Průzkum potřeb sluchově postižených osob na území Pardubického kraje

Transkript

1 Průzkum potřeb sluchově postižených osob na území Pardubického kraje pro Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Pardubického kraje Univerzita Pardubice; 2009 Jan Mandys

2 PODĚKOVÁNÍ Za připomínky při tvorbě a vyhodnocování dotazníků a za zprostředkování dotazníků respondentům děkujeme: Jana Alinčová; občanské sdružení Tichý svět Mgr. Michaela Hnátková; Pardubice Bc. Zuzana Horáčková; Krajský úřad Pardubického kraje Vladimír Král; Ústí nad Orlicí, Český klub nedoslýchavých HELP Antonín Peša; Svitavy, Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR Dana Stoklasová; Pardubice, vedoucí Pracovní skupiny zdravotně postižených Eva Vašková; Hlinsko, tlumočnice

3 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ VÝCHODISKA Klasifikace sluchových vad Komunikace osob se sluchovým postižením Počty osob se sluchovým postižením Odhady počtů osob sluchově postižených v Pardubickém kraji PRŮZKUM OSOB SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM Charakteristika Pardubického kraje Cíle průzkumu Metodika získávání údajů NUMERICKÉ VÝSLEDKY PRŮZKUMU A INTERPRETACE DAT Základní demografická data Sluchové postižení, komunikační techniky, dostupnost a získávání informací Využívání veřejných služeb, tlumočník a problémy při zajištění rychlé zdravotnické pomoci Zaměstnanost a vzdělávání osob se sluchovým postižením ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY A OSTATNÍCH ZDROJŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH - PŘÍLOHY

4 ÚVOD Komunikace je základním předpokladem pro vytváření mezilidských vztahů i vztahů k okolnímu světu a k sobě samému. Jakákoliv zdravotní omezení sluchu vedou k nejrůznějším komplikacím v soukromém i pracovním životě. Univerzita Pardubice, na základě poptávky Krajského úřadu Pardubického kraje realizovala průzkum mezi osobami se sluchovým postižením. Dotazníkové šetření navazuje na cíle a opatření, které vzešly při sestavování Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Pardubického kraje pro roky 2008 až Konkrétně se jedná o cíl číslo 2 Zjištění potřeb občanů se sluchovým postižením na území Pardubického kraje. Podrobnosti v příloze číslo 1. Realizovaná průzkumná sonda přináší základní informace o osobách se sluchovým postižením v Pardubickém kraji. Měla by sloužit jako vstupní materiál pro další zjišťování specifických potřeb cílové skupiny. Na jejím vzniku se podíleli jak zástupci Krajského úřadu Pardubického kraje, tak externí odborníci na problematiku osob se sluchovým postižením. Úkolem sociální politiky je pružně reagovat na potřeby občanů, kterým je tato politika určena. Mezi základní cíle regionálního managementu patří rozvoj regionu a růst kvality života jeho občanů. Celé dotazníkové šetření poukázalo na řadu dilemat pro faktické zjišťování potřeb cílové skupiny. Ukazuje se, že osoby se sluchovým postižením jsou stále ještě empiricky méně popsanou skupinou, než je tomu u jiných skupin, které jsou předmětem plánování sociálních, případně souvisejících služeb, a je tedy nutné jejich problémům věnovat zvláštní pozornost. 4

5 Teoretická východiska 1. TEORETICKÁ VÝCHODISKA Řeč vyjádřenou jazykem (systém symbolů a znaků) můžeme považovat za primární nástroj lidské komunikace. Prostřednictvím řeči reprodukujme své myšlenky i ostatním účastníkům komunikace. Jakékoliv postižení sluchu pak přestavuje závažnou komunikační bariéru, která se promítá do všech složek lidského života a má podstatný vliv na rozvoj osobnosti jedince a na jeho uplatnění v životě. Osoby se sluchovým postižením mají stejné komunikační potřeby jako osoby slyšící. Mnohem častěji než lidé slyšící však narážejí na nedorozumění či neochotu druhé strany uzpůsobovat komunikační kanály potřebám protistrany. Na rozdíl od zrakového zdravotního postižení, není to sluchové tolik viditelné. Sluchem rozumíme schopnost vnímat zvuky prostřednictvím sluchového analyzátoru ucha. Mozek tyto zvuky zpracovává díky sluchovému nervu, který je vede z ucha. Ucho můžeme rozdělit na čtyři části zevní ucho, střední ucho, vnitřní ucho a nervové dráhy (Šlapák, I.; 1994). Obr. č. 1 Řez sluchovým ústrojím (Šlapák, I.; 1994) 5

6 Teoretická východiska Sluchové postižení označujeme také jako sluchová vada nebo též vada sluchu. Osoby mající sluchovou vadu, sluchové postižení pak nazýváme osobami se sluchovým postižením. Podle Horákové, R. (2006) v sobě pojem sluchové postižení zahrnuje různorodou skupinu osob lišící se druhem a stupněm sluchového postižení. Definuje tři základní kategorie: osoby neslyšící, osoby nedoslýchavé, osoby ohluchlé. Ohluchlost znamená podle Bulové, A. (1998) stav, kdy dochází ke ztrátě sluchu v průběhu života. Pokud dojde k ohluchnutí po ukončení základního vývoje řeči (po sedmém roce života), řeč se již neztrácí, zůstává zachována, ale vyžaduje soustavnou péči. Sluchové postižení je u obyvatelstva jedno z nejrozšířenějších somaticko funkčních postižení (Leonhardt A.; 2001) Klasifikace sluchových vad Mezilidská komunikace vyžaduje informace přijímat, zpracovávat, uchovávat a vytvářet. Sluch člověka upozorňuje na mnohá nebezpečí. Nedostatek akustických podnětů z okolí a nedostatek komunikačním možností nelze plně kompenzovat zrakem. Osoba s poruchou sluchu je svým postižením omezena ve sféře poznávací, komunikační, sociální, osobnostní i vztahové (Pulda, M.; 1992). Osoby s tímto smyslovým postižením tvoří nejednotnou skupinu. Variabilitu lidí s poruchami sluchu určuje zejména hloubka poruchy, období, kdy k postižení došlo, strukturu osobnosti a také prostředí, v němž žijí. Nejčastěji se rozčleňují poruchy sluchu do skupin podle těchto hledisek: stupeň poruchy sluchu období vzniku postižení 6

7 Teoretická východiska Klasifikace poruch sluchu podle stupně: World Hospital Organisation (WHO) stanovila škálu poruch sluchu podle ztráty sluchu v decibelech (db). K této škále se kriticky staví Csonka, Š. (1999). Podle něj tato škála nezohledňuje individuální předpoklady pro osvojení jazykových kompetencí a kognitivního rozvoje. Audio-vyšetření nám přesně spočítá rozsah ztráty a poradí o kolik zesílit zvuk, ale již nepopíše, schopnost člověka vnímat a rozeznávat řeč. Škála tedy postihuje jen sluchovou citlivost. Velikost ztráty sluchu Kategorie ztráty sluchu 0-25 db Normální sluch db Lehká nedoslýchavost (může být již od 20 db) db Střední nedoslýchavost db Středně těžké poškození sluchu db Těžké poškození sluchu Více než 90 db, Velmi závažné poškození sluchu V audiogramu nejsou žádné body nad 1 Neslyšící khz Tab. č. 1: Klasifikace poruch sluchu podle WHO Podle stupně člení poruchy sluchu i Potměšil, M. (2003). V této klasifikaci jsou uvedeny čtyři skupiny sluchových postižení: 1. Nedoslýchavost: Jedná se o částečnou ztrátu sluchu, která je buď vrozená, nebo získaná. Při nedoslýchavosti může dojít k opožděnému vývoji mluvené řeči. Nedoslýchavost je dále rozčleněna: lehká nedoslýchavost: Tato částečná ztráta sluchu nezpůsobuje žádné nápadnější obtíže při komunikaci postiženého. Určitá omezení mohou nastat v situaci, kdy se komunikace odehrává v hlučném prostředí nebo šeptanou formou. 7

8 Teoretická východiska střední nedoslýchavost: Do vzdálenosti tří metrů osoba s touto poruchou sluchu slyší mluvenou řeč a rozumí jí. I zde ale platí, že nevhodné okolní akustické podmínky mohou v komunikaci způsobovat obtíže. těžká nedoslýchavost: Tento stupeň poruchy sluchu umožňuje slyšet mluvenou řeč pouze na vzdálenost jeden metr od sluchového orgánu. V běžné komunikaci je tato vzdálenost ale značně neefektivní. velmi těžká nedoslýchavost: V těsné blízkosti sluchového orgánu vnímá postižený mluvenou řeč. Řeč, kterou vnímá osoba s velmi těžkou nedoslýchavostí, má zdeformovanou podobu a nemusí tedy dojít k přesnému porozumění. 2. Zbytky sluchu: U osob se zbytky sluchu se jedná o neúplnou ztrátu sluchu ať už vrozenou nebo získanou, která bývá spojena s narušenou komunikační schopností. 3. Ohluchlost: Do skupiny ohluchlých osob řadíme ty, jejichž ztráta sluchu vznikla v období rozvoje řeči nebo v období, kdy řečové schopnosti byly již plně rozvinuty. Při tomto typu ztráty sluchu se řeč nevytratí úplně, ale její prozodické faktory se mění a slovní i pojmová zásoba se nerozšiřuje běžným tempem. 4. Hluchota: Hluchota bývá definována jako vrozená nebo časně po narození získaná ztráta sluchu. Váže se k ní narušená komunikační schopnost, vývojová nemluvnost. Hluchotu dělí Potměšil, M. (2003) do dvou stupňů: praktická hluchota: malé zbytky sluchu, úplná hluchota: naprostá ztráta sluchu. 8

9 Teoretická východiska Etiologie a diagnostika sluchových vad Až v 60 % případů je etiologie sluchového postižení neznámá. Přesto můžeme obecně příčiny vzniku sluchového postižení rozdělit na prenatální, perinatální a postnatální, tedy podle období, kdy ke vzniku postižení došlo. Jako další samostatný faktor, který má vliv na vznik sluchového postižení, je uváděna dědičnost (Langer, J.; Souralová, E.; 2003): 1. Prenatální příčiny vzniku sluchového postižení: Rizikem pro vznik určitých postižení v tomto vývojovém údobí a také pro vznik sluchové vady je věk matky (příliš nízký i příliš vysoký) a také zvýšený počet přerušených těhotenství v dřívější době (Lejska, M. ; 2003). 2. Perinatální příčiny vzniku sluchového postižení: jedná se o postižení sluchu, která vznikla těsně před porodem, v průběhu porodu nebo v krátkém čase po porodu. Nejčastěji se rizikovými stávají obtížné porody, protahované a značně komplikované porody (Krejčířová, O.; 2002). 3. Postnatální příčiny vzniku sluchového postižení: jedná se negativní vlivy, se kterými se dítě setká v dalším vývoji po porodu, jako např. infekční nebo virové choroby, úrazy mozku, poranění vnitřního ucha, hlukové zatížení (Krejčířová, O.; 2002) Komunikace osob se sluchovým postižením Systém orální komunikace Orální metody reprezentují široké spektrum metod didaktické komunikace, jejichž cílem je osvojení si mluvené, hláskové řeči a didaktického obsahu vzdělávacího programu. Tyto metody se uskutečňují ve formě čisté metody, exaktně založené na systematické výstavbě jazyka, nebo ve formě metod volnějších, založených na hovorových heuristických metodách osvojování jazyka s podporou tzv. vizuálně-motorických komunikačních systémů (Krahulcová, B.; 2002). 9

10 Teoretická východiska Znaková řeč Znakovou řečí se rozumí český znakový jazyk a znakovaná čeština. V České republice je přibližně uživatelů znakové řeči (Hrubý, J.; 1999). Znakový jazyk Neslyšící v různých zemích mají své vlastní znakové jazyky. Tyto znakové jazyky jsou plnohodnotné jazyky se všemi charakteristikami, které jsou pro každý jazyk podstatné. Znakové jazyky mají svůj vlastní slovník znaků, které jsou ustálené, i když se v různých oblastech téhož státu mohou lišit (Hrubý, J.; 1999). Woodward, J. (1998) uvádí, že znakové jazyky se stejně jako mluvené jazyky liší ve slovní zásobě, fonologii a gramatice. Tyto odlišnosti mohou mimo jiné záviset na regionu, společenské třídě, etniku, pohlaví a věku uživatele. Znakové jazyky jsou tvořeny systémem dohodnutých znaků (Krahulcová, B.; 2002). Český znakový jazyk Český znakový jazyk je základním dorozumívacím jazykem neslyšících v České republice. Je to přirozený a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu. Český znakový jazyk má základní atributy jazyka, tj. znakovost, systémovost, dvojí členění, produktivnost, svébytnost a historický rozměr, a je ustálen po stránce lexikální i gramatické (Hrubý, J.; 1999). Znakovaná čeština Znakovaná čeština je v Zákoně č 155/199 Sb. o znakové řeči definována jako umělý jazykový systém, který usnadňuje dorozumívání mezi slyšícími a neslyšícími. Využívá gramatické prostředky češtiny, která je současně hlasitě nebo bezhlasně artikulována. Spolu s jednotlivými českými slovy jsou pohybem a postavením rukou ukazovány odpovídající znaky českého znakového jazyka. Znakovaná čeština neboli znakovaný český jazyk tedy není jazykem, pouze uměle vytvořeným pomocným systémem. 10

11 Teoretická východiska Odezírání Odezírání řeči je vnímání mluvené řeči zrakem a chápání jejího obsahu podle pohybů mluvidel, mimiky tváře, gestikulace rukou a celého těla a pohybů očí. Odezírání sluch nenahrazuje. Janotová, M. (1996) popisuje tři druhy odezírání u dětí: primární: Dítě si na základě častého opakování spojuje pojem s faciálním obrazem osoby, ne s artikulovaným slovem. Důležitý je časný výcvik zraku a soustředění pozornosti. lexikální: Dítě, které začíná mluvit či již mluví, spojuje faciální obraz s konkrétním jevem. Integrální: dítě zrakem vnímá komplexně projev osoby, která mluví, a v případě, že pochopí obsah, si dokáže doplňovat to, co se mu nepodařilo odezřít Počty osob se sluchovým postižením Počty osob se sluchovým postižením, lze pouze odhadovat. Jedním ze zdrojů informací je Analýza sociálně ekonomické situace osob se zdravotním postižením z roku Uvedené údaje vycházejí i ze série šetření provedených v letech , jejichž výstupem bylo mapování počtu obyvatel České republiky se zdravotním postižením, včetně četnosti jednotlivých nemocí a zdravotních postižení. Typ postižení zrakově postižení z toho těžce sluchově postižení Počet obyvatel k : Počet obyvatel k : z toho neslyšící poruchy řeči osoby s mentálním postižením vady pohybového ústrojí z toho vozíčkáři

12 Teoretická východiska diabetici duševně nemocní epileptici psoriatici Celkem Tab. č. 2 Orientační počet zdravotně postižených v letech 1997 a 2003 z celkového počtu obyvatel ČR (cit. Bulová, A. (1998) se zmiňuje o mnohem vyšším čísle. Uvádí, že v České republice žije přibližně sluchově postižených osob. Většinu z nich tvoří osoby nedoslýchavé, u nichž došlo ke zhoršení sluchu z důvodu vysokého věku. Hrubý, J. (1999) hovoří v České republice o osobách s praktickou hluchotou a přibližně osobách s úplnou hluchotou. Ze zhruba 0,5 milionu sluchově postižených osob je přibližně sluchově postižených osob, které se s vadou sluchu narodily nebo, jejichž vada vznikla v dětství. Již výše bylo řečeno, že Hrubý, J. (1999) uvádí uživatelů znakové řeči Odhady počtů osob sluchově postižených v Pardubickém kraji V roce 2006 byla realizována studie sektoru nestátních neziskových organizací. Z ní vyplývá, že v kraji tou dobou bylo přibližně 5000 osob se sluchovým postižením a z toho 739 neslyšících (Borovička, K. a kol; 2006) Počet osob s postižením % z obyvatel % z postižených Obyvatel kraje: osob Vady pohybového ústrojí ,86 16,78 Z toho vozíčkáři ,33 Zrakově postižení ,57 3,34 Z toho těžce zrakově p ,16 Sluchově postižení ,95 5,58 Z toho neslyšící 739 0,14 12

13 Teoretická východiska Mentálně postižení ,86 16,78 Diabetici ,05 29,64 Duševně nemocní ,95 5,58 Epileptici ,33 7,81 Psoriatici ,9 11,15 Poruchy řeči ,57 3,34 Suma , Tab. č. 3 Odhad počtu osob s různým zdravotním postižením v Pardubickém kraji (cit. Jelikož neexistují žádné oficiální statistiky o osobách se sluchovým postižením, pokusili jsme se sumarizovat informace od externích spolupracovníků, kteří se podíleli na sběru dat. Všichni oslovení se shodují, že v Pardubickém kraji existují funkční tři až čtyři kluby pro osoby se sluchovým postižením. Kluby jsou v Pardubicích, v Chrudimi, ve Svitavách a České Třebové. Míra jejich funkčnosti není známá, neboť zpracovatel spolupracoval jenom s několika osobami orientující se v dané problematice. Potřeby nedoslýchavých jsou částečně pokryty také na Ústecko- Orlicku. Samotní odborníci tedy nemají přesný přehled o počtu klubových aktivit. Někteří neslyšící jezdí za službami do Hradce Králové či do Prahy. Spolupracovníci se domnívají, že by bylo potřeba zvýšit počet klubů i do ostatních měst (zejm. Hlinsko v Čechách). Co se týče počtu osob se sluchovým postižením, nedospěli odborníci k žádnému konkrétnímu počtu. Z jejich odhadů je však zřejmé, jak je třeba pohlížet na osoby se sluchovým postižením jako na nehomogenní skupinu, která je rozdílná ve dvou směrech: Odhady hovoří o počtu 200 až 600 osob se sluchovým postižením. 60 osob využívá na Svitavsku a Českotřebovsku služeb tlumočníka, ale zároveň odhad upozorňuje na to, že existují osoby, které komunikují pomocí orální 13

14 Teoretická východiska metody nebo využívají naslouchadla a u těch evidence v daných dvou lokalitách neexistuje. Jeden odhad hovoří o počtu 50 až 60 tisíc osob se sluchovým postižením. Tento odhad vychází ze statistik a z demografického faktu, jakým je stárnutí obyvatel (s nárůstem věku se sluch zhoršuje). Z těchto kvalifikovaných odhadů se můžeme domnívat, že před námi stojí sluchově postižené osoby s různými potřebami. Jedná se o stárnoucí osoby, které jsou často nedoslýchavé (přirozený jev stárnutí) a dále o osoby s jiným závažným postižením sluchu a rozdílného věku. Sociální politika by měla mít tento fakt na paměti a při tvorbě nástrojů s ním aktivně a účelově pracovat. 14

15 Průzkum osob se sluchovým postižením 2. PRŮZKUM POTŘEB MEZI OSOBAMI SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM 2. 1 Charakteristika Pardubického kraje Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech. Polohu kraje dále určují sousedící kraje Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Spolu s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří oblast soudržnosti Severovýchod (tzv. NUTS 2). Svou rozlohou km2 (5,7 % rozlohy ČR) je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje připadá 60,4 % na zemědělskou půdu, přitom orná půda tvoří 44,2 %. Lesní pozemky pokrývají 29,5 % rozlohy kraje (Český statistický úřad; 2009). Obr. č. 2 Geografická mapa Pardubického kraje (cit D7/$File/ m01.jpg) 15

16 Průzkum osob se sluchovým postižením Pardubický kraj složený ze čtyř okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí měl k celkem 451 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km2 a průměrným středním počtem obyvatel (10. pořadí mezi 14 kraji ČR). Na principu partnerství obcí je založeno postupné formování mikroregionů na území Pardubického kraje jedna z jeho silných stránek, která by měla přispět k jeho celkovému rozvoji. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 14,0 % obyvatelstva kraje, což je o 2/3 větší podíl, než je průměr ČR. Postupně narůstá podíl obyvatel v obcích od 500 do obyvatel, nyní 24,0 % o 1/3 nad průměrem ČR. V obcích od do obyvatel je podíl obyvatel v kraji 20,0 % o 1,6 % pod průměrem ČR. Podíl obyvatel v obcích nad obyvatel činí 42 %, což je cca o 1/5 méně než průměrná hodnota ČR. Krajskou metropoli Pardubice obývá 17,5 % obyvatel kraje (Český statistický úřad; 2009) Celkem

17 Průzkum osob se sluchovým postižením a více Průměrný věk 39,8 40,0 40,2 Index stáří 95,1 98,1 100,6 MUŽI Celkem v tom ve věku: a více Průměrný věk 38,2 38,5 38,6 Index stáří 72,7 75,3 77,8 ŽENY Celkem v tom ve věku: a více Průměrný věk 41,3 41,5 41,7 Index stáří 119,2 122,6 125,0 Tab. č. 4 Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku (stav k ) (cit. K v kraji žilo obyvatel, což představuje 4,9 % celkového počtu obyvatel ČR. V porovnání s rokem 2006 se jedná o nárůst počtu obyvatel kraje o 0,7 %. Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva lze v roce 2007 proti roku předchozímu sledovat pokračující pokles počtu obyvatel ve skupině obyvatel mladších 15 let oproti roku 2006 o 0,9 %, naopak růst byl zaznamenán ve skupině 65letých a starších (o 1,6 %). Index stáří (poměr počtu obyvatel 65letých a starších k obyvatelstvu mladšímu 15 let) přitom dosahoval v roce 2007 hodnoty 100,6 (98,1 v roce 2006). 17

18 Průzkum osob se sluchovým postižením Zatímco u žen dosáhl v roce 2007 index stáří hodnoty 125,0, u mužů to bylo pouhých 77,8. Tento rozdíl je způsobený zejména nižším průměrným věkem při úmrtí u mužů, ale i vyšším podílem narozených chlapců (Český statistický úřad; 2009). Míra registrované nezaměstnanosti ke konci roku 2007 činila v kraji 5,43 % (6. místo mezi kraji ČR) a byla o 1,48 procentního bodu nižší než v roce Nejvyšší nezaměstnanost v kraji je přitom v okresech Svitavy (8,36 %). Počet registrovaných nezaměstnaných osob představuje 4,3 % nezaměstnaných ČR. Podíl osob ve věku do 34 let na počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání v kraji představuje 37,9 %. Zhruba polovinu (53,6 %) z počtu nezaměstnaných tvoří ženy; podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných činí 23,2 %. Z hlediska vzdělání bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání vyučených (43,1 %) a osob se základním vzděláním (28,0 %). Na jedno volné pracovní místo připadalo v kraji 1,6 zájemců o práci (o 39,1 % méně než v roce 2006), u pracovních pozic pro osoby se zdravotním postižením připadalo na jedno volné pracovní místo 9,4 uchazečů o zaměstnání (Český statistický úřad; 2009). V kraji se koncentruje průmysl, ale i komerční a veřejné služby. Průmyslová výroba má pestrou strukturu. Nejsilnější je všeobecné strojírenství, dále pak průmysl textilní, oděvní, kožedělný, nejvyšší podíl na celostátní produkci má průmysl chemický. Významný je ale i zemědělský sektor. Vždyť z celkové rozlohy kraje zaujímá zemědělská půda 60,75 %, lesy 29 % a vodní plochy 1,35 %. Ekonomickou prosperitu výrazně ovlivňuje to, že region protíná evropský železniční koridor. Využít lze i vodní a leteckou dopravu. Proto v poslední době zaznamenává kraj významný zájem zahraničních investorů, kteří využívají nabídek připravených průmyslových zón (Pardubický kraj; 2009). 18

19 Průzkum osob se sluchovým postižením 2. 2 Cíle průzkumu Cílem průzkumu mezi osobami se sluchovým postižením bylo zajištění prvotních vstupních dat o této skupině osob. Průzkum slouží jako podkladový materiál při střednědobém plánování sociálních služeb na úrovni krajského úřadu. Primárním cílem šetření bylo především zjistit: charakteristika sluchového postižení, komunikační způsob, komunikační bariéry v běžném životě, využívání veřejných služeb a tlumočníka, zaměstnanost osob se sluchovým postižením, využívání sociálních služeb, základní údaje o osobách se sluchovým postižením. Záměrem šetření bylo předložení základní orientační mapy v problematice osob se sluchovým postižením na území Pardubického kraje. Cílem průzkumu byla deskripce (ucelený přehled) aktuální životní situace osob se sluchovým postižením a zejména vytvoření vstupního materiálu do budoucích diskuzí nad touto problematikou. Průzkum vychází ze zakázky Krajského úřadu Pardubického kraje a byl realizován za přispění tazatelů, kteří mají k cílové skupině blízko Metodika získávání údajů Pro realizaci výzkumného průzkumu byla zvolena forma dotazníkového šetření. Dotazník (exemplář je součástí přílohy) sestával celkem z 21 otázek. Vedle uzavřených, pevně stanovených variant odpovědí, měli respondenti možnost využít variantu polootevřené a ve dvou případech otevřené odpovědi. Forma polootevřených odpovědí respektuje potřebu respondenta konkretizovat a upřesnit odpověď na položenou otázku. Bylo také použito škálovacích (postojových) otázek. Získané výsledky jsou vyjádřeny pomocí absolutních a relativních četností ve formě tabulek a grafů. Škálovací otázky byly hodnoceny dle vzorce: 19

20 Průzkum osob se sluchovým postižením a X X = ( 1 * X 1 ) + ( 2 * X 2) + ( 3* X 3) + ( 4* X 4) + ( 5* X 5) N ( 1 * X 1 ) + ( 2* X 2) + ( 3* X 3) =, kde N N = počet všech respondentů X 1 = počet osob, kteří odpověděli danou variantou X 2 Dotazníková technika byla vyhodnocena jako nejvhodnější při společném setkání expertní skupiny v říjnu Dotazník byl konzultován jak se zástupci krajského úřadu, tak se zástupci odborníků (tazatelů). Dotazník byl ověřen a opraven na základě předvýzkumu. Zásadním problémem konstrukce dotazníku bylo skloubení požadavků zadavatele (široká oblast zjišťování) a možností cílové skupiny odpovídat (jednoduché a krátké dotazovaní). Z těchto důvodů byla využita spolupráce s tazateli, kteří tuto obavu potvrdili. Pro příští zkoumání se doporučujeme zúžit oblast zájmu zjišťovaných informací a spíše volit techniku strukturovaného rozhovoru, což však bude mít za následek zvýšení náročnosti šetření. Soubor respondentů byl shromážděn nahodilým výběrem. Prostřednictvím pěti tazatelů, kteří jsou napojeni na cílovou skupinu, byly dotazníky distribuovány do celého kraje. Klíčové oblasti byly Pardubice, Svitavy, Hlinsko v Čechách, Ústí nad Orlicí a Chrudim. Tazatelé využívali k distribuci dotazníků klubová setkání a přirozené sítě osobních kontaktů. Sběr dat proběhl v měsíci únoru až březnu roku Současně s dotazníkem obdrželi respondenti informační dopis se žádostí o participaci na dotazníkovém šetření. I přesto u některých respondentů vznikla obava, že výsledky výzkumu budou sloužit k omezení sociálních výhod cílové skupiny. 20

21 Průzkum osob se sluchovým postižením Snahou šetření bylo oslovit co možná nejširší spektrum osob se sluchovým postižením. Zadavatel požadoval počet 100 respondentů. Během sběru se podařilo zajistit 118 řádně vyplněných dotazníků. Pokud respondent odmítl odpovídat, bylo to z důvodu obavy ze ztráty sociálních výhod, nebo se jim nelíbily položené otázky, či jim přišel dotazník příliš dlouhý a náročný. Tím, že se jedná o velmi rozdrobenou skupinu a dotazování bylo realizováno v zimním období (některá klubová setkání se z toho důvodu neuskutečnila), bylo obtížné respondenty zajistit. Jelikož se jedná o malý výzkumný soubor, přičemž ale je zajištěn representativní vzorek, nebyla data nijak tříděna do dalších souborů. Jakékoliv další třídění by mělo za následek zkreslení dat. Jako nejvhodnější se jeví popisovat a interpretovat data jako celek s přihlédnutím k detailnějšímu komentování klíčových oblastí. 21

22 Numerické výsledky průzkumu a interpretace dat 3. NUMERICKÉ VÝSLEDKY PRŮZKUMU A INTERPRETACE DAT 3. 1 Základní demografická data Z celkového počtu 118 respondentů bylo 50 % mužů a 50 % žen. Tento fakt je dán nahodilostí výběru, nikoliv přesnou statistikou či reprezentativností vzorku osob se sluchovým postižením. Nejvíce respondentů (29 %) spadá do věkové kategorie 66 a více let. Shodně (27 %) respondentů je ve věku 36 až 50 let a ve věku 51 až 65 let. Do 20 let věku nebyl mezi zkoumanými osobami žádný respondent. 56 % všech respondentů je tedy starších 50ti let Věková struktura respondentů (v %) Do 20 let let let let 66 a více let Graf č. 1: Věková struktura respondentů 22

23 Numerické výsledky průzkumu a interpretace dat Pro dokreslení reálného stavu stárnutí populace uvádíme očekávaný vývoj počtu obyvatelstva dle Českého statistického úřadu. Graf č. 2: Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle hlavních věkových skupin do roku 2050 Zdroj Český statistický úřad 69 % všech respondentů žije ve městě. Tento fakt je dán jednak tím, že sběr dat probíhal v lokalitách měst Pardubice, Hlinsko v Čechách, Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí, ale také je to dáno zejména tím, že lidé z měst mají snadněji dostupné nejen klubové aktivity osob se sluchovým postižením, ale jsou jim také dostupnější běžné služby. Zachycení osob se sluchovým postižením ve městě je jednoznačně snadnější než na venkově. Městské obyvatelstvo využívá běžných dostupných zdrojů (úřady, kultura apod.) častěji než obyvatelstvo venkovské. Počet obyvatel České republiky dle typu urbanizace k je uveden v příloze č. 5. Nejpočetnější skupinou respondentů (47 %) jsou vdané ženy a ženatí muži. Druhou nejpočetnější skupinou jsou vdovy a vdovci (21 %). Toto zjištění je dáno vysokým počtem respondentů, kteří jsou starší 66 ti let. V této kategorii jsou více zastoupeny ženy, což je plně v souladu s republikovým průměrem. 13 % respondentů je rozvedených a 19 % respondentů je svobodných. Pro porovnání je možno využít 23

24 Numerické výsledky průzkumu a interpretace dat přílohu číslo 6, kde je uvedena věková struktura Obyvatel české republiky dle pohlaví, věku a rodinného stavu. Z hlediska vzdělání jsou mezi respondenty nejméně zastoupeni osoby s vyšším odborným vzděláním 2 % (odpovídá věkové struktuře zkoumaného vzorku), dále pak osoby s vysokoškolským vzděláním (7 %). Nejvíce osob (40 %) má základní vzdělání. Následují osoby se středoškolským vzděláním s vyučením (39 %) a středoškolským vzděláním s maturitou (13 %). Kategorie nejvyššího dosaženého vzdělání respondentů (v %) ZŠ SŠ (vyučení) SŠ (maturita) VOŠ VŠ Graf č. 3: Kategorie nejvyššího dosaženého vzdělání respondentů Pro srovnání uvádíme vzdělanostní strukturu obyvatel Pardubického kraje: v tis. osob Obyvatelstvo ve věku 15 a více let celkem 427,2 429,6 433,4 Vzdělání základní a bez vzdělání 82,2 83,4 81,4 střední bez maturity 174,9 180,4 181,6 střední s maturitou 130,9 126,5 134,4 vysokoškolské 39,2 39,2 35,9 24

25 Numerické výsledky průzkumu a interpretace dat Muži 207,1 208,6 210,8 základní a bez vzdělání 27,7 28,5 27,8 střední bez maturity 100,7 103,7 101,8 střední s maturitou 56,3 55,2 61,5 vysokoškolské 22,3 21,2 19,6 Ženy 220,1 221,0 222,6 základní a bez vzdělání 54,5 54,9 53,6 střední bez maturity 74,2 76,7 79,8 střední s maturitou 74,6 71,4 72,9 vysokoškolské 16,9 18,0 16,3 Tab. č. 5 Vzdělanostní populace Pardubického kraje (stav k ) (cit. V příloze číslo 7 je uvedena vzdělanostní struktura obyvatel České republiky (porovnání Pardubického kraje s Krajem Vysočina a Královehradeckým krajem). 38 % respondentů má dvě děti. Žádné dítě nemá 25 %, tři a více dětí má 19 % a jedno dítě má 18 % respondentů. Dotazníkový průzkum vzhledem ke svým cílům zjišťoval, zda děti respondentů mají nějaká sluchová postižení. Data jsou popisována níže Sluchové postižení, komunikační techniky, dostupnost a získávání informací Z hlediska sluchového postižení bylo ve výzkumném souboru zastoupeno nejvíce (47 %) nedoslýchavých osob. 35 % bylo neslyšících respondentů a 11% respondentů bylo ohluchlých. V několika případech dochází u respondentů ke kombinaci sluchových vad (tedy konkrétně u šesti osob). Mezi tyto kombinované či jiné sluchové vady respondentů patří: ušní šelest, porucha rovnováhy, závratě, slabozrakost, zbytky sluchu, tinitus a hluchoslepost. 25

26 Numerické výsledky průzkumu a interpretace dat Druh sluchového postižení respondentů (v %) Neslyšící Nedoslýchavý/á Ohluchlý/á Jiné Graf č. 4: Druh sluchového postižení respondentů Se sluchovým postižením souvisela v dotazníku i otázka sluchového postižení dětí respondentů. Nejvíce 77 % dětí žádné sluchové postižení nemá. To je do jisté míry způsobeno tím, že značná část respondentů je nedoslýchavá, a to nejčastěji z důvodu vyššího věku. Shodně 9 % dětí je nedoslýchavých a neslyšících. 3 % dětí jsou ohluchlé. V této souvislosti bylo zjišťováno, zda rodiče využívají sociální služby pro rodiny s dětmi. Zjištěná data jsou popisována dále. 26

27 Numerické výsledky průzkumu a interpretace dat 80 Využití sociálních služeb pro rodiny s dětmi (v %) Využití sociálních služeb (v %) Osobní asistence Centra denních služeb Raná péče Sociální rehabilitace Průvodcovské a předčitatelské služby Denní stacionáře Tlumočnické služby Sociálně terepeutické dílny Odlehčovací služby Týdenní stacionáře Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Jiné Nevyužití Bez odpovědi Graf č. 5: Využití sociálních služeb pro rodiny s dětmi Jedním z nástrojů umožňujících dorozumění je užívání kochleárního implantátu. Mezi respondenty jsou čtyři uživatelé kochleárního implantátu. Jedenáct respondentů o jeho užívání uvažuje. Šest respondentů se k otázce nevyjádřilo a plných 82 % všech respondentů kochleární implantát nejenom, že nepoužívá, ale ani o jeho budoucím užívání neuvažuje. Respondenti také odpovídali na otázku, jaký druh komunikace v běžném životě nejvíce používají. Měli na výběr možnosti: znaková čeština, znakový jazyk, odezírání a jiné. Přibližně dvacet respondentů používá kombinaci několika dorozumívacích technik. Nejčastěji se jedná o kombinaci znakového jazyka a odezírání. 49 % procent respondentů využívá odezírání jako nejčastější komunikační nástroj. 30 % užívá znakový jazyk a 9 % respondentů uvedlo, že se 27

28 Numerické výsledky průzkumu a interpretace dat dorozumívají prostřednictvím znakové češtiny. 12 % respondentů využívá i další dorozumívací prostředky jako jsou: psaní a čtení, naslouchátko, orální metoda, běžnou řeč, hlasitý hovor, částečné slyšení, vhodný postoj k mluvčímu. Nejvíce využívaný způsob komunikace v běžném životě respondenty (v %) Znaková čeština Znakový jazyk Odezírání Jiné Graf č. 6: Nejvíce využívaný způsob komunikace v běžném životě respondenty U této otázky respondenti poprvé upozornili na to, že velmi záleží na ochotě dorozumět se navzájem. Postoj komunikujících stran (ochota dorozumět se s osobou se sluchovým postižením) se ukazuje jako základní faktor úspěšné komunikace. Toto zjištění plně potvrdila otázka týkající se míst, kde se osoby se sluchovým postižením nejčastěji setkávají s komunikačními bariérami. Opět několik respondentů označilo v dotazníku více variant odpovědí. Jedná se sice o statisticky nevýznamné zjištění, ale několikrát se objevilo, že respondenti mají problém 28

29 Numerické výsledky průzkumu a interpretace dat dorozumět se ve všech situacích, kde musí komunikovat s běžnou populací. I tady respondenti poukázali na to, že není problém v samotné výměně informací, ale spíše v ochotě druhé strany naslouchat a snažit se dorozumět. Tento fakt je o to víc alarmující, že největší komunikační potíže mají respondenti na úřadech (36 %), a dále při využívání veřejných služeb (např. banky, pošta apod.), které by naopak k těmto osobám měly být nejvstřícnější. Relativně vysoké procento (19 %) respondentů naráží na komunikační bariéry u lékaře. Jedná se zejména o starší osoby. 8 % respondentů způsobuje sluchové postižení komunikační problémy v zaměstnání. Mezi další oblasti respondenti uvedli: nákupy a reklamace, hledání zaměstnání, komunikace s policií, sousedé a okolí. Setkání v běžných životních situacích s komunikačními bariérami (v %) Vždy Často Občas Bez problémů Graf č. 7: Setkání v běžných životních situacích s komunikačními bariérami Komunikační bariéry v běžném životě s sebou přinášejí problémy nejenom při konkrétním jednání s dalšími subjekty, ale také přinášejí problémy se samotným přístupem (dostupností) k informacím. 38 % respondentů si dokáže informace potřebné k zajištění běžných potřeb získat a jsou jim dostupné pouze s mírnými 29

30 Numerické výsledky průzkumu a interpretace dat obtížemi. Bez jakýchkoliv problémů má informace dostupné 31 % respondentů. S velkými obtížemi se k potřebným informacím dostává 20% respondentů a dokonce pro 8 % z nich jsou informace zcela nedostupné Dostupnost informací potřebných pro zajištění potřeb respondentů (v %) Bez odpovědi Zcela nedostupné Dostupné s velkými obtížemi Dostupné s mírnými obtížemi Bez problémů dostupné Graf č. 8: Dostupnost informací potřebných pro zajištění potřeb respondentů Jako stěžejní zdroj informací uvedlo 31 % respondentů rodinu a své přátele. Dalším zdrojem informací je shodně (17 %) internet a televizní vysílání. Vedle televize a internetu využívá 15 % respondentů k získávání informací místní či národní tisk. Dalším zdrojem informací jsou nejrůznější informační letáky a materiály (11 %), lékař (5 %), místní úřad (3 %). Informace pak respondenti získávají na klubových setkáních osob se sluchovým postižením, prostřednictvím tlumočníka či od Svazu neslyšících a nedoslýchavých. Většina respondentů v dotazníku uvedla nejčastěji kombinaci různých informačních zdrojů, a to informace od rodiny, přátel a prostřednictvím sdělovacích prostředků. 30

31 Numerické výsledky průzkumu a interpretace dat 3. 3 Využívání veřejných služeb, tlumočník a problémy při zajištění rychlé zdravotnické pomoci Respondenti nejčastěji využívají klubové akce osob se sluchovým postižením a léčebné rehabilitace (hodnota indexu 1,6), dále pak nejčastěji vyhledávají zdravotnické služby (hodnota indexu 1,7). Příležitostně využívají hromadnou dopravu vlak, autobus, MHD (hodnota indexu 2,1) a také služby úřadů (hodnota indexu 2,2). Někteří respondenti jsou omezeni v přístupu k volnočasovým aktivitám (hodnota indexu 3,2), internetu (hodnota indexu 3,3) a sociálním službám (hodnota indexu 3,6). To je do značné míry dáno jak věkem respondentů, tak relativně vysokou (31 %) mírou zastoupení respondentů žijících na venkově případně žijících v malých městech. Převážná část (hodnota indexu 4,1) respondentů nenavštěvuje vzdělávací kurzy, protože v místě jejich bydliště nejsou dostupné, ale pokud by měli respondenti možnost, o další vzdělávání by zájem měli. Pouze čtrnáct respondentů využívá nějaké sociální služby. Jedná se zejména o pečovatelskou službu, a to konkrétně o dovoz obědů a nakupování (šest respondentů). Shodně tři respondenti využívají sociálních služeb domova pro seniory a tři respondenti sociální a aktivizační služby (konkrétně se jedná o služby organizace LORM 1 a Helppes 2 ). Služby nespecifikovaného sociálního poradenství využívají dva respondenti. 22 % respondentů uvedlo, že má v rodině dítě, které trpí nějakým sluchovým postižením. Plných 77 % všech respondentů uvedlo, že nevyužívá žádných sociálních služeb zaměřených na rodiny s dětmi. Je to dáno jednak nízkým počtem dětí se sluchovým postižením, dále pak omezeným přístupem k sociálním službám a také tím, že 56 % všech respondentů má děti starší než je 18 případně 26 let. Pouze 9 % respondentů uvedlo, že sociální služby využívá (zbytek se k otázce nevyjádřil). Respondenti využívají tyto sociální služby pro rodiny s dětmi: osobní asistence, raná péče, 1 Společnost pro hluchoslepé. Informace na 2 Centrum výcviku psů pro postižené. Informace na 31

32 Numerické výsledky průzkumu a interpretace dat sociální rehabilitace průvodcovské a předčitatelské služby, denní stacionáře (blíže neurčené), tlumočnické služby, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (blíže neurčené): tyto služby jsou využívány nejvíce. Tlumočnické služby, jsou jedním z nástrojů usnadnění komunikace a zvýšení participace osob se sluchovým postižením na veřejném životě. Pouze 11 % respondentů však tlumočníka využívá. 10 % respondentů by tlumočníka využilo, ale nemohou, neboť tato služba je jim nedostupná. 20 % respondentů tlumočníka nevyužívá, neboť jim pomáhají rodinní příslušníci, ale zájem o tlumočnické služby by měli. Stejný počet respondentů (20 %) tlumočníka nevyužívá, protože jim pomáhají rodinní příslušníci a o tlumočnické služby nemají zájem. Nejvíce (38 %) respondentů o tlumočnické služby nemá zájem, protože si ve všech situacích obvykle poradí sami. Tento vysoký počet je však dán tím, že značná část respondentů jsou nedoslýchavé osoby. K možnosti využití tlumočníka se pozitivněji stavěli respondenti, kteří při otázce na své sluchové postižení uváděli, že jsou neslyšící či ohluchlí. Tlumočnické služby by byly v případech nabízených v dotazníku využívány spíše příležitostně. Jedná se o návštěvu úřadů, lékaře či zdravotnických zařízení, veřejných institucí nebo při hledání zaměstnání. Častěji by byl tlumočník využíván v těchto případech: jednání u soudu, jednání s policií, při nákupech, při návštěvě klubových setkání. 32

33 Numerické výsledky průzkumu a interpretace dat 45 Využívání služeb tlumočníka (v %) Ano Ne, nedostupnost tlumočníka, ale existence zájmu Ne, pomoc rodiny, ale existence zájmu Ne, pomoc rodiny Ne, respondentova soběstačnost Graf č. 9: Využití služeb tlumočníka Na žádost pracovníků z rychlé záchranné služby byly do průzkumu zahrnuty otázky týkající se problémů s přivoláním této služby. Nejprve bylo zjišťováno, zda respondenti za posledních pět let rychlou záchranou pomoc vůbec potřebovali. 46 % respondentů tuto pomoc v posledních pěti letech nepotřebovalo. 35 % respondentů se k otázce vůbec nevyjádřilo. 3 % z 19 osob, které rychlou záchrannou službu potřebovaly, jich tuto pomoc využilo opakovaně. Respondenti, kteří rychlou záchrannou službu využili, dále odpovídali, jakým způsobem se jim podařilo tuto pomoc zajistit. 57 % respondentů uvedlo, že jim pomoc zavolal rodinný příslušník, ve 26 % to byla jiná osoba a v 17 % si rychlou záchrannou službu dokázali respondenti zavolat sami. 42 % všech respondentů nemá problém s přivoláním rychlé záchranné služby. 25 % respondentů problémy se zajištěním má a 32 % se k otázce nevyjádřilo. Z toho je možné usuzovat, že tomuto problému nepřikládají stěžejní význam. Mezi zásadní problémy při zavolání rychlé záchranné pomoci dle respondentů patří: neexistence možnosti zaslat zprávu SMS místo volání, 33

34 Numerické výsledky průzkumu a interpretace dat problém s komunikací, zvláště netrpělivost druhé strany při vzájemném dorozumění, absence sluchu, nevlastnění telefonního aparátu Zaměstnanost a vzdělávání osob se sluchovým postižením Práce vytváří pro zaměstnaného člověka reálnou strukturu času, znamená příležitost pravidelně sdílené sociální zkušenosti mimo rámec rodiny, umožňuje jedinci podílet se na cílech a účelech, které ho přesahují, vymezuje jeho osobní status a osobní identitu, vynucuje si řadu aktivit, k nimž bez zaměstnání člověk není motivován. Z celkové počtu 118 respondentů nemá zaměstnání 57 % dotázaných. 22 % z nich je nezaměstnaných déle jak dva roky. K délce nezaměstnanosti se však 69 % těchto respondentů v odpovědích nevyjádřilo. Shodně 3 % nezaměstnaných nepracují v období od 1 do 6 měsíců a v období od 6 do 12 měsíců. Takřka v polovině případů (konkrétně v 48 %) respondenti neuvedli příčinu jejich nezaměstnanosti. Nejčastěji respondenti uváděli jako příčinu jiné (25 %). Konkrétně to znamená, že tyto osoby jsou ve starobním, částečném či plném invalidním důchodu. Vzhledem k věkovému rozložení respondentů, můžeme důchodový věk považovat jako primární příčinu nezaměstnanosti i u respondentů, kteří se ke konkrétní příčině své nezaměstnanosti nevyjádřili. 18 % dotázaných uvedlo jako příčinu jejich nezaměstnanosti zdravotní omezení. Nedostatečná kvalifikace či nedostatek příležitostí na trhu práce uvedli dotázaní shodně ve 3 %. 34

35 Numerické výsledky průzkumu a interpretace dat Příčina současné nezaměstnanosti respondentů (v %) Příčina současné nezaměstnanosti respondentů Zdravotní omezení Nedostatečné vzdělání a kvalifikace Nedostatek pracovních příležitostí na trhu práce Jiné Bez odpovědi Graf č. 10: Příčina současné nezaměstnanosti respondentů Profesní struktura respondentů odpovídá struktuře jejich vzdělání. Výčet jednotlivých pracovních pozic a počet respondentů ukazuje následující tabulka. Čísla jsou uvedená v absolutních četnostech. Čtyři respondenti své zaměstnání neuvedli. Vykonávaná profese Počet výskytu Klempíř 2 Elektromontážník 1 Dělník nespecifikovaný 5 Přepisování dat do PC 1 Truhlář 4 Ekonom 2 Zedník 1 Fotograf 1 Pradlena 2 Lesník 1 ZVU - POTEZ, a. s. 1 Obuvník 1 Pekař 2 Referent odboru zdravotnictví 1 35

36 Numerické výsledky průzkumu a interpretace dat Uklízečka 2 Učitel 2 Kuchař 2 Mechanik 1 Švadlena 1 Chovatel hospodářských zvířat 1 OSVČ - administrativa 1 Asistent RC PM 1 Zámečník 1 Závozník 1 OSVČ 1 Prodavač 1 Poradce 2 Vrchní sestra 1 Lektor cizího jazyka 1 Lakýrník 1 Elektrikář 1 Nástrojář 1 Tab. č. 6 Seznam jednotlivých profesí, jež jsou vykonávány respondenty Respondenti nedokázali vyjádřit konkrétní stanovisko k možnému vzdělávacímu systému pro osoby se sluchovým postižením. Jelikož se hodnoty indexu odpovědí pohybují v intervalu 1,4 až 2, můžeme usuzovat, že se respondenti kloní k názoru, že je lepší osoby s postižením sluchu vzdělávat stejně jako běžnou populaci, ale spíše na tuto problematiku nemají konkrétně vyhraněný názor a nedokáží zvolit nejlepší způsob. Tuto otázku by bylo dobré diskutovat cíleně v dalším šetření mezi cílovou skupinou či využít kvalifikovaných názorů kompetentních odborníků. 36

37 Závěr 4. ZÁVĚR Identifikovat osoby se sluchovým postižením v běžné populaci je značně obtížné. Žádné konkrétní statistiky počtu těchto osob neexistují. Dle kvalifikovaných odhadů v kraji žije 50 až 60 tisíc osob se sluchovým postižením. Převážná část z nich je nedoslýchavá. Osob s ostatním postižením sluchu bude 200 až 600. V Pardubickém kraji existují přibližně čtyři kluby osob se sluchovým postižením. Za centra, kde dochází k určité organizaci těchto osob, můžeme považovat Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Českou Třebovou. Spolupracovníci, kteří se podíleli na analýze, upozorňují na nutnost pokrýt ještě minimálně oblast Hlinska v Čechách. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 118 osob. Nejvíce respondentů (29 %) spadá do věkové kategorie 66 a více let. Shodně (27 %) respondentů je ve věku 36 až 50 let a ve věku 51 až 65 let. Do 20 let věku nebyl mezi zkoumanými osobami žádný respondent. 56 % všech respondentů je tedy starších 50- ti let. Z hlediska sluchového postižení bylo ve výzkumném souboru zastoupeno nejvíce (47 %) nedoslýchavých osob. 35 % bylo neslyšících respondentů a 11% respondentů bylo ohluchlých. V několika případech dochází u respondentů ke kombinaci sluchových vad (tedy konkrétně u šesti osob). Mezi tyto kombinované či jiné sluchové vady respondentů patří: ušní šelest, porucha rovnováhy, závratě, slabozrakost, zbytky sluchu, tinitus a hluchoslepost. Pokud mají respondenti děti, tak převážná část z nich nemá sluchové postižení. Na základě zjištěného se ukazuje, že v případě tvorby konkrétních strategií sociální politiky je nutné pracovat se dvěmi skupinami osob, které je nutné odlišovat: stárnoucí osoby (seniorského věku), které jsou často nedoslýchavé, osoby s jiným závažným postižením sluchu bez specifikace věku. 37

38 Závěr Obě skupiny osob mají své specifické problémy (např. problém s komunikací, zaměstnanost, využívání služeb apod.), na které je nutno pohlížet právě z pohledu jejich specifik. Respondenti upozorňují na problémy s dorozuměním zejména při komunikaci s úřady a veřejnými službami. Sami respondenti upozorňují na to, že většina komunikačních bariér není způsobena jejich zdravotním omezením, které dokáží často kompenzovat jinou dovedností, ale je to dáno zejména neochotou druhé strany domluvit se. Ta je do určité míry dána netrpělivostí druhé strany při zdlouhavé domluvě. Vedle oblastí uvedených v dotazníku se respondenti nejčastěji setkávají s komunikačními bariérami v následujících situacích: nákupy a reklamace, hledání zaměstnání, komunikace s policií, při komunikaci se sousedy a okolím. Pouze nepatrná část respondentů využívá sociální služby. Nejvíce je využívají osoby nedoslýchavé a jedná se o pečovatelskou službu a domov pro seniory. Dále respondenti využívají blíže nespecifikované sociální a aktivizační služby. Pokud mají respondenti sluchově postižené dítě, využívají následující sociální služby pro rodiny s dětmi: osobní asistence, raná péče, sociální rehabilitace průvodcovské a předčitatelské služby, denní stacionáře (blíže neurčené), tlumočnické služby, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (blíže neurčené): tyto služby jsou využívány nejvíce. 38

39 Závěr Většina respondentů má děti bez sluchového postižení. To je do značné míry dáno tím, že se jedná o osoby seniorského věku, které jsou převážně nedoslýchavé. Pouze 11 % respondentů využívá tlumočnické služby. Dalších 30 % dotázaných však o tyto služby zájem má. Nejsou jim však buď dostupné, nebo převládají výhody, které jim poskytuje pomoc rodinných příslušníků. Tlumočnické služby by byly využívány spíše příležitostně. Jedná se o návštěvu úřadů, lékaře či zdravotnických zařízení, veřejných institucí nebo při hledání zaměstnání. Častěji by byl také tlumočník využíván v těchto případech: jednání u soudu, jednání s policií, při nákupech, při návštěvě klubových setkání. Průzkum zjišťoval problémy respondentů při zavolání rychlé záchranné pomoci. Respondenti žádné zásadní neidentifikovali. I zde je nutné na celý problém pohlížet z hlediska osob nedoslýchavých a osob s jiným postižením sluchu. Mezi zásadní problémy při zavolání rychlé záchranné pomoci dle respondentů patří: neexistence možnosti zaslat zprávu SMS místo volání, problém s komunikací, zvláště netrpělivost druhé strany při vzájemném dorozumění. Z celkového počtu 118 respondentů nemá zaměstnání 57 % dotázaných. Většina těchto osob je nezaměstnaných dlouhodobě. Polovinu těchto nezaměstnaných však tvoří osoby pobírající starobní, částečný či úplný invalidní důchod. 18 % dotázaných uvedlo jako příčinu jejich nezaměstnanosti zdravotní omezení. Nedostatečná kvalifikace či nedostatek příležitostí na trhu práce uvedli dotázaní shodně ve 3 %. Skoro polovina nezaměstnaných v dotazníku příčinu jejich nezaměstnanosti neuvedla. Vzhledem k počtu výzkumného vzorku není možné blíže specifikovat konkrétní příčiny nezaměstnanost. 39