Pivovarnictví v Krkonoších

Transkript

1 Pivovarnictví v Krkonoších

2 Pivovarnictví v Krkonoších Brwing Br in th Krkonos Brauriwsn im Risngbirg Browarnictwo w Karkonoszach 1. Rudík 2. Žacléř 3. Jilmnic 4. Hostinné 5. Horní Maršov 6. Libč u Trutnova Novosad - Harrachov - Bašta Hndrych 11. Fris 12. Paroháč - Luční bouda 13. Krakonoš Trutnov 14. Rudavské - Jankowic Wilk

3 pivo s d K s m a t, í ř va kd, í ř a d dobř ij, tam p s pivo žij. s dobř Pivo musí být božského původu... Kdo první vařil pivo, zůstan navždy tajmstvím. Řmslně s však připravuj njméně pět tisíc lt. Tak staré jsou totiž první písmné a obrazové doklady o přípravě a pití piva. Lidstvo al tnto prastarý osvěžující nápoj konzumuj mnohm dél. O pivu, místch jho výroby a zajímavostch kolm jho pití, byla vydána a stál vychází řada zajímavých publikací. My jsm pro vás připravili kapitolu o historii pivovarnictví v Krkonoších. Naším záměrm j informovat vás o místch, kd s vařní božského moku v njvyšších čských horách věnují. Přijmět pozvání a přijďt pivo do Krkonoš ochutnat. Histori vařní piva v Čchách sahá do raného střdověku. Staří Čchové njdřív vařívali pivo doma. Povolní k jho přípravě dostávaly njdřív církvní instituc. Později s rozvíjlo měšťanské či městské pivovarnictví. Řada panských pivovarů, díky prozíravosti majitlů a včasnému pochopní vývoj pivovarnictví, s rychl transformovala v průmyslově koncipované podniky. Začátkm dvacátého stoltí jsou pivovary zakládány soukromými majitli, vznikají akciové spolčnosti. Pivovarnictví v Krkonoších Na úzmí njvyšších čských hor má vařní piva svoji tradici. Najdm tu stopy bohužl už zaniklých pivovarů. Stručně vám j přdstavujm: vajíčk. Na konci 20. stoltí přišla skupinka nadšnců s návrhm obnovit tradici vařní piva. Plány byly vliké, al bohužl zůstalo jn u nich. Žacléř První zmínka o vařní piva v Žacléři j na konci 16. stoltí. Pivovar stál v horní části náměstí. Nový pivovar byl postavn začátkm 19. stol. Pivo bylo stáčno do sudů i do lahví a dodáváno do hostinců v Žacléři a okolí. Později byla výroba omzna pouz na vlastní spotřbu. Po sto ltch pivovar zachvátil požár. Provoz byl tím pádm ukončn a budova později zbořna. Rudník Jilmnic V bývalých Hřmanových Sjfch v Rudníku s pivo vařilo z pšničného sladu od druhé poloviny 17. stoltí. Pivovar byl postavn vdl zámku, ktrý v té době už nsloužil jako panské sídlo. Později byl skladm obilí. Po změně majitlů panství byl postavn na místě původního zámku pivovar s palírnou. V něm byl vybudován amrický sklp a vytvořno nové vodní potrubí do pivovaru. Tn díky modrnizaci zařízní a výborné horské vodě začal konomicky prosprovat. V době rozkvětu tu vařili téměř 22 tisíc hktolitrů piva ročně. Stáčli pivo světlé dstistupňové výčpní, světlý dvanáctistupňový lžák a spciální črné čtrnáctistupňové. Rudnický pivovar vařil pivo do roku Svou kvalitou bylo pivo známé v horách i v podhůří. Pro sjfské pivo jzdily pivovarské povozy až z Prahy, dokonc i z hlavního města piva západočské Plzně. Žádali si ho fajnšmkři v dalkém Bavorsku. S vznikm Jdnotného změdělského družstva (JZD) sloužil jako sklad obilí, zázmí pro opravárnské dílny a místo pro garáž. V kvasných nádržích byly skladovány mošty a vína Vinařských závodů Žambrk. Dokonc tu byl na určitou dobu sklad 2 Jilmnické pivovarnictví j zmiňováno roku Al až v barokní době vznikl pod zámkm mnší pivovar. Koncm 19 stol. šlchtici Harrachové, vlastníci jilmnického panství, vybudovali opodál původního starého pivovaru nový parostrojní pivovar. Starý objkt byl uzpůsobn k účlům sladovny. Přd první světovou válkou s v jilmnickém pivovaru vařilo kolm 15 tisíc hktolitrů nobyčjně kvalitního piva ročně. Přd rozšířním pivovaru varu na konci 19. stoltí činila roční produkc nclou třtinu. Po válc výroba poklsla na 2 tisíc hktolitrů. I přs násldný rychlý vzstup již přdválčné úrovně ovně ndosáhla. Pivovar v Jilmnici byl, již jako národní podnik, zrušn v roc c Vzácná budova ndostatkm péč minulého ržimu chátrala. Byla využívána užívána částčně jako sklad, později zůstala z vlké části zcla nvyužita. Rozsáhlá rkonstrukc starého pivovaru v posldním dstiltí umožnila vybudovat čtyři krásné rozlhlé sály, z nichž každý má zcla odlišnou atmosféru. Turistickým kým magntm s staly xpozic Krkonošského muza i tržnic tradičních řmsl. sl. Škoda, ž pro sousdní nový pivovar, ktrý kdysi míval téměř postřižinský půvab, s zatím npodařilo najít odpovídající využití. Hostinné V Hostinném, jako i v řadě jiných míst naší změ, bývaly pivovary dva. Vdl panského tu stával pivovar měšťanský. Domovský byl zřjmě tn starší, ktrý svůj vznik dokladoval k počátku 16. stoltí. Objkt původně panského pivovaru v Hostinném j jště k vidění, z měšťanského s dochovaly jn chatrné zbytky zdiva. Horní Maršov První zmínka o pivovaru v Maršově j z roku Nám obcně známý pivovar vznikl kolm roku Součástí byl thdy jdiný zdjší hotl Pivovarský dvůr (Brauhof), k ktrému v roc 1855 hrabě Brthold Aichlburg nchal přistavět vlký sál pro divadlní přdstavní a koncrty. Jho syn Alfons Aichlburg dokončil v roc 1879 modrnizaci pivovaru s varnou na 30 hktolitrů. Vrchol vařní piva v Maršově byl za Czrnin-Morzinů v roc 1908, kdy roční produkc dosáhla hktolitrů. V roc 1926 koupil maršovský pivovar i s hotlm Měšťanský pivovar v Trutnově, ktrý za dva roky vařní ukončil provoz a v Maršově zůstala jn stáčírna. V roc 1942 hotl a část pivovaru vyhořly. Zbytk zajímavé stavby od té doby chátrá. Libč u Trutnova Pivovar stával v Staré Libči, někdy zvané Horní Libč, ktrá s rozkládala podél Libčského potoka. Vlastníkm byl až do roku 1887 Měšťanský pivovar v Trutnově. Byl zrušn pravděpodobně kolm roku míl od města s pivo nsmělo vařit. V 16. stoltí stály v Trutnově dva pivovary. Dolní, v místch dnšního pivovaru a Horní, v místch Školní ulic. V polovině 16. stoltí oba pivovary vyhořly. Trutnov současnost Histori dnšního trutnovského měšťanského pivovaru začíná v roc V roc 1900 vyrobilo 70 zaměstnanců anců pivovaru hktolitrů piva. Bylo xportováno njn za hranic okrsu, su, např. do Librc, al i z změ, např. př. do Slzska. V roc 1923 tu vařilii poprvé 14 pivo. Z důvodu potřby rozšířní produkc proběhla v ltch další výstavba pivovaru. Údaj o výrobě a odbytu piva z přdválčných lt jsou núplné, produkc však npřsáhla hktolitrů Výraznou osobností spojnou s novodobou historií trutnovského pivovaru j někdjší disidnt, dramatik, spisovatl a przidnt ČR Václav Havl. Pracoval v pivovaru v sdmdsátých ltch ch minulého stoltí jako pomocný dělník. Jště v druhé polovině minulého stoltí s pyšnilo svým pivovarm. Koncm 20. stoltí s tu z vlic kvalitní vody, přiváděné z Hořjšího, vařilo pivo pod značkou Rýbrcoul. Později vznikla výrobna limonád. Provoz byl ukončn koncm minulého stoltí. Trutnov V trutnovském pivovaru vaří pivo od poloviny 13. stoltí. Na trh j dodáváno pod značkou, ktrá vychází z místní krajové spcifikac a ns jméno ducha zdjších hor Krakonoš. Právo vařit a šnkovat patřilo k njdůlžitějším městským právům. Trutnov, jako královské město, udělilo toto výsostné právo pouz 149 domům. Na vzdálnost jdné Od roku 1994 provozuj pivovar trutnovská firma Krakonoš spol. s r.o. V současné době pivovar Krakonoš vaří klasickou tchnologií z vody z vlastní studny pět druhů piva v clkovém objmu přs hktolitrů ročně. Součástí arálu j hotl s pivnicí a podniková prodjna s bohatým sortimntm upomínkových přdmětů, mj. vlastní turistickou známkou. Pivovarnický znak v kombinaci s městským znakm připomíná staltou tradici trutnovského pivovarnictví. Najdt ho u bočního vchodu do Staré radnic (dnšní vchod do rstaurac). 3

4 Přdstavujm rodinné minipivovary Krkonošské minipivovary svého času vznikaly jako houby po dšti. Jsou obohacním a zpstřním turistického ruchu, protož nabízjí kromě konzumac lahodného moku i další možnosti. Jjich majitlé prakticky uchopili modrní výzkumy, ktré umožňují využívat pramnitou horskou vodu s přídavkm dsti litrů piva k kouplím. Proto j nabídka služb v něktrých případch rozšířna o možnost kouplí v pivních lázních, omlazujících pokožku. Při kouplích můž zákazník konzumovat pivo s živými kulturami kvasnic, ktré příznivě působí v clém trávicím traktu. V minipivovarch j možné objdnat prohlídku s podrobným výkladm o vařní piva spojnou s ochutnávkou. Harrachovský minipivovar NOVOSAD Minipivovar v Harrachově byl postavn začátkm jdnadvacátého stoltí. Při výrobě piva jsou zachovány tradiční postupy vařní, známé po staltí. K vařní používají čtyři základní suroviny: jčný slad, chml, vodu z horské bystřiny a procs zakončují přidáním pivovarských kvasnic do kvasných tanků. Harrachovské pivo Františk, ktré dostalo názv po majitli pivovaru, nobsahuj žádné konzrvanty, dochucovadla, barviva, pěniva ani další látky, ktré do nfiltrovaného a npastrizovaného piva npatří. Mok působí blahodárnými účinky njn vnitřním užitím, al i vnějším v podobě koupl v pivní lázni. B ě - hm krátké histori dokázal tnto malý pivovar získat mnohá ocnění. Uvďm například dvě Zlaté pivní pčti za absolutní vítězství v katgorii mzi všmi zúčastněnými pivovary na pivních slavnostch v Táboř v ltch 2011 a Ocněn byl v obou případch světlý lžák Františk. Harrachovský minipivovar j držitlm dalších mdailí v katgorii minipivovarů a kvasnicových piv. Pivo Františk j navíc držitlm ocnění Výrobk Librckého kraj roku 2008 s v současné době můž pochlubit dvěma minipivovary a Rgionální potravina roku Minipivovar Bašta Krkonošský mdvěd s příchutí třšní obsahuj 3,8 % alkoholu. Krkonošský mdvěd světlý výčpní a Krkonošský mdvěd tmavý lžák mají 5 % alkoholu. V posldní době byl sortimnt obohacn o světlý spciální lžák Krkonošský mdvěd s příchutí mdu a Krkonošský mdvěd Vslé pivo, ktré má 7 % alkoholu. Tato piva můžt vypít v rstauraci, jjíž ozdobou jsou pivní tanky z mědi. Stáčné do lahví zakoupít přímo v pivovaru. Minipivovar Hndrych Na polské straně Krkonoš s vydjt z Karpacz lanovou dráhou na Kopu. Odtud po črné turistické cstě dojdt k boudě Slzský dům (Dom Śląski, vdl bývalé Obří boudy). Pokračujt po Schustlrově cstě na Luční boudu. Krkonošskou pivní stzku můžt absolvovat obrácně, jdnotlivé minipivovary nabízjí i ubytování. Pstrou spltí značných turistických cst, nbo Krkonošským cyklobusm, s přiblížít k hra- Nabízí výhradně živé, tdy nfiltrované a npastrované pivo. Všchna piva tu vaří na horní hranici EPM a výrazně chmlí. Dosahuj vysoké plnosti a hořkosti, čímž s odlišuj od konkurnc. Pivo tu vaří klasickým dvoukomorovým způsobm s oddělným hlavním a vdljším kvašním. V příjmné pivnici můžt ochutnat piva H8 s snížným obsahm alkoholu, H11, H13, H16 ALE. S pivm Hndrych s stkát i v jiných rstauracích v Krkonoších, kam ho v sudch dováží. Zajímavá j komntovaná prohlídka pivovaru s odborným výkladm. Vydjt s do minipivovarů nad 1000 mtrů nad mořm Minipivovar Frisovy boudy V nadmořské výšc 1217 mtrů vaří z horské vody pivo Fris. Nikam ho ndováží, musít s za ním sami vydat. Vystoupjt nad hranici lsa a naskytn s vám nádhrný rozhld do kraj. Dojdět až na Frisovy boudy a ochutnjt pivo 12 Světlé, tradiční čský lžák zlatavé barvy připravovaný z tří druhů sladů a žatckého chmlu zvaného poloranný črvňák. Nbo vyzkoušjt 13 Polotmavé pivo, přímo spciál, ktrý j připravn z pěti druhů sladů. Má charaktristické aroma s příjmnou příchutí pražného sladu a jmnou hořkost. V nabídc j i aromatické pivo amrického typu 14 Polotmavé typu Al, jhož zvláštností j chmlní za studna. Výsldkm j karamlová chuť a vůně a vyšší procnto alkoholu. Minipivovar na Luční boudě Horský hotl Luční bouda lží v nadmořské výšc 1410 mtrů nad mořm. V něm j zřízn minipivovar položný njvýš v střdní Evropě. K výrobě zdjšího piva j používána voda z pramn Bílého Lab. Vaří a čpují zd klasický světlý či polotmavý lžák, al i tmavý či pšničný spciál a svrchně kvašné pivo britského typu Indian Pal Al. Vyráběné pivo ns názv Paroháč, ktrý j odvozn od počtného stáda jlnů, ktré s pohybuj v okolí horské boudy. Troubní jlnů j njlép slyšt za svítání či za soumraku, kdy jsou jlni njaktivnější. Nzapomnutlným zážitkm j pivní koupl, ktrá umocní pobyt vysoko v horách. Minipivovary v polských Krkonoších Pivovarnictví u polských sousdů nmá tak významnou tradici a historii jako na čské straně Krkonoš. Ndalko od Jlní Hory, v obci Janowic Wilki, byl postavn modrní minipivovar Midzianka. J proslulý vařním piva značky: Rudawski, Cycuch Janowicki a Górnik. Modrní stavba j architktonicky situována tak, aby při konzumování piva bylo dobř vidět do romantického údolí řky Bobr. Přkrásné Údolí paláců a zahrad v Jlnohorské kotlině můžt spojit s návštěvou pivovaru Midzianka, ndalko Janowic Wilki. Na čské straně Krkonoš j Krkonošská pivní stzka. Spojuj město, minipivovar Frisovy boudy a minipivovar Luční boudu. Na tras dlouhé 22 kilomtrů s hzky projdt, prohlédnt krásné přírodní scnéri, panoramata a úžasné parti Krkonoš, al také poznát zajímavé prostřdí a ochutnát originální piva výborné chuti. Djt si všud alspoň dvě. V každém minipivovaru vám za jjich konzumaci udělí razítko a v posldním z nich dostant dárk. Když vám pivo zachutná, ž s nbud chtít pokračovat, můžt na jdnotlivých zastávkách přnocovat. Krkonošská pivní stzka j otvřna od 1. črvna do 30. září. Razítka můžt sbírat v průběhu clých čtyř měsíců. Ltáčk s informacmi získát v minipivovarch nbo Rgionálním turistickém informačním cntru Krkonoš v. Doporučujm výlty Jak s vaří pivo? Sladovnický jčmn vytřídím, na několik dsítk hodin s vzdušnými přstávkami namočím, vymáčím, nchám naklíčit, přvracím, suším, slad zbavím kořínků a uskladním, tím nchám dozrát, dál sšrotujm, rozmlm na drť, vystírám a rmutujm, tdy míchám slad s vodou, sczujm tdy oddělujm kapalný podíl sladinu od pvného podílu sladového mláta, v chmlovaru sladinu v kotli okořním, chladím, do mladiny přidám kvasnic, v otvřných spilkách pak probíhá spodní kvašní, vzniká alkohol, mladé pivo v tancích nchám dokvasit, a pak jnom odfiltrujm zbývající kvasinky, pastrujm a pivo stočím. No nní to snadné? Přijďt do Krkonoš. Pivní kultura tu kvt. Pivo tu mají všichni rádi. Sjdou s, posdí v příjmném prostřdí, popovídají, povslí s a spolčně v družné pospolitosti popijí božský mok. nici a pak pěšky vydát zpět do Polska. Při plánování pěšího výltu počítjt s dvěma až třmi dny, nbo prodloužným víkndm. Vaš zážitky v přírodním prostřdí krásného Krkonošského národního parku s nádhrnými výhldy a dobrým pivm, zůstanou nzapomnuty. Vnímjt místní kolorit, zdjší lidé k vám jistě budou milí a vstřícní a nabídnou vám své plody prác

5 Krkonoš svazk měst a obcí Zámk Tl.: svazk@krkonos.u NĚMECKO POLSKO Čská rpublika SLOVENSKO RAKOUSKO