Ekonomiky Beneluxu KEU 6

Transkript

1 Ekonomiky Beneluxu KEU 6

2 Historické ukotvení Nizozemí 1568 boj o nezávislost na Habsburcích Odbojné provincie Utrecht, Holland, Frísko a Zeland Evangelíci 1648 nezávislost Námořní a obchodní velmoc v 16. a 17.stol. Belgie Od 1447 Habsburkové Pod vlivem Habsburků i po 1648 Jižní provincie Katolické vyznání 1648 španělské Nizozemí 1830 odtržení od Nizozemí 1815 Spojené nizozemské království (s Belgií)

3 Ekonomika Nizozemska výhodná geografická poloha doprava, obchod mimořádně otevřená ekonomika kombinace liberální ekonomiky s poměrně vysokou úrovní přerozdělování vysoce rozvinutá infrastruktura Rotterdam, Scheveningen, Amsterdam, Vlisingen Schiphol, Rotterdam, Maastricht Dálniční koridory, železnice, telekomunikace, produktovody

4 Ekonomika Nizozemska Vybavenost nerostnými surovinami (těžba zemního plynu) Vysoký podíl populace ovládá angličtinu > komparativní výhoda Špička v obchodě s diamanty a jejich broušení

5 Politická organizace Správní členění: 12 provincií a 2 zámořská území (Antily, Aruba) Forma vlády: konstituční monarchie, unitární stát Hlava státu: král Willelm-Alexandr (2013) Haag: Stálý mírový tribunál a Mezinárodní trestní tribunál

6 Historický vývoj po 1945 Před 1945: koloniální velmoc 1949: nezávislost Indonésie (obavy z hosp. dopadů) 50. a 60. léta: vysoká tempa růstu a plná zaměstnanost 50. léta podpora emigrace 60. léta obrat - pobídky pro imigraci (Itálie, Španělsko, Maroko, býv. kolonie)

7 Historický vývoj 60. léta 1959 objevení ložisek zemního plynu 60.léta rozšíření sociálního systému sociální i zdravotní pojištění rekonstrukce středního školství, expanze vysokého školství Důsledky vyšší nákladnost systému 70.léta: krize a nárůst strukturální nezaměstnanosti textil, metalurgie, stavba lodí

8 Dutch disease Způsobena prudkým přílivu zahraniční měny zhodnocování měny, což sníží cenovou konkurenceschopnost na vývozním trhu vyšší úroveň levných dovozů deindustrializace díky outsourcingu, kdy jsou jisté průmyslové činnosti přesunuty do levnějších lokalit.

9 Historický vývoj 70. léta 1973 keynesiánské řešení dopadu šoků Nárůst mezd Daňové úlevy Přesto nárůst nezaměstnanosti: tisíc lidí 1979 druhá ropná krize Neúčinnost keynesiánské hospodářské politiky Nárůst deficitů

10 Historický vývoj po léta: Friedman supply side economics : vláda křesťanských demokratů premiér R. Lubbers 1982: snaha o snižování rozpočtového deficitu (12 % HDP) Zkrácení pracovní doby Úsporná politika v sociální oblasti, snížení podpory v nezaměstnanosti 1984 hospodářské oživení, pokles nezaměstnanosti

11 Historický vývoj 80. léta 1986: 2. Lubbersova vláda pokračování trendu s cílem snížení nezaměstnanosti a daní 1990: 3. Lubbersova vláda požadavky na ekologii W. Kok ministr financí reforma zákona o pracovní neschopnosti, zpřísnění podmínek Počátek privatizace státních podniků 1994: výhra soc. demokracie, premiér W. Kok 90. léta: ekonomické reformy: přechod k tzv. new economics Snížení vlivu státu v ekonomice Vliv myšlenkových proudů thatcherismus a reagonomika

12 New economy Definována v roce 1983 časopisem Time Vysoká produktivita průmyslového sektoru vytlačuje pracovní sílu do sektoru služeb Přechod ke znalostní společnosti, Vliv inovací, nárůst fúzí, vznik globálních firem, Defragmentace produkčního řetězce Nové možnosti díky technologiím a IT

13 Dopady new economy Snížení státních výdajů Růst produktivity práce Růst zaměstnanosti Snížení nezaměstnanosti Nárůst objemu FDI v ekonomice Vyšší tempa ekonomického růstu Liberalizační tendence v podnikovém sektoru

14 Rysy hospodářské politiky Tzv. Polder Model Rysy HP: Vysoká zaměstnanost, vysoký růst, přebytky rozpočtu, nízká inflace, rozvinutý stát blahobytu vykazuje znaky liberální, přísná monetární disciplína x vysoká veřejná spotřeba (vyšší zdanění) Jistá forma indikativního plánování propojení liberální politiky s intervencionismem na straně AD

15 Ekonomika Nizozemska Rozhodující sektor služeb: Obchod Doprava, logistika Bankovní služby Služby veřejného sektoru Zemědělství (75 % produkce export) Intenzivní, patří mezi nejvyspělejší na světě Mléčné výrobky, sýry Květiny Průmysl (velmi diversifikovaná struktura) Chemický průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Strojírenství Elektrotechnika Průmysl zpracování ropy

16 Ekonomika Nizozemska Nezaměstnanost jedna nejnižších v EU Specifikum zaměstnanosti, 38 % částečný úvazek, zejména u žen Inflace: problematická v období recese v prvních letech nového století Fiskální oblast: dobrá pozice před krizí Nárůst dluhu v důsledku fiskálních stimulů mezi roky /09 Patří nicméně mezi méně zadlužené státy eurozóny

17 Aktuální situace Pomalé oživení po roce 2008 Nárůst nezaměstnanosti na rekordní úroveň 2013 snížení ratingu z AAA na AA+ (S&P) Tzv. Nexit diskuze o opuštění EU Nárůst separatistických tendencí parlamentní strana G. Wilderse Strana pro svobodu Snaha o omezení migrace i z EU

18 Makroekonomická situace Nizozemska (EUROSTAT) Rok Tempo růstu HDP 1,9-3,9 1,5 0,9-1,2-0,8 NA Míra inflace 2,2 1,0 0,9 2,5 2,8 2,6 2,7 Míra nezaměstnanosti Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 3,1 3,7 4,3 4,7 6,3 7,0 6,9 0,5-5,6-5,1-4,3-4,1-4,3 NA 58,2 60,8 63,4 65,7 71,3 73,5 NA

19 Obchodní výměna Nizozemí a ČR V mil. CZK html

20 Ekonomika Belgie

21 Ekonomika Belgie 3 autonomní oblasti s 9 provinciemi (jazykově, etnicky, ekonomicky rozdílné) výhodná geografická poloha doprava, obchod mimořádně otevřená ekonomika (bývalá kolonie Kongo Diamantová burza v Antverpách Specifické postavení Bruselu hl. centrum EU, instituce NATO, ZEU Typický stát blahobytu, vysoké daňové zatížení, vysoký podíl výdajů na sociální zabezpečení Vyspělá struktura eko. A 1,5 %; I 24,5 %; S 74 %

22

23 Ekonomika Belgie tzv. pakt z Egmontu Rozdělení na vlámskou, valonskou část a Brusel Německá menšina cca 80 tis. obyvatel Tzv. princip tří společenství Vlastní parlamenty a vlády, značné kompetence jednotlivých regionů Problémy rozdělení již od 1970 Po 2000 sílící separatistické tendence

24 Hospodářský vývoj od 70. let Do 1975: převažovalo keynesiánství Hospodářský růst v 80.letech: průměrně 4 %, recese 1,1 %, V roce 2004 růst 2,2 %, dále průměrná tempa růstu v EU Fiskální nedisciplinovanost největší veřejný dluh kumulován od 70. let 2011 sestrojení vlády po více než roku bezvládí

25 Aktuální situace 2011: Dopady finanční krize, především nutnost sanace bankovního sektoru Záchrana bank FORTIS, DEXIA, KBC a pojišťovny Ethias finančně nákladné 2012: vítězství separatistů v místních volbách ve Valonsku 2012: Nejsou dostatečné vnitřní zdroje pro nastartování růstu Červen 2014: volby vítězem federálních voleb pravicová nacionalistická strana Nová vlámská aliance N-VA

26 Ekonomika Belgie HDP: v posledních 15 letech pomalejší než v eurozóně, podprůměrný v rámci EU-15 i EU-25 Nezaměstnanost: dlouhodobě problém v současnosti 7-8 % v 90. letech okolo 10 % poměrně rigidní trh práce

27 Ekonomika Belgie Inflace: stabilní, nízká členství v eurozóně Fiskální oblast: nedisciplinovanost, vysoký veřejný dluh, kumulován již od 70. let, : snížení zadlužení o cca 30% -> důsledek > nízká tempa růstu HDP sněhová koule díky vysokým úrokům vyplývající ze státního dluhu

28 Makroekonomická situace Belgie (EUROSTAT) Rok Tempo růstu HDP 1,0-2,8 2,3 0,8-0,1 0,2 0,1 Míra inflace 4,5 0,0 2,3 3,4 2,6 1,2 0,5 Míra nezaměstnanosti Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 7,0 7,9 7,8 7,3 8,2 8,5 8,4-1,3-6,0-4,1-3,7-4,0-4,2 NA 89,3 95,9 95,7 98,0 99,8 101,5 NA

29

30 Vzájemný obchod Belgie a ČR, mil. CZK Při srovnatelném počtu obyvatelstva dosahuje Belgie trojnásobného obratu zahraničního obchodu v porovnání s ČR html

31 Ekonomika Lucemburska

32 Finanční sektor Přední finanční centrum 70 % služeb, 25 % st. rozpočtu, pracuje v něm 10 % obyvatel Cca 150 bank, podílových a investičních fondů a dalších poskytovatelů finančních služeb Rozvinutá síť služeb pro podnikatele (pojišťovnictví, účetnictví, ) 3. místo na světě v zahraničních investicích/obyvatele Daňový systém podobný německému Největší zdroj daní: Daň PO, platy zaměstnanců, spotřební daň

33 Lucembursko a krize Zachování hospodářství nad průměrem Eurozóny Nejtěžší dopady průmysl, finanční sektor, zahraniční obchod balíček opatření (tj. 3,24 % HDP) stabilizace růst od 1. pol. 2010

34 Lucembursko a krize Fiskální a monetární opatření (podpora kupní síly domácností, trh práce, investiční pobídky) Potřebným reformám se brání silné odbory 2009, posílit domácí spotřebu a zaměstnanost (daňové výhody a veřejné investice) Zachován systém sociálních dávek, příspěvky v nezaměstnanosti, dětské přídavky a úroveň DPH

35 Očekávaný vývoj Štědrý sociální systém není možno dlouh. realizovat reforma zdravotního a sociálního systému Diverzifikace hospodářství (biotechnologie, zdrav. technika, logistika, automobilový prům., informatika a komunikace) Program stabilizace hospodářství (silný sociální stát) Fiskální opatření, investiční rozvojové programy (školství) Nové finanční nástroje (islámské bankovnictví, rozšíření aktivit poboček na Dálném východě, mikrofinancování)

36 Makroekonomické ukazatele Růst HDP (%) 0,3-3,7 3,1 1,9-0,2 2,1 2,7 Míra inflace (%) 2,1 0,4 2,1 3,7 2,9 1,7 1,5 Míra nezaměstnanosti (%) 4,8 6,0 6,1 5,1 5,7 6,9 7,2 Stát. dluh (% HDP) 13,7 14,8 19,5 18,7 21,7 23,0 25,2 Deficit rozpočtu (% HDP) 3,0-0,9-1,1-0,8 0,1-0,6 NA

37 Faktory růstu v posledních 20 letech Finanční sektor, služby Výhodná legislativa v oblasti bankovnictví a investičních fondů (bankovním tajemství) Centrální poloha v Evropě Sociální dialog, stabilita Nízká míra zdanění mezd (srovnání s okolními státy) + nárůst produktivity práce Stabilní veřejné finance umožňující strukturální reformy Kvalifikovaná pracovní síla (německý a francouzský jazyk)