,06% ,25%

Transkript

1 Roupa Vojtěch Goinformatika VŠB Tchnická univrzita Ostrava 17. Listopadu Ostrava Poruba E mail: roupa@mail.cz ABSTRACT In th hr prsntd thsis th history of th city of Havířov, in rlation to th dvlopmnt of its urban grnry, is covrd. Th first part illustrats th basic historical and natural findings about th city, th rasons for its construction as a city built on th formrly un-built ara, th prmiss of th growth of th youngst of th hundrd-thousand-citis, th stags of th construction, and th city lif. In th scond part th lgislativ data for th cration of vctorial urban grnry maps, rgulations and laws in particular, ar handld. Th third part contains th procdur of th cration of data from arial photographs of th city of Havířov from svral tim priods, and th rason for th cration of vctorial urban grnry maps. Th conclusion is ddicatd to th rsults of th analysis, comparison of th grnry in particular tim priods with th currnt situation, and suggstions of futur construction. Kywords: Havířov, GIS, grnry, town planning, history ABSTRAKT V přdložné práci j zpracována histori města Havířova s ohldm na vývoj městské zlně na jho úzmí. První část vysvětluj základní historické a přírodní poznatky o městě, důvody výstavby Havířova, města na zlné louc, přdpoklady pro vznik njmladšího stotisícového města, samotné tapy výstavby, život v městě. V další části jsou zpracovány lgislativní podklady pro tvorbu vktorových map zlně, konkrétně vyhlášky a zákony. Třtí část obsahuj postup tvorby podkladů z ltckých snímků Havířova několika časových rozmzí, důvod tvorby vktorových map zlně. Závěr prác j věnován výsldkům analýzy, srovnáním ploch zlně v jdnotlivých časových obdobích s současným stavm a návrhy pro výstavbu do budoucna. Klíčová slova: Havířov, GIS, zlň, úzmní plán, histori 1

2 ÚVOD Příroda j nvyzpytatlná a mocná, slýchávám od útlého dětství od rodičů, v médiích, či v škol. Co chvíli nám dává najvo svou moc, al pokud ji brm jako bytost, cítím, ž jjí absolutní vláda nad člověkm skončila. Alspoň dočasně. Proč tomu tak al j? Historické kořny mluví jasně: clá staltí s poddaní vždy chtěli vymanit z vlivu pánů a šlchticů, chuť svobody byla vždy silnější, nž pach prolité krv v rvolucích a válkách. Stjně tomu bylo i v případě vztahu člověka k přírodě. Několik tisíc lt jsm ji obdivovali, objvovali a v momntě, kdy jsm poznali nkončný prostor možností, ktrý nám příroda stál dává, začali jsm proti ní s tichým rspktm bojovat. Dokazovat, kdo j na tomto světě pánm. Pach prolité krv rvolucí a bojů vystřídal pach misí z továrn a tplných lktrárn, válčné jizvy vojáků byly vyměněny za povrchové doly, ktré v zájmu pokroku zasahují nvyléčitlné rány krajině. Tyto přírodní katastrofy přitom možná vyšly z nvinné lidské idj totiž mít s lép. Přsuňm s al z globálních sfér trochu blíž, rovnou na rgionální úrovň. I zd, v Moravskoslzském kraji, probíhala v duchu pokroku divoká přměna vnkovské krajiny v poddolované úzmí a tprv přd ndávnm s začala situac dvastac krajiny řšit. Poválčné nadšní našich dědů a chuť budovat dostaly v posldních ltch nový rozměr. Protož smysl slova budování vychází z slova budoucnost, j třba v dnšních dnch i v dnch příštích řšit otázku životního prostřdí a zvyknout si na tzv. kologické myšlní. Rozhlédnout s okolo sb a naplňovat odvěkou touhu lidstva touhu v lpší zítřky v globálním měřítku. Přijmout přírodu zpět jako monarchu, třba jn konstitučního, protož jn ona obsahuj vš živé na Zmi. Má svou duši, své přdnosti i slabiny, ktré přdává svým lníkům. Nám lidm. V dnšní době s víc dbá na životní prostřdí. Vychovávám nvironmntální manažry, provádím rkultivaci dgradovaných půd, třídím odpad. V uplynulých ltch s však vývoj lidstva natolik posunul dopřdu, až většině lidí, včtně mě, připadá dnšní doba zběsilá. Nic nám nní svaté. Njlpším řšním j dl mého názoru kompromis, ktrý by rozvíjl prostřdí okolo nás, ať už pracovní, obytné, či rkrační tak, aby duch krajiny nbyl porušn. Njčastějším obytným prostřdím pro čského člověka j město. Mělo by být příkladm symbiózy přírody a člověka, avšak jště stál u nás přvládá trnd města jako konfliktu přírody s člověkm. Přírodní krajina byla přměněna na antropognní z gologického hldiska za pouhý okamžik. Jistou kompnzací j urbanistické řšní rozmístění městské zlně, tdy parků, parkových ploch, parkových (do jisté míry i hospodářských) lsů. V naší rpublic nní mnoho měst, ktrá vznikala na zlné louc, většina z nich má bohatou historii a vyvíjí s již několik staltí. Jiná města, například Kladno, Ostrava Poruba, Havířov, na Slovnsku Nová Dubnica, vznikala z konomického popudu a potřby lidí lép bydlt a pracovat. Jjich charaktr by tdy měl být jiný nž v ostatních městch. Zaměřil jsm s na město Havířov, ktré bylo přd samotnou výstavbou dlouho plánováno. Na jho vývoj a hlavně na plány rozmístění městské zlně, ktrá mnohonásobně zvyšuj kvalitu bydlní. 2

3 POUŽITÉ DATOVÉ ZDROJE K dispozici jsm měl tato data: Státní mapa odvozná; mapové listy v kladu 1:5000 OS24, OS25, OS32, OS33, OS34, OS35, OS42, OS43, OS44, OS45, OS53, OS54, OS55 (ČÚZK) Ortofotomapa z roku 2006, mapové listy v kladu 1:5000 OS24, OS25, OS32, OS33, OS34, OS35, OS42, OS43, OS44, OS45, OS53, OS54, OS55 (ČÚZK) Ortofotomapa z roku 2000, mapové listy v kladu 1:5000 OS22, OS23, OS24, OS25, OS32, OS33, OS34, OS35, OS42, OS43, OS44, OS45, OS53 (ČÚZK) Výšková data z DMÚ 25 pokrývající úzmí města Havířova (VGHMÚ Dobruška) Nasknované ltcké snímky v formátu *.tif v rozmzí lt 1955 až 1979 (VGHMÚ Dobruška) o u těchto dat byla al potřba dalšího zpracování POSTUP REALIZACE PROJEKTU Postup prác spočíval primárně v zpracování historických ltckých snímků úzmí města Havířova, náhld do úzmního plánu města z lt 1988 a 2000 a násldná vktorizac parkových ploch na snímcích z příslušných lt. Násldovaly analýzy dostupnosti k těmto plochám, zhodnocní současného stavu a porovnání s stavm z minulých lt, popř. lt budoucích. Jdnotlivé dílčí kroky v zpracování snímků byly: - rktifikac snímků do S-JTSK pomocí podkladové mapy ortofotomapy z roku 2000 v programovém prostřdí ESRI Arc Map - úprava histogramů a násldné mozaikování snímků v prostřdí ERDAS Imagin - rozdělní rastru na dílčí rastry dl kladu mapových listů SMO-5 v prostřdí Pluginu Hawths Tools pro ESRI Arc Map - vktorizac a násldné analýzy snímků ANALÝZY MĚSTSKÉ ZELENĚ Městskou zlň jsm dl úzmního plánu města Havířova vktorizoval (obr. 1) a provdl analýzu dostupnosti k ní v programovém prostřdí ESRI Arc Map s xtnzí spatial analyst. Vytvořil jsm tím pádm obalové zóny (buffry, obr. 2), ktré intrprtují víc, či méně dostupná místa k městské zlni. Stjně tak, jako vidím na obrázcích 1 a 2 jsm postupoval v dalších profilových ltch. V závěru uvádím tabulku a končné shrnutí stavu městské zlně na modlovém úzmí. 3

4 Obr. 1: Městské parky na modlovém úzmí v roc 2000 Obr. 2: Dostupnost k městským parkům v roc

5 ZÁVĚR V násldujících tabulkách jsou shrnuty výsldky mé prác. V tab. 1 jsou hodnoty z dat, ktré jsm vytvořil z náhldů do Úzmního plánu města Havířov, tab. 2, dmonstruj výsldky z dálkového průzkumu modlového úzmí, konkrétně z ortofotomapy města z roku tno podotknout, ž plocha clého modlového úzmí j 640 ha. Rok Plocha parků (ha) Plocha lsů (ha) Clková plocha (ha) Plocha lhc dostupných míst (ha) * 11 1, , , , , , , ,28 * označné jako hospodářský ls Rok Plocha lsů (ha) Tab. 1. Porovnání ploch městských parků a parkových lsů a jjich obalových zón Plocha ostatní zlně Clková plocha (ha) Plocha míst s vzdálností k zlni do 140 m (ha) , ,25 Tab. 2. Plocha vřjné zlně v modlovém úzmí, zdroj: ortofotomapa města z roku 2006, ČÚZK Z těchto tabulk vyplývá, ž s hodnoty plochy s označním parky a parkové lsy v průběhu dstiltí mění. Nní to ovšm způsobno razantními kroky vysazování a kácní či vysazování stromů, nýbrž označním ploch v úzmním plánu. Pokud jd o kvalitu půdního a lsního fondu na modlovém úzmí, výsldky dálkového průzkumu Změ poukazují na zhoršní zdravotního stavu lsních porostů od roku Nmůžu však říci, ž by s městská zlň nměnila. V prvé řadě j z ltckých snímků patrné, jak s o městskou zlň pčovalo. Urbanisté v 50. ltch provdli skvělou práci. Město bylo dobř naplánované, bylo počítáno s vlkým množstvím zlně a po výstavbě města, v 60. ltch s přdpokládalo, ž parky a parkové lsy budou chloubou clého města. Muslo s samozřjmě počkat, až vzrostou njdřív rychl rostoucí doplňkové dřviny (břízy) a do budoucna s počítalo i s vzrůstm kostrních dřvin. V 70. a 80. ltch byl názv města spojn s přídomkm zlné město, či Havířov v květch. Parkové plochy, al i Dlouhá ulic (thdjší Zápotockého třída) s honosily nádhrnými květinovými mozaikami. V 90. ltch minulého stoltí nastal mírný úpadk, snad spojný s ndostatkm pněz, a o parky, včtně rprzntativních v cntru města, s příliš npčovalo. Znhodnotila s tím kvalita něktrých dřvin a nastal přbytk výplňových dřvin na úkor kostrních. Důkazm jsou tomu ltcké snímky z roku 2000, což byly posldní snímky přd rkonstrukcí parků Rpubliky a Cntrum. Koruny stromů byly vmísny mzi sb, člověk těžko vnímal stromy jako individua, osobnosti, nýbrž jako splť větví a kmnů. Po tomto snímkování proběhly rozsáhlé změny. Rkonstrukc již zmíněných parků, zavdní cyklostzky a naučné stzky na úzmí parku Na nábřží do jisté míry změnily charaktr městského cntra a spolu s výstavbou nového Náměstí Rpubliky a rkonstrukcí Dlouhé třídy tď patří k chloubě města. 5

6 # & Pokud s v tomto duchu budou provádět změny i v parcích Na nábřží, Mládž, v budoucích parcích Lučina a Stromovka, úrovň městské zlně v Havířově prudc stoupn. Doufjm, ž mimo úrovň bud růst i ona zlň. Parky jsou dl mých analýz všm obyvatlům města rlativně dostupné. Co mi al na současných parcích chybí, j určité zázmí. V zmích, kd mají parky dlouholtou tradici (Paříž, Londýn, Nw York, San Francisco), jsou vybudována sociální zařízní, místa pro přbalní mimink, stánky s občrstvním a kulturní život v těchto městch s s trochou nadsázky odhrává v parcích. V případě něktrých měst j to možná i lpší gografickou polohou a kulturním zázmím, invstic do rostlin mohou být vyšší, protož doba jjich vzkvětu j dlší, nž-li u nás a riziko odcizní mnohdy nákladných saznic j mnší. Ať už věřím jakékoliv torii stvořní člověka, jdno j jisté. Člověk byl stvořn pro život na okraji lsa. Aby byl spokojný s prostřdím, v ktrém žij, musí mít prostor obalný porostm. Idální poměr j 40 porostu a 60 volných ploch. Koncpc parků na modlovém úzmí toto kritérium splňuj. Obyvatlé města by proto měli být spokojní. Spokojnost j totiž lékm pro městskou zlň. Jsou to všchno živé bytosti, ktré vnímají moc, co vyzařujm. A pokud tyto moc budou pozitivní, jjich kvalita růstu a života s zvýší njn jim, al i nám. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] TOMOLOVÁ, ŽÁČEK a kol.. Havířov, 1995 [2] VANĚK, HAVRLANT, PROKOP, WAHLA.. Městská knihovna Havířov, 2003 [3] ŠPAČEK, JURÁK, SYCHRA.. Nakl. Profil v Ostravě, [4] MAIER. Vydavatlství ČVUT, [5] HENDRYCH. Vydavatlství ČVUT, [6] OTRUBA. Mndlova změdělská a lsnická univrzita v Brně, dotisk z roku " [7] ZEMANOVÁ a kol..! Havířov, $ r & ' r r [8] DOBROVOLNÝ. # MU v Brně, [9] AVERY, BERLIN. ( Prntic Hall, 1992 & ) * + ', r - r r 6