Mendelova univerzita v Brně

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Návrh obnovy krovové konstrukce kostela Diplomová práce Samostatná příloha: výkresová dokumentace 2015/ 2016 Bc. Zdeněk Mařas

2 stránka na vložení zadání

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Návrh obnovy krovové konstrukce kostela, vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne: Bc. Zdeněk Mařas

4 Poděkování V první řadě bych chtěl poděkovat vedoucí diplomové práce, slečně Veronice Hunkové a konzultantovi Miroslavu Navrátilovi za ochotu a cenné rady, které mi poskytli při psaní této práce. V neposlední řadě bych chtěl velmi poděkovat mé rodině, která mě po celou dobu studia podporovala.

5 Zdeněk Mařas Návrh obnovy krovové konstrukce kostela Abstrakt Předmětem diplomové práce je posoudit stávající stav krovu kostela Nanebevzetí panny Marie a navrhnout opravu poškozených prvků. Součástí této práce je vytvoření metodiky pro zaměření plné vazby nejčastěji vyskytovaných plných vazeb historických krovů. Objekt byl zaměřen a byla vytvořena výkresová dokumentace a 3D model. To sloužilo k zaznamenání poškození a podklad pro návrh sanace. Také byly zdokumentovány použité spoje. V neposlední řadě byl vytvořen rozpočet dle návrhu sanace. Přínosem této diplomové práce je návrh opravy, který zachová funkčnost krovu a tím zajistí, aby historická budova mohla dále plnit svůj účel. Klíčová slova krov, střešní krytina, podlaha, poruchy konstrukce, sanace

6 Zdeněk Mařas The project of the church frame renovation Abstract The purpose of this study is to analyze the damage to trusses of the Church of the Annunciation of the Virgin Mary and make a recommendation for their repair. The part of the dissertation is a research technique to assess main frame of the most commonly used historical main frames. The building has been measured and assessed and this will be undertaken by: Making 3D documentation and model including all rafter connections. On the basis of this research it has been produced a repair methodology. Last but not least an estimate of the costs has been also made. The benefit of the dissertation is to preserve trusses to ensure the building function will be kept. Key words rail, roof, roofing, flooring, construction, remediation

7 Obsah 1 Úvod Cíl Práce Metodika Shromáždění informací z dostupných zdrojů Zaměření a dokumentace krovu Pomůcky Zaměření Zakreslení Gotický krov se stolicemi nepodpírajícími hambálky Ležatá stolice s věšadlem Stojatá stolice se šikmými sloupky - kozlíková stolice Vytvoření dokumentace Výkresová dokumentace D model Stavebně technický průzkum Průzkumové metody Pomůcky Mykologický průzkum Metodika průzkumu poškození krovu Rozpočet Ceník Výsledky Místo stavby Popis stavby Popis krovu Krov nad lodí

8 4.3.2 Krov nad presbytářem Krov nad sakristií Rozsah poškození Rozsah poškození konstrukcí dřevokazným hmyzem Rozsah poškození konstrukcí dřevokaznými houbami Vyhodnocení laboratorní kultivační analýzy a smyslového posouzení vzorků dřeva Návrh sanace Krovová konstrukce Vodorovné nosné konstrukce Navrhované spoje Celodřevěné spoje Spoje s použitím svorníků Podlahy Zastřešení Klempířské prvky Mechanická odolnost a stabilita stavby Úprava povrchů Rozpočet Výstup Diskuze Závěr Summary Literatura Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh

9 11.1 Přílohy součástí práce Přiložená výkresová dokumentace: Přílohy

10 1 Úvod Každá budova je chráněna střešním pláštěm. To deklarovaly již první počiny stavebnictví. Nejdříve tento účel plnily větve, tráva a jíl, později první tesané trámy, kryté došky až do dnešní doby, kde se používají například lepené nosníky kryté plechem. Celý tento vývoj střešního pláště má jednu společnou věc, kterou je použitý materiál. Dřevo se používalo odjakživa a používá se dodnes a není zatím výhodnějšího materiálu pro toto použití. Dřevo se lehce získává, je to obnovitelný zdroj, je jednoduše obrobitelné a na svoji váhu má velmi dobré mechanické vlastnosti. Proto se stále používá u krovů, a když není pro zadané použití dostačující, používají se jeho modifikace, například lepení. Nosná konstrukce střešního pláště se nazývá krov, který většinou není za standartních podmínek přístupný, vyjímaje podkrovního bydlení. Člověk nepolíbený oborem obdivuje při návštěvě kostela interiér, obrazy a sošky. Většinou krov nenavštívil ani farář, divící se, proč chcete do míst plného prachu, kde se sem tam najde i mrtvý holub. Když tyto věci budete ignorovat a budete se soustředit na konstrukci krovu, budete odvděčeny krásou starého řemesla. V minulosti se předávala řemesla z mistra na učně a dodržovaly se určité technologie. Každý tesař měl svůj rukopis, a z mnoha krovů lze poznat, kudy tesař cestoval. Spousty rádoby tesařů v dnešní době, s dnešními technologiemi nejsou schopni dosáhnout takové kvality a přesnosti u vyráběných spojů, jako v historii, neboť v mnoha případech není pochopen materiál. A to se dříve používaly k měření provázky s absencí metru a tužky. Z nástrojů jen sekery a výjimečně ruční pily. Naštěstí, dnešní společnost na staré stavby nahlíží jako na historické památky, snaží se jich dochovat co nejvíce, a pokud nejde dochovat materiálně, je snaha zachovat alespoň technologii

11 2 Cíl Práce Hlavním cílem práce je navržení obnovy krovu kostela Nanebevzetí Panny Marie na základně vlastního stavebně technického průzkumu smyslovými metodami. Cílem práce bude zaměření krovové konstrukce a vyhotovení výkresové dokumentace, její popis a vytvoření 3D modelu. Na něj bude navazovat průzkum současného stavu konstrukcí, popis a dokumentace nalezených poruch a jejich vyznačení do výkresové dokumentace, na níž bude kladen největší nárok, a také vyznačení poškození do 3D modelu. Na základě zjištěných skutečností a v souladu s požadavky majitele, bude proveden návrh na obnovu krovu a provedena materiálová kalkulace a pomocí konzultace vytvořen přibližný rozpočet

12 3 Metodika Metodika byla vytvořena na základě publikací citovaných v seznamu literatury, zejména autorů Kloiber, Drdácky, Reinprecht a Vinař. 3.1 Shromáždění informací z dostupných zdrojů Prvním krokem je vždy získání co nejvíce informací o objektu z dostupných zdrojů. U známějších objektů můžeme například použít server Wikipedie, je však vhodné tyto informace ověřit a následně použít specifičtější zdroje. Například u kostelů se informace dají čerpat z farních dokumentů, další možností je obecní kronika a jiné historické dokumenty. Následně je také možné použít katastr nemovitostí k získání přehledu o parcelách a umístění stavby. 3.2 Zaměření a dokumentace krovu Zaměřování konstrukce krovu je poměrně složitá a časově náročná, nicméně nezbytná činnost, jejímž cílem je získat věrohodný podklad důležitý pro zakreslení výsledků stavebně technického průzkumu. Při první návštěvě krovu je proto vhodné postupovat v předem doporučených postupných krocích, na základě kterých lze vytvořit plně vypovídající zaměření. Po celkovém vyhodnocení rozsahu a tvaru dokumentované konstrukce se doporučuje vytvořit si nákres tzv. polní skicu a do ní zanést zjištěné rozměry. V následném postupu překreslování konstrukce do elektronické verze dokumentace se může ovšem snadno stát, že v nákresu chybí některé z potřebných kót. Při nedostatku zkušeností lze dokonce podobnou chybu zopakovat několikrát. Vytvořit výkresovou dokumentaci složitějšího krovu vyžaduje mít rutinně zažitý metodický postup vycházející z předchozích zkušeností s jednoduššími konstrukcemi. Aby byl krov zaměřen správně je potřeba pochopit problematiku vzájemné návaznosti prvků na sebe. V této části práce je na několika nejběžnějších typech historických krovů vysvětleno a ukázáno, které rozměry dané konstrukce mohou být pro zaměření nejdůležitější a nezbytné. Účelem je tak zejména stanovení postupu opravdu precizního sběru dat, který může pomoci projektantovi, aby si přesně naplánoval postup zaměření, do krovu se pro rozměry nemusel vracet vícekrát a při další návštěvě je již mohl soustředit na posouzení stavebně technického stavu konstrukce spolu se zákresem poškození

13 3.3 Pomůcky Pomůcky sloužící k zaměření krovů jsou velice důležité. Nejdostupnějším nástrojem je obyčejný svinovací metr a na delší vzdálenosti ocelové pásmo ale nevýhodou je časová náročnost a nutnost asistence druhé osoby. Dražší, ale pohodlnější metodou je u některých vzdálenějších prvků použití laserového dálkoměru, který má pro tyto účely dostatečnou přesnost. V současnosti se jedná o nejpoužívanější nástroj. Další potřebné pomůcky tvoří tvrdá podložka, nejlépe s klipem a s čistými papíry, formátu A4. Pro kreslení se doporučuje mikrotužka, která poskytuje dostatečně přesné a jemné možnosti kreslení i složitějších detailů a navíc ji v polních podmínkách není nutno složitě ořezávat. Některé podkrovní prostory bývají osvětleny výlezovými otvory, nicméně tyto většinou nezajistí dostatek světla, je proto potřeba s sebou mít svítilnu, nejlépe čelovku. Ta umožňuje nejen pohodlné kreslení, ale je vhodná i pro orientaci v prostoru. Pro prohlížení celků nebo vzdálenějších detailů se doporučuje navíc ještě jedna svítilna s vyšším výkonem. Pro zaznamenání detailů je také důležitý fotoaparát. Jak už je zmíněno, v krovu nebývá dostatek světla, proto je zapotřebí fotoaparát s použitím manuálního nastavení. Fotografovat pomocí blesku není vzhledem k prachu příliš vhodné. Osvědčuje se zrcadlovka s širokoúhlým objektivem, aby bylo možné v malém prostoru zaznamenat co největší část krovu. Nejdůležitějším úkonem je umístění fotoaparátu na stativ, jelikož v těchto tmavých prostorách je nutné prodloužit čas snímání, aby fotografie byly dostatečně světlé. Dostatečného času expozice nelze focením v ruce dosáhnout. Ideální je fotoaparát kombinovat dálkovou spouští, kvůli eliminaci vibrací při stisku tlačítka pro docílení ostrosti fotografie. Na ukázku jsou uvedeny fotografie s bleskem a bez blesku s dlouhým časem snímání, fotografie jsou pořízeny skoro ve stejném čase, se stejnými stelnými podmínkami

14 Obr. 1 Nároží-foceno na dlouhý čas Obr. 2 Nároží-foceno s bleskem - 5 -

15 3.4 Zaměření Je potřeba přesně zaměřit kóty, které jsou uvedeny na náčrtu k danému vzorovému typu krovu, červené jsou nezbytné k vytvoření výkresu, ale v tomto případě je dobré se držet pravidla čím více tím lépe, čím více kót tím je možná kontrola a proto jsou v nákresu i zelené kóty, které jsou jako doplňkové. Ve výkresové dokumentaci se například kótuje délka krokve, ale zaměření bez odkrytí krytiny je nereálné (kotování délky krokve je nezbytné pro návazné práce v návrhu sanačního postupu protože z délky a průřezu prvku se počítají výkazy výměr pro výpočet ceny řeziva a prací). V přiloženývh nákresech to není naznačené, ale také je velice důležité, aby byly přesně zaměřeny veškeré dimenze prvků a brát v potaz, že například ležatý sloupek u některých konstrukcí se musí měřit na více místech, neboť se jeho průřez po délce mění. Rozměr se píše na odkazovou čáru, první číslo udává dimenzi pohledové strany a pak té druhé například hambalek 150/130 v příčném řezu = vysoký 150 široký Zakreslení Nejdůležitější je jako první krok nakreslit základní trojúhelník, poté není zapotřebí žádných složitých nástrojů, většina prvků se zakreslí nebo najde pomocí uvedených kót a rovnoběžek

16 3.4.2 Gotický krov se stolicemi nepodpírajícími hambálky Obr. 3 Gotický krov - popis prvků Obr. 4 Gotický krov - kóty - 7 -

17 Prvním krokem je nakreslení základního trojúhelníku, který vychází z vnitřních hran krokví a horní hrany vazného trámu, ze kterého vše vychází, k tomu je třeba délka vazného trámu, ale taková kóta se v krovu získává velice obtížně, proto se zpravidla používá kóta 2 vzdálenost mezi pozednicemi (rozpětí krovu), následně lze od vnitřní hrany pozednice doměřit délku vazného trámu kóta 3, od stejné hrany kótou 4 doměřit vzdálenost umístění paty krokve na vazném trámu, poslední potřebný rozměr je v tomto případě výška od vazného trámu k hřebenu kóta 1. Tímto vznikne trojúhelník, následně lze vytvořit dle dimenzí trámů rovnoběžky a tím vytvořit krokve a vazný trám. Také pomocí kóty 2 a pomocí dimenzí lze zakreslit pozednice. Nyní se dá vycházet ze základního trojúhelníku, vytvoříme vodorovné prvky, dle kóty 5 vytvoříme spodní hranu prvního hambálku, pomocí dimenze prvku vytvoříme horní hranu a od ní kótou 6 vytvoříme spodní hranu druhého hambálku a opět pomocí dimenze dokreslíme prvek. Kótou 6 si můžeme stav zkontrolovat od horní hrany hambálku po hřeben a také je možné zkontrolovat chyby měření pomocí kóty 8. Obr. 5 Gotický krov - základní trojúhelník - 8 -

18 Obr. 6 Gotický krov - svislé a vodorovné prvky Dalším krokem je vykreslení svislých prvků a to sloupků, za předpokladu že krov je osově souměrný, pomocí svislé čáry probíhající přes hřeben a střed vazného trámu vytvoříme osu vazby. Vzdálenost mezi sloupky kóta 9 vydělíme dvěma a na každou stranu nakreslíme rovnoběžku a následně opět pomocí dimenze dokreslíme šířku prvku. Od prvního hambalku a vazného trámu vytvoříme rovnoběžky dle dimenzí ližin (vaznic), a vykreslíme ližiny, případně prahy.je nutné rozměr uzpůsobit dle kóty 10, neboť v gotickém krovu často není hambalek kampován na ližiny stolic, které slouží při výstavbě krovu jako lešení, viz například obr

19 Obr. 7 Gotický krov - mezera mezi vaznicí a hambálkem Obr. 8 Gotický krov - vzpěry

20 Dalším krokem je zakreslení vzpěr, kterých je v gotickém krovu zpravidla větší množství. Pomocí kóty 11 (neboli vzdálenost vzpěr na vazném trámu) a kóty 12 vzdálenost na hambalku 2, které vydělíme dvěma a vztahujeme rozměr k ose. Poté je vhodné udělat kontrolu pomocí kót 13, 14 a 15. Postup pro nakreslení vzpěr 2 a 3 je podobný, vzdálenost mezi vzpěrami na vazném trámu kóty 16 a 19 dělíme dvěma a stahujeme opět k ose následně pomocí kót 17 a 20 vytvoříme bod od horní hrany vazného trámu. Námětek lze zakreslit pomocí kóty 22 a Ležatá stolice s věšadlem Obr. 9 Ležatá stolice s věšadlem - popis prvků Obr. 10 Ležatá stolice s věšadlem detail paty sloupku

21 Obr. 11 Ležatá stolice s věšadlem - kóty

22 Opět je prvním krokem nakreslení základního trojúhelníku, ze kterého vše vychází. K němu je nutná vzdálenost mezi pozednicemi (kóta 2), následně lze od vnitřní hrany pozednice doměřit délku vazného trámu (kóta 4) a od stejné hrany kótou 3 doměřit vzdálenost umístění paty krokve na vazném trámu. Poslední potřebný rozměr je v tomto případě výška věšadla (kóta 1), od které odečteme výšku stropního trámu. Obr. 12 Ležatá stolice s věšadlem - základní trojúhelník Tímto vznikne výsledný trojúhelník, následně lze vytvořit dle dimenzí trámů, krokve, vazný trám a od osy trojúhelníku vytvořit věšadlo.je pravděpodobné, že v některých krovech není možnost dostat se k pozednicím, proto lze použít alternativu zaměření. Použít rozměr mezi pětibokými prahy (kóta 19) a zbytek dle obr. 13. Tato alternativa je značena modrou barvou. Dle kóty 2 a dimenzí lze zakreslit umístění pozednic, je ovšem zapotřebí vzít v potaz velikost kampování pozednic do vazného trámu (kóta 23). Obr. 13 Ležatá stolice s věšadlem - alternativa

23 Nyní se dá vycházet z trojúhelníku a tvořit téměř vše pomocí rovnoběžek ke stávajícím prvkům. Narýsujeme vodorovné prvky, dle kóty 5 nakreslíme spodní hranu rozpěry, dle dimenze hambálku vytvoříme horní hranu rozpěr a zároveň spodní hranu hambálku. Nakonec lze dle dimenze vytvořit i vrchní hranu hambálku a následně také druhý hambálek, pomocí kóty 6 a dimenze. Kontrola je možná kótou 7. Obr. 14 Ležatá stolice s věšadlem - zakreslení podélných a šikmých prvků Rovnoběžkou od krokve lze vytvořit vzpěru za pomocí kóty 11. Ta je značena jako kontrolní, jelikož se pro přesnost doporučuje kóta 8 a 9 a kóta 10 pro kontrolu. Ležatý sloupek má v průřezu po délce jiné rozměry, což je třeba brát v úvahu. Většinou se rozměr liší pod a nad ukotvením pásku a pro přechod na jiný rozměr je většinou doplněn krásnou řezbou, tzv. štítkem. Proto použijeme dva rozměry z paty sloupku a z hlavy sloupku (kótu dimenze pak zapisujeme například 280(320)/170), pro vytvoření sloupku. Pro nakreslení pásku použijeme kóty 13 a 14, a pro upřesnění je nutné použití kóty 12. Pomocí kóty 15 nalezneme začátek námětku, konec námětku je rovnoběžný se spodní hranou stropního trámu. Kótou 16 zjistíme bod, kterým protneme přímku od začátku námětku a prodloužení konce vazného trámu. Zbytek lze zakreslit pomocí dimenze. Po vytvoření námětku je již plná vazba nakreslená, zbývá jen zakreslení podélných prvků - pětibokého prahu, který

24 můžeme umístit na styk krokve a vazného trámu dle dimenze a rozměru kóty 18, pětiboké vaznice, kterou můžeme umístit dle dispozic a kóty 24 na hlavu sloupku, rozpěr (kóta 17), a také umístění výměny dle kóty 20 (kontrola kótou 21) vyspělá ležatá stolice Obr. 15 Vyspělá ležatá stolice popis prvků Obr. 16 Ležatá stolice s věšadlem detail paty sloupku

25 Obr. 17 Ležatá stolice s věšadlem - kóty

26 Tato konstrukce se zaměřuje obdobě jako předchozí, ale nelze kontrolní kóty vztahovat k věšadlu. Prvním krokem je stanovení rozměru výšky od vazného trámu k hřebenu (kóta 1) a další rozměry, kterých je zapotřebí k vytvoření trojúhelníku. Vzdálenost mezi pozednicemi (kóta 2), následně lze od vnitřní hrany pozednice doměřit délku vazného trámu (kóta 4), od stejné hrany kótou 3 doměřit vzdálenost umístění paty krokve na vazném trámu. Obr. 18 Vyspělá ležatá stolice základní trojúhelník Nyní se dá vycházet z trojúhelníku a téměř vše tvořit pomocí rovnoběžek ke stávajícím prvkům. Vytvoříme vodorovné prvky (kóta 5), spodní hranu rozpěry, dle dimenze hambálku vytvoříme horní hranu rozpěry a zároveň spodní hranu hambálku a dle dimenze doděláme i vrchní hranu hambálku. Následně je možné vytvořit i druhý hambálek pomocí kóty 6 a dimenze prvku. Kóta 6 je pro kontrolu od vrchní hrany druhého hambálku k hřebenu. Lze také zkontrolovat chyby měření pomocí kóty

27 Ležatý sloupek má v průřezu po délce jiné rozměry, to se musí brát v úvahu, většinou se rozměr liší pod a nad ukotvením pásku a pro přechod na jiný rozměr je většinou doplněn krásnou řezbou, tzv. štítkem. Proto použijeme dva rozměry z paty sloupky a z hlavy sloupku (kótu dimenze pak zapisujeme například 280(320)/170), pro vytvoření sloupku, u této konstrukce není přechodná řezba na začátku pásku, proto je nutné zaměřit vzdálenost od vazného trámu po přechod kóta 7. Pro nakreslení pásku použijeme kóty 8 a 9. Poslední krok je dokreslení podélných prvků, průvlak je v ose krovu pro nakreslení stačí dimenze prvků, od průvlaku lze pomocí kóty 10 umístit pozednice a zkontrolovat pomocí kóty 11, hloubka osazení pozednice do vazného trámu je pod kótou 15. Kótou 13 lze najít umístění pětibokého prahu a umístění zkontrolovat kótou 16, kóta 14 je vzdálenost mezi vaznicemi. Posledním prvkem je podélná rozpěra, umístěná pod krokví ve výšce od vazného trámu kótu 12. Obr. 19 Vyspělá ležatá stolice zakreslení vodorovných a šikmých prvků

28 Klasicistní krov-se vzpěrou přes sloupkem do hambálku Obr. 20 Klasicistní krov popis prvků Obr. 21 Klasicistní krov - kóty

29 Obr. 23 Klasicistní krov detail paty krokve Obr. 22 Klasicistní krov základní trojúhelník Ani u této konstrukce se první krok neliší. Musí se vytvořit základní trojúhelník. Vzdálenost mezi pozednicemi (kóta 2), následně lze od vnitřní hrany pozednice doměřit délku vazného trámu (kóta 4), od stejné hrany kótou 3 doměřit vzdálenost umístění paty krokve na vazném trámu

30 Druhým krokem je nakreslení vodorovných prvků. První hambálek nalezneme pomocí kóty 5. Od horní hrany hambálku pomocí 6 kóty změříme spodní hranu druhého hambálku. Od vrchní hrany hambálku můžeme k hřebeni zkontrolovat stav pomocí kóty 7, a zároveň zkontrolovat chyby měření kótou 8. Dalším krokem jsou svislé prvky. K těm je zapotřebí vytvořit osu vazby přes hřeben a střed vazného trámu. V tomto případě jsou to sloupky, které jsou od sebe vzdáleny kóty 9. Vzdálenost vydělíme dvěma a rozdíl stahujeme k ose. Tento postup použijeme u kreslení rozpěr, konkrétně u kóty 11 a 12. Umístění rozpěry si můžeme zkontrolovat pomocí kót 13,14,15. Na hlavě sloupku je vaznice, délka sloupku od vazného trámu dle kóty 10. Námětek opět nalezneme kolmicí od vrchní hrany vazného trámu ke konci námětku (špičce námětku) 16 a vzdálenost od paty krokve vodorovně na hranu námětku (kóta 17). Obr. 24 Klasicistní krov- zakreslení svislých, vodorovných a šikmých prvků Výměny nalezneme pomocí kóty 18, které dělíme na polovinu a vztahujeme k ose. Možná kontrola kótou

31 3.4.4 Stojatá stolice se šikmými sloupky - kozlíková stolice Obr. 26 Kozlíková stolice - popis prvků Obr. 25 Kozlíková stolice - kóty Obr. 27 Kozlíková stolice - detail paty krokve

32 Tato konstrukce má nejméně prvků, ale ani tak se první krok neliší od ostatních konstrukcí. Pomocí kóty 1 - výšky od horní hrany vazného trámu po hřeben a kóty 2 - vzdálenost mezi pozednicemi, následně lze od vnitřní hrany pozednice doměřit délku vazného trámu (kóta 4). Od stejné hrany lze kótou 3 doměřit vzdálenost umístění paty krokve na vazném trámu. Obr. 28 Kozlíková stolice - základní trojúhelník V této konstrukci není žádný vodorovný prvek, tudíž je nutné začít jiným důležitým prvkem, v tomto případě šikmými sloupky. V základním trojúhelníku vytvoříme osu. Kóta 5 značí rozměr mezi sloupky, její polovinu vztáhneme k vytvořené ose krovu. Následně narýsujeme pomocí kóty 6 rovnoběžku vazného trámu, od paty sloupku vytvoříme pomocnou kružnici o průměru kóty 7 a pomocí dimenzí vytvoříme sloupek. Na hlavě sloupku bude vytvořena vaznice, která je kampovaná do krokve. Pomocí kóty 8 je možné překontrolovat umístění sloupku a kótou 9 umístění vaznice. Umístění sloupku můžeme překontrolovat kótou 7 a umístění vaznice kótou 8. Umístění vzpěry vztáhneme ke sloupku kótou 11 a kótou 10 k vaznému trámu, kontrola kótou 12. Pro podélné vázání je důležité umístění pásku na sloupkách, a to dle kót 13 a 14. Obr. 29 Kozlíková stolice - zakreslení šikmých prvků

33 Moderní krokevní krov z dvojitým věšadlem Obr. 30 Krov s dvojitým věšadlem - popis prvků Obr. 31 Krov s dvojitým věšadlem - kóty

34 Obr. 32 Krov s dvojitým věšadlem - detail paty krokve Tento typ konstrukcí je nejnovější, ale i tak se první krok neliší od ostatních konstrukcí. Pomocí kóty 1 - výšky od horní hrany vazného trámu po hřeben a kóty 2 - vzdálenost mezi pozednicemi, následně lze od vnitřní hrany pozednice doměřit délku vazného trámu (kóta 4). Od stejné hrany lze kótou 3 doměřit vzdálenost umístění paty krokve na vazném trámu. Obr. 33 Krov s dvojitým věšadlem - základní trjúhelník

35 U této konstrukce musí být druhým krokem zakreslení svislých prvků, neboť v této konstrukci jsou dominantnější. Kóta 5 je vzdálenost mezi sloupky, polovinu rozměru vztahujeme k vytvořené ose vazby. Výška sloupku je pod kótou 6, a na hlavě sloupku je umístěná vaznice, která se zakreslí pomoci dimenze prvku. Následným krokem jsou vodorovné prvky, v tomto případě rozpěra rovnoběžná s vazným trámem ve vzdálenosti kóty 7. Vzpěra lze zakreslit pomocí kóty 8 a 9, kontrola pomocí kóty 11. Obr. 34 Krov s dvojitým věšadlem - zakreslení všech prvků Vytvoření dokumentace Použitý software K vytvoření dokumentace je použito dvou programů. AutoCAD pro vytvoření přesné technické dokumentace a druhý program SketchUp pro vytvoření 3D modelu Autocad Autocad je nejpoužívanější program pro kreslení v 2D, dá se přizpůsobit potřebám uživatele a je velice univerzální. Po přizpůsobení programu je práce velice efektivní a nenáročná. V tomto programu lze kreslit i ve 3D, ale na základní operace má příliš složité ovládání. Všechny výkresy je možné exportovat pro tisk ve formátu PDF, pro další úpravy v DWF nebo pro jiné programy DXF

36 SketchUp SketchUp je silný nástroj pro vytváření, prohlížení a modifikaci 3D myšlenky. Nejlépe tento program vystihuje přirovnání rychle a snadno. Zatímco tradičních CAD systémů je nutné pro tvorbu detailních výkresů, SketchUp je nástroj pro návrh, skicování, design, ale zároveň dosahuje velké přesnosti, je velice variabilní a intuitivní Výkresová dokumentace Vytvoření dokumentace u stavebně technického průzkumu je nezbytné, neboť do výkresů je zaznamenáváno poškození. Dále se navrhuje a zakresluje navržená sanace. Také je vytvořen 3D model pro lepší pochopení a znázornění problematiky. Výkresová dokumentace je vytvořena dle norem: ČSN Výkresy pozemních staveb - Kreslení výkresů stavební části ČSN EN ISO Typy čas a jejich použití ČSN Technické písmo ČSN Technické výkresy - Kótování - Základní ustanovení ČSN EN ISO 4172 ( ) Technické výkresy - Výkresy pozemních staveb - Výkresy sestav dílců Doseděl a kolektiv: Čítanka výkresů ve stavebnictví, Sobotáles dotisk 8/2010, ISBN Dále je při tvorbě také použito doporučených nepsaných pravidel, které se v tomto oboru využívají. Zdokumentované jsou veškeré části, které byly zadány projektem. Nejprve byly vytvořeny výkresy po prvním zaměření krovů dle polní skici, následně byly výkresy vytištěny a při druhém navštívení krovů bylo do těchto výkresů zakresleno veškeré poškození. Nakonec bylo poškození zakresleno do počítače do výkresové dokumentace. Dle takto vytvořené dokumentace je možné vytvořit návrh sanace. Veškerá výkresová dokumentace je vytištěna a umístěna jako příloha

37 D model 3D model byl vytvořen zejména pro lepší představu problematiky. Řada lidí nemá představivost, čemuž může být 3D zobrazení velice nápomocné. To platí také pro názornost některých detailů při popisu dané situace, např. spojů. 3.5 Stavebně technický průzkum Průzkumové metody Při průzkumu bylo použito pouze smyslového vnímání Zraková metoda První metoda je zraková, používá se pro zjišťování stavu krovu, poškození dřevokaznými škůdci (houbami, plísněmi, hmyzem), trasologie nástrojů, tesařské značky, povrchové poškození, poškození ohněm, trhliny v prvcích krovu (výsušné, mechanické), uvolnění spojů, zjevné zvýšení vlhkosti, změny barvy, a jiné údaje zjistitelné pouze okem Hmatová metoda Druhá metoda je hmatová, používá se k určení stupně poškození dřeva hnilobou, odloupnutí poškozeného dřeva dřevokazným hmyzem, také se dá určit zvýšená vlhkost a trasologie nástrojů Sluchová metoda Poslední metoda smyslového průzkumu je sluchová metoda. Bez jakého koly hluku lze jen sluchem například potvrdit aktivní napadení tesaříkem Pomůcky Ke smyslovému průzkumu je potřeba pár jednoduchých pomůcek. Nejdůležitější je svítilna, neboť v krovu není dostatek světla k vizuálnímu posouzení. Další pomuckou je topůrko, například od kladívka. S potřebnými znalostmi lze poťukáním na prvek zjistit poškození prvku pomocí sluchu. Další důležitou pomůckou je nůž, kterým lze zjistit hloubku poškození jak hnilobou nebo dřevokazným hmyzem

38 3.5.3 Mykologický průzkum Princip Kultivační analýza slouží k určení přítomnosti životaschopných zárodků dřevokazných hub v testovaném dřevu. Princip kultivační metody spočívá v uložení štěpů dřeva do sterilních nádobek (Petriho misek) s gelovou živnou půdou o chemickém složení odpovídajícím růstovým nárokům většiny dřevokazných hub s příměsí látek k potlačení růstu plísní a bakterií. Nádobky jsou uloženy do kultivačního boxu s teplotou a vlhkostí nastavenou na optimální hodnoty pro růst většiny, běžně se vyskytujících dřevokazných hub (t = 23,5 ± 1 C, w = 65 ± 5%). Mikroskopické vyhodnocení v průběhu kultivace probíhá ve 24 hod. intervalech přímo na miskách (přes víčko a dno kultivačních nádob) při celkovém zvětšení 45x a ve sklíčkových mikroskopických preparátech při celkovém zvětšení 800x Provedení laboratorní kultivační analýzy Počet očkovaných Petriho misek: 4 pro každý vzorek Počet paralel na každé misce: 4 štěpy Kultivační teplota: 23,5 ± 1 C Kultivační doba: 14 dní Živná půda: Sladinový agar s přidáním různých prostředků k potlačení růstu kvasinek a plísní Smyslové hodnocení vzorků dřeva Smyslové posouzení proběhlo na základě pozorování přítomnosti částí biotických škůdců, morfologických znaků a poškození dřeva v dodaných vzorcích pouhým okem a pod stereomikroskopem při celkovém zvětšení do 45x

39 Identifikované rody dřevokazných hub stručný popis Rod Coniophora (koniofora) Z jedenácti evropských druhů rodu Coniophora se v praxi, na dřevě zabudovaném do staveb, setkáváme především s druhem Coniophora puteana (koniofora sklepní) ojediněle pak s dalšími dvěma podobnými druhy Coniophora arida (koniofora suchá) a Coniophora olivacea (koniofora olivová). Uvedené druhy rodu Coniophora patří mezi houby saprofytické, tzn., využívají organických látek z odumřelých rostlinných organismů a celulozovorní, tzn., že z dřevní hmoty odbourávají celulózovou složku a ponechávají hnědý lignin (odtud i název "hnědá hniloba"). Při rozkladu dřeva nevylučují vodu, řadí se tedy mezi původce tzv. suché hniloby. Napadené dřevo se v pozdějších fázích kostkovitě rozpadá na drobné segmenty. Plodnice Coniophory jsou nepravidelně okrouhlé, ploché, tenké povlaky. Střed plodnic je olivově, později až kávově hnědě zbarvený, okraj bílý až okrový. Povrchové mycelium zpočátku bílé, později až tmavohnědé, spolu s plodnicemi špatně oddělitelné od substrátu. Druhy rodu Coniophora mají relativně vysoké nároky na vlhkost (optimum mezi 35 až 50%). Proto ohrožují nejvíce dřevo dotýkající se vlhkého zdiva např. styk pozednice se zdivem a dřevo v prostorách s vysokou koncentrací vodní páry (nevětrané krovy, zhlaví vazných trámů). Škody způsobené druhy rodu Coniophora jsou, v delším časovém měřítku, srovnatelné se škodami, které působí dřevokazná houba Serpula lacrymans (dřevomorka domácí) Rod Gloeophyllum (trámovka) V našich zeměpisných podmínkách se v praxi, na dřevě zabudovaném do staveb, setkáváme především s druhy Gloeophyllum trabeum (trámovka trámová), Gloeophyllum sepiarium (trámovka plotní) a Gloeophyllum abietinum (trámovka jedlová). Uvedené druhy rodu Gloeophyllum patří mezi houby saprofytické, tzn. využívají organických látek z odumřelých rostlinných organismů a celulozovorní, tzn., že z dřevní hmoty odbourávají celulózovou složku a ponechávají hnědý lignin (odtud pak název "hnědá hniloba"). Destrukce dřeva, působená druhy rodu

40 Gloeophyllum, probíhá skrytě, uvnitř dřevěných prvků, jejichž povrch zůstává dlouho neporušený. Na povrchu napadených dřevěných prvků se objevují pouze drobné při-sedlé plodnice. Mycelium je světle oranžové až oranžovohnědé, na povrch dřeva však nevystupuje. Poškozené dřevo je zpočátku hnědožluté, později tmavohnědé až hnědočerné. Rozpadá se na drobné kostkovité úlomky, později až na prach. Druhy rodu Gloeophyllum mají relativně nízké požadavky na vlhkost (optimum mezi 30 až 40%) a vykazují vysokou odolnost vůči vyšším teplotám i silnějším mrazům. Díky těmto vlastnostem je nejčastěji nacházíme na více exponovaných místech dřevěných konstrukcí (krokvích, vrcholových vaznicích, pozednicích, krakorcích a ve zhlavích vazních trámů) Rod Trametes (outkovka) Z šesti druhů rodu Trametes se v praxi, na dřevě zabudovaném do staveb, nejčastěji setkáváme s druhem Trametes serialis (outkovka řadová) v menší míře, pak s druhem Trametes versicolor (outkovka pestrá). Oba druhy rodu Trametes patří mezi houby saprofytické tzn., jako živin využívají organických látek z odumřelých rostlinných organismů. Trametes serialis řadíme k houbám celulozovorní, tzn. z dřevní hmoty odbourává celulózovou složku a ponechává hnědý lignin (odtud i název "hnědá hniloba"). Trametes versicolor patří mezi houby ligninovorní, tzn., že z dřevní hmoty odbourává více ligninovou složku a ponechává světlou celulózu (odtud i název "bílá (vláknitá) hniloba"). V prostředí staveb tvoří houba plodnice ojediněle, mají plochý, rozlitý tvar v některých částech lehce přehrnutý. V mládí jsou bílé až béžové, postupně pak přechází přes různé odstíny hnědé až do hnědočerné. Povrchové mycelium je řídké, bílošedé, poději světle hnědé. Trametes serialis způsobuje silnou destrukci dřeva. Hniloba dlouho není na povrchu dřeva patrná, mycelium proniká do hloubky a prorůstá uvnitř prvku. Napadené dřevo jejím působením hnědne, kostkovitě se rozpadá a dá se rozemnout na prášek. Trametes versicolor způsobuje bílou vláknitou hnilobu, napadené dřevo jejím působením měkne, má houbovitý vzhled a jeho rozpad je spíše vláknitý

41 Druhy rodu Trametes mají vyšší požadavky na vlhkost (optimum mezi 40 až 45%). Nejčastěji se vyskytují na prvcích v kontaktu se zdivem nebo na prvcích zasypaných stavební sutí Metodika průzkumu poškození krovu Pro hodnocení dřevěných konstrukcí byla upravena původní 5- bodová stupnice hodnocení dřeva ve stavbě podle VVÚD Praha, pracoviště Březnice. Hodnocení kvality zabudovaného dřeva je následující: Stupeň 1 prvky bez znatelného poškození dřeva Dřevo s dobře čitelnou kresbou, bez barevných změn a stop po biotickém napadení. Konstrukční spoje jsou beze změn, průhyby a jiné deformace zanedbatelné. Fyzikální ochrana dřeva musí být zajištěna, preventivní chemická ochrana není nutná. Stupeň 2 prvky s drobným poškozením dřeva Dřevo s dobře čitelnou kresbou dřeva, lokálně se mohou vyskytovat drobné známky biotického poškození popř. požerkové chodbičky od larev dřevokazného hmyzu, místa se změněnou barvou vlivem působení hniloby. Přirozené vady jsou v mezích normy. Konstrukční spoje jsou beze změn, průhyby a jiné deformace zanedbatelné. Fyzikální ochrana dřeva musí být zajištěna, preventivní chemická ochrana není nutná. Riziková místa (záhlaví krokví a vazných trámů atd.) se doporučují ošetřit proti houbám a hmyzu podle ČSN Stupeň 3 prvky s poškozením dřeva Prvky s poškozením, dřevo se špatně čitelnou kresbou dřeva, požerkové chodbičky od larev dřevokazného hmyzu s čerstvou přítomností prachu a drtě, místa se změněnou barvou a kostkovitý a jiný rozpad dřeva vlivem působení hniloby, poškození nepřesahuje 1/2 průřezu prvku. Přirozené vady dřeva místy vybočují z normy (trhliny, suky). Konstrukční spoje jsou občas rozvolněné, objevují se průhyby a jiné deformace. Fyzikální ochrana dřeva musí být obnovena a trvale zabezpečena

42 Stupeň 4 prvky s rozsáhlým poškozením dřeva Prvky s rozsáhlým poškozením, dřevo se rozpadá na prach a kostky, barva dřeva je tmavá, dřevo si zachovává minimální mechanické vlastnosti, poškození přesahuje 1/2 průřezu prvku. Vyskytují se plodnice dřevokazných hub a hmyz ve všech vývojových stádiích. Přirozené vady dřeva vybočují z normy (trhliny, suky). Konstrukční spoje jsou rozvolněné, objevují se značné průhyby a jiné deformace. Fyzikální ochrana dřeva musí být obnovena a trvale zabezpečena. Chemická ochrana dřeva (včetně zdí a omítek ve styku a blízkosti dřeva) vyžaduje zvýšenou péči. Stupeň 5 prvky zcela destruované Prvky jsou biotickým poškozením zcela zničené, případně neexistují. Komplexní poškození se je natolik závažné, že může ohrozit funkci objektu. Napadení hnilobou může přecházet i do zdiva. Jedná se o havarijní stav konstrukce. 3.6 Rozpočet Sestavení rozpočtu spočívá v rozdělení konstrukce popsané projektem na části s určitými technickými vlastnostmi nebo s určitým způsobem provedení. Tyto části se ocení jednotkovou cenou (cenou za metr, kus apod.). Jednotkovou cenu čerpáme buď z ceníků, nebo určíme jiným způsobem. Část konstrukce vymezená popisem v ceníku a identifikovaná číselným kódem se nazývá položka. Obsah ceníkové položky může být dvojí: a) kompletní, tj. vyjadřující všechny náklady potřebné na zřízení dané konstrukce, tedy náklady na materiál, jeho dopravu, na práci (mzdu a odvody), na práci strojů (stroje), na provoz stavby, provoz stavební firmy (režie) a její rozvoj (zisk). b) montážní, tj. obsahující náklady na provedení konstrukce (mzdy, odvody, stroje, režie, zisk) a náklady na spojovací materiál. Hlavní materiál v těchto položkách není obsažen a rozpočtuje se další položkou dodávkou neboli specifikací materiálu. Tento druh položek je obvyklý u konstrukcí, jejichž hlavní

43 materiál je variabilní a vyskytuje se v mnoha funkčně stejných typech (např. z různých dřevin, nebo s určitým rozptylem průřezů) Ceník Program, který konzultant používá, obsahuje ceníky běžně užívaných položek stavebních a montážních prací, materiálů a agregovaných položek. Jednotková cena položek je přepočtena na aktuální cenovou hladinu. Položky sborníků obsahují rozbor jednotkové ceny (Materiál - Mzdy - Stroje - Odvody - OPN - Režie - Zisk) a umožňují tak detailní náhled na její skladbu

44 4 Výsledky 4.1 Místo stavby Stavba je umístěná ve vesnici Bohdalice, okres Vyškov, parcelní č. st. 67. Parcela je na vrcholku návrší, nad centrální částí obce. Kostel je dominantou obce a je blízko frekventované silnice. Obr. 35 Zobrazení objektu v katastrální mapě ( 4.2 Popis stavby Kostel je součástí občanské vybavenosti a slouží k pravidelným bohoslužbám a poskytování duchovních služeb. Základní kámen byl položen v roce 1807 a stavba byla dokončena roku 1814 ( Z toho vyplývá, že kostel byl postaven v době pozdního baroka. Vzhled kostela je ucelený a jednobarevný, výrazným prvkem je empírová lišta, nacházející se pod střechou a uprostřed výšky kostela, po celém obvodě

45 Zastřešení kostela je provedeno sedlovou střechou, na které jsou položeny pálené tašky, takzvaně bobrovka, kladené šupinovitě. Krov nad lodí přechází do krovu nad presbytářem, přičemž je snížen hřeben. Závěr presbytáře je rovný se zkosenými rohy. Obr. 36 Foto kostela ( 4.3 Popis krovu Typologicky lze krov zařadit do doby stavby kostela, jelikož na sloupku druhé plné vazby od věže je zřetelně vyznačen letopočet Materiál krovu je z ručně tesaných smrkových a jedlových trámů, což je ve výstavbách v tomto období standartní

46 Obr. 37 3D model celého krovu

47 4.3.1 Krov nad lodí Krov lodi je krokevní soustavy s dvěma hambalky, s rozvinutým podélným vázáním, ležatou stolicí vyspělého typu s pětibokými prahy a pětibokou vaznicí (ližinou), s věšadlem tvořeným dvěma složenými sloupky v plných vazbách vzepřených podkrokevní vzpěrou od hambalku do sloupku. Jednotlivé sloupky věšadel jsou rozepřeny ve výšce rozpěr ležaté stolice pod hambalky a navíc zavětrováni diagonálními vzpěrami do V a pásky mezi sloupky a rozpěrami. Krov je uložen na dvou pozednicích, v podélném směru jsou rozpěry mezi plnými vazbami kříženy diagonálními vzpěrami. Nad lodí jsou čtyři plné vazby, mezi každou z nich jsou tři vazby prázdné. Ty jsou na kráčatech do výměny mezi vaznými trámy. Strana krovu u věže byla dříve jen jako valba, a krokve ve valbě jsou vyřezány a následně byla vystavěná věž. Původní hambálky byly zazděny do stěny věže. Od nárožních krokví byly do hřebenu namontované nové krokve, čímž vzniklo prodloužení hřebene až k věži Obr. 38 3D model krovu nad lodí Použité spoje Na krovu je použito klasických tesařských spojů pocházejících z období, kdy byl krov postaven. Dle stop kolem spojů bylo použito i tradiční nářadí pro toto období, a tím jsou speciální sekery, například lícovka a křížovka

48 Aby bylo věšadlo funkční a fungovalo tak, jak má, jsou do něj ukotveny krokve pomocí hřbetní zarážky a hned pod nimi i vzpěry. Pro jednoduchost výroby je zde spoj, který se nazývá čelní zarážka. Obr. 39 Spojení věšadla s krokví a vzpěrou Oba hambálky jsou začepované do krokve, čep je klasiky 1/3 z průřezu. Dlab je vydlabán větší s ohledem na montáž, jak lze vidět na obr. 40. Takto je vydlabán i dlab u spodního hambálku. Vzpěra je přeplátovaná s horním hambálkem a do spodního hambálku je začepována. Obr. 40 Spojení hambálku se vzpěrou a krokví Kolem hlavy sloupku je nejvíce vytvořených spojů. Na hlavě ležatého sloupku je vytvořen čep, který podpírá pětibokou vaznici, na hlavě sloupku je také rozpor do kterého je začepovaná rozpěra. Pro zvýšení stability je do ležatého sloupku a rozpěry začepován pásek. První hambálek, jak bylo uvedeno výše, je začepován do krokve a ze spodní strany je vytvořen kamp, pro propojení s pětibokou vaznicí

49 Obr. 41 Spoje okolo hlavy ležatého sloupku U paty sloupku je také hodně spojů, na patě sloupku je vytvořen čep, pro něj je v pětibokém prahu vytvořen dlab. Pětiboký práh je fixován na vazný trám pomocí křížového kampu, vedle kampu je dlab pro fixaci čepu krokve, který je zajištěn dřevěným hřebem. Stejně tak je zajištěná výměna, která je z boku začepovaná do vazného trámu. Obr. 42 Spoje okolo paty sloupku

50 4.3.2 Krov nad presbytářem Nad presbytářem je krov stejné konstrukce, pouze menšího rozpětí a nižší výšky hřebene, tím je možnost absence věšadla. Plná vazba je pouze jedna. Přechod do presbytáře je proveden nárožím a úžlabím s plnými vazbami ležaté stolice, opřenými do sloupku poslední plné vazby před presbytářem. Uzávěr presbytáře valbou je proveden obdobně se sloupky ležaté stolice v zárožích. U věže jsou boční pultové střechy s valbami, opět provedení stejné jako u ležaté stolice v nároží. Spoje jsou obdobné jako v krovu na lodi. Obr. 43 3D model krovu nad presbytářem Krov nad sakristií Nad sakristií se nachází pultová střecha, konstrukce krovu je krokevní krov s hambalkem a vzpěrami přes sloupek do hambalku. tzv. klasicistní krov s dvěma nárožími

51 Obr. 44 3D model krovu nad sakristii Obr. 45 Foto nároží krovu nad sakristii

52 4.4 Rozsah poškození Veškeré poškození je zakresleno ve výkresové dokumentaci. Pro lepší přehled a ponoření do problematiky poškození byl vytvořen 3D model a do něj zakresleno veškeré poškození, které se musí v dané situaci brát v potaz. Obr. 46 Vysvětlivky pro 3D modely poškození Obr. 47 Celý krov s vyznačeným poškozením

53 Obr. 48 Poškození v nároží mezi krovy nad presbytářem a lodí Obr. 49 Poškození krovu okolo věže Jak je vidět na 3D modelech, největší problém pro funkčnost je lokální napadení hnilobou a v nejvíce problematických místech konstrukce střechy a to např. v nárožích, protože v těchto místech do konstrukce zatékalo

54 4.4.1 Rozsah poškození konstrukcí dřevokazným hmyzem Některé prvky z konstrukce krovu vykazují napadení tesaříkem krovovým (Hylotrupes bajulus). Jedná se zejména o pozednice a vazné trámy. Při průzkumu také byly detekovány výletové otvory červotoče proužkovaného (Anobium punctatum). Požerky nejsou čerstvé a jsou zpozorovatelné na všech prvcích. Ani jedno napadení není nyní aktivní a bylo identifikováno dle výletových otvorů. Obr. 50 Tesařík krovový ( Obr. 51 Červotoč proužkovaný (

55 4.4.2 Rozsah poškození konstrukcí dřevokaznými houbami Trvale zvýšená vlhkost dřeva způsobená zatýkáním do konstrukce krovu. Nejvýraznější problém je u pultových střech věže, a to u krokví. Další kritické místo je zhlaví vazných trámů v úžlabí. Rovněž je silně poškozen sloupek poslední plné vazby, a k tomu navazující rozpěra a vzpěra v podélném směru Vyhodnocení laboratorní kultivační analýzy a smyslového posouzení vzorků dřeva Vzorek B1 Bohdalice Táhlo klenby Příznaky aktivního napadení dřevokaznými houbami (nativní mycelium, plodnice) nebyly makroskopicky ani mikroskopicky zjištěny. Ve vzorku je makroskopicky patrná změna barvy (celkové ztmavnutí, světlé skvrny) a struktury (rozpad na hranolky, drobné segmenty a prach) dřeva, vyvolaná pravděpodobně spolupůsobením některých celulózovorních a ligninovorních dřevokazných hub. Kultivačně prokázána přítomnost životaschopných zárodků dřevokazných hub rodu Coniophora (koniofora) a Trametes (outkovka) v latentním stádiu. Stopy poškození způsobeného larvami dřevokazného hmyzu nebyly zjištěny Vzorek B2 Bohdalice Nárožní krokev u věže vpravo Příznaky aktivního napadení dřevokaznými houbami (nativní mycelium, plodnice) nebyly makroskopicky ani mikroskopicky zjištěny. Ve vzorku je makroskopicky patrná změna barvy (celkové zesvětlení) a struktury (rozpad na vlákna a drobné segmenty) dřeva, vyvolaná pravděpodobně působením některých ligninovorních dřevokazných hub. Kultivačně byla prokázána přítomnost životaschopných zárodků dřevokazných hub rodu Trametes (outkovka) v latentním stádiu. Stopy poškození způsobeného larvami dřevokazného hmyzu nebyly zjištěny

56 Vzorek B3 Bohdalice Sloupek 4. plné vazby Příznaky aktivního napadení dřevokaznými houbami (nativní mycelium, plodnice) nebyly makroskopicky ani mikroskopicky zjištěny. Ve vzorku je makroskopicky patrná změna barvy (celkové zesvětlení) a struktury (rozpad na vlákna a drobné segmenty) dřeva, vyvolaná pravděpodobně působením některých ligninovorních dřevokazných hub. - Kultivačně byla prokázána přítomnost životaschopných zárodků dřevokazných hub rodu Trametes (outkovka) v latentním stádiu. - Stopy poškození způsobeného larvami dřevokazného hmyzu nebyly zjištěny. 4.5 Návrh sanace Je vytvořen na základě konzultace s Ing. Miroslavem Navrátilem v takovém rozsahu, v kterém byl zadán vlastníkem stavby. Návrhy na jednotlivé konstrukce jsou vytvořeny formou výkresů Krovová konstrukce Podstatou navrhovaného řešení sanace je cílená výměna části nebo celých prvků krovu. Jako hlavní poškození bylo zjištěno napadení hnilobami, viz kapitola Prvky napadané hnilobami je bezpodmínečně nutné odstranit a nahradit novými. Při výměně bude nutné dbát vysoké technologické přesnosti při osazování nového materiálu na stávající zdivo, které vykazuje zvýšenou vlhkost. Takové zdivo musí být chemicky ošetřeno proti dřevokazným houbám, jinak nastane stejný problém ve styku dřevo a zdivo. Naopak, výměna prvků, které jsou napadeny hmyzem, je navržena v takovém rozsahu, který eliminuje poškozené prvky a zachová všechny statické funkce prvků a krovu jako celku. Některé prvky jsou napadeny jen povrchově, proto nejsou uvedeny v návrhových výkresech, neboť toto napadení není potencionálně nebezpečné a není nutná výměna, ani oprava těchto prvků. Pro každý prvek s možným povrchovým poškozením hmyzem byla stanovena kritéria rozsahu poškození v souladu se statickým i dynamickým

57 namáháním prvku. Zejména byly posouzeny spoje na přenosy sil ve spojení prvků. Povrchové poškození ponechávaných prvků tedy nijak neohrožuje jejich funkci. Naopak, demontáž a výměna takového prvku může být na škodu v případě nesprávného provedení spoje, nebo vložení materiálu s horšími mechanickými vlastnosti, než prvek původní a mírně poškozený. Pro lepší orientaci v problematice návrhu sanace byl vytvořen 3D model a do něj zakresleny prvky, které jsou vyměněny kompletně, prvky na kterých je vytvořena protéza poškozené části a prvky které se musí demontovat kvůli montáži. Obr. 52 Vysvětlivky pro 3D modely sanace Obr. 53 3D model - návrh sanace, krovu nad presbytářem a lodí

58 Obr. 54 3D model - návrh sanace krovu nad lodí u věže Obr. 55 3D model - návrh sanace krovu nad presbytáře a přechodu do krovu nad lodí

59 Tab. 1 Výpis prvků krovu nad lodi a presbytářem VÝPIS MATERIÁLU Č PRVEK ŠÍŘKA (mm) VÝŠKA (mm) DÉLKA (mm) OBJEM (m3) PLOCHA (m2) POSTUP 1 NÁMĚTEK ,068 2,08 VÝMĚNA 2 KROKEV ,135 3,6 VÝMĚNA 3 PĚTIBOKÁ VAZNICE ,035 0,76 VÝMĚNA 4 HAMBALEK ,128 3,2 VÝMĚNA 5 HAMBALKOVÁ VÝMĚNA ,026 0,64 VÝMĚNA 6 HAMBALEK ,052 1,28 VÝMĚNA 7 KROKEV ,068 1,8 VÝMĚNA 8 HAMBALEK ,077 1,92 VÝMĚNA 9 KROKEV ,09 2,4 VÝMĚNA 10 ROZPĚRA ,096 2,16 PROTÉZA 11 HAMBALEK ,077 1,92 PROTÉZA 12 KROKEV ,068 1,8 PROTÉZA 13 HAMBALEK ,077 1,92 VÝMĚNA 14 KROKEV ,068 1,8 VÝMĚNA 15 HAMBALEK ,052 1,28 VÝMĚNA 16 KROKEV ,068 1,8 VÝMĚNA 17 SLOUPEK PLNÉ VAZBY PV ,272 5 VÝMĚNA 18 VAZNÝ TRÁM ,106 1,84 PROTÉZA 19 NÁMĚTEK ,068 2,08 VÝMĚNA 20 KROKEV ,135 3,6 VÝMĚNA 21 POZEDNICE 2 á 2m ,084 2,32 PROTÉZA 22 PĚTIBOKÝ PRÁH ,1 1,8 PROTÉZA 23 SLOUPEK NÁROŽNÍ VAZBY NV ,164 3 PROTÉZA 24 VZPĚRA PODÉL.VÁZÁNÍ ,12 3,1 VÝMĚNA 25 NÁROŽNÍ KROKEV VAZBY NV ,205 5,12 PROTÉZA 26 PÁSEK NÁROŽNÍ VAZBY NV ,061 1,54 VÝMĚNA 27 KROKEV ,045 1,2 PROTÉZA 28 VZPĚRA ONDŘEJSKÉHO KŘÍŽE PODÉLNÉHO VÁZÁNÍ ,144 3,72 PROTÉZA 29 ROZPĚRA STŘEDOVÉHO PODÉLNÉHO VÁZÁNÍ ,064 1,44 PROTÉZA 30 SLOUPEK VĚŠADLA PLNÉ VAZBY PV ,288 6,08 PROTÉZA 31 HAMBALKOVÁ VÝMĚNA 2. HAMBALKU ,023 0,6 VÝMĚNA 32 KROKEV ,068 1,8 VÝMĚNA 33 PĚTIBOKÝ PRÁH ,1 1,8 PROTÉZA 34 KROKEV ,202 5,4 VÝMĚNA 35 KRÁTČE VOLNÉ ,053 0,92 VÝMĚNA 36 POZEDNICE 2 á 2m ,084 2,32 PROTÉZA 37 NÁMĚTEK ,068 2,08 VÝMĚNA 38 NÁMĚTEK ,084 2,6 VÝMĚNA 39 POZEDNICE 2 á 2m ,084 2,32 PROTÉZA 40 VAZNÝ TRÁM ÚŽLABNÍ VAZBY UV ,132 2,3 PROTÉZA 41 PĚTIBOKÝ PRÁH ,1 1,8 PROTÉZA 42 VZPĚRA PODÉL.VÁZÁNÍ ,024 0,62 PROTÉZA 43 KROKEV ,045 1,2 PROTÉZA 44 KRÁTČE VOLNÉ ,053 0,92 VÝMĚNA 45 HORNÍ ROZPĚRA STŘEDOVÉHO PODÉLNÉHO VÁZÁNÍ ,052 1,28 PROTÉZA 46 KROKEV ,09 2,4 PROTÉZA 47 NÁMĚTEK ,068 2,08 VÝMĚNA 48 NÁMĚTEK ,084 2,6 VÝMĚNA 49 KROKEV ,09 2,4 PROTÉZA 50 SLOUPEK ÚŽLABNÍ VAZBY UV ,055 1 PROTÉZA 51 PĚTIBOKÝ PRÁH ,1 1,8 PROTÉZA 52 VAZNÝ TRÁM ÚŽLABNÍ VAZBY UV ,159 2,76 PROTÉZA 53 PĚTIBOKÝ PRÁH ,1 1,8 PROTÉZA CELKEM 4, Vodorovné nosné konstrukce Vodorovné nosné konstrukce se nalézají pouze pod krovem sakristií. Pro sanaci musí být nejdříve odkryta cihelná dlažba ( půdovky ) uložená v zásypu, pod kterým se nalézá horní záklop, který musí být také demontován