MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ
|
|
- Simona Blažková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ VYUŽITÍ SÓJOVÝCH BOBŮ VE VÝŽIVĚ BROJLEROVÝCH KUŘAT DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Martina Lichovníková, Ph.D. Diplomant: Bc. Vojtěch Rada BRNO 2010
2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Využití sójových bobů ve výživě brojlerových kuřat vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu použité literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 23. dubna Bc. Vojtěch Rada 2
3 PODĚKOVÁNÍ: Dovoluji si touto cestou poděkovat vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Martině Lichovníkové, Ph.D. za odborné a metodické vedení, konzultace a věcné připomínky při zpracování diplomové práce. Pokusy byly financovány ze dvou projektů, a to Inovační voucher 2010, který byl získán prostřednictvím Jihomoravského Inovačního Centra za podpory Jihomoravského kraje, města Brna a Evropské unie za účelem podpory spolupráce mezi komerční a akademickou sférou a díky projektu TP 2/2010 Vliv vybraných vlivů chovatelského prostředí na reprodukční a produkční ukazatele v chovu zvířat uskutečněného na Ústavu chovu a šlechtění zvířat, oddělení Chovu drůbeže zajišťující Interní grantovou agenturou Mendelovy univerzity v Brně. 3
4 ABSTRAKT V pokusech s kuřaty chovanými na maso hybridní kombinace Ross 308 byly provedeny tři na sebe navazující experimenty. Všechny pokusy se věnovaly sledováním vlivu náhrad sojového extrahovaného šrotu v krmných směsí pro kuřata chovaná na maso. V prvním pokusu byla sledována intenzita růstu, konverze krmiva, kvalita JUT, retence a stravitelnost živin, zdánlivá ileální stravitelnost aminokyselin (Lys, Met, Tyr, His, Arg, Pro, Ser, Glu) a ekonomika pokusného zásahu. Ve druhém pokusu byla sledována intenzita růstu, konverze krmiva, velikost pankreatu a ekonomika pokusného zásahu. Ve třetím pokusu byla sledována intenzita růstu, konverze krmiva a ekonomika pokusného zásahu. Pokusné období bylo od 10. dne věku do 38. dne věku (do 35. dne věku u prvního pokusu) a skupiny kuřat příjmaly krmné směsi s různým obsahem extrudované a neextrudované plnotučné sóje. Jako kontrolní skupina (K) byla kuřata krmené směsí s obsahem sojového extrahovaného šrotu a sojového oleje. Statisticky průkazné rozdíly (P<0,05) v intenzitě růstu a konverzi krmiva byly zjištěny u skupin kuřat krmených směsí s 16 % obsahem plnotučné sóje a kuřat krmených směsí s 12 % obsahem neextrudované plnotučné sóje, kdy tyto skupiny dosahovaly nižší živou hmotnost a horší konverzi krmiva oproti kontrolní skupině. Mezi ostatními skupinami nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P<0,05) v intenzitě růstu a konverzi krmiva oproti kontrole. Nebyl prokázán vliv zkrmování plnotučné sóje na kvalitu JUT. Zkrmování extrudované plnotučné sóje mělo statisticky průkazný (P<0,05) pozitivní vliv na zdánlivou ileální stravitelnost lysinu, methioninu, argininu, tyrosinu, histidinu, serinu a kyseliny glutamové v porovnání s kontrolou. Byl prokázán statisticky průkazný (P<0,05) vliv zkrmování plnotučné sóje, extrudované i tepelně neošetřené, na velikost pankreatu u kuřat chovaných na maso o proti kontrolní skupině. Na základě výsledků lze doporučit používání krmných směsí s obsahem extrudované plnotučné sóje s obsahem do 12 %, případně s obsahem tepelně neošetřené plnotučné sóje s obsahem do 10 % bez průkazného vlivu na konverzi krmiva a na finální živou váhu kuřat chovaných na maso. Klíčová slova: kuřata, plnotučná sója, extruze, růst, konverze, stravitelnost 4
5 ABSTRACT In experiments with broilers chicken Ross 308 have been performed on three consecutive experiments. All experiments was conducted to determine the impact of soybean meal substitution in feed mixtures for broilers chickens. In the first experiment was monitored growth intensity, feed conversion, carcass quality, nutrient retention and digestibility, apparent ileal digestibility of amino acids (Lys, Met, Tyr, His, Arg, Pro, Ser, Glu) and experimental economics intervention. In the second experiment was monitored growth intensity, feed conversion, pancreas size and economy of the experimental intervention. In the third experiment was monitored growth intensity, feed conversion and economics of the experimental intervention. The experimental period was from 10th to 38th day of age (only the first experiment was until 35 days of age) and a group of broilers was fed by feed mixture with different content of extruded or non-extruded full-fat soybean. As a control group (K) broilers were fed by feed mixture containing soybean meal and soybean oil. Statistically significant differences (P <0.05) in the growth intensity and feed conversion were found in groups of broilers fed with a mixture containing 16% extruded full-fat soybean and a mixture containing 12% non-extruded full-fat soybean, when the group reached a lower body weight and worse feed conversion compared with the control group. Among the other groups was not statistically significant difference (P <0.05) in the growth intensity and feed conversion compared to control. There were no effects of feeding full-fat soybean on carcass quality. Feeding extruded full-fat soybeans was statistically significant (P <0.05) positive effect on the apparent ileal digestibility of lysine, methionine, arginine, tyrosine, histidine, serine and glutamic acid compared to control. Showed a statistically significant (P <0.05) effect of feeding full-fat soybeans, extruded and non-extruded, the size of the broilers pancreas in broilers compared of the control group. Based on the results we recommend the use feed mixture containing extruded full-fat soybean no more than 12% or 10% of non-extruded full fat soybean with no demonstrable effect on feed conversion and final live weight of. Key words: broilers, full-fat soybean, extrusion, growth, conversion, digestibility 5
6 OBSAH 1. ÚVOD PŘEHLED LITERATURY Význam dusíkatých látek ve výživě drůbeže Dusíkaté látky Aminokyseliny Potřeba dusíkatých látek pro kuřata chovaná na maso Koncepce ideálního proteinu Trávení a vstřebávání dusíkatých látek u drůbeže Fyziologie trávení Stravitelnost dusíkatých látek v žaludku a tenkém střevě Dusíková bilance Stravitelnost aminokyselin Sója luštinatá Sojové boby Sojový extrahovaný šrot Sojový olej Antinutriční látky v sóji a sojových krmivech Inhibitor trypsinu Estrogeny Lektiny Antigenní bílkoviny Neškrobové polysacharidy Saponiny Eliminace antinutričních látek sóje Tepelné ošetření sóje Extruze
7 Vliv tepelného ošetření na bílkoviny sóji Hodnocení účinnosti eliminace tepelného ošetření sóje Světový obchod se sójou a sojovým extrahovaným šrotem CÍL PRÁCE MATERIÁL A METODIKA VÝSLEDKY DISKUZE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
8 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1 Porovnání ideálního proteinu ve výživě kuřat chovaných na masa...18 Tabulka č. 2 Nutriční profil sojových bobů (%) (Leeson a Summers, 2005)...26 Tabulka č. 3 Nutriční profil SEŠ (%) (Lesson a Summers, 2001)...27 Tabulka č. 4 Nutriční profil SO (%)4 (Vyskočil et al., 2008)...28 Tabulka č. 5 Složení a obsah živin KS BR1 Pokus I, II, III 39 Tabulka č. 6 Složení KS BR2 (%) Pokus I...39 Tabulka č. 7 Složení KS BR2 (%) Pokus II a...44 Tabulka č. 8 Složení KS BR2 (%) Pokus II b...44 Tabulka č. 9 Složení KS BR2 (%) Pokus III...46 Tabulka č. 10 Vliv zkrmování EPS a NEPS na intenzitu růstu kuřat (g) Pokus I...49 Tabulka č. 11 Vliv zkrmování EPS a NEPS na konverzi krmiva (kg/kg) - Pokus I...50 Tabulka č. 12 Vliv zkrmování EPS a NEPS na ukazatele kvality JUT...50 Tabulka č. 13 Vliv zkrmování EPS a NEPS na retenci a stravitelnost živin...51 Tabulka č. 14a Vliv zkrmování EPS a NEPS na zdánlivou ileální stravitelnost lysinu, methioninu, argininu a tyrosinu (%)...53 Tabulka č. 14b Vliv zkrmování EPS a NEPS na zdánlivou ileální stravitelnost histidinu, prolinu, serinu a kyseliny glutamové (%)...53 Tabulka č. 15 Ekonomické zhodnocení pokusného zásahu (%) Pokus I...54 Tabulka č. 16 Vliv zkrmování EPS a NEPS na intenzitu růstu kuřat (g) Pokus II...56 Tabulka č. 17 Vliv zkrmování EPS a NEPS na konverzi krmiva (kg/kg) Pokus II...56 Tabulka č. 18 Vliv zkrmování EPS a NEPS na velikost pankreatu...58 Tabulka č. 19 Ekonomické zhodnocení pokusného zásahu (%) Pokus II...58 Tabulka č. 20 Vliv zkrmování EPS na intenzitu růstu kuřat (g) pokus III...61 Tabulka č. 21 Vliv zkrmování EPS na konverzi krmiva a úhyn Pokus III...59 Tabulka č. 22 Ekonomické zhodnocení pokusného zásahu (%) Pokus III...60 Graf 1 Největší světoví producenti sóje luštinaté za rok 2009 (mil.tun)...35 Graf 2 Světová produkce olejnin za rok 2009 (Anonym 2, 2010)...35 Graf 3 Využití sojového extrahovaného šrotu v USA (2009) (Anonym 5, 2010)...36 Graf 4 Vliv zkrmování EPS a NEPS na intenzitu růstu kuřat - Pokus I...48 Graf 5 Vliv zkrmování EPS a NEPS na intenzitu růstu kuřat - Pokus II...57 Graf 6 Vliv zkrmování EPS na intenzitu růstu kuřat pokus III
9 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BBI inhibitor Bowmanova-Birkova typu BR1 krmná směs pro kuřata chovaná na maso do 10. dne věku BR2 krmná směs pro kuřata chovaná na maso od 10. dne věku BTS biologická testační stanice EPS extrudovaná plnotučná sója JUT jatečně upravené tělo KS krmná směs ME N metabolizovatelná energie korigovaná na dusíkovou rovnováhu MJ megajoul N - dusík NEPS neextrudovaná plnotučná sója NL dusíkaté látky NRC national research council NSP neškrobové polysacharidy SEŠ sojový extrahovaný šrot SO sojový olej STI - Kunitzův inhibitor trypsinu ÚKZÚZ Ústřední kontrolní zkušební ústav zemědělský USDA Ministerstvo zemědělství USA 9
10 1. ÚVOD Živočišná výroba je podstatnou součástí zemědělství, přičemž chov drůbeže je nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím. Jedním z hlavních produktů chovu drůbeže je kuřecí maso získávané výkrmem masných hybridů. Drůbeží maso z kuřat chovaných na maso má vysokou nutriční a biologickou hodnotu, je lehce stravitelné, šťavnaté a mírně protučnělé a ve vyspělých státech (Evropa, Severní Amerika) zaujímá významné místo v sortimentu lidské výživy. Z údajů situační a výhledové zprávy Drůbež a vejce vydané MZe ČR v červnu 2010 vyplývá (Roubalová, 2010), že jen za posledních 15 let se bezmála zvojnásobila spotřeba drůbežího masa v České republice; z 13 kg/rok/os. v roce 1995 na více jak 25 kg/rok/os. v roce 2009, a taktéž počet kuřat chovaných na maso se téměř zdvojnásobil (z tis. ks v roce 1995 na tis. ks v roce 2009). Masní hybridi se vyznačují vrozenou vysokou intenzitou růstu, jednou z nejranějších ze všech hospodářských zvířat, a relativně nejméně náročným procesem chovu. Intenzita růstu kuřat chovaných na maso je ovlivňována mnoha faktory, kdy za nejvýznamnější se považuje, hned vedle genetiky, faktor výživy. Dle Splítka (1994) je používání kvalitních krmných směsí hlavním předpokladem vysoké užitkovosti drůbeže. Pro plné využití tohoto genetického potenciálu byla na základě mnohaletého výzkum a opakovaných pokusů stanovena norma potřeby živin. Problematice výživy drůbeže se věnuje ve světe mimořádná pozornost (NRC 1994, Leeson and Summers 2005, Zelenka 2007, aj.). Nejvýznamnější sledované živinové parametry jsou dusíkaté látky (NL) a energie. NL a jejich role ve výživě drůbeže jsou významné jak z hlediska výživářského tak i z ekonomického. Drůbež potřebuje NL v množství, které zabezpečuje dostatek esenciálních aminokyselin a také dostatek aminokyselin poloesenciálních a neesenciálních nebo látek potřebných pro jejich tvorbu (Zelenka a Zeman, 2006). Po legislativním omezení využívání řady živočišných krmiv ve výživě zvířat, se NL více uhrazují přostřednictvím rostlinných krmiv. Dominantní postavení v úhradě NL a taktéž hojně importovaným krmivem je sojový extrahovaný šrot (SEŠ). SEŠ se vyznačuje vysokým obsahem NL (44 48 %) a poměrně dobrým profilem aminokyselin, ale relativně nižším obsahem energie (9,34 9,70 MJ/kg ME N ). SEŠ je často považována 10
11 jako zlatý standard vzhledem k ostatním proteinům (Cromwell, 2000). Výchozí surovinou pro SEŠ jsou boby soje luštinaté ze kterých se při výrobě organickými rozpouštědly vyextrahuje olej a SEŠ je považován za vedleší produkt. Sóju si ve středoevropských podmínkách zpravidla nedokážeme v dostatečném množství vypěstovat a tak jsme odkázáni na její dovoz. Obsah oleje, který se ze sóje získá při extrakci, poklesne z 20 % u surové soji, na 1-2 % u SEŠ. Vyextrahováním oleje se taktéž sníží obsah energie, kterou při sestavání receptur krmných směsí musíme dodávat formou jiného, energeticky bohatého krmiva. Soja je po stránce jak obsahu NL (40 %) tak i koncetrace energie (14,67 MJ/kg ME N ) bohatou surovinou a může být tedy využívána jako zdroj NL a energie v krmných směsích. Ovšem její zužitkování je do značné míry limitováno formou jejích úprav. Jedním z majoritních důvodů je obsah antinutriční látky inhibitoru trypsinu (TI), který do značné míry omezuje využitelnost NL a působí tak inhibičně na růst. TI můžeme eliminovat především teplnou úpravou. Zeman et al., (2006) uvádí že TI je po chemické stránce protein a řadí se do skupiny inhibitorů proteáz. V diplomové práci jsem se zabýval studiem využití extrudované plnotučné soji jako náhrady SEŠ ve výživě kuřat chovaných na maso. V pokusech provedených na kuřatech jsem se dále zaobíral možností využití tepelně neošetřené soje s hypotézou, že nové moderní odrůdy soje mají nižší obsah TI (Herkelman et al. 1992), tudíž by bylo možné její šírší využití v surovém stavu a ušetřila by se tak nákladná extruze. 11
12 2. PŘEHLED LITERATURY 2.1. Význam dusíkatých látek ve výživě drůbeže Dusíkaté látky Dusíkaté látky (NL) jsou skupinou živin, které patří svým charakterem do stavebních živin, přičemž část z nich může být využita v organismu jako energetický zdroj (Zeman et al., 2006). Pro výživářské účely jsou NL definovány jako dusík stanovený metodou podle Kjeldahla vynásobený koeficientem 6,25. Koeficient vychází z toho, že bílkoviny běžných krmiv obsahují v průměru 16 % dusíku (Zelenka, 2007). NL jsou ve výživě zvířat nezastupitelné a existence živočichů a jejich produkce jsou podmíněny přítomností a zdroji využitelných forem dusíkatých látek (Zeman et al., 2006). Z hlediska výživy zvířat rozdělujeme NL na bílkoviny, které jsou složeny z aminokyselin a udávají biologickou hodnotu dané bílkoviny a na dusíkaté látky nebílkovinné povahy, což je skupina látek od nejjednodušších (amoniak, volné, dusičnany, aj.) až po složitější sloučeniny (aminy, amidy, peptidy, nukleové kyseliny, glykosidy, alkaloidy, aj.) (Veselý et al., 1988). Bílkoviny jsou velké biomolekuly, nacházející se v každém živém organismu. Existuje mnoho různých typů bílkovin a také jejich biologické funkce v organismu se liší. Všechny bílkoviny, nezávisle na tom kde se vyskytují, jsou vystavěny z mnoha aminokyselinových jednotek spojených do dlouhých řetězců (McMurry, 2007) Aminokyseliny Aminokyseliny, jak už naznačuje název, jsou difunkční sloučeniny, obsahují současně bazickou aminoskupinu a kyselou skupinu karboxylovou. Aminokyseliny jsou významné biologické stavební jednotky, což je umožněno jejich schopností spojovat se do dlouhých řetězců amidovými (peptidovými) vazbami mezi skupinou NH 2 jedné aminokyseliny a skupinou COOH druhé aminokyseliny (McMurry, 2007). Aminokyseliny jsou získávány hydrolýzou bílkovin enzymy, kyselinami či zásadami (Dryden, 2008). Aminokyseliny se vyskytují ve dvou izomérech: jako D-aminokyseliny a L- aminokyseliny. Všechny aminokyseliny obsahují asimetrický alfa uhlík. Sloučeniny 12
13 s asimetrickým uhlíkem mohou otáčet rovinu polarizovaného světla buďto doprava, jedná se pak o D-izoméry, nebo doleva a ty se označují jako L-izoméry (Cheeke a Dierenfeld, 2010). Tkáně zvířat obvykle neobsahují D-formu aminokyselin a předtím, než zvíře může využít D-aminokyseliny musí je převést na L-formu (Lewis a Baker, 1995). DL-methionin je používán jako krmné aditivum, zatímco lysin je používán pouze ve formě L-izoméru (Cheeke a Dierenfeld, 2010). Zvířata se liší v tom do jaké míry dovedou převést a využít D- formu aminokyselin. D-lysin zvířata nemohou využít vůbec, ale D-methionin je zvířaty využit dobře. Obecně se dá říct, že drůbež dokáže lépe využívat D- formu aminokyselin (s výjimkou tryptofanu) než ostatní zvířata (Lewis a Baker, 1995). Z nutričního hlediska rozdělujeme aminokyseliny do dvou skupin: esenciální, které si drůbež nedokáže syntetizovat buď vůbec, nebo je nedokáže syntetizovat v dostatečné míře a je odkázána na jejich příjem v potravě a neesenciální, které dokáže syntetizovat z ostatních aminokyselin. Esenciální aminokyseliny musí být dodány potravou, ale pokud neesenciální aminokyseliny v potravě chybí, může je organismus vytvářet. Přítomnost dostatečného množství neesenciálních aminokyselin v krmivu snižuje nutnost jejich tvorby z esenciálních aminokyselin (NRC, 1994). Třetí skupinou jsou poloesenciální aminokyseliny (Zelenka, 2006). i. Esenciální aminokyselin Mezi esenciální aminokyseliny pro drůbež patří lysin, threonin, tryptofan, histidin, fenylalanin, leucin, isoleucin, methionin, valin, arginin. Lysin a threonin nemohou kuřata vytvářet vůbec, protože nemají pro jejich syntézu potřebné transaminázy, ostatní esenciální aminokyseliny mohou být v těle syntetizovány, ale ne v dostatečném množství. Jejich syntéza je spíše teoretickou možností, protože krmivo neobsahuje dostatečné množství příslušných ketokyselin, potřebných pro jejich syntézu. V krmivu tedy musíme dodat všechny potřebné esenciální aminokyseliny. Esenciální aminokyselinou se může stát i glycin, který je potřebný pro tvorbu kyseliny močové jako odpadního produktu dusíkového metabolismu. Pro syntézu jedné molekuly kyseliny močové je potřeba jedné molekuly glycinu, ten se může vytvářet ze serinu. Jeho produkce pro úhradu potřeb spojených 13
14 s intenzivním růstem a syntézu kyseliny močové může však být nedostatečná (Zelenka, 2011). ii. Poloesenciální aminokysliny Poloesenciální aminokyseliny mohou být v organismu syntetizovány, avšak pouze z některé z esenciálních aminokyselin (cystein z methioninu, tyrosin z fenylalaninu). Zatímco potřeba fenylalaninu může být uhrazena pouze fenylalaninem, potřeba tyrosinu může být uhrazena jak tyrosinem tak fenylalaninem. Cystein, pokud není dostatečně obsažen v krmivu může být uhrazen methioninem, methionin však cysteinem uhrazen být nemůže. Methionin s cysteinem se řadí mezi sirné aminokyseliny (Zelenka, 2006). Selenocystein, který je potřebný pro tvorbu glutation peroxidázy, důležitého antioxidačního prvku, obsahuje místo síry selen a může být syntetizován ze serinu (Zelenka, 2011). iii. Neesenciální aminokyseliny Skupina neesenciálních aminokyselin obsahuje alanin, prolin, serin, kyselinu asparagovou, arginin, kyselinu glutamovou a glutamin. Tyto aminokyseliny mohou být v organismu syntetizovány, avšak pouze z jiných neesenciálních nebo esenciálních aminokyselin (Zelenka, 2006). U drůbeže jsou pro syntézu neesenciálních aminokyselin v organismu použity uhlíkaté kostry z metabolismu sacharidů. Například aminokyseliny jako je serin a glycin pochází z 3- fosfoglycerové kyseliny, alaninu a kyseliny pyrohroznové. (Yadalam, 2005). Z ekonomického ani biologického hlediska nebývá syntéza z esenciálních aminokyselin výhodná (Zelenka, 2006). Zvíře potřebuje všechny aminokyseliny v určitém vzájemném poměru. Esenciální aminokyselina, jejíž nedostatečné zastoupení v dusíkatých látkách limituje využití ostatních aminokyselin, a tím zvyšuje nároky na množství dusíkatých látek v krmné směsi nebo limituje užitkovost hospodářských zvířat při nezměněném množství dusíkatých látek, se nazývá limitující aminokyselinou. V pořadí limitujících aminokyselin se u drůbeže nejčastěji vyskytují na prvním místě methionin nebo lysin, výrazný bývá i nedostatek threoninu a tryptofanu. Drůbež má obecně vyšší nároky na sirné aminokyseliny, což plyne z jejich vyšší potřeby pro růst peří (Zelenka, 2007). 14
15 Potřeba dusíkatých látek pro kuřata chovaná na maso Kuřata chovaná na maso mají vysokou potřebu NL vzhledem k jejich vysoké růstové intenzitě. Hmotnost kuřete od vylíhnutí se za dobu 6 týdnů zvýši asi 50 až 55 krát. Velkou část přírůstku tvoří svalovina obsahující bílkoviny (NRC, 1994). Kuřata chovaná na maso potřebují dusíkaté látky v množství, které zabezpečí dostatek jak esenciálních aminokyselin tak aminokyselin poloesenciálních a neesenciálních, nebo látek potřebných pro jejích tvorbu (Zelenka, 2006). Požadavky na bílkoviny jsou vlastně požadavky na aminokyseliny obsažené v bílkovinách krmiva. Aminokyseliny získané z bílkovin krmiva jsou drůbeží využívány k různým funkcím. Například aminokyseliny, respektive proteiny jsou základními prvky strukturních a ochranných tkání, jako je kůže, peří, kostní hmota, vazy, stejně tak jako měkkých tkání, včetně orgánů a svalů. Také aminokyseliny a krátké peptidy vzniklé trávením a resorbovány do organismu plní mnoho metabolických funkcí a jsou součástí mnoha nebílkovinných složek organismu. Bílkoviny organismu jsou v dynamické rovnováze, k degradaci a syntéze dochází neustále. Je proto zapotřebí jejich dostatečný příjem v potravě. Pokud není dostatečný přísun bílkovin krmivem, dochází k zpomalení až zastavení růstu a produkce a bílkoviny méně důležitých tkání organismu se začínají využívat k udržení funkce životně důležitých tkání (NRC, 1994). Organismus přednostně využívá aminokyseliny pro záchovu, následně k tvorbě peří, dále pro přírůstek, následuje rozvoj prsní svaloviny. Přebytek aminokyselin je využit jako zdroj energie a pro tvorbu tuku (Zelenka, 2007). S příchodem problémů souvisejících se znečišťováním životního prostředí dusíkem z velkokapacitních chovů prasat a drůbeže, se změnil pohled na požadavky na obsah dusíku resp. aminokyselin v krmných směsích. Proto se v dnešní době klade důraz na to, aby vedle maximální produkce, docházelo k co nejmenšímu zatížení životního prostředí N statkovými hnojivy (Schutte a Jong, 2004). Potřeba aminokyseliny se značně liší v závislosti od produkce jedince, to je od rychlostí růstu nebo produkce vajec. Například krůťata a brojlerová kuřata potřebují dostatek aminokyselin pro rychlý růst. Dospělý kohout má menší požadavky na aminokyseliny, než snášející slepice i když jeho tělo je větší a spotřeba krmiva podobná (NRC, 1994). Obsah aminokyselin dostačující pro maximální růst nemusí však uspokojit 15
16 všechny nároky na produkci. Například dávky methioninu a lysinu o 15 % vyšší, než hodnoty doporučené pro maximální růst, mají za následek lepší osvalení prsní partie. Stejně tak vyšší hladiny methioninu a argininu vedou k lepší imunitní odezvě organismu a tím i lepší pohodě a zdraví zvířat (Zelenka, 2011). Velikost těla, tempo růstu a produkce vajec u drůbeže je určena jejich genetickým vybavením. Požadavky na aminokyseliny se tedy liší mezi druhy, plemeny i liniemi drůbeže. Existují rozdíly v účinnosti trávení, vstřebávání živin a také metabolismu vstřebaných živin v závislosti na genetice (NRC, 1994). Tučnost kuřat také ovlivňuje požadavky na aminokyseliny v krmivu. Méně tučná zvířata jsou více citlivá na nedostatek aminokyselin (Leclercq a Beaumont, 2001). Předpověď užitkovosti v praktických podmínkách je obtížné určit, i když známe stravitelnost každé aminokyseliny. Je to proto, že odpověď na rozdílné hladiny aminokyselin v krmivu není lineární, existují interakce mezi aminokyselinami, ale také antagonismus a toxicita aminokyselin, dále interakce mezi aminokyselinami a ostatními živinami. Také antinutriční faktory ovlivňující stravitelnost aminokyselin, nebo rozdílné podmínky životního prostředí (Oviedo-Rondónwaldgroup, 2002). Také faktory ovlivňující příjem krmiva budou mít vliv na příjem bílkovin resp. aminokyselin. Úprava množství aminokyselin v krmivu vede i k úpravě množství energie, aby byl zachován správný poměr bílkovin a energie v krmivu. Příjem krmiva mezi jinými ovlivňuje i okolní teplota. Většina norem živin pro drůbež je koncipována pro teploty C. Změny mimo tento rozsah způsobují inverzní změny, to znamená, že čím je nižší teplota, tím je vyšší příjem krmiva a naopak. Vzhledem k tomu procentní zastoupení bílkovin a aminokyselin v krmivu se zvyšuje v teplejším prostředí a snižuje v chladnějším prostředí v souladu s očekávanými změnami v příjmu krmiva. Tyto úpravy mohou zajistit požadovaný denní příjem aminokyselin. Některá preventivní opatření by měla být použita pro zvýšení koncentrace bílkovin v krmivu u drůbeže vystavené vysokým okolním teplotám (NRC, 1994). Doporučené obsahy živin uvedené v NRC (1994) a jiných normách jsou navrženy pro maximální růst nebo produkci. Odborníci na výživu, kteří sestavují krmné normy často počítají s rezervou a tak doporučují vyšší dávky živin, aby se zabránilo případnému snížení produkce z nedostatku některé živiny (Sterling et. al., 2005; McGill, 2009). Požadavky na živiny, jsou často definovány jako minimální koncentrace dané živiny 16
17 v krmivu pro maximální produkci. Maximální produkci je však těžko definovat, protože mohou existovat různé odpovědi pro různá kritéria jako například pro růst, produkční účinnost krmiva, složení jatečného těla a další (Sterling et. al., 2005). Dosažení maximální produkce a růstu nemusí vždy zajistit maximální ekonomickou návratnost, zvláště když ceny bílkovinných komponent do krmných směsí jsou vysoké. Jestliže lze tolerovat nižší užitkovost hejna, může se snížit hladina aminokyselin v krmivu a přinést tak vyšší ekonomický efekt (McGill, 2009) Koncepce ideálního proteinu Ideální bílkovina je pro určitou kategorii zvířat hypotetická bílkovina, ve které všechny esenciální aminokyseliny limitují užitkovost stejnou měrou. Při dostatku všech neesenciálních aminokyselin se přidáním kterékoliv esenciální aminokyseliny k ideální bílkovině nedocílí zvýšení užitkovosti (Zelenka, 2011). Představu o ideálním proteinu poprvé popsal Mitchell (1964), který se pokusil sestavit krmnou směs, která splňuje nutriční požadavky drůbeže, použitím upravených krmných komponent. Snažil se simulovat profil aminokyslin jako ideální bílkovinu vaječného bílku, byl však jen částečně úspěšný při optimalizaci potřeby efektivní výživy pro růst. Pojetí konceptu ideální bílkoviny bylo poprvé propagováno v roce 1981 Britskou radou pro zemědělský výzkum, po tom co Cole v roce 1980 navrhl, že by ideální poměry aminokyselin mohly být využity při formulaci krmných dávek pro prasata. Dnes jsou ideální poměry aminokyselin, kde se lysin používá jako referenční aminokyselina, používány po celém světě pro sestavování krmných dávek pro prasata a drůbež (Baker, 2003). Ideální protein pro mladé kuřata stanovil Baker a kol. (1998) na Ilinoiské univerzitě. Hlavní rozdíl mezi ideálním proteinem pro drůbež a pro prasata je relativně větší potřeba argininu a methioninu a nižší potřeba tryptofanu ze strany drůbeže. Ovšem ani u stanovení ideálního proteinu a jeho využití nepanuje shoda a doporučení různých 17
18 autorů se liší. Tabulka č. 1 porovnává ideální protein stanovený Hanem a Bakerem (1994) z Ilinoiské univerity, Leesonem a Summersem (1997) a NRC (1994). Tabulka č. 1 Porovnání ideálního proteinu ve výživě kuřat chovaných na maso dny výkrmu Amonikyselina ideální 1 NRC 2 komerční 3 ideální 1 NRC 2 komerční 3 Lysin Meth + Cys Methionin Cystein Arginin Valin Threonin Tryptofan Isoleucin Histidin Phe + Tyr Leucin Han a Baker (1994); 2 NRC (1994); 3 Leeson a Summers (1997) Požadavek na jednu aminokyselinu souvisí s požadavkem na ostatní aminokyseliny ve vzájemném poměru. Zvýšená hladina jedné aminokyseliny, zlepší užitkovost pouze tehdy nejsou-li ostatní aminokyseliny v nedostatku. Během posledních let se hodně věnuje pozornost stanovení ideální bílkoviny pro drůbež. Množství aminokyselin v ideální bílkovině je odvozeno od lysinu, který se uvažuje za 100 % a ostatní aminokyseliny jsou vyjádřeny jako procentní podíl k lysinu (Schutte a Jong, 2004). Sestavení konceptu ideální bílkoviny vedlo ke snížení znečištění životního prostředí dusíkem ze zemědělské produkce a snížení nákladu při sestavování krmných směsí, aniž by došlo k snížení užitkovosti kuřat chovaných na maso. V tomto okamžiku koncepce ideální bílkoviny je nejlepším nástrojem pro efektivní sestavování krmných směsí (Oliveira a Oliveira, 2009). Poměr aminokyselin v ideální bílkovině by se měl měnit v závislosti na tom, zda krmivo obsahuje vysoké nebo nízké hladiny energie nebo bílkovin, a také v závislosti na tom, zda zvířata mají sklon k tučnění či nikoliv. Stresové faktory jako je chlad, vysoká teplota, onemocnění by neměly ovlivnit poměr aminokyselin v krmivu, ale pohlaví kuřat představuje faktor, který musí být zohledněný 18
19 při stanovování potřeby na lysin, protože kohoutci mají vyšší potřebu než slepičky a to zejména v mladším věku (Baker, 2003). Kvalita bílkovin v krmivu je ovlivněna kombinací několika faktorů, včetně množství, stravitelnosti a poměru aminokyselin. Vzájemný poměr aminokyselin představuje nejdůležitější proměnné, protože krmivo málokdy obsahuje všechny aminokyseliny potřebné pro kuřata. Aminokyselina, které je v krmivu nejméně, se stává první limitující aminokyselinou, přičemž u kuřat chovaných na maso je to nejčastěji lysin (Leclerq a Beaumont, 2001; Yadalam, 2005) nebo lysin a methionin (Schutte a Jong, 2004; Zelenka, 2006). Proto je praktické doplňovat do krmných směsí tyto dvě aminokyseliny, čímž se zvýší využití bílkovin a sníží se tak vylučování nestráveného dusíku ve výkalech. Mimo tyto dvě aminokyseliny, threonin a u mladé drůbeže také glycin, můžou být limitující a jejich doplnění do krmné směsi může snížit celkový obsah NL v krmivu (Schutte a Jong, 2004). Přebytečné aminokyseliny se naopak využívají v energetickém metabolismu, ale na úkor velkých energetických ztrát (Yadalam, 2005). U lysinu a sírných aminokyselin je známo, že mají specifické účinky na složení jatečně upraveného těla. Požadavky pro danou aminokyselinu závisí na kriteriích měření a matematickém výpočtu, který je použit. Ve většině experimentů požadavek na lysin je nižší pro růst než potřeba lysinu pro lepší konverzi krmiva, % podíl prsní svaloviny nebo procento abdominalního tuku. Pro nejnižší obsah abdominalního tuku, je potřeba lyzinu nejvyšší. Požadavek na množství lysinu v krmné směsi pro maximální osvalení prsní svaloviny je mezi množstvím pro maximální růst a pro nejlepší konverzi. Lze tedy říci, že rostoucí příjem lysinu nad doporučené normy pro maximální přírůstek živé hmotnosti ovlivňuje složení jatečně upraveného těla tím, že zvyšuje výtěžnost prsní svaloviny a snižuje množství abdominálního tuku (Leclercq, 1998). Vysokoužitkoví hybridi s nízkým podílem tuku v jatečně opracovaném těle potřebují asi o 6 % vyšší koncentrace lysinu oproti jedincům, kteří ukládají více tuku. Podíl tuku z přírůstku a genetické založení jedince by mělo být vzato v úvahu pro stanovení průměrných požadavku na lysin. Vzhledem k různorodosti odpovědi na koncentraci lysinu, stanovení jeho požadavku je obtížné. Jediným způsobem jak přesně posoudit optimální koncentraci lysinu je použití ekonomického přístupu a vybrat 19
20 si koncentraci s minimálními náklady na krmivo (Leclercq a Beaumont, 2001). Sterling et al. (2005) uvádí, že stejných výsledků co se týče přírůstku u kuřat, může být dosaženo jak s nízkoproteinovou dietou s vyššími hladinami lysinu, tak pokud je ve směsi vyšší hladina celkových bílkovin s nižším obsahem lyzinu (vyjádřeno procentuálně). Potřeba lyzinu pro kuřata je lineární funkcí v závislosti na obsahu proteinu v krmivu (Anonym, 2011) Trávení a vstřebávání dusíkatých látek u drůbeže Fyziologie trávení Podobně jako u savců je u drůbeže přijatá potrava vystavena v trávicím traktu mechanickému, chemickému i mikrobiálnímu působení. Ptáci nemají zuby, mají zobák, vole nebo rozšířený jícen, dva žaludky, poměrně krátké tenké střevo, dobře vyvinutá játra a zejména pankreas, dvě slepá střeva, tlusté střevo a kloaku. Zvláštnosti morfologického uspořádání sebou přinášejí některé odlišnosti funkční. Ptáci se vyznačují větší rychlostí procesů trávení a vstřebávání, proto vyžadují krmivo s nízkým obsahem vlákniny. S těmito procesy je spojena i vyšší intenzita látkového a energetického metabolismu (Jelínek, 2003). Žláznatý žaludek, který je za částí jícnu pod voletem a před svalnatým žaludkem, produkuje kyselinu chlorovodíkovou, pepsinogen a mucin (Reece, 1997). Působením kyseliny chlorovodíkové se neúčinný pepsinogen přeměňuje na aktivní pepsin, který štěpí bílkoviny na peptidy. Za hodinu vyloučí slepice v průměru 25 ml žaludeční šťávy, což je v přepočtu 2-5 krát více, v přepočtu na živou hmotnost, než u prasete (Jelínek, 2003). Potrava se zde dlouho nezdržuje, ale pokračuje do svalnatého žaludku (Reece, 1997). Ve svalnatém žaludku probíhá mechanické zpracování potravy a také intenzivní protelytické trávení prostřednictvím pespsiu žaludeční šťávy (Reece, 1997). Na polypeptidy se zde štěpí % bílkovin krmné dávky při ph 2,5-3,5. Vedle bílkovin se ve svalnatém žaludku tráví % sacharidů a lipidů. Potrava se zde zdržuje různou dobu, především v závislosti na jejím fyzikálním stavu. Jemně rozemletý obsah svalnatého žaludku se peristaltickými vlnami dostává do duodena, kde se mísí s prankreatickou šťávou, žlučí a střevní šťávou (Jelínek, 2003). 20
21 Škrob a disacharidy jsou téměř zcela štěpeny na monosacharidy schopné resorpce. V tenkém střevě se též zkvašují cukry, jejichž hlavním produktem je kyselina mléčná. Při trávení tuků se nejvíce uplatňuje lipáza pankreatická, která rozkládá přijaté neutrální tuky na glycerol a mastné kyseliny, jež jsou konečným metabolitem lipolytického štěpení a jako takové jsou již schopné resorpce. Komplexním účinkem proteolitických enzymů v tenkém střevě jsou tráveny bílkoviny a jejich složky (peptidy) na jednodušší polypeptidy a ty až na aminokyseliny. Trávení nukleoproteidů probíhá tak, že z bílkovin narušených pepsinem, nukleinů se působením tryptických proteáz ve střevě odbourává druhá část bílkovin a uvolňují se kyseliny nukleové. Dalším působením nukleáz střevní šťávy se z nukleových kyselin odštěpuje kyselina fosforečná a zbývající nukleotidy se vstřebávají (Komárek et al., 1964). Kašovitý obsah tenkého střeba se peristaltikou po částech dopravuje do tlustého střeva, kde v malém měřítku vlivem trávicích enyzmů, přisunovaných s chymem tenkého střeva, nastává štěpení doposud nestrávených zbytků. V mnohem větší míře dochází ke zpracování přisunovaného chymu činností mikroorganismů. Mikroorganismy tlustého střeva navazují svými enzymy na činnost enzymu trávicích šťáv. Jejich činností podléhají i bílkoviny. Rozkladný proces se nezastavuje ani u aminokyselin. Vznikají mastné kyseliny, fenol, krezol a nepříjemně páchnoucí indol a skatol, z plynných produktů sirovodík, čpavek, methylmerkaptan aj. Může zde probíhat i mikrobiální syntéza bílkovin z dusíkatých látek nebílkovinných jako v bachoru přežvýkavců. Tuto bílkovinu však hostitel zpravidla náležitě nevyužívá a značné množství mikroogranismů opouští tělo ve výkalech (Komárek et al., 1971) Stravitelnost dusíkatých látek v žaludku a tenkém střevě Hydrolýza proteinů je uskutečňována prostřednictvím skupiny proteáz. Proteázy jsou vylučovány jako neaktivní proenzymy (zymogeny). Proenzymy mají potlačenou aktivitu tzv. polipeptidickým ocasem, který zabraňuje vazbu enzymu s tráveninou. Když je tento ocas odstraněn, enzym se stává aktivním. Pepsinogeny vylučované z hlavních buňek žaludeční žlázy jsou aktivovány nízkým ph (způsobené sekrecí) a pomocí autokatalázy dříve aktivované molekuly pepsinu. Pankreatické 21
22 proteázy trypsin, chymotrypsin, elastázy a karboxypeptidázy jsou taktéž syntetizovány jako proenzymy. Tripsinogen je aktivován pomocí enterokinázy a pomocí autokatalázy. Trypsin pak dále aktivuje ostatní pankreatické proenzymy. Střevní epiteliální peptidáza nemusí být aktivována (Dryden, 2008). Proteázy štěpí proteiny buď uprostřed molekuly (endopeptidázy) nebo na konci (exopeptidázy) (Dryden, 2008). Intracelulární proteázy hydrolyzují vnitřní peptidové vazby a uvolňují peptidy, které jsou následně štěpeny pomocí peptidáz. Endopeptidázy štěpí vnitřní vazby a tvoří kratší peptidy. Aminopeptidázy a karboxypeptidázy odštěpují aminokyseliny z volných amino- a karboxy- konců peptidů a proteinů (Murray, 2009). Pepsin, trypsin, chymotrypsin a elastáza jsou endopeptidázy a působí na uvolňování polypeptidových fragmentů. Tyto fragmenty jsou tráveny exopeptidázami (karboxypeptidázami a epiteliálními peptidázami), které uvolňují jednotlivé aminokyseliny. Stavitelnost bílkovin u monogastrů začíná v žaludku, kde pepsin přednostně štěpí peptidovou vazbu u aromatických aminokyselin. Výsledným produktem jsou oligopeptidy (nejčastěji složené ze 2-6 aminokyselin) a di- a tripeptidy. Ty jsou hydrolyzovány karboxypeptidázou a peptidázou kartáčového lemu za uvolnění volných aminokyselin, ačkoli některé di- a tripeptidy jsou přímo absorbovány (Dryden, 2008) Dusíková bilance Dusíková bilance odráží rozdíl mezi celkovým příjmem dusíku a celkovou ztrátou dusíku, který je z organismu vyloučen. U positivní dusíkové bilance převažuje příjem dusíku nad jeho exkrecí. Je charakteristická pro rostoucí organismy. Zdraví dospělí jedinci mají obvykle vyváženou dusíkovou bilanci, tj. příjem dusíku se rovná jeho výdaji. U negativní dusíkové bilance vylučování dusíku převyšuje jeho příjem a můžeme se s ní setkat u nemocných jedniců jako následek poruch v příjmu bílkovin (Murray, 2009). 22
23 Stravitelnost aminokyselin Absorpce aminokyselin u ptáků je podobná jako u savců. Vstřebávání je zajištěno pomocí sekundárního aktivního transportu jako u cukrů (Sturkie a Whittou, 2000). Transportní proteiny umožňují buňkám (nebo organelám) selektivně vázat a získávat sloučeniny z prostředí. Fyziologický význam transportéru bývá diskutován z hlediska jejich relativní schopnosti rozpoznat a vázat molekulu substrátu (afinita k substrátu), a množství a rychlosti přestupu přes membrány. Transportní systémy, které vykazují relativně nízkou afinitu k substrátu, mají značnou kapacitu pro přepravu, zatímco ty, které vykazují velkou afinitu mají nízkou kapacitu transportu (Matthews, 2000). Tento proces je spojený s dopravou Na + a využívá ATP na energii. Absorpci aminokyselin jde rozdělit na čtyři skupiny: 1. neutrální aminokyseliny, 2. prolin, beta-alanin a související aminokyseliny, 3. bazické aminokyseliny a 4. kyselé aminokyseliny. U některých aminokyselin se tyto cesty vstřebávání mohou prolínat. Například leucin jako neutrální aminokyselina může inhibovat vychytávání prolinu a argininu. Glycin částečně blokují prolin a beta-alanin (Sturkie a Whittou, 2000). Primárním místem pro vstřebávání aminokyselin je tenké střevo, ačkoli k vstřebavání může dojít i ve voleti a žaludku. Není ale známo, která část tenkého střeva má největší kapacitu vstřebávání aminokyselin, protože neexistuje příliš shoda mezi jednotlivými výzkumy (Sturkie a Whittou, 2000). Díky činnosti mikroorganismů v slepých střevech je obsah aminokyselin ve výkalech jiný, než v trávenině na konci ilea (Zelenka, 2006). Měření stravitelnosti aminokyselin u ptáků je komplikováno jejich společným vylučováním výkalů a moči, a protože moč obsahuje aminokyseliny, je nutné zajisti oddělení výkalů a moči pomocí chirurgického zákroku, nebo je možné použít tráveninu z distální části ilea (Lewis a Bayley, 1995). Ileální stravitelnost se zjistí tak, že od živin krmiva přijatých zvířetem odečteme množství živin v trávenině na konci ilea. Skutečná stravitelnost se zjisti tak, že se od bilanční stravitelnosti odečte množství aminokyselin endogenního původu, které se zjistí tak, že 48 hodin kuřata dostanou jen 50 g glukózy v pitné vodě, pro omezení rozkladu bílkovin pro energetické účely. Pak se sondou podá 50 g experimentální diety obsahující zkoumané krmivo, minerální látky a vitamíny. Zkoumá-li se krmivo s vysokým obsahem dusíkatých látek ředí se kukuřičným škrobem. Pro stanovení exkrece endogenních aminokyselin se krmí dietou 23
24 obsahující 48 % kukuřičného škrobu, 48 % sacharózy a 4 % minerálně-vitaminového komplexu (Zelenka, 2006). Při lačnění dochází k menšímu vylučování aminokyselin endogenního původu než při zkrmování diety prosté dusíkatých látek (Siriewan et al., 1993). V mnoha zemích se používá celkové množství aminokyselin jako hodnota pro sestavování krmných směsí. Nicméně, ne všechny aminokyseliny bývají obsaženy v krmivu v dostatečném množství pro záchovu i pro růst. Stravitelnost jednotlivých aminokyselin se může lišit v závislosti na druhu krmiva a nelze ji odvodit od stravitelností celkových dusíkatých látek (Schutte a Jong, 2004). Vliv na stravitelnost aminokyselin má i kyselina fytová, která je schopna vázat endogenní proteázy jako je trypsin a chymotripsin v trávicím traktu a tyto komplexy mnohou inhibovat aktivitu těchto enzymů s následným snížením stravitelnosti bílkovin a aminokyselin (Namkung a Leeson, 1999). Schopnost metabolizovat energii, trávit a vstřebávat aminokyseliny se zvyšuje s přibyvajícím věkem kuřat (Wallis a Balnave,1984; Huang et al. 2005). Na stravitelnost aminokyselin má vliv také množství minerálií v krmivu. V krmivech s vysokým zastoupením vápníku dochází ke snížení stravitelnosti kyseliny glutamové, leucinu a phenylalaninu, ale zvyšuje se stravitelnost lysinu a histidinu. Pokud krmivo obsahuje vysoké hladiny jak vápníku tak fosforu, sníži se stravitelnost většiny aminokyselin (Shafety a McDonald, 1991). Aminokyselinové složení krmiva může být určeno chemickými postupy, obvykle kyselou hydrolýzou s kolorimetrickou nebo fluorimetrickou chromatografii. Chemickými postupy stanovíme množství aminokyselin, ale nestanovíme množství aminokyselin dostupných pro zvíře. Chceme-li zjistit biologickou využitelnost aminokyselin, musí být prvně absorbovány a uloženy do tkání ve formě dostupné pro běžné metabolické funkce (Lewis a Bayley, 1995). Využitelnost krmiva lze označit jako procentický podíl živiny krmiva, která je po vstřebání dostupná organismu k záchovným účelům a pro produkci. Stanovení biologické využitelnosti krmiva je velmi náročné jak časově tak metodicky. Podstatu tvoří sledování odezvy zvířete, např. intenzity růstu na odstupňované dávky zkoumané živiny (aminokyseliny) v suboptimální oblasti. Ostatní aminokyseliny musí být v nadbytku a takto lze stanovovat využitelnost v jednom testu pouze pro jednu aminokyselinu. Hlavním faktorem rozhodujícím o využitelnosti je stravitelnost 24
25 aminokyselin, tato hodnota se považuje jako měřítko využitelnosti. Některé živiny se však mohou vstřebat do organismu, ale ve formách, které jsou pro organismus nevyužitelné, např. produkty Mailardovy reakce. Jednotlivé aminokyseliny téhož krmiva nejsou stejně stravitelné a také stravitelnost téže aminokyseliny v různých krmivech je rozdílná. Průmyslově vyráběné aminokyseliny jsou na rozdíl od aminokyselin vázaných v bílkovinách využívány téměř stoprocentně a mohou být vstřebávány rychleji než aminokyseliny bílkovin (Zelenka, 2006; Lewis a Bayley, 1995). Stoprocentní stravitelnost syntetických aminokyselin v krmivu však nemusí znamenat i 100 % využitelnost (L-lysin HCl je využitelný jenom z 92 %). Využití lysinu ze sojového extrahovaného šrotu je 80 % a z kukuřičného glutenu, sezamového extrahovaného šrotu a masokostní moučky pouze 60 % oproti syntetickému lysinu (Lewis a Bayley, 1995). Při stejném obsahu veškerých aminokyselin může být obsah stravitelných aminokyselin v krmných směsích sestavených podle různých receptur podstatně rozdílný (Zelenka, 2006) Sója luštinatá Sojové boby Sója je nejdůležitějším zdrojem oleje a bílkovin na světě (Zeman et al., 2006). Představuje výborný zdroj energie a bílkovin pro drůbež (Leeson a Summers, 2001). Její samotné využití limituje její vysoká cena, která má dopad na ekonomiku výkrmu a především je její využívání ovlivňováno cenou sojového extrahovaného šrotu. Sója obsahuje asi 38 % dusíkatých látek a % oleje (odvislé od odrůdy) (Leeson a Summers, 2001). Jde o výborné krmivo, zvláště není-li k dispozici krmný tuk, kterého sója obsahuje 21 %. Maximální zastoupení ve směsi je dle dopořučení Zelenky (2007) 15 %. Živiny, obsažené v sóji, jsou snadno stravitelné. Její bílkoviny se řadí mezi biologicky nejhodnotnější bílkoviny všech krmných zrnin (Popov, 1954). Zejména profil aminokyselin je vhodný pro kuřata chovaná na maso a nosnice vzhledem k vysokému obsahu lysinu, tryptofanu, isoleucinu, valinu a treoninu a to společně s téměř optimálním poměrem leucinu/isoleucinu. Na druhé straně je sója deficitní na obsah sirných aminokyselin (Larbier a Leclercq, 1994). 25
26 Sója musí být před zkrmováním tepelně ošetřená, aby došlo ke snížení aktivity inhibitoru trypsinu a tak ke zvýšení celkové využitelnosti dusíkatých látek (Leeson a Summers, 2005). Jde nejen o inhibitor v pankreatu produkovaného trypsinu nezbytného pro trávení bílkovin, ale i o řadu dalších tepelně labilních inhibitorů proteáz, hemaglutinin, saponin, lipooxidázu aj. (Zelenka, 2007). Zkrmování tepelně neošetřené sóje způsobuje snížení růstové intenzity nebo snížení produkce vajec a velikosti vajec. Pokud je nesprávně provedeno tepelné ošetření a inhibitor trypsinu stále přetrvává v sóji, tak její zkrmování má významný vliv na velikost slinivky. Její velikost se u broilerů může měnit o 50 až 100 %. Proces tepelného ošetření by měl být pravidelně kontrolován na přítomnost ihnibitoru trypsinu nebo pomocí ureazového testu, či základním provozním pozorováním chuti a barvy soje. Správně tepelně ošetřená sója má charatkteristikou ořechovou chuť, a nesprávně ošetřená soja má více tmavší barvu a připečenou chuť. Problém s vyšší teplotou během ošetření sóje může mít také vliv na snížení obsahu lysinu a ostatních teplně citlivých aminokyselin. Nutriční hodnotu sójových bobů uvádí tabulka č. 2 (Leeson a Summers, 2005). Tabulka č. 2 Nutriční profil sojových bobů (%) (Leeson a Summers, 2005) Sušina 90,0 Methionin 0,49 Dusíkaté látky (NL) 38,0 Methionin + Cystein 1,12 ME (MJ/kg) 16,2 Lysin 2,41 Vápník (Ca) 0,15 Tryptofan 0,49 Využitelný fosfor (%) 0,28 Treonin 1,53 Sodík (Na) 0,05 Arginin 2,74 Chlór (Cl) 0,04 Draslík (K) 1,50 Strav. Methionin 0,41 Selen (Se) [ppm] 0,10 Strav. Meth + Cys 0,93 Strav. Lysin 2,00 Tuk 20,0 Strav. Tryptofan 0,39 Kyselina linolová 9,00 Strav. Treonin 1,27 Vláknina 2,00 Strav. Arginin 2, Sojový extrahovaný šrot Sojový extrahovaný šrot (SEŠ) se stal světovým standartem jako zdroj dusíkatých látek ve výživě zvířat. Jeho struktura aminokyselin je vynikající pro výživu drůbeže. Limitující aminokyselinou je methionin. Obsah dusíkatých látek u SEŠ bývá variabilní. 26
27 Je odvislý především dle odlišných odrůd a také dle podmínek zpracování/extrakce tuku. Tradičně vyšší obsah NL mají SEŠ vyrobené z odslupkovaných sojových bobů, zatímco nižší obsah dusíkatých látek (44 %) obsahují SEŠ z neloupaných sojových bobů, obsahují více vlákniny a méně metabolizovatelné energie. Významným podílem na obsahu tuku a NL v sojových bobech se podílí podmínky pěstování a sklizně. Zatímco obsah tuku bývá stejný behěm všech fází zralosti bobů, dusíkaté látky se ukládají až v pozdějších růstových fázích a tak při sklizni v pozdní zralosti boby obsahují více NL. Složení SEŠ uvádí tabulka č. 3 (Lesson a Summers, 2001). Tabulka č. 3 Nutriční profil SEŠ (%) (Lesson a Summers, 2001) Sušina 90,0 Methionin 0,72 Dusíkaté látky (NL) 48,0 Methionin + Cystein 1,51 ME (MJ/kg) 10,67 Lysin 3,22 Vápník (Ca) 0,20 Tryptofan 0,71 Využitelný fosfor 0,37 Treonin 1,96 Sodík (Na) 0,05 Arginin 3,60 Chlór (Cl) 0,05 Draslík (K) 2,55 Strav. Methionin 0,64 Selen (Se) [ppm] 0,11 Strav. Meth + Cys 1,27 2,00 Tuk 0,5 Strav. Tryptofan 0,53 Kyselina linolová 0,30 Strav. Treonin 1,75 Vláknina 3,00 Strav. Arginin 3, Sojový olej Sojový olej (SO) má velice příznivý poměr esenciálních mastných kyselin a představuje nejkoncentrovanější zdroj energie. Složení mastných kyselin sojových lipidů je příznivé z výživářského hlediska, vzhledem k vysokému obsahu polyenových mastných kyselin, zejména kyselin linolenové, která jako kyselina řady n-3 má váznam v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. SO prakticky neobsahuje cholesterol, obsahuje však poměrně vysoké množství rostlinných sterolů (fytosterolů), které brání vstřebávání cholesterolu z krmiva v trávicím ústrojí. Surový SO patří k nejvýznamějším zdrojům fosfolipidů, které pozitivně působí na organismus zvířat. SO má větší zastoupení esenciálních polynenasycených mastných kyselin než např. řepkový olej o příznivější poměr kysliny linolové a alfa-linolenové než je např. v oleji slunečnicovém. SO obsahuje 27
28 vitamíny a provitamíny rozpustné v tucích, betakaroten (3,5 mg), vitamín E nad 50 mg, nad 450 g nenasycených mastných kyselin. Omezení při zkrmování drůbeži bývá dle Vyskočila et al. (2008) uváděno, že do startérových směsí lze SO zařadit pouze v kombinaci s jinými oleji 1-2 % a pro krmné směsi BR2 a BR3 se mohou dávky zvyšovat i do 5 8 %. Nutriční profil SO uvádí tabulka č. 4. Tabulka č. 4 Nutriční profil SO (%)4 (Vyskočil et al., 2008) Sušina 99,6 Dusíkaté látky 0,1 ME N (MJ/kg) 34,2 BNVL 0,3 Fosfor 0,4 Využitelný fosfor 0,1 Tuk 99,0 Kyselina linolová 525,7 Vláknina 0, Antinutriční látky v sóji a sojových krmivech Přírodní, nijak neošetřené, sójové boby obsahují biologicky aktivní látky, které mohou snižovat jejich využití zvířaty (Anderson et al., 1979). Mezi nejvýznamnější se řadí inhibitor trypsinu (TI). Nově vyšlechtěné odrůdy sóje luštinaté dle Herkelmana et al. (1992) obsahují méně TI a jsou lepším zdrojem dusíkatých látek oproti tradičním odrůdám. Aktivitu antinutričních látek v sóji můžeme omezit tepelnou úpravou sojových bobů (Leeson a Summers, 2001). Tepelné ošetření snižuje např. negativní působení TI ale omezuje využití lysinu i některých ostatních aminokyselin (Aherne a Kennelly, 1985). Sója taktéž obsahuje antinutriční látky, kteté se pomocí tepelného ošetření těžko eliminují. Například některé oligosacharidy jsou nestravitelné a mohou způsobovat nadýmání u mladých zvířat (Cromwell, 1998). Kaláč a Míka (1997) uvádí, mimo již dříve zmiňovaný TI a oligosacharidy, další antinutriční látky v sóji. Jsou jimi lektiny, alergenní bílkoviny, strumigenní látky, antivitamíny, fytáty, saponiny a estrogeny. 28
AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3
AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3 Potřeba AMK ve výživě prasat Prasata mají obecně odlišné nároky na živiny než ostatní hospodářská zvířata, především pak na zastoupení aminokyselin. Ve výživě prasat se krmná
VíceECONOMICALLY EFFECTIVE ALTERNATIVES TO SOYBEAN MEAL IN BROILER NUTRITION
ECONOMICALLY EFFECTIVE ALTERNATIVES TO SOYBEAN MEAL IN BROILER NUTRITION Rada V., Lichovníková M. Department of Animal Breeding, Faculty of Agronomy, Mendel University in Brno, Zemědělská 1, 613 00 Brno,
VícePotřeba živin pro drůbež
Potřeba živin pro drůbež Energie Potřeba energie pro drůbež i obsah energie v krmivech se vyjadřuje v hodnotách bilančně metabolizovatelné energie opravené na dusíkovou rovnováhu (ME N ). Metabolizovatelná
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.
VíceMetabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
VíceBiologická hodnota krmiv. Biologická hodnota bílkovin
Biologická hodnota krmiv Biologická hodnota krmiv je vyjádřena stupněm využití dusíkatých látek organismem zvířete. Čím více dusíku z daného krmiva zvíře asimiluje, a naopak, čím menší množství dusíku
VícePolysacharidy. monosacharidy disacharidy stravitelné PS nestravitelné PS (vláknina) neškrobové PS resistentní škroby Potravinové zdroje
Klasifikace a potravinové zdroje sacharidů Dělení Jednoduché sacharidy Polysacharidy (PS) monosacharidy disacharidy stravitelné PS nestravitelné PS (vláknina) Zástupci glukóza fruktóza galaktóza maltóza
VíceVýznam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky
Význam STH a agonistů. Pig Nutr., 21/2 Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky Somatotropin Somatotropin je přírodní protein přibližně 191 aminokyselinových zbytků, které jsou syntetizovány
VíceVliv hladiny dusíkatých látek s doplňkem limitujících aminokyselin na užitkovost brojlerů
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vliv hladiny dusíkatých látek s doplňkem limitujících aminokyselin na užitkovost brojlerů Diplomová práce Vedoucí práce: doc.
VíceAutorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.
Bílkoviny Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Výživa ve sportu. Autorem přednášky je Mgr. Lucie
Více2016 Holandsko. Provit, a.s., Evropská 423/178, Praha 6 Tel , Fax
SOYCOMIL (sójoproteinový koncentrát) Provit, a.s. ADM B.V. 2016 Holandsko Provit, a.s., Evropská 423/178, 160 00 Praha 6 Tel. 224 363 311, Fax. 224 363 33 SOYCOMIL P SOYCOMIL P je universální sójoproteinový
VíceVýživa drůbeže Ing. Zuzana Lundová
Výživa drůbeže Ing. Zuzana Lundová Technik prodeje a servisu společnosti INTEGRA a.s. Výživa Příjem krmiva mechanorecepční. Krmivo si ohmatají a vtisknou do paměti (barva, lesk), pak teprve žerou. Z barev
VíceSel-Plex. JEDINÁ forma organického selenu, jejíž používání je v EU povoleno
sel plex brozura TISK.indd 2 14.12.2006 9:39:52 Sel-Plex JEDINÁ forma organického selenu, jejíž používání je v EU povoleno Selen hraje v metabolismu živých organismů zásadní roli tím, že umožňuje normální
VícePoužívání kukuřičných výpalků (DDGS) ve výživě hospodářských zvířat
Používání kukuřičných výpalků (DDGS) ve výživě hospodářských zvířat Kukuřičné výpalky jsou vedlejším produktem při výrobě bioethanolu. Kukuřičné zrno je fermentováno kvasinkami a cukry a škroby jsou přeměněny
VíceGymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto SUBSTITUČNÍ DERIVÁTY KARBOXYLOVÝCH O KYSELIN R C O X karboxylových kyselin - substituce na vedlejším uhlovodíkovém řetězci aminokyseliny - hydroxykyseliny
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.
VíceStruktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní
VíceProteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Proteiny Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = hlavní, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, = jejich energetickou hodnotu tělo využívá jen v některých metabolických
VíceAminokyseliny, peptidy a bílkoviny
Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v živé hmotě Z hlediska významu ve výživě Z chemického hlediska Z hlediska rozpustnosti Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v
VíceMODERNÍ STRATEGIE VÝŽIVY SELAT A BĚHOUNŮ
MODERNÍ STRATEGIE VÝŽIVY SELAT A BĚHOUNŮ Zeman, L., Vavrečka, J., Mareš, P. a Sikora, M. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Je celá řada oblastí, které mají vliv na užitkovost a rentabilitu
VíceTHE EFFECT OF LOWERED LEVEL OF MANGANESE AND ZINC IN ORGANIC AND INORGANIC FORM ON CHICKEN GROWTH
THE EFFECT OF LOWERED LEVEL OF MANGANESE AND ZINC IN ORGANIC AND INORGANIC FORM ON CHICKEN GROWTH VLIV SNÍŽENÉ DÁVKY ORGANICKY A ANORGANICY VÁZANÝCH MIKROPRVKŮ Zn A Mn NA RŮST KUŘAT Bubancová I., Lichovníkvá
VíceAminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceNutriční aspekty konzumace mléčných výrobků
Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická
VíceSTANOVENÍ POVINNĚ DEKLAROVANÝCH JAKOSTNÍCH ZNAKŮ KRMIVA 2009
STANOVENÍ POVINNĚ DEKLAROVANÝCH JAKOSTNÍCH ZNAKŮ KRMIVA 2009 Praktická cvičení k semináři METABOLIZOVATELNÁ ENERGIE Anna Vašátková; Ústav výživy zvířat a pícninářství LEGISLATIVA Zákon o krmivech č. 91/1996
VíceTHE EFFECT OF DIFFERENT PROTEINOUS COMPONENTS IN FEEDING MIXTURES ON GROWTH OF THE MODEL ANIMALS
THE EFFECT OF DIFFERENT PROTEINOUS COMPONENTS IN FEEDING MIXTURES ON GROWTH OF THE MODEL ANIMALS EFEKT RŮZNÝCH BÍLKOVINNÝCH KOMPONENTŮ V KRMNÝCH SMĚSÍCH NA RŮST MODELOVÝCH ZVÍŘAT Vavrečka J., Procházková
VíceKatedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy
Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního
VíceSložky potravy a vitamíny
Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických
VíceEnergetické hodnocení krmiv
Energetické hodnocení krmiv Využití energie krmiv v (%) BE Brutto energie 100 SE Stravitelná energie En.tuhých výkalů 70 (50-80) 30 (20-50) ME Metabolizovatelná EP EM energie plynů moče 57 (35-71) (4-9)
VíceBROJLER. Cíle užitkovosti. An Aviagen Brand
BROJLER 308 Cíle užitkovosti An Aviagen Brand Úvod Tato příručka obsahuje cíle užitkovosti pro brojlery Ross 308 a je třeba jí používat společně s Technologickým postupem pro brojlery Ross. Užitkovost
VíceIntegrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY1_09 Název materiálu: Trávení a trávicí soustava Tematická oblast: Suroviny, 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva. Očekávaný výstup:
VíceAminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny.
Obecné informace: Aminokyseliny příručka pro učitele Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny. Navazující učivo Před probráním tématu Aminokyseliny probereme
VíceAminokyseliny. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití
Aminokyseliny Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 18.7.2012 3. ročník čtyřletého G Určování postranních řetězců aminokyselin
VíceINFLUENCE OF LEVEL OF FABA BEAN (VICIA FABA) IN EXPERIMENTAL FEED MIXTURES FOR CHICKENS
INFLUENCE OF LEVEL OF FABA BEAN (VICIA FABA) IN EXPERIMENTAL FEED MIXTURES FOR CHICKENS VLIV OBSAHU BOBU KOŇSKÉHO V POKUSNÝCH KRMNÝCH SMĚSÍCH PRO KUŘATA Vašátková A., Kratochvílová P., Sikora M., Zeman
VíceStravitelnost aminokyselin u kuřat chovaných na maso
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Stravitelnost aminokyselin u kuřat chovaných na maso Doktorská disertační práce Brno 2014 Vedoucí práce: doc. Ing. Martina
VíceVedlejší produkty ze zpracování řepky jako náhrada sójových šrotů
Vedlejší produkty ze zpracování řepky jako náhrada sójových šrotů Po zavedení zákazu použiti masokostní moučky ve Evropské unii roste poptávka po produktech ze sóji. Avšak většina sóji je importována ze
VíceVyužitelnost fosforu a požadavky prasat
Využitelnost P a požadavky prasat. Pig Nutr., 12/2 Využitelnost fosforu a požadavky prasat Fosfor je klíčovým prvkem v těle zvířete. Je druhým nejrozšířenějším prvkem v organizmu s podílem cca 1 %. Z tohoto
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Více*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních
www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné
VíceGrain CELOŽIVOTNÍ PREVENTIVNÍ VÝŽIVA = KOMBINACE ČERSTVÉHO MASA, OVOCE A ZELENINY PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ PSA
WWW.SAMSFIELD.COM SUPERPRÉMIOVÉ KRMIVO PRO PSY SUPERPRÉMIOVÉ KRMIVO PRO PSY Grain CELOŽIVOTNÍ PREVENTIVNÍ VÝŽIVA = KOMBINACE ČERSTVÉHO MASA, OVOCE A ZELENINY PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ PSA NÍZKÝ OBSAH OBILOVIN
VíceROSS 308 RODIČOVSKÁ HEJNA. Cíle užitkovosti EVROPSKÁ. An Aviagen Brand
EVROPSKÁ RODIČOVSKÁ HEJNA ROSS 308 Cíle užitkovosti An Aviagen Brand Úvod Tato příručka obsahuje cíle užitkovosti pro rodičovská hejna Ross a je třeba ji používat společně s Technologickým postupem pro
VíceSylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka
Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Základní pojmy spojené s lidskou výživou a vlivy ovlivňující výživu člověka. Historie výživy člověka. Vysvětlení
VíceSložky potravin důležité pro výživu člověka. Jihlava 14. prosince 2017
Složky potravin důležité pro výživu člověka Jihlava 14. prosince 2017 1 A N O T A C E Bílkovin Tuky Cukry Minerální látky Vitamíny Voda 2 Co jsou to živiny Potraviny obsahují živiny, které uspokojují potřeby
VíceVYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb.
VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. Změna: 330/2009 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 19 odst. 1 písm.
VíceNutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková
Nutrienty v potravě Energetická bilance Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Energetická bilance energetický příjem ve formě chemické energie živin (sacharidů 4kcal/17kJ, tuků 9kcal/38kJ, bílkovin
VíceVýkrm prasat SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASAT
Výkrm prasat SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASAT VÍTEJTE Vážený zákazníku, vážený zájemce o naše výrobky, jsme velmi rádi, že vás Sano koncept výživy prasat ve výkrmu zaujal. Na následujících stránkách najdete
VíceLUŠTĚNINY (semena rostlin čeledi Fabaceae bobovité)
LUŠTĚNINY (semena rostlin čeledi Fabaceae bobovité) Podle české legislativy rozumíme: luštěninami vyluštěná, suchá, čištěná a tříděná zrna luskovin, předvařenými luštěninami luštěniny technologicky upravené
VíceTAČR GAMA VÚŽV, v.v.i
TAČR GAMA VÚŽV, v.v.i Projekt TG01010082 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ZA DÍLČÍ PROJEKT TGP007/220300 Inovované krmné receptury a technika krmení pro faremní chov brojlerových králíků Doba řešení 1.10. 2015 30.9. 2017
VíceVERIFICATION OF NUTRITIVE VALUE OF LINES SPRING BARLEY OVĚŘENÍ NUTRIČNÍ HODNOTY LINIÍ JARNÍCH JEČMENŮ
VERIFICATION OF NUTRITIVE VALUE OF LINES SPRING BARLEY OVĚŘENÍ NUTRIČNÍ HODNOTY LINIÍ JARNÍCH JEČMENŮ Pipalová S., Procházková J., Ehrenbergerová J. Ústav výživy a krmení hospodářských zvířat, Agronomická
VíceMetabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin Vladimíra Kvasnicová Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze dalších
VíceZáklady výživového poradenství. Ing.Veronika Martincová Nutriční specialista, poliklinika Praha 4
Základy výživového poradenství Ing.Veronika Martincová Nutriční specialista, poliklinika Praha 4 Co dnes projdeme? Základní charakteristika makroživin sacharidy, bílkoviny, tuky Vitamíny, minerální látky
VícePORUCHY VÝŽIVY Složky výživy
PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy Jaroslav Veselý Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na Lékařské
VíceBílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny
Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních
VíceMetabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová Vyberte esenciální aminokyseliny a) Asp, Glu b) Val, Leu, Ile c) Ala, Ser, Gly d) Phe, Trp Vyberte esenciální aminokyseliny a) Asp,
VíceChemické složení buňky
Chemické složení buňky Chemie života: založena především na sloučeninách uhlíku téměř výlučně chemické reakce probíhají v roztoku nesmírně složitá ovládána a řízena obrovskými polymerními molekulami -chemickými
Více- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)
/ přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.
VícePRISMA JET - Přírodní zchutňující přípravek pro lepší příjem, trávení a využití krmiva
PRISMA JET - Přírodní zchutňující přípravek pro lepší příjem, trávení a využití krmiva Jiří Brožík, J. Guyokrma spol. s r.o. Vzhledem k požadavkům trhu, kdy chovatelé vyžadují účinné a rentabilní výrobky
Více1 Ústav výživy zvířat a pícninářství, AF, MENDELU, Zemědělská 1, 613 00 Brno. 2 Ústav biologie rostlin, AF, MENDELU, Zemědělská 1, 613 00 Brno
ÚČINEK ZKRMOVÁNÍ BAREVNÉ PŠENICE CITRUS NA SENZORICKÉ VLASTNOSTI MASA BROJLEROVÝCH KUŘAT EFFECT OF COLOR WHEAT CITRUS FEEDING ON SENSORY CHARACTERISTICS OF BROILER CHICKENS MEAT Ondřej Šťastník 1 Filip
VíceMetabolismus proteinů a aminokyselin
Metabolismus proteinů a aminokyselin Člověk, podobně jako jiní živočichové, potřebuje přijímat v potravě určité množství bílkovin Aminokyseliny, které se z nich získávají, slouží v organismu k několika
VíceCílová skupina 2.ročník SŠ nezdravotnického směru ukončený maturitní zkoušku
Autor Mgr. Iveta Tichá Tematický celek Trávicí soustava Cílová skupina 2.ročník SŠ nezdravotnického směru ukončený maturitní zkoušku Anotace Materiál má podobu pracovního listu s testovými úlohami, pomocí
VíceSSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.11
VíceAminokyseliny a dlouhodobá parenterální výživa. Luboš Sobotka
Aminokyseliny a dlouhodobá parenterální výživa Luboš Sobotka Reakce na hladovění a stres jsou stejné asi 4000000 let Přežít hladovění a akutní stav Metody sledování kvality AK roztoků Vylučovací metoda
VícePRÉMIOVÉ KRMIVO PRO VAŠE MILÁČKY. Premium.
PRÉMIOVÉ KRMIVO PRO VAŠE MILÁČKY www.mojecalibra.cz Calibra je řada velmi kvalitních granulovaných krmiv, jež obsahují vyvážený poměr živin, vitamínů, minerálů, stopových prvků tak, aby plně zabezpečily
VícePROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)
PROTEINY Biochemický ústav LF MU 2013 - (H.P.) 1 proteiny peptidy aminokyseliny 2 Aminokyseliny 3 Charakteristika základní stavební jednotky proteinů geneticky kódované 20 základních aminokyselin 4 a-aminokyselina
VíceChemická analýza krmiv
Chemická analýza krmiv Multimediální studijní materiál Vznik tohoto studijního materiálu finančně podpořil Fond rozvoje vysokých škol (projekt č. 1288/2012) Autoři: MVDr. Eva Štercová, Ph.D. (stercovae@vfu.cz)
VíceBROJLER ROSS 308: Cíle v oblasti užitkovosti
08 BROJLER ROSS 308: Cíle v oblasti užitkovosti An Aviagen Brand BROJLER ROSS 308: Cíle v oblasti užitkovosti Úvod Tato příručka obsahuje cíle v oblasti užitkovosti pro brojlery Ross 308 a je třeba ji
VíceSložky výživy - proteiny. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Složky výživy - proteiny Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = jedna z hlavních živin, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, součást všech buněk, musí
VíceV organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
VíceTestové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test
Testové úlohy aminokyseliny, proteiny post test 1. Které aminokyseliny byste hledali na povrchu proteinů umístěných uvnitř fosfolipidových membrán a které na povrchu proteinů vyskytujících se ve vodném
VíceBroiler Nutrition Spec CZ.qxd 25/9/07 16:00 Page 1. BROJLER Nutriční Specifikace. 308Červen Červen 2007
12850 308 Broiler Nutrition Spec CZ.qxd 25/9/07 16:00 Page 1 BROJLER Nutriční Specifikace 1 Červen 2007 308Červen 2007 12850 308 Broiler Nutrition Spec CZ.qxd 25/9/07 16:00 Page 2 Úvod Nutriční specifikace
VíceEFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED TRITICALE FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS
EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED TRITICALE FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS Krobot R., Zeman L. Department of Animal Nutrition and Forage Production, Faculty of Agronomy,
VíceComplete Food for Dogs
Complete Food for Dogs CD Healthy Line Delikan Na Kopečku 1431 751 31 Lipník nad Bečvou Tel/fax:+420 581 771 270 www.krmivo-pro-psy.blue4net.cz DELIKAN 16 let zkušeností v extruzi a výživě psů výroba krmiv
VíceKrmná doporučení pro chovná prasata
Krmná doporučení pro chovná prasata Trouw Nutrition Biofaktory s.r.o. 1 2 Trouw Nutrition Biofaktory s.r.o. 2016 3 Krmná doporučení pro chovná prasata V tomto dokumentu přinášíme základní krmná doporučení
VíceBiosyntéza a metabolismus bílkovin
Bílkoviny Biosyntéza a metabolismus bílkovin lavní stavební materiál buněk a tkání Prakticky jediný zdroj dusíku pro heterotrofní organismy eexistují zásobní bílkoviny nutný dostatečný přísun v potravě
VíceTUKY (LIPIDY) ÚVOD DO PROBLEMATIKY P.TLÁSKAL SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU FN MOTOL
TUKY (LIPIDY) ÚVOD DO PROBLEMATIKY P.TLÁSKAL SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU FN MOTOL LIPIDY Lipidy tvoří různorodý soubor látek (přirozených esterů netěkajících s vodní párou a neobsahujících aroma cké jádro),
VíceVÝZKUMNÝ ÚSTAV. Ing. Anne Dostálová, Ing. Milan Koucký CSc. Výkrm kanečků v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY,v.v.i Praha Uhříněves Ing. Anne Dostálová, Ing. Milan Koucký CSc. Výkrm kanečků v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství VYUŽITÍ RŮSTOVÉHO POTENCIÁLU KANEČKŮ
VíceTHE EFFECT OF FEEDING PEA ADDITION TO FEEDING MIXTURE ON MACROELEMENTS CONTENT IN BLOOD
THE EFFECT OF FEEDING PEA ADDITION TO FEEDING MIXTURE ON MACROELEMENTS CONTENT IN BLOOD VLIV ZAŘAZENÍ KRMNÉHO HRACHU DO KRMNÝCH SMĚSÍ NA OBSAH MAKROPRVKŮ V KRVI P. Mareš, J. Vavrečka, Z. Havlíček, L. Zeman
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
VíceModerní přístupy k výživě dětí
Moderní přístupy k výživě dětí Výuka VŠCHT Kužela, L. Moderní přístupy v oblasti výživy Převažující pojetí výživy doposud V popředí obava z hladovění Proto pohled spíše z kvantitativního hlediska Je stále
VíceKrmiva pro sumcovité ryby 2019
Krmiva pro sumcovité ryby 2019 Potápivé krmivo Vyvinuto pro recirkulační systémy - RAS Plovoucí krmivo Udržitelné krmivo Poloplovoucí krmivo Obsahuje astaxanthin Bez živočišného proteinu ze suchozemských
VíceSTRATEGIE VÝŽIVY DOJNIC V SOUVISLOSTI S DOBOU STÁNÍ NA SUCHO
STRATEGIE VÝŽIVY DOJNIC V SOUVISLOSTI S DOBOU STÁNÍ NA SUCHO Václav Kudrna VÚŽV Uhříněves, v.v.i. 2012 1 Otelení -> nízký příjem sušiny (energie) -> NEB Vypočítaná energetická bilance pro krávy v laktaci
VíceKrmiva pro odchov lososa 2017
Krmiva pro odchov lososa 2017 Potápivé krmivo Vyvinuto pro recirkulační systémy - RAS Plovoucí krmivo Udržitelné krmivo Poloplovoucí krmivo Obsahuje astaxanthin Bez živočišného proteinu ze suchozemských
VíceMetodický list - anotace: se vicí soustavy, seznamují se se složen
Autor: Josef Kraus Datum: 5.6. 2012 Škola: Integrovaná ZŠ a MŠM Trnová,, Trnová 222, okres Plzeň - sever Šablona: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodnp rodních vědv Číslo sady: 01 Vzdělávac
VíceBiochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA
Biochemie, Makroživiny Chemie, 1.KŠPA Biochemie Obor zabývající se procesy uvnitř organismů a procesy související s organismy O co se biochemici snaží Pochopit, jak funguje život Pochopit, jak fungují
VíceZÁKLADNÍ SLOŽKY VÝŽIVY - BÍLKOVINY. Bc. Lucie Vlková Nutriční terapeut
ZÁKLADNÍ SLOŽKY VÝŽIVY - BÍLKOVINY Bc. Lucie Vlková Nutriční terapeut ŽIVINY (NUTRIENTY) MAKRONUTRIENTY Bílkoviny (proteiny) Sacharidy Tuky (lipidy) MIKRONUTRIENTY Vitaminy Rozpustné v tucích Rozpustné
Více14. přednáška. Téma přednášky: Výživa a krmení drůbeže. Cíl přednášky:
14. přednáška Téma přednášky: Výživa a krmení drůbeže Cíl přednášky: Závěrečná přednáška se věnuje problematice výživy a krmení jednotlivých druhů a kategorií drůbeže. Studenti se seznámí s odlišnostmi
VíceBílkoviny - proteiny
Bílkoviny - proteiny Proteiny jsou složeny z 20 kódovaných aminokyselin L-enantiomery Chemická struktura aminokyselin R představuje jeden z 20 různých typů postranních řetězců R Hlavní řetězec je neměnný
VícePřírodní látky pracovní list
Přírodní látky pracovní list VY_52_INOVACE_199 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9 Přírodní látky pracovní list 1)Doplňte křížovku Tajenkou je název skupiny přírodních
VíceEFFECT OF LEGUMES IN BROILER S DIETS ON SENSORY QUALITY OF MEAT VLIV LUSKOVIN V DIETÁCH BROJLERŮ NA SENZORICKÉ VLASTNOSTI MASA
EFFECT OF LEGUMES IN BROILER S DIETS ON SENSORY QUALITY OF MEAT VLIV LUSKOVIN V DIETÁCH BROJLERŮ NA SENZORICKÉ VLASTNOSTI MASA Křížová Š., Kratochvílová P., Vašátková A., Zeman L. Department of Animal
Více3. přednáška. Živiny a jejich rozdělení, hlavní živiny, charakteristika a metabolismus bílkovin. Téma přednášky: Cíl přednášky:
3. přednáška Téma přednášky: Živiny a jejich rozdělení, hlavní živiny, charakteristika a metabolismus bílkovin Cíl přednášky: Přednáška bude věnována zopakování a rozdělení živin, z důrazem na hlavní kalorické
VíceAplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe
Výživa zvířat a její vliv na užitkovost u a zdraví zvířete ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Za podpory Ministerstva
Více1996L0008 CS SMĚRNICE KOMISE 96/8/ES ze dne 26. února 1996 o potravinách pro nízkoenergetickou výživu ke snižování hmotnosti
1996L0008 CS 20.06.2007 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE KOMISE 96/8/ES ze dne 26. února 1996 o potravinách
VíceVLIV SLOŽENÍ KRMNÝCH SMĚSÍ NA PRŮBĚH SNÁŠKOVÉ KŘIVKY SLEPIC
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LIII 8 Číslo 4, 2005 VLIV SLOŽENÍ KRMNÝCH SMĚSÍ NA PRŮBĚH SNÁŠKOVÉ
VíceHodnocení energie a proteinu u dojnic
Hodnocení energie a proteinu u dojnic Třináctý, J., Richter, M. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., pracoviště Pohořelice, Oddělení fyziologie výživy zvířat Systémy v Evropě: Základy francouzského
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
VíceSipping. Katedra ošetřovatelství LF, MU PhDr. Simona Saibertová
Sipping Katedra ošetřovatelství LF, MU PhDr. Simona Saibertová Přípravky enterální klinické výživy dle složení a stupně naštěpení jednotlivých živin: polymerní, oligomerní, speciální a modulární Polymerní
VíceKrmiva pro jeseterovité ryby 2017
Krmiva pro jeseterovité ryby 2017 Potápivé krmivo Vyvinuto pro recirkulační systémy - RAS Plovoucí krmivo Udržitelné krmivo Poloplovoucí krmivo Obsahuje astaxanthin Bez živočišného proteinu ze suchozemských
VíceBÍLKOVINY. Bc. Michaela Příhodová
BÍLKOVINY Bc. Michaela Příhodová Výživa člověka makroživiny (hlavní živiny) bílkoviny, tuky, sacharidy mikroživiny vitaminy, minerální látky, stopové prvky voda hlavní živiny významný zdroj energie, získaná
VíceJá trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení
Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0105 Játra Jsou největší žlázou v lidském těle váží přibližně 1,5 kg. Tvar je trojúhelníkový, barva
VícePavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha
Jídelníček dorostenců, fotbalistů Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Program přednášky 1. Základní složky výživy 2. Odlišnosti ve stravě dorostenců
Více