy evidují pouze státní příslušnost studentů. Kromě toho jsou dostupné jen celkové počty zahraničních studentů, ne však konkrétní počty na jednotlivých vysokých školách. Počet německých studentů na VŠ v České republice zobrazuje následující tabulka. studenti z Německa v České republice Tabulka 21: Studenti z Německa na VŠ v České republice Čísla sice svědčí o tom, že se počet studentů z Německa neustále zvyšuje, i nadále však zůstává poměrně nízký. Pro srovnání uvádíme také počty na Západočeské univerzitě v Plzni: v roce 2013 ji navštěvovalo celkem studentů; z toho 389 ze zahraničí. 22 Na vysokých školách v Horním Falcku dle posledních dostupných údajů studovalo zhruba 100 Čechů; při celkovém počtu přibližně studentů (z toho ca cizinců) se jedná o poměrně malé množství. Počet německých studentů na ZČU Plzeň je podobný. 21 Spolkový statistický úřad (2013): Němečtí studenti v zahraničí. Statistický přehled Západočeská univerzita v Plzni 30

31 francozština ruština španělština Analýza potenciálů Zajištění kvalifikovaných pracovních sil Plzeňský kraj-horní Falcko Němčina jako cizí jazyk na školách v České republice / v Plzeňském kraji Výběr němčiny jako cizího jazyka prochází na českých školách jednoznačným vývojem, o čemž svědčí následující tabulka 23, jež uvádí podíl jednotlivých jazyků vzhledem k celkovému počtu žáků, kteří se učí aspoň jeden cizí jazyk. celkový počet žáků, kteří se učí cizí jazyk(y) angličtina rozdíl v proc. bodech němčina rozdíl v proc. bodech základní školy ČR 2003 počet Plzeňský kraj % 70,9 31,3 1,0 0,4 0, počet % 96,4 25,4 17,5 13,9 1,1 3,8 0, počet % 54,5 47,5 0,4 0, počet % 93,3 38,8 24,5 23,0 1,3 2,6 0,1 střední školy ČR 2003 počet Plzeňský kraj % 72,4 59,4 6,5 2,1 2, počet % 89,7 17,3 46,7 12,7 8,0 6,1 5, počet % 60,9 71,6 5,2 2,8 0, počet % 80,7 19,8 61,4 10,2 6,1 6,2 4,1 Tabulka 22: Cizí jazyky na školách v České republice / v Plzeňském kraji Během pouhých sedmi let (2003 až 2010) se jak na celorepublikové úrovni, tak i v Plzeňském kraji výrazně snížil počet žáků, kteří se učí němčinu jako cizí jazyk. Zatímco v roce 2003 se na českých základních školách učilo němčinu zhruba 31 % žáků, v roce 2010 to bylo už jen 17,5 %. Celkově se tedy počet žáků, kteří se učí německy, na základních školách snížil téměř na polovinu. Podobně vypadá také situace na středních školách (v Plzeňském kraji došlo k poklesu ze 71 % na 61 %). Podíl žáků, kteří si jako cizí jazyk vyberou němčinu, je však v Plzeňském kraji jak na ZŠ, tak na SŠ vyšší než v celorepublikovém srovnání a němčina i nadále zůstává s velkým náskokem druhým nejoblíbenějším cizím jazykem. Od roku 2003 výrazně posílila ruština a španělština. Obliba angličtina ve sledovaném období na základních i na středních školách vzrostla. Na základních školách se v roce 2010 téměř všichni žáci, kteří se učí cizí jazyk, učili anglicky (93 % Plzeňský kraj; 96 % ČR) a také na středních školách v Plzeňském kraji se výrazně změnil poměr ve prospěch angličtiny. Zatímco v roce 2003 byl poměr němčiny vůči angličině 71% : 61%, v roce 2010 to bylo 61% : 80%. 23 Ústav pro informace ve vzdělávání (2011 / 2004): Krajská ročenka školství 2010 /

32 I když poslední dostupná data pochází z roku 2010, nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend mezitím opět obrátil. Spíš je třeba počítat s tím, že se podíl němčiny bude na českých školách i nadále zmenšovat. Němčina jako cizí jazyk ztratila jak v Plzeňském kraji, tak i na území celé České republiky na významu, zejména ve prospěch angličtiny. Exkurz: ochota učit se cizí jazyky osoby uvažující o přestěhování 24 Mezi občany EU, kteří uvažují o tom, že by se v budoucnu přestěhovali do zahraničí, uvádějí především Češi, že se již v rámci příprav učí cizí jazyk. Tuto statistiku s téměř 2/3 (63 %) jednoznačně vedou Češi, s velkým předstihem před občany všech ostatních středoevropských a východoevropských států. Průzkum Evropské komise však neudává, jaké jazyky se tito lidé učí, takže není možné přesně určit, kolik z nich se učí němčinu a také není možné vyvodit žádné přímé závěry týkající se tzv. denních pendlerů (osob dojíždějících za prací přes hranice). Ochota učit se cizí jazyky v % země podíl v % Česká republika 63 Polsko 46 Slovensko 44 Maďarsko 42 Německo 40 Itálie 39 Kypr 38 Lotyšsko 38 Estonsko 33 Tabulka 23: Ochota učit se cizí jazyky Evropané, kteří uvažují o přestěhování do zahraničí Zohledníme-li spíše nízkou pracovní mobilitu Čechů, které se také věnujeme v jiné kapitole, je možné se domnívat, že osoby, které se přece jen rozhodnou pro práci v zahraničí, jsou na tento krok dobře připravené, a potýkají se tedy s menšími jazykovými překážkami než občané z jiných evropských států. Češi, kteří uvažují o tom, že by se přestěhovali do zahraničí, jsou v EU na prvním místě, co se týče ochoty učit se v rámci příprav na tento krok nový cizí jazyk. 24 Institut der deutschen Wirtschaft Köln (2014): iw-dienst, Ausgabe Nr. 11 vom 13. März

33 4 Demografický vývoj v projektové oblasti Plzeňský kraj-horní Falcko 25 Postupující demografické změny budou mít v příštích letech dopad také na trh práce v projektové oblasti. Proto v této kapitole přinášíme vybrané ukazatele pro očekávaný vývoj. Z důvodů nejednotnosti dat existují určité rozdíly v prezentaci obou regionů. Tyto rozdíly se týkají následujích aspektů: Zdroj zkoumající vývoj obyvatelstva v Plzeňském kraji pochází z roku 2009, tudíž se jedná o prognózované hodnoty. Zatímco německá data, jejichž zdrojem je Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat, pochází z roku 2012 a jejich součástí je i prognóza až do roku 2032, jsou pro Plzeňský kraj k dispozici pouze hodnoty do roku Pro německou projektovou oblast uvádíme kromě hodnot pro Bavorsko také plánovací regiony Horní Falcko-sever a Regensburg. Díky tomuto dalšímu dělení lze lépe přiblížit rozdíly v Horním Falcku. Pro Plzeňský kraj není možné uvést žádné srovnávací údaje pro Českou republiku, jelikož nejaktuálnější dostupná data vychází z prognóz z roku 2004, které obsahují hodnoty, jež se již pro rok 2010 od skutečných hodnot výrazně liší. 25 Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat Plzeňský kraj 33

34 4.1 Vývoj celkového počtu obyvatel do roku 2030/2032 Tabulka 24 informuje o vývoji obyvatelstva do roku 2030/2032 v celém projektovém území. Kromě toho obsahuje i příslušné údaje pro Bavorsko. Na české straně z důvodu zastaralých dat žádnou srovnávací kategorii neuvádíme. oblasti počet obyvatel absolutní relativní 2010/ /2032 změna změna abs. abs. Plzeňský kraj ,4% Domažlice ,6% Klatovy ,7% Plzeň-jih ,4% Plzeň-město ,2% Plzeň-sever ,3% Rokycany ,4% Tachov ,2% Horní Falcko ,7% Amberg ,6% Regensburg město ,1% Weiden i.d.opf ,8% Amberg-Sulzbach ,1% Cham ,4% Neumarkt i.d.opf ,3% Neustadt/WN ,7% Regensburg okres ,0% Schwandorf ,3% Tirschenreuth ,0% Horní Falcko-sever ,6% region Regensburg ,9% Bavorsko ,8% Tabulka 24: Vývoj obyvatelstva v projektové oblasti do roku 2030/2032 Z této tabulky vyplývá, že počet obyvatel v Horním Falcku bude mít do roku 2032 klesající tendenci ( 1,7 %), zatímco v Plzeňském kraji se očekává do roku 2030 mírný nárůst počtu obyvatel (+0,4%). Bavorsko s očekávaným nárůstem ve výši zhruba 2,8 % výrazně převyšuje výsledek v projektové oblasti. Při bližším zkoumání jsou v Horním Falcku zřejmé poměrně velké rozdíly: až 13 % očekávaný pokles počtu obyvatel v Tirschenreuthu (minus osob) oproti 7% nárůstu v Regensburgu (plus osob). V Plzeňském kraji se v porovnání s německou částí projektové oblasti očekávají menší změny počtu obyvatelstva (viz např. Klatovy s 0,7 % a Plzeň-jih s +1,4%). V Horním Falcku se v budoucnu očekává mírný pokles počtu obyvatel se značnými rozdíly v jednotlivých dílčích regionech. V Plzeňském kraji zůstane počet obyvatel celkově i ve všech jednotlivých okresech téměř stejný. 34

35 4.2 Vývoj počtu obyvatel podle věkových skupin do roku 2030/2032 Jak se demografické změny v budoucnu projeví v jednotlivých věkových skupinách, znázorňují následující tabulky. Při jejich vypracování byla shrnuta data ze dvou různých zdrojů, které se nevztahují ke stejnému roku 26 (viz str. 34) a kromě toho uvádí různé věkové kategorie 27. Následující kapitola se bude věnovat třem dílčím skupinám: děti, tj. osoby v předproduktivním věku, osoby v produktivním věku, starší osoby, tj. osoby v poproduktivním věku /2030 pro českou oblast, 2012/2032 pro německou oblast 27 Na základě dostupných dat nejsou věkové skupiny zcela identické: 0 14 let v České republice; 0 15 let v Bavorsku let v České republice; let v Bavorsku 65+ v České republice a 60+ v Bavorsku 35

36 4.2.1 Podíl dětí na celkovém počtu obyvatel Předpokládaný vývoj podílu dětí na celkovém počtu obyvatel do roku 2030/2032 přibližuje níže uvedená tabulka 25. Je třeba mít na paměti, že se nejedná o zcela identické věkové skupiny, neboť na bavorské straně do této kategorie spadají osoby ve věku 0 až 15 let, zatímco v České republice se patnáctiletí počítají již do další vyšší věkové kategorie. Změny jsou tudíž srovnatelné jen částečně. oblast děti počet podíl na celkovém počtu obyvatel 2010/2012 abs. 2010/2012 v % 2030/2032 abs. 2030/2032 v % absolutní změna relativní změna v % Plzeňský kraj ,1% ,2% ,5% Domažlice ,9% ,9% 546 6,7% Klatovy ,1% ,4% 742 5,9% Plzeň-jih ,7% ,6% 572 5,8% Plzeň-město ,1% ,9% ,6% Plzeň-sever ,4% ,4% 706 6,1% Rokycany ,8% ,8% 452 6,9% Tachov ,0% ,3% 434 5,4% Horní Falcko ,4% ,8% ,1% Amberg ,2% ,8% ,5% Regensburg město ,7% ,0% ,7% Weiden i.d.opf ,2% ,0% ,5% Amberg- Sulzbach ,7% ,5% ,7% Cham ,4% ,2% ,8% Neumarkt i.d.opf ,6% ,0% ,7% Neustadt/WN ,9% ,6% ,4% Regensburg okres ,5% ,8% ,9% Schwandorf ,4% ,5% ,5% Tirschenreuth ,9% ,3% ,3% Horní Falckosever ,3% ,4% ,0% region Regensburg ,8% ,3% ,6% Bavorsko ,6% ,5% ,8% Tabulka 25: Děti do roku 2030/2032 Podíl dětí na celkovém počtu obyvatel se v prognózovaném období v celé projektové oblasti sníží, přičemž se tento trend projeví výrazněji na německé straně (Horní Falcko celkem 13,1 %) než v Plzeňském kraji ( 6,5 %). Také v Bavorsku bude počet dětí vě věku 0 15 let klesat ( 4,8 %). 36

37 Podobně jako v případě celkového vývoje obyvatelstva se Horní Falcko i v případě mladšího obyvatelstva vyznačuje velkými regionálními rozdíly. Pouze v jediném hornofalckém regionu se tak očekává nárůst počtu mladého obyvatelstva: ve městě Regensburg a to ve výši téměř 10 %. V ostatních částech regionu se počítá s 20% nebo dokonce vyšším (Amberg-Sulzbach, Neustadt/WN, Tirschenreuth) poklesem. V Plzeňském kraji se pokles počtu dětí do 15 let v jednotlivých okresech liší a pohybuje se v rozmezí od 5,4 % (Tachov) do 7,6 % (Plzeň-město). V celé české projektové oblasti se tudíž očekává celkem podobný vývoj. Podíl dětí se bude jak v Horním Falcku, tak i v Plzeňském kraji snižovat, přičemž v Horním Falcku bude tento pokles výraznější. Zatímco v jednotlivých okresech Plzeňského kraje se očekává poměrně podobný vývoj, v jednotlivých oblastech Horního Falcka se od sebe budou hodnoty velmi lišit. 37

38 4.2.2 Podíl osob v produktivním věku na celkovém počtu obyvatel Tabulka 26 znázorňuje podíl osob v produktivním věku na celkovém počtu obyvatel v prognózovaném období. I v této kategorii podobně jak již bylo uvedeno v kapitole se liší sledované věkové skupiny v obou zemích (15 64 let v České republice; let v Bavorsku). Srovnání dat je tedy možné jen částečně. oblast osoby v produktivním věku počet podíl na celkovém počtu obyvatel 2010/ / / /2032 abs. v % abs. v % absolutní změna relativní změna v % Plzeňský kraj ,8% ,0% ,9% Domažlice ,4% ,3% ,3% Klatovy ,4% ,5% ,2% Plzeň-jih ,6% ,7% ,2% Plzeň-město ,2% ,8% ,8% Plzeň-sever ,0% ,9% ,4% Rokycany ,6% ,8% ,9% Tachov ,4% ,3% ,7% Horní Falcko ,4% ,4% ,3% Amberg ,2% ,4% ,7% Regensburg město ,4% ,5% ,6% Weiden i.d.opf ,3% ,6% ,1% Amberg-Sulzbach ,6% ,6% ,0% Cham ,6% ,9% ,0% Neumarkt i.d.opf ,8% ,8% ,7% Neustadt/WN ,8% ,9% ,0% Regensburg okres ,7% ,3% ,4% Schwandorf ,0% ,2% ,8% Tirschenreuth ,3% ,4% ,2% Horní Falcko-sever ,4% ,8% ,6% region Regensburg ,2% ,6% ,7% Bavorsko ,8% ,8% ,2% Tabulka 26: Osoby v produktivním věku do roku 2030/2032 Také u podílu osob v produktivním věku lze ve všech jednotlivých oblastech do roku 2020/2032 očekávat negativní vývoj. V Horním Falcku se podíl osob v produktivním věku sníží ze 60 % na zhruba 51 %, v Plzeňském kraji z necelých 70 % na 64 %. Přitom je třeba mít na paměti, že v České republice tato věková skupina zahrnuje osoby mladší 65 let, zatímco v Německu sem spadají jen osoby do 59 let, což je jedním z hlavních důvodů vyššího podílu na celkovém počtu obyvatel v ČR. V Plzeňském kraji má vývoj obyvatel v produktivním věku do roku 2030 poměrně malý rozptyl. Pokles se pohybuje mezi 6,8 % až 9,3 %. 38

39 Na území Horního Falcka je patrný velký rozptyl hodnot. K poklesu dojde zejména v severní části regionu (Horní Falcko-sever 21,6 %), především v Tirschenreuthu ( 29 %) a Ambergu- Sulzbachu ( 25 %). V plánovacím regionu Regensburg se úbytek obyvatel v této věkové skupině téměř shoduje s vývojem na území celého Bavorska ( 11,7 % oproti 9,2 %). Co se týče podílu osob v produktivním věku na celkovém počtu obyvatel, předpokládá se v Horním Falcku v budoucnu výraznější pokles než v Plzeňském kraji. V jednotlivých oblastech Horního Falcka budou panovat značné rozdíly, zatímco v Plzeňském kraji se v jednotlivých okresech očekává spíše podobný vývoj Podíl starších osob na celkovém počtu obyvatel Jelikož starší osoby tj. osoby, které již ukončily svůj pracovní život nebo se nacházejí v jeho závěrečné fázi na základě dostupných dat spadají do různých věkových skupin (v České republice 65+ a v Bavorsku 60+), jsou i tentokrát příslušné změny ve vývoji obyvatelstva srovnatelné jen částečně. oblast starší osoby počet podíl na celkovém počtu obyvatel 2010/2012 abs. 2010/2012 v % 2030/2032 abs. 2030/2032 v % absolutní změna relativní změna v % Plzeňský kraj ,0% ,8% ,0% Domažlice ,7% ,8% ,0% Klatovy ,5% ,2% ,8% Plzeň-jih ,7% ,7% ,0% Plzeň-město ,7% ,3% ,5% Plzeň-sever ,6% ,7% ,8% Rokycany ,7% ,5% ,4% Tachov ,5% ,5% ,1% Horní Falcko ,1% ,8% ,2% Amberg ,6% ,8% ,7% Regensburg město ,0% ,4% ,4% Weiden i.d.opf ,5% ,4% ,5% Amberg-Sulzbach ,7% ,8% ,7% Cham ,0% ,0% ,9% Neumarkt i.d.opf ,8% ,1% ,5% Neustadt/WN ,3% ,7% ,6% Regensburg okres ,8% ,0% ,6% Schwandorf ,6% ,3% ,5% Tirschenreuth ,9% ,4% ,2% Horní Falckosever ,4% ,8% ,9% region Regensburg ,0% ,1% ,5% Bavorsko ,6% ,7% ,2% Tabulka 27: Starší osoby do roku 2030/

40 Na obou stranách hranice se očekává nárůst počtu osob v této věkové skupině. Zatímco v roce 2010 představoval podíl starších osob na celkovém počtu obyvatel například v Plzeňském kraji 16 %, do roku 2030 pravděpodobně vzroste zhruba na 23 %. V Horním Falcku se očekává nárůst z 25 % na zhruba 36 %. Podobně by se měla vyvíjet i situace v Bavorsku: zde se do roku 2032 očekává podíl starších osob na celkovém počtu obyvatelstva ve výši zhruba 34 %. I v případě staršího obyvatelstva se od sebe budou jednotlivé části regionu lišit. Stárnutí populace se v Horním Falcku projeví zejména v okrese Neumarkt zde vzroste počet starších obyvatel z na zhruba , což představuje více než 80% přírůstek. Ale i ve všech ostatních oblastech se bude počet starších osob výrazně zvyšovat. Podobná situace se očekává také v Plzeňském kraji, kde se bude přírůstek pohybovat mezi 38 % a 55 %. Jak v Plzeňském kraji, tak i v Horním Falcku se v budoucnu očekává výrazný nárůst počtu starších obyvatel. Zatímco v Plzeňském kraji se předpokládají spíše menší rozdíly mezi jednotlivými oblastmi, mají hodnoty v Horním Falcku velmi široký rozptyl. 4.3 Shrnutí pro region Plzeňský kraj-horní Falcko V následujících letech se zejména na německé straně počítá s poklesem počtu obyvatel, což s sebou přinese celou řadou výzev pro trh práce. Zatímco podíl mladých lidí na celkovém počtu obyvatel se zde s výjimkou města Regensburg zmenší a stejně tak i podíl osob v produktivním věku, počet obyvatel ve věkové kategorii 60+ výrazně vzroste. V Plzeňském kraji se sice také sníží počet mladých lidí a osob v produktivním věku, ale pokles nebude tak výrazný jako v Horním Falcku. Nárůst počtu starších osob však i zde bude značný. Celkově je třeba počítat s tím, že zatímco v Plzeňském kraji počet obyvatel mírně vzroste, v Horním Falcku spíše mírně poklesne a v jednotlivých oblastech se bude velmi lišit. V Bavorsku by se měl do roku 2032 počet obyvatel zvýšit, vývoj v jednotlivých věkových skupinách nebude tak výrazný, celkově ale podobný jako v projektové oblasti. V Horním Falcku se do budoucna očekává spíše klesající v jednotlivých částech regionu velmi rozdílný vývoj obyvatelstva. V Plzeňském kraji se celkový počet obyvatel téměř nezmění. Pokles se bude týkat především mladých osob a osob v produktivním věku, přičemž tento pokles bude v Plzeňském kraji pravděpodobně nižší a nebude mít tak velký rozptyl v jednotlivých okresech. Počet a podíl starších osob vzroste v obou regionech. 40

41 5 Regionální přeshraniční trh práce Tato kapitola popisuje situaci na trhu práce v česko-bavorském příhraničí. Kromě představení kooperační sítě EURES, která slouží k podpoře mobility jak na straně zaměstnanců, tak i na straně zaměstnavatelů, bude věnována pozornost také zvláštní situaci českých zaměstnanců v Bavorsku, respektive v územních obvodech úřadů práce v příhraničí. 5.1 EURES 28 Cílem kooperační sítě EURES (zkratka pro EURopean Employment Services ) je podpora mobility pracovních sil v evropském hospodářském prostoru. Kromě úřadů práce jsou partnerskými organizacemi také odborové svazy či sdružení zaměstnavatelů. Zvláštní význam má EURES v příhraničních regionech. Na EURES se mohou obrátit lidé, kteří žijí v jednom členském státě EU a pracují nebo chtějí pracovat v jiném členském státě. EURES jim pomůže překonat právní, administrativní nebo daňové překážky mobility. Kromě poradenství pro zaměstnance podporuje síť EURES také zaměstnavatele při náboru pracovních sil z jiných zemí EURES Čechy-Bavorsko Obrázek 4: Regiony EURES Čechy-Bavorsko Partnerství EURES Čechy-Bavorsko, které bylo založeno v říjnu 2005, představuje první příklad partnerství mezi novým a starým členským státem EU. Toto partnerství zahrnuje na německé straně územní obvody pracovních úřadů Hof, Weiden, Schwandorf, Deggendorf a Passau a na české straně Plzeňský a Karlovarský kraj a také Úřad práce Prachatice. Na tomto území ( km²) žije přibližně 2,4 milionů obyvatel, z nichž je 1,2 milionů výdělečně činných. Podle údajů z roku 2012 dojíždělo denně do zaměstnání přes hranice pendlerů. Celkem českých občanů směrem do Bavorska a naopak 409 německých občanů do Čech (Plzeňský a Karlovarský kraj a ÚP Prachatice). Cílem tohoto partnerství je zvýšit mobilitu pracovní síly v příhraniční oblasti, odbourat stávající překážky a poskytovat důležité informace o životních a pracovních podmínkách. Touto cestou by mělo dojít k odstranění těch nevýhod pro obyvatele a ekonomiku, které jsou podmíněny existencí státních hranic. 28 EURES Čechy-Bavorsko: Tato internetová stránka je zpravidla také zdrojem uvedených obrázků a dat. 41

42 Aktivity partnerů se vztahují na následující oblasti: poradenství a podporu zaměstnavatelů a zaměstnanců v regionu, shromažďování srovnatelných statistických údajů o pracovním trhu a výdělečně činném obyvatelstvu na obou stranách hranice, odstranění strukturálních překážek, zavedení dialogu mezi zaměstnavateli a potenciálními zaměstnanci z nejrůznějších oborů, rozšíření přístupu ke službám EURES, poskytování informací o pracovním trhu na obou stranách hranic zaměstnavatelům, uchazečům o zaměstnání a studentům, výměna informací o volných pracovních místech a poskytování podpory při hledání práce za hranicemi, pomoc zaměstnavatelům při náboru zaměstnanců na druhé straně hranice, poskytování informací a poradenství zájemcům na straně zaměstnanců o volných pracovních pozicích a rovněž o životních a pracovních podmínkách v příslušném přeshraničním regionu Vývoj na trhu práce v územních obvodech úřadů práce v příhraničí Kromě přímého poradenství a zprostředkování nabízí EURES na svém internetovém portálu informace o trhu práce a vývoji obyvatelstva v územních obvodech jednotlivých úřadů práce. Následující tabulky byly vypracovány na základě dat EURESu 29 a poskytují přehled o vývoji počtu uchazečů o zaměstnání, jakož i o počtu evidovaných volných pracovních míst v územních obvodech úřadů práce v projektové oblasti, tj. ÚP Weiden, ÚP Schwandorf a úřadů práce v Plzeňském kraji. Obrázek 5: Míra nezaměstnanosti na území EURES Čechy- Bavorsko květen Tabulky obsahují data z 06/2013, 01/2014 a 05/2014. Dostupné z portálu EURES. [červenec 2014] 42

43 oblast 06/2013 v % míra nezaměstanosti 01/2014 v % 05/2014 v % Plzeňský kraj 5,9 6,9 5,6 Domažlice 6,0 7,1 5,6 Klatovy 5,9 8,0 5,6 Plzeň-město 5,9 6,6 5,7 Plzeň-jih 4,8 5,8 4,8 Plzeň-sever 5,5 6,6 5,3 Rokycany 4,9 5,8 4,7 Tachov 8,1 8,9 7,2 ÚP 30 Schwandorf 3,2 4,8 3,2 ÚP Weiden 4,3 5,6 4,5 Tabulka 28: Míra nezaměstnanosti na území EURES Plzeňský kraj-horní Falcko 2013/14 Tabulka 28 znázorňuje vývoj míry nezaměstnanosti v územních obvodech příslušných úřadů práce v letech 2013 až S 3,2 % a 4,5 % v květnu 2014 vykazují ÚP Schwandorf a ÚP Weiden o jeden až dva procentní body nižší míru nezaměstnanosti než v Plzeňském kraji (5,6 %). Jak vyplývá z míry nezaměstnanosti v jednotlivých okresech, existují v Plzeňském kraji určité regionální rozdíly (srovnání 2014: Rokycany 4,7 % Tachov 7,2 %). oblast počet uchazečů o zaměstnání 01/2014 abs. 06/2013 abs. 05/2014 abs. změna 06/ /2014 v % Plzeňský kraj % Domažlice % Klatovy % Plzeň-město % Plzeň-jih % Plzeň-sever % Rokycany % Tachov % Horní Falcko % ÚP Schwandorf % ÚP Weiden % EURES Plzeňský kraj- Horní Falcko % Tabulka 29: Počet uchazečů o zaměstnání na území EURES Plzeňský kraj-horní Falcko změna 2013/14 Plzeňský kraj eviduje téměř dvakrát tolik uchazečů o zaměstnání než územní obvody úřadů práce v hornofalckém příhraničí. Celkově se počet uchazečů o zaměstnání skoro ve všech jednotlivých oblastech projektového území snížil (celkem: 3 %). Výjimkou je Weiden, kde počet uchazečů o zaměstnání vzrostl o 6 % a míra nezaměstnanosti o +0,2 procentních bodů. 30 ÚP = územní obvod úřadu práce 31 územní obvody úřadů práce v příhraničí (tj. ÚP Schwandorf a ÚP Weiden) 43

44 06/2013 abs. volná pracovní místa 01/2014 abs. 05/2014 abs. změna 06/ /2014 v % Plzeňský kraj % Domažlice % Klatovy % Plzeň-město % Plzeň-jih % Plzeň-sever % Rokycany % Tachov % Horní Falcko % ÚP Schwandorf % ÚP Weiden % EURES Plzeňský kraj- Horní Falcko % Tabulka 30: Evidovaná volná pracovní místa na území EURES Plzeňský kraj-horní Falcko změna 2013/14 V Plzeňském kraji i Horním Falcku je evidován podobný počet volných pracovních míst. Počet volných pracovních míst se v Plzeňském kraji výrazně zvyšuje (+33 %): okresy Plzeň-sever a Plzeň-jih sice zaznamenávají pokles, v ostatních okresech však počet volných míst znatelně roste; např. v Rokycanech a v Tachově se jejich počet zdvojnásobil. V Horním Falcku počet evidovaných volných míst v územních obvodech úřadů práce v příhraničí mírně vzrostl (+2 %). Zatímco v Horním Falcku bylo evidováno přibližně volných pracovních míst a zhruba uchazečů o zaměstnání, připadá v Plzeňském kraji na srovnatelný počet volných míst téměř dvakrát tolik uchazečů o zaměstnání. Rozdíly v jednotlivých oblastech na německé straně jsou méně výrazné než regionální rozdíly v Plzeňském kraji. Míra nezaměstnanosti v Plzeňském kraji je vyšší než v územních obvodech úřadů práce v hornofalckém příhraničí. Ve srovnání s celorepublikovou úrovní však mají oba projektové regiony relativně nízkou míru nezaměstnanosti. Celkově dochází na celém území k poklesu míry nezaměstnanosti. V porovnání s Horním Falckem připadá v Plzeňském kraji na přibližně stejný počet volných míst téměř dvakrát tolik uchazečů o zaměstnání, přičemž počet volných míst v Plzeňském kraji výrazně vzrostl. 44

45 5.2 Čeští zaměstnanci v Bavorsku / Úřad práce Schwandorf Zvláštní průzkum Statistického servisu jihozápad, jenž spadá pod Spolkový úřad práce, zjišťoval z jakých jihovýchodoevropských členských států EU 32 pocházejí zaměstnanci s povinností přispívat do sociálního pojištění; byl tedy vyhodnocován i počet českých zaměstnanců jednak v Bavorsku, a jednak v územním obvodu ÚP Schwandorf. V Bavorsku vypadala situace v červnu 2013 následovně: Obrázek 6: Země původu zaměstnanců z jihovýchodoevropských států EU Bavorsko v % ze všech země původu jihovýchodoevropských zaměstnanců Polsko 18,8% Itálie 17,9% Rumunsko 14,4% Řecko 12,3% Maďarsko 10,2% Česká republika 8,1% Tabulka 31: Země, z nichž pochází jihovýchodoevropští zaměstnanci Bavorsko 2013 Zatímco v Bavorsku zaujímali první místa žebříčku Poláci, Italové, Rumuni a také Řekové a Maďaři, byl podíl zaměstnanců z České republiky s 8 % (počet ) spíše nízký. I přes celkový nemalý počet osob však zaměstnanci pocházející ze zemí uvedených v grafice představují jen přibližně 4 % všech zaměstnanců, kteří jsou v Bavorsku povinni přispívat do sociálního pojištění (~ 4,9 mil.). 32 Bundesagentur für Arbeit Statistik-Service Südost (2014): Sonderauswertung tschechische Arbeitskräfte in Bayern / Arbeitsagenturbezirk Schwandorf. 45

46 V oblastech, v nichž přeshraniční pracovníci (tzv. pendleři) pravidelně dojíždí za prací přes hranice, je situace odlišná. V územním obvodu ÚP Schwandorf vypadá následovně: v % ze všech země původu jihovýchodoevropských zaměstnanců Česká republika 59,9% Polsko 14,8% Rumunsko 7,4% Itálie 4,9% Slovensko 4,9% Tabulka 32: Země, z nichž pochází jihovýchodoevropští zaměstnanci ÚP Schwandorf 2013 Ve srovnání s Českou republikou, tj. sousední země, je význam všech ostatních států mnohem menší. S téměř 60 % tvoří čeští zaměstnanci mezi zaměstnanci z jiných jihovýchodoevropských států EU v územním obvodu ÚP Schwandorf většinu. Tento rozdíl oproti situaci v Bavorsku je důkazem toho, Obrázek 7: Země původu zaměstnanců že je nutné příhraniční regiony posuzovat z jihovýchodoevropských států EU ÚP Schwandorf individuálně. Kromě toho je třeba si uvědomit, že i v příhraničních regionech je podíl pracovníků z jihovýchodoevropských států EU na celkovém počtu zaměstnanců, kteří jsou povinni přispívat do sociálního pojištění, se zhruba 3 % jen nízký. Například v okrese Cham, kde pracuje přibližně Čechů, je tento podíl 4,4 %. okresy v blízkosti hranic 33 počet zaměstnanců z toho Česká republika podíl v % celkem Cham ,3 Tirschenreuth ,9 Neustadt/WN ,0 Schwandorf ,6 Weiden i.d.opf ,4 Regensburg ,4 Amberg Stadt ,3 Amberg-Sulzbach ,3 Regensburg město ,3 Horní Falcko ,4 Bavorsko ,3 Německo ,1 Tabulka 33: Počet všech zaměstnanců, respektive zaměstnanců s českou státní příslušností 33 Za okresy v blízkosti hranici jsou v použitém zvláštním vyhodnocení Spolkového úřadu práce považovány všechny zemské okresy v Horním Falcku s výjimkou okresu Neumarkt i.d.opf. 46

47 Kvalifikovaní pracovníci z České republiky, kteří jsou zaměstnáni v územním obvodu ÚP Schwandorf, pracují zejména ve zpracovatelském průmyslu (28 %), v pohostinství (zhruba 15 %) nebo v oblasti poskytování dalších služeb (16 %). Zatímco v Bavorsku je podíl Čechů na celkovém počtu zaměstnanců z jihovýchodní Evropy jen malý, v příhraničí tvoří Češi jasnou většinu. Podíl českých zaměstnanců na počtu všech zaměstnanců s povinností přispívat do sociálního pojištění je nejen celkově, ale i v příhraničí spíše malý Míra mobility pracovníků ze střední a východní Evropy 34 Do jaké míry jsou čeští zaměstnanci mobilní, vyplývá z výsledků Eurobarometru 72.5 (2010). V rámci tohoto průzkumu veřejného mínění byly dotazovány výdělečně činné osoby z východní Evropy, zda plánují v budoucnu pracovat v zahraničí. S pouhými 11 % kladných odpovědí vykazují respondenti z České republiky v porovnání s ostatními zeměmi nejnižší pracovní mobilitu. Díky značnému rozdílu v porovnání s názorem dotazovaných osob jiné národnosti je možné se domnívat, že výdělečně činní Češi mají obzvlášť úzkou vazbu ke své rodné zemi a neradi se stěhují. Jelikož se tento průzkum zabýval spíše obecnou pracovní mobilitou, nejsou k dispozici žádné bližší informace týkající se dojíždení za prací v příhraničních regionech. Máte v úmyslu pracovat někdy v budoucnu v zahraničí? země podíl v % Estonsko 38 Lotyšsko 36 Litva 35 Slovinsko 30 Maďarsko 29 Polsko 23 Slovensko 23 Bulharsko 16 Rumunsko 16 Česká republika 11 Tabulka 34: Míra mobility pracovníků ze střední a východní Evropy V porovnání s jinými středoevropskými a východoevropskými zeměmi je v České republice přeshraniční pracovní mobilita jen velmi nízká Němečtí zaměstnanci v České republice Situaci německých zaměstnanců, respektive německých přeshraničních pracovníků (pendlerů) v České republice tato analýza blíže nezkoumá, jelikož se v porovnání s českými zaměstnanci v německém příhraničí jedná o poměrně malou skupinu a kromě toho by detailní výhodnocení na základě dostupných dat bylo možné jen v omezené míře. 34 Institut der deutschen Wirtschaft Köln (2011): Migrations- und Arbeitsmarktauswirkungen der Arbeitnehmerfreizügigkeit. Evropská komise (2010): Eurobarometer 72.5 Geographical and labour market mobility. 47

48 6 Analýzy nedostatku kvalifikovaných pracovních sil Pro plánování a hladký průběh obchodní činnosti podniků je nezbytné, aby měly k dispozici dostatek pracovních sil. Obzvlášť důležitá je dostupnost kvalifikovaných pracovních sil (= osoby s ukončeným odborným vzděláním nebo odpovídající vyšší odbornou kvalifikací). Právě tyto kvalifikované pracovní síly byly v Německu v roce 2011 základem hospodářství: na počtu všech výdělečně činných osob se podílely přibližně 83 % 35. Nedostatek kvalifikované pracovní síly je možné blíže popsat pomocí následujících dokumentů a nástrojů: celostátní analýzy nedostatkových profesí vydané Spolkovým ministerstvem hospodářství a energetiky (Bundesministerium für Wirtschaft und Energie BMWi) 36, analýza nedostatkových profesí vydaná Spolkovým úřadem práce 37, Fachkräftemonitoring monitoring kvalifikovaných pracovních sil provozovaný bavorskými obchodními a průmyslovými komorami 38. Zatímco se dokumenty Spolkového ministerstva hospodářství a energetiky zabývají především situací na území celého Německa, zkoumá analýza Spolkového úřadu práce také nedostatkové profese v jednotlivých spolkových zemích. Fachkräftemonitoring se zaměřuje zejména na nedostatek pracovních sil v různých kvalifikačních úrovních ve spádových oblastech jednotlivých obchodních a průmyslových komor (v tomto případě v oblasti Horní Falcko/Kelheim) a rozlišuje jednotlivá odvětví. Kromě analýzy aktuální situace tento monitorovací nástroj přináší také prognózu budoucích potřeb do roku Analýzy nedostatkových profesí vydané BMWi Pro mnoho podniků v Německu je obtížné obsadit volná pracovní místa vhodnými kandidáty. S tímto problémem se potýká také mnoho menších a středních podniků: v letech 2012/2013 uvedlo 32 % až 66 % z nich, že mají s náborem kvalifikovaných pracovníků střední či velké problémy. Jelikož většinu podniků v Německu tvoří právě menší a střední firmy, jedná se i z kvantitativního hlediska o velké množství. V roce 2013 byl v Německu ve 114 podskupinách zaměstnání (z celkového počtu 611) zaznamenán nedostatek kvalifikované pracovní síly. Jedná se hlavně o povolání, které vyžadují ukončené odborné vzdělání. U přibližně 25 % nedostatkových profesí je předpokladem osvědčení o dalším vzdělávání a u přibližně 19 % vysokoškolská kvalifikace. V případě mnoha evidovaných volných míst se hledají právě zaměstnanci v nedostatkových profesích. Při bližším zkoumání kvalifikační úrovně se ukazuje, že podíl nedostatkových profesí na všech evidovaných volných místech byl nejvyšší u odborně kvalifikovaných osob (41 %), zatímco u vysokoškoláků byl s 34 % o něco nižší. Podíl uchazečů, jež mají kvalifikaci v některé z nedostatkových profesí, na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání je s 11 % poměrně nízký. 35 Bundesministerium für Wirtschaft und Energie (2013): Engpassanalyse Bundesministerium für Wirtschaft und Energie (2014): Studie Fachkräfteengpässe in Unternehmen in Deutschland. 37 Bundesagentur für Arbeit (2014): Der Arbeitsmarkt in Deutschland Fachkräfteengpassanalyse červen obchodní a průmyslové komory v Bavorsku 48

49 Co se jednotlivých odvětví týče, největší nedostatek kvalifikovaných pracovníků (>50 % podskupin zaměstnání) byl v roce 2013 dle údajů BMWi v těchto oborech: energetika a elektrotechnika, strojírenství, automobilová technika a také kovovýroba. Tyto obory se potýkají s neustálým nedostatkem (tzv. Sockelengpassberufe). Jen nepatrný nedostatek kvalifikované pracovní síly byl oproti tomu například v oblasti administrativy, prodeje nebo turismu. K potížím při náboru pracovníků dochází hlavně v případě odborně kvalifikovaných pracovníků. Jedná se zejména o profese v oblasti energetiky, elektrotechniky, strojírenství, automobilové techniky a kovovýroby, jež zároveň představují hlavní průmyslová odvětví v projektovém regionu. 6.2 Analýza nedostatkových profesí vydaná Spolkovým úřadem práce Analýza Spolkového úřadu práce vychází ze statistických dat (evidovaná volná pracovní místa a počet uchazečů o zaměstnání) a zkoumá nedostatkové profese na celostátní úrovni. Kromě toho zjišťuje situaci v jednotlivých spolkových zemích a zohledňuje tak regionální rozdíly. Tato analýza objektivně popisuje momentální stav na trhu práce, ale neprognostikuje budoucí vývoj Aktuální situace v Německu V současné době sice v Německu žádný plošný, celkový nedostatek kvalifikovaných pracovníků nepanuje, ale technické obory a také zdravotnictví se s nedostatkem potýkají. Kromě vysokoškoláků je také stále větší nedostatek osob bez vysokoškolské kvalifikace. V technických odvětvích chybí kvalifikované pracovní síly zejména ve strojírenství, kovovýrobě a elektrotechnice. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je také v oblasti zásobování a likvidace odpadu; sanitární techniky, vytápění a klimatizace; v oblasti informatiky a vývoje softwaru a také v technických profesích v železniční dopravě. Tabulka 35 přináší podrobný přehled nedostatkových profesí (včetně úrovně požadavků) na území celého Německa. 49

50 profesní skupina mechatronika a automatizace kovovýroba a technologie svařování strojírenství a provozní technika automobilová, letecká a lodní technika elektrotechnika technické kreslení, konstruování a modelování zásobování a likvidace odpadu informatika vývoj softwaru a programování lékařství (bez stomatologie) klempířství, sanitární technika, vytápění, klimatizace zdravotní a ošetřovatelská péče, záchranná služba, porodnictví (tj. zdravotní sestry a ošetřovatelé) geriatrická péče (tj. geriatrická sestra) technický provoz železniční, letecké a lodní dopravy zdravotnická, ortopedická a rehabilitační technika (tj. mistrovské zkoušky) energetika kontrola a údržba dopravní infrastruktury kontrola a řízení dopravního provozu strojvedoucí úroveň požadavků 4 experti 3 specialisté 2 odborníci 4 experti 4 experti 4 experti 4 experti 4 experti 4 experti 4 experti 4 experti 4 experti 3 specialisté 2 odborníci 3 specialisté 2 odborníci 3 specialisté 2 odborníci 3 specialisté 3 specialisté 2 odborníci 2 odborníci 2 odborníci 2 odborníci Tabulka 35: Nedostatkové profese v Německu V některých skupinách schází především vysoce kvalifikovaný personál (experti), ale je také nedostatek odborníků a specialistů. Mechatronika je přitom jediným oborem, v níž jsou dlouhodobě postiženy všechny tři úrovně požadavků. Pomocných pracovníků je ve všech uvedených profesních skupinách v současné době dostatek. Jednotlivé úrovně požadavků a s nimi související délku vzdělání shrnuje následující tabulka. Předpokladem pro pracovní pozici na úrovni experta je tudíž minimálně čtyřleté vysokoškolské vzdělání nebo srovnatelná kvalifikace. úroveň označení zkrácené označení předpoklady 1 činnosti pomocného charakteru pomocný pracovník žádné ukončené formální odborné vzdělání, respektive roční odborné vzdělání 2 odborně zaměřená činnost odborník ukončené minimálně dvouleté odborné vzdělání nebo srovnatelná kvalifikace 3 komplexní specializované činnosti 4 vysoce komplexní činnosti specialista expert Tabulka 36: Úrovně požadavků a kvalifikací pracovních činností mistrovské nebo technické zkoušky, střední odborné nebo vysokoškolské (bakalářské) vzdělání nebo srovnatelná kvalifikace minimálně čtyřleté vysokoškolské studium nebo srovnatelná kvalifikace 50

51 Momentálně v Německu sice plošný, celkový nedostatek kvalifikovaných pracovníků nepanuje, ale technické obory a také zdravotnictví se s nedostatkem potýkají, obzvlášť je-li vyžadována vyšší kvalifikace Aktuální situace v Bavorsku Bavorsko se kromě již výše zmíněných nedostatkových profesí na regionální úrovni potýká také s nedostatkem v těchto oblastech, respektive na těchto úrovních. profesní skupina pozemní stavitelství inženýrské stavitelství automobilová, letecká a lodní technika elektrotechnika technické kreslení, konstruování a modelování podlahářské práce Tabulka 37: Hlavní nedostatkové profese v Bavorsku úroveň požadavků 4 expert 4 expert 3 specialista 3 specialista 3 specialista 2 odborník Chybí například odborníci v oblasti pokládání podlahových krytin. Doba neobsazenosti volného pracovního místa (= doba od požadovaného termínu nástupu do zaměstnání až do odhlášení pozice z evidence úřadu práce) činí v této profesní skupině 120 dní (48 % nad průměrem). Také poměr mezi počtem uchazečů o zaměstnání a počtem volných pracovních míst je nepříznivý; na 100 evidovaných míst připadá 121 uchazečů o zaměstnání. Nedostatek specialistů je v oblasti automobilové, letecké a lodní techniky (doba neobsazenosti: 117 dní; 44 % nad celostátním průměrem). Na 100 evidovaných míst zde připadá pouze 94 uchazečů o zaměstnání. S nedostatkem specialistů se potýká také oblast elektrotechniky (doba neobsazenosti: 106 dní; 31 % nad průměrem). Na 100 evidovaných míst zde připadá pouze 85 uchazečů. Kromě toho chybí specialisté v oblasti technického kreslení, konstruování a modelování (doba neobsazenosti: 108 dní; 33 % nad průměrem). Také poměr mezi počtem uchazečů o zaměstnání a počtem volných pracovních míst je nepříznivý (100 evidovaných míst na 141 uchazečů o zaměstnání). Nedostatek expertů je také v pozemním a inženýrském stavitelství (100 pracovních míst na 69 uchazečů o zaměstnání). Soudě podle počtu nově evidovaných volných pracovních míst existuje značná poptávka. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání je v některých územních obvodech úřadů práce téměř nulový. Kromě nedostatkových profesí na celostátní úrovni chybí v Bavorsku navíc také specialisté (automobilová technika, elektrotechnika, konstruování), experti (pozemní a inženýrské stavitelství) a odborníci v oblasti pokládání podlahových krytin. 51

52 požadované dosažené vzdělání Analýza potenciálů Zajištění kvalifikovaných pracovních sil Plzeňský kraj-horní Falcko 6.3 Monitoring kvalifikovaných pracovních sil situace v Horním Falcku 39 Fachkräftemonitoring monitoring kvalifikovaných pracovních sil provozovaný bavorskými obchodními a průmyslovými komorami, slouží jako prognostický nástroj zabývající se vývojem nabídky a poptávky kvalifikovaných pracovních sil v různých odvětvích v Bavorsku a jeho dílčích regionech. Tento monitorovací nástroj předpovídá potřebu, respektive nedostatek (tj. poptávka minus nabídka) do roku Kromě situace v jednotlivých regionech a odvětvích, je také možné zkoumat vývoj pro jednotlivé profesní skupiny a různé kvalifikační úrovně. Následující grafy vývoje potřeby kvalifikovaných pracovních síl v bavorském regionu Horní Falcko/Kelheim zachycují aktuální i prognózovaný (do roku 2030) nedostatek kvalifikované pracovní síly v závislosti na požadované kvalifikaci a na konkrétním odvětví. Žebříček hlavních nedostatkových profesí (zaměřený na technické obory) v závěru kapitoly umožňuje získat lepší představu o současné i budoucí situaci. vysokoškolská kvalifikace vysoce komplexní činnosti ukončené vysokoškolské vzdělání (Diplom, Magister, Master apod.) odborná kvalifikace vyšší kvalifikace speciální znalosti a dovednosti ukončené duální odborné vzdělání plus další odborný výcvik (mistr, ekonom, technik apod.) kvalifikované pracovní síly Tabulka 38: Kvalifikační úrovně Fachkräftemonitoring odborná kvalifikace střední kvalifikace fundované odborné znalosti a dovednosti ukončené tříleté duální odborné vzdělání nebo srovnatelná kvalifikace pomocní pracovníci jednoduché, málo komplexní (rutinní) činnosti ukončené roční či kratší odborné vzdělání, popř. zaškolení Při zařazení profesí do čtyř kvalifikačních úrovní (viz tabulka 38) vychází Fachkräftemonitoring z klasifikace zaměstnání Spolkového úřadu práce (viz tabulka 36). 39 obchodní a průmyslové komory v Bavorsku 52

53 Z obou grafů znázorňujících obecný vývoj poptávky kvalifikovaných pracovních sil v Bavorsku, vyplývá, že po krátkém přiblížení nabídky a poptávky, kterou zapříčinila hospodářská krize v roce 2010, v roce 2014 opět panuje nedostatek kvalifikované pracovní síly napříč odvětvími a kvalifikacemi ve výši necelých 6 %, což představuje osob. V následujících letech lze očekávat mírné, ale pouze dočasné zlepšení situace. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu bude potřeba kolísat a k největšímu nedostatku dojde přibližně každých deset let (2020, 2030). Předpokládá se, že v důsledku postupujících demografických změn, bude v Bavorsku v roce 2030 nedostatek dosahovat výše 10,2 %, tj. zhruba osob. V této chvíli se Bavorsko potýká s relevantním nedostatkem kvalifikované pracovní síly. V budoucnu bude potřeba probíhat ve vlnách: k největšímu nedostatku dojde přibližně každých deset let, přičemž prognózovaný nedostatek bude převyšovat současné hodnoty. 53

54 V Horním Falcku je situace podobná jako v Bavorsku: před hospodářskou krizí v roce 2010 poptávka kvalifikovaných sil výrazně převyšovala nabídku. Po krátkodobém přebytku nabídky v některých odvětvích chybí v současné době v regionu kvalifikovaných sil (4,5 %). Bereme-li v potaz všechna odvětví, pak opětovný nárůst potenciálu kvalifikovaných pracovních sil v příštích letech povede krátkodobě víceméně k vyrovnání nabídky a poptávky. To však, jak vyplývá z dalších grafů, neplatí pro všechna odvětví. Potřeba v Horním Falcku bude pravděpodobně podobně jako v Bavorsku probíhat ve vlnách: k největšímu nedostatku dojde přibližně každých deset let a bude mít stoupající tendenci. Pro rok 2030 se počítá s nedostatkem kvalifikovaných sil ve výši přibližně 8,4 %. V Horním Falcku se bude situace vyvíjet podobně jako v Bavorsku: bude probíhat ve vlnách v desetiletém rytmu. Aktuální nedostatek je o něco nižší než hodnoty na úrovni Bavorska, očekává se výrazný nárůst potřeby. 54

55 S ohledem na zaměření projektu ČPZ následující grafy podrobněji informují o nedostatku kvalifikovaných pracovních sil v regionu Horní Falcko/Kelheim. Analýza se dělí na: osoby s vysokoškolskou kvalifikací ve všech odvětvích, inženýry a osoby s vyšší a střední odbornou kvalifikací v technické oblasti, odborně kvalifikované osoby v oblasti obchodu, pomocné pracovníky v oblasti techniky a obchodu. Z grafu potřeby kvalifikovaných pracovních sil s vysokoškolskou kvalifikací vyplývá, že se Horní Falcko v současné době potýká s nedostatkem ve výši 9,4 % (1.800 osob). Do roku 2030 potenciál nabídky pravděpodobně vzroste tak, že bude v dlouhodobém horizontu nutné počítat s poklesem potřeby vysokoškolsky kvalifikovaných pracovníků na 700 osob (3,8 %). Ve střednědobém horizontu se kromě toho očekává, že v určitých fázích dojde v některých profesních skupinách i k přebytku nabídky (viz dále). Z bližšího zkoumání vyplývá, že se u osob s vysokoškolskou kvalifikací v budoucnu očekává zmenšení stávajícího nedostatku a že v meziobdobí dokonce dojde k celkovému přebytku nabídky. I tentokrát probíhá vývoj potřeby ve vlnách, ale v kratších časových intervalech. 55

56 V technické oblasti by mělo dojít ke snížení nedostatku ve všech úrovních kvalifikace až do výše 4 % v roce Zatímco v roce 2014 chybí přibližně osob s technickou kvalifikací, v roce 2030 by tento nedostatek mohl dosahovat výše pouhých osob. Aby však bylo možné budoucí vývoj lépe odhadnout, je třeba věnovat pozornost jednotlivým kvalifikačním úrovním. Jak znázorňuje obrázek č. 14, momentálně je v porovnání s poptávkou nízká nabídka osob se střední technickou kvalifikací: chybí tedy přibližně pracovních sil (9,8 %). Nedostatek osob s vyšší kvalifikací (4.900) nebo inženýrů (1.600) je v porovnání s tím nízký, přičemž relativní nedostatek ve výši 11,1 % a 11,9 % je v obou případech téměř totožný. Na základě trendu v příštích letech je možné se domívat, že nedostatek ve všech kvalifikačních úrovních sice bude do určité míry kolísat, ale pravděpodobně se bude i v budoucnu dotýkat zejména pracovníků se střední kvalifikací. V této skupině se v roce 2025 očekává dokonce krátkodobý přebytek potenciálu nabídky. Tento vývoj by se však měl již do roku 2030 opět relativovat a prognózy počítají s nedostatkem ve výši 0,8 % (1.000 osob). Zatímco u inženýrů se do roku 2030 počítá s klesající tendencí potřeby (nedostatek přibližně 2,3 %), bude se potřeba osob s vyšší technickou kvalifikací dlouhodobě zvyšovat. V roce 2030 se bude region potýkat s nedostatkem pravděpodobně ve výši 14,1 %, což představuje osob. V technické oblasti počítají prognózy s tím, že potřeba bude ve všech kvalifikačních úrovních probíhat ve vlnách. Nejvýraznější bude toto kolísání pravděpodobně u osob se střední kvalifikací, kde se očekává dokonce dočasný lehký přebytek. V budoucnu bude stále větší nedostatek osob s vyšší kvalifikací, u inženýrů bude trend mírně klesající. 56

57 Osob s odbornou kvalifikací v oblasti obchodu by měl být v nejbližších letech dostatek. V souvislosti s demografickými změnami a s nimi související změnou nabídky se však od roku 2019/20 počítá s jasným obratem stávajícího trendu. V roce 2014 je pracovních sil nadbytek (přibližně osob, tj. 0,5 %) a očekává se, že se tento přebytek bude v příštích dvou třech letech i nadále zvětšovat. Pro rok 2030 se však počítá s nedostatkem ve výši 12,6 % ( osob). Očekává se, že u odborně kvalifikovaných osob v oblasti obchodu dojde v Horním Falcku v budoucnu ke změně trendu: od současného přebytku nabídky směrem k výraznému nedostatku. 57

58 Podobný trend jako v oblasti obchodu nastane také v případě pomocných pracovníků. V roce 2005 jich byl velký přebytek ve výši 30 %. Do roku 2014 sice došlo k výraznému poklesu, ale i tak přebytek stále ještě činí osob (přibližně 19 %). Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu se však trend obrátí a změní se v nedostatek. Potřeba pomocných pracovníků v oblasti techniky je podobná jako v případě odborně kvalifikovaných osob. Momentálně spíše mírný nedostatek ve výši zhruba 5 % se bude v následujících letech díky rostoucímu potenciálu nabídky dočasně zmenšovat. Ale i v této skupině se nedostatek bude z dlouhodobého hlediska i přes výkyvy zvyšovat. V roce 2030 bude nepokrytá potřeba v technické oblasti dosahovat pravděpodobně až do výše zhruba 12 % (ca osob). Zatímco u pomocných pracovníků v oblasti obchodu je v budoucnu potřeba počítat s postupným vývojem směrem od přebytku k nedostatku, bude se potřeba pomocných pracovníků v oblasti techniky vyvíjet ve vlnách. Očekává se, že se aktuální převis nabídky přemění v neustále se zvětšující nedostatek. 58

59 6.3.1 Žebříček nedostatkových profesí pro Horní Falcko/Kelheim Následující grafy znázorňují, jaké profese momentálně a také do budoucna v letech 2020 a 2030 patří, respektive budou patřit mezi ty nejvíce nedostatkové. S ohledem na zaměření projektu se analýza zabývá především technickými profesemi a osobami s odbornou kvalifikací. Jelikož v budoucnu dojde k významnému vývoji také u osob s vysokoškolskou kvalifikací, bude v závěru věnována pozornost i této skupině. Tento žebříček vychází z procentního podílu očekávaného nedostatku v rámci jednotlivých profesních skupin na základě prognózovaného poměru nabídky a poptávky v daném roce. V závorkách za procentními údaji je vždy uveden také příslušný počet. Žebříček zachycuje přední místa z celkem 105 zaznamenaných nedostatkových profesí. Je třeba zmínit, že i nižší kvóty mohou při vysokém absolutním počtu představovat na regionální úrovni relevantní nedostatek. Hlavní nedostatkové profese "odborně kvalifikované osoby"

60 Obrázek 20: Žebříček nedostatkových profesí "odborně kvalifikované osoby" Horní Falcko/Kelheim Na prvním místě žebříčku nedostatkových profesí v případě odborně kvalifikovaných osob se v oblasti Horní Falcko/Kelheim v současné době nachází techničtí pracovníci v oblasti výzkumu, vývoje, konstruování a řízení výroby, jako například CAD konstruktéři nebo manažeři procesů s nedostatkem ve výši 18,4% (820 osob). Procentuálně těsně za nimi leží v kategorii vysoce kvalifikovaných osob profese v oblasti strojírenství a provozní techniky (17,6 %, respektive 410 osob), následuje těžba a úprava surovin, výroba a zpracování skla a keramiky se střední a vyšší kvalifikací s 17,2 %, respektive 16,5% (1.320, respektive 180 osob). Zatímco zmiňované profese se budou nacházet mezi prvními pěti nedostatkovými profesemi i v roce 2020 a 2030, 60

61 bude výhledově dostatek pracovních sil se střední kvalifikací v oblasti automobilové, letecké a lodní techniky (v současné době nedostatek 17,2 %, respektive 1.180). Z ostatních uvedených nejvýznamnějších nedostatkových profesí v roce 2014 zůstávají v prognózovaných žebříčcích pro rok 2020 a 2030 pouze vysoce kvalifikovaní pracovníci v oblasti elektrotechniky. Potřeba zde vzroste z 15,9 % v roce 2014 na 21 % v roce Vysoce kvalifikovaní pracovníci v oblasti energetiky od roku 2020 z žebříčku zmizí, stejně jako pracovníci se střední a vyšší kvalifikací z oblasti kovovýroby a technologie svařování. Vysoce kvalifikovaní pracovníci v oblasti mechatroniky a automatizace v roce 2014 sice v žebříčku ještě nefigurují, ale od roku 2020 budou patřit mezi pět nejvíce nedostatkových profesí a v roce 2030 tato skupina s nedostatkem ve výši 41 % pravděpodobně zaujme první příčku. S 15,5% nedostatkem se budou od roku 2020 pravděpodobně potýkat profese v oblasti matematiky, chemie, fyziky, geologie, geografie a ochrany životního prostředí. V žebříčku se objeví také specialisté v oblasti výroby a zpracování kovů (14,2 % v roce 2020, respektive 21,9% v roce 2030) a také středně kvalifikovaní pracovníci v oblasti projektování staveb, architektury a zeměměřičství. Kromě potřeby vysoce kvalifikovaných technických pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje, která zůstane konstantně vysoká, budou od roku 2020 k nedostatkovým profesím patřit také pracovníci se střední kvalifikací. Ve všech profesních skupinách je možné během celého prognózovaného časového období pozorovat znatelný nárůst nedostatku, což dokazují například vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti těžby a úprava surovin (16,5 % v roce 2014, respektive 38,4 % v roce 2030). V případě odborně kvalifikovaných osob se některé ze současných hlavních nedostatkových profesí budou na předních příčkách žebříčku objevovat i nadále. Mechatronika se v žebříčku umístí teprve v budoucnosti, pak se však bude potýkat s velkým nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Ve všech hlavních nedostatkových profesích se navíc během celého prognózovaného období očekává další zvyšování tohoto nedostatku. 61

62 Hlavní nedostatkové profese osoby s vysokoškolskou kvalifikací Obrázek 21: Žebříček nedostatkových profesí vysokoškolská kvalifikace Horní Falcko/Kelheim Zatímco v žebříčku odborně kvalifikovaných osob se profese v oblasti elektrotechniky umístily spíše na nižších pozicích, u osob s vysokoškolskou kvalifikací je potřeba elektroinženýrů jak v roce 2014, tak i v roce 2020 velmi vysoká. Do roku 2030 se však situace pravděpodobně zásadním způsobem změní. Kvalifikované osoby z této profesní skupiny se pak s 9,7% přebytek zařadí za absolventy humanitních oborů, kteří již v roce 2014 a 2020 zaujímali přední místa v žebříčku profesí s největším nadbytkem pracovních sil (22,2 %). Kromě architektů, stavebních inženýrů, zeměměřičských inženýrů a ostatních inženýrů, kteří se během celého sledovaného období drží mezi prvními třemi nedostatkovými profesemi, bude od roku 2020 procentuálně největší nedostatek kvalifikované pracovní síly v oblasti ekonomiky a řízení podniku. U osob s vysokoškolskou kvalifikací se aktuální nedostatek v budoucnosti výrazně zlepší v případě elektroinženýrů; mezi nedostatkové profese se naopak zařadí ekonomové. Architekti, stavební inženýři atd. budou k nedostatkovým profesím patřit i nadále. 62

63 6.4 Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v České republice / v Plzeňském kraji Pro Plzeňský kraj není k dispozici žádný srovnatelný monitorovací nástroj, který by umožňoval přiblížit aktuální i budoucí situaci. Na základě prognózy 40 plzeňského úřadu práce se pro rok 2014 a také do budoucna očekává nedostatek kvalifikovaných sil v těchto profesích: strojírenští technici, seřizovači a obsluha strojů, průmysloví technici, programátoři, stavební dělníci / zedníci, prodavači, obchodní zástupci, kuchaři. Na seznamu se tedy ocitly také profese, které patří zejména v technické oblasti mezi nedostatkové i v Bavorsku, respektive v Horním Falcku. Z průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) 41, který se zabýval potřebou kvalifikovaných pracovníků a zaměřil se zejména na mladé kvalifikované pracovníky a jejich vzdělání, vyplývá následovné: Nachází Vaše firma v současné době na českém pracovním trhu dostatek mladých kvalifikovaných odborníků s následující dosaženou úrovní vzdělání? úroveň vzdělání ANO NE vysokoškolské vzdělání 58 % 42 % střední odborné vzdělání 58 % 42 % s maturitou střední odborné vzdělání s výučním listem 31 % 69 % Tabulka 39: Dostatek kvalifikovaných odborníků s různou dosaženou úrovní vzdělávání ČR 2012 Z pohledu německých podniků je na českém trhu práce ve všech kvalifikačních úrovních nedostatek kvalifikovaných odborníků. Největší nedostatek je dle údajů dotazovaných v případě pracovníků se středním odborným vzděláním s výučním listem (69 %). Ale také v případě osob s vysokoškolským vzděláním, respektive s maturitou více než 40 % uvedlo, že mladých kvalifikovaných odborníků není dostatek. Následující tabulka informuje o rozdílech v dostupnosti a kvalitě absolventů. Najít mladé absolventy škol, zejména jedná-li se o technické profese, je obtížné nejen v České republice, ale i v Německu. Navíc jsou dotazované podniky toho názoru, že je nutné zvýšit kvalitu absolventů. Zde se na čtvrtém místě (první tři místa i tentokrát obsadily technické obory) objevuje také ekonomický obor účetní. 40 Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Plzni (2013): Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2013 a strategie APZ pro rok 2014, Plzeňsky kraj. 41 Česko-německá obchodní a průmyslová komora ČNOPK (2012): Průzkum na téma Vzdělávání a dostupnost kvalifikovaných pracovníků v České republice. 63

64 Top 5 profesí, u kterých se firmy potýkají s nedostatkem mladých kvalifikovaných pracovníků: konstruktér technik operátor CNC strojů svářeč IT specialista Tabulka 40: Dostupnost a kvalita absolventů ČR 2012 Top 5 profesí, u kterých se firmy potýkají s kvalitou absolventů: technik elektrotechnik mechatronik účetní seřizovač Celkově lze říci, že situace v České republice, respektive v Plzeňském kraji je v některých zejména technických oborech srovnatelná se situací v Bavorsku, respektive v Horním Falcku. Hlavní nedostatkové profese se v Plzeňském kraji shodují zejména v technické oblasti s profesemi, které hrají významnou roli i v Horním Falcku. Podniky v České republice si stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve všech kvalifikačních úrovních, přičemž chybí zejména mladí kvalifikovaní odborníci. 64

65 7 Regionální analýza kvalifikované pracovní síly Analýza kvalifikované pracovní síly v této kapitole je strukturovaná podle osvědčeného nástroje německé inovační kanceláře Fachkräfte für die Region (Kvalifikovaní pracovníci pro region) 42. Sledují se různé ukazatele, které jsou relevantní pro trh práce a informují o nevyužitých potenciálech v regionu. 7.1 Regionální analýza kvalifikované pracovní síly v Horním Falcku Na doporučení inovační kanceláře Fachkräfte für die Region jsou vybrané ukazatele 43 na úrovni územních obvodů úřadů práce v Horním Falcku srovnávány s hodnotami pro Německo a Bavorsko 44. ukazatele hodnoty regionální interpretace potřeba pracovních sil územní obvody úřadů práce Podíly starších zaměstnanců mají ve všech třech územních obvodech jen malý rozptyl; hodnoty jsou Regensburg Schwandorf Weiden Bavorsko Německo srovnatelné s Bavorskem; 26,5% 28,2% 28,6% 27,2% 29,7% podíl starších zaměstnanců v regionu podíl starších zaměstnanců je o něco nižší než příslušný podíl v Německu; budoucí potřeba náhrady odcházejícího personálu se v regionu zdá v porovnání s Bavorskem průměrná; oproti Německu spíše podprůměrná 42 Innovationsbüro Fachkräfte für die Region (2013): Fachkräfteanalysen in regionalen Netzwerken. 43 Pro pomoc s interpretací viz strana Arbeitsmarktmonitor der Bundesagentur für Arbeit hodnoty z roku 2012/13 65

66 ukazatele hodnoty regionální interpretace ukazatel nedostatku: poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy ukazatel nedostatku: doba neobsazenosti důležitá odvětví v regionu a budoucí vývoj zaměstnanosti v důležitých odvětvích v regionu potenciál pracovních sil míra nezaměstnanosti viz kapitola a územní obvody úřadů práce Regensburg Schwandorf Weiden Bavorsko Německo 3,1% 3,7% 4,9% 3,8% 6,9% míra nezaměstnanosti se v jednotlivých územních obvodech liší: ve Weidenu je vyšší než v ostatních dvou; ve srovnání s Bavorskem je míra nezaměstnanosti ve Weidenu vyšší, v Regensburgu nižší a ve Schwandorfu téměř stejná; míra nezaměstnanosti v regionu je nižší než míra nezaměstnanosti v Německu; celkově v Horním Falcku podobné využití potenciálů jako v Bavorsku s nepatrnými nevyužitými potenciály v územním obvodu ÚP Weiden; spíše menší nevyužité potenciály v regionu v porovnání s Německem 66

67 ukazatele hodnoty regionální interpretace míra osob v učňovském poměru územní obvody úřadů práce v Regensburgu o něco nižší než v ostatních územních obvodech; Regensburg Schwandorf Weiden Bavorsko Německo míra osob v učňovském poměru 6,2% 7,1% 7,3% 5,8% 5,6% v regionu vyšší než v Bavorsku míra osob v učňovském poměru a v Německu; v porovnání s Bavorskem i s Německem spíše méně nevyužitých potenciálů na trhu práce v případě odborného vzdělávání v regionu míra zaměstnanosti se ve všech třech územní obvody úřadů práce územních obvodech liší jen nepatrně, nejnižší je ve Weidenu; Regensburg Schwandorf Weiden Bavorsko Německo míra zaměstnanosti ve Schwandorfu 57,1% 56,5% 55,4% 56,9% 53,4% je téměř stejná jako v Bavorsku ve Weidenu oproti Bavorsku o něco nižší, v Regensburgu o něco vyšší; míra zaměstnanosti v regionu je vyšší míra zaměstnanosti než míra zaměstnanosti v Německu; celkově v Horním Falcku podobné využití potenciálů jako v Bavorsku s nepatrnými nevyužitými potenciály v územním obvodu ÚP Weiden; potenciál z nezaměstnaných osob je v Horním Falcku o něco menší než v Německu 67

68 ukazatele hodnoty regionální interpretace míra zaměstnanosti starších osob územní obvody úřadů práce v územním obvodu ÚP Regensburg je o něco vyšší než v ostatních dvou Regensburg Schwandorf Weiden Bavorsko Německo obvodech; míra v Bavorsku je ještě 49,8% 48,8% 48,3% 50,7% 49,7% o něco vyšší; míra zaměstnanosti starších osob míra zaměstnanosti starších osob v Regensburgu je téměř stejná jako v Německu, ve Schwandorfu a Weidenu o něco nižší; v porovnání s Bavorskem nepatrné nevyužité potenciály v regionu; v porovnání s Německem málo nevyužitých potenciálů v Regensburgu a určitý nevyužitý potenciál ve Schwandorfu a ve Weidenu míra zaměstnanosti žen ve všech územní obvody úřadů práce třech územních obvodech téměř stejná v Regensburgu o něco vyšší; Regensburg Schwandorf Weiden Bavorsko Německo v porovnání s Bavorskem je míra 52,0% 51,2% 51,2% 53,1% 50,1% zaměstnanosti žen v územních míra zaměstnanosti žen obvodech o něco nižší; je však vyšší než na celorepublikové úrovni; v porovnání s Bavorskem nepatrné nevyužité potenciály na trhu práce; v porovnání s Německem jen malé nevyužité potenciály v regionu 68

69 ukazatele hodnoty regionální interpretace podíl obyvatelstva mladšího 25 let je územní obvody úřadů práce v Regensburgu o něco vyšší než v ostatních územních obvodech; Regensburg Schwandorf Weiden Bavorsko Německo v regionu celkově srovnatelný podíl 25,7% 24,9% 24,9% 24,9% 24,0% jako v Bavorsku, jen v Regensburu o něco vyšší; podíl obyvatelstva mladšího 25 let v regionu o něco obyvatelstvo mladší 25 let vyšší než v Německu; srovnatelný potenciál mladšího obyvatelstva na pracovním trhu jako v Bavorsku, trochu větší v Regensburgu; ve srovnání s Německem potenciál v regionu o něco větší relativní migrační saldo mladších územní obvody úřadů práce osob se v regionu liší: ze tří územních obvodů vykazuje pouze Regensburg Regensburg Schwandorf Weiden Bavorsko Německo pozitivní migrační saldo, ve Weidenu 3,5% 0,5% 1,6% 2,2% 1,6% a Schwandorfu je migrační saldo negativní; Bavorsko a Německo relativní migrační saldo mladších vykazují pozitivní relativní migrační osob saldo zatímco v Regensburgu mladí lidé přibývají, z Weidenu a Schwandorfu spíše odchází. Střední nevyužité potenciály pro pracovní trh ve Weidenu a Schwandorfu; spíše málo nevyužitých potenciálů v Regensburgu. 69

70 7.1.1 Ukazatele nedostatku: doba neobsazenosti a poměr uchazeči-volná místa Plánovací regiony Oblasti DE Bavorsko Horní Regensburg Falckosever Výroba (všechny úrovně požadavků) odchylka doby neobsaz. od celostát. Ø všech povol. (dny) 7,7 8,2 8,9 1,8 změna doby neobsazenosti oproti SROV (dny) 12,1 16,1 13,9 14,4 poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy 2,3 1,5 1,4 1,0 Výroba (odborníci) odchylka doby neobsaz. od celostát. Ø všech povol. (dny) 5,8 5,2 11,1 0,7 změna doby neobsazenosti oproti SROV (dny) 12,5 15,6 13,9 14,7 poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy 2,3 1,4 1,5 1,0 Výroba (specialisté) odchylka doby neobsaz. od celostát. Ø všech povol. (dny) 12,3 14,9 3,0 2,3 změna doby neobsazenosti oproti SROV (dny) 10,7 16,0 13,9 12,3 poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy 2,7 1,7 1,2 1,2 Výroba (experti) odchylka doby neobsaz. od celostát. Ø všech povol. (dny) 29,3 34,6 10,7 13,8 změna doby neobsazenosti oproti SROV (dny) 10,1 19,5 10,1 12,1 poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy 2,6 1,8-0,9 Mechatronika, energetika, elektrotechnika (všechny úrovně) odchylka doby neobsaz. od celostát. Ø všech povol. (dny) 24,6 21,6 8,8 8,5 změna doby neobsazenosti oproti SROV (dny) 16,3 19,5 22,1 13,0 poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy 0,9 0,6 0,4 0,4 Strojírenství, automobilová technika (všechny úrovně) odchylka doby neobsaz. od celostát. Ø všech povol. (dny) 3,1 5,3 15,6 2,1 změna doby neobsazenosti oproti SROV (dny) 9,3 13,4 9,2 17,1 poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy 2,7 1,8 1,9 1,5 Výroba a zpracování kovů (všechny úrovně) odchylka doby neobsaz. od celostát. Ø všech povol. (dny) 10,3 6,7 13,1 1,5 změna doby neobsazenosti oproti SROV (dny) 8,9 12,4 13,3 8,6 poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy 1,8 1,0 1,0 0,6 Podniková organizace, účetnictví, právo & správa (všechny úrovně) odchylka doby neobsaz. od celostát. Ø všech povol. (dny) 29,1 28,2 34,1 28,4 změna doby neobsazenosti oproti SROV (dny) 3,5 5,2 8,4 6,8 poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy 8,1 5,6 6,1 4,4 Známka zvláštního nedostatku Známka žádného zvláštního nedostatku vždy v poměru k Bavorsku, respektive Německu celostát. Ø všech povol. (dny) = odchylka doby neobsazenosti od celostátního průměru všech povolání (ve dnech) oproti SROV (dny) = změna doby neobsazenosti oproti srovnávacímu období (ve dnech) Tabulka 41: Doba neobsazenosti a poměr mezi uchazeči a volnými místy v důležitých oblastech

71 Základem pro představení obou významných ukazatelů nedostatku, tedy doby neobsazenosti 45 (odchylka od celostátního průměru všech povolání a změna oproti předešlému roku) a poměru mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy 46 byly údaje převzaté z monitorovacího nástroje Fachkräfteradar Spolkového úřadu práce 47 z jara Byly posouzeny oblasti významné pro projekt ČPZ : oblast výroby (včetně těžby a úpravy surovin) a to ve všech úrovních požadavků 48 (tj. všechny kvalifikované pracovní síly, odborníci, specialisté, experti), jakož i bez dalšího rozlišování úrovně požadavků mechatronika, energetika, elektrotechnika; strojírenství, automobilová technika; výroba a zpracování kovů. Kromě toho byla za účelem srovnání zařazena také oblast podniková organizace, účetnictví, právo & správa. Hodnoty pro Horní Falcko, které je v tomto monitorovacím nástroji rozděleno do dvou plánovacích regionů 49 Horní Falcko-sever a Regensburg, se porovnávají s bavorskými a celorepublikovými hodnotami. Hlavní poznatky lze shrnout následovně: V obou dvou plánovacích regionech je odchylka doby neobsazenosti v téměř všech vybraných případech menší než v Bavorsku a v Německu. U některých profesí je odchylka doby neobsazenosti v regionu Horní Falcko-sever dokonce pod celorepublikovým průměrem všech povolání, což pro uvedená povolání ani jednou neplatí u srovnávacích regionů Bavorsko a Německo a pouze jednou v případě Regensburgu. Zcela obecně to znamená, že tento ukazatel v Horním Falcku neindikuje žádný zvláštní nedostatek; volná pracovní místa tedy mohou být posuzováno relativně obsazeny rychleji než v Bavorsku či v Německu. 45 Definice: doba neobsazenosti je čas mezi požadovaným nástupem do zaměstnání a odhlášením pozice z evidence úřadu práce (ÚP), tedy období, po kterou nemohlo být pracovní místo obsazeno. Čím je hledání vhodného uchazeče složitější, tím déle zůstává pozice volná a v evidenci ÚP. Doba neobsazenosti je tedy hlavním ukazatelem pro analýzy nedostatku kvalifikované pracovní síly. Byl použit 12měsíční průměr květen 2013 duben Definice: poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy je poměr mezi počtem nezaměstnaných a evidovanými pracovními místy. Uchazeči o zaměstnání jsou osoby, které se momentálně nenacházejí v zaměstnaneckém poměru, hledají zaměstnání, jsou k dispozici zprostředkovatelským snahám úřadu práce a jsou na úřadě práce vedeni jako nezaměstnání. Osoby, jež se účastní opatření aktivní politiky zaměstnanosti (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce apod.), nejsou považovány za nezaměstnané. Zohledněni nejsou ani uchazeči o zaměstnání, kteří hledají místo jako pomocná síla. Místa jsou definována stejně jako v případě doby neobsazenosti. Byl použit 12měsíční průměr květen 2013 duben Fachkräfteradar der Bundesagentur für Arbeit 48 Úroveň požadavků: odborníci = ukončené minimálně dvouleté odborné vzdělání nebo srovnatelná kvalifikace specialisti = mistrovské nebo technické zkoušky, střední odborné nebo vysokoškolské (bakalářské) vzdělání nebo srovnatelná kvalifikace experti = minimálně čtyřleté vysokoškolské studium nebo srovnatelná kvalifikace 49 Plánovací regiony Jednotlivé spolkové země se v monitorovacím nástroji Fachkräfteradar dělí na plánovací regiony. Jedná se o jednotky v rámci spolkového územního plánování. V současné době v Německu existuje celkem 96 plánovacích regionů, které se z větší části shodují s hranicemi spolkových zemí. Základními územními jednotkami těchto regionů jsou zemské okresy a města se statutem okresu, tak aby byla zajištěna porovnatelnost s příslušnými regionálními statistikami. Tento model byl zvolen proto, že tyto plánovací regiony jsou mnohem menší než spolkové země, zohledňují také přeshraniční pracovníky a zároveň jsou dostatečně velké na to, aby měly statistickou výpovědní hodnotu. Přehledná mapa a seznam plánovacích regionů i příslušných okresů a měst se statutem okresu a je k dispozici na: 71

72 Obecně pro posuzované plánovací regiony platí, že se doba neobsazenosti v porovnání s předešlým rokem značně prodloužila. Prodloužení doby neobsazenosti je tedy i v Horním Falcku ukazatelem nedostatku, což podobně platí i pro Bavorsko a Německo. Významný rozdíl však vyplývá z poměru mezi uchazeči o zaměstnání a volnými pracovními místy. V případě všech sledovaných technických profesí je poměr v Regensburgu výrazně nižší než německé, respektive bavorské hodnoty, které jsou oproti hodnotám u ekonomických profesí beztak velmi nízké. Například v oblasti výroby a zpracování kovů na 10 volných míst připadají jen čtyři uchazeči o zaměstnání. V o něco mírnější podobě platí tento rozdíl i pro některé profese v regionu Horní Falcko-sever. Poměry mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy ve vybraných výrobních, technických profesích sice indikují nedostatek i v Německu a v Bavorsku, ale v Horním Falcku je tento nedostatek obzvlášť citelný. Že v Horním Falcku panuje zvláštní situace jak v oblasti výroby, tak v technických profesích (tj. v oblastech, které jsou pro Horní Falcko důležité) dokazuje srovnání s ekonomicky orientovanou oblastí podniková organizace, účetnictví, právo & správa. 72

73 7.1.2 Důležitá odvětví a budoucí vývoj zaměstnanosti 50 Tabulka 42: Hodnocení odvětví Horní Falcko jaro Arbeitsmarktmonitor der Bundesagentur für Arbeit Poznámky: Pořadí : odvětví v Horním Falcku, respektive v územních oblastech jednotlivých úřadů práce jsou seřazeny podle počtu zaměstnanců. Odvětví (1. sloupec) jsou seřazeny podle umístění v Horním Falcku. Třída (validovaná) : úřad práce odvětví zařazuje do tříd (krátký popis naleznete na s různými šancemi a riziky ( 3 až +3): 3 (vysoké riziko úbytku pracovních míst) a +3 (velké šance pro růst zaměstnanosti); k zařazení dochází na úrovní územních obvodů ÚP Index : podíly jednoho odvětví v Horním Falcku v poměru k Bavorsku, respektive Německu. Při hodnotě vyšší než 100 je podíl odvětví v Horním Falcku vyšší než v Bavorsku, respektive Německu. 73