Ekonomiky Švédska, Finska a Dánska KEU 7

Transkript

1 Ekonomiky Švédska, Finska a Dánska KEU 7

2 6. Fiskální disciplína Severský model: charakteristiky 1. Vysoká míra přerozdělování, rozsáhlý systém sociální péče, vysoká celková daňová kvóta, vysoká míra vyrovnávání příjmů, vysoká zaměstnanost ve veřejném sektoru 2. Velký vliv sociálních partnerů, i když stále klesající 3. Vysoká úroveň zaměstnanosti, aktivní politika zaměstnanosti 4. Vysoký stupeň liberalizace trhů 5. Zaměření na inovace a znalostní ekonomiku, vyspělý vzdělávací systém, ICT

3 Makroekonomické ukazatele 1993 (EUROSTAT) Stát Dánsko Finsko Švédsko EU_15 Tempo růstu HDP 0,0-1,2-2,0-0,8 HDP na obyvatele (EU_15=100) Deficit veřejných rozpočtů (v % HDP) -3,7-7,2-11,4 - Nezaměstnanost 9,6 16,3 9,1 10,1 Podíl výdajů veřejných rozpočtů na HDP

4 Faktory úspěšnosti Strukturální reformy, liberalizace trhů Znalostní ekonomika, vzdělávací systém, věda a výzkum Fiskální konsolidace Vysoká zaměstnanost

5 Švédsko: specifika ekonomiky Středně velká ekonomika (Belgie, Rakousko) Vyspělá ekonomika 123 % EU_27 v roce 2010 Stát blahobytu severský model Otevřená ekonomika, závislá na vývoji mezinárodního prostředí teritoriální diversifikace exportu (USA 11%, Německo 10,5%, Norsko 8,5%) Znalostní ekonomika Tradice, high-tech firmy (Sony Ericsson, Pharmacia), biotechnologie, imunologie, klinická medicína, ekologie

6 Švédsko: specifika ekonomiky Middle high-tech obory (strojírenství, nábytkářství, papírenský průmysl), Relativně riziková sektorální struktura ekonomiky Vysoký čistý plátce do rozpočtu EU Stojí mimo eurozónu

7 Hospodářský vývoj po 1945 Již před 1945: na špičce institucionálních kroků vytvářející moderní ekonomiky systém investiční strategie investiční politika chápána jako stabilizační politika stát nabízí možnost firmám část zisku před zdaněním odložit v době konjunktur a v době recese může tento deponovaný zisk použít a investovat do státem určených odvětví

8 Hospodářský vývoj po státní podpora bytové politiky institucionální změny plošné rodinné přídavky na děti do 16 let reforma důchodového systému důchodový systém univerzálního typu, bez rozdílů dělení ročníků 1962 všechny osoby trvale žijící na území SVE kryty důchodovým systémem = stát blahobytu

9 Hospodářský vývoj léta 60. léta: začátek regionální politiky odliv venkova do měst 83 % urbanizace, regionální politika orientace i na nezemědělské aktivity, zaměření také na arktické oblasti 70.léta: ve Švédsku nikdy neproběhla masivní etatizace 80 % soukromé vlastnictví : u vlády nebyla sociální demokracie snaha o daňovou restrikci podařilo se nejvyšší míra zdanění v 80.letech 1991 od tohoto roku soc. demokracie součást koalice

10 Hospodářský vývoj 80. léta 80.léta: oslabení konkurenceschopnosti tradičních průmyslových odvětví způsobené poklesem produktivity snaha vlády udržet zaměstnanost za každou cenu, podporovaná obrovskými státními výdaji 1983 až 1984 důrazná opatření stimulující poptávky+ devalvace měny Důsledek: růst inflace -> zisky z devalvační politiky byly rychle utopeny v inflační spirále

11 Hospodářský vývoj 90. léta stanovení mezd: podle domácích sektorů s nejnižšími platy 1990 až 1993 poklesl HDP o téměř 5 % co do objemu 90.léta: deprese švédské ekonomiky slumpflace = hluboký propad při vysoké inflaci Následky: nárůst nezaměstnanosti nad průměr EU + pokles zam. o 12%

12 Hospodářský vývoj 90. léta Příčiny: vliv mezinárodní recese Strukturální racionalizace všech sektorů ekonomiky Splaskla bublina na trhu nemovitostí Zlepšení situace až Silná protiinflační politika CB Striktní fiskální politika: parlament zavedl horní hranici pro vládní výdaje a také pro výdaje sociálního pojištění

13 Hospodářský vývoj po : reforma bankovního systému: důsledek podpory politiky levných peněz z poč. 90.let Reforma důchodového systému Redukce sociálního státu

14 Aktuální ekonomická situace Díky provedeným reformám jen malé dopady krize Zdravý bankovní sektor Dobrý fiskální pozice Brzké oživení ekonomiky Problém se zadlužením domácností v souvislosti s nákupem nemovitostí a nárůstem jejich cen

15 Makroekonomická situace Švédska (Eurostat) Rok Tempo růstu HDP -0,6-5,3 5,6 2,9 0,9 1,5 Míra inflace 3,3 1,9 1,9 1,4 0,9 0,4 Míra nezaměstnanosti 6,2 8,3 7,8 7,6 8,3 8,0 Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 2,2-0,7 0,3 0,2-0,2-0,1 39,9 42,7 39,4 38,6 38,2 57,2

16 Ekonomika Finska: specifika Vyspělá ekonomika 115 % EU_27 v roce 2008 Středně velká ekonomika (Dánsko a Irsko) Paralela s Irskem, úspěšná ekonomika v EU 90. léta restrukturalizace a transformace ekonomiky, poválečná vazba na sovětský blok (35 % exportu v rcce1985 do SSSR) V posledních deseti letech relativně vysoká nezaměstnanost vyplývající ze strukturálních změn

17 Ekonomika Finska: specifika Znalostní ekonomika, ICT, biotechnologie fenomén Nokia Kvalitní vzdělávací systém Otevřená ekonomika s přebytky zahraničního obchodu podíl na obchodu EU 60 %, Rusko 12 %

18 Hospodářský vývoj léta paralela s Irskem dřevozpracující průmysl, teritoriální rozšiřování průmyslové struktury Finsko vstupuje do EFTA v r.1961 spolupráce pouze okrajová návaznost na sovětský blok 60 % exportu bylo do SSSR až do pol. 80. let

19 Hospodářský vývoj 80. léta transformace dřevozpracujícího a papírenského průmyslu ve prospěch chemicko-technologického reálná konkurenceschopnost průmysl.produkce v rámci EFTA na srovnatelné úrovni 23% exportu v rámci EFTA

20 Reorientace ekonomiky 90. léta 1955: finlandizace: vnitřní demokracie, ale zahr.pol. ovlivněna SSSR, zároveň vysoká závislost zahr. obchodu na SSSR : deprese transformačního charakteru kolaps SSSR -> prudké dopady na F. kolapse vývozu, splasknutí bubliny na trzích aktiv a nadhodnoceným kursem národní měny : HDP poklesl o 13%, nezaměstnanost až 18%

21 Reorientace ekonomiky 90. léta 1995: max.zadlužení 65% HDP 1993: Deficit rozpočtu 7% přičemž veřejný dluh se v letech zečtyřnásobil z 14% na 56 % HDP Řešení: redukce sociálních výdajů zmrazení mezd podpora strategických investic, především do školství, vědy a výzkumu

22 Reorientace ekonomiky 90. léta kultivace tržního prostředí a institucionálního zázemí politický systém: kontinuita, rotace tří největších politických stran, z nichž dvě zpravidla vytvářejí jádro vládní koalice

23 Výsledky transformace 1999 Finsko označeno za 1. zemi, která v EU nejvíce implementovala zásady new economics deregulace, fiskální stabilita hl. akcelerátory rozvoje jsou odvětví typu telekomunikace a informační technologie 2002 Finsko vyhlášeno za nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa

24

25 Nokia a Finsko 2009: podíl na HDP: 1,9% (2008: 2,6%) Zdroj:ETLA

26

27 Aktuální ekonomická situace 2011 parlamentní volby - vstup euroskeptické strany Praví Finové (3 nejsilnější strana) Vládne koalice šesti stran, premiér Jyrki Katainen Rostoucí problémy ekonomiky Redukce welfare state Problém stárnutí populace Zvyšování věku odchodu do důchodu

28 Makroekonomická situace Finska (pramen Eurostat) Rok Tempo růstu HDP 1,0-8,2 3,6 2,8-1,0-1,4 Míra inflace 3,9 1,6 1,7 3,3 3,2 2,2 Míra nezaměstnanosti 6,4 8,2 7,4 7,5 8,1 8,3 Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 4,3-2,5-2,5-0,7-1,8-1,7 33,9 43,3 48,7 49,2 53,6 57

29 Ekonomika Dánska Vyspělá ekonomika Stát blahobytu severský model Efektivní fungování trhu práce, flexicurity Otevřená ekonomika orientovaná na EU Nosný sektor ekonomiky služby (finanční, obchodní aktivity, veřejné služby)

30 Ekonomika Dánska Technologicky vyspělá ekonomika (výroba léků a farmaceutik, zdravotní technika, elektrotechnický průmysl, potravinářství, nábytkářství) Důraz na ekologii Stabilita, nominální konvergence Kvalitní infrastruktura Příznivá energetická bilance (kladné saldo v oblasti ropy a plynu, 16 % spotřeby OZE)

31 směr monetární a fiskální restrikce, ale nedošlo ke snížení výdajů ze státního rozpočtu Hospodářský vývoj léta 70. léta: zásoby ropy a díky 1.ropnému šoku začalo těžit ropu a zemní plyn základní soběstačnost zvýšené ceny průmyslových výrobků, růst nákladů na pracovní sílu schodky rozpočtu 80.léta: HP strategie orientovaná spíše na růst než na blahobyt

32 Hospodářský vývoj léta 1982: středopravá koalice: Protiinflační politika Snaha o redukci deficitu PB : reformy ekonomiky: tzv. Rasmussen 1. Privatizace státního majetku Protiinflační a stabilizační politika Redukce deficitů rozpočtu

33 Hospodářský vývoj 90. léta 1995 omezení výdajů ze státního rozpočtu inovace systému investičních pobídek program technologického rozvoje dánský stát finančně participoval v malých firmách v rizikových odvětvích daňové reformy omezení podílu rozpočtu na HDP ale ve 2.pol.90.let rostla AD

34 Hospodářský vývoj 90.léta 1998 Svatodušní program (v listopadu) = restriktivní politika snaha o pokles spotřeby veřejných výdajů pomocí růstu daní program vyhlášen k zabránění inflace, ale převis D nad S snaha zabránit přehřátí ekonomiky cíl zmírnit pasivitu OB nízká konkurenceschopnost dánského zboží, protože byly vysoké N na pracovní sílu

35 Hospodářský vývoj po : reformy trhu práce: tzv. flexicurity Komponenty modelu: flexibilní trh práce, aktivní pol. zaměstnanosti, velkorysé, ale selektivní sociální výdaje snížení nezaměstnanosti : vláda Rasmussen II. Zvýšení efektivnosti státního sektoru Imigrační reforma Obava z přehřátí ek., nedostatek pracovní síly

36 Aktuální ekonomická situace 2011: parlamentní volby, premiérka Helle Thorning-Schmidt, vláda sociálních demokratů a dvou dalších levicových stran Vysoká závislost na exportu do EU Relativně prudký nárůst nezaměstnanosti Nárůst zadlužení a deficitu rozpočtu Omezovaní možnosti předčasného odchodu do důchodu

37 Makroekonomická situace Dánska Rok Tempo růstu HDP -1,1-5,2 1,3 1,1-0,4 0,4 0,4 Míra inflace 3,6 1,1 2,2 2,7 2,4 0,5 0,8 Míra nezaměstnanosti 3,6 6,0 7,8 7,9 7,2 7,2 5,5 Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP 3,4-2,7-2,5-1,8-4,1-4,3 NA Veřejný dluh (podíl na HDP) 34,2 41,8 42,7 46,4 45,4 44,5 NA

38 Mezinárodní migrace (% obyvatel) Zdroj: Světová banka

39 Nezaměstnanost Zdroj: Světová banka