Jazykově-kognitivní dovednosti dětí na počátku školní docházky z předškoláka školákem

Transkript

1 6. olomoucká sociologická podzimní konference Sociologické rozhledy, rozvahy, rozpravy Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP v Olomouci Jazykově-kognitivní dovednosti dětí na počátku školní docházky z předškoláka školákem Magdaléna Gorčíková Fakulta sociálních věd UK v Praze Jiří Šafr Sociologický ústav AV ČR, Praha

2 Struktura Jazykové a kognitivní dovednosti (Pre)gramotnost a školský systém Nerovnosti ve vzdělávání a perifernost Longitudinální panelový výzkum Měřítka (testy) I. vlna - přechod na ZŠ II. vlna konec první třídy I. II. vlna: změna během 1. třídy Závěry doporučení (pro vzdělávací politiku)

3 Význam rané gramotnosti (osvojování si čtení a psaní) proměna paradigmatu výzkumu čtení gramotnost jako součást komplexu jazykových a kognitivních schopností (psycholingvistický přístup) x vizuálně-percepční aktivita gramotnost jako individuálně jazykověkognitivní a kulturně-sociálně ukotvená dovednost soubor pregramotnostní kompetence vliv na úroveň mentální vyspělosti, včasné probuzení intelektu, pozdější dopad na všestranný vývoj

4 Dosavadní výzkum (pre)gramotnosti Výzkum osvojování si jazyka v před-čtenářském a raném gramotnostním období dítěte; v ČR chybí: měření kognitivních a jazykových dovedností (nelze jednoduše hromadným dotazníkovým šetřením) výzkumy mladších dětí (přechod MŠ-ZŠ) (z důvodu finančně a časově náročného sběru dat) pregramotnost longitudinální data, máme pouze průřezová data (crosssectional), např. mezinárodní projekty (PISA, PIRLS/TIMSS) neumožňují zkoumat vývojové procesy výzkum vlivu rodiny na vývoj kognice (výchovné praktiky, pročtenářské klima) Nemáme systematické poznatky s jakými schopnostmi a dovednostmi děti již do školy přicházejí, jak si je osvojují a jak to závisí na sociálním prostředí a typu rezidenční lokality (kvality školy)

5 Pregramotnostní dovednosti (pre-literacy skills) Počáteční gramotnost (emergent literacy): proces rozvoje kognitivních a jazykových předpokladů pro čtení a psaní má dimenzi: i. Kognice oblast fonematického uvědomování (metalingvistické dovednosti) a dlouhodobá paměť ii. Jazyk/ řeč rozsah slovní zásoby (silně kulturně podmíněná sféra znalostí, složka budoucího kulturního kapitálu dítěte) předpoklady pro jednotlivé složky gramotnosti, které tvoří hlavní ukazatele funkční vzdělanosti

6 Pregramotnostní dovednosti při přechodu na základní školu prim hraje raná stimulace v rodině mateřská škola doplňuje rodinnou výchovu cíleně vytváří a podněcuje předpoklady pro jednotlivé složky gramotnosti, přirozené sociální prostředí vrstevníků (RVP PV 2016) vláda stanovila Konkretizované očekávané výstupy na konci MŠ (součástí RVP PV 2012) orientační soubor dovedností a poznatků

7 Nerovnosti ve vzdělávání a jejich prostorové ukotvení Nerovnosti ve vzdělávání dosud zkoumány především jako sociální (kulturní) Otázkou je, jak jsou ukotveny v prostorové organizaci/struktuře dostupnost škol a jejich kvalita (a to i v ČR, kde je/byla tradičně nízká prostorová polarizace školství)

8 Nerovnosti ve vzdělávání a jejich prostorové ukotvení - teorie Efekty lokality lokální struktury příležitostí na vzdělání jedince: Individuální osobnostní charakteristiky obyvatel ovlivňují vzdělanostní strukturu lokality (soutěživost/ aspirace, hodnota vzdělání) Kvalita a frekvence interakcí obyvatel ovlivňuje kognitivní a jazykový vývoj jejich dětí (étos komunity) Ekonomická situace lokality (materiální podmínky rodiny i školy, nabídka pracovních příležitostí s urč. typem vzdělání) (upraveno podle Garner, Raudenbush 1991)

9 Nerovnosti ve vzdělávání: (periferní) venkov vs. město regionální rozdíly v úrovni výsledků mezi žáky ve městě a na venkově závisí na dostupných zdrojích a investicích do vzdělávání: individuálních=rodinných mezzo(lokální)=škola/obec, které jsou odvislé od rozdílů v lokální struktuře příležitostí nižší výkon žáků z rurálních oblastí je ovlivněn vzdělanostními zdroji a investicemi do vzdělávání jak na úrovni rodiny tak školy (Roscigno & Crowley, 2001)

10 Nerovnosti ve vzdělávání: důsledky diferenciace škol v prostoru ve městech: sociální homogenizace žáků hierarchizace škol na venkově: dojezdové vzdálenosti omezená dostupnost mimoškolní nabídky; kvalita pedagogů nerovnoměrné prostorové rozmístění škol: znevýhodňuje určité skupiny obyvatelstva proměňuje vztahy lokálních komunit v krajním případě vede k sociálnímu vyloučení (Kučerová et al. 2011)

11 Longitudinální panelový výzkum vývoje gramotnosti školáků Reprezentativní za veřejné ZŠ v Praze a Středočeském kraji 439 žáků ve 25 školách (87% návratnost) Náhodný stratifikovaný výběr Strata reprezentují odlišné residenční území resp. typ školy.

12 Čtení a psaní longitudinální panelový výzkum čtenářských a pisatelských dovedností žáků na počátku školní docházky 1. třídy ZŠ v Praze a Středočeském kraji (2013) Výběrový soubor: 25 škol 10 škol z Prahy (247 žáků) 15 škol ze Středočeského kraje (192 žáků) Kritéria výběru dětí: bez odkladu školní docházky monolingvní prostředí rodiny, v němž dítě vyrůstá vývoj v pásmu normy (bez diagnostikovaných zrakových, řečových, motorických či behaviorálních poruch)

13 Sběr dat 1. vlna začátek první třídy (září-říjen 2013) měření vypovídá o předškolním věku dítěte 2. vlna konec první třídy (květen-červen 2014) 3. vlna konec 2. třídy (květen-červen 2015) úmrtnost 7 % (4. vlna plánováno na 2018? + Rodiče 2017?) --- testy raných čtenářských dovedností polostrukturované rozhovory s dětmi (kontextuální analýza, dotazník učitel/rodiče)

14 Přehled testů v panelové studií žáků Oblast schopností Test Zadání testu (stručně) Etapa izolace počáteční/ koncové oddělení/identifikace určité hlásky v pseudoslovech (tj. slova bez 1, 2 hlásky významu) FONOLOGICKÉ skládání hlásek skládání izolovaných hlásek do slov 1, 2 SCHOPNOSTI elize hlásek vyslovení pseudoslova s vypuštěním počáteční/ koncové hlásky 2, 3 ZNALOST PÍSMEN (ČESKÉ) ABECEDY KOGNITIVNÍ SCHOPNOSTI SLOVNÍ ZÁSOBA, POROZUMĚNÍ JAZYKU A GRAMATIKY ČTENÁŘSKÉ DOVEDNOSTI transpozice hlásek záměna prvních hlásek ve dvojici pseudoslov 3 rozpoznávání zvuků a názvů písmen, velkých i malých pojmenování určitého písmena abecedy (či jeho zvuku) na kartičce 1, 2 psaní písmen abecedy zápis písmene abecedy dle zvukové instrukce 1, 2 rychlé jmenování obrázků a pojmenovávání ( čtení ) 5 obrázků/ 5 čísel na kartě vždy s 2 x 40 čísel stimuly, měřen čas 1, 2, 3 skládání kostek - neverbální inteligence sestavení modelu z dřevěných kostiček dle předlohy 1 morfologické uvědomování schopnost více či méně zvládat gramatická pravidla bez jejich teoretického osvojení 3 aktivní slovní zásoba vysvětlení významu předloženého slova 3 receptivní slovník (pasivní slovní zásoba) označení obrázku odpovídající zadanému slovu 1, 2, 3 čtení s porozuměním doplňování slov do textu s časovým limitem 7 minut 3 porozumění slyšenému textu poslech (příběhu) a určení odpovídajícího obrázku 1, 2 pravopisný test (diktát) psaní gramaticky různě dlouhých a složitých slov 1, 2, 3 čtení slov (spojování obrázků označení 1 ze 4 napsaných slov dle obrázku a slov) 1, 2 čtení pseudoslov čtení 24 několika slabičných slov bez významu 3 čtení slov za 1 min. čtení nahlas izolovaných slov, seřazených od nejjednodušších po složitější 1,2, 3 čtení pseudoslov za 1 min. čtení nahlas uměle vytvořených slov, které nemají význam 2, 3

15 Použitá měřítka v aktuální analýze Fonematické uvědomování: Izolace hlásek počátečního a koncového fonému (32 jednoslabičných pseudoslov, úkol slovo zopakovat a vyčlenit první/ poslední zvuk) IRT škála (hodnoty přeškálovány 0-100) Kognitivní schopnost vizuálně sériové pojmenování (RAN rapid automatised naming ): kapacita vybavovat si fonologické informace uložené v dlouhodobé paměti série s obrázky a čísly Hl. komponenta (PCF, hodnoty přeškálovány 0-100) (oba testy mají české verze podle Seidlová Málková, Caravolas 2013 lokálně standardizované diagnostické nástroje)

16 Pasivní slovní zásoba (receptivní slovník): podklady z amerického neverbálního testu pro měření řečového vývoje, na cca 32 kartách vždy se 4 obrázky dítě ukazuje správný význam IRT škála (0-100)

17 Výzkumné otázky Existují rozdíly v jazykových a kognitivních dovednostech dětí, které přicházejí do první třídy ZŠ? Čím jsou rozdíly způsobené? vzdělání rodičů typ rezidenční lokality (periferní/ neperiferní venkov a město) navštěvování mateřské školy Změnily se pregramotnostní dovednosti v průběhu 1. školního roku? Promítá se do této změny vzdělání rodičů a předchozí navštěvování MŠ? A daří se školám z různých residenčních prostředí (venkovské / městské školy) tyto rozdíly stírat?

18 Lokality školy/obce Vnitřní periferie Praha a suburbie (13) periferní venkov (3), neperiferní venkov (5), okresní města (>16 tis.; 4 ZŠ)

19 I. vlna - přechod na ZŠ (průřezová data OLS cluster školy)

20 I. II. vlna: změna během 1. třídy

21 Na počátku a na konci 1. třídy podle typu školy

22 I. II. vlna: změna během 1. třídy (panelová data random effects modely)

23 Shrnutí 1 děti přicházejí do školy odlišně připraveny, rozdíly jsou spíše malé (Rsq VOC 12 %, IH 7 %, RAN 2 %); u RAN na hranici statistické významnosti; větší rozdíly ve slovní zásobě (VOC), která je nejsilněji kulturně ukotvena nejsilnější vliv má rezidenční oblast, nejnižší výkony v testech jsou v periferním venkově (neperiferní venkov je stejný jako Praha/ město) nejhůře jsou připraveny děti z rodin s nižším vzděláním (ZŠ/VYU) MŠ má zřejmě pozitivní vliv na jazykově-kognitivní dovednosti (ne RAN)

24 Shrnutí 2 Výkon ve všech oblastech gramotnosti na konci 1. třídy vzrostl, zmenšil se i rozptyl mezi žáky, ale ač rozdíly dle původu byly výrazně sníženy, přetrvávají u vzdělání rodičů a periferního venkova Efekty kulturně-jazykového náskoku jsou zřejmě dlouhodobější a projeví se až později (viz výsledky ve 4. třídě PIRLS a 9. tř. PISA) (neboť v první třídě se musí zkrátka všichni žáci naučit dovednosti vedoucí k základům čtení)

25 Závěry - doporučení konkrétní požadavky na úroveň předpokladů i ranou gramotnost, existují pouze orientační pro MŠ a až na konci 3. třídy otázka spádovosti ZŠ! (zákon č. 561/2004 Sb.) chybí metodika a konkrétní programy raného školního vzdělávání: hra se zvuky a písmeny; procvičování paměti a řeči; porozumění, procvičování a převypravování příběhů či zážitků výzkum účinnosti škol na výsledky žáků (co nám říkají výroční zprávy škol?) (účinnost školní výuky určují ne průměry ale směrnice regr. přímek )

26 Diskuze: limity zjištění Limity: (zatím) neumíme odpovědět na otázku vývoje vlivu rodiny a školy a především jejich vzájemného spolupůsobení (interakce) pouze Praha a Středočeský kraj (malé zastoupení periferního venkova) panelová data zatím jen za 2 časové body (REM, RSZ, GEE); chce to 3 vlny a spíše LDV, růstové křivky

27 Diskuze: vzdělávací strategie v ČR? Decentralizace školství (reforma školství v r. 2004) struktura a kvalita škol nezamýšlené důsledky (homogenizace žáků, kvalita výuky, hierarchie škol, nerovnoměrná prostorová organizace) Základním pilířem současné vzdělávací strategie v ČR je priorita v oblasti rovných příležitostí ke vzdělávání: od počátku vzdělávání by dítěti měla vzdělávací soustava umožnit maximálně rozvinout vlastní potenciál a také zajistit dobrou dostupnost i prostupnost škol pro žáky ze všech společenských skupin (Dlouhodobý záměr ČR, 2015): proto zaveden povinný rok pro předškoláky od šk. r a spádovost MŠ potřeba aplikovaného výzkumu dopadů těchto politik

28 Děkujeme za pozornost.