Příloha 2. Příklad rozboru účinků zatížení dopravou na mostě PK. 1 Úvod. Příloha 2 Př íklad rozboru úč inků zatížení dopravou na mostě PK
|
|
- Kamila Burešová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Příloha 2 Příklad rozboru účinků zatížení dopravou na mostě PK 1 Úvod Nosná konstrukce mostu (polovina mostu na rychlostní komunikaci) je navržena jako předpjatý trámový spojitý nosník o dvou polích stejného rozpětí L = 30,0 m. Uspořádání nosné konstrukce je patrné z Obr. 1, výška trámu nosné konstrukce H = 1,90 m. Výstavba mostu proběhne na pevné skruži, předpětí bude do konstrukce vneseno najednou. Obr. 1 Uspořádání mostu 319
2 Na mostě je požadováno zatížení dopravou odpovídající pro ČR skupině pozemních komunikací 1 podle NA.2.12 ČSN EN , včetně zvláštních vozidel (model zatížení LM3). Součástí výpočtu účinků zatížení není analýza účinků zatížení ve stavebních stavech. Zatížení větrem neuvažováno. Za účelem porovnání účinků zatížení zvláštních vozidel na trámy mostu jsou v tomto příkladu analyzovány různé jízdní stopy zvláštních vozidel, a to jednak podle zásad uvedených v ČSN EN (Příloha A), jednak v nejnepříznivější poloze na vozovce a jednak v ideální stopě (v ose nosné konstrukce) s odchylkou max. ±0,3 m. 2 Stanovení účinků zatížení Účinky zatížení na nosnou konstrukci byly stanoveny na prostorovém modelu konstrukce s uvážením příčného roznášení zatížení na jednotlivé trámy příčného řezu. V podélném směru je konstrukce uvažována jako spojitý nosník o dvou polích. Vyhodnoceny jsou vždy extrémní hodnoty vnitřních sil pro jednotlivé zatěžovací stavy a z nich jsou následně sestaveny příslušné návrhové kombinace zatížení podle ČSN EN Zatížení 3.1 Stálá zatížení Vlastní tíha nosné konstrukce Hodnoty zatížení mostu vlastní tíhou se stanoví na základě nominálních rozměrů nosné konstrukce mostu (viz ČSN EN 1990, včetně Změny A1) a odpovídajících objemových tíh materiálů podle ČSN EN Souhrn zatížení vlastní tíhou pro jednotlivá rozpětí je uveden v tab. 1. Objemová hmotnost betonu C = 25,0 kn/m 3 (předpokládaný stupeň vyztužení = 1,0 %). Tab.1 Hodnoty zatížení vlastní tíhou na jeden trám mostu Plocha příčného řezu A C Zatížení na jeden trám G 01,T 8,51 m 2 106,3 kn/m Zatížení předpětím Zatížení předpětím vychází z geometrie předpínací výztuže, velikosti příslušných předpínacích sil a vlivů dlouhodobého chování konstrukce při zatížení. Velikosti zatížení od předpětí pro analýzu konstrukce a pro ověření konstrukce v příslušných mezních stavech se stanoví podle ČSN EN a ČSN EN S ohledem na rozsah a zaměření tohoto příkladu není předpětí analyzováno. 320
3 3.1.3 Zatížení ostatní stálé Hodnoty ostatního stálého zatížení nosné konstrukce mostu se stanoví na základě nominálních rozměrů příslušných částí mostního svršku podle ČSN EN 1990, včetně Změny A1, a podle ČSN EN (variabilita tloušťky vozovky). Vozovka : Horní mez sup tl. 0, % rezerva (viz ČSN EN ) = 0,189 m G V,sup = 0,189*24 = 4,5 kn/m 2 Dolní mez inf tl. 0, % rezerva (viz ČSN EN ) = 0,108 m G V,inf = 0,108*24 = 2,6 kn/m 2 Římsy : Římsa s nouzovým chodníkem A CŘ,1 = 0,51 m 2 G Ř,1 = 0,51*25 = 12,75 kn/m 2 (zatížení na šířku 1,15 m) Římsa se zábradelním svodidlem A CŘ,2 = 0,35 m 2 G Ř,2 = 0,35*25 = 8,75 kn/m 2 (zatížení na šířku 0,53 m) Zábr.svodidlo (odhad) : G SV = 1.5 kn/m (liniové zatížení v ose svodidla) Zábradlí (odhad) : G ZA = 1.0 kn/m (liniové zatížení v ose zábradlí) 3.2 Proměnná zatížení Zatížení dopravou Zatížení dopravou je stanoveno podle ČSN EN S ohledem na geometrii konstrukce a vzhledem k tomu, že v příkladu jsou analyzovány účinky zatížení na nosnou konstrukci, nejsou brzdné a odstředivé síly vyčíslovány Rozdělení vozovky do pruhů Dělení vozovky na zatěžovací pruhy je podle ustanovení ČSN EN odvislé od zatížení aplikovaného na konstrukci. Pro zatížení modely LM1 se podle čl dělí na zatěžovací pruhy celá šířka vozovky na mostě (mezi zvýšenými obrubami nebo svodidly). Pro zatížení modelem zatížení 3 se, podle Přílohy A, na zatěžovací pruhy dělí pouze část vozovky bez uvažování nouzových pruhů, krajnic a vodících proužků. Pro zatížení modelem LM1 je příklad dělení vozovky na zatěžovací pruhy uveden na obr. 2. Šířka vozovky mezi svodidly je 11,25 m, což v případě nejúčinnějšího zatížení pravého trámu mostu odpovídá třem zatěžovacím pruhům šířky 3,0 m a zbývající ploše šířky 2,25 m. Konkrétní rozmístění a číslování zatěžovacích pruhů na vozovce je odvislé od vyšetřovaných účinků zatížení, resp. ověřovaného prvku nosné konstrukce. 321
4 Pro zatížení modelem LM3 je podle Přílohy A ČSN EN šířka vozovky uvažována pouze mezi vodícími proužky komunikace (viz Obr. ) a je tedy rovna 7,5 m. To odpovídá dvěma zatěžovacím pruhům šířky 3,0 m a zbývající ploše šířky 1,5 m. Příklad rozdělení vozovky (resp. její části) na zatěžovací pruhy je uveden na Obr.. Pro účely porovnání účinků zatížení modelem LM3 jsou navíc uvažovány i další stopy zatížení (viz Úvod). Tyto další stopy se vyznačují tím, že zatížení modelem LM3 v nich není kombinováno s častými hodnotami zatížení modelem LM1. Obr. 2 Rozdělení vozovky do zat. pruhů a příklad jejich rozmístění na mostě LM1 Obr.3 Rozdělení vozovky do zat. pruhů a příklad jejich rozmístění na mostě LM Model zatížení 1 (LM1) Model zatížení LM1 sestává v jednotlivých zatěžovacích pruzích jednak z osamělých nápravových sil Qi Q ik a jednak z rovnoměrného zatížení qi q ik. Hodnoty zatížení v jednotlivých pruzích jsou stanoveny podle článku ČSN EN Pro charakteristické hodnoty zatížení pruhů jsou užity hodnoty regulačních součinitelů i odpovídající 1.skupině pozemních komunikací podle NA.2.12 ČSN EN (viz Tab. 2). Tab. 2 Regulační součinitele Typ zatížení Zatěžovací pruh Regulační součinitel Osamělé síly 1 až 3 Q1 = Q2 = Q3 = 0,8 Rovnoměrné zatížení 1 q1 = 0,8 2 a 3 q1 = 1,0 Zbývající plocha q1 = 1,0 Pro dosažení extrémních účinků zatížení na trám u římsy bez chodníku je rozmístění zatížení modelem LM1 uvedeno na Obr. 4. Pro krajní polohu zatížení se uvažuje, že roznášecí plocha kol dvounápravy lícuje s lícem svodidla. Při stanovení účinků zatížení modelem zatížení LM1 je vhodné stanovit odděleně účinky zatížení osamělými silami a rovnoměrným zatížením. Důvodem jsou rozdílné velikosti souči- 322
5 nitelů kombinace 0 a 1 těchto zatížení při sestavování návrhových kombinací zatížení pro ověření mezních stavů. Obr. 4 Rozmístění zatížení po stanovení extrémních účinků zatížení na krajní trám mostu Zatížení chodníků Zatížení chodníků (model zatížení 4) je v ČSN EN definováno hodnotou 5,0 kn/m 2. Protože však bude zatížení chodníků pouze součástí sestavy zatížení gr1a (současné působení s modelem LM1) je pro stanovení účinků zatížení použita kombinační hodnota 3,0 kn/m 2, a to v šířce nouzového chodníku (0,75 m) viz Poznámka b) Tabulky 4.4a ČSN EN Model zatížení 2 (LM2) Model zatížení 2 (samostatná náprava viz ČSN EN ) nebude, s ohledem na velikost nápravové síly a rozměry konstrukce, pro zatížení trámů rozhodovat. Proto není ve výpočtu účinků zatížení uvažován Model zatížení 3 (LM3) Zatěžovací schémata zvláštních vozidel a pravidla pro jejich umístění na konstrukci, resp. současný výskyt s ostatními druhy zatížení (např. LM1), jsou definována v Příloze A ČSN EN Přitom je v A.2(2) stanoveno, že zatížení modelem zatížení 3 se použije pouze pro dočasné návrhové situace. To přináší možnost snížit návrhové hodnoty ostatních proměnných zatížení (vítr, rovnoměrná složka zatížení teplotou, atd.) úměrně pravděpodobnosti jejich výskytu (viz ČSN EN ). S ohledem na to, že v tomto příkladě je uvažováno pouze zatížení rozdílovou složkou teploty, u kterého není redukce vzhledem k délce trvání návrhové situace definována (viz ČSN EN ), není redukce ostatních proměnných zatížení v dočasných návrhových situacích uvažována. Pro zatížení konstrukce se v návaznosti na NA.2.16 ČSN EN použijí vozidla 900/150, 1800/200 a 3000/240. Uspořádání zatížení v zatěžovacích pruzích je uvedeno v Příloze A 323
6 ČSN EN Dělení vozovky na zatěžovací pruhy viz 0. Pro vozidla 900/150 a 1800/200 se zároveň použijí v ostatních pruzích časté hodnoty zatížení modelem LM1 (dále označeno ČML1). Pro umístění zvláštních vozidel se vozovka definuje bez nouzových pruhů, krajnic a vodících proužků, viz Příloha A ČSN EN , čl.a.3(2). Tab. 3 Součinitele kombinace pro stanovení častých hodnot modelu zatížení LM1 (ČLM1) Zatížení Součinitel 1 Osamělé síly Q ik 0,75 Rovnoměrné zatížení q ik 0,40 Pro zvláštní vozidla pohybující se normální rychlostí (v tomto příkladě se to předpokládá pouze pro vozidlo 900/150) se dále, podle Přílohy A ČSN EN , uvažuje dynamický součinitel stanovený podle vztahu (pro rozpětí 30 m): L 30 =1,4 =1,4 =1,34 1,0, kde L je příčinková délka, zde uvažována pro mezipodporový průřez délka kladné části příčinkové čáry, tj. rozpětí pole. Rozmístění zatížení zvláštními vozidly podle Přílohy A ČSN EN pro stanovení extrémních účinků na pravý trám mostu (u římsy bez chodníku), včetně zatížení častými hodnotami modelu zatížení 1(v ostatních pruzích, jsou uvedeny na obr. 5 až obr. 7). Pro porovnání jsou stanoveny účinky zatížení vozidly 900/150 a 1800/200 u kraje vozovky (viz obr. 8 a obr. 9), přičemž není uvažováno současné zatížení častými hodnotami modelu LM1 (ČLM1), a zatížení vozidlem 3000/240 v ideální stopě (viz Obr. 10), tj. v takové stopě, která je pro nosnou konstrukci nejpříznivější, avšak s přihlédnutím k možné odchylce jízdní stopy o. ±0,3 m, jak bylo zvykem podle ČSN Obr. 5 Zatížení vozidlem 900/150 + ČLM1
7 Obr. 6 Zatížení vozidlem 1800/200 + ČLM1 Obr.7 Zatížení vozidlem 3000/240 Obr. 8 Zatížení vozidlem 900/150 u kraje vozovky na mostě (bez častých hodnot LM1) 325
8 Obr. 9 Zatížení vozidlem 1800/200 u kraje vozovky na mostě (bez častých hodnot LM1) 326 Obr. 10 Vozidlo 3000/240 Ideální stopa osa nosné konstrukce (včetně excentricity ± 0,3 m Sestavy zatížení dopravou Z hlediska ověření konstrukce v mezních stavech se jednotlivá zatížení kombinují do sestav (viz Tabulka 4.4a ČSN EN ). Tyto sestavy zatížení potom vstupují do kombinací pro stanovení zatížení jako jedna hodnota. V důsledku to znamená, že každé zatížení v sestavě zatížení (např. osamělé síly a rovnoměrné zatížení modelu zatížení 1) může mít v kombinaci zatížení podle ČSN EN 1990 jiný součinitel. Z hlediska rozsahu tohoto příkladu, kdy nejsou uvažovány vodorovné síly a velikosti účinků modelů LM2 a LM4 jsou jistě menší než účinky modelů LM1 a LM3, přicházejí při ověření konstrukce z hlediska mezních stavů do úvahy pouze sestavy zatížení gr1a a gr5. Sestava zatížení gr1a se skládá ze zatížení modelem zatížení LM1 (viz ) a zatížení chodníků (viz , kde je již stanovena kombinační hodnota pro tuto sestavu zatížení). Sestava zatížení gr5 je definována jako zatížení zvláštní vozidlem v zatěžovacím pruhu číslo 1, případně v kombinaci s častými hodnotami modelu zatížení LM1 v zatěžovacích pruzích 2 a 3 (viz Příloha A ČSN EN a ).
9 3.2.2 Zatížení teplotními změnami Ze zatížení teplotou je uvažována pouze nerovnoměrná složka zatížení podle ČSN EN , protože rovnoměrná složka teplotního zatížení vyvolá s ohledem na statické schéma konstrukce pouze její zkrácení nebo prodloužení Nerovnoměrná složka zatížení teplotou V souladu s NA.2.9 ČSN EN se pro stanovení vlivu zatížení nerovnoměrnými změnami teplotou uvažuje postup 2, tj. svislá složka teploty s nelineárními účinky. Stanovení rozdělení a hodnot zatížení teplotou je provedeno podle Obrázku 6.2c a Přílohy B ČSN EN pro tloušťku mostního svršku rovnou 135 mm a výšku průřezu h = 2,4 m jsou hodnoty a průběh zatížení nelineární složkou teploty uvedeny na Obr. 11. Oteplení z [m] T [ C] Nerovnoměrné oteplení Nerovnoměrné ochlazení Ochlazení z [m] T [ C] Obr. 11 Rozdělení nelineární složky teploty po průřezu výšky h = 2,4 m Účinek rozdílové (nelineární) složky teploty na konstrukci se stanoví za předpokladu dokonale pružného chování průřezu (platnost Bernoulli-Navierovy hypotézy). Staticky neurčitý účinek zatížení nelineární složkou teploty se vyjádří např. zavedením koncových momentů. Hodnoty koncových momentů jsou uvedeny v Tab. 4. Tab. 4 Hodnoty náhradních koncových momentů od zatížení nelineární složkou teploty Velikost koncových momentů Ochlazení Oteplení 905 knm knm 4 Účinky zatížení V této kapitole jsou uvedeny obálky vnitřních sil od zatížení stálých a proměnného zatížení dopravou. S ohledem na to, že konstrukce je symetrická kolem osy uložení na pilíři P2, jsou 327
10 obálky účinků zatížení vykresleny vždy jen na polovině mostu, a to vždy na více zatíženém (pravém) trámu. Vyčíslení účinků zatížení je provedeno jednak v bodech s extrémními hodnotami (max.m v poli a nad podporou) a jednak ve staničení x = 1,0 m, kde bude hlavním proměnným zatížením zatížení teplotou (viz 5). 4.1 Účinek stálého zatížení Tab. 5 Tabulka hodnot účinků stálých zatížení v místech extrémů proměnného zatížení dopravou Zatížení Stálé [knm] Ostatní stálé [knm] M 1 (x = 1,0 m od opěry) Max M v poli (x = 12,0 m) Min. M nad podporou Go Gost,max Gost,min Obr. 12 Obálky momentů od stálých zatížení [knm] 328
11 4.2 Účinky zatížení dopravou Účinek modelu LM 3 normová poloha Na Obr. 13 jsou uvedeny obálky momentů zatížení dopravou pro normovou polohu zatížení modelem LM 3, tj. pro vozidla 900/150 a 1800/200 včetně ČLM1 a vozidla 3000/240. Hodnoty extrémů účinků zatížení jsou uvedeny v Tab LM3-3000,min LM1,min LM3-1800,min+ČLM1 LM3-900,min+ČLM LM3-900,max+ČLM1 LM1,max LM3-1800,max+ČLM1 LM3-3000,max 8000 Obr. 13 Obálky momentů od zatížení dopravou [knm] zatížení LM3 v normové poloze, včetně ČLM1 Tab. 6 Porovnání extrémních hodnoty momentů od zatížení dopravou [knm] zatížení LM3 v normové poloze, včetně ČLM1 LM3 Zatížení dopravou LM1 900/150*δ 1800/200 + časté hodnoty LM1 3000/240 Min. M (x = 1,0 m) Max. M v poli (x = 12,0 m) Podíl z extrému 100 % 100 % 118 % 137 % Min. M nad podporou Podíl z extrému 100 % 72 % 92 % 112 % Účinek modelu LM3 v ideální stopě/na okraji vozovky, bez ČLM1 Na Obr. 14 jsou uvedeny obálky momentů zatížení dopravou pro ideální polohu zatížení modelem LM3, a to bez současného zatížení častými hodnotami LM1. Hodnoty extrémů účinků zatížení jsou uvedeny v Tab. 7. Umístění vozidel je patrné z Obr. 8,9,
12 LM1,min LM3-1800,min LM3-3000,min LM3-900,min LM3-900,max LM3-3000,max LM1,max LM3-1800,max 8000 Obr. 14 Obálky momentů od zatížení dopravou [knm] zatížení LM3 v ideální stopě/na okraji vozovky a bez ČLM1 Tab. 7 Porovnání extrémních hodnot momentů od zatížení dopravou [knm] zatížení LM3 v ideální stopě/na okraji vozovky a bez ČLM1 Zatížení dopravou LM1 LM3 900/150*δ 1800/ /240 Min. M (x = 1,0 m) Max. M v poli (x = 12,0 m) Podíl z extrému 100 % 84 % 110 % 99 % Min. M nad podporou Podíl z extrému 100 % 63% 90% 71% 4.3 Zatížení teplotou Ochlazení Oteplení 1000 Obr. 15 Obálky momentů od zatížení teplotou [knm] 330
13 Tab. 8 Hodnot momentů od zatížení teplotou [knm] v místech extrémů proměnného zatížení Zatížení Teplota Min M (x = 1,0 m) Max M v poli (x = 12,0m) 362 Min M nad podporou Kombinace zatížení Kombinace zatížení slouží pro ověření navržené konstrukce v jednotlivých mezních stavech. Pokud jsou účinky zatížení stanoveny lineárně pružnou analýzou je z hlediska výpočtu snazší kombinovat přímo účinky zatížení, tj. vnitřní síly nebo napětí, než zatížení působící na konstrukci, jak je uvedeno ve vztazích v dalším textu. Tab. 9 Součinitele kombinace ψ proměnných zatížení pro mosty pozemních komunikací Zatížení Součinitel kombinace ψ 0 ψ 1 ψ 2 Model zatížení 1 Zatížení silami 0,75 0,75 0,0 Model zatížení 1 Rovnoměrné zatížení 0,4 0,4 0,0 Zvláštní vozidla (LM3) 0,0 0,0 0,0 Zatížení teplotou 0,6 0,6 0,5 Kombinace zatížení zajišťují v jednotlivých mezních stavech příslušnou míru bezpečnosti konstrukce. Z tohoto důvodu do nich vstupují příslušné součinitele zatížení γ F, kterými se násobí buď hodnoty zatížení nebo jejich účinky (jen při lineárních výpočtech). Obecně platí, že součinitele zatížení γ F jsou pro mezních stavy únosnosti různé od jedné a pro mezní stavy použitelnosti rovny jedné. 5.1 Mezní stavy použitelnosti Z hlediska předpjatého betonu jsou mezní stavy použitelnosti zpravidla rozhodující pro návrh a ověření předpětí. Pro návrh předpětí (velikost a vedení předpínacích kabelů) lze využít charakteristickou kombinaci zatížení, přičemž: napětí v krajních tlačených vláknech betonu se omezí na 0,6f ck, napětí v krajních tažených vláknech potom na hodnotu f ctm. Při ověření konstrukce musí být zajištěny příslušné maximální hodnoty normálových napětí v celé konstrukci uvedené v až 0 (viz ČSN EN a ČSN ) Charakteristická kombinace zatížení V charakteristické kombinaci zatížení musejí být vypočtená tlaková normálová napětí menší než 0,6.f ck. Tato napětí se stanoví na průřezu neporušeném trhlinami (ideálním průřezu), a to v pří- 331
14 padě, že maximální normálová tahová napětí nepřesáhnou hodnotu f ctm. V případě, že napětí v betonu v tahu přesáhnou hodnotu f ctm, je třeba napětí v tlaku stanovit na průřezu s trhlinou. Při stanovení charakteristické kombinace zatížení se vychází z následujícího vztahu:, E G P Q Q d kj k,1 0,i k,i j 1 i 1 kde G k,j, P viz ČSN EN 1990, Q k,1 je hlavní proměnné zatížení na konstrukci, resp. v příslušném průřezu. Pro tento příklad je to buď zatížení dopravou, tj. sestavami zatížení gr1a (LM1) a gr5 (LM3), nebo zatížení teplotou, a to v závislosti na celkových účincích zatížení, které jsou v kombinaci dosaženy. Pro sestavu zatížení dopravou gr1a je hodnota Q k,1 rovna součtu zatížení modelem zatížení 1 (osamělé síly a rovnoměrné zatížení) a zatížení na chodnících (kombinační hodnota), tj.: Q k,1 Qk,LM1 Qk,Ch V případě, že zatížení dopravou není hlavním proměnným zatížením, je nutné jednotlivé složky sestavy zatížení přezásobit příslušnými součiniteli ψ 0 podle Tab. 9, Q k,i jsou ostatní proměnná zatížení na konstrukci, v tomto příkladě zatížení teplotou, ψ 0,i je součinitel kombinace příslušného i-tého proměnného zatížení podle Tab. 9. Vyčíslení hodnot charakteristické kombinace pro model zatížení 1 ve vybraných průřezech: průřez x = 1,0 m od opěry, hlavním proměnným zatížením je zatížení teplotou (hodnoty účinků jednotlivých zatížení viz 4.1 až 4.3): Ed ( ) (0, , 4 40) -903 knm průřez x = 12,0 m od opěry, hlavním proměnným zatížením je zatížení dopravou (hodnoty účinků jednotlivých zatížení viz 4.1 až 4.3): Ed ( ) 0 ( ) 0, knm LM3_p+T,min LM1+T,min LM3_id+T,min LM1+T,max LM3_id+T,max LM3_p+T,max Obr. 16 Obálky charakteristických kombinací momentů [knm]
15 5.1.2 Častá kombinace zatížení V časté kombinaci zatížení musejí tahová napětí v průřezu, příp. šířka trhlin od časté kombinace zatížení, splňovat podmínky stanovené v Tabulce ČSN EN v závislosti na stupni vlivu prostředí a typu konstrukce. Pro předpjatý most prezentovaný v tomto příkladě lze říci, že při ověření spodních vláken průřezu je nutno dodržet podmínku dosažení dekomprese (stupeň vlivu prostředí XD1), zatímco u vláken horních, která jsou pod izolací mostovky, lze pro častou kombinaci zatížení připustit trhliny o šířce max.0,2 mm (stupeň vlivu prostředí XC3). Pro horní vlákna je potom nutné navíc zajistit, aby pro kvazistálou kombinaci zatížení (viz 5.1.3) nenastala dekomprese. Požadavek dekomprese znamená (viz EN ), že beton ve vzdálenosti do 100 mm od povrchu předpínací výztuže nebo jejího kanálku zůstane pro příslušnou požadovanou kombinaci zatížení tlačen. Z logiky věci je patrné, že tento požadavek je relevantní u průřezů, v nichž se předpínací výztuž nachází na stejné straně jako tažená vlákna. Navíc, pokud v průřezu vznikne trhlina (tahová napětí v mezním stavu únosnosti přesáhnou hodnotu f ctd ), je nutno posoudit šířku trhliny pro častou kombinaci zatížení s ohledem na požadovanou trvanlivost konstrukce. Při stanovení časté kombinace zatížení se vychází z následujícího vztahu:, E G P Q Q d kj 1,1 k,1 2,i k,i j 1 i 1 Význam jednotlivých členů viz ČSN EN 1990 a 0. Vyčíslení hodnot časté kombinace pro model zatížení 1 ve vybraných průřezech : průřez x = 1,0 m od opěry, hlavním proměnným zatížením je zatížení teplotou (hodnoty účinků jednotlivých zatížení viz 4.1 až 4.3): Ed ( ) 0 0, ( ) 56 knm průřez x = 12,0 m od opěry, hlavním proměnným zatížením je zatížení dopravou (hodnoty účinků jednotlivých zatížení viz 4.1 až 4.3): Ed ( ) 0 (0, , ) 0, knm LM1+T,min LM1+T,max Obr. 17 Obálky častých kombinací momentů [knm] 333
16 5.1.3 Kvazistálá kombinace zatížení Kvazistálá kombinace zatížení se používá jednak pro stanovení časově závislých účinků předpětí (obsahuje pouze dlouhodobá a stálá zatížení) a jednak pro kontrolu dekomprese v předpjatých průřezech, kde je pro časté hodnoty zatížení připuštěn vznik trhlin. Z hlediska ověření napětí v betonu v tlaku jsou v kvazistálé kombinaci zatížení standardně omezena tato napětí na hodnotu 0,45.f ck (viz 7.2 ČSN EN ). Pro tuto hodnotu napětí platí předpoklad lineárního dotvarování betonu. V případě přesnější analýzy časově závislého chování betonu (se zahrnutím nelineárního dotvarování) je možné připustit až napětí dosahující 0,6.f ck. Tahová napětí v betonu v kvazistálé kombinaci pro předpjaté konstrukce jsou pro třídu vlivu prostředí horší než XC1 omezena požadavkem dekomprese (viz 0). Při stanovení kvazistálé kombinace zatížení se vychází z následujícího vztahu :, E G P Q Q d kj 2,1 k,1 2,i k,i j 1 i 1 Význam jednotlivých členů viz ČSN EN 1990 a 0. Vyčíslení hodnot časté kombinace pro model zatížení 1 ve vybraných průřezech : průřez x = 1,0 m od opěry (hodnoty účinků jednotlivých zatížení viz 4.1 až 4.3): Ed ( ) 0 0, ( ) 283 knm průřez x = 12,0 m od opěry (hodnoty účinků jednotlivých zatížení viz 4.1 až 4.3): Ed ( ) 0 ( ) 0, knm T,min 5000 T,max Obr. 18 Obálky kvazistálých kombinací momentů [knm] 334
17 5.2 Mezní stavy únosnosti Trvalé a dočasné návrhové situace (mimo únavy) Odolnost jednotlivých průřezů konstrukce R d se stanoví výpočtem podle ČSN EN a ČSN EN Stanovená odolnost R d se následně porovná s účinky rozhodující návrhové kombinace zatížení E d, přičemž musí být splněna podmínka: R d E d Pro stanovení návrhových hodnot zatížení v mezním stavu únosnosti se v jednotlivých průřezech použije extrémní hodnota z následujících vztahů: E G P Q Q d,a G,j k,j P Q,1 0,1 k,1 Q,i 0,i k,i j 1 i 1 E G P Q Q d,b j G, j k,j P Q,1 k,1 Q,i 0,i k,i j 1 i 1 kde γ G je součinitel zatížení stálého, uvažovaný hodnotou 1,35 pro zatížení nepříznivé a 1,00 pro zatížení příznivé, γ p součinitel zatížení předpětím (viz a ČSN EN ), γ Q součinitel zatížení proměnného uvažovaného podle druhu a působení zatížení. Pro příznivé (odlehčující) účinky se uvažuje hodnotou 0, pro účinky nepříznivé potom podle Tab. 10, Tab. 10 Součinitele zatížení γ Q pro proměnná zatížení Zatížení γ Q Silniční dopravní zatížení 1,35 Ostatní zatížení 1,50 ψ 0 je součinitel kombinace zatížení nahodilého uvažovaný podle Tab. 9, ξ je redukční součinitel zatížení stálého uvažovaný hodnotou 0,85. Vyčíslení hodnot návrhových kombinací pro model zatížení 1 ve vybraných průřezech: průřez x = 1,0 m od opěry, hlavní proměnné zatížení je zatížení teplotou (hodnoty účinků jednotlivých zatížení viz 4.1 až 4.3) : Ed,a 1,35 ( ) 0 1,5 0, ,35 (0, , 4 40) -199 knm Ed,b 0,85 1, 35 ( ) 0 1, 35 (49 40) 1, 5 0, knm průřez x = 12,0 m od opěry (hodnoty účinků jednotlivých zatížení viz 4.1 až 4.3): Ed,a 1,35 ( ) 0 1,35 (0, , ) 1,5 0,6 362 = knm Ed,b 0,85 1,35 ( ) 0 1,35 ( ) 1,5 0, knm 335
18 Model LM3 + ČLM gr5-3000,min gr1a-6.10b,min gr1a-6.10a,min gr5-1800,min+člm1 gr5-900,min+člm1 gr1a-6.10a,max gr5-900,max+člm1 gr1a-6.10b,max gr5-1800,max+člm gr5-3000,max Obr. 19 Obálky hodnot návrhových kombinací momentů [knm] pro mezní stav únosnosti zatížení LM3 v normové poloze, včetně ČLM1 Tab. 11 Extrémní hodnoty návrhových kombinací momentů [knm] pro mezní stav únosnosti zatížení LM3 v normové poloze, včetně ČLM1 Sestavy zatížení G + gr1a G + gr5 Hlavní nahodilé zatížení LM1 LM3 900/150*δ 1800/200 + časté hodnoty LM1 Výraz 6.10a 6.10b 6.10b 3000/240 Min. M (x = 1,0 m) Max. M v poli (x = 12,0 m) Podíl z extrému 92 % 100 % 100 % 108 % 116 % Min. M nad podporou Podíl z extrému 99 % 100 % 92 % 98 % 104 % 336
19 Model zatížení 3 v ideální stopě/na okraji vozovky, bez ČLM gr1a-6.10b,min gr1a-6.10a,min gr5-1800,min gr5-3000,min gr5-900,min gr1a-6.10a,max gr5-900,max gr5-3000,max gr1a-6.10b,max gr5-1800,max Obr. 20 Obálky hodnot návrhových kombinací momentů [knm] pro mezní stav únosnosti zatížení LM3 v ideální stopě/na okraji vozovky a bez ČLM1 Tab. 12 Extrémní hodnoty návrhových kombinací momentů [knm] pro mezní stav únosnosti zatížení LM3 v ideální stopě/na okraji vozovky a bez ČLM1 Sestavy zatížení G + gr1a G + gr5 Hlavní nahodilé zatížení LM1 LM3 900/150*δ 1800/ /240 Výraz 6.10a 6.10b 6.10b Min. M (x = 1,0 m) Max. M v poli (x = 12,0 m) Podíl z extrému 92 % 100 % 93 % 105 % 99 % Min. M nad podporou Podíl z extrému 99 % 100 % 89% 97% 91% 6 Závěr Výsledky v závěrečných tabulkách ukazují rozdíly v přístupech k uplatnění zatížení dopravou, zejména pak modelu LM3, tj. při pojezdu zvláštních vozidel. K tomu by měl zaujmout stanovisko příslušný úřad, aby se sjednotil postup při zatěžování konstrukcí, který by byl jednoznačný, pokud možno jednoduchý a také hospodárný. 337
Předpjatý beton Přednáška 7
Předpjatý beton Přednáška 7 Obsah Omezení normálových napětí od provozních účinků zatížení Odolnost proti vzniku trhlin Návrh předpětí Realizovatelná plocha předpětí Přípustná zóna poloha kabelu a tlakové
VíceSILNIČNÍ PLNOSTĚNNÝ SPŘAŽENÝ TRÁMOVÝ OCELOBETONOVÝ MOST
SILNIČNÍ PLNOSTĚNNÝ SPŘAŽENÝ TRÁMOVÝ OCELOBETONOVÝ MOST Stanovte návrhovou hodnotu maximálního ohybového momentu a posouvající síly na nejzatíženějším nosníku silničního mostu pro silnici S 9,5 s pravostranným
VíceJednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3)
Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Projekt DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI NAVRHOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ PODLE EVROPSKÝCH NOREM Projekt je spolufinancován
VíceKlasifikace zatížení
Klasifikace zatížení Stálá G - Vlastní tíha, pevně zabudované součásti - Předpětí - Zatížení vodou a zeminou - Nepřímá zatížení, např. od sedání základů Proměnná - Užitná zatížení - Sníh - Vítr - Nepřímá
VíceVZOROVÝ PŘÍKLAD NÁVRHU MOSTU Z PREFABRIKOVANÝCH NOSNÍKŮ
VZOROVÝ PŘÍKLAD NÁVRHU MOSTU Z PREFABRIKOVANÝCH NOSNÍKŮ ZADÁNÍ Navrhněte most z prefabrikovaných předepnutých nosníků IST. Délka nosné konstrukce mostu je 30m, kategorie komunikace na mostě je S 11,5/90.
VíceCvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem
2.5 Příklady 2.5. Desky Příklad : Deska prostě uložená Zadání Posuďte prostě uloženou desku tl. 200 mm na rozpětí 5 m v suchém prostředí. Stálé zatížení je g 7 knm -2, nahodilé q 5 knm -2. Požaduje se
VíceZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Doporučená literatura: ČSN EN 99 Eurokód: zásady navrhování konstrukcí. ČNI, Březen 24. ČSN EN 99-- Eurokód : Zatížení konstrukcí - Část -: Obecná zatížení - Objemové tíhy,
VícePŘEHLED SVISLÉHO POHYBLIVÉHO ZATÍŽENÍ SILNIČNÍCH MOSTŮ
PŘEHLED SVISLÉHO POHYBLIVÉHO ZATÍŽENÍ SILNIČNÍCH MOSTŮ 1 MOSTNÍ ŘÁD C.K. MINISTERSTVA ŽELEZNIC Z ROKU 1887 Pohyblivé zatížení mostů I. třídy (dynamické účinky se zanedbávají). Alternativy : 1) Čtyřkolové
VíceK133 - BZKA Variantní návrh a posouzení betonového konstrukčního prvku
K133 - BZKA Variantní návrh a posouzení betonového konstrukčního prvku 1 Zadání úlohy Vypracujte návrh betonového konstrukčního prvku (průvlak,.). Vypracujte návrh prvku ve variantě železobetonová konstrukce
VíceMEZNÍ STAVY POUŽITELNOSTI PŘEDPJATÝCH PRŮŘEZŮ DLE EUROKÓDŮ
20. Betonářské dny (2013) Sborník Sekce ČT1B: Modelování a navrhování 2 ISBN 978-80-87158-34-0 / 978-80-87158-35-7 (CD) MEZNÍ STAVY POUŽITELNOSTI PŘEDPJATÝCH PRŮŘEZŮ DLE EUROKÓDŮ Jaroslav Navrátil 1,2
VíceZATÍŽENÍ MOSTŮ DLE EN
ZATÍŽENÍ MOSTŮ DLE EN 1. Charakterizuj modely zatížení dopravou pro mosty pozemních komunikací. 2. Jakým způsobem jsou pro dopravu na mostech poz. kom. zahrnuty dynamické účinky? 3. Popište rozdělení vozovky
VíceVII. Zatížení mostů silniční dopravou
VII. Zatížení mostů silniční dopravou 1 ÚVOD ČSN EN 1991-2 definuje modely zatížení dopravou pro navrhování mostů pozemních komunikací, lávek pro chodce a železničních mostů. V následujícím textu jsou
VíceNK 1 Zatížení 1. Vodojem
NK 1 Zatížení 1 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ VŠEOBECNĚ
ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ VŠEOBECNĚ Charakteristiky zatížení a jejich stanovení Charakteristikami zatížení jsou: a) normová zatížení (obecně F n ), b) součinitele zatížení (obecně y ), c) výpočtová zatížení
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B5. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
33PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška B5 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Předpjatý beton 2. část návrh předpětí Obsah: Navrhování
VíceNK 1 Zatížení 1. Vodojem
NK 1 Zatížení 1 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceNÁVRH A POSOUZENÍ NOSNÉ KONSTRUKCE MOSTU Z PREFABRIKOVANÝCH PŘEDEM PŘEDPATÝCH NOSNÍKŮ SPŘAŽENÝCH S ŽB MONOLITICKOU DESKOU MOSTOVKY
NÁVRH A POSOUZENÍ NOSNÉ KONSTRUKCE MOSTU Z PREFABRIKOVANÝCH PŘEDEM PŘEDPATÝCH NOSNÍKŮ SPŘAŽENÝCH S ŽB MONOLITICKOU DESKOU MOSTOVKY 1 ZADÁNÍ Navrhněte silniční plošně založený integrovaný most o jednom
VíceTelefon: Zakázka: Prefabrikovaný vazní Položka: D10 Dílec: Trám D10
RIB Software SE BALKEN V18.0 Build-Nr. 31072018 Typ: Železobeton Soubor: Atyp Prefa.Balx Informace o projektu Zakázka Popis Položka Prvek Prefabrikovaný vazní Vazník s proměnným průřezem D10 Trám D10 Systémové
VíceNÁVRH OHYBOVÉ VÝZTUŽE ŽB TRÁMU
NÁVRH OHYBOVÉ VÝZTUŽE ŽB TRÁU Navrhněte ohybovou výztuž do železobetonového nosníku uvedeného na obrázku. Kromě vlastní tíhy je nosník zatížen bodovou silou od obvodového pláště ostatním stálým rovnoměrným
VíceSpolehlivost a bezpečnost staveb zkušební otázky verze 2010
1 Jaká máme zatížení? 2 Co je charakteristická hodnota zatížení? 3 Jaké jsou reprezentativní hodnoty proměnných zatížení? 4 Jak stanovíme návrhové hodnoty zatížení? 5 Jaké jsou základní kombinace zatížení
VíceStručná anotace článku - abstrakt (resumé) v angličtině - max. 6 řádků
VÝPOČET ZATÍŽITELNOSTI MOSTNÍCH KONSTRUKCÍ Ing. Michal Drahorád, Ph. D. ČVUT v Praze, FSv / MMD CZ Doc. Ing. Jaroslav Navrátil, CSc., Ing. Petr Ševčík IDEA RS s.r.o. Determination of load-bearing capacity
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF CONCRETE AND MASONRY STRUCTURES NÁVRH TRÁMOVÉHO
VícePOŽADAVKY NA STATICKÝ VÝPOČET
POŽADAVKY NA STATICKÝ VÝPOČET Statický výpočet je podkladem pro vypracování technické specifikace konstrukční části a výkresové dokumentace Obsahuje dimenzování veškerých prvků konstrukcí, které jsou obsahem
VíceStěnové nosníky. Obr. 1 Stěnové nosníky - průběh σ x podle teorie lineární pružnosti.
Stěnové nosníky Stěnový nosník je plošný rovinný prvek uložený na podporách tak, že prvek je namáhán v jeho rovině. Porovnáme-li chování nosníků o výškách h = 0,25 l a h = l, při uvažování lineárně pružného
VíceStatický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu)
Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu) Obsah 1 Obsah statického výpočtu... 3 2 Popis výpočtu... 3 3 Materiály... 3 4 Podklady... 4 5 Výpočet střešního nosníku... 4 5.1 Schéma nosníku
VíceStatický výpočet komínové výměny a stropního prostupu (vzorový příklad)
KERAMICKÉ STROPY HELUZ MIAKO Tabulky statických únosností stropy HELUZ MIAKO Obsah tabulka č. 1 tabulka č. 2 tabulka č. 3 tabulka č. 4 tabulka č. 5 tabulka č. 6 tabulka č. 7 tabulka č. 8 tabulka č. 9 tabulka
Více5 Úvod do zatížení stavebních konstrukcí. terminologie stavebních konstrukcí terminologie a typy zatížení výpočet zatížení od vlastní tíhy konstrukce
5 Úvod do zatížení stavebních konstrukcí terminologie stavebních konstrukcí terminologie a typy zatížení výpočet zatížení od vlastní tíhy konstrukce 5.1 Terminologie stavebních konstrukcí nosné konstrukce
VícePosouzení za požární situace
ANALÝZA KONSTRUKCE Zdeněk Sokol 1 Posouzení za požární situace Teplotní analýza požárního úseku Přestup tepla do konstrukce Návrhový model ČSN EN 1991-1-2 ČSN EN 199x-1-2 ČSN EN 199x-1-2 2 1 Princip posouzení
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 11 přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 11 přednáška Mezní stavy použitelnosti (MSP) Použitelnost a trvanlivost Obecně Kombinace zatížení pro MSP Stádia působení ŽB prvků Mezní stav omezení napětí Mezní stav
VíceObsah: 1. Technická zpráva ke statickému výpočtu 2. Seznam použité literatury 3. Návrh a posouzení monolitického věnce nad okenním otvorem
Stavba: Stavební úpravy skladovací haly v areálu firmy Strana: 1 Obsah: PROSTAB 1. Technická zpráva ke statickému výpočtu 2 2. Seznam použité literatury 2 3. Návrh a posouzení monolitického věnce nad okenním
VíceNÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM
NÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM Předmět: Vypracoval: Modelování a vyztužování betonových konstrukcí ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí Thákurova
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí Návrh předpjatého trámového mostu na dálnici D48 Design of prestressed concrete bridge on 48 highway Bakalářská
Více1 Použité značky a symboly
1 Použité značky a symboly A průřezová plocha stěny nebo pilíře A b úložná plocha soustředěného zatížení (osamělého břemene) A ef účinná průřezová plocha stěny (pilíře) A s průřezová plocha výztuže A s,req
VíceUplatnění prostého betonu
Prostý beton -Uplatnění prostého betonu - Charakteristické pevnosti - Mezní únosnost v tlaku - Smyková únosnost - Obdélníkový průřez -Konstrukční ustanovení - Základová patka -Příklad Uplatnění prostého
VíceCL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření KSS
CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření KSS Cvičení Program cvičení 1. Výklad: Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení, návrh
VíceCL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB
CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB Cvičení Program cvičení 1. Výklad: Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení,
VíceVzorový příklad předběžného návrhu konstrukce z předpjatého betonu
Vzorový příklad předběžného návrhu konstrukce z předpjatého betonu Řešený příklad se zabývá předem předpjatým vazníkem T průřezu. Důraz je kladen na pochopení specifik předpjatého betonu. Kurzivou jsou
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B2. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška B2 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Tahové zpevnění spolupůsobení taženého betonu mezi trhlinami
VíceP Ř Í K L A D Č. 5 LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ DESKA S VÝRAZNĚ ROZDÍLNÝM ROZPĚTÍM NÁSLEDUJÍCÍCH POLÍ
P Ř Í K L A D Č. 5 LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ DESKA S VÝRAZNĚ ROZDÍLNÝ ROZPĚTÍ NÁSLEDUJÍCÍCH POLÍ Projekt : FRVŠ 011 - Analýza metod výpočtu železobetonových lokálně podepřených desek Řešitelský
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 6 přednáška. Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou prvky se smykovou výztuží, Podélný smyk,
Prvky betonových konstrukcí BL01 6 přednáška Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou prvky se smykovou výztuží, Podélný smyk, Způsoby porušení prvků se smykovou výztuží Smyková výztuž přispívá
VíceVZOROVÝ PŘÍKLAD VÝPOČTU ZATÍŽITELNOSTI MOSTU
VZOROVÝ PŘÍKLAD VÝPOČTU ZATÍŽITELNOSTI MOSTU POPIS KONSTRUKCE Mostní konstrukce pochází z roku 199. Most je tvořen jedním prostým trámovým polem o rozpětí 10m uloženým na ocelových ložiscích na úložných
VíceOBECNÉ ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ
OBECNÉ ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. ČVUT, Šolínova 7, 166 08 Praha 6 Tel.: 224 353 842, Fax: 224 355 232 E-mail: holicky@klok.cvut.cz, http://web.cvut.cz/ki/710/prednaskyfa.html Metody
VíceTelefon: Zakázka: Položka: Dílec: masivní zákl.deska
RIB Software SE BALKEN V18.0 Build-Nr. 31072018 Typ: Železobeton Soubor: Základová deska na pružném podloží.balx Informace o projektu Zakázka Popis Položka Prvek Základová deska na pružném podloží masivní
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY NÁVRH RÁMOVÉHO MOSTU O JEDNOM POLI DESIGN OF A ONE-SPAN FRAME BRIDGE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF CONCRETE AND MASONRY STRUCTURES NÁVRH RÁMOVÉHO
VíceNK 1 Zatížení 2. Klasifikace zatížení
NK 1 Zatížení 2 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceCL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB
CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB Cvičení Program cvičení 1. Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení, návrh
VíceSLOUPEK PROTIHLUKOVÝCH STĚN Z UHPC
WP3 MOSTY - EFEKTIVNĚJŠÍ KONSTRUKCE S VYŠŠÍ SPOLEHLIVOSTÍ A DELŠÍ ŽIVOTNOSTÍ 3.6c Doporučení pro opravy a rekonstrukce mostního vybavení a vývoj detailů SLOUPEK PROTIHLUKOVÝCH STĚN Z UHPC Zpracoval: Ing.
VíceNávrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN 1997-1
Návrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN 1997-1 1. Návrhové hodnoty účinků zatížení Účinky zatížení v mezním stavu porušení ((STR) a (GEO) jsou dány návrhovou kombinací
VíceMILLAU VIADUCT FOSTER AND PARTNERS Koncepce projektu Vícenásobné zavěšení do 8 polí, 204 m + 6x342 m + 204 m Celková délka mostu 2 460 m Zakřivení v mírném směrovém oblouku poloměru 20 000 m Konstantní
VíceVYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VYZTUŽENÍ ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S VELKÝM OTVOREM
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VYZTUŽENÍ ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S VELKÝM OTVOREM Projekt: Dílčí část: Vypracoval: Vyztužování poruchových oblastí železobetonové konstrukce
VíceVYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VYZTUŽENÍ ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VYZTUŽENÍ ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM Projekt: Dílčí část: Vypracoval: Vyztužování poruchových oblastí železobetonové konstrukce
Více- Větší spotřeba předpínací výztuže, komplikovanější vedení
133 B04K BETONOVÉ KONSTRUKCE 4K Návrh předpětí Metoda vyrovnání napětí Metoda vyrovnání zatížení Metoda vyrovnání napětí Metoda vyrovnání zatížení - Princip vyrovnání napětí v průřezu - Větší spotřeba
VíceBEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH
Ústav železničních konstrukcí a staveb 1 BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH Otto Plášek Bezstyková kolej na mostech 2 Obsah Vysvětlení rozdílů mezi předpisem SŽDC S3 a ČSN EN 1991-2 Teoretický základ interakce
Víceφ φ d 3 φ : 5 φ d < 3 φ nebo svary v oblasti zakřivení: 20 φ
KONSTRUKČNÍ ZÁSADY, kotvení výztuže Minimální vnitřní průměr zakřivení prutu Průměr prutu Minimální průměr pro ohyby, háky a smyčky (pro pruty a dráty) φ 16 mm 4 φ φ > 16 mm 7 φ Minimální vnitřní průměr
Více2. přednáška, Zatížení a spolehlivost. 1) Navrhování podle norem 2) Zatížení podle Eurokódu 3) Zatížení sněhem
2. přednáška, 25.10.2010 Zatížení a spolehlivost 1) Navrhování podle norem 2) Zatížení podle Eurokódu 3) Zatížení sněhem Navrhování podle norem Navrhování podle norem Historickéa empirickémetody Dovolenénapětí
Vícepedagogická činnost
http://web.cvut.cz/ki/ pedagogická činnost -Uplatnění prostého betonu - Charakteristické pevnosti - Mezní únosnost v tlaku - Smyková únosnost - Obdélníkový ýprůřez - Konstrukční ustanovení - Základová
VíceBO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I
BO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I PODKLADY DO CVIČENÍ VYPRACOVAL: Ing. MARTIN HORÁČEK, Ph.D. AKADEMICKÝ ROK: 2018/2019 Obsah Dispoziční řešení... - 3 - Příhradová vaznice... - 4 - Příhradový vazník... - 6 - Spoje
VíceBO009 KOVOVÉ MOSTY 1 PODKLADY DO CVIČENÍ. AUTOR: Ing. MARTIN HORÁČEK, Ph.D. Akademický rok 2018/19, LS
BO009 KOVOVÉ MOSTY 1 PODKLADY DO CVIČENÍ AUTOR: Ing. MARTIN HORÁČEK, Ph.D. Akademický rok 2018/19, LS Obsah Technické normy... - 3 - Dispozice železničního mostu... - 3-2.1 Půdorysné uspořádání... - 3-2.2
VíceTabulky únosností trapézových profilů ArcelorMittal (výroba Senica)
Tabulky únosností trapézových profilů ArcelorMittal (výroba Senica) Obsah: 1. Úvod 4 2. Statické tabulky 6 2.1. Vlnitý profil 6 2.1.1. Frequence 18/76 6 2.2. Trapézové profily 8 2.2.1. Hacierba 20/137,5
VíceNÁVRH A POSOUZENÍ NOSNÉ KONSTRUKCE MOSTU Z PREFABRIKOVANÝCH PŘEDEM PŘEDPATÝCH NOSNÍKŮ SPŘAŽENÝCH S ŽB MONOLITICKOU DESKOU MOSTOVKY
NÁVRH A POSOUZENÍ NOSNÉ KONSTRUKCE MOSTU Z PREFABRIKOVANÝCH PŘEDEM PŘEDPATÝCH NOSNÍKŮ SPŘAŽENÝCH S ŽB MONOLITICKOU DESKOU MOSTOVKY 1 ZADÁNÍ Navrhněte silniční plošně založený integrovaný most o jednom
VíceZatížení konstrukcí. Reprezentativní hodnoty zatížení
Zatížení konstrukcí Klasifikace zatížení podle jejich proměnnosti v čase: zatížení stálá (značky G, g), např. vlastní tíha konstrukcí a pevného vybavení (např. i zemina na terasách), zatížení předpětím,
VíceNěkterá klimatická zatížení
Některá klimatická zatížení 5. cvičení Klimatické zatížení je nahodilé zatížení vyvolané meteorologickými jevy. Stanoví se podle nejnepříznivějších hodnot mnohaletých měření, odpovídajících určitému zvolenému
VícePředpjatý beton Přednáška 10
Předpjatý beton Přednáška 10 Obsah Analýza kotevní oblasti: Kotvení pomocí kotev namáhání kotevních oblastí, výpočetní model a posouzení oblastí pod kotvami. vyztužení kotevní oblasti. Kotvení soudržností
VíceTelefon: Zakázka: Dvoupolový nosník s p Položka: XY Dílec: Trám XY
RIB Software SE BALKEN V19.0 Build-Nr. 20052019 Typ: Železobeton Soubor: Předpětí.Balx Informace o projektu Zakázka Popis Položka Prvek Dvoupolový nosník s p Nosník s předpětím XY Trám XY Systémové informace
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY NÁVRH TRÁMOVÉHO MOSTU O JEDNOM POLI DESIGN OF A ONE-SPAN BEAM BRIDGE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF CONCRETE AND MASONRY STRUCTURES NÁVRH TRÁMOVÉHO
VíceENÁ ŽELEZOBETONOVÁ DESKA S OTVOREM VE SLOUPOVÉM PRUHU
P Ř Í K L A D Č. 4 LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ DESKA S OTVOREM VE SLOUPOVÉM PRUHU Projekt : FRVŠ 011 - Analýza metod výpočtu železobetonových lokálně podepřených desek Řešitelský kolektiv : Ing. Martin
VíceArchitektonicko konstrukční soutěž
TEXTOVÝ POPIS NÁVRHU Návrh mostu je založen na 2 zásadách. První zásadou je odkaz na tradici mostního stavitelství v Praze, s konstrukcí pod úrovní nivelety. Druhou zásadou je přesvědčení, že tento most
Více1 TECHNICKÁ ZPRÁVA KE STATICKÉMU VÝPOČTU
TECHNICKÁ ZPRÁVA KE STATICKÉMU VÝPOČTU ÚVOD Předmětem tohoto statického výpočtu je návrh opěrných stěn, které budou realizovány v rámci projektu Chodník pro pěší Pňovice. Statický výpočet je zpracován
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 7 přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 7 přednáška Zásady vyztužování - podélná výztuž - smyková výztuž Vyztužování bet. prvků desky - obecné zásady - pásové a lokální zatížení - úpravy kolem otvorů trámové
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B1. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška B1 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Základní informace o předmětu people.fsv.cvut.cz/www/stefarad/vyuka/133psbz.html
Více8 Zatížení mostů větrem
8 Zatížení mostů větrem 8.1 Všeoecně Tento Eurokód je určen pro mosty s konstantní šířkou a s průřezy podle or. 8.1, tvořenými jednou hlavní nosnou konstrukcí o jednom neo více polích. Stanovení zatížení
VícePříklad - opakování 1:
Příklad - opakování 1: Navrhněte a posuďte železobetonovou desku dle následujícího obrázku Skladba stropu: Podlaha, tl.60mm, ρ=2400kg/m 3 Vlastní žb deska, tl.dle návrhu, ρ=2500kg/m 3 Omítka, tl.10mm,
VíceIDEA StatiCa novinky. verze 5.4
IDEA StatiCa novinky verze 5.4 IDEA StatiCa Prestressing Spřažený spojitý nosník Postupná výstavba spojité konstrukce Hlavním vylepšením ve verzi 5 v části beton a předpjatý beton je modul pro analýzu
VíceOBECNÉ ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ
OBECNÉ ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. ČVUT, Šolínova 7, 166 08 Praha 6 Tel.: 224 353 842, Fax: 224 355 232 email: milan.holicky@klok.cvut.cz, http://www.klok.cvut.cz Pedagogická činnost
VíceROBUSTNÍ METODA NÁVRHU ŽELEZOBETONOVÝCH DESEK PRUŽNOU ANALÝZOU METODOU KONEČNÝCH PRVKŮ
20. Betonářské dny (2013) Sborník Sekce ČT1B: Modelování a navrhování 2 ISBN 978-80-87158-34-0 / 978-80-87158-35-7 (CD) ROBUSTNÍ METODA NÁVRHU ŽELEZOBETONOVÝCH DESEK PRUŽNOU ANALÝZOU METODOU KONEČNÝCH
Více4. cvičení výpočet zatížení a vnitřních sil
4. cvičení výpočet zatížení a vnitřních sil Výpočet zatížení stropní deska Skladbu podlahy a hodnotu užitného zatížení převezměte z 1. úlohy. Uvažujte tloušťku ŽB desky, kterou jste sami navrhli ve 3.
VícePrincipy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních materiálů
VícePoužitelnost. Žádné nesnáze s použitelností u historických staveb
Použitelnost - funkční způsobilost za provozních podmínek - pohodlí uživatelů - vzhled konstrukce Obvyklé mezní stavy použitelnosti betonových konstrukcí: mezní stav napětí z hlediska podmínek použitelnosti,
VíceZatížení stálá a užitná
ZÁSADY OVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH KONSTRUKCÍ Zatížení stálá a užitná prof. Ing. Milan Holický, DrSc. Kloknerův ústav, ČVUT v Praze 1. Zatížení stálá 2. Příklad stanovení stálého zatížení na základě zkoušek
Více15. ŽB TRÁMOVÉ STROPY
15. ŽB TRÁMOVÉ STROPY Samostatné Společně s deskou trámového stropu Zásady vyztužování h = l/10 až l/20 b = h/2 až h/3 V každém rohu průřezu musí být jedna vyztužená ploška Nosnou výztuž tvoří 3-5 vložek
VícePosouzení piloty Vstupní data
Posouzení piloty Vstupní data Projekt Akce Část Popis Vypracoval Datum Nastavení Velkoprůměrová pilota 8..07 (zadané pro aktuální úlohu) Materiály a normy Betonové konstrukce Součinitele EN 99 Ocelové
VíceNK 1 Zatížení 2. - Zásady navrhování - Zatížení - Uspořádání konstrukce - Zděné konstrukce - Zakládání staveb
NK 1 Zatížení 2 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceSTANOVENÍ ZATÍŽITELNOSTI MOSTŮ PK navržených podle norem a předpisů platných před účinností EN
Ministerstvo dopravy TP 200 ODBOR INFRASTRUKTURY STANOVENÍ ZATÍŽITELNOSTI MOSTŮ PK navržených podle norem a předpisů platných před účinností EN Technické podmínky Schváleno MD-OI čj. 1075/08-910-IPK/1
VíceBetonové a zděné konstrukce Přednáška 1 Jednoduché nosné konstrukce opakování
Betonové a zděné konstrukce Přednáška 1 Jednoduché nosné konstrukce opakování Ing. Pavlína Matečková, Ph.D. 2016 Pavlína Matečková, LP-A-303 pavlina.mateckova@vsb.cz http://homel.vsb.cz/~zid75/ Zkouška:
VíceNástroj. pro optimalizaci spřažených ocelobetonových. silničních mostů
Nástroj pro optimalizaci spřažených ocelobetonových silničních mostů 2 CompLOT Composite Bridges Lifecycle Optimization Tool Nástroj optimalizující spřažené trámové mosty na základě LCC a LCA Návrh optimální
VícePrincipy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Spolehlivost nosné konstrukce Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí ezní stav únosnosti,
VíceZatížení konstrukcí. Reprezentativní hodnoty zatížení
Zatížení konstrukcí Základní klasifikace zatížení podle Eurokódu je obdobná jako ve starších ČSN. Používá se jen částečně jiná terminologie a jiné značky. Primárním zůstává klasifikace zatížení podle jejich
VíceSTŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ JIHLAVA
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ JIHLAVA SADA 3 NAVRHOVÁNÍ ŽELEZOBETONOVÝCH PRVKŮ 06. DESKA PROSTĚ ULOŽENÁ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL PROJEKTU: SŠS JIHLAVA ŠABLONY REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.09/1.5.00/34.0284
VíceNávrh žebrové desky vystavené účinku požáru (řešený příklad)
Návrh žebrové desky vystavené účinku požáru (řešený příklad) Posuďte spřaženou desku v bednění z trapézového plechu s tloušťkou 1 mm podle obr.1. Deska je spojitá přes více polí, rozpětí každého pole je
VícePředpjaté stavební konstrukce. Mezní stavy použitelnosti Omezení napětí Mezní stav trhlin, výpočet šířky trhlin Deformace předpjatých konstrukcí
Předpjaté stavební konstrukce Mezní stavy použitelnosti Omezení napětí Mezní stav trhlin, výpočet šířky trhlin Deformace předpjatých konstrukcí MSP Použitelnost a trvanlivost: Cílem je zabránit takovým
VíceTelefon: Zakázka: A Položka: H08 Dílec: ŽB nosník
RIB Software AG BALKEN V16.0 Build-Nr. 13062016 Typ: Železobeton Soubor: Úvodní příklad.balx Informace o projektu Zakázka Popis Položka Dílec A122832015 Nosník o 4 polích H08 ŽB nosník Systémové informace
VíceMezní stavy. Obecné zásady a pravidla navrhování. Nejistoty ve stavebnictví. ČSN EN 1990 a ČSN ISO návrhové situace a životnost
Obecné zásady a pravidla navrhování Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. Kloknerův ústav ČVUT, Šolínova 7, 66 08 Praha 6 Tel.: 4 353 84, Fax: 4 355 3 E-mail: holicky@klok.cvut.cz Návrhové situace Nejistoty
VíceBL 04 - Vodohospodářské betonové konstrukce MEZNÍ STAV POUŽITELNOSTI
BL 04 - Vodohospodářské betonové konstrukce MEZNÍ STAV POUŽITELNOSTI doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D. Ústav betonových a zděných konstrukcí VUT FAST Brno 1 OSNOVA 1. Co je to mezní stav použitelnosti (MSP)?
VíceProgram předmětu YMVB. 1. Modelování konstrukcí ( ) 2. Lokální modelování ( )
Program předmětu YMVB 1. Modelování konstrukcí (17.2.2012) 1.1 Globální a lokální modelování stavebních konstrukcí Globální modely pro konstrukce jako celek, lokální modely pro návrh výztuže detailů a
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B3. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška B3 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Předpjatý beton 1. část - úvod Obsah: Podstata předpjatého
VíceBetonové konstrukce (S)
Betonové konstrukce (S) Přednáška 10 Obsah Navrhování betonových konstrukcí na účinky požáru Tabulkové údaje - nosníky Tabulkové údaje - desky Tabulkové údaje - sloupy (metoda A, metoda B, štíhlé sloupy
VíceČSN EN 1990/A1 OPRAVA 4
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 91.010.30 Leden 2011 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí ČSN EN 1990/A1 OPRAVA 4 73 0002 idt EN 1990:2002/A1:2005/AC:2010-04 Corrigendum Tato oprava ČSN EN 1990:2004/A1:2007
Více13. Zděné konstrukce. h min... nejmenší tloušťka prvku bez omítky
13. Zděné konstrukce Navrhování zděných konstrukcí Zděné konstrukce mají široké uplatnění v nejrůznějších oblastech stavebnictví. Mají dobrou pevnost, menší objemová hmotnost, dobrá tepelně izolační schopnost
VícePrincipy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních materiálů
VíceOmezení nadměrných průhybů komorových mostů optimalizací vedení předpínacích kabelů
Omezení nadměrných průhybů komorových mostů optimalizací vedení předpínacích kabelů Lukáš Vráblík, Vladimír Křístek 1. Úvod Jedním z nejzávažnějších faktorů ovlivňujících hlediska udržitelné výstavby mostů
Více