Kvalita bydlení je velký trh

Transkript

1 Podnikání a význam auditu (str ) O největší slévárně přesného lití pracující metodou vytavitelného modelu v České republice si přečtěte zajímavé informace na str. 3. V ČR je v současné době 11 sléváren přesného lití, jejichž roční obrat je okolo 55 mil. USD. Na tomto obratu se podílí KDYNIUM ze 45 %. Kvalita bydlení je velký trh Liška. Co si kdo představí? Les? Pohádku? Šibala? Anebo stavební spořitelnu? Vsadila bych se, že řada lidí tu poslední variantu. Známost značky Liška je v České republice na špičce možného. Českomoravská stavební spořitelna Liška si podmanila povědomí o sobě samé úchvatným způsobem (značka Liška se významně prosadila například i v Číně) - má produkty, které lidem vycházejí vstříc, a ještě k tomu skvělý marketing. A nezůstává samozřejmě jen u základní nabídky. Inovuje a snaží se předbíhat dobu. Člena představenstva Manfreda Kollera jsem se tedy zeptala: P ed p r mïsìci jste prezentovali ctyhodnè v sledky roku 2005 vaöì stavebnì spo itelny na ËeskÈm trhu. Jak prvek tohoto spïchu byste r d zmìnil a komentoval podrobnïji? MyslÌm, ûe m ûeme b t pyöni na n ö nejvïtöì vïrov obchod vöech dob - 20,6 mld. KË. To byla Ë stka, kterou prost ednictvìm p eklenovacìch vïr a vïr ze stavebnìho spo enì investovali klienti do eöenì sv ch bytov ch pot eb. Jin mi slovy - p edstihli jsme jeötï o 1,1 mld. KË rekord z roku Ke h ejivèmu pocitu z spïchu jako takovèho n m jeötï dopomohl "prodej podìlov ch a penzijnìch fond ". O tom jste uû v ProsperitÏ psali. Na z kladï synergickèho efektu p edpokl d - me, ûe letos docìlìme na ËeskÈm trhu stavebnìho spo enì jeötï v raznïjöì pozice, jeötï vìce se odliöìme od konkurence v adï ukazatel. VÏ Ìme, ûe dos hneme nap. nejlepöìho pomïru mezi poskytnut mi vïry v pomïru ke vklad m. HlavnÌ smïr naöì pr ce je tedy pokraëovat v vïrov ch obchodech. D le bychom chtïli vyuûìt öance, kterou Ëesk trh nabìzì, a tou je pot eba zajiötïnì lidì na st Ì. ZmÌnÏnÈ tèma je velmi d leûitè a bohatï diskutovanè, st le se ročník 8 (4 / 2006) hledajì novè cesty, jak uchopit skuteënost, ûe lidstvo st rne. TudÌû je nutnè, aby kaûd z n s jiû v produktivnìm vïku myslel na svè jistoty ve st Ì. V NÏmecku se Ìk, ûe nejlepöì zajiötïnì na st Ì je d m v osobnìm vlastnictvì. A kdyû si spoëìt te, ûe bude nar stat n jemnè, vyjde v m, ûe vlastnictvì domu bude mìt st le vïtöì v znam. Ale zajiötïnè st Ì nenì jen o vlastnì st eöe nad hlavou,»mss nabìzì i dalöì produkty pro spokojenè st Ì. V tom vidìme n ö potenci l. Dob e - a Ëeho byste r di dos hli v letoönìm roce? R di bychom rostli "na vöech naöich pozicìch". Za leden aû b ezen bïûì naöe stavebnì spo enì velmi dob e, poëet uzav en ch smluv stoup, a tak uû dnes lze tvrdit, ûe rok 2006 bude opït www. premium.prosperita.info rokem dobr m. P esto, ûe na vïrovèm trhu p sobì silnè konkurence, nic nebr nì tomu, abychom dok zali b t st le v znamnïjöìm hr Ëem. Jak motivujete vaöe obchodnì z stupce - finanënì poradce, aby dok zali oslovit vïtöì mnoûstvì klient? NejvÏtöÌ motivacì pro externisty je, ûe mohou pracovat pro Liöku. Pro tuto stavebnì spo itelnu, pro tuto znaëku. Ta je na ËeskÈm trhu, jak jsem jiû v öe zmìnil, znaëkou nejlepöì v oboru finanënìch sluûeb. SkuteËnost, ûe mohou obchodnì z stupci naöi stavebnì spo itelnu reprezentovat a pracovat pro ni, jim d v spr vnè obchodnì sebevïdomì a to je velmi podstatnè. Odr ûì se to v jejich vystupov nì, jedn nì s klienty. Samoz ejmï - vedeme je takè k tomu, aby se st le uëili a dok zali nabìdnout takov produkt, kter je pro klienta nejvhodnïjöì. Aby toto vöe zvl dli, nemohou to b t û dnì laici a navìc musì vstoupit Ëasem do pomïrnï d vïrnè komunikace s klientem, aby dok zali rozklì- Ëovat jeho finanënì situaci a nalèzt spr vnè eöenì, coû je vìce neû citliv z leûitost. A kdyû se nauëì porozumït klientovi, klient se bude vracet. Naöi obchodnì z stupci jsou samoz ejmï vedeni nejen k prodeji stavebnìho spo enì, ale i k tomu, aby nabìzeli vïry ze stavebnìho spo- enì a cross-sellingovè produkty. St vajì se z nich kvalifikovanì finanënì poradci a aby obst li, musì se uëit. Vedeme je tedy k tomu, aby si byli vïdomi, ûe chtïjì-li mìt spïch, musì pilnï a systematicky pracovat, musì si zìskat d vïru a v ûnost. O tom, ûe pr vï toto naöi obchodnì z stupci dok ûì, svïdëì p Ìklad z loúska - v okamûiku, kdy zaëali nabìzet podìlovè Ëi penzijnì fondy, uspïli u ady nov ch klient, kte Ì u Liöky nemïli ani stavebnì spo enì. O Ëem to tedy vypovìd? Zase cosi o naöì znaëce. Je tak siln, ûe na sebe soust eôuje pozornost ve spr vn ch souvislostech. NenabÌzÌte dnes jiû jen stavebnì spo enì, ale dali jste se na cestu synergick ch efekt, kterè vznikajì z prodeje vïjì e sluûeb a produkt. Budete v tom pokraëovat? UrËitÏ budeme spektrum moûnostì rozöi ovat, ale vûdy p jde o produkty, kterè se hodì k naöì z kladnì nabìdce. Ke stavebnìmu spo enì a vïr m. Takûe jiû dnes mohu prozradit, ûe od 1. kvïtna obohatìme naöe portfolio o pojiötïnì zbytkovèho dluhu nesplacenèho vïru. V NÏmecku takov produkt existuje, zahrnuje jak f zi spo- enì, tak vïru. Produkt öit na mìru podle poûadavk»eskomoravskè stavebnì spo itelny vyvinula velk nïmeck pojiöùovna. PojiötÏnÌ je urëeno pro p Ìpad mrtì dluûnìka. P Ìklad: rodina si koupì z vïru ze stavebnìho spo enì d m, manûel zahyne, p Ìjmy dom cnosti se snìûì, nenì z Ëeho spl cet vïr. PojiötÏnÌ rodinu ochr nì od nesn zì, budou moci d le v domï bydlet. Tyto p Ìpady bude eöit zahraniënì pojiöùovna, na Ëesk trh vöak nebude vstupovat. To je p Ìklad produktu, kter m öanci se na pror stov ch trzìch uplatnit. M te siln marketing. Na jak ch z kladech stavì v roce 2006? A co bude öirokè ve ejnosti komunikovat? pokraëov nì na stranï 41 KOBERCE PVC PODLAHY DOPL KY REALIZACE Velkoobchodní a realizační centrum Na Sadech 246, Zbuzany, Praha - z pad Telefon: Tel./Fax: Mobil: avanti@avanti-koberce.cz Prodejní centrum V Oblouku 599, Pr honice, Praha - z pad Telefon: Tel./Fax: Mobil: pruhonice@avanti-koberce.cz VÌce na stranï Ë. 42

2 ZRCADLO duben 2006 Mediální partnerství v roce N rodnì politika podpory jakosti 2. Akce»eskÈ manaûerskè asociace a ManaûerskÈho svazovèho fondu 3. Aktivity SdruûenÌ KorektnÌ podnik nì 4. VybranÈ konference a semin e VzdÏl vacì agentury 1. VOX a.s. 5. Akce spoleënosti Point Consulting mezin rodnì konference Hled nì novè Evropy Veletrh Pragooffice - veletrh kancel skèho n bytku a vybavenì 8. VybranÈ semin e CzechTrade 9. Znojemsk hrozen SoutÏû Zlat koruna Konference GenderovÈ aspekty spoleëenskè zodpovïdnosti firem aneb Kde jsme a kde bychom chtïli b t? 12. SoutÏû MarketÈr roku 13. Motocykl roku Mezin rodnì konference Jakost roënìk 15. Konference CestovnÌ ruch na prahu 3. tisìciletì - 7. roënìk Prosperita je mïsìënì periodikum o podnik nì a vz jemnè komunikaci mezi firmami a jejich velk mi skupinami, mezi profesnìmi uskupenìmi a navz jem v prost edì ËeskÈho trhu. P ednostnï informuje svè Ëten e o dïnì v ËeskÈ ekonomice p edevöìm oëima jednotliv ch podnikatelsk ch subjekt a svaz, asociacì, sdruûenì, uniì, komor a Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r. Velk prostor je vïnov n prezentacìm formou Ël nk a rozhovor anebo klasickè reklamï, kter je jedin m zdrojem financov nì tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokè spektrum podnikatel a manaûer s tìm, ûe p ednost majì informace o aktivnìm postoji k podnik nì a vytv enì trval ch hodnot. Najdete nás Doba je drav, svït glob lnì a informace znaënï promïnnè.»asopis p en öìme i na internet. K tomu n m pom hajì nìûe uveden mìsta. MonitoringovÈ firmy Newton IT Anopress EkoInfo.cz V bïr z partnersk ch webov ch str nek Servery spoleënosti inet Solutions s.r.o Svaz podnikatel ve stavebnictvì v»r - Asociace mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r - RozhodËÌ soud p i HK»R a AK»R - N rodnì politika podpory jakosti - KatalogovÈ a fulltextovè vyhled vaëe 2 Z obsahu Str. 6 Český slad vyvezen i na Mauricius Str. 11 Manažerské informační systémy: řešení, jak ve správný okamžik najít ty pravé informace Str. 16,17,18 Už máme po daních? Jak se to vezme... Str. 20 Dva hotely, které jdou s duchem doby Str Příloha Podnikání a význam auditu Str. 44 Za příběhem 15 let je snaha po užitečnosti a také kousek srdce špičkových odborníků Dobrá rada nad zlato Po povodních pro firmy Ministerstvo pr myslu a obchodu»r vyhl silo s ËinnostÌ od 1. kvïtna 2005 program REKONSTRUKCE, kter je urëen na pomoc mal m a st ednìm podnikatel m postiûen m povodnïmi v roce RealizacÌ programu je povï ena»eskomoravsk z ruënì a rozvojov banka, a.s. Postiûen m podnikatel m je pomoc na obnovu jejich Ëinnosti nabìzena formou: 1) zv hodnïnè bankovnì z ruky - poskytovanè aû do v öe 90 % jistiny vïru a nesplacen ch rok nep esahujìcìch 20 % z statku jistiny vïru. CenovÈ zv hodnïnì z ruky je stanoveno ve v öi 3 % p. a. 2) dotace - na Ë steënou n hradu ökod aû do v öe 10 % uznateln ch n klad na obnovu podnikatelskè Ëinnosti, maxim lnï vöak 1 mil. KË. Dotace je urëena pro drobnè podnikatele s mènï neû 10 zamïstnanci. PodmÌnkou pro poskytnutì podpory je seps nì Protokolu o ökod ch zp soben ch povodnì s pojiöùovacìm stavem nebo potvrzenì p ÌsluönÈ povï enè obce. N leûitosti a postup p i vy izov nì û dosti o zv hodnïnou bankovnì z ruku: Zpracovat projekt na obnovenì podnikatelsk ch ËinnostÌ. ZÌskat p edbïûn souhlas komerënì banky s vïrov nìm projektu. VyplnÏnou û dost o poskytnutì bankovnì z ruky, vë. vyj d enì vïrujìcì banky, p edloûit osobnï na poboëce»eskomoravskè z ruënì a rozvojovè banky, a.s. Banka û dost vyhodnotì podle podmìnek programu a rozhodne o poskytnutì (zamìtnutì) û dosti o z ruku. Pokud z ruënì banka rozhodne o û dosti kladnï, vyzve podnikatele k podpisu smlouvy o bankovnì z ruce. Eurotel Navigace - bezva pomocník v mobilu SpoleËnost Eurotel Praha, spol. s r.o., p iöla na trh se sluûbou Eurotel Navigace, kter je jednoduch m a finanënï nen roën m eöenìm navigace pro vöechny, kdo cestujì. Cestov nì je tak dìky mobilnìm sluûb m Eurotelu opït o nïco snazöì. Se sluûbou Eurotel Navigace se mohou vöichni z kaznìci dostat pohodlnï a bezchybnï do cìle sv ch cest. StaËÌ vlastnit mobilnì telefon a aktivovat si sluûbu Eurotel Navigace s kapesnìm GPS modulem. PomocÌ mobilnìho telefonu a kapesnìho modulu mohou nynì z kaznìci cestovat bez nutnosti sledov nì cesty v mapï, majì p itom p Ìstup k mnoha d leûit m doplúkov m informacìm. MobilnÌ telefon zìsk v daje o poloze z kapesnìho GPS modulu pomocì bezdr tovè technologie Bluetooth a na z kladï tèto informace dost v od navigaënìho serveru prost ednictvìm GSM sìtï navigaënì informace. (tz) Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenì jednoduchèho i podvojnèho ËetnictvÌ zpracov nì ËetnictvÌ za cel rok mzdy, DPH, daúov p izn nì vöeho druhu a adu dalöìch sluûeb ekonomick ch a daúov ch (podnikatelskè pl ny, vïry, ekonomickè vedenì firem, krizovè ÌzenÌ apod.) Kontakt: Gorazdova 16, Praha 2 tel.: , fax: , mojmir@gts.cz RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenì: Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s. Václav Kadlus, předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Prodeco, a. s. Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán a. s. Dubí Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Ing. Milan Gerža, místopředseda představenstva a výkonný ředitel společnosti CAC Leasing, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. N leûitosti a postup p i vy izov nì û dosti o dotaci: Po uhrazenì n klad na obnovu podnik nì p edloûit vyplnïnou û dost o dotaci na poboëce»eskomoravskè z ruënì a rozvojovè banky, a.s. Banka vyhodnotì û dost podle podmìnek programu a doporuëì (zamìtne) poskytnutì dotace. Ministerstvo pr myslu a obchodu»r vyd RozhodnutÌ o poskytnutì dotace. Dotace je vyplacena jednor zovï zpïtnï na Ëet podnikatele. Tiskopisy û dostì budou k dispozici od na internetovè adrese»eskomoravskè z ruënì a rozvojovè banky, a. s., - (tz) S tužkou za uchem Výstava lidí Ned vno jsem navötìvila v stavu koëek. Byla tu r zn plemena, od öpiëat ch brad, velk ch uöì, mal ch vm Ëknut ch Ëum k, p edlouh ch tïl, hodnï chlupat ch tïl aû po bezsrstè koëky. Kaûd koëiëka mïla svoji klìcku pïknï Ëistou, s polöt ky, hraëkami, jìdlem i toaletou. Jejich majitelè je ope- Ëov vali a snaûili se jim ulehëit tu otravnou chvìli, kdy kolem nich proch zely davy lidì, podivnï öiölaly, sh baly se nad nimi a podez ele se pitvo ily. P edstavila jsem si, jak by to asi vypadalo, kdyby tu mìsto koëiëì v stavy probìhala v stava lidì a kdyby se koëky staly n vötïvnicemi. "PodÌvej, Mikeöi, tady ten sameëek, jak je kr snï ûlut. A jak m zk, öikm oëka," "No, j ti nevìm, Micko, ale ten se mi moc nelìbì, i kdyû k ûi m pïknou, hladkou a lesklou, ale t mhletem, ten Ëern, ten se mi lìbì vìc." "Ten m na m j vkus moc rozpl cnut Ëum k a velikou tlamu. Ne ne, nejhezëì je tahle bìl samiëka s modr ma oëima, podìvej jak mile mrk!" V m ch p edstav ch byly klece rozestavïnè po celèm are lu a azeny podle plemen. élutì v jednè adï, bìlì v druhè adï, ËernÌ zase v dalöìm bloku, divocì v jinèm k Ìdle, blonôatì kousek d l. Bylo se na co dìvat. Klece lidì majitelè pïknï upravili, mïly ËistÈ kobereëky, poduöky, v nïkter ch jsme dokonce mohli vidït i kapesnì poëìtaëe nebo mobilnì telefony. To proto, aby lidiëky mïli aspoú Ë st svèho soukromì u sebe a aby lèpe p eëkali tuhle trapnou maökar du. V p eds lì, u st nk s mnoha druhy lidskèho ûr - dla, se zlepöov ky v pèëi o lidskè jedince a s hraëkami, st ly klece s bezdomovci. Nad nimi se tyëil zoufal n pis Hled m domov. MajitelÈ tulk sice tyhle bezprizornì ËlovÌËky vymydlili a naëinëali, takûe vypadali celkem sluönï, ale n vötïvnìci si jich p esto moc nevöìmali. SmutnÈ. Ned vno jsem navötìvila v stavu koëek. Proch zela jsem kolem klecì a sem tam jsem zachytila pohled nïjakè koëiëky. Dost v mluvn pohled. A tak jsem p em ölela, co by asi n m, a hlavnï sv m majitel m, kte Ì sem p iöli soutïûit o medaile, tihle mazlìëci ekli, kdyby jen mohli promluvit. MarkÈta BartÌkov Vítejte na www. Zase lepší design NenÌ to tak d vno, co jsme mïnili design naöì webovè str nky Ne nadarmo se Ìk, ûe ûivot je zmïna. Proto jsme se rozhodli vzhled naöeho webu jeötï vylepöit. Mimo jinè proto, abychom odliöili t i samostatè divize, v nïû se naöe Ëinnost rozdïlila. TakÈ vöak z toho d vodu, ûe n vötïvnost webov ch str nek roste a my bychom r di vöem, kte Ì zde hledajì uûiteënè informace, nabìdli co nejvyööì komfort. DoporuËujeme n ö web sledovat - grafika v s bude jednoznaënï navigovat. Nev hejte a vyzkouöejte. Matin äimek, autor internetov ch projekt , martin@prosperita.info Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia Ing. Irena Vlčková, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Mgr. Václav Kolombo, ředitel marketingu Družstva umělecké výroby Granát v Turnově Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s. Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC. s. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s.r.o. Našimi stálými partnery jsou: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Unie zaměstnavatelských svazů ČR Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Družstevní Asociace ČR Zemědělský svaz ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Sdružení podnikatelů ČR Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství Česká manažerská asociace Manažerský svazový fond Český svaz zaměstnavatelů v energetice Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky Sdružení automobilového průmyslu Svaz dovozců automobilů Svaz průmyslu a dopravy ČR Unie podnikových právníků ČR Česká společnost pro jakost Sdružení pro cenu ČR za jakost Czech Made Asociace realitních kanceláří Čech, Moravy a Slezska Asociace podnikatelek a manažerek ČR Asociace inovačního podnikání ČR Euro Info Centrum Praha Sdružení pro informační společnost Svaz zdravotních pojišťoven ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace českých pojišťovacích makléřů Svaz průmyslu papíru a celulózy Česká agentura na podporu obchodu/czechtrade Česká leasingová a finanční asociace Hospodářská komora České republiky Český svaz pivovarů a sladoven Sdružení Korektní podnikání Komora auditorů ČR Sdružení CZECH TOP 100 Gender Studies Česká asociace pro soutěžní právo Agrární komora ČR Nejhezčí pozvánka na tiskovku KOTEX párty jsme nestihli Pozv nka nejen na tiskovku n s zaujala, ale ûel, na samotnè odpolednì show jsme se nestihli p ijìt podìvat. A tak slog nek Jsou vïci mezi nebem a zemì, o kter ch vìme jen my ûeny, mil a lehce elegantnì, z stane ve sloûce ocenïn ch pozv nek, kterè si zaslouûì naöi redakënì jedniëku, a takè v naöem srdci. Jsou drobnosti, kterè dok ûì proz it di, kterè vìce neû naladì. Tato pozv nka svojì grafikou umocnila v stiûn textìk, kter zval na 30. b ezna do restaurace HOT na V clavskèm n mïstì 45, absolutnï dokonale. Kotex p rty s mûdnì p ehlìdkou byla jistï fajn, tìm vìce n s mrzì, ûeö (rix) Prosperita Vyd v : RIX, s.r.o. SÌdlo vydavatelstvì a redakce Ocel sk 2274/1, Praha 9 I»: DI»: CZ tel., fax: tel.: , rix.praha@scmvd.cz energie@prosperita.info Datum tisku Datum distribuce: äèfredaktorka PhDr. Eva Brixi-äimkov mobil: brixi@prosperita.info MarkÈta BartÌkov, redaktorka, internetov komunikace mobil: bartikova@prosperita.info Martin äimek, konzultant IT, autor internetov ch projekt mobil: martin@prosperita.info Petra»ervenkov, marketingov komunikace mobil: cervenkova@prosperita.info Miroslav Mikula, inzerce mobil: mikula@prosperita.info Jarmila Nedvědová, inzerce, odborná komunikace mobil: nedvedova@prosperita.info Jindřiška Hauptmanová, inzerce, obchodní manažerka tel.: hauptmanova@prosperita.info Ing. Marie Sk lov, odborn komunikace tel., fax: Mobil: skalova@prosperita.info InternetovÈ str nky: P Ìjem inzerce: Ocel sk 1, Praha 9 PlacenÈ textovè materi ly jsou na str nk ch Ëasopisu oznaëenè grafick m symbolem. Bez oznaëenì jsou publikov ny materi ly poskytnutè redakci d vïryhodn mi zdroji. Materi ly oznaëenè (tz) jsou p evzatè, p ÌpadnÏ redakënï upravenè tiskovè zpr vy. Scan, grafickè pravy: Ëep, mobil: cervenka@uvaly.net Tisk a distribuce: Moravsk typografie Heröpick 6, Brno (zak zkov kancel T: ) Miloö Krm öek, spolupracovnìk redakce - ilustr tor milo.krmase@seznam.cz mobil: »asopis je v roce 2006 rozöi ov n dle vlastnìho adres e redakce. Registrace MK»R E 8255 Mezin rodnì standardnì ËÌslo seriov ch publikacì ISSN

3 duben 2006 ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ Život je permanentní změna, rozhodující je schopnost absorbce změny, charakterizoval svoji podnikatelskou vizi v rozhovoru pro náš časopis pan Josef Šustek, generální ředitel firmy KDYNIUM a. s. ze Kdyně 1) Vaöe spoleënost je nejvïtöì slèv rnou p esnï lit ch odlitk v»eskè republice. Co v m toto, sv m zp sobem v sadnì postavenì, p in öì? Se sv m objemem tun expedovan ch odlitk za rok je v souëasnosti Kdynium nejvïtöì slèv rnou p esnèho litì pracujìcì metodou vytavitelnèho modelu v»eskè republice. Bez nads zky je moûnè ji za adit takè mezi v znamnè evropskè v robce p esn ch odlitk. V»eskÈ republice je v souëasnè dobï 11 slèv ren p esnèho litì, jejichû roënì obrat je okolo USD 55 mil. Na tomto obratu se podìlì Kdynium ze 45 %. V robnì program je rozdïlen do Ëty nosn ch pilì-. StÏûejnÌm pilì em jsou supersèrie - zejmèna pro automobilov pr mysl, do dalöì oblasti spadajì komerënì odlitky z d razem na korozivzdornou a û ropevnou ocel, t etìm okruhem jsou pak odlitky od 1 g do 30 kg s limitovan mi parametry, jako je hmotnost, p esnost, materi l, sloûitost aj., Ëtvrtou oblastì je speci lnì v roba. Pr mïrn v ha odlitku se pohybuje okolo 220 g. NaöÌm krèdem je vyrobit jakèkoli mnoûstvì odlitk v poûadovanè kvalitï, termìnu a konkurenceschopnè cenï. V celosvïtovèm mï Ìtku nenì mnoho firem, kterè mohou nabìdnout z kaznìkovi tyto podmìnky, zejmèna pokud jde o slouëenì tïchto aspekt. K tomuto cìli byly a jsou smï ov ny i investice a z mïry firmy pro budoucnost. SpoleËnosti rozöì Ì v robu v pr bïhu roku 2007 v objemu o dalöìch t expedovan ch odlitk za rok a souëasnï uplatnïnì dalöìch pracovnìch p ÌleûitostÌ, coû m velk vliv na pr ci v regionu. P i vybudov nì nov ch kapacit bude v Kdynium d slednï prosazov no komplexnì posouzenì vlivu v roby na ûivotnì prost edì, nap. ve st vajìcìch prostor ch se p ech zì z v roby sko epin na b zi etylalkohol na obaly na b zi vody. NemÈnÏ zajìmavou oblastì, kter velmi zce souvisì se vstupem do EU a dodrûov nìm ekologick ch z sad, bude i v stavba infrastruktury, nap. vodovodnìch ad, rozvodn ch systèm, plynofikacì a elektrifikacì nebo ËistÌren odpadnìch vod a s tìm vöìm musì z konitï stoupnout popt vka po armatur ch, kterè jsou schopny v tomto agresivnìm prost edì vydrûet. Segment klasickèho strojìrenstvì dnes p edstavuje v robky nejen t kajìcì se ekologie a potravin stvì, ale takè se rozvìjì chemick pr mysl a petrochemie. Z toho z konitï vypl v, ûe kromï automobilovèho pr myslu budou tyto segmenty sehr vat d leûitou roli p i dod vk ch v robk p esnèho litì. NaplÚov nì tïchto cìl a strategiì umoûúuje vyuûìt novè p Ìleûitosti jak na tuzemskèm, tak na evropskèm trhu k zìsk v nì nov ch zak zek zejmèna ve v öe uveden ch segmentech. 2) K v robnìmu programu, kter nabìzìte, se v ûe slovìëko kvalita jiû jako naprost samoz ejmost. Jak v m napom hajì certifik ty - systèm ÌzenÌ kvality? KDYNIUM si uvïdomuje nutnost realizovat a zdokonalovat systèm ÌzenÌ jakosti dle mezin rodnìch norem za Ëelem prevence odstraúov nì vad a nedostatk, coû m v koneënèm d sledku vliv na ekonomickè ukazatele. MusÌ b t samoz ejmostì a prioritou p esnè splnïnì poûadavk s cìlem nulovèho v skytu vad u z kaznìk. Strukturovan m systèmem ÌzenÌ jakosti od obdrûenì objedn vky aû po kompletnì splnïnì objedn vky v termìnu, kvalitï, cenï dosahujeme spokojenosti vöech z kaznìk, kter je mï Ìtkem naöì pr ce. Chceme vyr bït v robky, kterè vyhovujì pot eb m a p nìm z kaznìka po dobu ûivotnosti v robku a p i cenï, kter odpovìd hodnotï. SystÈm ÌzenÌ kvality a certifik ty spolu zce souvisejì. UvÏdomujeme si, ûe û dn firma nenì za azena do seznamu eventu lnìch dodavatel, pokud se nestane kvalifikovan m dodavatelem. Ten musì splúovat n roënè podmìnky stanovenè jak v robcem, tak d leûit mi odbïrateli. Kdynium a.s. je certifikov no od roku 1994, v sou- ËasnÈ dobï dle ISO 9001:2000 a ISO/TS Na tyto z kladnì p edpoklady navazujì audity jednotliv ch z kaznìk. Z uvedenèho vypl v, ûe systèm ÌzenÌ kvality vëetnï certifik t n m hlavnì mïrou napom hajì a jsou hlavnìm p edpokladem, jak p i dosahov nì kvality naöich v robk, tak p i zachov nì st vajìcìch a zìsk v nì nov ch zak zek, udrûenìm renomè a image firmy u stav jìcìch z kaznìk a oslovenì a zìskanì nov ch. 3) Bez nich byste pravdïpodobnï nedos hli na takovè odbïratele, jako je Volkswagen nebo äkoda Auto.»emu jste se nauëili ve spolupr ci s takov mi glob lnìmi partnery? Ve spolupr ci s glob lnìmi partnery se ËlovÏk nauëì a zìsk d leûitè zkuöenosti, kterè p ispìvajì k celkovèmu r stu firmy a vöech jejich zamïstnanc. Jako bylo jiû zmìnïno, hlavnì p edpoklad a samoz ejmostì pro dod vky je kromï pot ebnè kvality, mnoûstvì dod vky Just in Time a konkurenceschopnè ceny takè komunikace, osobnì kontakty, flexibilita a p ipravenost na inovaci p i nov ch logistick ch konceptech (nap. konsignaënì sklady). D leûit je takè spolupr ce naöich technik a konstruktèr s techniky a konstruktèry z kaznìka na jiû bïûìcìch projektech, jakoû i na nov ch budoucìch projektech, protoûe v voj nelze zastavit. Tyto aspekty a zkuöenosti se p en öejì rovnïû do ostatnìch t Ì pilì. 4) Reference jsou pro kaûdèho, kdo usiluje o zìsk nì i udrûenì dobrèho jmèna na trhu, v znamn m a cenïn m pomocnìkem. Co znamenajì pro v s? Reference jsou pro n s jednìm z d leûit ch aspekt pro udrûenì si dobrèho jmèna a image na trhu jak u st vajìcìch z kaznìk, tak i p i zìsk v nì nov ch z kaznìk. Toto z leûì jen a jen na naöem umu a schopnostech a k tomu je smï ov na cel strategie firmy. 5) Jak je vaöe marketingov strategie na cestï za z kaznìky, ËÌm je oslovujete? Firma kromï dalöìho vïnuje velkou pozornost takè aktivnì obchodnì politice. Stanovili jsme si segmenty trhu a priority. A takè osobnì zodpovïdnost z stupc firmy za jednotlivè z kaznìky, odpovïdnost za zemì v ËlenÏnÌ-»esk republika a zhruba km okolo. Vytvo ili jsme sìù z stupc a p edstavitel v jednotliv ch regionech p edevöìm na b zi proviznìch smluv za v sledky. V souëasnè dobï se p ipravuje dalöì Strategick podnikov pl n do roku Obrat v loúskèm roce Ëinil 554 milion korun. Pokud jde o export, tento se postupnï zvyöovalaû na souëasn ch 80 %. Dod vky smï ujì p edevöìm do st t EvropskÈ unie. HlavnÌm trhem pro spoleënost z st vajì nïmecky hovo ÌcÌ zemï, NÏmecko (90 %), äv carsko (1,5 %), Rakousko (1,5 %), a n sledujì dalöì st ty EvropskÈ unie. V poslednìch dvou letech smï ujì takè dod vky do Japonska (4 %), v z jmu Kdynium je tuto spolupr ci udrûet a d le rozvìjet. Co se t k segment trhu, nejvïtöì podìl m a mïla by mìt v roba odlitk pro automobilov pr mysl. Naöi pracovnìci v r mci marketingu zìsk vajì informace o trhu, kde jsou naöe p Ìleûitosti, a n slednï v r mci akvizice navazujì kontakty se z kaznìky za Ëelem p edstavenì firmy, zìsk nì popt vky a p es nabìdku, spolupr ci na automobilov pr mysl n adì zemïdïlsk technika elektrotechnick pr mysl v voji aû do zah jenì sèriov ch dod vek a n sledn pèëe o z kaznìka. D le oslovujeme s tzv. "p idanou" hodnotou k naöìm odlitk m, kter spoëìv ve spolupr ci mezi konstruktèry a techniky obou firem, nabìzenì vhodn ch eöenì, simulaci p i optimalizov nì odlitk atd. V poslednìch letech se snaûìme takè o dod vky odlitk vëetnï opracov nì, povrchov ch prav apod. SnaûÌme se tak jmèno firmy dost vat do povïdomì a souëasnï se i prezentovat v odborn ch Ëasopisech a publikacìch. ËastnÌme se veletrh tak, abychom se p ipomenuli v segmentu trhu, o kter m me z jem. KaûdoroËnÏ vystavujeme v Hannoveru (Hannover Messe), v BrnÏ (MSV), ve äv carsku (Swisstech), ve Francii (Midest). Na z kladï zìskan ch informacì a smïru trhu up esúujeme a koordinujeme naöe dalöì aktivity. V letoönìm roce chceme provï it naöe moûnosti ve skandin vsk ch zemìch. 6) Jste Ëlen skupiny Prosperita - jakè firmy do nì jeötï pat Ì a jakè synergickè efekty v m ËlenstvÌ ve skupinï p in öì? Vyj d it v kr tkosti charakteristiku holdingu Prosperita a.s. vzhledem k tomu, ûe ovl d vìce neû 30 firem, nenì jednoduchè. SloûenÌ je Skladba sortimentu podle obor za rok 2005 zdravotnickè pot eby 0,31% textilnì pr mysl 0,49% zemïdïlsk technika hudebnì n stroje 0,59% 0,71% potravin skè ta ÌzenÌ 0,71% stavebnì pr mysl 1,45% n adì 1,84% armatury 2,31% dopravnì a skladov technika 2,56% ostatnì 4,82% ostatnì stavebnì pr mysl zdravotnickè pot eby leteckè motory stomatologickè materi ly elektrotechnick pr mysl 0,29% 0,20% dopravnì a skladov technika potravin skè za ÌzenÌ textilnì pr mysl sportovnì pot eby leteckè motory 0,17% sportovnì pot eby 0,09% ovl dacì a mï ÌcÌ technika 0,09% automobilov pr mysl 83,55% armatury hudebnì n stroje stomatologickè materi ly ovl dacì a mï ÌcÌ technika r znorodè, neboù obn öì od vlastnì vysokè ökoly p es v robnì podniky aû po investiënì spoleënosti. ManaûerskÈ vedenì je zajiöùov no vlastnìky a systèm je maxim lnï zjednoduöov n ve prospïch pravomocì a odpovïdnosti u jednotliv ch firem. Z glob lnìho pohledu je vyuûìv na sìla koncernu ve styku s bankovnictvìm, sektorem pojiöùovacìm, kumulacì n kupu materi lu, kontrolnì a po adatelskè Ëinnosti a v neposlednì adï i moûnosti firemnìch investic ve stejnojmennèm fondu s velmi dobr m zhodnocenìm. 3

4 NOVINKY HÝBOU SVĚTEM duben 2006 Máme ambice zaplnit na trhu mezeru ve výrobě "složitých" karet, řekl v rozhovoru pro náš časopis obchodní ředitel Státní tiskárny cenin Ing. Petr Mikš Zdá se vám, že se život člověka příliš rychle mění? Asi na tom něco bude. Na jedné straně se stává složitějším, na druhé straně si ho snažíme zase zjednodušit. Například významné informace svěřujeme nejrozmanitějším plastovým kartám. Je potřeba předložit hlídce dopravní policie na silnici řidičský průkaz? Tady je karta! Nemáte u sebe větší hotovost peněz? Nevadí, platební karta vás zachrání! Sedíte v čekárně před ordinací lékaře? Dovnitř smíte jen po předložení karty vaší zdravotní pojišťovny. Rozhodli jste se nakoupit v Makru? Vstoupit se dá jen po předložení zákaznické karty. A tak bychom mohli pokračovat. Kde všude se s plastovými kartičkami setkáte, o tom by se dalo již dlouze vyprávět. Ne každý však tuší, kdo je například vyrábí. Věřte, že také Státní tiskárna cenin. Slovo má obchodní ředitel Ing. Petr Mikš: SlovÌËko karta nab v v poslednì dobï na v znamu. LidÈ znajì pojmy jako platebnì karty, vïrnostnì karty, ËipovÈ karty, kreditnì karty, embosovanè karty, personalisovanè karty - mnoho r znorod ch termìn, kterè si odbornìk umì "rozt Ìdit" do spr vn ch ökatulek. ST TNÕ TISK RNA CENIN, st tnì podnik (d le jen "STC") se koncem roku 2005 stala v robcem plastov ch karet, kterè slouûì jako z klad, nosië vöech tïch v öe vyjmenovan ch a ady dalöìch. Je to tak? CelÈ je to trochu sloûitïjöì. Karty m ûeme dïlit podle r zn ch kritèriì. NejËastÏjöÌm je typ materi lu (plastu), ze kterèho je karta vyrobena. Nej- hojnïjöì, ale nejmènï öetrnè k ûivotnìmu prost edì jsou PVC karty, d le pak se vyuûìv pro v robu karet polykarbon t (PC), polyester (PET) a jeho r znè mutace (nap. PET-G). OkrajovÏ se vyuûìvajì i jinè materi ly. DalöÌ moûnè dïlenì je podle toho, zda karta obsahuje nïjak nosië informacì. Tady hovo Ìme o obyëejn ch kart ch bez nosiëe, o kart ch s magnetick m prouûkem nebo o kart ch Ëipov ch. Ty pak d le dïlìme na kontaktnì, bezkontaktnì, hybridnì a du lnì. KontaktnÌ pak na pamïùovè a mikroprocesorovè. Vöechny ËipovÈ karty se pak d le mohou liöit r znou kapacitou pamïti. JednÌm z mnoha hledisek pro dïlenì karet je i jiû zmiúovanè vyuûitì karet, kde m ûeme hovo it nap Ìklad o kart ch bankovnìch - kreditnìch a debetnìch, vïrnostnìch, identifikaënìch apod. DalöÌm z moûn ch hledisek pro dïlenì karet je pak nap Ìklad technologie v roby a potisku plastov ch karet a aplikace celè ady ochrann ch prvk. STC zah jila v z vïru loúskèho roku v robu plastov ch karet v novï vybudovanèm provozu. Kdyû Ìk m "v robu", myslìm tìm skuteënï cel proces v roby karet. Od potisku plastov ch arch p es bodov nì, laminaci a v sek karet. To je hlavnì rozdìl oproti mnoha firm m, kterè prezentujì, ûe se zab vajì v robou plastov ch karet a p itom pouze potiskujì jiû vyrobenè bìlè karty. ProË jste rozöì ili nabìdku sv ch produkt pr vï tìmto smïrem? Jak ukazuje v voj poslednìch let, zìsk v plastov karta st le vìce na v znamu, a to hlavnï v oblasti nejr znïjöìch doklad a pr kaz. Jiû dnes se m ûeme u n s setkat s idiësk m pr kazem na plastovè kartï (ve st vajìcì podobï bez Ëipu, ale informace z poslednìch dn Ìk, ûe se Evropsk unie rozhodla doplnit tento pr kaz o Ëip) nebo s plastovou kartou pojiötïnc zdravotnìch pojiöùoven. Ve v hledu je jiû p echod dalöìch doklad na plastovou kartu. Plast, i kdyû ne ve form tu karty ID1, se objevì rovnïû v novï p ipravovan ch cestovnìch pasech. DalöÌ oblastì, kter zaznamenala rychl n stup plastov ch karet, je doprava. Vöichni jistï zn me r znè typy dopravnìch karet, kterè slouûì jako pr kazky, p edplacenè jìzdenky a nevìm co jeötï. Na z kladï v öe uveden ch skuteënostì je logickè, ûe ST TNÕ TISK RNA CENIN, st tnì podnik, jakoûto v robce doklad, musì drûet krok s tìmto v vojem, a proto jsme se rozhodli rozöì it n ö p edmït podnik nì pr vï do tèto oblasti. Kdo se, teoreticky vzato, m ûe st t v tomto oboru vaöìm z kaznìkem? UrËitÏ to mohou b t banky, st tnì instituce, provozovatelè bezpeënostnìch systèm Ö Teoreticky se naöìm z kaznìkem m ûe st t kaûd. Od drobn ch obchod p es obchodnì etïzce, reklamnì agentury, v robce r zn ch systèm na b zi plastov ch karet, banky aû po st tnì spr vu. Jednoduöe eëeno, jsme schopni vyr bït vöechny karty, se kter mi se dnes m ûete na trhu setkat. Vöechno z leûì pouze na dohodï. NicmÈnÏ, sami se profilujeme spìöe do pozice v robc karet s urëitou p idanou hodnotou. To znamen karet, obsahujìcìch Ëip, karet s ochrann mi prvky Ëi karet se speci lnï p ipraven m ceninov m designem. M me ambice zaplnit na trhu mezeru ve v robï "sloûit ch" karet. Ta sloûitost spoëìv mimo jinè takè v tom, ûe se jedn, v mnoha p Ìpadech, o karty polykarbon tovè, do kter ch jsou daje o jejich drûitelìch vypalov ny laserov m paprskem. TÌm se zvyöuje bezpeënost tïchto karet a sniûuje se riziko padïl nì takto vyroben ch doklad. STC nikdy nebude komplexnìm dodavatelem systèm (nap. doch zkov ch, stravovacìch, bezpeënostnìch apod.). Chceme ale spolupracovat s firmami, kterè tyto systèmy vyvìjejì, prod vajì Ëi provozujì, na dod vk ch karet pro tyto systèmy. A co nap Ìklad oblast bankovnictvì? Chyst se St tnì tisk rna cenin vstoupit rovnïû na trh s bankovnìmi kartami? BankovnÌ platebnì karty jsou velmi speci lnì kategoriì karet, jejichû v roba se ÌdÌ striktnìmi pravidly mezin rodnìch kartov ch asociacì. Vzhledem k velikosti, st vajìcìmu rozdïlenì a saturaci ËeskÈho trhu v oblasti dod vek karet pro bankovnì sektor jsme se rozhodli v tèto f zi nerealizovat v robu bankovnìch platebnìch karet. Proto se s naöimi kartami v tèto oblasti dnes setkat nem ûete. Ale v budoucnu... Kdo vì? V tuto chvìli jsme schopni nabìdnout bank m v robu karet pro r znè doplúkovè programy. PustÌte se takè do spolupr ce s nïkter mi subjekty-klienty, pokud jde o n vrh designu karet? Mohlo by jìt o zajìmavou p idanou hodnotu vaöich sluûebö Samoz ejmï, p edpokladem dobrèho v sledku p i v robï jakèhokoliv tiötïnèho materi lu je spolupr ce se z kaznìkem jiû ve f zi p Ìpravy designu. U plastov ch karet to platì dvojn sob. A pokud se jedn o karty, kterè majì slouûit jako zabezpeëenè pr kazy Ëi doklady, tam je aktivnì Ëast naöeho grafickèho studia nevyhnuteln. Naöi grafici majì mnohaletè praktickè zkuöenosti s aplikacì rozliën ch ochrann ch prvk. NavÌc nïkterè pouûìvanè technologie, aù uû tiskovè Ëi technologie dalöìho zpracov nì karet majì jist omezenì, kter je pot eba br t v vahu jiû p i p ÌpravÏ grafickèho n vrhu karty. Proto se se sv mi z kaznìky podìlìme na jeho tvorbï, abychom byli schopni garantovat 100% kvalitu v slednèho produktu. Z vlastnì zkuöenosti vìm, ûe mnoho z kaznìk, zejmèna tïch, kte Ì s kartami teprve zaëìnajì, m jen mlhavou p edstavu o tom, jakè informace je pot eba dodat v procesu p Ìpravy v roby karet. A zde je pr vï prostor pro STC, aby tïmto z kaznìk m poradila a pomohla jim vy eöit vöe k jejich maxim lnì spokojenosti. Pokud vìm, chyst te se na v robu polotovar pro adu karet-st tnìch doklad, jako jsou pasy, obëanskè pr kazy apod. To budou tzv. zak zky pro st tnì sfèru. Co budete moci nabìdnout firm m? Jak zde odhadujete prostor pro "seberealizaci" St tnì tisk rny cenin? Tato ot zka jiû byla Ë steënï zodpovïzena v p edchozìch odstavcìch. Jak jsem jiû uvedl, karty, kterè n s p edevöìm zajìmajì, jsou karty s p idanou hodnotou. Dnes jiû druh m rokem vyr bìme idiëskè pr kazy, v procesu p Ìpravy je vyd v nì biometrick ch pas s polykarbon tovou str nkou s Ëipem, p ipravujeme se na ËipovÈ zdravotnì karty pojiötïnc zdravotnìch pojiöùoven, obëanskè pr kazy a dalöì doklady, jejichû vzhled bude v r mci EvropskÈ unie sjednocen do podoby plastovè karty. Nejedn se ovöem pouze o karty, jak vy Ìk te, pro st tnì sfèru. Jedn se, jak jiû bylo eëeno, o celou adu dalöìch karet. Pro jednu nejmenovanou spoleënost z oblasti hromadnè p epravy osob realizujeme velkè mnoûstvì vysoce sofistikovan ch karet s velmi öirok m vyuûitìm v sìti tèto spoleënosti - takûe karty dopravnì, karty pro studenty r zn ch stupú ökol, pr kazy vyd - vanè soukrom mi spoleënostmi, ale nevyh b - me se ani bïûn m typ m karet. ProstÏ se snaûìme vyhovït kaûdèmu z kaznìkovi, kter n s svoji popt vkou oslovì, a nabìdnout mu to nejlepöì moûnè eöenì. MyslÌm si, ûe v tèto oblasti m me skuteënï co nabìdnout. A naöi hlavnì devizou je kvalita a systèm zabezpeëenì a ochrany v roby. STC je drûitelem certifik t ISO 9001:2000, ISO 14001:2004, OHSAS 18001:1999. V souëasnè dobï podnik zav dì systèm ÌzenÌ bezpeënosti informacì dle poûadavk normy BS ISO/IEC 17799:2005 s cìlem dosaûenì certifikace podle standardu BS ISO/IEC 27001:2005. Vedle toho je ST TNÕ TISK RNA CENIN, st tnì podnik, certifikov na N rodnìm bezpeënostnìm adem na stupeú "TAJN ". Ot zka z jinèho soudku - pom ölìte v tomto smïru i na export? Jak jiû bylo eëeno, moûnosti ËeskÈho trhu v tèto oblasti jsou omezenè. Na druhou stranu, investice do novï budovanèho provozu na v robu karet jsou vysokè. Nejen z tohoto d vodu chceme nabìdnout naöe v robky za hranice»eskè republiky. VÌme, ûe co se t k pr vï t eba v roby polykarbon tov ch karet, je v tèto oblasti konkurence v tuto chvìli velmi omezen. A pr vï tìmto smïrem bychom chtïli zamï it svè aktivity do zahraniëì. dïkuji za obsaûnè informace Eva Brixi Co můžeme dát Evropě 4. Ještě se můžete přihlásit! Konference s unik tnìm tèmatem a osobnostnìm obsazenìm, o kterè jsme v s na tèto str nce v ProsperitÏ nïkolikr t informovali, se rychle blìûì. TermÌn kon nì je 4. a 5. kvïtna Jmenuje se Hled nì novè Evropy a odehraje se v Praze. ÿadu dalöìch informacì o nì najdete na M te-li z jem se konference z Ëastnit, je moûnè se jeötï p ihl sit. Na tomto mìstï tentokr t zve ejúujeme p ehled vybran ch osobnostì a tèmat, s nimiû vystoupì. Pakliûe v s zaujmou, nenì pozdï se na konferenci jeötï p ihl sit. Zah jenì konference R ûena Pet Ìkov, editelka Domu techniky Ostrava a profesorka VäB-TU Ostrava vodnì vystoupenì Ji Ì Paroubek, p edseda vl dy»r Milan Urban, ministr pr myslu a obchodu»r Tom ö J. Baùa, Bata Shoe Organisation, Toronto Hled nì novè Evropy: Od politickèho k podnikatelsko-vzdïl vacìmu modelu Milan Zelen, prof. Univerzity Tom öe Bati ve ZlÌnÏ a Fordham University New York pokraëov nì na stranï 23 4 Ford používá certifikovaný Dealer Management System LCS Noris DMS LCS Noris spïönï ukonëil f ze implementace a pilotnìho provozu u prvnìho z kaznìka z ad dealer Ford Motor Company - spoleënosti AUTO IN, s.r.o. Certifikovan systèm je zde od ledna 2006 v rutinnìm provozu a jeho funkënost byla potvrzena vytvo enìm ebm reportu s vìce neû tisìcovkou ukazatel. Držitelé karet HVB Bank mohou soutěžit o hodnotné ceny DrûitelÈ platebnìch karet vydan ch HVB Bank Czech Republic mohou v pr bïhu letoönìho jara soutïûit o hodnotnè ceny. SoutÏûe jsou p ipraveny pro drûitele karet asociacì VISA i MasterCard. DrûitelÈ platebnìch karet MasterCard by mïli up ednostúovat platby kartou p ed platbou v hotovosti zejmèna do 30. dubna tohoto roku. Stanovisko k modifikované verzi návrhu směrnice o službách Dne 4. dubna 2006 Evropsk komise p edstavila modifikovanou verzi n vrhu smïrnice o sluûb ch. Tato verze je d leûit m krokem smïrem k p ijetì smïrnice o sluûb ch, a to po dvou a p l letech projedn v nì a kontroverznìch debat. Modifikovan verze zohledúuje ve svèm znïnì jak v sledky prvnìho ËtenÌ v EvropskÈm parlamentu ze dne 16. nora 2006, tak pozmïúovacì n vrhy Ëlensk ch st t uplatnïnè bïhem projedn v nì smïrnice na rovni Rady EU. Dovolená na TRAVELO.cz aneb na cesty s KASA.cz KASA.cz, jeden z p ednìch internetov ch obchod v»eskè republice, provozovan spoleënostì EUROCOMM Group s.r.o., p ich zì s dalöì novinkou pro svè z kaznìky - prodejem z jezd nejen do zahraniëì. Na serveru si tak m ûete napl novat svoji dovolenou z pohodlì domova. SpoleËnost provozujìcì spïön obchod KASA.cz p ipravila z kaznìk m p ed lètem p ÌjemnÈ p ekvapenì v podobï spuötïnì serveru TRAVELO.cz.

5 duben 2006 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ Bez prosperujících firem nemůžeme počítat s vysokými tempy hospodářského růstu Rozhovor s Milanem Urbanem, ministrem průmyslu a obchodu Podnikání náleží k významným aktivitám člověka. Ani česká ekonomika se bez zdatných podnikatelů a výkonných firem neobejde. Vede se řada odborných i méně odborných diskusí nad tím, co v této zemi rozvoji podnikatelského úsilí brání, co svazuje ruce i těm nejmenším živnostníkům. Střední a drobní si stěžují na rozbujelou byrokracii, zaměstnanci zase poukazují na to, že je až příliš nechutných kauz, které se týkají hospodaření i morálky podnikatelů, jež nesvědčí dobrému jménu naší země. Zástupci státu přicházejí tu a tam s nápady, jimž se říká, že jsou nelogické, naopak vlastníci firem mívají občas požadavky, které se zatím nedají splnit. Život je zkrátka černobílý. Určitě je mnoho věcí, které by se daly zlepšit, ať již ve vztahu stát a firmy nebo naopak firmy a stát. Jak s tím souvisí politika a argumentace politiků? Tentokrát na naše otázky odpovídá ministr průmyslu a obchodu Milan Urban v roli reprezentanta ČSSD: Co podle v s st le chybì podnikatelskèmu prost edì u n s? Podle Ëast ch v rok nïkter ch p edstavitel ODS by se mohlo naöì ve ejnosti zd t, ûe ËeötÌ podnikatelè majì u n s ty nejhoröì podmìnky pro podnik nì na svïtï. DovolÌm si tvrdit, ûe realita je jin. Statistiky v poslednìch letech ukazujì, ûe ËeskÈ hospod stvì zdravï roste. A nejde jen o ËÌsla HDP, kterè roste jednìm z nejrychlejöìch temp v celè EU. äest let po sobï roste pr myslov produkce i stavebnictvì. Uû sedm let se takè stabilnï zvyöujì trûby maloobchodnìk m. Ne Ìk m, ûe nenì co zlepöovat, to by ode mne nebylo korektnì. RozhodnÏ ale nelze Ìct, ûe naöe podnikatelskè prost edì je plnï öpatnè. MusÌme se soust edit na trvalè a systematickè odstraúov nì administrativnì z tïûe, kter firmy v jejich podnik nì hodnï omezuje. V tomto smïru jsme jiû takè zah jili adu podstatn ch krok. Od roku 2004 p i Ministerstvu pr myslu a obchodu funguje Rada pro rozvoj podnikatelskèho prost edì, kde spoleënï se z stupci podnikatel pracujeme pr vï na odstraúov nì p ek ûek, kterè rozvoji podnik nì br nì. Jak to m ûe ovlivnit vaöe strana? V programu soci lnì demokracie pat Ì oblast podpory podnik nì a kultivace podnikatelskèho prost edì mezi priority. Jsme si vïdomi, ûe bez prosperujìcìch firem nem ûeme poëìtat s vysok mi tempy hospod skèho r stu. Jin mi slovy, pokud se nebude da it naöim firm m, nebude se da it hospod stvì jako celku a st t si pak nebude moci dovolit udrûet a rozöi ovat ûivotnì jistoty obëan. Proto pokud budeme mìt po volb ch p Ìleûitost podìlet se znovu na vl dnì odpovïdnosti, budeme chtìt pokraëovat v tom, co jsme v uplynulèm obdobì zapoëali. Tedy v trvalèm silì vl dy o rozvoj podnikatelskèho a investiënìho prost edì v»eskè republice. Co hodl te pro rozvoj podnik nì v»r udïlat nejd Ìve? P ednï chceme dokonëit n ö projekt Centr lnìch registraënìch mìst pro podnikatele, na kterèm spoleënï se z stupci podnikatelskè ve ejnosti tèmï dva roky pracujeme. V podstatï se jedn o vytvo enì kontaktnìch mìst pro podnikatele p i vöech ûivnostensk ch adech, na kter ch bude moci podnikatel vy Ìdit se st tnìmi ady vöechny svè z leûitosti. Nebude tedy muset obìhat s doklady kaûd ad zvl öù, ale vöe pot ebnè vy ÌdÌ z jednoho mìsta. NavÌc st tnì ady nebudou vyûadovat p edkl d nì doklad, kterè jiû jednou od podnikatel zìskaly. Vöe bude fungovat elektronicky na z kladï sdìlenì daj z jednotliv ch informaënìch systèm. P ipravìme takè nov z kon o dani z p Ìjm, protoûe ten souëasn proöel za poslednìch nïkolik let adou novelizacì a je pro vöechny znaënï nep ehledn. PodnikatelÈ majì st le pocit, ûe jejich posl - nì a p sobenì v ekonomice a celkovèm ûivotï zemï je nedocenïnè a ûe se na nï hledì st le jen jako na nïkoho, komu jde jen o vlastnì penìze, luxusnì bydlenì, drahè autoö Jak to vnìm te vy? Neb t mal ch a st ednìch podnikatel, vraceli bychom se o 16 let zpït, kdy jsme tèmï vöichni byli jen zamïstnanci. Spousta menöìch podnikatel se st v subdodavateli vïtöìch podnik nebo na trhu uspïjì p Ìmo se sv mi fin lnìmi v robky. MajÌ takè moûnost uplatnit svè origin lnì n pady a vlohy pro obchod. MyslÌm tìm opravdu uûiteënè n pady - ne schopnost nïkter ch jedinc jinè oklamat. Ti akor t tak kazì tïm sluön m povïst. J si odvahy postavit se na vlastnì nohy a vzìt na sebe odpovïdnost i za svè zamïstnance hluboce v ûìm. Bez nich se naöe ekonomika prostï neobejde. Aù je to jakkoli, i kdyby se podnikatelsk stav snaûil dïlat z zraky, ubliûujì mu nepïknè kauzy tïch majitel firem, kte Ì se skuteënï pohybujì na hranï z kona a podv dïjì ve velkèm. TÏch je vöak ve srovn nì s tïmi poctiv mi daleko mènïöco s tìm? Mezi pracovit mi se vûdy najde nïkdo, kdo pracovat nechce. StejnÏ tak i mezi vïtöinou poctiv ch se najde i nïjak ten nepoctivec. Tomu se ned zabr nit. Ale tïch nepoctiv ch je urëitï o mnoho mènï. MyslÌm si, ûe by k lepöìmu vnìm nì podnikatel ze strany ve ejnosti mohla pomoci takè mèdia. Moûn by novin i nemïli ps t jen o tïch, co dïlajì podvody, ale takè o tom, kolik vedle nich je tïch, co svoji pr ci berou v ûnï. A mezi tïmi jsou jak velkè, tak malè a st ednì firmy. Kdy jste se setkal s podnikatelskou reprezentacì naposledy a co bylo na programu jedn nì? Jako ministr pr myslu a obchodu se s podnikateli sch zìm pomïrnï Ëasto a pravidelnï. Aù jiû na jedn nìch v r mci Rady pro rozvoj podnikatelskèho prost edì nebo t eba p i r zn ch semin Ìch a konferencìch. TakÈ r d, kdyû mi to Ëas dovolì, navötïvuji firmy samotnè, abych mïl p Ìmo od podnikatel zpïtnou vazbu k opat enìm, kterè ze strany vl dy nebo parlamentu ve vztahu k podnikatel m realizujeme. Naposledy jsem se z Ëastnil semin e pro podnikatele tento t den v plzeúskèm kraji, kde jsme spoleënï s premièrem Paroubkem a ministrem pro mìstnì rozvoj MartÌnkem diskutovali s podnikateli ot zky Ëerp nì struktur lnìch fond na rozvoj podnik nì a nïkterè problèmy naöeho podnikatelskèho prost edì. DomnÌv te se, ûe i polickè strany by mïly zn t podmìnky k podnik nì d kladnïji? UrËitÏ. Je to naprosto nezbytnè. Kdyû strany prost ednictvìm sv ch poslanc Ëi sen tor v Parlamentu prosazujì z kony, mïly by mìt vûdy na z eteli, jakè to bude mìt dopady na podnik nì. JakÈ smïry podnik nì v naöì zemi jsou podle vaöeho n zoru nejvìce perspektivnì? EkonomickÈ Ëinnosti nelze rozdïlovat na perspektivnì a neperspektivnì. Pro spoleënost je pot ebnè jejich öirokè spektrum. Vysokou konkurenënì schopnost lze dos hnout v kaûdè ekonomickè Ëinnosti. Kdyû bych mïl nïkterè z nich jmenovat, tak pro zkvalitnïnì a rozöì enì infrastruktury pro podnik nì jsou d leûitè zejmèna rozvoj sluûeb, oblast v zkumu, v voje a inovacì, rozvoj v poëetnì techniky a oblast vzdïl v nì. Zn te nïkterè z obor, kterè nejsou jeötï podnikatelsky zcela obsazeny? Rezervy jsou pro podnikatele pr vï v rozvoji sluûeb. Podnik nì se bude d le novï rozöi ovat i do oblasti progresivnìch technologiì, jako jsou nanotechnologie, bioinformatika, kosmonautika a dalöì novè obory. V poslednì dobï se projevuje takè nedostatek nïkter ch emesln ch ûivnostì. MyslÌm si, ûe perspektivnìch obor je pro naöe podnikatele cel ada. Bude p ib vat p ÌleûitostÌ pro drobnè ûivnostnìky? DrobnÌ podnikatelè budou nach zet trvale uplatnïnì jako fin lnì dodavatelè öirokèho sortimentu v robk a sluûeb. TakÈ st le vìce budou fungovat jako subdodavatelè pro vïtöì podniky u n s i v zahraniëì. Pr vï malì a st ednì podnikatelè jsou tìm pevn m z kladem pro rozvoj celè ekonomiky. Chceme jim co nejvìce ulehëit vstup do podnik - nì a omezit v maxim lnì moûnè mì e administrativnì p ek ûky s jejich podnik nìm spojenè. MÏly by vìce podnikat ûeny? MyslÌm si, ûe ûeny se jiû delöì dobu spïönï prosazujì v oblastech, kterè byly jeötï doned vna pouze domènou muû. Podnik - nì urëitï m ûe b t pro vïtöinu ûen v znamnou souë stì jejich seberealizace. Statistiky ÌkajÌ, ûe ûeny-podnikatelky takè p edstavujì v naöì spoleënosti znaënou ekonomickou sìlu. MajÌ sv sdruûenì a asociace, realizujì v znamnè projekty a zapojujì se i do mezin rodnìch projekt na podporu podnik nì ûen. Ministerstvo pr myslu a obchodu se oblasti rovn ch p ÌleûitostÌ ûen a muû ve spoleënosti dlouhodobï vïnuje. V tèto souvislosti mohu nap Ìklad uvèst, ûe v r mci naöich program na podporu podnik nì bylo vloni podpo eno 545 projekt podnikatelek v celkovè v öi 187 milion korun. MyslÌm si, ûe dneönì modernì ûeny vïtöinou chtïjì uplatúovat svè vzdïl nì a sv j pracovnì potenci l. Je ale na celè spoleënosti, abychom jim k tomu trvale vytv eli p ÌznivÈ spoleëenskè podmìnky. V jak ch souvislostech vidì vaöe strana zlepöujìcì se v sledky exportu naöich firem? P ednï ËeskÈ firmy vyr bïjì to, co si û d nejen Ëesk, ale p edevöìm svïtov trh. Jin mi slovy eëeno, pokraëuje restrukturalizace a modernizace ËeskÈ ekonomiky, zvyöuje se v roba v novï otev en ch provozech a doch zì k tlumu nïkter ch klasick ch v rob, kterè uû nemajì dostateën odbyt. Sv j podìl na tom majì i Ëasto kritizovanè investiënì pobìdky, kterè k n m p il kaly adu v znamn ch zahraniënìch firem. Ty s sebou p inesly nejen know-how, modernì technologie a systèmy ÌzenÌ, ale i moûnost exportovat na jimi obsazenè svïtovè trhy. ZlepöujÌ se i sluûby, kterè hlavnï menöìm firm m zprost edkov v st t pomocì sv ch agentur, jako je nap Ìklad CzechTrade. NaöÌm cìlem je kl st d raz pr vï na vysoce profesion lnì sluûby poskytovanè Ëesk m firm m ze strany st tnìch institucì urëen ch na podporu exportu. Aù jiû jde o CzechTrade,»eskou exportnì banku, EGAP nebo obchodnì rady na naöich zastupitelsk ch adech v zahraniëì. Kdybyste se rozhodl s m vstoupit do byznysu - co by v s l kalo? PodÌvejte, j jsem po vysokè ökole zaëìnal jako technik v kutnohorskèm»kd. Prost edì ve v robnìm z vodï mi p irostlo k srdci, a proto kdybych se mïl dnes rozhodovat, kde bych chtïl po politickèm ûivotï p sobit, urëitï bych hledal cesty, jak se do nïkterèho ËeskÈho hutnìho podniku vr tit. (red) 5

6 ČESKÝ SVAZ PIVOVARŮ A SLADOVEN duben 2006 Český slad vyvezen i na Mauricius České pivovary vyprodukovaly v dosavadní historii samostatné České republiky rekordní výstav piva hl, což je o 1,7 % více než v roce předchozím. Nejvýrazněji se na překonání rekordní 19-milionové hranice podílel export českého piva, který poprvé překonal úroveň 3 milionů hl, přesně činil hl s meziročním nárůstem o 17,5 %. Na celkovém výstavu se podílí již více než 16 %. Ačkoliv se silná trojka mezi českými pivovarskými skupinami ve srovnání s předchozími léty nezměnila a tvoří ji stále Plzeňský Prazdroj, a. s., Pivovary Staropramen, a. s. a Budějovický Budvar, n. p., jejich odstup od ostatních významných pivovarských skupin, kam patří podle objemu výstavu DRINKS UNION, a. s., PMS Přerov, Královský pivovar Krušovice, a. s. a Starobrno, a. s., se snižuje spolu s tím, jak roste podíl středních a především malých pivovarů na celkovém výstavu piva v České republice. Pokračoval také nárůst produkce českých pivovarských a obchodních sladoven. Jejich celková produkce dosáhla výše t, což je o t více než v loňském rekordním roce. Vyvezlo se t, což je necelých 42 % celkové výroby sladu. PlzeÚsk Prazdroj Pivovary Staropramen BudÏjovick Budvar DRINKS UNION PMS P erov Kruöovice Starobrno OstatnÌ "»eskè pivo jiû nenì jen n rodnìm n pojem, ale je st le spïönïjöìm exportnìm artiklem, coû umoûúuje mnoha, p edevöìm mal m, pivovar m Ëelit poklesu dom cì spot eby," uvedl Ing. Frantiöek Krakeö, p edseda»sps. "Pivovary dìky rostoucì produkci nejen pozitivnï ovlivúujì adu navazujìcìch dom cìch odvïtvì: cestovnì ruch, dopravu a dalöì, ale v raznï pom hajì i ËeskÈmu zemïdïlstvì, protoûe kvalita piva je kromï technologiì a umïnì naöich odbornìk d na takè jakostì ËeskÈho chmele i ËeskÈho sladovnickèho jeëmene, bez kterèho si öpiëkovè ËeskÈ pivo nelze p edstavit," doplnil Ing. Frantiöek Krakeö.»eskÈ pivo je exportov no p edevöìm do tradiënìch destinacì, jako je SRN, kam smï uje p es 38 % exportu piva. Na dalöìch mìstech je Slovensko a Anglie. Trvale zrychlujìcì se tempo exportu zaznamen v me do USA, ävèdska, Podíl jednotlivých pivovarských subjektů na celkovém výstavu 5,7% 5,9% 4,8% 5,0% 4,8% 5,1% 4,6% 3,7% 4,3% 4,4% 15,6% 15,7% 16% 15,1% 44,2% 45,0% % 10% 20% 30% 40% 50% Vývoj produkce českého pivovarnictví v porovnání s počtem činných pivovarů Průměrný výstav jednoho pivovaru v tisících hektolitrů za rok V stav piva tis. hl Ruska a ady dalöìch zemì. Mezi nejv znamnïjöì v vozce pat Ì jiû tradiënï PlzeÚsk Prazdroj, a. s., Pivovary Staropramen, a. s., a BudÏjovick Budvar, n.p. P ibyli vöak novì v vozci, p edevöìm z ad menöìch nebo mal ch pivovar. Nap. Lobkovick pivovar vyvezl p es 80 % svè produkce, pivovar Jihlava p es 68 % a z velk ch si svè postavenì udrûuje i BudÏjovick Budvar, n. p., kter vyvezl p es 47 % svè produkce. NejvÏtöÌ objem produkce sladu zaznamenaly Sladovny Soufflet»R, a to v objemu t se sv mi sladovnami v Nymburce, KromÏ Ìûi, PoËet Ëinn ch pivovar 20 HodonicÌch, ProstÏjovÏ a Litovli. DalöÌmi nejv znamnïjöìmi sladovnami jsou sladovny PlzeÚskÈho Prazdroje, a. s., v Plzni a NoöovicÌch - celkem t a»eskomoravskè sladovny Z b eh ( t). NejvÏtöÌmi zahraniënìmi odbïrateli ËeskÈho sladu jsou Polsko, Rusko, SRN, Kuba a Rumunsko. PoprvÈ byl Ëesk slad vyvezen i na vzd lenè trhy, jako nap. do Alb - nie, na Mauritius, d le do Etiopie a Peru. DalöÌ informace naleznete na internetov ch str nk ch»eskèho svazu pivovar a sladoven (tz csps) Jihlava 5% Lobkowiczsk 3% Sedm největších vývozců piva OstatnÌ 12% PlzeÚsk Prazdroj 23% Vývoz piva v tisících hektolitrů DRINKS UNION 7% Kruöovice 12% BudÏjovick Budvar 17% Pivovary Staropramen 21% Začíná MasterCard Firemní banka roku 2006 O drûiteli ocenïnì MasterCard FiremnÌ banka roku 2006 rozhodnou hlasy finanënìch editel nejv znamnïjöìch firem v»eskè republice. SpoleËnost MasterCard Europe je jiû druh m rokem partnerem prestiûnìho sdruûenì CZECH TOP 100. SdruûenÌ CZECH TOP 100 pravidelnï po - d ûeb ÌËek nej spïönïjöìch firem»r. GE Money otevřela v Ostravě centrum zákaznických služeb GE Money 4. dubna 2006 slavnostnï otev ela v OstravÏ - HrabovÈ centrum z kaznick ch sluûeb. V centru bïhem t Ì let vznikne 500 nov ch pracovnìch mìst, p iëemû jiû koncem letoönìho roku zde bude pracovat 250 zamïstnanc. GE Money se tak stane v znamn m zamïstnavatelem v MoravskoslezskÈm regionu. GTS Novera získala certifikaci systému řízení bezpečnosti informací SpoleËnost GTS Novera v b eznu 2006 zìskala jako v bec prvnì oper tor pevn ch telekomunikaënìch sìtì v»eskè republice certifikaci systèmu ÌzenÌ bezpeënosti informacì podle normy ISO/IEC 27001:2005. ZÌskan certifik t dokl d, ûe spoleënost p i svè Ëinnosti uplatúuje dokumentovanè postupy v ÌzenÌ telekomunikaënì bezpeënosti, jak jsou definov ny p Ìsn mi normami EU. PBS vdechla strojírenské výrobě v Moravském Krumlově nový život Tov rna, kter dod vala ocelovè konstrukce budov i ob lky reaktor pro ËeskÈ i slovenskè jadernè elektr rny, se vracì na v slunì. Po roce se ukazuje jako zda il akvizice moravskokrumlovskèho z vodu do struktury PBS T ebìë. Velk Ë st p vodnìch pracovnìch mìst z stala zachov na, spoleënost nabìr novè zamïstnance, obrat z vodu se meziroënï zv öil o 30 %.

7 duben 2006 EXEKUTORSKÁ KOMORA ČR Počet exekucí meziročně narostl o 74 % Vroce 2005 bylo nově nařízeno soudních exekucí oproti exekucím nařízeným v roce Meziroční nárůst tak představuje 74 %, což je nejvíce od roku Tehdy počet exekucí meziročně narostl o 128 %. Rekordním však i nadále zůstává rok 2002, kdy počet exekucí narostl o % Vývoj počtu nově nařízených soudních exekucí "RekordnÌ n r sty v letech lze p i- ËÌtat novosti institutu soudnìch exekucì, na kter si tehdy vï itelè teprve zvykali. P ÌËinu loúskèho vysokèho n r stu spat ujeme p edevöìm v n r stu exekucì menöìch pohled vek. Typick mi z kaznìky soudnìch exekutor se staly mïstskè policie, zdravotnì pojiöùovny, dopravnì podniky, distributo i energiì, vod renstvì, telekomunikaënì oper to i a dalöì," ekl na ned vnè tiskovè konferenci v Praze JUDr. Juraj Podkonick, Ph.D., prezident ExekutorskÈ komory»eskè republiky. PoËet skonëen ch exekucì narostl v loúskèm roce o cca na celkem a tento r st je v poslednìch letech stabilizovan. "DalöÌmu n r stu poëtu skonëen ch exekucì br nì p edevöìm komplikujìcì se legislativnì situace, kter sniûuje vymahatelnost pr va v»eskè republice," sdïlil d le J. Podkonick. Mezi akty komplikujìcì vymahatelnost pr va uvedl zejmèna: Protipr vnì v kladovè stanovisko NejvyööÌho soudu, kterè v raznï komplikuje zejmèna draûby nemovitostì a dalöì exekuënì postupy, oddalov nì novelizace ß89 exekuënìho du, kter komplikuje soudnì exekuce v p ÌpadÏ nemajetnosti dluûnìka. ZrychlenÌ a zefektivnïnì soudnìch exekucì by naopak mïla napomoci Centr lnì elektronick evidence soudnìch exekucì, kterou chce komora spustit na podzim tohoto roku. " daje z centr lnì evidence budou za nìzk poplatek dostupnè kaûdèmu, kdo o nï bude mìt z jem," prohl - sil prezident ExekutorskÈ komory»r J. Podkonick. Velmi p Ìzniv v voj nastal podle exekutorskè komory naopak v poëtu stìûnostì a podnït, kter mi si ËastnÌci ÌzenÌ stïûujì na postup soudnìho exekutora. Za cel rok 2005 bylo proti postupu soudnìho exekutora pod no pouze 658 stìûnostì nebo podnït (v roce 2004 to bylo 480). V pomïru k poëtu na Ìzen ch exekucì to p edstavuje meziroënì pokles o 21 %, tj. poëet exekucì napaden ch stïûovateli v roce 2005 p edstavuje pouze 0,24 % z poëtu na Ìzen ch soudnìch exekucì (v roce 2004 to bylo 0,31 %*). V raznï vöak stoupl poëet k rn ch ûalob podan ch na exekutory. V roce 2005 bylo pod no celkem 28 k rn ch ûalob oproti 13 v roce 2004, coû p edstavuje n r st o 115 %. "D vodem tohoto zd nlivï negativnìho v voje je tzv. prekluze. Komora zaëala k rnè ûaloby preventivnï pod vat i tam, kde k rn komise nestihla v termìnu projednat stìûnost a hrozilo by uplynutì lh ty, ve kterè lze ûalobu podat. V û dnèm p ÌpadÏ to proto neznamen, ûe ve vöech tïchto ûalob ch bylo shled no pochybenì exekutora," uzav el Juraj Podkonick. V letoönìm roce takè komora p ijala Etick kodex soudnìho exekutora. Tento stavovsk p edpis upravuje chov nì soudnìho exekutora nad r mec z kona a v budoucnu by mïl p ispït k dalöìmu snìûenì poëtu stïûovatel. * pokles by mohl b t jeötï v raznïjöì, agenda podnït se vöak vede aû od srpna 2004 O ExekutorskÈ komo e»eskè republiky a soudnìch exekutorech EK»R m sìdlo v BrnÏ. JejÌmi Ëleny jsou ze z kona vöichni soudnì exekuto i, kte Ì jsou vybìr ni na z kladï v bïrovèho ÌzenÌ po danèho komorou a jmenov ni do funkce ministrem spravedlnosti. Exekuto i se p i v konu svè Ëinnosti ÌdÌ exekuënìm dem (z kon Ë.120/2001 Sb. o soudnìch exekutorech a exekuënì Ëinnosti) a jsou povinni na svè n klady z Ìdit v p idïlenèm okrese exekutorsk ad. V konem exekuce povï uje exekutora p Ìsluön soud. Exekutor je ze z kona nez visl na opr vnïnèm (tj. vï iteli) i povinnèm (tj. dluûnìkovi). Od roku 2002 je komora Ëlenem UIHJ (Mezin rodnì unie soudnìch exekutor ) se sìdlem v Pa Ìûi. OdmÏnu exe kutora hradì vûdy povinn a ËinÌ 15 % z vym hanè Ë stky do 3 milion KË (minim lnï vöak KË), resp. 10 % p i v öi nad 3 do 40 milion KË, resp. 5 % nad 40 do 50 milion KË, nad 50 milion KË n leûì exekutorovi odmïna ve v öi 1 %. Vývoj počtu skončených soudních exekucí Rok Rok

8 ČESMAD, SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU duben 2006 Vysvědčení Martina Bursíka: od dopravců za populismus 1* Otevřený dopis Sdružení ČESMAD BOHEMIA předsedovi Strany zelených Martinovi Bursíkovi V ûen pane p edsedo, s nar stajìcìm divem sleduji vaöe vystoupenì z poslednì doby na tèma n kladnì silniënì dopravy, kterè ch pu j i vïtöina dopravc a idië kamion jako tradiënì kolorit Ëesk ch p edvolebnìch kampanì. Jiû vaöe vyj d enì v rozhovoru pro MF Dnes, ûe v s osobnï do Parlamentu dovezou kamiony, na mè tv i vyvolalo smïv. MarnÏ p em ölìm, kterou Ë st kamionu jste mïl na mysli, protoûe vzhledem k vaöim vyj d enìm v s pravdïpodobnï do kabiny û dn idië nepozve. NicmÈnÏ d vodem mèho otev enèho dopisu je vaöe vystoupenì v p edvolebnì debatï v Ot zk ch V clava Moravce ze dne 9. b ezna 2006, kde jste zmìnil, ûe jednìm z hlavnìch volebnìch tèmat Zelen ch je z kaz kamionovè dopravy od p tku hod. do nedïle hod. a ûe ûeleznice m 50 % voln ch kapacit. Na toto vyj d enì reaguji otev en m dopisem ne proto, ûe bych mïl strach z prosazenì vaöeho z mïru, ale r d bych zachoval tento typick p Ìpad p edvolebnìho populismu pro p ÌötÌ generace; a navìc v silniënì dopravï jsme lèta zvyklì si vöe Ìkat na rovinu. Proto v s zdvo ile û d m o ve ejnou odpovïô na n sledujìcì jednoduchè ot zky. Dle studie prezentovanè na konferenci v EvropskÈm parlamentu k DopravnÌ politice EU v Ëervenci loúskèho roku by znamenalo 50% (hypotetickè) zv öenì kapacity ûelezniënì dopravy bytek v n kladnì silniënì dopravï o pouh 3 %. Co vy na to? SkuteËnÏ trv te na tom, ûe v ö n vrh vy eöì sou- Ëasnou situaci, kter je spìöe zp sobena m lo kapacitnì infrastrukturou v»eskè republice? P ed p ibliûnï t emi t dny komisa EU pro dopravu Barrot ve ejnï p iznal, ûe DopravnÌ politika EU je nefunkënì a je Ëas na jejì zmïnu. Ide ly o n silnèm p evodu zboûì ze silnice na ûeleznici se v nì objevujì nïkolik desìtek let. A v sledek? V r mci EU vozì zboûì v 90 % silniënì dopravci. Napadlo v s nïkdy, ûe kamion nejezdì pro potïöenì svèho majitele, ale veze zboûì pro vaöe voli- Ëe? Zeptal jste se nïkdy v robc, proë d vajì p ednost silniënì dopravï? V silniënì dopravï pracuje vìce neû idië, kterè vaöìm n vrhem p ipravìte V ûen pane p edsedo, v n vaznosti na otev en dopis gener lnìho tajemnìka SdruûenÌ»ESMAD BOHEMIA pana Ing. Martina äpryúara musìme v souladu s nìm konstatovat, ûe kampaú proti kamionovè dopravï a v mi naznaëenè z mïry v tèto oblasti mohou mìt negativnì dopady na pr myslovou produkci, a tìm i celkovou ekonomickou situaci»eskè republiky. To konstatovalo 12. ledna 2006 i p edstavenstvo naöeho sdruûenì s tìm, ûe pro automobilovou v robu je kamionov doprava v souëasnè dobï nezastupiteln a je moûno podporovat pouze takov opat enì, kter nebudou mìt dopad na plynulost automobilovè v roby. DomnÌv me se, ûe Strana zelen ch by se mïla vïnovat skuteënè ekologickè problematice, neboù existuje cel ada oblastì, kterè by mïly b t domènou tèto strany. Jedn se nap Ìklad o problematiku vysokèho pr mïrnèho st Ì vozovèho parku osobnìch automobil Ëi autobus, povrchnì fungov nì ady stanic mï enì emisì Ëi o oblast dovozu ojet ch automobil a jejich n slednè ekologickè likvidace. P estoûe se z pohledu ovlivúov nì ûivotnìho prost edì jedn o v znamnè aspekty, kde s pomocì Strany zelen ch a ekologick ch iniciativ obecnï mohlo b t dosaûeno v znamn ch efekt, nezaznamenali jsme v uplynul ch letech z tèto sfèry û dnè reakce. Je faktem, ûe naznaëenè okruhy nejsou zrovna medi lnï p sobivè a p Ìpadn prezentace n zor na jejich eöenì by z ejmï nebyla tak popul rnì, jako kritika n r stu silniënì dopravy Ëi dovoz odpad z NÏmecka. K tomu jen poznamen v m, ûe i dovoz ojet ch automobil je v adï p Ìpad moûno povaûovat za dovoz odpadu, kter obsahuje adu nebezpeën ch l tek. K v öe uvedenèmu pro informaci uv dìm, ûe osobnì automobily s benzinov m motorem bez katalyz toru (vozy staröì 15 let) tvo Ì st le vìce neû 35 % (cca ks) vozovèho parku vozidel registrovan ch v tèto kategorii. Tato vozidla se na celkovèm roënìm probïhu km podìlejì necel mi 30 %, ale na celkov ch emisìch (HC + NOx) z provozu osobnìch automobil tèmï 80 %. Nejedn se p itom jen o starè ökodovky, jak b v Ëasto uv dïno, ale znaën podìl tïchto vozidel tvo Ì jiû zahraniënì vozidla (dovezen jako ojet po roce 1990). Pokud bude zachovan st vajìcì trend obmïny vozovèho parku nov mi vozidly (roënï necel 4 % z celkovèho poëtu registrovan ch voz ), tak v roce 2010 se budou osobnì automobily bez katalyz toru o Ë st pracovnì doby, tìm p dem i v dïlku a mnohè rovnou i o zamïstn nì. Co jim mohu za v s vzk zat? Pro p ipomenutì - jsou to tèû voliëi. Z kaz jìzd v takovèmto rozsahu by byl v EvropÏ unik tnìm opat enìm. Z toho jasnï plyne znev hodnïnì Ëesk ch dopravc proti zahraniënì konkurenci.»eötì dopravci se tak stanou v EvropÏ jedin mi podnikateli, kte Ì budou moci pracovat pouze Ëty i a p l dne v t dnu. Vzhledem k tomu, ûe jejich v robnìm prost edkem je velice drah modernì dopravnì technika (pr mïrnè st Ì Ëesk ch tahaë je o öest let niûöì neû osobnìch automobil ), je pravdïpodobnè, ûe p i tomto omezenì nebudou schopni ji spl cet. Po jejich likvidaci se doprava nep esune na ûeleznici, ale p evezmou ji zahraniënì autodopravci s levnïjöìm zastaral m vozov m parkem, coû m ûe znamenat v raznï vyööì ekologickou z tïû. NemyslÌte, ûe vaöe opat- enì bude z tohoto pohledu spìöe kontraproduktivnì? Nebylo by sluönè vöem st vajìcìm i budoucìm investor m poctivï sdïlit, ûe budou Kampaň proti kamionové dopravě může mít negativní dopady Otevřený dopis Sdružení automobilového průmyslu předsedovi Strany zelených Martinovi Bursíkovi ,3 7575, Podíly vozidel s benzinovým motorem na celkovém proběhu km , ,9 bez katalyz toru (roënì probïh km) , , , ,8 7073,8 6574,1 6075,8 5574,1 5075,7 4659, s katalyz torem (roënì probïh km) v roce bez katalyz toru 31,5% 27,7% 24,3% 21,3% 18,5% 16,1% 13,8% s katalyz torem 68,5% 72,3% 75,7% 78,7% 81,5% 83,9% 86,7% Zv öenì celk. probïhu (rok 2010/rok 2004) o 40 % rok ,10 14, muset radik lnï zmïnit v robnì rytmus, neboù jejich podniky budou z sobov ny pouze Ëty i a p l dne? OËek v te, ûe za tïchto podmìnek zachovajì»eskè republice svou dosavadnì p ÌzeÚ? Dle nez visl ch pr zkum vyuûìv vïtöina populace k n kup m velk ch n kupnìch st edisek. Pokud se nem lìm, tak k vïtöinï z nich koleje nevedou, ani nemajì p Ìliö velkè skladovacì prostory. Na kterè n draûì byste mi doporuëil, abych si s rodinou o vìkendu dojel na n kup? V ûen pane p edsedo, moûn jsem se neubr - nil troöe nads zky, ale vaöe n vrhy tèû nep sobì seriûznìm dojmem a rozhodnï nezohledúujì ekonomickou realitu dneönì Evropy. Byl bych jen r d, abyste citlivè tèma silniënì dopravy jen nezneuûìval k p edvolebnìmu boji, ale tèû seri- ÛznÏ nastìnil obëan m dopady vaöich, naötïstì nere ln ch, opat enì. S uctiv m pozdravem Ing. Martin äpryúar, v.r. gener lnì tajemnìk SdruûenÌ»ESMAD BOHEMIA podìlet na celkovèm roënìm probïhu km zhruba 15 %, ale na celkov ch emisìch st le vìce neû 70 %. V p ÌpadÏ nastartov nì rychlejöì obmïny vozovèho parku (na minim lnì evropskou roveú, to je 8 % z celkovèho poëtu registracì) by se podìl star ch vozidel na celkovèm roënìm probïhu km v roce 2010 snìûil na zhruba 5 % a celkovè emise vlivem provozu osobnìch by se oproti roku 2004 snìûily o 56 % (ze tun v roce 2004 na tun v roce 2010). Z vïrem si v s dovolujeme poû dat, v ûen pane p edsedo, o ve ejnou odpovïô alespoú na n sledujìcì dvï ot zky: 1. Hodl Strana zelen ch p ispït nïjak m zp sobem k rychlejöì obnovï vozovèho parku motorov ch vozidel v»eskè republice a jak m (nap. program obnovy vozovèho parku, ekologick daú na motorov vozidla, d sledn kontrola v konu stanic mï enì emisì Ëi jinak)? 2. ProË se Strana zelen ch (resp. ekologickè iniciativy) dosud û dn m zp sobem neangaûovala ve vïci dovozu ojet ch vozidel (= budoucì ekologick z tïû) a s tìm spojenè problematice p Ìrodu hyzdìcìch a Ëasto i ekologicky nezabezpeëen ch autovrakoviöù? DomnÌv me se, v ûen pane p edsedo, ûe by ve ejnost mïla jiû nynì zn t n zory Strany zelen ch na p edmïtnou problematiku. S pozdravem Ing. AntonÌn äìpek editel sekretari tu Průměrný věk osobních automobilů (kat. M1) Registrace nových a ojetých osobních automobilů v ČR a průměrný věk vozového parku 42,5% 14, ,7% 14, ,8% 13, , , , , , , Od poë tku roku 1993 do konce roku 2005 bylo na zemì»eskè republiky poprvè uvedeno do provozu celkem ks osobnìch automobil prodeje tuzemsk ch v robc = ks nov z dovozu celkem = ks ojet z dovozu celkem = ks 8 Inekon Group postaví v Tadžikistánu cementárnu Inekon Group postavì do dvou let v äart zu novou cement rnu. Kontrakt v hodnotï vìce neû 2,3 miliardy korun (100 milion USD) uzav eli z stupci spoleënosti s koncernem Izmoili Somonij. O v znamu zak zky svïdëì, ûe Ëeskou delegaci p ijal v hlavnìm mïstï Tadûikist nu Duöanbe i prezident E. ä. Rachmonov. Česká republika učinila další krok v rozvoji znalostní ekonomiky V Praze bylo dne 30. b ezna 2006 slavnostnï zakonëeno p tè FÛrum o znalostnì ekonomice, kterè po dala SvÏtov banka a Ministerstvo financì»r ve spolupr ci s mìstop edsedou vl dy pro ekonomiku»eskè republiky Ji Ìm Havlem. V pr bïhu fûra byla vïnov na pozornost takè situaci rozvoje znalostnì ekonomiky v»r. Vetropack Moravia Glass dosáhl v roce 2005 výborných výsledků SpoleËnost Vetropack Moravia Glass, p ednì dom cì v robce obalovèho skla, zaznamenala v roce 2005 rekordnì ekonomickè v sledky. Trûby p ekroëily dvoumiliardovou hranici, kdyû vzrostly o 11 % a dos hly 2,1 miliardy korun. JeötÏ vïtöì skok si na svè konto p ipsal prodej sklenïn ch obal, kter se zvedl o vìce neû 17 % ze 750 milion kus v roce 2004 na 880 milion kus v roce ObdobnÏ spïön byla v roce 2005 i cel mezin rodnì skupina Vetropack. Vltava.cz dominuje u internetových zákazníků Internetov obchod Vltava.cz ( dominoval v odpovïdìch z kaznìk na ot zku, se kter m obchodem majì nejlepöì zkuöenosti. Pr zkum prov dïla nez visl agentura Gfk Praha, s.r.o. v r mci rozs hlè studie Online Shopping Internetov obchod Vltava.cz podle v sledk studie Online Shopping agentury Gfk dominoval jiû pot etì za sebou, kdyû stejnèho v sledku dos hl v letech 2004 a

9 duben 2006 ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ O firmě, v jejímž čele stojí Podnikatel roku Moravskoslezského kraje Paní před nádražím v Bohumíně mi na otázku, jak se dostanu do Lidické ulice, neodpověděla. Ptal jsem se totiž hloupě. Kdybych řekl, že pátrám po Bochemii, dozajista by mne poslala lávkou přes koleje a já bych byl na místě. Ani s první vrátnou jsem štěstí neměl. "Za ředitelem vás tudy pustit nemohu, musíte zpátky a kousek vpravo po silnici k Paneláku," řekla. To velké P u paneláku sedí. Na návštěvním lístku to tak stálo a dveře k Ing. Ladislavu Krausovi, generálnímu řediteli společnosti Bochemie s.r.o., který za loňský rok obdržel ocenění Podnikatel roku Moravskoslezského kraje, mi ten kousek papíru otevřel. V ö podnik, Bochemie, spoleënost s ruëenìm omezen m, je od roku 1994 soukromou firmou. Co n m povìte o jejì historii? Historie spoleënosti je uû hodnï star. P edloni jsme slavili sto let. Vznikla tedy za Rakouska-Uherska. V tè dobï firma neprodukovala to, co dod v na trh dnes, ale p esto nïkterè tehdejöì produkty vyr bìme i v souëasnosti. Je to konkrètnï chlorid zineënat, dnes sice vyr bïn pouze okrajovï, p esto naöì firmou nabìzen a trhem û dan. Jste p ednìmi Ëesk mi v robci dezinfekënìch a ËistÌcÌch prost edk. D se alespoú trochu vymezit segment trhu, na kterèm se vaöe produkty prosazujì? P edevöìm je nutnè Ìct, ûe jsme mal chemick podnik zamï en na v robu chemick ch specialit. Moûn podle poëtu zamïstnanc by nïkdo ekl, ûe jsme st ednì podnik, ale typick velikost chemickèho podniku, kter p sobì celosvïtovï, je nïkde plnï jinde, a tak jsme tedy podnik mal. Dod v m vöak, ûe podle parametr EvropskÈ unie nabìzejìcì granty jsme uû podnikem velk m, tedy bez n roku na granty. M me nap Ìklad velice zk segment, kter m je odokujov nì uölechtil ch ocelì. Z nich se zamï ujeme zejmèna na nerezovè dr ty, coû uû je samo o sobï celosvïtovï znaën specializace. TÌm jsme v tomto ohledu ve svïtï ËÌslo jedna a m ûeme tak smïle Ìkat, ûe naöe linky m me postaveny od Spojen ch st t p es celou Evropu aû po JiûnÌ Koreu. Obdobnou pozicì se m ûeme pochlubit p i v robï materi l pro alkalickè akumul tory. V oblasti ËistÌcÌch a dezinfekënìch prost edk pro dom cnost se zamï ujeme zejmèna na n ö dom cì trh a takè na trh sousednìho Slovenska. Podnik me rovnïû v dezinfekënìch prost edcìch pro zdravotnictvì a dalöì obory. V oblasti fungicidnìch p Ìpravk bych se r d zmìnil o naöem prost edku Bochemit. Pro jeho v bornè Ëinky proti plìsnìm a d evokazn m houb m se öiroce pouûìv ve stavebnictvì nejen u n s a na Slovensku, ale dìky naöì aktivnì obchodnì politice takè v PobaltÌ. Odtud se chceme dostat na rusk trh a pak na trhy tïch zemì, kde se stavì hodnï ze d eva. Devaten ct m rokem dïl te editele Bochemie s.r.o. M ûe v s v tè funkci jeötï nïco tïöit? LÌbÌ se mi, kdyû vidìm, ûe lidi bavì dïlat to, co sami navrhli a p ipravili, na Ëem jsme se dohodli, a kdyû to vede spïönï k cìli. TÏöÌ mï, ûe to tady funguje. Nebylo to tak vûdycky a ani moje funkce nebyla po d p Ìjemn. NejtÏûöÌ to bylo na poë tku, kdyû jsme se osamostatnili. Aù jsem si to chtïl nebo nechtïl p ipouötït, v tè dobï toho hodnï z viselo p Ìmo na mnï. Skupinka lidì, na kter ch tu vöechno viselo, byla v prvnìch letech straölivï uzouëk. NynÌ je uû mnohokr t öiröì a to povaûuji za velik spïch. Pr vï ono vtaûenì lidì, co d Ìve byli jen takovì pasivnì vykonavatelè. NynÌ zamïstn v te 420 pracovnìk. Je tïûkè koordinovat takov t m? NenÌ v bec d leûitè, jak poëet zamïstnanc ÌdÌte. To, co je v naöì firmï nejd leûitïjöì, je u Ìdit vïtöì poëet podnikatelsk ch aktivit, kterè se jedna od druhè liöì. NedÏl me jeden homogennì byznys. A to je na ÌzenÌ to nejtïûöì. V naöì mate skè firmï m me pït z kladnìch aktivit. DezinfekËnÌ a ËistÌcÌ program pro zdravotnictvì, instituce a zemïdïlstvì, n sleduje ochrana d eva a stavebnìch materi l, d le pak ËistÌcÌ a dezinfekënì program pro dom cnost. Tou Ëtvrtou aktivitou je oblast povrchovè pravy kov a koneënï p tou v roba materi l pro elektrochemickè zdroje proudu. Moûn to laik na prvnì pohled nevidì, ale jsou to produkty, kterè se od sebe straölivï liöì nejen v tom, jak se vyr bì a z Ëeho se dïlajì, ale takè t eba tìm, komu se prod vajì a jak se ten prodej podporuje. Tak t eba naöe produkty pro dom cnost dod vanè pod znaëkou SAVO. Pr vï pro nï m me typick klasick marketing s medi lnì podporou, nïkolikastupúovou distribuci a tak d l, jak je tomu bïûnè u spot ebnìho zboûì. plnï jinak jsou realizov ny naöe dod vky chemik liì pro povrchovè pravy v ocel stvì pod n zvem Feropur. Tady p es naöi dce inou spoleënost dod v me nejd Ìve mo ÌcÌ linku, kter slouûì k odkujov nì ocelì, a my n slednï dod v me Feropur, kter je stïûejnìm prvkem v procesu mo enì. To je nïco plnï jinèho neû v p ÌpadÏ znaëky SAVO. Nemohu se ubr nit ot zce, o kterè urëitï tuöìte, ûe ji poloûìm: v öe zmìnïn znaëka SAVO. Jak to s nì vlastnï bylo? Se SAVEM jsme jedniëkou na trhu, i kdyû jen na ËeskÈm a na slovenskèm. Produkt a znaëka existuje uû od sedmdes t ch let. V r mci objektivity je t eba dodat, ûe na z padnìch trzìch byl takov p Ìpravek jiû d Ìve zn m, ale spìöe jako bïlidlo. Tento rozpor v ch p nì a pouûitì mimochodem trv dodnes. Ve Spojen ch st tech je obdobn p Ìpravek bran jako prost edek na pranì bìlèho pr dla, u n s ho do praëky lije m lokdo. M se za to, ûe jde jednoznaënï a v luënï o ËiötÏnÌ a dezinfekci. TakÈ n zory na to, jak vznikla obchodnì znaëka SAVO, jsou minim lnï dva. PrvnÌ vych zì z toho, ûe jde o poë teënì pìsmena pojmu sanace vody, druh verze tvrdì, ûe jde o francouzskè slovo pro ËistÌcÌ m dlo - savon. Jak to ale bylo doopravdy, se dnes uû jen stïûì vystopuje. ZajÌm mï v ö n zor na roli propagace, reklamy. D se v bec v podmìnk ch malèho chemickèho podniku realizovat? Reklama hraje dozajista obrovskou roli, i kdyû dìky zn mosti znaëky nemusì b t investice do nì aû tak obrovskè. A pokud se to t k naöì produktovè ady, kter je na nì do jistè mìry z visl, a jestliûe se jedn o naöe dom cì podmìnky, tak to jeötï jde. PodÌv me-li se ale na vïc z mezin rodnìho hlediska, konkrètnï, ûe bychom chtïli se SAVem vstoupit na velkè z padnì trhy, kde tu znaëku nikdo nezn, pak jsou naöe moûnosti velice omezenè. TakÈ na tom je vidït, co si m ûe dovolit mal chemick podnik a co si m ûe i v reklamï dovolit jeho obrovit nadn rodnì konkurent. Existuje cosi, ËÌm v m ady Ëi legislativa h zì tak ÌkajÌc klacky pod nohy? Je toho straönï moc. Nejen naöe legislativa, ale i legislativa EvropskÈ unie vöe ËinÌ daleko sloûitïjöìm, neû by bylo milè. Kolem n s je st le vìce a vìce p edpis, na ÌzenÌ, smïrnic a ozn menì a to vöechno dusì podnikatelskou svobodu. Ne Ìk m, ûe nïjak regulace nebo pravidla b t nemajì, ale uû je toho p Ìliö. TÏch zmïn a na ÌzenÌ, t kajìcìch se z hlediska EU pr vï chemickèho pr myslu, je tolik, ûe jen je usledovat stojì mimo dnè silì. Ale to by nebylo snad to nejhoröì. äpatnè je, ûe nikdo nevì, jak vyhl öka nebo na ÌzenÌ bude platit zìtra Ëi za pït let. A to n m nesmìrnï komplikuje ûivot. My nakupujeme celou adu chemik liì, ty n slednï smìch me a tak vznik n ö produkt. Jak m me pl - novat rozvoj, kdyû nevìme, co z toho bude, nebo nebude v blìzkè budoucnosti k dispozici? Co byste si ve vaöì pr ci p l do budoucnosti? Snad aby mï to tu po d tïöilo a aby naöe firma ölapala dob e i v dobï, kdy mï bude pot ebovat uû jen obëas. z rozhovoru Petra Sedl Ëka zpracovala redakce Ëasopisu Prosperita 9

10 PROFESNÍ USKUPENÍ duben 2006 Vstříc podnikatelům a exportu Dne 21. března 2006 byla v press-foyer MZV slavnostně podepsána Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Svazem průmyslu a dopravy ČR. Tato dohoda je smluvnìm vyj d enìm jiû existujìcì spïönè spolupr ce mezi resortem zahraniëì a podnikatelskou sfèrou. Vymezuje prostor pro jejì dalöì rozvoj zejmèna v oblasti podpory exportu a prosazov nì ekonomickè diplomacie. V praxi to znamen spolupr ci p i tvorbï koncepcì a opat enì, zlepöov nì spolupr ce zastupitelsk ch ad s podnikateli, p i organizaci podnikatelsk ch misì doprov zejìcìch stavnì Ëinitele, p i p ÌpravÏ stanovisek pro jedn nì v mezin rodnìch organizacìch atd. D le v oblasti zahraniënì rozvojovè spolupr ce jako n stroje nep ÌmÈ podpory exportu a takè p i podpo e Ëasti Ëesk ch podnikatelsk ch subjekt v projektech zamï en ch na rekonstrukci a stabilizaci nïkter ch region. V tèto souvislosti bude, jako prvnì konkrètnì krok k naplúov nì dohody, p ed n ministru zahraniënìch vïcì n vrh dvou projekt na ökolenì ir ck ch specialist z autonomnìho ir ckèho regionu Kurdist n v r mci programu TransformaËnÌ pomoci»eskè republiky Ir ku. CÌlem tohoto projektu je zv öenì rovnï odborn ch znalostì z stupc mìstnì administrativy a podnikatelsk ch organizacì, p ed nì zkuöenostì z obdobì transformace ËeskÈ ekonomiky apod. Nav z nìm osobnìch kontakt budou vytvo eny dalöì p edpoklady pro spïönè p sobenì Ëesk ch obchodnìch a pr myslov ch subjekt p i p ÌpravÏ a realizaci projekt obnovy a modernizace ir ckèho hospod stvì a spoleënosti. (tz spdër) Aktéry byli ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda a prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl Podnikatelské mise organizované Svazem průmyslu a dopravy ČR - 13 let služeb pro podnikatele, export a stát Svaz pr myslu a dopravy se jiû vìce neû 13 let vïnuje, jako jednè z mnoha sv ch aktivit, organizaci podnikatelsk ch misì, vïtöinou doprov - zejìcìch naöe stavnì Ëinitele. P es rozpaëitè zaë tky jak na stranï organiz - tor, tak i na stranï ËastnÌk, se podnikatelskè mise staly efektivnìm n strojem prosazov - nì z jm Ëesk ch firem v zahraniëì, propagace»eskè republiky, Ëesk ch v robk a technologiì. Statisticky: Celkov Ëast: firem (de facto se "vyst Ìdali" vöichni ËlenovÈÖ) NejvÏtöÌ Ëast podnikatel : mise do Jugosl vie 2001 s ministrem GrÈgrem - 86 firem Na nejvyööì rovni: s prezidentem V clavem Klausem NejËastÏji doprov zen politik: Miloö Zeman (18 cest) Asociace Ëesk ch pojiöùovacìch maklè vyhlaöuje 6. roënìk ankety Pojiöùovna roku - za rok 2005 Letos jiû poöestè p istupujì pojiöùovacì maklè i k profesion lnìmu hodnocenì pojiöùoven, kterè v roce 2005 p sobily a mïly sìdlo v»eskè republice. VyhodnocenÌ ankety pod maxim lnï objektivnì obraz, protoûe jedinï pojiöùovacì maklè i mohou zn t produkty, roveú sluûeb, p Ìstup ke klient m a p Ìstup k likvidaci pojistn ch ud lostì ze strany tak öirokèho spektra pojistitel, s nimiû jsou v zkèm a trvalèm profesion lnìm kontaktu. AnketnÌ lìstky s bodovacìm systèmem jsou p itom p edloûeny vöem pojiöùovacìm maklè- m, kte Ì jsou uvedeni v z konem z ÌzenÈm registru. V tomto roce je tam zaps no p es 490 subjekt. SlavnostnÌ vyhl öenì v sledk se bude konat a vöichni hlasujìcì maklè i obdrûì pozv nku na tuto v znamnou spoleëenskou 10 NejdelöÌ cesta: Latinsk Amerika 2005 s ministrem Milanem Urbanem - 13 dn NejkratöÌ cesta: MaÔarsko 2003 s p edsedou vl dy VladimÌrem äpidlou - 1 den Nejvzd lenïjöì teritorium: Austr lie NejËastÏji navötìvenè teritorium: Jihov chodnì Asie (7x) a»ìna (6x) Nej spïönïjöì mise 2005: Ukrajina s prezidentem V clavem Klausem (60 firem) Nelze opomenout takè "incomingovè" mise, v r mci kter ch jsme za uplynul ch 13 let zorganizovali tèmï t i stovky semin a konferencì pro delegace zahraniënìch podnikatel doprov zejìch nap. p edsedy vl d RuskÈ federace, Slovinska, Vietnamu, Rumunska, ale takè prezidenty (Mongolsko, FilipÌny) a kr le (Juan Carlos a norsk kr l Harald). Ing. Dagmar Kuchtov, editelka sekce vnïjöì vztahy SP»R Profesionální hodnocení pojišťoven ud lost, kde budou mìt p Ìleûitost se setkat s p ednìmi z stupci pojiöùoven. V letoönìm roënìku je vyhl öeno 7 oborov ch kategoriì hodnocenì a jedna hlavnì kategorie: A) éivotnì a razovè pojiötïnì B) PojiötÏnÌ obëan (majetkovè) C) PojiötÏnÌ motorov ch vozidel D) PojiötÏnÌ pr myslu a podnikatel E) Spolupr ce s maklè i F) Specializovan pojistitel G) Likvidace ökod Pojiöùovna roku - hlavnì kategorie O publicitu ankety Pojiöùovna roku 2004 se budou starat hlavnì medi lnì partner, kter m je ekonomick t denìk PROFIT, a internetov partner, kter m je server Finance.cz. Pr bïûnè informace budou Jsou připraveny řešit povodňové škody ÿadu region»eskè republiky postihly povodnï vyvolanè t nìm snïhu a deötïm. KlimatickÈ vlivy jsou st le vìce p ÌËinou zejmèna ökod na majetku.»esk republika pat Ì k tïm zemìm, v nichû je bïûnou souë stì vïtöiny pojistn ch smluv obyvatel pojiötïnì pro p Ìpad povodnï. To nenì v EvropÏ bïûn praxe. V nïkter ch zemìch je pojistnè plnïnì nap Ìklad znaënï limitov no hodnotovï nebo teritori lnï. TuzemskÈ pojiöùovny dost ly sv m z vazk m v Ëi klient m i po rozs hl ch povodnìch v devades t ch letech i v roce 2002, kdy vyplatily na pojistn ch plnïnìch obëan m a podnik m zhruba 33 mld. KË k N sledky st vajìcìch povodnì nedos hnou podle aktu lnìch p edpoklad takovèho rozsahu, proto pojiöùovny oëek vajì, ûe je zlikvidujì bez vïtöìch problèm. Pojiöùovny jsou p ipraveny dost t sv m z vazk m a zabezpeëit kvalitnï a pruûnï likvidaci pojistn ch ud lostì. k dispozici na serveru vëetnï profil pojiöùoven za azen ch na anketnì lìstek. (tz aëpm) Klient m pojiöùoven, kte Ì utrpïli povodúovè ökody, lze doporuëit, aby: ozn mili neprodlenï ökodnou ud lost svè pojiöùovnï, prostudovali pojistnou smlouvu a pojistnè podmìnky, provedli soupis poökozenèho majetku a pokud je to moûnè, tak si zajistili fotodokumentaci Ëi znaleck posudek, provedli takov opat enì, aby se ökoda nezvïtöovala, postupovali podle pokyn pojiöùovny. Pojiöùovny majì z Ìzeny informaënì telefonnì linky, na nichû lze zìskat informace a rady, jak postupovat v p ÌpadÏ individu lnì ökody zp sobenè povodnì, a v terènu jsou jiû nasazeny stovky jejich likvid tor i dalöìch pracovnìk.»esk asociace pojiöùoven rok zemï vl dnì Ëinitel poëet ËastnÌk Velk Brit nie ne Mexiko, Venezuela ministr zahraniënìch vïcì Zieleniec 20 Kolumbie JV Asie ministr zahraniënìch vïcì Zieleniec Tchaj-wan ne Austr lie, Vietnam, ministr zahraniënìch vïcì Zieleniec 30 Malajsie Ukrajina ministr zahraniënìch vïcì Zieleniec Jugosl vie ne Tunis n mïstek ministra pr myslu a obchodu BÏlorusko ne MaÔarsko ne BrazÌlie ne Japonsko, Malajsie, Singapur p edseda vl dy Klaus Ukrajina ne S rie, Jord nsko ne Austr lie ne Rumunsko ne Vietnam, FilipÌny n mïstek ministra MPO Indie ne »Ìna, Mongolsko ne Uzbekist n, Kyrgyzst n, ministr pr myslu a obchodu K hnl 36 Kazachst n S rie ne It lie ne Kazachst n, Uzbekist n, p edseda vl dy Zeman 70 Kyrgyzst n Libanon ne Vietnam,»Ìna p edseda vl dy Zeman Egypt ministr pr myslu a obchodu GrÈgr Japonsko, JiûnÌ Korea, ministr zahraniënìch vïcì Kavan 24»Ìna, Mongolsko Litva, Lotyösko p edseda vl dy Zeman Litva p edseda vl dy Zeman Estonsko p edseda vl dy Zeman Portugalsko p edseda vl dy Zeman Norsko, Finsko p edseda vl dy Zeman Francie p edseda vl dy Zeman ÿecko p edseda vl dy Zeman Slovinsko p edseda vl dy Zeman Jugosl vie ministr pr myslu a obchodu GrÈgr Estonsko, ävèdsko p edseda vl dy Zeman äpanïlsko p edseda vl dy Zeman Belgie, Lucembursko p edseda vl dy Zeman Chorvatsko p edseda vl dy Zeman Indie, JiûnÌ Korea p edseda vl dy Zeman Jugosl vie p edseda vl dy Zeman Rusk federace p edseda vl dy Zeman USA, Mexiko p edseda vl dy Zeman Kanada ministr pr myslu a obchodu Rusnok Francie p edseda vl dy äpidla MaÔarsko p edseda vl dy äpidla USA p edseda vl dy äpidla Bulharsko p edseda vl dy äpidla Chile, Peru p edseda vl dy äpidla Indie ministr pr myslu a obchodu Rusnok Rusk federace ministr zahraniënìch vïcì Cyril Svoboda SRN p edseda vl dy äpidla Rumunsko, Makedonie p edseda vl dy äpidla »Ìna prezident republiky V clav Klaus T dûikist n ministr zahraniënìch vïcì Cyril Svoboda Kazachst n, Kyrgyzst n, prezident republiky V clav Klaus 25 Uzbekist n Bulharsko prezident republiky V clav Klaus Finsko p edseda vl dy äpidla Tchaj-wan ne Izrael, Palestina ministr zahraniënìch vïcì Cyril Svoboda »Ìna ministr pr myslu a obchodu Milan Urban Mexiko, Chile, Argentina ministr pr myslu a obchodumilan Urban Ukrajina prezident republiky V clav Klaus Chorvatsko prezident republiky V clav Klaus Izrael prezident republiky V clav Klaus Indie prezident republiky V clav Klaus Jord nsko ne Kolumbie, Guatemala, ministr zahraniënìch vïcì Cyril Svoboda 10 Dominik.republika, Paraguay Angola, Namibie, Tanz nie, ministr zahraniënìch vïcì Cyril Svoboda 21 NigÈrie

11 duben 2006 KOMUNIKACE A INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE Manažerské informační systémy: řešení, jak ve správný okamžik najít ty pravé informace Aquasoft spol. s.r.o. patří mezi přední dodavatele informačních systémů v České republice. Osobitým přístupem odborníků a smyslem pro individualitu klienta oslovuje firmy z veřejné i komerční sféry. Informační systémy vyvinuté Aquasoftem denně využívá přes sedm tisíc pět set uživatelů ve více než devíti stech lokalitách. Generální ředitel Petr Franc mimo jiné prozradil, jak řešit zásadní problém. Dnešní manažery, podle jeho slov, netrápí nedostatek informací, ale jejich nadbytek. Těžko pak mohou identifikovat ty správné informace včas a hledání důležitých údajů je stojí zbytečně mnoho času. Dod v te specifickè informaënì systèmy. Co si pod tìm m me p edstavit? Tyto informaënì systèmy jsou speci lnì softwarovè aplikace p izp sobenè individu lnìm poûadavk m klienta. ÿeknïme t eba, ûe se urëit firma rozhodne nakoupit aplikaci, kter by usnadúovala pr ci obchodnìk m. M ûe koupit standardnì aplikaci pro ÌzenÌ vztah se z kaznìky (CRM). TakovÈ eöenì je relativnï levnè, na druhou stranu ale bylo vyrobeno podle standardnìho st ihu. To znamen, ûe se mu obchodnìci p i svè pr ci budou muset do jistè mìry p izp sobit. Produkt urëitè velikosti a urëitèho st ihu povaûujeme za konfekci, kterou nevyr bìme. Pokud firma vyûaduje systèm uöit na mìru, obr tì se na n s. Uk ûu v m to na p Ìkladu kniûnìho vydavatelstvì: pokud pro vydavatelstvì vyvineme speci lnì systèm, nauëìme ho, aby evidoval vöechny publikace. Ale takè aby - t eba v p ÌpadÏ, ûe je ve skladï nedostatek konkrètnìho titulu - zajistil dotisk knihy v urëitèm poëtu a v termìnu a knihy aby pak dodal do p Ìsluön ch knihkupectvì. P ich zejì za v mi p edstavitelè firem uû s ucelen mi p edstavami, jak informaënì systèm by od v s chtïli vyrobit? Z kaznìk nemusì vûdy p esnï vïdït, co chce, dokonce ani nemusì nïco aktu lnï chtìt, protoûe od toho je tu obchodnìk. UmÏnÌ obchodnìka tkvì k tom, ûe dok ûe nabìdnout vizi, kter z kaznìka zaujme, kter je rozpracovateln a realizovateln a kter klientovi p inese skuteën benefit. My neëek me na p esn zad nì, sami p ich zìme ke klient m s n pady, jak informaënì technologie p esnï nastavit a vyuûìt. Vöe zaëìn vytipov nìm klienta, konzultacì o podpo- e jeho podnik nì, kde identifikujeme oblasti pro vyuûitì specifickèho informaënìho systèmu. V sledek se tvo Ì dlouho, s klientem vûdy hled me ten nejefektivnïjöì zp sob, jak vymyslet ide lnì eöenì.teprve pak z kaznìkovi p ipravìme nabìdku p esnï na mìru. Specializujete se na urëit odvïtvì, t eba bankovnictvì, telekomunikace nebo spolupracujete s firmami bez ohledu na obor podnik nì? UrËit specializace je p i v voji informaënìch systèm do jistè mìry nezbytn. Pokud m me navrhnout informaënì systèm pro firmu nebo ad, nestaëì rozumït pouze technologii samotnè. SouËasnÏ musìme dob e proniknout do oblasti, ve kterè organizace podnik a plnï pochopit vöechny jejì internì procesy. Zvolil bych jednoduchè p irovn nì: jsme jakousi priv tnì odbornou klinikou, kter svèho klienta dokonale zn, rozumì mu a je schopna zajistit odpovìdajìcì lèëenì. V tom se liöì od praktickèho lèka e, kter dok ûe p edepsat jen z kladnì lèëbu, ale v p ÌpadÏ specifick ch problèm pacienta vûdy nasmïruje k odbornìkovi. Ve vaöì nabìdce figuruje i tzv. Manaûersk informaënì systèm (MIS). P iblìûìte n m jej? Manaûersk informaënì systèm umoûúuje p edevöìm jedno: rychle zìsk vat daje z nep ebernèho mnoûstvì informacì, kterè jsou obsaûeny v jednotliv ch provoznìch informaënìch systèmech. Dnes se manaûe i nepot kajì s nedostatkem informacì, Ëasto je tr pì to, ûe neidentifikujì ty spr vnè informace vëas. MIS je v podstatï takov virtu lnì asistentka, kter na vyû - d nì sestavì p ehledy o vöech poûadovan ch datech. Na rozdìl od asistentky z masa a kostì je vûdy k dispozici, funguje na nïkolik kliknutì, nikdy se nesplete a nikdy ji nebolì hlava. A na to, ûe jde o softwarovou aplikaci, je i docela sexy. M ûete uvèst nïjak p Ìklad Ëinnosti ManaûerskÈho informaënìho systèmu? P edstavte si, ûe urëit firma pot ebuje u konkrètnìho produktu zìskat informace o v voji prodeje za poslednì ËtvrtletÌ. Informace jsou obsaûeny v tzv. CRM aplikaci a d l ve finanënìm systèmu. Z tïchto aplikacì si Manaûersk informaënì systèm vyvol data a na vaöì obrazovce z nich vytvo Ì p ehledn graf. V grafu v s zaujme nezvykle nìzk hodnota prvnìho sloupce. Kliknete tedy na sloupec a aplikace v m zobrazì hodnoty, ze kter ch je sloupec sloûen. TÌmto zp sobem m ûete proch zet aû do nejdetailnïjöìch rovnì a zjistit nap Ìklad, ûe za poklesem nïëeho stojì t eba nedostateën objem, a to v urëitèm t dnu, v urëitèm regionu, a ûe za nïj zodpovìd urëit prodejce. K podobnèmu v sledku byste se mohla dostat pomocì excelovsk ch tabulek. Jenûe by v m to trvalo mnohem dèle a bylo by t eba nahlìûet do nïkolika dalöìch mìst. Manaûersk informaënì systèm je velice pohodln a dokonale usnadúuje pr ci. Uvedl bych to opït na p Ìkladu: velkoobchod s limon dami pouûìv specifick informaënì systèm od Aquasoftu. Pokud manaûer kontroluje odbyt za poslednì mïsìc, zobrazì se mu graf s hodnotami prodej v jednotliv ch krajìch. V regionu st ednìch»ech p itom zaznamen nezvykle nìzkou hodnotu. Manaûer jednìm klikem na tuto ËÌselnou hodnotu zjistì, ûe v razn pokles zp sobil nulov odbïr konkrètnìho supermarketu v ButovicÌch. MusÌ mìt uûivatel speci lnì hardwarovè a softwarovè vybavenì, aby mohl MIS bez problèm vyuûìvat? MIS ûije nad ostatnìmi informaënìmi systèmy v podniku, ze kterèho zìsk v veökerè informace. Ty analyzuje a t ÌdÌ. Nutnou podmìnkou je tedy existence produkënìch systèm, jako je ËetnictvÌ, obchodnì datab ze nebo skladovè systèmy, do kter ch jsou vkl d na data. Samotn interface, tedy to, co vidì manaûer na obrazovce, nenì z hlediska hardwaru nikterak n roën. Zvl dne to pr mïrn pracovnì stanice. Ot zkou spìö je, jak sloûitè "prodr tov nì" bude t eba s ohledem na sloûitost a objemy dat nutnè pro to, aby se data z produkënìch systèm na obrazovku dostala. A to je individu lnì podle pot eb klienta. BuÔ je to relativnï jednoduchè a hotovè za nïkolik dn, nebo m ûe jìt o n roën projekt s vyuûitìm tzv. datovèho skladu. V takovèm p ÌpadÏ vyûaduje eöenì pot ebnou infrastrukturu a implementace m ûe trvat i nïkolik mïsìc. Je Manaûersk informaënì systèm jednoduch na ovl d nì? Tento n stroj pro manaûery je do znaënè mìry intuitivnì. Hned na zaë tku je p esnï podle poûadavk manaûera nakonfigurov n specialistou. Uûivatel si pak d le tvo Ì svè vlastnì sestavy podle aktu lnìch pot eb, aniû by musel mìt asistenci odbornìka. S m systèm vyuûìv m dennï a m ûu ze svè praxe pr mïrnï zdatnèho uûivatele Ìci, ûe je to hraëka. A fakt, ûe m m kdykoli k dispozici aktu lnì p ehled o firmï v tabulk ch a grafech, mi p in öì uspokojenì. ProË v s l k pr vï oblast informaënìch technologiì? Je to velmi dynamick obor, neust le poskytuje nïco novèho. A protoûe je v nïm velik konkurence, bez ust nì nutì k p em ölenì, jak vïci dïlat lèpe. TakÈ d v moûnost potk vat se se spoustou zajìmav ch lidì a mluvit o jejich podnik nì. za rozhovor podïkovala MarkÈta BartÌkov Radiokomunikace spojily televizním telemostem Nymburk s Čínou Rekord ve vzd lenosti, na jakou byl kdy v»eskè republice uskuteënïn telemost, p ekonala v b eznu 2006 spoleënost Radiokomunikace, a.s. oboustrann m televiznìm spojenìm mezi Nymburkem a mïstem Mianyang v ËÌnskÈ provincii SeËuan. Stalo se tak p i p Ìleûitosti poloûenì z kladnìho kamene tov rny na v robu televizor s plazmov mi a LCD obrazovkami spoleënosti Changhong ve st edoëeskèm Nymburce. "»Ìnsk strana poûadovala po»ra kromï dokonalè p Ìpravy technologie i dva testy po patn cti minut ch a pak,ostr hodinov p enos. Vöe jsme zvl dli zcela bez problèm a ke spokojenosti vöech zainteresovan ch stran," uvedl Ing. JaromÌr Charv t, editel seku telekomunikaënìch sluûeb»ra. Dodal, ûe p enos probïhl ve form tu MPEG2 p es satelity Intelsat 64 a China Star 87.5 E. (tz) TDP-Ontrack nabízí pomoc při záchraně "zaplavených" dat SpoleËnost TDP-Ontrack, kter je Ëeskou a slovenskou poboëkou vedoucì svïtovè firmy v oblasti z chrany dat - Kroll Ontrack, zav dì okamûitou expresnì pomoc vöem uûivatel m poëìtaëov ch systèm, kterè se v souvislosti s hrozìcìmi z plavami dostanou do problèm. V p ÌpadÏ zatopenì elektroniky poëìtaëe - zejmèna pevnèho disku - vodou je vzhledem k jejì chemickè agresivitï nutnè jednat velice rychle, v du hodin, maxim lnï jednoho dne. "Mezi uûivateli poëìtaë, bohuûel, st le p etrv - v p esvïdëenì, ûe disk je hermeticky uzav en," ekl Ing. V clav äamöa, editel spoleënosti TDP- Ontrack. "Opak je vöak pravdou a jiû jen vlhkost m ûe disk i data na nïm uloûen nen vratnï zni- Ëit. Zasaûen disk by se v û dnèm p ÌpadÏ nemïl spouötït, a to ani na jinèm poëìtaëi, a uûivatel by mïl ve vlastnìm z jmu co nejrychleji vyhledat odbornou pomoc. K dispozici je zpravidla jen jeden pokus." SpoleËnost TDP-Ontrack zav dì s okamûitou platnostì a s trv nìm aû do konce dubna jako pomoc pro z kaznìky postiûenè touto ûivelnì pohromou expresnì sluûbu posouzenì a p edevöìm expresnì z chrany dat za cenu bïûn ch zak zek. T k se to vöech nosië dat zasaûen ch vodou. Pr vï expresnì provedenì podstatnï zvyöuje öance na obnovu dat a pracovnìci laborato e TDP-Ontrack jsou p ipraveni vyuûìt i vöech zkuöenostì, kterè zìskali p i napravov nì n sledk povodnì v letech 1997 a DalöÌ informace lze zìskat na O spoleënosti TDP-ONTRACK TDP-ONTRACK zah jila aktivity na ËeskÈm a slovenskèm trhu v z Ì J drem firmy se stala p vodnì divize z chrany dat spoleënosti TDP, kter p sobì od roku 1994 a zìskala pr vnì subjektivitu. zk spolupr ce mezi spoleënostmi TDP a Kroll Ontrack probìh na z kladï licenënì smlouvy a detailnì smlouvy o spolupr ci. ModernÏ vybaven praûsk laborato, kter je souë stì celosvïtovè sìtï laborato Ì Ontrack, je vybavena devìti poloautomatick mi pracoviöti pro z chranu dat a vyuûìv öpiëkov hardwarov za ÌzenÌ a unik tnì softwarovè utility vyvinutè na z kladï vìce neû desetilet ch zkuöenostì. V sou- ËasnÈ dobï zde probìh p ibliûnï deset spïön ch z chran dennï a poëet p ijat ch zak zek neust le roste. Kontakty: Ing. V clav äamöa, TDP-Ontrack, Na Slupi 2a, Praha 2 tel.: , fax: vsamsa@tdp.cz (tz) 11

12 EXPORT duben 2006 Exportní veletrh 2006 a 32 ředitelů zahraničních kanceláří Exportní klub při CzechTrade připravil pro exportéry jedinečnou příležitost setkat se a individuálně konzultovat své obchodní plány v rámci Exportního veletrhu, který proběhl 28. až 30. března v hotelu Pyramida na pražském Dlabačově. "Zúčastnilo se ho všech 32 ředitelů zahraničních kanceláří CzechTrade, o které se ve svěřený čas "popralo" více jak 200 tuzemských firem zajímajících se o export. Naši zahraniční konzultanti ani neměli čas dopít svoji kávu, zájem ze strany firem byl obrovský, oproti loňsku šlo o 20% nárůst. Program Exportního veletrhu na letošní rok zohledňoval Exportní strategii, kterou přijala vláda koncem loňského roku. Prostor tedy byl věnován i outsourcingu, aliancím nebo možnostem kofinancování projektů z prostředků fondů EU v nadcházejícím programovém období," uvedl Marek Pšeničný, PR manažer CzechTrade. Na loúskèm setk nì pod k Ìdly ExportnÌho veletrhu se firmy na p ÌtomnÈ vedoucì zahraniënìch kancel Ì CzechTrade obracely p edevöìm s pot ebou vyhled nì kredibilnìho a dlouhodobèho obchodnìho partnera. I to je jednìm z d vod, proë v souëasnè dobï ËinÌ zahraniënì obchod se zemïmi rozöì enè unie vìce neû 87 % celkovèho exportu. I v r mci letoönìho roënìku ExportnÌho veletrhu z stupci zahraniënìch kancel Ì Czech- Trade jednali p ev ûnï s firmami st ednìho form tu (kolem 250 zamïstnanc ), kterè projevily o sluûby CzechTrade nejvïtöì z jem a kterè nejvyööì podìl exportu generujì v r mci vnit nìho trhu EU. Z jem roste o novè ËlenskÈ st ty EU, v jimku tvo Ì enormnì z jem o Indii a»ìnu. I letos v portfoliu konzultacì p evaûovaly strojìrenskè firmy (cca 20 %), ale novï i IT a telekomunikace. Zastoupeny byly i ostatnì segmenty, pestrou mozaiku pak doplúovali v robci mikroskop, bylinn ch Ëaj Ëi krmiva pro psy. V Holandsku uspïla na zaë tku roku uniëovsk firma UNEX, jejìû v robky pat Ì ve skupinï tïûkèho strojìrenstvì ke öpiëce. FirmÏ se poda ilo uzav Ìt kontrakt na t i je by v hodnotï bezm la 42 mil. korun. U zrodu tohoto kontraktu byla kancel CzechTrade v Rotterdamu, kter provï ovala pro UNEX z jem u potenci lnìch holandsk ch partner a byla spïön. P edmïtem jedn nì z stupkynï holandskè kancel e CzechTrade v Praze v r mci ExportnÌho veletrhu s firmou UNEX byla dalöì r sujìcì se dod vka na nïkolik je b pro stejnèho partnera. "P ekvapila mï rychl reakce holandskè strany, kontrakt byl podeps n bïhem dvou mïsìc. Je vidït, ûe v mezin rodnì konkurenci se ËeskÈ firmy st vajì zajìmav m partnerem a zahraniënì partne i k nim majì d vïru," sdïlila Hanka van der Mark z rotterdamskè kancel e CzechTrade. ZatÌmco v roce 2004 se exportè i na ExportnÌm veletrhu zajìmali zejmèna o moûnosti prodeje sv ch v robk na zahraniënìch trzìch a o rizika spojen se vstupem na tyto trhy, loni se expertnì konzultace vìce orientovaly na moûnosti v robnìch kooperacì a technologickè dod vky. ExportÈ i se i letos podstatnïji zajìmali o skandin vskè zemï, Rusko a rostoucì z jem firem byl vidït takè u vzd len ch trh USA, BrazÌlie Ëi Egypta a Indie. ProfesnÌ, partnersk iniciativa p i CzechTrade - ExportnÌ klub - i pro letoönì rok p ichystala spoleëenskè a odbornè akce se zamï enìm na tèma exportu - konference, pracovnì setk nì i spoleëensk a neform lnì setk nì. V tèto chvìli se kromï ExportnÌho veletrhu poëìt se Ëty mi konferencemi, ale i golfov m turnajem nebo galaveëerem u p Ìleûitosti vyhl öenì v sledk ExportnÌ ceny DHL - kde jsou sledov na i jin kritèria neû pouh objem exportu, takûe majì moûnost vyhr t i malè ËeskÈ firmy s velk m exportnìm potenci lem, kterè se, pokud jde o objem v vozu, nemohou rovnat s mezin rodnìmi giganty. Špičkové české módní návrhářky zakládají Alianci Nov projekt vyuûije marketingovè podpory CzechTrade na zahraniënìch trzìch Nov typ nìzkopodlaûnìho trolejbusu oznaëenèho äkoda 24 Tr Irisbus p edstavily v LotyöskÈm hlavnìm mïstï Rize v p edveëer MistrovstvÌ svïta v lednìm hokeji (16. 3.) plzeúsk äkoda Holding a Karosa VysokÈ M to, Ëlen nadn rodnì skupiny Irisbus. Lotyösk z stupce spoleënosti äkoda byl vyhled n a doporuëen kancel Ì CzechTrade Riga p i ÌjnovÈ spïönè podnikatelskè misi, kter se konala v Rize v roce 2003 pod z ötitou premièr»eskè a LotyöskÈ republiky, na kterè kromï aktivit pro plzeúskou äkodovku byl zah jen v JelgavÏ spoleën projekt n kladnìho automobilu ZIL & Ferrus 4362 "BiËok". Jedn se o kooperaci zemì na ose Praha-Riga-Moskva, do kterèho se poda ilo agentu e CzechTrade spïönï zapojit Ëeskou spoleënost GALAXIT. Ta bude spoleënï s lotyöskou spoleënostì Ferrus a rusk m Zilem montovat exportnì verzi tohoto n kladnìho vozidla. "P i obtìûnèm vyhled v nì obchodnìho partnera Ëesk ch firem v zahraniëì hrajì zahraniënì kancel e CzechTrade nezastupitelnou roli.»asto je to bïh na dlouhou traù a firm m se tyto akti- Co je nového na portálu BusinessInfo.cz Od b ezna roku 2006 zaëal ofici lnï fungovat v atraktivnìm prost edì ËeskÈho odïvnìho pr myslu nov subjekt Aliance FASHION POINT. Inici tory jsou CzechTrade, vl dnì»esk agentura na podporu obchodu a spoleënost FASHION POINT Praha spol. s. r. o., organiz tor mûdnìho festivalu PRAGUE FASHION WEEK. Aliance FASHION POINT vznikla jako sdruûenì Ëesk ch n vrh, fyzick ch i pr vnick ch osob, kterè podnikajì v oblasti individu lnì i malosèriovè odïvnì a doplúkovè v roby. PodmÌnkou ËlenstvÌ je vysok kreativnì roveú. Zakl dajìcìmi Ëleny jsou Michaela Bakotov, Monika Dr palov, Helena Fejkov, Iöka Fiö rkov, Ivana Follov, Hana Havelkov, Taù na Kov Ìkov, Radka Kubkov, Martina Neva ilov, Jaroslava Proch zkov, znaëka E.daniely a spoleënost FASHION POINT Praha s. r. o., kter je ofici lnìm p edstavitelem a leaderem tohoto sdruûenì. V dëì osobnostì sdruûenì je editelka PRAGUE FASHION WEEK a propag torka ËeskÈho mûdnìho n vrh stvì Eva Valov. PrvnÌm spoleën m vystoupenìm na zahraniënì p dï je v pl nu prezentace z ËastnÏn ch n vrh ek v Holandsku poë tkem Ëervna tohoto roku: obchodnï i spoleëensky zamï en akce se odehraje v rezidenci ËeskÈho velvyslanectvì v Haagu a doprovodì ji reprezentativnì katalog. Rižská premiéra trolejbusu Škoda 24 Tr Irisbus vity prodraûujì, tady p esnï vöak umì CzechTrade pomoci. Naöe cìlen asistence vedla i k spïchu novèho ökodov ckèho trolejbusu v Lotyösku," ekl vedoucì zahraniënì kancel e v Rize Ladislav KubizÚ k, kter byl u zrodu novèho kontraktu. Cena vozidla, kterè bude dod v no s trakënì v zbrojì, dieselov m motorem a akumul torovou bateriì na kratöì dojezd, bude na rovni souëasn ch ökodov ck ch trolejbus. Jde o plnï konkurenceschopn Ëesk v robek, kter se uplatnì i v soutïûi s ostatnìmi v robci, kte Ì majì z lusk na lotyösk trh. V hodou p edstavenèho trolejbusu s karosèriì Karosa City Bus a kompletnì elektrickou v zbrojì ze äkody Electric je, ûe provozovatelè budou mìt jeden sklad mechanick ch dìl pro autobusy i trolejbusy. DalöÌm kladem je velmi kvalitnì karosèrie z vysokom tskèho podniku s povrchovou pravou kataforèzou, jejìû ûivotnost je oproti souëasn m trolejbus m dvojn - sobn. T etì v hodou je stavebnicov systèm vozidla. V Rize jezdì 200 trolejbus äkoda staröìho pokolenì. V noru dos hl port l rekordnì n vötïvnosti, a to vìce neû 166 tisìc n vötïv. Na takto pïknèm v sledku mïla sv j podìl zejmèna daúov p Ìloha, kter se v hradnï vïnovala danìm z p Ìjm za rok PodnikatelÈ ocenili komplexnost p Ìlohy a hlavnï interaktivnì formul pro pod nì p izn nì k dani z p Ìjm. Pro podnikatele zab vajìcì se zahraniënìm obchodem redakce intenzivnï doplúovala teritori lnì informace. Na port lu jsou nynì k dispozici souhrnnè teritori lnì informace k desìtk m zemì, ale hlavnï ke kaûdè zemi aktu lnì zahraniënì popt vky, projekty, tendry, aktuality z teritoria a dalöì uûiteënè informace. UûivatelÈ port lu tyto informace naleznou na port lu v rubrice ZahraniËnÌ obchod. V souëasnè dobï spolupracuje port l BusinessInfo.cz s Ministerstvem pr myslu a obchodu»r na speci lnì p Ìloze vïnovanè povodnìm. P Ìloha je zamï ena zejmèna na pomoc podnikatel m a z roveú bude p in öet informace o moûnostech podìlenì se na obnovï postiûen ch oblastì. Rubrika p in öì d leûitè dokumenty, programy podpory, odkazy a aktu lnì informace urëenè p edevöìm (ale nejen) pro podnikatele. Jsou "CÌlem Aliance je vytv et podmìnky p edevöìm pro prosazenì Ëesk ch n vrh sk ch firem v mezin rodnìm, zejmèna evropskèm prost edì," sdïlil Jan Chudoba, editel FASHION POINT Praha. "I k tomu nejmenöìmu spïchu na tomto poli vede cesta ve sjednocenèm a koordinovanèm postupu skupiny n vrh. I proto se hodl tato skupina prezentovat skupinovï, pod hlaviëkou Aliance", dodal Jan Chudoba. "VÏ Ìme, ûe»esk republika m potenci l, aby se vedle tradiënìch pr myslov ch komodit v zahrani- ËÌ honosila i öpiëkovou kreativnì mûdou," doplnil Marek Houda z vl dnì agentury CzechTrade. Agentura hraje roli koordin tora projektu a bude se podìlet na spoleënè prezentaci v öe zmìnïn ch subjekt v zahraniëì. Vedle mnoha dalöìch odvïtvì tak agentura CzechTrade novï vstupuje v oblasti podpory exportu i do tohoto n roënèho, ale atraktivnìho segmentu odïvnìch sluûeb. "Podpora pro- zde podrobnè informace k programu Rekonstrukce 2006 Ëi informace o moûnostech finanënì podpory pro obce a mïsta. P Ìloha je pr bïûnï aktualizov na. D leûitè odkazy: Teritori lnì informace: P Ìloha PovodnÏ dne-2006/ / jektu Aliance FASHION POINT ze strany CzechTrade je zcela v souladu s novou proexportnì strategiì st tu Ministerstva pr myslu a obchodu»r, kter klade d raz na podporu v vozu sluûeb a komodit s vysokou p idanou hodnotou," sdïlil d le Marek Houda z CzechTrade. "Subjekty sdruûenè v alianci jsou ûiv m d kazem toho, ûe»esk republika m dobrè know how i v zce profilovè oblasti öpiëkovèho odïvnìho n vrh stvì. Agentura CzechTrade iniciovala vznik aliance a nad le jej hodl marketingovï podporovat na zahraniënìch trzìch." Jak d le upozornil Jan Chudoba, cesta na zahraniënì trhy nenì moûn bez spïchu na trhu dom - cìm: "Je proto logickè, ûe mnoho aktivit bude Aliance vyvìjet i v tuzemsku. P jde zejmèna o pravidelnè prezentace Ëlen na festivalu mûdy Prague Fashion Week, z nichû nejbliûöì probïhl na p elomu b ezna a dubna." Jan Chudoba d le uvedl: "Evropsk odïvnì pr mysl ËelÌ v souëasnè dobï nïkolika skuteënostem. Jednak jsou to silnè globalizaënì tendence, kterè zp sobujì v raznou koncentraci v roby i obchodu. DalöÌ okolnostì je expanze levnèho zboûì z v chodnì Asie. SpoleËn mi rysy p evaûujìcì nabìdky je kromï nìzk ch produkënìch n klad tendence k velkosèriovosti. P es snahu tïchto subjekt po rychlè reakci na mûdnì trendy a originalitu doch zì v mûdï k nadn rodnì schematiënosti a öablonovitosti. P irozenou reakcì na tento v voj je vznik a rozvoj mal ch, velmi kreativnìch a trûnï p izp sobiv ch firem." Jejich v dëì osobnostì je vesmïs n vrh a jejich produkce je malosèriov. KlÌËovou p idanou hodnotou je p edevöìm vysok designersk invence. P estoûe tv rëì zdroje hledajì Ëasto ve svè n rodnì identitï, jejich produkce je mezin rodnï sdïln a akceptovateln. Z kaznìky jsou vöichni ti, kte Ì v z plavï glob lnì produkce hledajì jako alternativu vïci origin lnì, vyjad ujìcì osobnì svèbytnost a individualitu. K jejich rozvoji p ispìvajì Ëasto vl dnì i nevl dnì instituce, soukromì reklamnì partne i a sponzo i. I v»eskè republice se postupnï tento segment etabluje. PodmÌnky pro rozvoj jsou extrèmnï sloûitè, nicmènï vznik skupina subjekt, kter se v duchu v öe uvedenèho trendu postupnï prosazuje. V kontextu problèmovè situace tradiënìho ËeskÈho odïvnìho pr myslu tak vznikajì za podpory agentury CzechTrade z rodky novè generace mal ch firem. (tz) Kontakt: CzechTrade»esk agentura na podporu obchodu Dittrichova Praha 28 T: , F: info@czechtrade.cz DalöÌ popt vky na servis CzechTrade ID N zev ZemÏ urëenì ZahraniËnÌ podnikatelsk subjekt Popis popt vky Komponenty z kauëuku a termoplast Francie (France) HUTCHINSON FIT Profiles Francouzsk firma Hutchinson Fit Profiles, souë st skupiny Total, jednè z pïti hlavnìch z petrochemickè oblasti, m z jem o rychlè a efektivnì dod vky komponent /tïsnìcìch profil z kauëuku a termoplast (TPE), urëen ch p ev ûnï pro stavebnictvì (okna, dve e apod) SklenÏnÈ cihly BrazÌlie (Brasil) Hamilton Junior Brazilsk firma hled v robce sklenïn ch cihel Antibakteri lnì p Ìpravky SpojenÈ st ty americkè Ecolab Firma popt v antibakteri lnì p Ìpravky pro desinfekci rukou TyËov ocel Kolumbie (Colombia) FB Forjas BolÌvar Firma, kter se zab v v robou öroub, etïz, atd., hled dodavatele tyëovè oceli. 12

13 duben 2006 ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ Ceny za nejlepší podnikatelské projekty roku 2005 rozdány Vpražském Kongresovém centru byly koncem letošního března slavnostně předány ceny nejlepším českým podnikatelským projektům loňského roku. První ročník udílení ocenění "Podnikatelský projekt roku 2005" se konal pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, organizátorem byla Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Sdružení pro zahraniční investice - AFI. OcenÏnÌ Podnikatelsk projekt roku je urëeno pro kvalitnì projekty Ëesk ch podnik ze zpracovatelskèho pr myslu a s nìm souvisejìcìch sluûeb, kterè byly z roveú podpo eny ze Struktur lnìch fond EvropskÈ unie. "ée se ekonomice mimo dnï da Ì, na tom majì nejvïtöì z sluhu samoz ejmï naöi podnikatelè. Schopnost konkurovat nejen v EvropÏ, ale dnes uû i glob lnì ekonomice, vyûaduje mimo dnou invenci, houûevnatost a odvahu. Dokl d to ada projekt mimo dnè rovnï, kterè zatìm nebyly nikdy ve ejnï ocenïnè. To chceme napravit," vysvïtlil filozofii vzniku novèho ocenïnì ministr pr myslu a obchodu První česká biotechnologická ročenka JihomoravskÈ inovaënì centrum v tïchto dnech vydalo biotechnologickou roëenku»eskè republiky - Czech Biotech Report. Zcela unik tnì publikace je prvnì svèho druhu v novodobè historii zemï. P in öì detailnì p ehled o odvïtvì biotechnologiì v»eskè republice s d razem na pr mysl a v zkum. Partnerem tohoto projektu, stejnï jako v p ÌpadÏ ËeskÈho biotechnologickèho port lu je agentura CzechInvest. HlavnÌm cìlem roëenky je zmapovat a p ehledn m zp sobem popsat Ëesk biotechnologick sektor a napomoci tak propojenì firem a v zkumn ch organizacì na celost tnì i mezin rodnì rovni. Milan Urban a dodal: "Jsem velmi r d, ûe jsem nad tìmto ocenïnìm mohl p evzìt z ötitu, protoûe pr vï rozvoj dom cìch podnikatel je z rukou trvalèho hospod skèho r stu." O vìtïzìch v celkem Ëty ech kategoriìch - Klastr roku, Projekt s nejvïtöìm inovaënìm potenci lem, Technologick rozvoj roku a Podnikatelsk inkub tor roku, rozhodovaly komise sloûenè z nez visl ch odbornìk, z stupc Ministerstva pr myslu a obchodu»r a agentury CzechInvest. Ti letos vybìrali mezi projekty, jimû byla p izn na dotace ze Struktur lnìch fond v r mci OperaËnÌho programu Pr mysl a podnik nì (OPPP) Globální vývoj podnikových aplikací ERP Aktu lnì v voj podnikov ch aplikacì ERP se zamï uje na omezov nì zbyteën ch n klad, r st firmy, zv öenì zisku a spïch na trzìch s vysokou konkurencì. Koncepce jednotliv ch produkt jsou zamï eny na z kaznìka s cìlem v co nejkratöìm Ëase zabezpeëit p Ìnos a konkurenceschopnost firmy a n vratnost investic. DalöÌm v znamn m trendem poslednìch let je vytv enì strategick ch aliancì. MnozÌ odbornìci hovo Ì o tom, ûe je to v tomto oboru naprosto p irozen v voj, kter vyëistì trh a pom ûe z kaznìkovi orientovat se v nabìdce a dodavatel m dlouhodob uûitek. PosÌlit svoji konkurenceschopnost a zvyöovat p idanou hodnotu pro uûivatele - to bylo cìlem strategickè konsolidace, kterou v loúskèm roce ohl sila spoleënost Intentia spolu s americkou firmou Lawson Software. Nov spoleënost se bude zamï ovat na poskytov nì produkt a sluûeb st ednï velk m podnik m. Intentia m svè aplikace v odïvnìm pr myslu, potravin stvì, velkoobchodï a oborech zaloûen ch na v robï a zpracov nì, zatìmco Lawson m silnou pozici v oblasti zdravotnictvì, maloobchodu, st tnì spr vy a samospr vy, vzdïl v nì a finanënìch sluûeb. Znamen to, ûe portfolia obou spoleënostì se jen velmi m lo p ekr vajì, stejnï tak jako jejich geografickè p sobenì, portfolia klient i oborovè zamï enì. To by mïlo v znamnï zjednoduöit integraci obou spoleënostì a minimalizovat jejì dopad na z kaznìky. K datu ukonëenì transakce se stane Bernard Sciard, prezident a gener lnì editel spoleënosti Intentia, editelem pro provoz novè spoleënosti. "DomnÌv me se, ûe vöeobecnè ERP systèmy jsou jiû minulostì. FunkËnost uzp soben specifickèmu odvïtvì je jednou z oblastì, kterè mohou p inèst firm m konkurenënì v hody. Vöude, kam dohlèdnete, vidìte st le dynamiëtïjöì prost edì glob lnìho podnik nì. V nïm budou prosperovat pouze firmy, kterè dok ûì zavèst zmïny a jejich pomocì zìskajì p evahu nad konkurencì, Intentia m jedineënè eöenì," ekl B. Sciard. (r) "RoËenka obsahuje kompletnì datab zi vöech pracoviöù p sobìcìch v biotechnologickèm sektoru v»eskè republice. Je urëena dom cìm i zahraniënìm subjekt m, kter m m usnadnit navazov nì kontakt s dalöìmi odbornìky, institucemi a firmami zab vajìcìmi se biotechnologiemi. Doposud se totiû obëas st valo, ûe o sobï nevïdïla ani nïkter pracoviötï v r mci»eskè republiky a ani povïdomì o tom, ËÌm se ËeskÈ subjekty konkrètnï zab vajì nebylo uspokojivè," uvedl Michal Kostka, manaûer pro sektor biotechnologiì JihomoravskÈho inovaënìho centra. pokraëov nì na stranï 27 v obdobì od , a rozhodli takto: V kategorii Klastr roku ocenïnì pat Ì praûskè spoleënosti PolyPlasty s.r.o., a to za projekt Vyhled nì spoleënostì pro klastr OMNIPACK. V kategorii Projekt s nejvïtöìm inovaënìm potenci lem porota p i adila nejvyööì ohodnocenì V zkumnèmu stavu textilnìch stroj Liberec, a.s. za projekt ZavedenÌ v roby pneumatick ch tkacìch stroj CAMEL. V kategorii Technologick rozvoj roku zvìtïzila spoleënost Durabo z»el kovic, a to dìky projektu ZavedenÌ öpiëkovè polygrafickè technologie. V kategorii Podnikatelsk inkub tor roku se vìtïzem stala spoleënost BIC Ostrava s.r.o. Porotu nejvìce zaujal jejì projekt RozöÌ enì sluûeb podnikatel m. "Bylo nesmìrnï obtìûnè zvolit mezi vöemi hodnocen mi projekty jen jeden v kaûdè z kategoriì, protoûe vöechny nominovanè byly kva- litnì a nïëìm unik tnì. Naöe uzn nì proto pat Ì nejen vìtïz m, ale skuteënï vöem z ËastnÏn m," komentoval nelehkou lohu Ëlen hodnotìcì komise Tom ö Hruda, gener lnì editel CzechInvestu, a dodal: "VÏ Ìme, ûe vznik novèho ocenïnì p ispïje k r stu motivace dalöìch podnikatel k tomu, aby o podporu z evropsk ch fond zaû dali. V p ÌötÌch letech mohou st t na piedestalu PodnikatelskÈho projektu roku t eba pr vï oni." Celkem komise v kaûdè kategorii zhodnotily 15 aû 20 projekt. Ty byly vybr ny na z kladï bodovèho hodnocenì jiû zìskanèho v pr bïhu jejich posuzov nì pro zìsk nì dotace. Komise projekty hodnotily podle p edem stanoven ch kritèriì, kter kladla d raz p edevöìm na kvalitu a potenci l projektu a jeho p Ìnos pro danou oblast. V kaûdè z kategoriì byly potè nominov ny 3 nejlepöì projekty, z nichû n slednï vzeöel i absolutnì vìtïz kategorie. "DneönÌ ocenïnì p Ìmo potvrzujì trend, kter v souëasnè dobï v»eskè republice sledujeme. SÌla a spïch jiû velmi viditelnï vych zejì ze sektoru mal ch a st ednìch podnik. AFI sdruûuje celou adu spoleënostì, kterè konzultujì, radì a odbornï p sobì v mnoha oblastech podnik nì, ve kter ch pr vï malè a st ednì firmy p edstavujì do budoucna obrovsk potenci l," uvedl Martin Slab, p edseda SdruûenÌ pro zahraniënì investice - AFI - kterè je partnerem tohoto projektu. TÈmÏ 4,2 miliardy korun bylo v loúskèm roce rozdïleno mal m a st ednìm podnikatel m (MSP) a dalöìm ûadatel m o penìze z program na podporu zpracovatelskèho pr myslu a s nìm souvisejìcìch sluûeb. Nej spïönïjöì byl OperaËnÌ program Pr mysl a podnik nì (OPPP), kter je hlavnìm n strojem podpory zpracovatelskèho pr myslu ze Struktur lnìch fond EvropskÈ unie. K podnikatel m z nïj smï ovalo v roce 2005 vìce neû 3,6 miliardy korun. MnoûstvÌ podan ch projekt m neust le stoupajìcì tendenci, ke konci prvnìho ËtvrtletÌ roku 2006 jiû bylo rozdïleno tèmï pït a p l miliardy korun a hodnocenì û dostì d l pokra- Ëuje. Celkem jich naöi malì a st ednì podnikatelè do tohoto programu podali p es t i a p l tisìce. (tzci) Factoring zvyšuje konkurenceschopnost St le vìce û dan m n strojem financov nì se stal v»eskè republice vedle klasickèho bankovnìho vïru factoring. PodnikatelskÈ subjekty vyuûìvajì tuto formu financov nì pohled vek takè dìky dalöìm sluûb m, kterè factoringovè spoleënosti poskytujì, mezi tyto sluûby pat Ì spr va a inkaso pohled - vek nebo pojiötïnì, resp. zajiötïnì pohled vek proti platebnì neschopnosti dluûnìk. SpoleËnost dodavatele, kter factoring vyuûìv, tak m vöe pod jednou st echou, faktor se jì star o pohled vky, sleduje jejich splatnosti, a pokud pohled vky nejsou vëas uhrazeny, upomìn dluûnìky. Faktor takè okamûitï poskytuje aû 90 % hodnoty postoupenè pohled vky dodavateli, kter m ûe s tïmito prost edky okamûitï naloûit dle sv ch pot eb. V neposlednì adï mohou b t pohled vky pojiötïny, o pojiötïnì se rovnïû postar faktor, kter vëas informuje pojiöùovnu a postupuje dle podmìnek pojistnè smlouvy. Dodavatel, kter dnï dodal, tak m jistotu, ûe buô pohled vka bude uhrazena odbïratelem, nebo zìsk pojistnè plnïnì od pojiöùovny. PodnikatelskÈ spoleënosti si st le vìce uvïdomujì skuteënost, ûe dìky factoringu mohou poskytovat sv m odbïratel m delöì odloûenou splatnost, a tìm zv öit svou konkurenceschopnost. JinÌ up ednostúujì jistotu, a pokud nemohou obchodovat se zahraniënìm odbïratelem na z kladï dokument rnìho akreditivu, snaûì se zajistit se proti riziku nezaplacenì prost ednictvìm factoringu. N klady spojenè s factoringem hradì dodavatel. OdbÏratel, kromï toho, ûe platbu posìl faktorovi, ani netuöì, ûe si jej dodavatel nechal pojistit. DÌky rostoucìmu z jmu o factoring rostl i objem odkoupen ch pohled vek factoringov mi spoleënostmi v»r v roce 2005 oproti roku p edeölèmu. Tento objem Ëinil tèmï mil. korun. Nejrychleji rostoucì factoringovou spoleënostì byla v roce 2005 dce in spoleënost KomerËnÌ banky, Factoring KB, kter dos hla objemu 13,737 mil. korun, a zìskala tak 16,4 % factoringovèho trhu. Factoring KB je p ipraven poskytovat kvalitnì sluûby rostoucìmu poëtu klient i v roce 2006, a to zejmèna dìky instalaci p edevöìm novèho elektronickèho komunikaënìho systèmu a takè dìky zavedenì novèho produktu, kter umoûnì financov nì i v p ÌpadÏ n kupu surovin a materi lu, kterè naöi klienti pot ebujì pro svou v robu a obchod. VÌce o Factoring KB najdete na 13

14 SPEKTRUM FINANČNÍCH SLUŽEB duben 2006 Máme rádi jistotu Češi jsou národem, který se vážně obává neschopnosti splácet řádně své úvěry. Největší starosti obyvatelům České republiky dělá hrozba ztráty zaměstnání, dále úmrtí, invalidity nebo rozvodu. I přes velké obavy jsou Češi pozitivně nakloněni k využívání úvěrových produktů nabízených bankami, splátkovými nebo leasingovými společnostmi. Stejně tak se postupně lidé v České republice učí využívat pojištění schopnosti splácet. Vyplývá to z průzkumu největšího poskytovatele pojištění schopnosti splácet v České republice POJIŠŤOVNY CARDIF PRO VITA, a.s. Studie se zabývá přístupem spotřebitelů k čerpání úvěru a k pojištění schopnosti splácet své závazky v 16 zemích světa včetně České republiky. V každé zemi odpovídalo na detailní otázky přibližně tisíc spotřebitelů.»eöi majì obecnï vyööì obavy z nep edvìdan ch ûivotnìch v daj, neû ËinÌ pr mïr ostatnìch sledovan ch zemìch. "StejnÏ jako obyvatelè ostatnìch zemì majì»eöi nejvïtöì obavy z tzv. fyzick ch rizik, jako je nemoc, mrtì Ëi automobilov nehoda. V raznï vyööì obavy projevili»eöi v oblasti rizik, kter se t kajì stability dom cnosti - nap Ìklad ze ztr ty zamïstn nì nebo z rozvodu. NejvÏtöÌ obavy v tèto oblasti p itom majì osoby staröì 50 let, ËastÏji ûeny neû muûi," popsal z kladnì v stupy z pr zkumu obchodnì editel a mìstop edseda p edstavenstva POJIäçOVNY CARDIF PRO VITA, a.s. ZdenÏk Jaroö.»esk republika pat Ì mezi zemï, kde majì obyvatelè vysokè obavy z finanënìch problèm. V p ÌpadÏ neschopnosti vykon vat svè zamïstn nì (aù jiû v d sledku razu, invalidity apod.) by si udrûelo svou ûivotnì roveú 46 % obyvatel mènï neû 3 mïsìce. Na 31 %»ech je p esvïdëeno, ûe by si st vajìcì ûivotnì roveú udrûeli jeden rok nebo dèle. V d sledku obav o finanënì stabilitu sledujì obyvatelè»eskè republiky svè v daje v raznï vìce neû obyvatelè nïkter ch jin ch sledovan ch zemì. ZatÌmco v»eskè republice sleduje bedlivï vöechny svè mïsìënì finanënì v daje 80 % dot - zan ch, nap Ìklad v NizozemÌ je to pouze 58 % dot zan ch, v It lii a v Japonsku 68 % dot zan ch. VÌce neû»eöi sledujì svè mïsìënì v daje nap Ìklad Francouzi (83 % dot zan ch), äv ca i (86 %) nebo NÏmci (96 %). "ObyvatelÈ»eskÈ republiky bedlivï sledujì a pl - nujì svè finanënì v daje. RovnÏû dìky tomu zaûilo pouze 16 % obyvatel»r situaci, kdy mïli problèmy s hradou mïsìënìch spl tek vïru. Pr mïr ve vöech sledovan ch zemìch p itom ËinÌ 22 %," uvedl ZdenÏk Jaroö. NejvÌce osob Ëelilo podobnè situaci ve äpanïlsku (31 %) a v NÏmecku (30 %), naopak nejmènï v It lii (10 %), v Portugalsku a Belgii (shodnï 10 %). Zhruba 73 %»ech m pozitivnì vztah k moûnosti Ëerpat vïr (oproti pr mïru vöech zemì na rovni 62 % dot zan ch). To ovöem neznamen, ûe jsou»eöi ovlivnïni pouze v hodami vïr. Vztah»ech k vïr m je podle v sledk pr zkumu pragmatick a moûnost vyuûìt vïr zvaûujì obyvatelè»r podle toho, co m b t vïrem financov no. NejvÌce legitimnì p ipad dot zan m v»eskè republice vyuûitì vïru k financov nì bydlenì a bytov ch pot eb (68 % v»r oproti 40 % pr mïru v ostatnìch zemìch) a k financov nì vybavenì dom cnosti (50 % vs. 37 %). NejmÈnÏ vhodnè naopak p ijde financov nì vïrem»ech m v p ÌpadÏ n kupu dovolenè (pouze 8 % dot zan ch). ObecnÏ nejvìce jsou otev eni Ëerp nì vïru mladì ve vïku 25 aû 34 let, kte Ì preferujì okamûitè po ÌzenÌ vïci p ed nutnostì spo it na n kup. O moûnosti pojistit se pro p Ìpad neschopnosti spl cet vïr vì v»eskè republice 49 % dot zan ch (oproti pr mïru 45 % v ostatnìch zemìch). "TÈto moûnosti fakticky vyuûìv p ibliûnï 19 % obyvatel»eskè republiky. To je o 6 procentnìch bod mènï, neû ËinÌ pr mïr v ostatnìch sledovan ch zemìch," uvedl ZdenÏk Jaroö. "Lze proto oëek vat, ûe z jem o tento druh pojiötïnì i nad - le v»eskè republice poroste." (tz) LeasingovÈ spoleënosti myslely letos na jaro s vïtöìm p edstihem neû sama p Ìroda. P ipravily se d kladnï a zodpovïdnï. Nap Ìklad äkofin p iöel spoleënï se äkoda Auto a»eskou pojiöùovnou s atraktivnìm produktem JarnÌ nabìdka Fabia. Novin m ho p edstavili na tiskovè konferenci v Praze jednatel äkofinu Joern Kurzrock, vedoucì obchodnìho oddïlenì a produktovèho marketingu»eskè pojiöùovny Roman VavroÚ a vedoucì prodeje»r äkoda Auto, Ing. Petr Lehk. JarnÌ obdobì je tradiënï spojeno s akënìmi nabìdkami ke koupi nov ch automobil. äkoda Auto, äkofin a»esk pojiöùovna letos p iöly s novu akcì nazvanou JarnÌ nabìdka Fabia. Ta umoûúuje klient m po Ìdit si nov automobil Fabia nebo Fabia Sedan a zìskat zdarma nap Ìklad systèmy ABS+MSR+Dual Rate, airbagy, klimatizaci Climatic a dalöì v bavu vozu v celkovè hodnotï aû KË. Pokud se klient navìc rozhodne pro leasing od äkofinu a pojiötïnì u»eskè pojiöùovny, bude v hoda jeötï vïtöì, a to ve formï p ÌspÏvku na bezpeënost provozu ve v öi KË. SpojenÌm slev paket, leasingu a pojiötïnì tak lze dos hnout velmi Vnímání úvěru je závislé na věku a pohlaví V podstatï si lidè myslì, ûe je pohodlnè okamûitï uspokojovat svè pot eby n kupem na vïr a tento postupnï spl cet (Vzorek: n=1 000 dot zan ch) % SpÌöe souhlasì % SpÌöe souhlasì muû ûena a vìce a vìce Jarní nabídka Fabia Příklad leasingové kalkulace: Speci lnì model äkoda Fabia 1,2/40 kw (Fabia Easy + posilovaë ÌzenÌ) Cena vozu KË Spl tka p edem KË MÏsÌËnÌ spl tka leasingu KË PojiötÏnÌ (HAV + POV) 756 KË MÏsÌËnÌ spl tka celkem KË Z statkov hodnota KË DÈlka financov nì 72 mïsìc RPSN 8,56 % ke dni zajìmav ch cen. Akce platì pro soukromè osoby, ûivnostnìky a firmy. vodnì spl tka se m ûe pohybovat od 0 % aû po 70 % z ceny vozu, dèlka financov nì je 36 aû 84 mïsìc. Z statkov hodnota je od 119 KË do 30 % z ceny vozu. Poplatek za uzav enì smlouvy je u äko- FINu nulov. SouË stì akënì nabìdky je havarijnì pojiötïnì a povinnè ruëenì za zvl ötnì sazby»eskè pojiöùovny a samoz ejmï v garantovanè v öi po celou dobu platnosti smlouvy. K tèto nabìdce lze takè individu lnï p ikoupit i ostatnì druhy pojiötïnì (ËelnÌho skla, p epravovan ch osob apod.). AkËnÌ nabìdka platì od 13. b ezna (tz) ČSOB pomáhá originalitě 14 Jan Rychta Ìk zaloûil v roce 2000 reklamnì agenturu origin lnì s. r. o., kde p sobì jako v konn editel. P i rychlosti, s jakou pot ebuje vy izovat svè zak zky, a vzhledem k platebnì situaci obchodnìch partner se neobejde bez pomoci»sob v podobï povolenèho p eëerp nì Ëtu. Na co se specializuje vaöe firma? ZamÏ uje se na dovoz a personalizaci 3D reklamnìch p edmït. SnaûÌme se vyjìt vst Ìc z kaznìk m, jejichû poûadavky konkurence nedok zala uspokojit. Jste origin lnì, i co se t Ëe vyuûitì bankovnìch sluûeb? Ned se Ìci, ûe bychom bankovnì sluûby vyuûìvali nïjak m origin lnìm zp sobem, ale jsme spokojeni s individu lnì pèëì a p Ìstupem svè banky. Co se v m nejvìce lìbì? OceÚuji rychlost, bezpeënost a spolehlivost elektronickèho bankovnictvì. Ve svèm oboru pot ebujeme mìt penìze neust le k dispozici, t eba kv li n kupu zboûì. V tom je mi elektronickè bankovnictvì velk m pomocnìkem. Jak eöìte situaci ohlednï pozdnìch plateb odbïratel? VyuûÌv me povolenè p eëerp nì Ëtu. Pom h n m zachovat norm lnì fungov nì firmy pr vï v takov chto p Ìpadech. M ûeme tak realizovat vìce zak zek, neû by n m dovolily vlastnì prost edky. Bez kr tkodobèho vïrovèho financov nì se v tvrdè konkurenci prostï neobejdeme. ProË jste se rozhodli zrovna pro tento zp sob? PovolenÈ p eëerp nì Ëtu je nejmènï zavazujìcì forma p jëky. PenÌze Ëerp me, jen kdyû pot ebujeme. NavÌc bance nemusìme pokaûdè vysvïtlovat, na co dalöì prost edky vyuûijeme. Sluûba je rychl a administrativnï nen roën. Firmy by se nemïly b t podobnè typy produkt vyuûìvat, pro n s jsou opravdovou pomocì. Kdy v m»sob pomohla takov mto zp sobem naposledy? P ed V nocemi jsme dìky tomu mohli realizovat nejen vysok objem objedn vek, ale takè jednu velkou a pro naöi spoleënost prestiûnì zak zku. Bez rychlèho p Ìsunu penïz prost ednictvìm povolenèho p eëerp nì Ëtu si nedovedu p edstavit, jak bychom tuto situaci zvl dli. ProË vyuûìt»sob PovolenÈ p eëerp nì Ëtu pro podnikatele rok zaplatìte pouze z ËerpanÈ Ë stky a jen za dny Ëerp nì, poplatek za sluûbu platìte jen tehdy, pokud ji vyuûìv te, hotovost zìsk te p i prvnì n vötïvï poboëky do 30 minut, minim lnì limit p eëerp nì zìsk te bez ohledu na finanënì v kazy, nìzk administrativnì n roënost, snadn dostupnost bez ohledu na velikost vaöì firmy, vyuûitì jako finanënì rezervy nebo na pokrytì p echodnèho nedostatku finanënìch prost edk, zajiötïnì plateb pouze blankosmïnkou.

15 duben 2006 ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN Kooperativa loni dosáhla rekordních výsledků Kooperativa, druhá největší pojišťovna českého trhu, zvýšila v loňském roce předepsané pojistné o 9,8 procenta na 26,5 miliardy Kč, což je s výrazným náskokem největší přírůstek pojistného na českém trhu. Rekordního výsledku dosáhla Kooperativa rovněž v oblasti zisku, jehož výše před zdaněním činila za loňský rok milionů korun - v meziročním srovnání o 70 procent více. "Předepsané pojistné Kooperativy rostlo opět výrazně rychleji než pojistný trh jako celek. Navíc firma vykázala díky úspěšně realizované restrukturalizaci spojené s úsporou nákladů rekordní hospodářský výsledek ve své, letos již 15leté historii," uvedl předseda představenstva a generální ředitel firmy Vladimír Mráz. P edpis v neûivotnìm pojiötïnì KooperativÏ vzrostl meziroënï o 9,5 procenta a poprvè p es hl hranici 20 miliard korun. JeötÏ lèpe si firma vedla v oblasti ûivotnìho pojiötïnì - dynamika r stu p ekroëila deset procent a p edepsanè pojistnè dos hlo objemu vìce neû öest miliard korun. V tomto segmentu se KooperativÏ da ilo zejmèna Ëelit celkovèmu propadu na trhu v oblasti jednor zovï placenèho ûivotnìho pojiötïnì spïön m produktem RENTA Profit. DÌky nov m produkt m a zejmèna nabìdce ûivelnìho pojiötïnì zdarma ke kaûdè individu lnì smlouvï povinnèho ruëenì se poda ilo v roce 2005 stabilizovat tento kmen na rovni p ibliûnï tisìc pojiötïn ch vozidel. Kooperativa tak udrûela svè postavenì druhè nejsilnïjöì pojiöùovny v tèto klìëovè oblasti se Ëtvrtinov m podìlem trhu. TradiËnÏ v razn r st z jmu obëanskè i podnikatelskè ve ejnosti o produkty Kooperativy se odrazil i v postavenì firmy na trhu - na kompozitnìm pojistnèm trhu v»r v roce 2005 Ëinil podìl Kooperativy 22,9 procenta (meziroënï o 1,2 procentnìho bodu vìce), z toho na trhu ûivotnìho pojiötïnì 13,5 procenta a 28,9 procenta na trhu neûivotnìho pojiötïnì. Vzrostl takè celkov poëet pojistn ch smluv na 3,54 milionu kus. Nejv znamnïjöì ud lostì loúskèho roku bylo dokonëenì rozs hlè restrukturalizace firmy. Vyk zanè finanënì v sledky svïdëì o tom, ûe zmïny probïhly spïönï a poda ilo se naplnit hlavnì cìle: Zrychlit sluûby a vyuûìt modernì komunikaënì cesty p i co nejmenöìm administrativnìm zatìûenì klient, centralizovat pojistnï-technickè Ëinnosti (taxace, spr va smluv, back-office), centralizovat likvidace pojistn ch ud lostì do t Ì center, vytvo it spoleënost Global Expert - technickè prohlìdky pojistn ch ud lostì, orientovat Ëinnosti agentur plnï na obchodnì Ëinnost a jejì podporu, zavèst novè IT systèmy, digitalizovat a vybudovat modernì systèm obïhu dokument, snìûit poëet agentur na devït a optimalizovat sìù obchodnìch zastoupenì. Glob lnï pojat restrukturalizace Kooperativy realizaënï znamenala, ûe 24 organizaënìch sloûek bylo z Ìzeno Ëi z sadnï reorganizov no, bylo jmenov no 12 nov ch editel a p ibliûnï tisìc pracovnìch mìst bylo p estïhov no (mnoho zamïstnanc muselo b t rekvalifikov no). V letoönìm roce proces pokraëuje detailnìm dopracov v nìm prav a zmïn. V loúskèm roce Kooperativa spïönï pokraëovala v prohlubov nì strategickè spolupr ce s FinanËnÌ skupinou»s. Byla zavedena cel ada spoleën ch nov ch sluûeb pro klienty, kterè mïly hlavnì cìl - maxim lnï zjednoduöit a urychlit veökerè n leûitosti spojenè s uzavìr - nìm pojistn ch smluv a s platebnìm stykem. Klienti majì z roveú moûnost vyuûìt nabìdku vybran ch finanënìch produkt»s p Ìmo na p ep ûk ch Kooperativy a pojistnè mohou platit prost ednictvìm vöech bankomat»eskè spo itelny. Z kaznìci, kte Ì chtïjì vyuûìt hypoteënì vïry»eskè spo itelny, mohou svè nemovitosti pojistit za zv hodnïn ch podmìnek.»esk spo- itelna je takè v znamn m zprost edkovatelem cestovnìho pojiötïnì. Kooperativa se na druhè stranï stala nejv znamnïjöìm distribuënìm kan lem pro PenzijnÌ fond»eskè spo itelny a uzav ela t icet tisìc smluv na penzijnì p ipojiötïnì. DalöÌmi spïön mi produkty v sìti Kooperativy je zejmèna stavebnì spo enì a kreditnì karty. Předepsané pojistné Kooperativy (v tis. Kč) Kooperativa, pojiöùovna, a. s., je druhou nejvïtöì pojiöùovnou v»r. V souëasnè dobï m vìce neû 300 obchodnìch mìst a produkty Kooperativy lze sjednat i v poboëk ch»eskè spo- itelny. Klient m je k dispozici d le nïkolik tisìc externìch spolupracovnìk, nonstop zelen linka a internetovè str nky Firma m z kladnì kapit l 2,8 miliardy KË. HlavnÌm akcion em Kooperativy je Wiener St dtische Allgemeine Versicherung AG, kter loni zìskala od prestiûnì agentury Standard & Poor s rating A+ se stabilnìm v hledem. Koncern zaujìm v souëasnosti prvnì Ëi druhou pozici na trzìch v Rakousku, v»eskè republice, na Slovensku a v Rumunsku. K dalöìm klìëov m trh m n leûì Polsko, MaÔarsko, Chorvatsko, Srbsko a»ern Hora a Bulharsko. D le je skupina zastoupena v BÏlorusku a na UkrajinÏ, v NÏmecku, v Lichtenötejnsku, v It lii a ve Slovinsku. é dn jin pojiöùovacì koncern do takovè mìry prostor zemì st ednì a v chodnì Evropy nepokr v Rozdělení předepsaného pojistného pojistného Kooperativy 2005 pojiötïnì osob - neûivotnì 0,9% cestovnì pojiötïnì a lèëebnè v lohy 0,9% éivotnì pojiötïnì NeûivotnÌ pojiötïnì standardnì pojiötïnì podnikatel 5,9% pojiötïnì majetku obëan 6,1% produkty ûivotnìho pojiötïnì 22,8% z konnè pojiötïnì 13,9% pojiötïnì hav rie 14,0% povinnè ruëenì 15,1% pojiötïnì hospod sk ch rizik 15,1% Vienna Insurance Group překročila loni hranici pěti miliard eur předepsaného pojistného V roce 2005 zv öila Vienna Insurance Group (VIG), do nìû pat Ì rovnïû Kooperativa, podle p edbïûn ch daj nekonsolidovanè p edepsanè pojistnè o 20,7 procenta na 5,34 miliardy eur. SkupinÏ rovnïû v raznï vzrostl zisk p ed zdanïnìm - ze 156 milion eur v roce 2004 na 230 milion eur v roce VedenÌ spoleënosti oëek v, ûe za rok 2005 navrhne zv öenì v platy dividend o cca 30 procent. Gener lnì editel koncernu G nter Geyer rovnïû p edstavil novè logo a n zev skupiny. Vienna Insurance Group se stala novou "zast eöujìcì" znaëkou koncernu Wiener St dtische, jeû bude (vedle decentralizovan ch a nez visl ch n zv spoleënostì skupiny na jednotliv ch trzìch) slouûit jako spoleën znaëka, pod kterou se budou prezentovat pojiöùovny st ednì a v chodnì Evropy. PomocÌ tèto tzv. zast eöujìcì znaëky chce WS zd raznit svou finanënì sìlu jako velk st edoevropsk pojiöùovacì skupina s st edìm ve VÌdni. V voj v roce 2005 Vienna Insurance Group (vëetnï ostatnìch podìl v pojiöùovn ch) p ekroëila hodnotu pït miliard eur nekonsolidovanèho p edepsanèho pojistnèho, coû v porovn nì se stejn m obdobìm roku 2004 p edstavuje n r st pojistnèho o 20,7 procenta. P Ìjem pojistnèho spoleënostì mimo dom cì trh v Rakousku Ëinil 1,91 miliardy eur. MimorakouskÈ spoleënosti dìky neust lèmu a rychlèmu r stu p ispïly k hospod sk m v sledk m koncernu nav öenìm pojistnèho o 37,3 procenta. RakouskÈ spoleënosti skupiny nav öily pojistnè o 13,1 procenta. Celkov v öe p edepsanèho pojistnèho v Rakousku Ëinila 3,43 miliardy eur. CelkovÈ p edepsanè pojistnè z ûivotnìho pojiötïnì vzrostlo o 26,9 procenta na 2,38 miliardy eur. Za rok 2005 zv öily akcie koncernu svoji hodnotu o sto procent. Koncem roku 2005 skupina spïönï nav öila z kladnì jmïnì - zìskan ch 910 milion eur bude vyuûito zejmèna k financov nì dalöìch akvizic ve st ednì a v chodnì EvropÏ. Vienna Insurance Group je vedoucì rakousk pojiöùovacì koncern ve st ednì a v chodnì EvropÏ, kde m vìce neû 15 milion z kaznìk. KromÏ kmenovèho trhu v Rakousku p sobì skupina v Bulharsku, NÏmecku, Chorvatsku, Lichtenötejnsku, Polsku, Rumunsku, Srbsku a»ernè Ho e,»eskè republice, MaÔarsku, BÏlorusku, na Slovensku a na UkrajinÏ. V It lii a ve Slovinsku mimo to existujì fili lky. Ke koncernu v Rakousku pat Ì vedle Wiener St dtische AG spoleënost Donau Versicherung, banka Austria Creditanstalt Versicherung a pojiöùovna Union, podìl m d le v pojiöùovnï W stenrot a v pojiöùovnï Sparkasse. (tz) 15

16 ETIKA PODNIKÁNÍ duben 2006 Už máme po daních? Jak se to vezme... V polovině března se v Praze uskutečnila tisková konference sdružení Korektní podnikání s bohatou účastí odborníků na slovo vzatých: prezident sdružení Korektní podnikání a předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Jan Wiesner výkonný ředitel sdružení Korektní podnikání Ing. Vladimír Straka reprezentant členské firmy sdružení Korektní podnikání Ing. Miroslav Červenka, jednatel a generální ředitel společnosti Neckermann, s.r.o., Česká republika Prezident Komory daňových poradců ČR Ing. Jiří Nekovář Za prezidenta Komory auditorů ČR doc. Ing. Vladimíra Králíčka, CSc. vystoupila Ing. Eva Rokosová, MBA, ředitelka Úřadu Komory auditorů ČR Prezident Svazu účetních Ing. Lubomír Harna Generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Zdeněk Liška Tajemnice rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR JUDr. Marie Moravcová Člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR JUDr. Věroslav Sobotka Beseda otevřela téma, jež právě v tomto měsíci, v souvislosti s daňovými přiznáními, víří hladiny všech vod, které s sebou nesou nové či staronové pohledny na tuto problematiku. Nejeden podnikatel či živnostník si také klade otázku: mám daňové přiznání správně vyřešené? Optimalizuji a jsem zároveň poctivý? Dát "do daní" ještě to či ono, projde to? Platit více či méně? Být stoprocentně etický nebo sem tam do nákladů "šoupnout" i nějaký ten doklad, který tam nemá co pohledávat? Dobrý účetní i nesmiřitelný auditor či rozvážný daňový poradce to stejně nakonec vyřeší "po svém". Jsou to odborníci, jejichž úkolem je vést vaši firmu či firmičku poctivou cestou, ale neodvádět státu to, co mu už prostě nepatří. Nerozhazovat, ani nešidit. Dbát o vaše klidné spaní. V následujících příspěvcích se můžete dozvědět více: Dobrovolnou autoregulací zvýšit kulturu podnikání v České republice Etika podnik nì je obor, kter nab v celosvïtovï na v znamu. TakÈ v»eskè republice si celospoleëensk popt vka i v voj podnikatelkèho prost edì vyû - daly doslova rozvì it diskusi nad tìmto pojmem. JednÌm z posl dobr ch zpr v je sdruûenì KorektnÌ podnik nì. Nem za sebou letitou historii, existuje p es rok. D se Ìci, ûe je sv mi aktivitami na zaë tku dlouhè a nekoneënè cesty. CÌle m vysokè - b t platn m subjektem prost ednictvìm sv ch Ëlen, jimiû je nejedno v znamnè profesnì uskupenì u n s i jednotlivè firmy, nejen p i formulaci z kladnìch princip etiky podnik nì. D kazem strategie sdruûenì je rovnïû zk spolupr ce nap. s Hospod skou komorou»r a Svazem pr myslu a dopravy»r. Podnik nì v»eskè republice st le jeötï proch zì znaën mi zmïnami. Tu k lepöìmu, tu k horöìmu.»asto se podnikatelè nestaëì divit, co si na nï zase "st tnì ednìk" vymyslel, jindy kroutì p edstavitelè ministerstev hlavou nad tìm, ûe "do toho" podnikatelè chtïjì mluvit. éivot nenì Ëern ani bìl a je Ëi mïl by b t vûdy o rozumn ch kompromisech, jin mi slovy o tom, domluvit se na eöenì, kter jsou pro ûivot uûiteën. Oboustrann vst Ìcnost, jak st tu, tak podnikatelskè sfèry, by se moûn i vìce odrazila v samotnè etice podnik nì. K tomuto pojmu lze za adit dnes jiû mnoho zformulovan ch myölenek. ÿada z nich zaznïla takè na 4. konferenci Etika podnik nì (Praha) loni v z vïru roku, jejìmû partnerem bylo sdruûenì KorektnÌ podnik nì. Toto reprezentativnì setk nì podnikatel, z stupc podnikatelskè reprezentace, p ednìch manaûer firem i st tnì spr vy, ökol Ëi nejr znïjöìch institucì zhodnotilo v voj a souëasn stav podnikatelskè etiky u n s i v sledky za uplynul ch nïkolik let. Na po adu byly takè tyto teze: Etika v podnikatelskè praxi, jejì kritèria a problèmy v souëasnèm procesu utv enì podnikatelskèho prost edì, souvislosti podnikatelskè etiky v podmìnk ch ekonomickèho r stu, jejì realita v kaûdodennìm hospod skèm ûivotï firem, mìra uplatúov nì a vlivu samoregulaënìch prvk na prost edì. Zab vali jsme se rovnïû ot zkami, jako jsou NovÈ dom cì a mezin rodnì impulsy k prosazov nì podnikatelskè etiky v kontextu se vstupem na jednotn evropsk trh, "etick pozice"»r v evropsk ch podnikatelsk ch pomïrech a struktur ch. Shodli jsme se na tom, ûe se pokusìme dobrovolnou autoregulacì zv öit kulturu podnik nì v»eskè republice. Rozhodli jsme se zab vat z leûitostmi, jako jsou nap. specifickè okruhy silì o etickè, samoregulaënì a korektnì jedn nì v podnikatelskè oblasti v tuzemsk ch a mezin rodnìch podmìnk ch, zejmèna SpoleËensk odpovïdnost orga- nizacì - Corporate Social Responsibility a jejì z kladnì pilì e, HodnocenÌ dopadu regulace - Regulatory Impact Assesment - obecnï a v oblasti samoregulace, implementace SmÏrnice EP a Rady o nekal ch obchodnìch praktik ch v Ëi spot ebitel m na vnit nìm trhu, etickè kodexy Ëesk ch podnikatelsk ch asociacì. Jan Wiesner prezident sdruûenì KorektnÌ podnik nì KorektnÌ podnik nì V clavskè n mïstì Praha 1 telefon: mobilnì telefon: wiesner@scmvd.cz, info@korektnipodnikani.cz, Jak se postavit k placení daní z hlediska etiky? 16 Etika podnik nì a placenì danì, co je korektnì a co ne, jak uvaûuje podnikatel a ûivnostnìk, zda je mor lnì optimalizace Ëi nenìö To jsou vöechno ot zky, kterè n s Ëasto a zejmèna vûdy na zaë tku roku napadajì. Jak se postavit k placenì danì z hlediska etiky. To je jistï tèma k vaze. Co m a co m ûe dïlat obëan, podnikatel, firma? Z hlediska fungov nì st tu je v bïr danì nezbytnostì, ze kterè se platì nutnè v daje st tu. Ale nenì tïch nutn ch v daj p Ìliö? A co s tìm m pl tce dïlat? Vezmeme-li stanovy sdruûenì KorektnÌ podnik - nì, doëteme se, ûe: "»lenovè SdruûenÌ si kladou za cìl b t vzorem a garantem korektnìho chov - nì v podnik nì. PlnÏnÌ poûadavk vypl vajìcìch z p Ìsluön ch z kon povaûujì ËlenovÈ SdruûenÌ za v chodisko, kterè chtïjì vysoce p ekraëovat." PlatÌ to i v p ÌpadÏ placenì danì? Z ejmï by ËlenovÈ sdruûenì nebyli br ni za norm lnì, kdyby platili vìce, neû musì. Povinnosti platit danï se urëitï nevyhneme (jedinï, ûe by se v»eskè republice naöel zdroj ropy nebo plynu a mohli bychom se chovat jako v Emir tech). Takûe zb v plnit poûadavky z kon a platit. ProblÈm je v tom, ûe mnoho obligatornìch z vazk st tu je sice neoddiskutovateln ch, mnohè by se vöak jistï daly racionalizovat a z toho by vyplynulo snìûenì daúovè z tïûe. Tady je z ejm cesta k tomu, ûe je moûnè optimalizovat danï tak, aby zatïûovaly mènï pl tce, aby den daúovè svobody nebyl zaë tkem Ëervence, ale t eba v dubnu. To je ovöem z leûitost, kterou nevy eöì podnikatelè. To je loha politik, kte Ì musì nastavit pravidla pro rozumnè nakl d nì s p Ìjmy st tu bez nesmyslnèho rozhazov nì a lepenì dïr ve st tnìm rozpoëtu. Vr tìme-li se tedy k zaë tku: Jak je tedy etick p Ìstup k placenì danì? Platit danï musìme. ée je budeme platit s radostì, k tomu nedojde. Nezb v, neû plnit z konnè povinnosti a doufat, ûe v budoucnu budeme platit jen na to, co je pro fungov nì st tu nezbytnè. Ing.VladimÌr Straka v konn editel sdruûenì KorektnÌ podnik nì mobilnì telefon: straka_v@volny.cz, info@korektnipodnikani.cz Etika podnikání a daňové povinnosti z pohledu Neckermann s.r.o. Naöe spoleënost ctì etiku v podnik nì, jednìm z d kaz je nap Ìklad i ËlenstvÌ ve sdruûenì KorektnÌ podnik nì, d le ve Svazu obchodu a cestovnìho ruchu»r a ADMAZ. Vöechna tato profesnì uskupenì se etikou podnik nì soustavnï zab vajì. Etika podnik nì zahrnuje vìce aspekt - korektnì vztahy se z kaznìky, korektnì vztahy se zamïstnanci, korektnì vztahy s dodavateli, korektnì vztahy se st tnìmi institucemi. Kaûd podnikatel se setk v s riziky, s nimiû se musì vyrovn vat. DaÚovÈ z kony vöak ne vöechna rizika respektujì. N ö pohled lze velmi zjednoduöit a Ìci, ûe platìme danï z p idanè hodnoty, danï spot ebnì, a to kaûd mïsìc, a dïlìme se tak se st tem o naöi marûi. Pokud n m odbïratel vëas nezaplatì, z st v DPH ve st tnì pokladnï a my se v r mci z kona o danìch z p Ìjm pokouöìme alespoú o to, abychom jeötï tento obchodnì p Ìpad nezdanili danì z p Ìjm, protoûe je nebo m ûe b t ztr tov. Z hlediska cashflow skonëì takto na 16 % z naöich trûeb ve st tnì pokladnï a my m me pohled vku, nikoli hotovè penìze. Jsou vöak i jin rizika, nap. n mi realizovan projekt skonëil ztr tou - je zde sice v hoda, ûe m ûeme ztr tu zapoëìtat oproti zisk m, ale tomu tak vûdy b t nemusì a n m chybì opït hotovè penìze. Kdyû p ekon me vöechny obtìûe a na konci ËetnÌho obdobì vöe seëteme a zjistìme, ûe m me daúov z klad (to nemusì znamenat nutnï zisk), vypoëteme si sami daú a tu zaplatìme. OpÏt se rozdïlìme se st tnì pokladnou. Naöe zodpovïdnost ËÌt samoz ejmï i kompletnì povinnosti ohlednï zamïstnanc, vëetnï jejich v plat a odvodu soci lnìho a zdravotnìho pojiötïnì, jakoû i danï ze z vislè Ëinnosti. DaÚovÈ ot zky jsou jistï velmi v znamnè u menöìch firem, jejichû zisky (Ëi marûe) nedosahujì v znamnïjöì v öe a kaûd koruna pro dalöì rozvoj je v znamn. ExistujÌ takè obory podnik nì, kde se situace rok od roku mïnì. Ve svè praxi jsem narazil takè na situaci, kdy n ö daúov z kon nep ihlìûì zcela k pestrosti obchodu v r mci EvropskÈ unie a jedno slovo v z konï m ûe znamenat zcela jin postup pro dva subjekty podnikajìcì jinak ve stejn ch podmìnk ch. Vytv Ìme zisk zejmèna proto, abychom mohli investovat do dalöìho rozvoje naöich firem, pop ÌpadÏ tvo it rezervy v obdobì nep ÌznivÈho v voje. JednÌm z naöich kol je daúov optimalizace, resp. neplatit vìce, neû musìme. Je t eba podotknout, ûe naöì prioritou ËÌslo jedna je jednat v souladu se z kony. Z vïrem chci konstatovat, ûe je t eba zkè souëinnosti mezi praxì, tj. n mi podnikateli, a st tnìmi org ny, a ûe je t eba podnikatelskè prost edì nejen podporovat, ale i nad le vytv - et a udrûovat. Ing. Miroslav»ervenka jednatel a gener lnì editel Neckermann, s.r.o.,»esk republika Neckermann, s.r.o. Zenklova Praha 8 telefon: cervenka@neckermann.cz pokraëov nì na stranï 17

17 duben 2006 ETIKA PODNIKÁNÍ pokraëov nì ze strany 16 Aby se při svém podnikání nedostávali do rozporu s právními předpisy»asto se setk v m s dotazem, zda je daúovè zatìûenì v»eskè republice ne mïrnï vysokè a zda jsou danï hrobem podnik nì. Abychom mohli na takovou ot zku odpovïdït, musìme se podìvat do ostatnìch st t EvropskÈ unie a provèst srovn nì daúovèho zatìûenì. P i takovèm srovn nì zjistìme, ûe danï z p Ìjm fyzick ch osob jsou u n s spìöe na niûöì rovni a rovnïû tak sazby danï z p Ìjm pr vnick ch osob pat Ì k tïm niûöìm. Co vöak je zcela jistï problèmem, je cena pracovnì sìly pro zamïstnavatele, tj. vysokè odvody soci lnìho a zdravotnìho pojiötïnì, kterè spolu s danì z p Ìjm fyzickè osoby pak ËinÌ tuto cenu pr ce v raznï vyööì, neû je v okolnìch st tech EU a neû by odpovìdalo produktivitï pr ce naöì ekonomiky. DanÏ jsou norm lnìm n kladem p i dosahov nì zisku z podnik nì a je zcela p irozenè, ûe podnikatelè hledajì vöechny leg lnì cesty, jak tento n klad snìûit. DaÚovÌ poradci jsou pak ti, kdo pom hajì podnikatel m orientovat se v dûungli daúov ch a souvisejìcìch p edpis tak, aby se p i svèm podnik nì nedost vali do rozporu s pr vnìmi p edpisy. Co je vöak v»r v raznï rizikovè v daúovè oblasti, jsou nejednoznaënè daúovè z kony a jejich v klady. V poslednì dobï se sice zkvalitnila pr ce spr vnìch soud a jejich rozhodnutì p ispìvajì k urëitè pr vnì jistotï p i aplikaci daúovèho pr va, ale je to spojeno opït s problèmem. Tato rozhodnutì p ich zejì se znaën m Ëasov m zpoûdïnìm a daúovè subjekty spolu se sv mi daúov mi poradci se musejì rozhodovat v dobï, kdy jeötï nenì û dn judikatura ke sporn m ustanovenìm zn ma. NÏkte Ì podnikatelè ocenì pomoc daúovèho poradce Ëasto aû po n vötïvï a kontrole ze strany finanënìho adu, kdy teprve daúov domïrek a p ÌsluöenstvÌ danï z nïj vypl vajìcì uk ûe nezbytnost vyuûìv nì sluûeb daúovèho poradce. DaÚov poradce Ëasto volbou vhodnèho eöenì, zcela v souladu se z konem, dok ûe podnikateli uöet it znaënè finanënì prost edky a p edevöìm jej vyvèst z rizik vypl vajìcìch z poruöenì pr vnìch p edpis. Komora daúov ch poradc db na to, aby daúovì poradci byli öpiëkovì odbornìci na vysokè etickè rovni, kte Ì majì p Ìstup k nejnovïjöì judikatu e a k aktu lnìm n zor m daúovè spr vy i odbornè ve ejnosti. Ing. Ji Ì Nekov prezident Komory daúov ch poradc»r sìdlo KDP»R: KozÌ ulice Brno-mÏsto poötovnì adresa: P.O. Box Brno 2 kdp@kdpcr.cz, jnekovar@eurotrend.cz telefon: , Okolnosti, které správnost výběru daní zásadním způsobem ovlivňují Svaz pr myslu a dopravy»r povaûuje v bïr danì ve spr vnè v öi za jednu ze z kladnìch povinnostì daúovèho poplatnìka, za jeden z rozhodujìcìch atribut etiky podnik nì a charakteristiku, kter urëuje rovn pravidla hospod skè soutïûe. DaÚovÈ niky, kterè majì charakter myslnèho neplnïnì povinnosti vypl vajìcìch ze z kona, musì b t velmi tvrdï postihov ny. DaÚovÈ niky znamenajì neopr vnïnè Ëerp nì v hod na kor tïch daúov ch poplatnìk, kte Ì svè povinnosti dnï plnì. Jde v podstatï o zìsk v nì neopr vnïnè v hody na trhu. Korektnost ve v bïru danì je i zjevn m Ëinitelem ovlivúujìcìm povïst hospod stvì a m ûe mìt sv j vliv i p i rozhodov nì zahraniënìch investor, kte Ì zvaûujì sv j vstup do ËeskÈho hospod stvì. V tèto souvislosti je vöak t eba upozornit na nïkterè okolnosti, kterè spr vnost v bïru danì z sadnìm zp sobem ovlivúujì. PrvnÌm z nich je jednoznaënost a srozumitelnost z kona. OtevÌr nì prostoru pro vìce moûnostì jeho v kladu vytv Ì podmìnky pro jeho obch zenì. SouËasn roveú daúovè legislativy je takov, ûe tyto normy jsou p Ìliö sloûitè, nep ehlednè a do znaënè mìry tedy umoûúujì manèvr r znèho v kladu, moûn ch chyb, a to mysln ch i ne mysln ch. Sloûitost z kona m nestejn v znam pro velkè firmy, kterè disponujì dostateënou kapacitou daúov ch specialist a jsou finanënï dostateënï silnè k tomu, aby si mohly zaplatit velmi kvalifikovanè a n kladnè poradenskè sluûby v daúovè oblasti. Problematick situace nast v zejmèna u mal ch firem, kde celou hospod skou administrativu, vëetnï daúovè, vykon v pracovnìk, kter nenì a ani nem ûe b t v daúovè oblasti dostateënï kvalifikovan. Fakticky tak doch zì k prohloubenì nerovnèho postavenì mezi jednotliv mi podnikatelsk mi subjekty. V tèto souvislosti je nutno se zmìnit o tzv. daúovè optimalizaci, tedy vyuûitì vöech z konn ch moûnostì ke snìûenì daúovè povinnosti. Optimalizace danì, kter neporuöuje z kon, je zcela p irozenou z leûitostì a souë stì ekonomickèho uvaûov nì podnikatel. Ta, kter je vöak mimo z kon, musì b t tvrdï postihov na. MluvÌme-li o korektnosti a etice p i v bïru danì, je t eba mìt na mysli jeötï dalöì aspekt, kter p Ìmo nesouvisì pouze s povinnostmi daúovèho poplatnìka. Je t eba se zamyslet i nad povinnostmi spr vce danï tak, aby vztah mezi spr vcem a daúov m poplatnìkem nebyl jednostrann. Jednostrannost vztahu, kter ukl d pouze povinnosti daúovèmu poplatnìkovi, otvìr moûnosti postup m, kterè mohou mìt ve svèm d sledku aû öikanûznì charakter. Jestliûe spr vce danï m ûe uplatnit v Ëi daúovèmu poplatnìkovi sankce p i neplnïnì jeho povinnostì, musì b t takè schopen poskytnout z vaznè vyj d enì, a to jak a v jakè v öi m daúov poplatnìk svè povinnosti plnit. Jde o tzv. editaënì povinnost, kter by zakotvovala pr vo daúovèho poplatnìka zìskat z vazn v klad o tom, jakè jeho hospod skè Ëinnosti a aktivity budou mìt d sledky na jeho daúovè povinnosti. ProblÈm "etiky danì" m vöak i dalöì, nemènï z vaûnou - interaktivnì - dimenzi. Jde o racion lnì a koncepënì uûitì p ijat ch danì. Kdyû alespoú z vïtöì Ë sti daú nebude "bernï", ale platba daúovèho poplatnìka za prokazatelnou a pot ebnou sluûbu st tu. Pokud bude vybranè Ë stce odpovìdat protiplnïnì, lze oëek vat i jeho vst ÌcnÏjöÌ p Ìstup k dani a etickè chov nì. DaÚov poplatnìk s radostì odv dïjìcì st tu danï snad neexistuje, a pokud ano, jde o p Ìpad pro psychiatra. P esto jsme p esvïdëeni, ûe ztotoûnì-li se vïtöina daúov ch poplatnìk s uûitìm danì, bude i v jejich placenì vl dnout etika, samoz ejmï s v jimkou tè Ë sti daúov ch subjekt, jejichû podnik nì je nastaveno tak, ûe chtïjì mìt prospïch ze vöeho a na kor vöech. Na ty nep sobì ani z kon, natoû etika. Ing. ZdenÏk Liöka gener lnì editel Svazu pr myslu a dopravy»r Svaz pr myslu a dopravy»r Mikulandsk 135/ Praha 1 tel.: , , spcr@spcr.cz, zliska@spcr.cz Etika podnikání a daně Byl jsem poû d n o malè zamyölenì nad uveden m problèmem v titulku, o vyj d enì n zoru na to, zda a do jakè mìry je etika podnik - nì, navìc s d razem na povinnost platit danï, imanentnì i uvaûov nì auditor. Je t eba hned vodem konstatovat, ûe audito i jsou ve velmi schizofrennìm postavenì. Na jednè stranï svojì ËinnostÌ p ispìvajì k tomu, aby byly dodrûov ny obecnï z vaznè pr vnì p edpisy (a v nich je obsaûena v le spoleënosti regulovat svoji prvotnï zcela neuspo danou strukturu chov nì), na druhè stranï jsou takè podnikateli, dosahujìcìmi zisk a plnìcìmi povinnosti p i platbï p Ìm ch i nep Ìm ch danì. Pro Ëely tohoto zamyölenì se pokusìm akcentovat p edevöìm prvnï uveden vztah, tedy vztah auditora k ËetnÌ jednotce, jejìû ËetnÌ z vïrku a v roënì zpr vu ovï uje. Je nepochybnè, ûe jiû p Ìtomnost auditora v procesu zobrazenì podnikatelsk ch aktivit ËetnictvÌm p ispìv k tomu, aby ËetnÌ jednotky (pl tci danï) dodrûovaly veökerè pr vnì p edpisy, kterè jejich Ëinnost regulujì, tedy i p edpisy daúovè. Je ale dodrûov nì p edpis totoûnè s ch p nìm etiky jakoûto spoleëenskè normy ospravedlúujìcì chov nì jednotlivce v r mci spoleënosti? Je moûnè se odch lit od formalizovan ch imperativ chov nì upraven ch z konem nap Ìklad jen proto, ûe mi (jako jednotlivci) Ëi n m (jako skupinï) p ipad pr vnì prava "nemor lnì" (p Ìklad - obrovskè Ë stky placenè v podobï silniënì danï autodopravci versus katastrof lnì stav veökerè silniënì sìtï v»r)? Nebo m m naopak v situaci, kdy z kon umoûúuje dvojì eöenì, zaujmout k sobï p ÌsnÏjöÌ p Ìstup (p Ìklad - p edmïty souvisejìcì s plnïnìm podnikatelsk ch aktivit, nap Ìklad öanony v ËetnÌ firmï Ëi kuf Ìk Nejd Ìve k problematice danì - politicky zd raz- Úovan m aspektem je postupnè snìûenì sazby danï z p Ìjmu aû na 24 % v roce Tato daúov sazba byla z stupci ministerstva financì srovn v na s daúovou sazbou jednotnè danï na Slovensku ve v öi 19 % s tìm, ûe nenì d leûit jen sazba danï, ale i jinè okolnosti majìcì vliv na daúov z klad - konkrètnï na Slovensku pr je tvrdöì p Ìstup ke stanovenì tohoto z kladu, kter se d odhadnout nejmènï na dva procentnì body, takûe vlastnï v slednè daúovè zatìûenì je velmi obdobnè. Jenomûe nenì v bec br no v vahu, ûe p edevöìm v prost edì mal ch a st ednìch podnik je d leûitè daúovè zatìûenì vlastnìk p i fin lnìm rozdïlenì zisku. Ten je u pr vnickè osoby zdanïn 24 %, ale p i v platï zb vajìcìch 76 % formou dividend koneën m vlastnìk m - fyzick m osob m je na rozdìl nap Ìklad od zmìnïnèho Slovenska uskuteënïno dalöì druhè zdanïnì ve v öi 15 % sr ûkovè danï, tj. dalöìch 11,4 % z p vodnìho z kladu. Tedy nikoliv 24 %, ale 35,4 % je daúovè zatìûenì zisku dosaûenèho v podniku - pr vnickè osobï z hlediska vlastnìka, kter m je v koneënè f zi vûdy fyzick osoba. Toto vysokè zdanïnì pak logicky vede k vah m, jak se mu vyhnout. ZatÌmco na Slovensku se plnï potvrzuje teorie, ûe daúovè zatìûenì pod 20 % znamen v raznè omezenì snah danï obch zet (v bïr danì z p Ìjmu po reformï mïl na Slovensku neoëek van pozitivnì trend), v»eskè republice se potvrzuje takè, jenûe naopak. V r mci Komory certifikovan ch ËetnÌch, organizaënì sloûce Svazu ËetnÌch, jsme uskuteënili anonymnì anketu, jejìmû v sledkem bylo zjiötïnì, ûe vìce neû polovina respondent se setkala s n tlakem klient Ëi zamïstnavatel na zkreslenì ËetnictvÌ p edevöìm z daúov ch d vod. Zastupuji zde Svaz ËetnÌch, jehoû hlavnìm cìlem nenì daúov, ale ËetnÌ problematika. Bohuûel, zmìnïnè daúovè aspekty vedou Ëasto s n adìm ve firmï oprav renskè, je moûnè p ev ûet jak osobnìm automobilem, tak i automobilem uûitkov m, tedy s moûnostì odpoëtu DPH)? M m pr vo bez dalöìho p em ölenì o tom, co je a co nenì mor lnì vyuûìvat veöker ch "dïr" Ëi nep esnostì v daúov ch z konech? OdpovÏÔ na poloûenè (ale i souvisejìcì a vzhledem k rozsahu p ÌspÏvku nepoloûenè) ot zky nenì v bec snadn, a proto nelze od auditor oëek vat jednoznaën, ËernobÌl eöenì. Zde je snad moûnè ocitovat filosofy, kte Ì uv dïjì, ûe "pr vnì normy p sobì soci lnï mimo jinè tìm, ûe jejich plnïnì lze vynutit, kdeûto mravnì normy ûijì tìm, ûe jsou p ev ûnï p ijìm ny v soci lnìch tvarech. PlatÌ, pokud jsou öiroce uzn v ny jakoûto odraz individu lnìho svïdomì lidì".»asto je kladena i ot zka, do jakè mìry by dobro mïlo b t kon no nejen z povinnosti, ale z roveú s radostì. A jsme u dalöìho problèmu, v souëasnè dobï velmi aktu lnìho a z roveú bolestnèho. Jak jsou vybranè danï uûìv ny? Je skuteënï nezbytnè p erozdïlovat prost edky zìskanè podnikatelskou ËinnostÌ p es ËistÏ politickè struktury? NenÌ moûnè do daúovèho systèmu zabudovat ve vïtöì mì e svobodu financov nì spoleëensky prospïön ch aktivit p Ìmo ze zdroj podnikatel? NenÌ snad vhodnè, po mnoha letech diskusì, opravdu racion lnï vybudovat systèm daúov ch asignacì? Snad jen p i splnïnì v öe naznaëen ch podmìnek se m ûe st t plnïnì daúov ch povinnostì z roveú i radostì. doc.ing.vladimìr Kr lìëek, CSc. prezident Komory auditor»r Komora auditor»r Opletalova Praha 1 kralicek@vse.cz, kacr@kacr.cz telefon: Jaké jsou daně a k čemu svádějí RozhodËÌ soud p i HK»R a AK»R je jednou z m la institucì, kter se snaûì pom hat podnikatel m s jejich problèmy. O posl nì RozhodËÌho soudu p i HK»R a AK»R, pokud ho zatìm nezn te, se dozvìte nap. na webov ch str nk ch. ZjednoduöenÏ eëeno jde o alternativu ke st tnìmu soudu, kter, na rozdìl od nïj, m adu p ednostì. kolem RozhodËÌho soudu je nejen vzniklè problèmy kvalitnï eöit, ale takè problèm m p edch zet. RozhodËÌ doloûka v jakèkoliv obchodnì Ëi obëanskopr vnì smlouvï by mïla b t tìm prvnìm "lakmusov m papìrkem", kter provï Ì solidnost partnera v chystanèm kontraktu. Pokud se smluvnì partner podpisu smlouvy obsahujìcì k tlaku na ËetnictvÌ jak v prost edì uûivatel, tak regul tora, tedy ministerstva financì, kdy doch zì i k ovlivúov nì v voje metodiky ËetnictvÌ z fisk lnìch d vod. P itom ËetnictvÌ by mïlo na rozdìl od danì b t naprosto apolitickè a maxim lnï objektivnì v z jmu spr vn ch a nezkreslen ch informacì poskytovan ch p Ìsluön m subjekt m aù na mikroekonomickè Ëi makroekonomickè rovni. Svaz ËetnÌch vznikl jiû v roce 1969, jeho Ëinnost vöak byla v normalizaci pozastavena a rozvinula se plnï aû v roce HlavnÌm smïrem jeho Ëinnosti je certifikace ËetnÌch op en o celosvïtovè trendy a poûadavky, tato certifikace jiû dnes naplúuje poûadavky nov ch Mezin rodnìch vzdïl vacìch standard vydan ch Mezin rodnì federacì ËetnÌch IFAC. ZatÌmco tato skuteënost znamen v znamnou pozici v mezin rodnìm mï Ìtku a je takto v zahraniëì oceúov na, v r mci dom cìho prost edì nar ûì st le na nez jem a nepochopenì role ËetnictvÌ a pot eb kvalifikovan ch ËetnÌch v d sledku dlouholetè devastace v minulèm reûimu. Z kladnìm cìlem Svazu ËetnÌch je prosazenì takov ch kvalifikaënìch poûadavk na ËetnÌ, jakè jsou obdobnè ve vyspïl ch zemìch s cìlem naplúov nì nezastupitelnè informaënì role ËetnictvÌ v rozvoji kaûdèho podnikatele i celkovè ekonomiky. Vy eöenì zmìnïn ch daúov ch aspekt a v raznïjöì oddïlenì ËetnictvÌ a danì by tomuto cìli velmi prospïlo. Ing.LubomÌr Harna prezident Svazu ËetnÌch, p edseda Komory certifikovan ch cetnìch ätïp nslk Praha 1 telefon: mobilnì telefon: harna@svaz-ucetnich.cz Rozhodčí soud se snaží pomáhat podnikatelům rozhodëì doloûku ve prospïch naöeho Rozhod- ËÌho soudu br nì, je to v straûnè znamenì, kterè dan podnikatelsk subjekt nav dì k okamûitè ot zce: proë? PodnikatelÈ st le jeötï nevïdì, ûe rozhodëì ÌzenÌ jako alternativa k ÌzenÌ p ed st tnìm soudem je ekonomicky pro obï strany v hodnè, je rychlè a je neve ejnè. JednoznaËnost dnes nenì tìm odrazujìcìm prvkem, v rozhodëì doloûce lze sjednat i druhou instanci - tzv. p ezkum rozhodëìho n lezu. ée by to nakonec byla rychlost, kter by jednè stranï (a to tè smluvnì stranï, kter dop edu kalkuluje s nekorektnìm p Ìstupem) vadila? Nask t se tudìû ot zka dalöì: pokraëov nì na stranï 18 17

18 ETIKA PODNIKÁNÍ duben 2006 Projekt spotřebitelského auditu Sdružení obrany spotřebitelů ČR reflektuje na poptávku ze strany podnikatelské veřejnosti a vytváří projekt spotřebitelského auditu obchodních podmínek podnikatelů. SOS zároveň reaguje na často se vyskytující nepravdivá a zavádějící tvrzení některých podnikatelských subjektů, kteří vydávají své obchodní podmínky za schválené či konzultované naším sdružením. SOS se zaëalo v r mci projektu NROS financovanèho Evropskou komisì v pr bïhu roku 2006 obracet na podnikatelskou ve ejnost kromï dosavadnìch nabìdek odborn ch semin i s nabìdkou moûnosti komplexnì konzultace obchodnìch podmìnek. CÌlem je upozornit na nejëastïjöì nedostatky z pohledu garance pr v spot ebitel - program nese n zev "SOS - Spot ebitelsk audit obchodnìch podmìnek". SOS - Spot ebitelsk audit obchodnìch pod- Sdružení automobilového průmyslu zvolilo své představitele na další dva roky SdruûenÌ automobilovèho pr myslu (SdruûenÌ AP) je jednìm z nejsilnïjöìch profesnìch uskupenì v»eskè republice. V souëasnè dobï sdruûuje 149 firem vyr bïjìcìch silniënì vozidla, jejich dìly a p ÌsluöenstvÌ, v zkumnè instituce a vysokè technickè ökoly.»lenskè firmy SdruûenÌ AP se p ibliûnï 20 % podìlejì na pr myslovè v robï i na exportu»eskè republiky. Dne 23. b ezna 2006 zasedala Rada editel SdruûenÌ AP (Valn hromada). Na po adu jedn - nì byly mimo jinè volby nejvyööìch p edstavitel SdruûenÌ AP. Tyto volby se konajì pravidelnï kaûdè dva roky. Pro p ÌötÌ dvouletè obdobì, tj. duben 2006 aû duben 2008, zvolila Rada editel tyto p edstavitele: Za prezidenta SdruûenÌ AP Dr.h.c. Ing. Vratislava Kulh nka, p edsedu dozorëì rady äkoda AUTO a.s., Mlad Boleslav Za viceprezidenty SdruûenÌ AP Ing. Rudolfa»ernÈho, gener lnìho editele KAROSA a.s., VysokÈ M to Ing. Ladislava Glogara, p edsedu rady jednatel VISTEON - AUTOPAL, s.r.o., Nov JiËÌn Ing. Pavla Ju ÌËka, Ph.D., gener lnìho editele BRANO GROUP a.s., Hradec nad MoravicÌ D le byla zvolena ReviznÌ skupina (dozorëì rada) SdruûenÌ AP ve sloûenì: Ing. Tom ö HrdliËka, jednatel T V UVMV s.r.o. Praha Ing. Ji Ì Gerle, gener lnì editel JIHOSTROJ a.s., VeleöÌn Ing. Old ich Svoboda, gener lnì editel HELLA Autotechnik, s.r.o., Mohelnice Vöichni jmenovanì p edstavitelè SdruûenÌ AP zast vali uvedenè funkce jiû v p edchozìm volebnìm obdobì. Ing. AntonÌn äìpek editel Neckermann, Quelle a ADMAZ ke zneužití svých jmen podvodníky V poslednìch nïkolika t dnech navötïvujì z kaznìky z silkov ch spoleënostì podvodnìci, kte Ì se vyd vajì za doruëovatele zboûì - kur ry. InkasujÌ dobìrku a zanechajì balìk pln reklamnìch tiskovin. SpoleËnosti Neckermann a Quelle majì svè balìky ochr nïnè origin lnìmi identifikaënìmi znaky, jsou vûdy p elepeny lepicì p skou s ofici lnìm logem, d le vybaveny fakturou s logem uveden ch spoleënostì a jejich doruëovatelem je z sadnï»esk poöta. Takto oklaman m z kaznìk m doporuëuje spoleënost Neckermann, aby se neprodlenï obr tili na Policii»R s pod nìm trestnìho ozn menì. Jak sdïlil Ing. Miroslav»ervenka, editel a jednatel spoleënosti Neckermann s.r.o., jsou spoleënosti p ipraveny v celè z leûitosti plnï spolupracovat na vyöet ov nì s org ny Ëinn mi v trestnìm ÌzenÌ a poskytnout veökerè informace, kterè majì, vëetnï fotodokumentace zìskanè od podveden ch z kaznìk. SpoleËnost Neckermann nem finanënì ani jinou mìnek (SAOP) vznikl za Ëelem zv öenì obecnèho povïdomì o spot ebitelsk ch pr vech mezi podnikateli a rovnïû öiröì spot ebitelskè ve ejnosti. Mgr. Martin Reisinger, pr vnìk SOS, k tomu uvedl: "Pr vï proto, ûe podnikatelè jsou tïmi, kte Ì spot ebitelsk pr va uv dïjì v ûivot prost ednictvìm sv ch obchodnìch podmìnek, je nutnè, aby tyto obchodnì podmìnky byly v souladu s p Ìsluön mi pr vnìmi p edpisy." SAOP reaguje p edevöìm na obecnou praxi provozovatel internetov ch obchod, kte Ì Ëasto navz jem kopìrujì obchodnì podmìnky bez p ihlèdnutì k jejich obsahu a p edmïtu svè vlastnì podnikatelskè Ëinnosti a dìky tomu doch zì k lavinovèmu efektu öì enì neleg lnìch ustanovenì tïchto obchodnìch podmìnek. V d sledku toho vznikajì urëitè zvyklosti, kterè se dostanou do povïdomì ve ejnosti, aëkoli nemajì oporu v pr vnìch p edpisech.»astè problèmy p i reklamaci zboûì - jako nap. poûadavek vr cenì zboûì v origin lnìm obalu, poplatky za tzv. neopr vnïnè reklamace Ëi jinè protipr vnì podmìnky by s p ispïnìm programu SAOP mohly b t postupnï odstraúov ny. "S zìme i na pozitivnì p Ìstup podnikatel, kte Ì budou v souvislosti se zv öenou pozornostì vïnovanou obchodnìm podmìnk m sami p istupovat k prav m sv ch obchodnìch podmìnek, a p jdou tak ostatnìm obchodnìk m p Ìkladem v p Ìstupu k z kaznìk m," sdïlila Mgr. Kl ra P ikrylov z SOS. Z jemci o SAOP se mohou obr tit na nìûe uveden kontakt nebo navötìvit: Program SAOP je v r mci projektu PosÌlenÌ ochrany pr v spot ebitel vytvo enìm pr vnìch kapacit spot ebitelsk ch organizacì spolufinancov n z programu EvropskÈ unie Transition Facility spravovanèm NadacÌ rozvoje obëanskè spoleënosti. (tz) moûnost oslovit ploönï vöechny svè z kaznìky. Jiû po prvnìch informacìch o tïchto p Ìpadech, kterè se v tisku objevily 13.2., bylo okamûitï na webovè str nky spoleënosti Neckermann umìstïno upozornïnì s n vodem, jak odliöit origin lnì balìk od faleönèho a doporuëenì dalöìho postupu. Podle v konnèho editele Asociace direct marketingu a z silkovèho obchodu (ADMAZ) Tom - öe H jka poökozujì tyto p Ìpady nejen oklamanè spot ebitele a firmy, jejichû jmèno podvodnìci pouûìvajì, ale takè jmèno z silkovèho obchodu jako celku. Neckermann Romana H jkov, tel , , hajkova@neckermann.cz Quelle Gabriela Fabi nov, tel , , gabriela.fabianova@quelle.cz ADMAZ RNDr. Tom ö H jek, tel , , info@admaz.cz Etika podnikání a daně Nelze pochybovat o tom, ûe budou i nad le existovat ve ejnè v daje a tudìû ani daúov povinnost na jejich pokrytì nem ûe zaniknout. Snahou daúov ch poplatnìk vöak bude celkovou daúovou povinnost snìûit (viz takè programy nïkter ch politick ch stran), coû je ovöem moûnè pouze tehdy, pokud se snìûì celkovè ve ejnè v daje. Za eöenì nelze povaûovat sniûov nì nïkter ch danì kompenzovanè zvyöov nìm jin ch danì. Velk m problèmem naöeho podnikatelskèho prost edì, kterè br nì celkovèmu sniûov nì ve ejn ch v daj, je fenomèn znaënï neetick, zvan korupce. Za nïkolik poslednìch let se mìra korupce v»eskè republice podle indexu mezin rodnì organizace Transparency International zv öila a v celkovèm po adì se naöe republika posunula o nïkolik mìst zpït. Z toho jistï nem ûeme mìt radost, zvl ötï kdyû Transparency International ve sv ch publikacìch tvrdì, ûe korupce zvyöuje objem ve ejn ch v daj aû o cca 30 % (v ekonomik ch podobnè vyspïlosti jako je naöe). Jsem p esvïdëena o tom, ûe lepöì vyuûitì 30 % ve ejn ch v daj, i p i zachov nì souëasn ch daúov ch sazeb, stojì za n mahu. Kde hledat eöenì? Hlavním cílem daňové politiky musí být maximalizace ekonomického růstu, nikoliv maximalizace daňových příjmů státu DaÚov politika musì vèst k: AdministrativnÌmu zjednoduöenì, zpr hlednïnì daúovèho systèmu, odbour nì v jimek, stanovenì z kladnì, jednotnè a rovnè danï. 18 Odhad dopadu navrhovan ch zmïn musì b t dynamick, nikoliv statick. Statick odhad se "dìv " jen na vliv zmïn daúov ch sazeb na p Ìjmy st tu p i danèm chov nì pl tc danì, a proto je zav dïjìcì. Dynamick odhad zahrnuje i to, co z povahy vïci nelze p esnï spoëìtat, co je vöak realitï mnohem blìûe, totiû fakt, ûe nìzkè danï zvyöujì podnïty k pr ci, k podnik nì, k spor m a k investov nì. NiûöÌ danï zvyöujì ekonomick r st, vedou k vyööìmu poëtu pracovnìch mìst a k vyööìm mzd m a zisk m - tento kladn efekt vöak nebude mìt pouze margin lnì, "opatrnè" snìûenì danì, n brû jen snìûenì podstatnè, kterè p imïje pl tce danì ke zmïnï chov nì. V sledky dynamickèho odhadu dopadu navrhovan ch zmïn b vajì vystaveny nebezpeëì, ûe totiû to dobrè b v zavrûeno proto, ûe nenì dokonalè, tj. exaktnï spoëitatelnè, zatìmco statick odhad takovouto "dokonalost" umoûúuje. Mezi d leûitè faktory, kterè statick odhad nenì sto zahrnout, pat Ì i v raznï niûöì n klady na vybìr nì danì, kterè jsou p Ìm m d sledkem zavedenì jednoduchè, jednotnè danï z p Ìjm fyzick ch a pr vnick ch osob. Z tohoto d vodu je nutnè snìûit daú z p Ìjm pr vnick ch a fyzick ch osob rychle a jednor zovï. JUDr. VÏroslav Sobotka Ëlen p edstavenstva Asociace mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r Asociace mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r Anglick 1, Praha 2 veroslav.sobotka@t- .cz, sobotka@svaz-ucetnich.cz telefon: mobilnì telefon: Cesty ke sniûov nì korupce byly jiû mnohokr t na r zn ch platform ch zmiúov ny, nicmènï uvedu nejd leûitïjöì z nich: SnÌûenÌ poëtu vïcì, kterè financuje st t nebo obec z ve ejn ch prost edk, tam, kde role st tu (obce) p i financov nì z ve ejn ch prost edk z stane zachov na, je nutno nastavit pravidla s cìlem vyhledat za nejniûöì cenu sluûbu/dod vku poûadovanè kvality a v poûadovanèm termìnu (z kon o zad v nì ve ejn ch zak zek sice upravuje podmìnky pro soutïûìcì subjekty, nicmènï jakoby zapomnïl na sv j hlavnì Ëel - co nejniûöì ve ejnè n klady/v daje vëetnï faktoru Ëasu), d slednï dodrûovat transparentnost rozhodovacìch proces s cìlem vylouëit st et z jm osob, kterè rozhodujì o zak zk ch, tj. nastavit pravidla tak, aby se jejich poruöenì nevyplatilo (nebylo bez sankcì), p sobit na obëany v tom smïru, aby si ökodlivost korupce uvïdomovali a aby nebyli neteënì ke zjiötïn m st et m z jm tïch, kte Ì rozhodujì o ve ejn ch prost edcìch. ÿada z n s bezpochyby cìtì, ûe eöenì nespoëìv na jednom resortu, na jednè tè Ëi onè profesnì komo e nebo asociaci, ale ûe bude pot eba spojit sv silì a vytvo it mnohdy i spoleënè projekty. Komora auditor»r jiû mnoho let ökolì nejen uchazeëe o sloûenì auditorskè zkouöky, ale i svè auditory ve vöech oblastech, ve kter ch jim z kon svï uje ovï ov nì prezentovan ch informacì ( ËetnÌ z vïrka, v roënì zpr va, zpr va o propojen ch osob ch atp.). P ijala mezin rodnì auditorskè standardy a etick kodex jako z vaznè p edpisy, v nejbliûöì budoucnosti se p ipravuje ve spolupr ci s Ministerstvem financì»r na transponov nì novè smïrnice EvropskÈ unie o statut rnìm auditu (zp ÌsÚuje pravidla pro auditory a zav dì tzv. ve ejn dohled) do ËeskÈ legislativy. Rozhodčí soud se snaží pomáhat podnikatelům pokraëov nì ze strany 17 A je tedy pro mï smluvnì partner d vïryhodn a korektnì, kdyû odmìt p Ìstup obvykl ve vöech ekonomicky vyspïl ch komunit ch? Jak je v bec platebnì mor lka v naöì spoleënosti? Je spìöe povaûov no za v jimku, kdyû platìm ve sjednan ch lh t ch? P Ìpadn spor, pokud k nïmu v bec dojde, budou v tom p ÌpadÏ, ûe je ve smlouvï rozhodëì doloûka, rozhodovat odbornìci, buô ti, kterè si kaûd strana ustanovì, nebo ti, kterè jmenuje p edseda RozhodËÌho soudu. Na naöì ListinÏ jich nenì m lo, a to ze vöech oblastì pr va, finanënictvì i ekonomie - teoretici i praktici. RozhodËÌ ÌzenÌ m ûe probìhat tam, kde si to strany dohodnou. Nebo chce-li firma öet it Ëas, m ûe se rozhodovat jen na z kladï pìsemn ch podklad. Jsme instituce, kter sv m jmènem ruëì za korektnì p Ìstup ke vöem klient m bez rozdìlu. TvrdÌme tedy: PodnikatelÈ, musìte-li uû se soudit, p ijôte se soudit k n m. Dbejte na formulaci smluv, kterè uzavìr te. Implementujte do nich rozhodëì rozhodëì doloûku ve prospïch Rozhod- ËÌho soudu p i HK»R a AK»R. A jak souvisì pr ce RozhodËÌho soudu p i HK»R Ing. Eva Rokosov, MBA ad Komory auditor»r kacr@kacr.cz nebo rokosova@kacr.cz tel , , a AK»R s etikou podnik nì, potaûmo s diskusì nad placenìm danì? AËkoli se to na prvnì pohled nezd, tak do znaënè mìry. Chr nit etiku podnik nì ve vöech smïrech je jednìm z v znamn ch atribut pr ce RozhodËÌho soudu. Ten, kdo nedb sv ch povinnostì, se vystavuje postihu. Kdo podnik nepoctivï, öidì z kaznìky, nejedn sluönï se sv mi obchodnìmi partnery, neplatì danï, m ûe b t postaven p ed soud, jehoû povinnostì je uv dït vïci na pravou mìru. TÌm RozhodËÌ soud napom h vytv et zdravè podnikatelskè prost edì u n s. A ËÌm bude toto prost edì sìlit, tìm otev enïjöì bude pravdïpodobnï i diskuse nad daúov mi z kony, nad tìm, jak v öe danì brzdì Ëi motivuje podnikatele a ûivnostnìky v rozvoji jejich pr ce. JUDr. Marie Moravcov tajemnice RozhodËÌho soudu p i HK»R a AK»R RozhodËÌ soud p i HK»R a AK»R Dlouh Praha 1 telefon: praha@soud.cz

19 duben 2006 CESTOVNÍ RUCH Zástupci amerických cestovních kanceláří přijeli obdivovat Česko Ve dnech 21. až 26. března zamířilo do Prahy přes tisíc odborníků na cestovní ruch. Konalo se tu totiž historicky první setkání členů Asociace cestovních kanceláří ASTA, tzv. International Destination Expo (IDE). V odborných kruzích je tato akce nazývána Olympiádou cestovního ruchu. Jedním z cílů setkání bylo ukázat zahraničním cestovním kancelářím International Destination Expo ASTA zasedalo v Praze SlavnostnÌm zased nìm vöech ËastnÌk bylo dne 21. b ezna 2006 v Praze zah jeno prvnì International Destination Expo, kterè po dala americk asociace cestovnìch agentur ASTA. Ëastnilo se ho p es odbornìk na cestovnì ruch a p edstavitel nejv znamnïjöìch cestovnìch kancel Ì z USA, jeû organizujì z jezdy do st ednì a v chodnì Evropy. Zased nì doprov zela v stava, kde v KongresovÈm centru nabìzelo svè sluûby 147 vystavovatel na ploöe m 2. "CestovnÌ ruch je postaven na osobnì zkuöenosti. V dobï internetu a mobilnìch telefon nenì problèm zìskat informaci. Aby ameriëtì turistè mohli objevovat evropskè bohatstvì, musì jejich cestovnì kancel poznat destinaci, sezn mit se lidmi v nì a ujistit se o kvalitï jejich sluûeb," ekla Kathryn Sudeikis, prezidentka ASTA. "NeumÌm si p edstavit lepöì mìsto v EvropÏ, kde by mïli zaëìt neû Prahu," dodala. "CÌlem International Destination Expo v Praze bylo p edstavit zahraniënìm cestovnìm kancel - Ìm naöe moûnosti p ijmout n roënè turisty a nabìdnout jim atraktivnì program. P Ìpravn m pracìm praûskèho setk nì vïnoval CzechTourism a Ministerstvo pro mìstnì rozvoj»r znaënè silì uû od roku 2002," sdïlil Radko MartÌnek, ministr pro mìstnì rozvoj»r. "Jsem pevnï p esvïdëen, ûe tato akce mïla spïch a ûe v»eskè republice p ivìt me adu americk ch turist. Vl da»eskè republiky intenzivnï podporuje rozvoj cestovnìho ruchu a kaûdoroënï do nïj investuje. Naöe koncepce p edpokl d, ûe do cestovnìho ruchu budeme letos investovat 250 mil. korun. Chceme, aby tato investice v p ÌötÌch letech d le rostla," ujistil ministr MartÌnek. "International Destination Expo pro n s bylo p ÌleûitostÌ. Vûdyù americkè cestovnì kancel e oslovily 76 Ëesk ch vystavovatel p Ìmo v kongresovèm centru, uspo dali jsme zde pro ËastnÌky Ëty i semin e o turistice v»r, nabìdli jsme jim dvacet dva exkurzì nejen po Praze, ale i po dalöìch mìstech republiky. P ihl silo se na nï deleg t IDE," uvedl Rostislav Vondruöka, editel agentury CzechTourism. " ËastnÌci navötìvili PlzeÚ,»eskÈ BudÏjovice,»esk Krumlov, T eboú, Brno, Olomouc a Kutnou Horu, ale takè Bratislavu, VysokÈ Tatry, Banskou Bystrici, VÌdeÚ Ëi Budapeöù," dodal. V r mci doprovodnèho programu se deleg ti IDE sezn mili i s Ëeskou region lnì gastronomiì. Dvacet sedm elitnìch stylov ch praûsk ch restauracì pro nï p ipravilo nabìdku svè kombinace kucha skèho umïnì a jedineënè atmosfèry. P ÌötÌ zased nì International Destination Expo ASTA se uskuteënì v roce 2007 v provincii Jeju v KorejskÈ republice. (tz) Základní informace o ASTA - American Society of Travel Agents Pátý přírůstek TOP HOTELU Praha TOP HOTEL Praha oslavil na konci b ezna otev- enì novè restaurace, kter nese jmèno Pivovarsk. Po kr tkèm pr vodnìm proslovu gener lnì editelky TOP HOTELU Praha a ALBION HOTELU Marty änoblovè pop la mnoho ötïstì jiû p tè restauraci v tomto hotelu starostka mïstskè Ë sti Prahy 11 Marta äorfov. Projevila radost z toho, ûe bude stejnï jako vöechny ostatnì sluûby hotelu nabìzet skvïlou p Ìleûitost k p ÌjemnÈmu odpoëinku öirokè ve ejnosti. Kapacita restaurace je 400 mìst a vznikla v n vaznosti na otev enì jednè z nejvïtöìch kongresov ch hal v»eskè republice, kterou se m ûe jiû p es rok TOP HOTEL Praha po pr vu pyönit. PoËet kongresov ch mìst tak nav öil na neuvï iteln ch TOP Congress hall m za sebou prvnì spïön rok, ve kterèm zaûila nïkolik p Ìm ch p enos, naposledy»eskè Miss a T T a navìc ji provï ilo mnoho konferencì. Z d vodu zv öenèho poëtu n vötïvnìk hotelu vzrostla popt vka i po dalöì moûnosti stravov nì a vedenì hotelu na ni reagovalo v stavbou tèto PivovarskÈ restaurace. Vûdy je co pochv lit»ìm si TOP HOTEL Praha dok ûe zìskat srdce host? Nejen b jeën m servisem, ale mimo jinè i vynikajìcì kuchynì. VöeobecnÏ se Ìk : Tam se dob e jì. MyslÌm, ûe je to vïta, kter nepot ebuje dalöìho vysvïtlov nì. P ÌjemnÈ kulin skè z ûitky jsou pro dom cìho n vötïvnìka v znamn m hlediskem p i jeho rozhodov nì, kde str vit pïknè odpoledne Ëi veëer. Je to motivace, na niû s zì i t m TOP HOTELU Praha. OstatnÏ jeho gastronomickè umïnì harmonickè chuti a pastvy pro oëi je proslulè uû i za hranicemi naöì vlasti (o tom Prosperita pr bïûnï informuje). Dozajista k tomu p ispïla takè ned vn show na mezin rodnì rovni, nazvan Gastronomick proch zka. Gastronomick proch zka Pr vï do TOP HOTELU Praha zavìtalo v b eznu ASTA, American Society of Travel Agents, pat Ì k nejvïtöìm profesnìm sdruûenìm v oblasti cestovnìho ruchu na svïtï. M vìce neû Ëlen ze 140 zemì. Sdruûuje cestovnì kancel e a spoleënosti nabìzejìcì turistickè sluûby, nap. prodejce z jezd, z bavnìch plaveb, ubytov nì nebo pron jmy automobil. Pat Ì mezi nejv znamnïjöì mluvëì a reprezentanty oboru a trhu cestovnìch sluûeb. ASTA usiluje o zvyöov nì profesionality a ziskovosti Ëlensk ch agentur. Zastupuje je v odborn ch z leûitostech, v jedn nì s org ny st tnì spr vy Ëi ökolenì a vzdïl - v nì. Pom h takè Ëlen m lèpe identifikovat a uspokojovat pot eby cestujìcì ve ejnosti. ASTA byla zaloûena v roce 1931 jako Americk asociace lodnìch a cestovnìch agentur (American Steamboat and Tourist Agents). V tè dobï sdruûila asi 60 cestovnìch kancel Ì s cìlem chr nit a propagovat jejich spoleënè z jmy, prosazovat d stojnè profesnì etickè standardy, bojovat s nekalou konkurencì, stimulovat popt vku po sluûb ch cestovnìch kancel Ì na tisìc ËastnÌk ASTA (American Society of Travel Agents), coû je nejvïtöì profesnì sdruûenì v oblasti cestovnìho ruchu na svïtï, jeû hostila Praha u p Ìleûitosti v znamnèho setk nì specialist v oboru (viz informace v öe). HlavnÌm programem byla jiû zmìnïn "gastronomick proch zka", coû byl raut, kter zajiöùovali ti nejlepöì z nejlepöìch kucha a cukr v republice. K vidïnì a ochutn v nì bylo 7 sekcì, z nichû kaûd zastupovala jeden region a tedy i mìstnì krajovè speciality. Ve foyer TOP Congress Hall se prezentovaly jednotlivè kraje podobnï jako na veletrzìch. Gastronomick proch zka mïla kromï reprezentace»eskè republiky pros ednictvìm dobrèho jìdla a pitì sestavenèho v p itaûlivè kreace naladit z stupce cestovnìho ruchu o z jem o Ëeskou kuchyni i naöe dom cì speciality. Jejich pomocì pak vzbudit z jem takè o jednotlivè regiony, jejich pamïtihodnosti, kulturu, p ÌrodnÌ kr sy i z bavu a relaxaci. P r ot zek a odpovïdì KaûdÈho, kdo navötìvì TOP HOTEL Praha, d Ìve nebo pozdïji napadne, ûe je to vlastnï takovè "mïsto ve mïstï". DennÏ se tu pohybuje pr mïrnï 5 tisìc osob, k dispozici je 11 gastronomick ch za ÌzenÌ a rozloha hotelu je 90 tisìc m 2. No eknïte sami, zn te nïjak dalöì hotel, kter m ûe toto nabìdnout? Slovo m Marta änoblov, gener lnì editelka: Pr vï otev en Pivovarsk restaurace je dalöìm p Ìr stkem moûnostì, kde u v s pïknï posedït. Pro koho je vlastnï takto zamï en restaurace urëen? PravdÏpodobnÏ nejen pro hotelovè hosty... Pivovarsk restaurace je naöìm p t m gastronomick m za ÌzenÌm a je urëena nejen pro hotelovè hosty, ale i pro nejöiröì ve ejnost. Uv dïn kapacita 400 mìst to jiû p edurëuje. SouË stì restaurace je i venkovnì terasa, kde se d za hezkèho poëasì relaxovat nebo posedït u grilu s p teli. nejen Prahu s jejími krásami, ale i ostatní města, připravit atraktivní program s možností proniknout do české kultury a částečně i do naturelu místních obyvatel. Pro Českou republiku to byla výzva dokázat, že je připravena přijmout i ty nejnáročnější turisty, že se o ně umí postarat a má jim co nabídnout. Z USA do ČR míří přes turistů ročně TuristÈ z USA p edstavujì Ëtvrtou nejvïtöì skupinu n vötïvnìk»r. Vloni se jich v naöich hotelìch ubytovalo vìc neû HolanÔan, Rus Ëi Pol k. PoËet obëan USA, kte Ì p ijeli jako turistè, se vloni zv öil o 4,8 %. V pr mïru se v»eskè republice zdrûeli Ëty i dny. Zased nì ASTA v Praze, kterè probìhalo v praûskèm KongresovÈm centru s cìlem poznat»eskou republiku jako destinaci s mimo dnou nabìdkou a bylo spojeno s 22 exkurzemi po atraktivnìch mìstech»r, potvrdilo, ûe»esk republika se st v st le vyhled vanïjöìm cìlem cest americk ch turist. USA jsou v oblasti cestovnìho ruchu d leûit m zdrojov m trhem pro vïtöinu evropsk ch zemì. VÈvodÌ celè adï ofici lnìch statistik v Ëele s nejvyööìmi p Ìjmy z turistiky Ëi v daji na cestovnì ruch. AËkoliv pouze 5 % cest americk ch turist mì Ì do zahraniëì, tvo Ì n roënou a podnikatelsky zajìmavou klientelu. Vrcholn m obdobìm pro p Ìjezdovou turistiku do Evropy byl rok PotÈ, zejmèna v souvislosti s obavami z teroristick ch tok, n sledovalo obdobì tlumu. V souëasnè dobï vöak vïtöina evropsk ch zemì zaznamen v znaën n r st z jmu americk ch turist a cestovnìch kancel Ì. Hybnou silou rozvoje a propagovat sluûby sv ch Ëlen. Od poë tku ËinnÏ h jila z jmy Ëlensk ch agentur a bojovala za odstranïnì p ek ûek br nìcìch v rozvoji odvïtvì. Prosadila se p i jedn nìch s lodnìmi, ûelezniënìmi a leteck mi dopravci o zavedenì a o v öi provizì pro cestovnì kancel e. V 50. letech minulèho stoletì vytvo ila prvnì profesnì ökolìcì program na b zi dom cìho studia. VzdÏl v nì sv ch Ëlen povaûuje st le za jednu z klì- Ëov ch priorit.»leny ASTA jsou dob e zavedenè spoleënosti. JakÈ speciality na jìdelnìëku nabìdne? Budou to pouze Ëesk jìdla? Jsou to p ev ûnï Ëesk jìdla, ke kter m nabìzìme öirok v bïr Ëesk ch piv. Specialitou tèto restaurace je uzen jazyk s okurkovo-smetanovou om Ëkou a karlovarsk m knedlìkem. Kdyby si chtïla tyto prostory pronajmout nap. firma k uspo d nì slavnostnìho obïda pro svè hosty a zamïstnance - je to moûnè? Samoz ejmï ta moûnost tady je a velice ji vìt - me. Restaurace nabìzì vysok komfort sluûeb ve velmi p ÌjemnÈm a klidnèm prost edì a pokud nïkdo projevì z jem o rezervaci celèho prostoru nebo i nap. jednoho stolu, m ûe n s kontaktovat na provoz@tophotel.cz. Jedna ot zka pro Ing. VladimÌra Dohnala, majitele: Pivovarsk restaurace zaëala slouûit - splnil se zahraniënìho cestovnìho ruchu v USA je na rozdìl od jin ch zemì tzv. Generace X, to je AmeriËanÈ narozenì v letech 1965 aû Tato skupina z kaznìk nenì omezov na p Ìliön mi obavami z cest do zahraniëì a znalost moûnostì internetu jì dovoluje snadnè pl nov nì a zajiötïnì cesty. Sluûeb hromadn ch ubytovacìch za ÌzenÌ vyuûìv 82 % AmeriËan. S pr mïrn mi v daji 103 USD na osobu a den se takè adì na p ednì mìsta a o tèmï 20 % p edstihujì Italy (86 USD) Ëi o 35 % nejpoëetnïjöì NÏmce (76 USD). Jak ameriëtì, tak kanadötì turistè st le vìce up ednostúujì individu lnì turistiku na kor skupinovè. Ot zka bezpeënosti a jistoty je pro nï d leûit m tèmatem, avöak v mnoha p Ìpadech ji zastiúuje snaha zìskat co nejlepöì kvalitu za vynaloûenè prost edky. Podle statistik je nejoblìbenïjöì ËinnostÌ AmeriËan nakupov nì a n vötïvy restauracì.»asto se jim vïnujì vìce neû n vötïv m pam tek. Nejû danïjöìmi produkty mezi tïmito skupinami turist jsou zejmèna pobyty v Praze spojenè s v lety do atraktivnìch lokalit v okolì, kr tkodobè v lety do»eskèho Krumlova, Karlov ch Var a na dalöì slavn mìsta»eskè republiky. (tz) VÌce neû 34 % z nich zah jilo Ëinnost v osmdes t ch letech, kter byla obdobìm nejvïtöìho rozkvïtu turistickèho pr myslu v USA. Jsou to jak v znamnè svïtovè cestovnì kancel e, tak i nez vislì zprost edkovatelè. Pr mïrn dèlka ËlenstvÌ v ASTA ËinÌ 23 let. ASTA neust le vytv Ì pro svè Ëleny p Ìleûitosti pro vzdïl v nì, v mïnu informacì, tvorbu a sdìlenì kontakt. Pro tento Ëel organizuje adu konferencì a kongres - od speci lnìch akcì typu ASTA & NACTA Cruisfest nebo In-Country Study Tour aû po vrcholnè ud losti, jak mi jsou World Travel Congress a novï International Destination Expo. (tz) dalöì dìl vaöeho snu o rozöi ov nì hotelovèho komplexu a ucelenè nabìdce sluûeb jak host m, tak p Ìznivc m TOP HOTELu, gurm n m, milovnìk m dobrèho piva. Vy s m vöak pivo p Ìliö nepijete, v el vztah m te spìöe k vìnu. Nepl - nujete tedy jeötï z Ìdit nïjakou malou, hodnï specializovanou vinotèku a vin rniëku se sortimentem vìce mènï vskutku pro znalce a vybranè jaz Ëky? Pivo nepiji v bec. To, co nabìzìm naöim klient m, vöak samoz ejmï nesouvisì s mojì osobou. (Up ÌmnÏ eëeno, jako architekt bych nïkterè interièry eöil pro sebe jinak, ale vöe pod izuji p nìm naöich klient ). TotÈû je i o vìnï. KoupÌ novèho hotelu se rozöì ily moûnosti pro dalöì zajìmavè investice a pokud zjistìm, ûe by o podobnè odbytovè st edisko byl z jem, umìm jej z Ìdit i zajìmavï z sobit. Dokonce m m i p edstavu, jak by takov tuln vin rniëka mïla vypadat a kde. (rix) 19

20 CESTOVNÍ RUCH SpoleËnost IC HOTELS a.s. vznikla 1. ledna Od 1. Ëervence 2003 zaëala provozovat t ÌhvÏzdiËkov hotel pojmenovan Hotel STEP (podle stavebnì spoleënosti, kter jej vlastnì). Hotel STEP se do dneönìho dne dostal na velmi vysokou roveú poskytovan ch sluûeb v kategorii t ÌhvÏzdiËkov ch hotel, coû vyjad uje takè spokojenost naöich klient a trval obsazenost tohoto objektu. SvojÌ kapacitou 160 pokoj, restauracì, lobby barem s letnì terasou, nov m kongresov m z zemìm aû pro 520 osob, fitness centrem, bowlingem a sportovnì halou pro squash, tenis a badminton se za adil mezi oblìbenè hotely ve st ednì t ÌdÏ. V znamnè jsou zmìnïnè kongresovè prostory, kterè poskytujì dostateënè z zemì k tomu, aby se zde konaly nejr znïjöì konference, semin e, manaûerskè akce, podnikov ökolenì, firemnì veëìrky, spoleëenskè akce, jako jsou nap. mûdnì p ehlìdky, setk nì s v znamn mi osobnostmi, jako byl nap. pan Tom ö Baùa apod. SpoleËnost IC HOTELS st le investuje do rozöì enì a zkvalitnïnì sluûeb, a proto pl nuje v stavbu novè vstupnì haly a rozöì enì sportovnìho a relaxaënìho z zemì Hotelu STEP o venkovnì tenisovè kurty s p etlakovou nafukovacì halou pro zimnì obdobì, golfovè odpaliötï a takè kryt bazèn. Jiû na minulè tiskovè konferenci, kter se konala jeötï v hotelu STEP v kvïtnu 2005, jsme slibovali otev enì novèho hotelu. Jsem r da, ûe v m ho nynì m ûeme spoleënï s jeho editelem Ing. Petrem Ingalou p edstavit. Je to Hotel ARAMIS. Na podzim loúskèho roku zaëaly pr ce na rekonstrukci tèto secesnì budovy, kter pat Ì spoleëduben 2006 Význam malých a středních hotelů, především vyšších kategorií a úrovně, v cestovním ruchu neustále roste Význam malých a středních hotelů, především vyšších kategorií a úrovně, v cestovním ruchu neustále roste. Tato obliba vychází z požadavků nejrůznorodější klientely, která pro svoje služební či soukromé účely doslova vyhledávává kapacitně menší zařízení s vyšším standardem. Jaká je tato klientela, jakou má charakteristiku, co vyhledává a co očekává od ubytovacích zařízení? To jsou otázky, které stojí před investory, provozovateli a zaměstnanci těchto zařízení. "Klientela vyuûìvajìcì mal ch a st ednìch za ÌzenÌ oëek v p Ìjemnou harmonizujìcì rodinnou pohodu pro svè p ev ûnï dlouhodobïjöì pobyty. Dalo by se Ìci, ûe tato klientela je st ednìho a seniorskèho vïku, kter vyuûìv p i sv ch pobytech po pracovnìm nasazenì odpoëinek a relaxaci, pozn v nì okolì a dobrou gastronomii. P Ìjemn m a oblìben m doplúkem jsou navazujìcì sluûby, aù uû poskytovanè p Ìmo v hotelìch nebo v jejich blìzkèm okolì," tak charakterizoval lohu menöìch hotel, hot lk, penzion a podobn ch ubytovacìch kapacit Miloslav Pecho, editel projektu HOTEL GUIDE, Ëlen HO.RE.KA»R SdruûenÌ podnikatel v pohostinstvì a cestovnìm ruchu na ned vnè tiskovè konferenci v Praze uspo danè k otev enì dalöìho hotelu v naöì metropoli - Hotelu ARAMIS. V znam a oblìbenost menöìch za ÌzenÌ je i ve skuteënosti, ûe jsou schopna velmi pruûnï reagovat na klientovy poûadavky a nïkdy i rozmary. V hodou je, ûe uveden klientela se Ëasto vracì, zamïstnanci a person l hotel majì moûnost se s hosty blìûe sezn mit a lèpe vyjìt vst Ìc jejich poûadavk m, coû je nïco jinèho ve srovn nì s velk mi hotelov mi komplexy, kterè jsou vyuûìv ny charakterovï odliönou klientelou. V poslednì dobï je nez Ìdka v poskytov nì sluûeb hotel vnìm na novï specifick klientela Dva hotely, které jdou s duchem doby V malebnèm jihoëeskèm mïstï, kterè je z roveú jednìm z nejv znamnïjöìch l zeúsk ch mìst v»eskè republice, vznikne v pr bïhu n sledujìcìch dvou aû t Ì let rozs hl hotelov komplex. PrvnÌm projektem jsou OREA Apartm ny Nov SvÏt, kter byl slavnostnï dokonëen za Ëasti hejtmana JihoËeskÈho kraje RNDr. Jana ZahradnÌka a kterè od provozuje nejvïtöì Ëesk hotelov etïzec OREA HOTELS. Uveden projekt p inesl 39 luxusnìch apartm nov ch bytov ch jednotek; OREA je provozuje jako servisovanè apartm ny, protoûe identifikovala z jem o tento druh ubytov nì, kter poskytuje vïtöì soukromì a samostatnïjöì zp sob bydlenì. KomfortnÌ apartm ny jsou öpiëkovï opat eny TV, trezorem, kuchynì s vybavenìm, spor kem, chladniëkou, myëkou n dobì a jsou za azeny do 20 z ad podnikatel, senior a ûen. Tato klientela zcela z mïrnï vyhled v malè a st ednì hotelovè objekty, kterè jsou rychle adaptabilnì nov m pot eb m. Jde nap Ìklad o prostornè postele, velk a öirok zrcadla, dostateënï silnè osvïtlenì v celèm prostoru, klidnè prost edì kr tk ch uzav en ch chodeb apod. Jiû dnes je jasnè, ûe se v budoucnu nïkterè hotely budou p Ìmo orientovat a specializovat pr vï tìmto smïrem a obracet k tèto klientele. P i pohledu na mal a st ednì hotelov za ÌzenÌ je vidït p Ìjemn pokrok i v oblasti kulturnìho dïdictvì. NÏkterÈ budovy p estavïnè na hotely se st vajì doslova odkazem historick ch kulturnìch styl. Je to d no tìm, ûe historickè stavby nalèzajì postupem Ëasu svè uplatnïnì pr vï v oblasti hotelov ch provoz. MnohÈ z meëky, b valè usedlosti, vily nebo ËinûovnÌ domy jsou n kladnï rekonstruov ny se zachov nìm p vodnìch obvodov ch stïn, fas d schodiöù, balkon apod. Mnohdy je vidït i p vodnì historickè vnit nì vybavenì n bytkem, osvïtlenìm, malbou a stropy, ale i upravenè nejbliûöì okolì p edzahr dek Ëi parkov ch prav. P i dostateënï citliv ch prav ch jsou tato za ÌzenÌ vyhled v na tou nejn roënïjöì klientelou jednak z prestiûnìch, tak i relaxaënìch a odpoëinkov ch d vod. St ednì hotelov za ÌzenÌ vyööì kategorie nosti STEP, a nynì jsme tady, abychom se mohli pochlubit v sledkem. Bude na hostech, jak naöe silì posoudì, ale takè bude hodnï z leûet na naöem marketingu, jehoû prost ednictvìm hotel klient m budeme nabìzet. Hotel ARAMIS je dalöì provoznì jednotkou spoleënosti IC HOTELS. Jak jste si jistï vöimli, uû je plnï v provozu; od poloviny b ezna je rovnïû obsazen hosty, coû n m, jak jinak, udïlalo velkou radost. Hotel se nach zì v klidnè Ëasti Prahy 3 nedaleko centra. Ulice éerotìnova nenì tak nezn - m, PraûanÈ ji dok ûì spolehlivï najìt, ale ani ten, kdo se ve spleti ulic a ËtvrtÌ hlavnìho mïsta nevyzn, nem potìûe ji lehce vyhledat. Dobr poloha tak ka ve st edu mïsta je jednìm z p edpoklad k tomu, aby si sem hostè, obraznï i neobraznï eëeno, dob e naöli cestu. Ubytov nì odpovìd vöem standard m: Klient m je k dispozici 44 pokoj r zn ch velikostì, z toho jsou 3 junior suites a 4 "rodinnè pokoje", kterè jsou vz jemnï propojeny. Vöechny pokoje majì vlastnì soci lnì za ÌzenÌ, fèn, TV-LCD, SAT, telefon s p Ìmou provolbou, r dio, p ipojenì na internet, sejf a minibar. Hotel nem ûe b t bez restaurace. Ta, kter reprezentuje ARAMIS, je p ÌjemnÏ ladïn restaurace v rustik lnìm stylu. Pojme 52 osob a nabìzì jak Ëeskou, tak i mezin rodnì kuchyni. V znamnou vizitkou kaûdèho hotelu je pèëe o snìdani host. Naöe pojetì se p iklonilo k formï anglickè snìdanï pod vanè formou bufetu. Samoz ejmostì je lobby bar, kter m 25 mìst, jde tedy o ryze komornì, tulnè prost edì. Zaujmout bychom chtïli naöe hosty nejen p Ìjemnou a peëlivou obsluhou, ale takè öirokou nabìdkou Nový člen řetězce OREA HOTELS v Třeboni a nejen to kategorie OREA HOTELS CLASSIC. Z kladem celèho projektu budou dva objekty - t Ì a Ëty hvïzdiëkovè hotelovè provozy s kapacitou sto dvacet a sto t icet pokoj. SouË stì komplexu mimo jinè bude takè wellness centrum s adou navazujìcìch relaxaënìch aktivit. Realiz torem projektu je zkuöen developer, spoleënost Indes- Invest, kter se po realizaci celè ady projekt obëanskè a komun lnì infrastruktury Ëi supermarket v adï region»r zamï uje v poslednìch letech zejmèna na vïtöì investiënì akce p edevöìm v JihoËeskÈm regionu. Z jem o projekt Nov SvÏt inicioval rozöì enì ubytovacìch kapacit tohoto typu, a tak v bezprost ednì blìzkosti p vodnìho projektu nynì vznik devït dalöìch luxusnï pojat ch jednotek v r mci v stavby apartm novèho domu AlûbÏta. Na snímku (zleva) Miloslav Pecho, ředitel projektu HOTEL GUIDE, člen HO.RE.KA ČR Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu a Ing. Luboš Knytl, šéfarchitekt rekonstrukce Hotelu ARAMIS v mïstsk ch z stavb ch, tedy i v Praze, jsou v souëasnè dobï budov na p ev ûnï rekonstrukcemi b val ch ËinûovnÌch Ëi administrativnìch budov. V hodnè klidnè lokality s dobrou dostupnostì a p ÌvÏtiv m okolìm se st vajì vyhled van mi mìsty nejen pro ubytov nì p i pracovnìch cest ch, ale i pro n vötïvy a pozn - nì mïst a okolì. Moûnosti klidnèho sezn menì na recepci nebo v hotelovè hale s nabìdkou sluûeb jsou cìlenè a osobnì prost ednictvìm pracovnìk na recepci nebo dalöìho person lu. KvalitnÌ informace, individu lnì p Ìstup a ochota jsou atributy oblìbenosti tïchto za ÌzenÌ oproti velk m komplex m, kde mnohdy nenì Ëas k popovìd nì z d vodu velkè frekvence a ruchu. Naopak v mal ch hotelìch se vûdy najde chvìle na mnoh doporuëenì, sestavenì itiner, OREA HOTELS bude rovnïû provozovatelem obou p ipravovan ch hotelov ch provoz, jejichû dokonëenì je pl nov no na prvnì ËtvrtletÌ roku 2008 a V stavba obou hotel zaëne koncem letoönìho roku. O p ipravenosti, kvalitï a atraktivitï uveden ch projekt vypovìd mimo jinè skuteënost, ûe se na jejich realizaci podìlejì spoleënosti jako»esk spo itelna, PPF Banka, Skanska, Jones Lang LaSalle, Simply, Raiffeisenbank a ada dalöìch. V souvislosti s trendem wellness pobyt a st le vïtöìm z jmem o rekondiënì a relaxaënì pobyty jak na zahraniënìm, tak dom cìm trhu, p ipravila OREA HOTELS pro letoönì rok nïkolik novinek; n kladem 40 mil. KË vzniklo na äumavï (äpië k) novè wellness centrum v OREA WELLNESS HOTELU HORIZONT, kterè je jiû poskytnutì prezentaënìch materi l a asistence v nabìdce i pro p ÌötÌ opakovanè n vötïvy. "Lze konstatovat, ûe mal a st ednì za ÌzenÌ, aù uû v mïstsk ch aglomeracìch nebo mimo nï sehr vajì v cestovnìm ruchu naöì zemï jiû velmi d leûitou roli z mnoha pohled, kterè jsem v öe uvedl. M m za to, ûe tato za ÌzenÌ majì do budoucna otev enou cestu svè prosperitï v n roënèm pracovnìm procesu sluûeb cestovnìho ruchu. Jsem r d, ûe za ÌzenÌ jako pr vï otevìran Ëty hvïzdiëkov hotel Aramis v Praze m p ed sebou jasnou cestu v kvalitnìm uspokojov nì pot eb sv ch klient. Jeho citliv rekonstrukce, modernì prvky architektury a techniky se skloubily v p Ìjemn z ûitek pro p enocov nì vöech, kte Ì sem zavìtajì," sdïlil. Ing. Ludmila Koutská, generální ředitelka společnosti IC HOTELS a ředitelka Hotelu STEP a Ing. Petr Ingala, ředitel Hotelu ARAMIS nealkoholick ch i alkoholick ch n poj a Ëasem i naöimi specialitami. Pamatovali jsme samoz ejmï na sluûby, jako je prodej drobn ch upomìnkov ch p edmït, internetovè, telefonnì a faxovè spojenì, smïn rna, zprost edkov nì kulturnìch akcì a veökerè transfery po»eskè republice, schovna cenn ch p edmït, pranì, ûehlenì a room servis. Parkov nì je moûnè v tïsnè blìzkosti hotelu. Jako zajìmavost lze uvèst moûnost vyuûìvat nabìdky sportovnìch a relaxaënìch sluûeb Hotelu STEP hosty Hotelu ARAMIS. K p emìstïnì mohou z jemci vyuûìt jak naöì hotelovè dopravnì kapacity, tak nap. praûskou MHD, nap. autobus Ë. 136, kter obï mìsta vzd len jen nïkolik stanic spojuje (stanice»ernìnova poblìû Hotelu ARAMIS a stanice SklonÏn poblìû Hotelu STEP). O image Hotelu ARAMIS budeme pr bïûnï peëovat r zn mi cestami. TÌm, ûe jde opravdu o mal hotel, m ûeme reagovat skuteënï velmi operativnï a p izp sobit se rozmanit m p nìm n vötïvnìk. Do budoucna uvaûujeme o p ÌpravÏ urëit ch komornìch akcì, kterè budou vych zet z naöich prostorov ch moûnostì a konzultacì s naöimi hosty. Teprve potè, co d kladnïji rozpozn me jejich pot eby, p izp sobìme naöe vahy konkrètnìm krok m p i zviditelúov nì a vytv enì jmèna novèho hotelu na mapï ËeskÈho cestovnìho ruchu. Ing. Ludmila Koutsk, gener lnì editelka spoleënosti IC HOTELS a editelka Hotelu STEP a Ing. Petr Ingala, editel Hotelu ARAMIS Hotel ARAMIS éerotìnova 1220/ Praha 3 tel.: ingala@hotelaramis.cz hotelaramis@hotelaramis.cz call centrum: v provozu. V souëasnè dobï probìh v Mari nsk ch L znìch rekonstrukce OREA HOTELU ZVON a propojenì s OREA HOTELEM PALACE n kladem 85 mil. KË vznikne hotelov komplex s nov m balneologick m centrem, lobby a Ë steënï modernizovan mi pokoji. V lètï pak bude zah jena rekonstrukce OREA HOTELU SKL ÿ, kdy se n kladem 170 mil. KË provede kompletnì rekonstrukce hotelu, a vznikne tak prvnì Ëty hvïzdiëkov hotel v HarrachovÏ. (tz)