BETONOVÉ KONSTRUKCE Beton je stavební materiál vyrobený z kameniva, cementu a vody.
|
|
- Michal Sedláček
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 BETONOVÉ KONSTRUKCE Beton je stavební materiál vyrobený z kameniva, cementu a vody. Vykazuje obdobné vlastnosti jako některé přírodní kameny, tj. vzdoruje dobře tlaku, je však křehký, není tudíž schopný větších deformací a má malou pevnost v tahu a ve smyku. Pro konstrukce z betonu lze použít: - obyčejný beton (z hutného kameniva) o objemové hmotnosti větší než 2000 kg/m 3, obvykle do 2500 kg/m 3, kterého se používá ke konstrukcím všeho druhu, - lehký konstrukční beton (z pórovitého kameniva jako keramzit, expandit, zpěněná vysokopecní struska) o objemové hmotnosti 1100 až 2000 kg/m 3. Lze jej výhodně aplikovat na konstrukce bytových, občanských, ale i mostních staveb, - těžký beton (z hutného těžkého kameniva jako čedič, žula aj.) o objemové hmotnosti větší než 2500kg/m 3, který se používá zcela výjimečně, jen pro zvláštní stavby (např. na ochranné pláště reaktoru).
2 Podle mezerovitosti (hutnosti) dělíme betony na: - hutný beton, u něhož je mezerovitost (objem pórů) menší než 10%, - mezerovitý beton, v němž jsou při zhutnění záměrně ponechány vzduchové mezery mezi zrny kameniva, - pórovitý beton, který se vyrábí z jemnozrnné vápenné, cementové nebo vápenocementové malty, vylehčený plynotvornou nebo pěnotvornou látkou, popř. odpařením přebytečné záměsové vody. Podle způsobu, jakým jsou konstrukce vyztuženy, rozeznáváme: - prostý beton beton nevyztužený anebo vyztužený pouze pomocnou výztuží - nepřenáší vnitřní sily vykazuje malou pevnost v tahu - pouze 1/6 až 1/15 pevnosti v tlaku pro konstrukce namáhané dostředným tlakem nebo mimostředným tlakem s malou výstředností - masivní stavby: gravitační hráze, opěrné zdi, pilíře, klenby, základové pásy pod zdmi, základové patky pod sloupy apod.,
3 - železový beton (železobeton) beton nepředpjatý vyztužený ocelovými vložkami ocelové vložky se podílejí na přenášení vnitřních sil (tlakových či tahových) v prvku nebo v konstrukci železový beton je schopen přenášet i tahové vnitřní síly konstrukce namáhané nejen tlakem, ale také na ohyb a na mimostředný tlak nebo tah s velkou výstředností železový beton lze využít univerzálně téměř pro všechny druhy konstrukcí - předpjatý beton beton, do nějž je záměrně a nezávisle na zatížení vneseno předpětí předpínací výztuží vyloučí se v konstrukci úplně nebo částečně tahové vnitřní síly a dochází k lepšímu využití betonu zmenšení průřezových rozměrů a tím k snížení vlastní hmotnosti předpjatých prvků především na nosné konstrukce namáhané na ohyb nebo na tah - např. stavební dílce stropních a střešních konstrukcí (desky, trámy, průvlaky, vazníky), válcové nádrže, tlaková potrubí.
4 Podle toho, jakým způsobem se betonová konstrukce zhotovuje, rozlišujeme: - konstrukci monolitickou, jednotlivé části se betonují přímo na místě svého statického působení v konstrukci a tvoří s ostatními částmi konstrukce jednolitý celek výztuž i čerstvá betonová směs se ukládají do předem zhotoveného bednění, které se po zatvrdnutí směsi odstraní, - konstrukci montovanou, jednotlivé části (betonové dílce) jsou vyráběny odděleně a mimo místo svého statického působení v konstrukci osazují se již hotové a dostatečné zatvrdlé betonové dílce se vyrábějí převážné v centrálních výrobnách, panelárnách, a na jednotlivé stavby se dovážejí výjimečně se zhotovují ambulantně na stavbě jako staveništní dílce (většinou jako atypické doplňky).
5 MATERIÁLOVÉ SLOŽKY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ Beton Podstata betonu a jeho struktura zatvrdlý beton je umělý slepenec spojených vzájemně cementovým tmelem skládající se ze zrn kameniva drobného (s velikostí zrn do 4 mm) hrubého (s velikostí zrn do 125 mm) cementový tmel vzniká hydratací cementu (hydraulického práškovitého pojiva) hydratace cementu je velmi složitý chemický proces počáteční produkt má vlastnosti gelu tvoří se krystaly jehlicovitého slohu, které se postupně prodlužují, vzájemně proplétají a přirůstají k zrnům kameniva a ke zbytkům nehydratovaných cementových částic, které tvoří neaktivovanou část cementového tmele.
6 Beton je látka značně nestejnorodá, což nutně vyplývá z různorodých vlastností jeho jednotlivých složek (kamenivo, cement, voda). Fyzikálním rozborem zatvrdlého betonu lze zjistit, že se skládá ze skupenství pevného (kamenivo a pevná část cementového tmele), kapalného (voda vázaná k povrchu krystalů a voda volná, kapilární, vyplňující mikropóry v hydratovaném cementu - je to ona část záměsové vody, která se nespotřebovala při hydrataci a neodpařila se), plynného (vzduch a jiné plynné částice). Vlastnosti betonu z hutného kameniva Nejdůležitější vlastnosti z hlediska využití betonu ve stavební praxi: pevnost, přetvárnost, objemové změny, případně trvanlivost a vodotěsnost.
7 Pevnost betonu Pevností rozumíme mezní napětí, při kterém dojde k porušení materiálu. Beton je materiál nehomogenní - desetkrát menší pevnost v prostém tahu než v prostém tlaku. Může dojít k vyčerpání jeho pevnosti vlivem vnějšího zatížení buď porušením zrn kameniva anebo porušením cementového tmele. Vliv cementu na pevnost betonu Pevnost betonu závisí citelně na jakosti a na množství cementu. Třída betonu je tím vyšší: - čím je vyšší vaznost cementu (závislá na jemnosti mletí cementu, na teplotě a vlhkostí prostředí, v němž tvrdnutí cementové kaše probíhá) - čím vyšší je jakostní třída použitého cementu - čím větší je množství cementu; stoupá také pevnost betonu, pokud přidávaný cement přispívá k dokonalému obalení zrn kameniva. a) max, do 500 kg cementu na 1 m 3 hotového betonu, větší množství nemá smysl b) minim. množství cementu u prostého betonu 200 kg/m 3
8 u železového betonu 240 kg/m 3 hotového betonu Do konstrukčních betonů se nejčastěji používají: - portlandské cementy, vznikající semletím portlandského slínku se sádrovcem (regulátor tuhnutí), - směsné cementy, vznikající semletím portlandského slínku s hydraulickou příměsí (nejčastěji vysokopecní struska) a sádrovcem. Ze směsných cementů jsou nejpoužívanější struskoportlandský a vysokopecní
9 Vliv kameniva na pevnost betonu Pevnost kameniva použitého do betonové směsi je vždy větší než je požadovaná krychelná pevnost hotového, zatvrdlého betonu. Vlastní pevnost kameniva není tudíž pro pevnost betonu rozhodující. Granulometrické složení kameniva významně ovlivňuje pevnost betonu, neboť na zrnitosti a množství vody (v souvislosti s dokonalým zhutněním) závisí vnitřní tření betonové směsi. Kamenivo s plynulou zrnitostí - zastoupena zrna všech velikostí od nejjemnější moučky až po nejhrubší zrna) - vyznačuje se malým vnitřním třením a poskytuje tudíž dobře zpracovatelné betonové směsi bez použití velkého množství vody. Kamenivo s přetržitou zrnitostí - chybějí zrna určitých velikostí, frakce na sebe přímo nenavazují - vyžaduje menší množství cementu (menší povrch zrn kameniva) - používá se strojních prostředků na zhutnění betonu (vibrátoru ponorných nebo příložných), neboť vibrací se podstatně sníží vnitřní tření.
10 Technologie betonu maximální velikosti zrna se volí s ohledem na: průřezové rozměry konstrukce, hustotu výztuže, mezery mezi vložkami a bedněním apod. doporučená horní mez frakce je u prostého betonu 63 mm u betonu prokládaného kamenem maximálně 1/3 nejmenšího rozměru konstrukce, nejvýše však 400 mm u železového betonu 16 mm u konstrukcí běžných rozměru a 32 mm u konstrukcí větších rozměrů Kromě toho je vázána horní mez frakce kameniva také na nejmenším rozměru konstrukčního prvku (např. 1/3 minimálního rozměru konstrukce při plošných a tenkostěnných konstrukčních prvcích, 1/4 minimálního rozměru při konstrukcích přibližně čtvercového nebo kruhového příčného průřezu).
11 Závislost pevnosti betonu na vodním součiniteli Pevnost betonu výrazné závisí na množství použité vody, na vodním součiniteli, udávající váhový poměr vody k cementu (w = v/o). K řádnému průběhu procesu hydratace stačí vodní součinitel 0,23 až 0,25. Pro dokonalé zpracování betonové směsi nutno zvýšit vodní součinitel na 0,3 až 1,0 podle způsobu zhutňování. Podle stupně zpracovatelnosti betonové směsi se rozlišují směsi velmi tuhé, tuhé, zavlhlé, málo měkké, měkké, velmi měkké a tekuté. Největších pevností se dociluje při co nejmenším vodním součiniteli, při němž ovšem je možno betonovou směs ještě dokonale zpracovat, tj. při w = 0,3 až 0,5. Při nižším vodním součiniteli (w < 0,3) pevnost betonu rychle klesá směs nelze řádně zpracovat část cementu nepřijde vůbec do styku s vodou. Při vyšším vodním součiniteli (w > 0,3) dochází časem k odpaření přebytečné vody ke vzniku drobných pórů v zatvrdlém cementovém tmelu, které vedou ke snížení pevnosti.
12 Závislost pevnosti betonu v tlaku na vodním součiniteli při různých způsobech zhutňování betonové směsi
13 Závislost pevnosti betonu na jeho celkovém složení. Hutnost betonu pevnost betonu v tlaku lze podle franc. inženýra Pareta vyjádřit 2 2 c 0 K K R b c v p kde K je konstanta závislá na druhu cementu, jeho vaznosti, druhu kameniva, na konzistenci směsi, stáří betonu aj. c / c v p udává objemový poměr cementu a cementu, vody a pórů, v jednotkovém objemu betonu, tj. k c v p 1, přičemž k, c, v, p jsou objemy zaujímané kamenivem, cementem, vodou, póry vyplněné vzduchem, popř. plynem. Z uvedeného vztahu vyplývá, že - pevnost betonu bude tím větší, čím větší bude obsah cementu (c), a čím menší bude objem mezi zrny kameniva ve zhutněném betonu (c+v+p). - nejpevnější betony obdržíme, redukujeme-li na nejvyšší možnou míru objem pórů, tj. čím větší část objemu mezer mezi zrny kameniva je vyplněna zatvrdlým cementem
14 - toho lze docílit jednak dokonalým zhutněním čerstvé betonové směsi tak, aby objem vzduchu byl minimální, jednak co nejvíce redukovat přebytečnou vodu, která slouží pouze pro zpracování betonové směsi. Vliv vlhkosti prostředí a teploty na pevnost betonu Aby řádně probíhal hydratační proces: musí betonová směs tuhnout a tvrdnout v prostředí s určitou teplotou a vlhkostí, tvrdnoucí beton musí mít dostatek vody, musíme jej chránit před náhlým vysoušením (slunce, vítr) po ukončení procesu tuhnutí dostatečně kropit, chránit při tvrdnutí před prudkým deštěm, aby se cement nevyplavil
15 Závislost pevnosti betonu v tlaku na vlhkosti prostředí a na čase
16 Vliv teploty, při níž beton tuhne a tvrdne. Nepříznivě působí na průběh hydratace nízké teploty. Cement hydratuje normálně při teplotách vyšších než +5 C. Při nižších teplotách se hydratace zpomaluje a při teplotách pod bodem mrazu se vůbec zastaví. Velmi nebezpečné je, zmrzne-li betonová směs během procesu tuhnutí (do 12 až 24 hodin podle druhu použitého cementu) - přeruší se hydratace, led naruší soudržnost, po oblevě se beton rozpadne Při zmrznutí až během tvrdnutí betonu následky již nejsou tak katastrofální - soudržnost betonu je již dostatečná a rozpínání ledu beton nepoškodí, po oteplení se hydratační proces obnoví a tvrdnutí betonu pokračuje. Pokles pevnosti vlivem mrazu je tím větší, čím dříve během tvrdnutí beton zmrzl. Závisí také na rozměrech konstrukcí - tenkostěnné konstrukce jsou choulostivější než masivní. Odolnost konstrukcí vůči mrazu během jejich tvrdnutí závisí rovněž na použitém druhu cementu - betony z běžných cementů s malým hydratačním teplem, jsou choulostivější než betony vyrobené z cementů, které uvolňují značné hydratační teplo při tvrdnutí.
17 Urychlení procesu tvrdnutí Propařování vystavení betonové směsi po určitou dobu účinku nasycené horké páry (70 až 80 C), pod tlakem (do 0,05 MPa) dochází k podstatnému urychlení procesu tvrdnutí, beton vykazuje již za 10 hodin až nakolik dní (záleží na teplotě při propařování) zhruba stejné pevnosti jako beton, který tvrdne v normálním prostředí za 28 dní. Autoklávování betonu beton je vystaven teplotám 120 až 190 C a tlaku několik atmosfér, lze ještě více urychlit tvrdnutí betonu dosáhnout ještě vyšších pevností, řádově až 100 MPa.
18 Růst pevnosti betonu s časem (vliv stáří) Postupující hydratací roste pevnost betonu. Zpočátku probíhá vzrůst pevnosti rychleji, později se zpomaluje. Po několika letech ustane (po 10 až 20 letech) a pevnost se ustálí na konečné hodnotě. Pokud probíhá proces tvrdnutí za normálních podmínek dociluje se asi 70% konečné nejvyšší pevnosti již po 28 dnech, použije-li se cementu portlandského, železoportlandského nebo vysokopecního, po 7 dnech při cementu s vysokou počáteční pevností, po 3 dnech při cementu hlinitanovém. Po několika měsících se dosahuje asi 90% konečné pevnosti. Růst pevnosti lze značně urychlit zvýšením teploty a vlhkosti prostředí.
19 Závislost pevnosti betonu (vyjádřená v % konečné pevnosti) na čase
20 Vliv způsobu zatěžování na pevnost betonu U jednorázové zkoušky, při rychlém zatěžování a krátkém trvání zatížení, závisí dosažená pevnost na rychlosti průběhu zkoušky. Čím se zkušební těleso rychleji zatěžuje, tím se dosáhne větší pevnosti jednorázové. Působí-li zatížení neproměnně a dlouhodobě, pak klesá pevnost betonu, kterou nazýváme pevností betonu při trvalém (dlouhodobém) zatížení (R bc,lnt ), asi na 80 až 90% pevnosti jednorázové (R bc ). Ještě větší zmenšení pevnosti je při opakovaném namáhání betonu, vyvozeném zatížením kolísajícím periodicky v určitých mezích. Opakované dosahované napětí je tím menší, čím většího počtu zatěžovacích cyklů je zapotřebí pro porušení zkušebního tělesa. Klesne-li toto napětí pod určitou hodnotu, nenastane porušení ani při častějším opakování zatížení. Tuto velikost napětí nazýváme pevností v opakovaném zatížení (namáhání) nebo mezí únavy, což je napětí, které zkušební těleso bezpečné snese při zatěžovacích cyklech a je různá podle povahy opakovaného zatížení. Pevnost v opakovaném namáhání R bc,rpt,or při pomíjivém zatížení (odtížení do nuly) se přibližně rovná 0,6R bc, tj. 60% pevnosti statické (jednorázové hranolové).
21 Zkoušení pevnosti betonu Zkoušky pevnosti betonu, popř. dalších kontrolovaných vlastností betonu (např. modul pružnosti, objemová hmotnost, vodotěsnost, mrazuvzdornost) se provádějí: a) na zkušebních tělesech zhotovených a uložených v klimatizovaném vlhkém prostředí (podle příslušných zkušebních norem) obvykle ve stáří 28 dní (většinou destruktivní zkoušky), b) na zkušebních tělesech vyjmutých z hotové betonové konstrukce (většinou destruktivní zkoušky), c) na betonu hotové konstrukce (nedestruktivní zkoušky). Zkoušíme-li pevnost betonu destruktivní metodou, pak v závislosti na způsobu namáhání, případně tvaru zkušebního tělesa, rozeznáváme: 1) pevnost krychelnou (f c,cube ) 2) pevnost válcovou (f c ) 3) pevnost hranolovou (prismatickou) neboli v tlaku prostém (f c,prism ) 4) pevnost v tahu prostém (f ct ) 5) pevnost v příčném tahu (f ct,sp ) 6) pevnost v tahu za ohybu (f ct,fl ).
22 Zkušební těleso se může porušit vlivem vnějšího zatížení bud přetržením nebo usmyknutím. Podrobněji se touto problematikou zabývá nauka o pružnosti a pevnosti (teorie porušení). 1) Krychelná pevnost (f c,cube ) Pevnost v tlaku zkušebních krychlí o hraně 150 mm (podle potřeby a s ohledem na velikost největšího zrna kameniva také o hraně 100, 200 nebo 300 mm), Při zkoušce se uplatňuje příznivý vliv tření v tlačné ploše lisu, výsledky vykazují vyšší hodnoty než pevnosti zjišťované v konstrukci namáhané prostým tlakem, Krychle se poruší podél smykových ploch usmyknutím. Krychelná pevnost je základní pevností, podle níž se odvozují, případně srovnávají, obvykle ostatní druhy pevnosti a provádí se klasifikace betonu. Porušení zkušební krychle
23 Krychelná pevnost v MPa se vypočte ze vztahu F f c, cube A kde F je největší síla dosažená při porušení zkušebního tělesa v N, A tlačná plocha zkušebního tělesa v mm 2 2) Válcová pevnost (f c ) Pevnost zkušebních válců o průměru základny 150 mm a výšky 300 mm (podle potřeby a s ohledem na velikost největšího zrna kameniva, lze pro zkoušku použít i válců průměru 100 nebo 200 mm, výšky rovnající se dvojnásobku průměru). Válcová pevnost v MPa je dána vztahem F f c A kde F a A mají stejný význam jako u krychelné pevnosti. Porušení zkušebního hranolu
24 3) Pevnost hranolová neboli v tlaku prostém (f c,prism ) Na zkušebních tělesech tvaru hranolu (místo hranolu se používá často válce). Základní hranol má rozměr 150/150/600 mm (výjimečně 100/100/400 nebo 200/200/800 mm) -poměr základny k výšce je 1:4 (připouští se i poměr 1:3). Pevnost hranolová, nazývaná též prizmatická, je menší než pevnost krychelná 0,70 0, fc cube f c, prism 85, a vyskytuje se v prvcích namáhaných dostředným tlakem, jako jsou sloupy, pilíře a zdi. Hranolová pevnost se zjišťuje obdobným způsobem jako krychelná, popř. válcová pevnost.
25 4) Pevnost v tahu prostém (f ct ) Závisí na pevnosti zatvrdlého cementového tmele a jeho soudržnosti se zrny kameniva. Na pevnosti betonu v tahu do značné míry závisí trvanlivost betonu a ochrana výztuže před korozí v železobetonových konstrukcích. Zkušební těleso má tvar válce (průměr 100 mm, délka minimálně dvojnásobek průměru) nebo hranolu (průřez 100/100 mm, délka aspoň dvojnásobek základního příčného rozměru), přilepuje se obvykle epoxidovou pryskyřicí k upínacím přípravkům zkušebního zařízení a namáhá se dostředně působící tahovou silou až do porušení (přetržení). Pevnost v tahu prostém v porovnání se základní krychelnou pevností je velmi malá a vypočte se ze vztahu Zkouška v tahu F f ct prostém A kde F je největší síla dosažená při porušení zkušebního tělesa v N, A je průřezová plocha zkušebního tělesa v mm 2
26 5) Pevnost v příčném tahu (f ct,sp ). Zkouška v příčném tahu se provádí na krychlích o délce hrany 150 mm (popř. o hraně 100, 200 nebo 300 mm), na válcích o průměru 150 mm a délky 300 mm (popř. o průměru 100 a 200 mm a s délkou dvojnásobnou průměru) nebo na trámcích, popř. zlomcích trámců po zkoušce ohybem. 2 F 2 F fct, sp (krychle, trámec) f 2 ct, sp (válec), a dh kde F je největší síla dosažená při porušení v N, a hrana zkušební krychle v mm (zde též šířka a výška trámce), h výška (délka) válce v mm, d průměr válce v mm. Zkouška v příčném tahu
27 6) Pevnost v tahu za ohybu (f ct,fl ) Vyskytuje se u ohýbaných a mimostředně tlačených nebo tažených prvků, jsou-li trhliny nepřípustné. Tuto pevnost lze zjistit lámáním trámce z prostého betonu, jehož rozměry jsou 150/150/600 mm (popř. 100/100/400 mm nebo 200/200/800 mm). Při zkoušce se trámec podepře a zatíží způsobem patrným z obrázku. Pevnost betonu v tahu za ohybu se vypočte za předpokladu pružného přetvoření ze vztahu M Fl ( fct ),fl 2 fl W bh 0,15 0, kde F je největší dosažená síla v N, 1 úložná délka trámce v mm, b šířka trámce v mm, h výška trámce v mm. f ct, 075 f c, přičemž cube Z pevnosti betonu v tahu za ohybu lze odvodit jeho pevnost v tahu prostém takto fct, fl 0, 65 fct.
28 Zkouška pevnosti betonu v tahu za ohybu Uváděné destruktivní zkoušky betonu se realizují buď jako zkoušky průkazní (před započetím betonářských prací) nebo jako zkoušky kontrolní výrobní (v průběhu provádění betonářských prací). Někdy jsme nuceni provádět zkoušky pevnosti přímo na betonu hotové konstrukce (jsou-li například důvodné pochybnosti o jakosti provedené betonová konstrukce nebo potřebujeme-li znát pevnost betonu při adaptačních pracích apod.), V takovém případě přistupujeme k nedestruktivním zkouškám pevnosti betonu.
29 Podle způsobu provádění rozlišujeme u těchto zkoušek. a) mechanické metody stanovující pevnost betonu nepřímo na základě zjištěná tvrdosti betonu. Je to například zkouška Waitzmannovým kladívkem (zjišťuje se velikost vtisku kulovitě ukončeného ocelového tělíska do cementové malty betonu a současně velikost vtisku ocelové kuličky do ocelové srovnávací tyčky. Z velikosti průměru obou vtisků se stanoví pevnost) nebo zkouška Schmidtovým kladívkem (zjišťuje se velikost odskoku úderného kladívka od povrchu konstrukce a z ní se pak stanoví pevnost betonu v tlaku). b) dynamické metody, stanovující pevnost betonu na základě dynamických účinků vyvolaných v betonové konstrukci, patří sem například ultrazvuková metoda, při která se měří rychlost šíření impulsu ultrazvukového vlnění v betonu, nebo rezonanční metoda, kdy se měří rezonanční kmitočty zkušebního betonového tělesa.
30 Přetvoření a objemové změny betonu Závislost přetvoření na napětí - Deformace zkušebního tělesa tlakem nebo tahem, je závislá na velikosti, rychlosti a způsobu zatížení, na stáří, jakosti a tvaru zkušebního prvku, na prostředí a na dalších. - Závislost mezi napětím ( b ) a přetvořením b není lineární, neplatí v plném rozsahu Hookův zákon, vyjma oboru malých napětí. - Z obrázku je patrno, že poměrné stlačení (protažení) b se zvětšuje s rostoucím b stále rychleji. - K porušení prvku v tlaku dochází, dostoupí-li hodnoty asi bm = 0,2 až 0,3%, různé podle jakosti betonu, v tahu pak btm = 0,010 až 0,015%. Idealizovaný pracovní diagram betonu při jednorázovém krátkodobém centrickém zatížení
31 Přerušíme-li tlakovou zkoušku, například při c 0,4 fc (před dosažením meze pevnosti f c a odlehčíme-li úplné zkušební těleso zjistíme, že zpětná deformace neprobíhá přesně podle původní deformační křivky (pracovního diagramu), ale zhruba podle přímky rovnoběžné s tečnou k této křivce v počátku 0 (v tomto případě platí pro deformaci počáteční modul přetvárnosti. Z pracovního diagramu je rovněž patrno, že z celkového přetvoření c, odpovídající c fc, po odlehčení trvale zastane nevratná, plastická část c,pl, (jejíž hodnota stoupá zvětšujícím se napětím c ), kdežto vratná, pružná část c,el zcela zmizí. Pozn.: ČSN uvádí zjednodušený tvar normového a výpočtového diagramu jako pomůcku výpočetního modelu při návrhu betonové konstrukce. Původní význam pracovního diagramu, tj. znázornění skutečné závislosti mezi napětím a přetvořením betonu, je přitom potlačen.
32 Zjednodušený tvar normového a výpočtového pracovního diagramu
33 Modul přetvárnosti betonu Závislost mezi napětím a přetvořením lze obecně vyjádřit deformačním zákonem E 0, kde E 0 je modul přetvárnosti, jehož hodnota není ani pro určitý druh betonu stálá, ale s rostoucím napětím klesá. Analyticky je modul přetvárnosti vyjádřen směrnicí sečny spojující počátek deformační křivky s uvažovaným bodem na ní. přetvárnosti betonu Významné jsou extrémní hodnoty modulu přetvárnosti. Modul přetvárnosti na mezi únosnosti (porušení) je minimálním mezním případem a rovná se E f c m tg m (na obr. je značeno c Rb cm Grafická znázornění modulů f ) Modul přetvárnosti počáteční je maximálním mezním případem, kdy sečna
34 přechází v počátku 0 v tečnu k deformační křivce. Je to modul vystihující přetváření betonu v oboru malých napětí. Předpokládáme-li, že deformační křivka je kubická parabola, pak 3 f E tg c E m cm Modul přetvárnosti skutečný (tečnový nebo okamžitý) je dán směrnicí tečny v jednotlivých bodech A ke křivce deformační a je vyjádřen vztahem d c E t d c Tento diferenciální poměr má proměnnou hodnotu, klesající s přibývajícím napětím.
35 Modul pružnosti betonu Modul pružnosti betonu stanovíme obvykle experimentálně tak, že zatěžujeme zkušební hranol opakovaně při maximální hodnotě napětí c 0,35 až 0,4 fc. Průběh závislosti napětí na přetvoření při opakovaném zatížení v tomto oboru je patrný z diagramu na obrázku. Je vidět, že podíl plastických deformací se stále zmenšuje. Po určitém počtu zatěžovacích cyklů se postupně jednotlivé složky přetvoření ustálí (jak elastická tak plastická). Pro tento stav lze stanovit modul pružnosti jako směrnici zatěžovací a odlehčovací přímky, takže Pracovní diagram betonu při opakovaném zatížení v oboru 0,4R b b
36 E c tg c c, el kde Je úhel, který svírá přímka s osou celkového přetvoření. c, c, el je konečná pružná složka Modul pružnosti lze stanovit také dynamickými metodami buď z rychlosti průchodu zvuku betonem, nebo z rychlosti šíření otřesů. Takto zjištěný dynamický modul pružnosti betonu odpovídá malým napětím, která přitom vznikají, a tím se vlastně jeho hodnota blíží počátečnímu modulu přetvárnosti E. 0 Modul pružnosti betonu je různý podle jakosti betonu. S rostoucí pevností betonu se modul pružnosti zvětšuje a mívá hodnoty od 13 do 40 GPa. Hodnoty základních modulů pružnosti betonu podle ČSN, v závislosti na třídě betonu, jsou uvedeny v tabulce.
37
38 Součinitel příčného přetvoření betonu Současně se stlačováním (zkracováním), popřípadě protažením (prodloužením) betonového tělesa ve směru normálových napětí dochází v příčném směru k jeho roztahování, popřípadě zúžení (příčné kontrakci). Při malých namáháních je poměrné příčně roztažení 1/20 až 1/6 podélného přetvoření a poměrné příčné stlačení (zúžení) 1/12 až 1/8 podélného přetvoření, Podle ČSN se uvažuje součinitel příčného přetvoření betonu hodnotou c 0,2 Modul pružnosti betonu ve smyku Velikost modulu pružnosti betonu ve smyku G b je s modulem pružnosti betonu E c vázána vztahem známým z teorie pružnosti,tj, Ec Gc 0, 42Ec 2 1 c což je hodnota, kterou uvádí ČSN.
39 Dotvarování a relaxace betonu - Dotvarování betonu můžeme definovat jako pozvolný růst trvalých, nepružných (plastických) deformací l při trvale, popř. dlouhodobě pl působícím zatížení na konstrukci. - Tyto nepružné objemové změny betonu vzrostou v prvních měsících po zavedení zatížení dosti prudce, později pak stále volněji, až se po uplynutí několika let ustálí a dosahují velikosti řádově 1,5 až 3 násobku (výjimečně až 5 násobku) pružných deformací lel. - Na obrázku je schematicky znázorněna deformace betonováno sloupu dostředně namáhaného dlouhotrvajícím zatížením F lt, která vyvolává jednak poměrná pružná přetvoření c, el l el / l, jednak poměrná plastická přetvoření l od účinku dotvarování betonu. c, c l pl / Pružná a plastická přetvoření (vlivem dotvarování) betonového sloupu
40 Fyzikální příčiny dotvarování lze přisoudit jednak změnám, které nastanou průběhem času ve struktuře tvrdnoucího cementového tmele (přesouvání namáhání z vazkého cementového gelu na krystalické součásti částečně zatvrdlého cementového tmele a dále na kamenivo), jednak hydrostatické deformaci vyvolané poruchami rovnovážného stavu fyzikálně vázané vody způsobené jejím postupným ubýváním (hlavně vypařování) v závislosti na stupni vlhkosti a na teplotě prostředí. Vliv na velikost trvalých přetvoření vyvolaných dotvarováním má celá řada faktorů. V podstatě je dotvarování menší: čím je beton v okamžiku zatěžování starší, čím je prostředí vlhčí, čím je podíl cementové malty menší, čím je beton hutnější. Z uvedeného vyplývá, že všechny faktory ovlivňující kladně pevnost betonu zmenšují jeho dotvarování.
41 Průběh dotvarování v závislosti na čase
42 Účinek dotvarování může mít vliv na celkovou nosnou funkci betonové konstrukce. U ohýbaných konstrukčních prvků (desek, trámů, průvlaků apod.) může způsobit nepřijatelný vzrůst průhybů. U dostředně a zvláště u mimostředně namáhaných prvků (sloupů, oblouků apod.) může vést k nebezpečí vybočení. V železobetonových konstrukcích brání výztuž volnému průběhu dotvarování (dochází k přesunu napětí z betonu na výztuž) a přetvoření jím vyvolaná jsou asi 1,5 až 2 krát menší než u konstrukcí nevyztužených. Zvláštní pozornost je nutno věnovat účinku dotvarování u předpjatých betonových prvků, neboť je zdrojem ztráty předpětí. Pozitivně se projevuje dotvarování u staticky neurčitých konstrukcí, kde zmenšuje napětí z vedlejších účinků, nezávislých na zatížení jako je kolísání teploty, popuštění podpor, smršťování betonu.
43 Celkové poměrné délkové přetvoření betonu c, tot v časovém intervalu <t 1,t 2 > od časově neproměnného napětí betonu c, které začalo působit v okamžiku t 1, se rovná c c c c, tot c, el cc 1 Ec Ec Ec kde c, el je počáteční pružná poměrná přetvoření betonu, cc poměrná pře-tvoření vyvolaná dotvarováním betonu, E c modul pružnosti betonu ve stáří 28 dnů, součinitel dotvarování daný vztahem bf 2 1 kde cf je základní hodnota součinitele dotvarování a je závislá na prostředí (mokré 1,6 - vlhká 2,2 běžná, 3,8 - suchá 5,5), a 1, 2 hodnota součinitele 0,07 t časového průběhu objemových změn 1 e, stanovená pro stáří betonu t 1 (t 2 ), měřená od okamžiku zhutnění betonové směsi (t je stáří betonu ve dnech).
44 Relaxace (vyprchávání) je jev sdružený s dotvarováním, při němž dochází k postupnému poklesu napětí v konstrukci při konstantním přetvoření. Tento jev lze graficky znázornit v trojosém souřadném systému ( b, b, t ), kde v rovině b, b je vynesena deformační křivka (pracovní diagram) betonu, odpovídající. krátkodobému zatížení v čase t 0. Relaxační křivka rlx v rovině kolmé na rovinu b, b- (rovnoběžná s rovinou b, t ve vzdálenosti b konstantní) představuje pokles napětí v závislosti na čase při konstantní deformaci. Obdobně jako dotvarování i relaxace se může pozitivně projevit při chování betonové konstrukce. Tak například přídatná ohybová napětí, vyvolaná poklesem (popuštěním) podpory u spojitého nosníku, se časem působením relaxace betonu zmenšují a mohou dokonce z velké části zcela vymizet.
45 Časový průběh relaxace betonu při konstantním poměrném přetvoření b
46 Smršťování betonu Obdobně jako dotvarování i smršťování patří k nepružným objemovým změnám betonu. Během procesu tvrdnutí mění beton svůj objem, na vzduchu se smršťuje, ve vodě nabývá. Příčinou je smrštění, respektive nabývání cementového tmele vyvolané hydratací cementového pojiva. Průběh smršťování a nabývání betonu je schematicky naznačen na obrázku. Smršťování betonu na vzduchu je 3 až 5 krát větší než jeho nabývání při vodním uložení. Za použití běžných cementů proběhne asi polovina smršťování za 28 dní a jeho převážná část do 3 měsíců. Velikost konečného smršťování je tím větší, čím je více cementu obsaženo v betonu, čím více jemných zrn obsahuje beton (zejména kamenné moučky), čím je větší vodní součinitel, čím méně je čerstvý beton zhutněn a čím je nižší vlhkost prostředí, ve kterém beton tvrdne.
47 Průběh přetvoření betonu vlivem jeho smršťování (nabývání) v závislosti na čase
48 Poměrné délkové přetvoření bs betonu vyvolané smršťováním v časovém intervalu <t 1,t 2 > je dáno vztahem bs bsf 2 1 kde bsf je základní hodnota délkového přetvoření od smršťování, která je závislá na hydrometrickýoh podmínkách prostředí (+0,07 mokré, -0,12 vlhké, 0,33 běžné, -0,50 suché), 1, 2 je hodnota součinitele časového průběhu objemových změn betonu, stanovená stejným způsobem jako u dotvarování betonu Může-li smršťování probíhat bez překážek, nemá za následek škodlivé účinky. Bráníme-li ovšem volnému průběhu smršťování, vznikají v betonu podružná tahová napětí, která mohou způsobit potrhání betonu. U vyztužených prvků zmenšuje výztuž velikost smršťování, ale tím nutně vyvozuje přídatné napětí. Čím je konstrukce silněji vyztužená, tím jsou tahová napětí v betonu větší. Zvlášť citlivé jsou na účinky smršťování konstrukce staticky neurčité a konstrukce masivní (nestejná rychlost průběhu smršťování v jádru a na povrchu).
49 Nepříznivý účinek smršťování se v praxi snažíme zmírnit vhodným konstrukčním uspořádáním (dodržení maximálních vzdáleností dilatačních spár -viz tab.) a pracovním postupem při betonování (např. betonování po částech s mezerami, které se dobetonují až dodatečně). Účinek smršťování u konstrukcí z předpjatého betonu má vliv na ztrátu předpětí. Ztráta předpětí výztuže způsobená smršťováním betonu je závislá, obdobně jako u dotvarování betonu, na součiniteli časového průběhu objemových změn betonu a na hydrometrických podmínkách.
50 Účinek změny teploty Velikost objemových změn betonu vyvolaná kolísáním teploty (stoupá-li teplota, objem se zvětšuje a naopak) určuje teplotní součinitel dálkové roztažnosti betonu b 10 5 K -1. Velikost dálkového přetvoření se počítá ze vztahu l b t 1 kde t je teplotní rozdíl v K, l délka konstrukce Brání-li se objemovým změnám vyvolaným kolísáním teploty, vznikají v konstrukci podružná napětí, z nichž napětí tahová mohou přivodit potrhání betonu. Zvlášť citlivé na kolísání teploty jsou konstrukce staticky neurčité a konstrukce masivní. Aby se zabránilo příliš velkým hodnotám podružných napětí od teploty, rozdělují se betonové konstrukce dilatačními spárami na samostatné celky. Maximální vzdálenost dilatačních spár se volí různě podle způsobu vyztužení a způsobu zhotovení betonové konstrukce. U železobetonových monolitických konstrukcí, kde výztuž je schopna zachycovat tahová napětí, mohou být
51 dilatační celky větší než u konstrukcí z prostého betonu. Rovněž u montovaných konstrukcí, vzhledem k větší poddajnosti styku jednotlivých betonových dílců, mohou být větší vzdálenosti mezi dilatačními spárami, než u monolitických konstrukcí. U konstrukcí z prostého betonu a u běžných konstrukcí ze železového a předpjatého betonu není třeba provádět výpočet vlivu teploty, jestliže vzdálenosti dilatačních spár nepřevyšují maximální vzdálenosti podle tab., přičemž musí však být současně splněny tyto podmínky: 1) konstrukce je založena na stejnorodém podloží, 2) konstrukce není založena na objemově nestálých zeminách (nepříznivý vliv bobtnání a smršťování těchto zemin), 3) stavební objekt se nenalézá v poddolovaném území ani seizmické oblasti s intenzitou 8 MCS nebo větší, 4) délkovým změnám vodorovných prvku nebrání mimořádně tuhé sloupy sloupových (skeletových) konstrukcí, 5) postup betonáže je navržen tak, aby se zmírnil účinek smršťování betonu.
52 Tab. 2 MAXIMÁLNÍ DÉLKY DILATAČNÍCH CELKŮ V m U KONSTRUKCÍ Z PROSTÉHO A SLABĚ VYZTUŽENÉHO BETONU Druh konstrukce Maximální délka dilatačních celku v m při konstrukci chráněné nechráněné Monolitická bez pomocné konstrukce výztuže s pomocnou výztuží Montovaná konstrukce Pokud je třeba prokazovat ve statickém výpočtu vliv účinku teploty počítá se u nechráněných konstrukcí, vystavených kolísání teploty ovzduší, s tepelnými změnami v rozmezí -10 C až +30 C. U chráněných konstrukcí (se stálou provozní teplotou) pak v rozmezí +5 C až +25 C.
53 Třídy a charakteristiky pevnosti betonu Hlavním měřítkem jakosti betonu je u nás jeho krychelná pevnost (v některých státech jeho válcová pevnost). Základní charakteristikou betonu je třída betonu podle meze pevnosti v tlaku, která se označuje písmenem C s udáním poměru pevnosti v tlaku válcové ke krychelné C f ck / f ck, cube Charakteristikou pevnosti betonu při navrhování betonových konstrukcí podle teorie mezních stavu je jeho pevnost v tlaku (normová f cm, výpočtová f cd ) a tahu (normová f ctm, výpočtová f ctd ). Při volbě třídy betonu je třeba přihlédnout k druhu konstrukce nebo prvku, ke stupni důležitosti prvku, k podmínkám, ve kterých prvek působí a k druhu výztuže. Poznámka. Možné nepříznivé odchylky pevnosti betonu od normové hodnoty se vystihují součinitelem spolehlivosti materiálu (betonu).
54
Přednášky: Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav. Ing. Jana Markova, Ph.D.
Přednášky: Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa ď Holická, CSc., Fakulta stavební Ing. Jana Markova, Ph.D., Kloknerův ústav - Technologie, mechanické
Stavební technologie
S třední škola stavební Jihlava Stavební technologie 6. Prostý beton Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a
18MTY-keramika a sklo, beton
18MTY-keramika a sklo, beton Zkouškové okruhy Základní vazby v keramických materiálech Příčiny křehkosti keramických látek Co je podstatou betonu, jaká je jeho struktura a z jakých složek se vytvrzený
Sada 1 Technologie betonu
S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Technologie betonu 13. Vlastnosti betonů Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2
1 Použité značky a symboly
1 Použité značky a symboly A průřezová plocha stěny nebo pilíře A b úložná plocha soustředěného zatížení (osamělého břemene) A ef účinná průřezová plocha stěny (pilíře) A s průřezová plocha výztuže A s,req
STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) BETON
JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) BETON umělé stavivo vytvořené ze směsi drobného a hrubého kameniva a vhodného pojiva s možným obsahem různých přísad a příměsí
CZ.1.07/1.5.00/34.0556
CZ.1.07/1.5.00/34.0556 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tematický celek Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0556 VY_32_INOVACE_ZF_POS_18 Beton a jeho vlastnosti Střední průmyslová škola a Vyšší odborná
Prvky betonových konstrukcí BL01 11 přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 11 přednáška Mezní stavy použitelnosti (MSP) Použitelnost a trvanlivost Obecně Kombinace zatížení pro MSP Stádia působení ŽB prvků Mezní stav omezení napětí Mezní stav
Metody diagnostiky v laboratoři fyzikální vlastnosti. Ing. Ondřej Anton, Ph.D. Ing. Petr Cikrle, Ph.D.
Metody diagnostiky v laboratoři fyzikální vlastnosti Ing. Ondřej Anton, Ph.D. Ing. Petr Cikrle, Ph.D. OBSAH Vzorky betonu jádrové vývrty Objemová hmotnost Dynamické moduly pružnosti Pevnost v tlaku Statický
LOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek
Struktura a vlastnosti pevných látek Rozdělení pevných látek (PL): monokrystalické krystalické Pevné látky polykrystalické amorfní Pevné látky Krystalické látky jsou charakterizovány pravidelným uspořádáním
Účinky smršťování a dotvarování a opatření pro omezení jejich nepříznivého působení
PŘEDNÁŠKY Účinky smršťování a dotvarování a opatření pro omezení jejich nepříznivého působení Pozemní stavby Pozemní stavby rámové konstrukce Vliv dotvarování a smršťování na sloupy a pilíře střední sloupy
Sada 1 Technologie betonu
S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Technologie betonu 01. Rozdělení konstrukcí Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2
Přetvoření betonu při různých délkách času působení napětí. oblast linearity (přibližně)
Učební pomůcka Přetvoření betonu při různých délkách času působení napětí oblast linearity (přibližně) Deformace betonu vznikající bez vlivu napětí Vratné Nevratné Krátkodobé teplotní deformace ε t = α
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B2. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška B2 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Tahové zpevnění spolupůsobení taženého betonu mezi trhlinami
PŘÍKLADY 1. P1.4 Určete hmotnostní a objemovou nasákavost lehkého kameniva z příkladu P1.2
PŘÍKLADY 1 Objemová hmotnost, hydrostatické váhy P1.1 V odměrném válci je předloženo 1000 cm 3 vody. Po přisypání 500 g nasákavého lehčeného kameniva bylo kamenivo přitíženo hliníkovým závažím o hmotnosti
14/03/2016. Obsah přednášek a cvičení: 2+1 Podmínky získání zápočtu vypracovaná včas odevzdaná úloha Návrh dodatečně předpjatého konstrukčního prvku
133 BK5C BETONOVÉ KONSTRUKCE 5C 133 BK5C BETONOVÉ KONSTRUKCE 5C Lukáš VRÁBLÍK B 725 konzultace: úterý 8 15 10 email: web: 10 00 lukas.vrablik@fsv.cvut.cz http://concrete.fsv.cvut.cz/~vrablik/ publikace:
STUDENTSKÁ KOPIE. Základní princip. Základy stavebního inženýrství. Ing. Miroslav Rosmanit, Ph.D. Katedra konstrukcí
Základní princip Základy stavebního inženýrství Ing. Miroslav Rosmanit, Ph.D. Katedra konstrukcí Základní princip Základní charakteristiky konstrukce Zatížení působící na konstrukci Účinky zatížení vnitřní
STAVEBNÍ KONSTRUKCE. Témata k profilové ústní maturitní zkoušce. Školní rok 2014 2015. Třída 4SVA, 4SVB. obor 36-47-M/01 Stavebnictví
Střední průmyslová škola stavební Střední odborná škola stavební a technická Ústí nad Labem, příspěvková organizace tel.: 477 753 822 e-mail: sts@stsul.cz www.stsul.cz STAVEBNÍ KONSTRUKCE Témata k profilové
A mez úměrnosti B mez pružnosti C mez kluzu (plasticity) P vznik krčku na zkušebním vzorku, smluvní mez pevnosti σ p D přetržení zkušebního vzorku
1. Úlohy a cíle teorie plasticity chopnost tuhých těles deformovat se působením vnějších sil a po odnětí těchto sil nabývat původního tvaru a rozměrů se nazývá pružnost. 1.1 Plasticita, pracovní diagram
13. Zděné konstrukce. h min... nejmenší tloušťka prvku bez omítky
13. Zděné konstrukce Navrhování zděných konstrukcí Zděné konstrukce mají široké uplatnění v nejrůznějších oblastech stavebnictví. Mají dobrou pevnost, menší objemová hmotnost, dobrá tepelně izolační schopnost
Navrhování betonových konstrukcí na účinky požáru. Ing. Jaroslav Langer, PhD Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc.
Navrhování betonových konstrukcí na účinky požáru Ing. Jaroslav Langer, PhD Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. Beton z požárního hlediska Ohnivzdorný materiál: - nehořlavý -tepelně izolační Skupenství:
Pilotové základy úvod
Inženýrský manuál č. 12 Aktualizace: 04/2016 Pilotové základy úvod Program: Pilota, Pilota CPT, Skupina pilot Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit praktické použití programů GEO 5 pro výpočet
Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů
Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů Stavební konstrukce Adresa.: Střední průmyslová
Návrh složení cementového betonu. Laboratoř stavebních hmot
Návrh složení cementového betonu. Laboratoř stavebních hmot Schéma návrhu složení betonu 2 www.fast.vsb.cz 3 www.fast.vsb.cz 4 www.fast.vsb.cz 5 www.fast.vsb.cz 6 www.fast.vsb.cz Informativní příklady
Prvky betonových konstrukcí BL01 12 přednáška. Prvky namáhané kroutícím momentem Prvky z prostého betonu Řešení prvků při místním namáhání
Prvky betonových konstrukcí BL01 12 přednáška Prvky namáhané kroutícím momentem Prvky z prostého betonu Řešení prvků při místním namáhání Prvky namáhané kroucením Typy kroucených prvků Prvky namáhané kroucením
Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů
Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů STAVEBNÍ KONSTRUKCE Školní rok: 2018 / 2019
PRŮBĚH ZKOUŠKY A OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU BETONOVÉ PRVKY PŘEDMĚT BL001 rok 2017/2018
PRŮBĚH ZKOUŠKY A OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU BETONOVÉ PRVKY PŘEDMĚT BL001 rok 2017/2018 Zkouška sestává ze dvou písemných částí: 1. příklad (na řešení 60 min.), 2. části teoretická (30-45 min.).
Zdroj: 1. název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2.
Malty a beton Zdroj: 1. název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2. www.unium.cz/materialy/cvut/fsv/predna sky- svoboda-m6153-p1.html
STAVEBNÍ LÁTKY. Definice ČSN EN 206 1. Beton I. Ing. Lubomír Vítek. Ústav stavebního zkušebnictví Středisko radiační defektoskopie
Ústav stavebního zkušebnictví Středisko radiační defektoskopie STVEBNÍ LÁTKY Beton I. Ing. Lubomír Vítek Definice ČSN EN 206 1 Beton je materiál ze směsi cementu, hrubého a drobného kameniva a vody, s
Principy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních materiálů
Zkoušení ztvrdlého betonu Objemová hmotnost ztvrdlého betonu
Objemová hmotnost ztvrdlého betonu ČSN EN 12390-7 Podstata zkoušky Stanoví se objem a hmotnost zkušebního tělesa ze ztvrdlého betonu a vypočítá se objemová hmotnost. Metoda stanovuje objemovou hmotnost
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B3. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška B3 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Předpjatý beton 1. část - úvod Obsah: Podstata předpjatého
NAUKA O MATERIÁLU I. Zkoušky mechanické. Přednáška č. 04: Zkoušení materiálových vlastností I
NAUKA O MATERIÁLU I Přednáška č. 04: Zkoušení materiálových vlastností I Zkoušky mechanické Autor přednášky: Ing. Daniela ODEHNALOVÁ Pracoviště: TUL FS, Katedra materiálu ZKOUŠENÍ mechanických vlastností
7. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger
7. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Ludvíka Podéš éště 1875, 708 33 Ostrava - Poruba Miloš Rieger Téma : Spřažené ocelobetonové konstrukce - úvod Spřažené
PRŮBĚH ZKOUŠKY A OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU BETONOVÉ PRVKY předmět BL01 rok 2012/2013
PRŮBĚH ZKOUŠKY A OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU BETONOVÉ PRVKY předmět BL01 rok 2012/2013 Zkouška sestává ze dvou písemných částí: 1. příklad (na řešení 60 min.), 2. části teoretická (30-45 min.).
Stavební hmoty. Přednáška 3
Stavební hmoty Přednáška 3 Mechanické vlastnosti Pevné látky Pevné jsou ty hmoty, které reagují velmi mohutně proti silám působícím změnu objemu i tvaru. Ottova encyklopedie = skupenství, při kterém jsou
Základní vlastnosti stavebních materiálů
Základní vlastnosti stavebních materiálů Měrná hmotnost (hustota) hmotnost objemové jednotky látky bez dutin a pórů m V h g / cm 3 kg/m 3 V h objem tuhé fáze Objemová hmotnost hmotnost objemové jednotky
OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6
OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6 POSUZOVÁNÍ KONSTRUKCÍ PODLE EUROKÓDŮ 1. Jaké mezní stavy rozlišujeme při posuzování konstrukcí podle EN? 2. Jaké problémy řeší mezní stav únosnosti
Uplatnění prostého betonu
Prostý beton -Uplatnění prostého betonu - Charakteristické pevnosti - Mezní únosnost v tlaku - Smyková únosnost - Obdélníkový průřez -Konstrukční ustanovení - Základová patka -Příklad Uplatnění prostého
Základní vlastnosti stavebních materiálů
Základní vlastnosti stavebních materiálů Základní vlastnosti stavebních materiálů chemické závisejí na chemickém složení materiálu zjišťuje se působení na jiné hmoty zkoumá se vliv na životní prostředí
KAPITOLA 5: BETONY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
KAPITOLA 5: BETONY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
VYHODNOCENÍ LABORATORNÍCH ZKOUŠEK
VYHODNOCENÍ LABORATORNÍCH ZKOUŠEK Deformace elastomerových ložisek při zatížení Z hodnot naměřených deformací elastomerových ložisek v jednotlivých měřících místech (jednotlivé snímače deformace) byly
18MTY 10. přednáška keramika a sklo, beton
18MTY 10. přednáška keramika a sklo, beton Keramika 1. uměle vyrobený materiál, 10 tis. let př.n.l., dnešní Irák Struktura keramických materiálů Keramika nebo sklo? Vlastnosti keramických materiálů Přednosti
Relaxační metoda. 1. krok řešení. , kdy stáří betonu v jednotlivých částech konstrukce je t 0
PŘEDNÁŠKY Relaxační metoda 1. krok řešení V okamžiku t 0, kdy stáří betonu v jednotlivých částech konstrukce je t 0 a kdy je konstrukce namáhána vnitřními silami { }, nechť je konstrukce v celém svém rozsahu
Zkušební postupy pro beton dle ČSN EN 206
Zkušební postupy pro beton dle ČSN EN 206 Tomáš Vymazal Obsah prezentace Zkušební postupy pro zkoušení čerstvého betonu Konzistence Obsah vzduchu Viskozita, schopnost průtoku, odolnost proti segregaci
Cvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem
2.5 Příklady 2.5. Desky Příklad : Deska prostě uložená Zadání Posuďte prostě uloženou desku tl. 200 mm na rozpětí 5 m v suchém prostředí. Stálé zatížení je g 7 knm -2, nahodilé q 5 knm -2. Požaduje se
K133 - BZKA Variantní návrh a posouzení betonového konstrukčního prvku
K133 - BZKA Variantní návrh a posouzení betonového konstrukčního prvku 1 Zadání úlohy Vypracujte návrh betonového konstrukčního prvku (průvlak,.). Vypracujte návrh prvku ve variantě železobetonová konstrukce
Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů
Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů STAVEBNÍ KONSTRUKCE Školní rok: 2018 / 2019
Klopením rozumíme ztrátu stability při ohybu, při které dojde k vybočení prutu z roviny jeho prvotního ohybu (viz obr.). Obr.
. cvičení Klopení nosníků Klopením rozumíme ztrátu stability při ohybu, při které dojde k vybočení prutu z roviny jeho prvotního ohybu (viz obr.). Obr. Ilustrace klopení Obr. Ohýbaný prut a tvar jeho ztráty
1. VÝVRTY: ODBĚR, VYŠETŘENÍ A ZKOUŠENÍ V TLAKU
1. VÝVRTY: ODBĚR, VYŠETŘENÍ A ZKOUŠENÍ V TLAKU Problematika vývrtů ze ztvrdlého betonu je řešena normou zejména v ČSN EN 12504-1 [1]. Vývrty získané jádrovým vrtákem jsou pečlivě vyšetřeny, upraveny buď
Prvky betonových konstrukcí BL01 6 přednáška. Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou prvky se smykovou výztuží, Podélný smyk,
Prvky betonových konstrukcí BL01 6 přednáška Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou prvky se smykovou výztuží, Podélný smyk, Způsoby porušení prvků se smykovou výztuží Smyková výztuž přispívá
BL 04 - Vodohospodářské betonové konstrukce MEZNÍ STAV POUŽITELNOSTI
BL 04 - Vodohospodářské betonové konstrukce MEZNÍ STAV POUŽITELNOSTI doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D. Ústav betonových a zděných konstrukcí VUT FAST Brno 1 OSNOVA 1. Co je to mezní stav použitelnosti (MSP)?
VÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 ŽB rámové mosty
Technická univerzita Ostrava 1 VÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 miroslav.rosmanit@vsb.cz Charakteristika a oblast použití - vzniká zmonolitněním konstrukce deskového nebo trámového mostu
Konstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů. Ing. Petr Suchánek, Ph.D.
Konstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Zatížení a namáhání Konstrukční prvky stavebního objektu jsou namáhány: vlastní hmotností užitným zatížením zatížením
Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí
Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí Skládání a rozklad sil Skládání a rozklad sil v rovině
Mechanické vlastnosti betonu a oceli
Mechanické vlastnosti betonu a oceli Pracovní diagram betonu Třídy betonu podle EN 1992 Smršťování Dotvarování Pracovní diagram oceli Krycí vrstva betonu Podstata železobetonu Otázky ke zkoušce Program
Pevnostní vlastnosti
Pevnostní vlastnosti J. Pruška MH 3. přednáška 1 Pevnost v prostém tlaku na opracovaných vzorcích Jedná se o mezní napětí při porušení zkušebního tělesa za jednoosého tlakového namáhání F R = mez d A pevnost
CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření KSS
CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření KSS Cvičení Program cvičení 1. Výklad: Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení, návrh
Principy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních materiálů
Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Mezní stavy únosnosti - zásady výpočtu, předpoklady řešení. Navrhování ohýbaných železobetonových prvků - modelování, chování a způsob porušení. Dimenzování
NK 1 Konstrukce. Volba konstrukčního systému
NK 1 Konstrukce Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
NÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM
NÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM Předmět: Vypracoval: Modelování a vyztužování betonových konstrukcí ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí Thákurova
Principy návrhu 28.3.2012 1. Ing. Zuzana Hejlová
KERAMICKÉ STROPNÍ KONSTRUKCE ČSN EN 1992 Principy návrhu 28.3.2012 1 Ing. Zuzana Hejlová Přechod z národních na evropské normy od 1.4.2010 Zatížení stavebních konstrukcí ČSN 73 0035 = > ČSN EN 1991 Navrhování
Materiály charakteristiky potř ebné pro navrhování
2 Materiály charakteristiky potřebné pro navrhování 2.1 Úvod Zdivo je vzhledem k velkému množství druhů a tvarů zdicích prvků (cihel, tvárnic) velmi různorodý stavební materiál s rozdílnými užitnými vlastnostmi,
ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ
7. cvičení ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ V této kapitole se probírají výpočty únosnosti průřezů (neboli posouzení prvků na prostou pevnost). K porušení materiálu v tlačených částech průřezu dochází: mezní
BL06 - ZDĚNÉ KONSTRUKCE
BL06 - ZDĚNÉ KONSTRUKCE Vyučující společné konzultace, zkoušky: - Ing. Rostislav Jeneš, tel. 541147853, mail: jenes.r@fce.vutbr.cz, pracovna E207, individuální konzultace a zápočty: - Ing. Pavel Šulák,
Mechanické vlastnosti betonu a oceli
Mechanické vlastnosti betonu a oceli Pracovní diagram betonu Třídy betonu podle EN 1992 Smršťování Dotvarování Pracovní diagram oceli Krycí vrstva betonu Podstata železobetonu Otázky ke zkoušce Program
KONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška
1. Tahová zkouška Tahová zkouška se provádí dle ČSN EN ISO 6892-1 (aktualizována v roce 2010) Je nejčastější mechanickou zkouškou kovových materiálů. Zkoušky se realizují na trhacích strojích, kde se zkušební
DRÁTKOBETON PRO PODZEMNÍ STAVBY
DRÁTKOBETON PRO PODZEMNÍ STAVBY ABSTRAKT Václav Ráček 1 Jan Vodička 2 Jiří Krátký 3 Matouš Hilar 4 V příspěvku bude uveden příklad návrhu drátkobetonu pro prefabrikované segmentové ostění tunelu. Bude
Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.9 Plasticita a creep
Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.9 Plasticita a creep Vliv teploty na chování materiálu 1. Teplotní roztažnost L = L α T ( x) dl 2. Závislost modulu pružnosti na teplotě: Modul pružnosti při
Požární zkouška v Cardingtonu, ocelobetonová deska
Požární zkouška v Cardingtonu, ocelobetonová deska Modely chování konstrukcí za vysokých teplot při požáru se opírají o omezené množství experimentů na skutečných objektech. Evropské poznání je založeno
Spolehlivost a bezpečnost staveb zkušební otázky verze 2010
1 Jaká máme zatížení? 2 Co je charakteristická hodnota zatížení? 3 Jaké jsou reprezentativní hodnoty proměnných zatížení? 4 Jak stanovíme návrhové hodnoty zatížení? 5 Jaké jsou základní kombinace zatížení
Platnost zásad normy:
musí zajistit Kotvení výztuže -spolehlivé přenesení sil mezi výztuží a betonem musí zabránit -odštěpování betonu -vzniku podélných trhlin Platnost zásad normy: betonářská prutová výztuž výztužné sítě předpínací
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B5. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
33PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška B5 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Předpjatý beton 2. část návrh předpětí Obsah: Navrhování
Použitelnost. Žádné nesnáze s použitelností u historických staveb
Použitelnost - funkční způsobilost za provozních podmínek - pohodlí uživatelů - vzhled konstrukce Obvyklé mezní stavy použitelnosti betonových konstrukcí: mezní stav napětí z hlediska podmínek použitelnosti,
v PRAZE - ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ ÍCH HMOT
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ v PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ - ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ OL 123 - ODBORNÁ LABORATOŘ STAVEBNÍS ÍCH HMOT INTERNÍ DOKUMENT č. OL 123/7 Seznam akreditovaných zkoušek a identifikace zkušebních
Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Mezní stavy únosnosti - zásady výpočtu, předpoklady řešení. Navrhování ohýbaných železobetonových prvků - modelování, chování a způsob porušení. Dimenzování
Beton je umělé stavivo (umělý kámen) složené z cementu, hrubého a jemného kameniva a vody.
1 Beton je umělé stavivo (umělý kámen) složené z cementu, hrubého a jemného kameniva a vody. Může obsahovat povolené množství přísad a příměsí, které upravují jeho vlastnosti. 2 SPECIFIKACE BETONU 3 Rozdělení
ZKOUŠKY MECHANICKÝCH. Mechanické zkoušky statické a dynamické
ZKOUŠKY MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ MATERIÁLŮ Mechanické zkoušky statické a dynamické Úvod Vlastnosti materiálu, lze rozdělit na: fyzikální a fyzikálně-chemické; mechanické; technologické. I. Mechanické vlastnosti
Porušení hornin. J. Pruška MH 7. přednáška 1
Porušení hornin Předpoklady pro popis mechanických vlastností hornin napjatost masivu je včase a prostoru proměnná nespojitosti jsou určeny pevnostními charakteristikami prostředí horniny ovlivňuje rychlost
Dilatace nosných konstrukcí
ČVUT v Praze Fakulta stavební PSA2 - POZEMNÍ STAVBY A2 (do roku 2015 název KP2) Dilatace nosných konstrukcí doc. Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb Zpracováno v návaznosti na
Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191
Název školy Název projektu Registrační číslo projektu Autor Název šablony Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Modernizace výuky
Nosné konstrukce II - AF01 ednáška Navrhování betonových. použitelnosti
Brno University of Technology, Faculty of Civil Engineering Institute of Concrete and Masonry Structures, Veveri 95, 662 37 Brno Nosné konstrukce II - AF01 1. přednp ednáška Navrhování betonových prvků
Vodotěsný beton ZAPA AQUASTOP vs. beton s krystalizačními přísadami. Ing. Tomáš ZNAJDA, Ph.D. technolog speciální produkty
Vodotěsný beton ZAPA AQUASTOP vs. beton s krystalizačními přísadami Ing. Tomáš ZNAJDA, Ph.D. technolog speciální produkty Obsah: Vodotěsný beton Beton pro bílou vanu Krystalizační, těsnící a jiné přísady
Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření. Metody charakterizace nanomateriálů 1
Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření Metody charakterizace nanomateriálů 1 Základní rozdělení vlastností ZMV Přednáška č. 1 Nejobvyklejší dělení vlastností materiálů v technické
Aktuální trendy v oblasti modelování
Aktuální trendy v oblasti modelování Vladimír Červenka Radomír Pukl Červenka Consulting, Praha 1 Modelování betonové a železobetonové konstrukce - tunelové (definitivní) ostění Metoda konečných prvků,
Obr. 19.: Směry zkoušení vlastností dřeva.
8 ZKOUŠENÍ DŘEVA Zkoušky přírodního (rostlého) dřeva se provádí na rozměrově přesně určených vzorcích bez suků, smolnatosti, dřeně a jiných vad. Z výsledků těchto zkoušek usuzujeme na vlastnosti dřeva
Dotvarování. Podmínka pro získání zápočtu je věcně správné (výpočty a výkresy) zpracování uvedených cvičení včetně účasti na cvičeních.
Pracovní diagram betonu Třídy betonu podle EN 1992 Smršťování Dotvarování Pracovní diagram a oceli Krycí vrstva betonu Podstata železobetonu e o Otázky ke zkoušce 1.a 2. 1. Výkres tvaru. Předběžné rozměry
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška A12. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška A12 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Obsah přednášky Navrhování zděných konstrukcí na účinky
Nosné konstrukce AF01 ednáška
Brno University of Technology, Faculty of Civil Engineering Institute of Concrete and Masonry Structures, Veveri 95, 662 37 Brno Nosné konstrukce AF01 3. přednp ednáška Deska působící ve dvou směrech je
Ve výrobě ocelových konstrukcí se uplatňují následující druhy svařování:
5. cvičení Svarové spoje Obecně o svařování Svařování je technologický proces spojování kovů podmíněného vznikem meziatomových vazeb, a to za působení tepla nebo tepla a tlaku s případným použitím přídavného
Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů
Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů Zpevnění monokrystalu a polykrystalického kovu Monokrystal Atomy jsou pravidelně uspořádány, tvoří trojrozměrné útvary, které
RBZS Úloha 4 Postup Zjednodušená metoda posouzení suterénních zděných stěn
RBZS Úloha 4 Postup Zjednodušená metoda posouzení suterénních zděných stěn Zdivo zadní stěny suterénu je namáháno bočním zatížením od zeminy (lichoběžníkovým). Obecně platí, že je výhodné, aby bočně namáhaná
STROPNÍ KONSTRUKCE Petr Hájek 2009
STROPNÍ KONSTRUKCE FUNKCE A POŢADAVKY Základní funkce a poţadavky architektonická funkce a poţadavky - půdorysná variabilita - estetická funkce - konstrukční tloušťka stropu statická funkce a poţadavky
Prvky betonových konstrukcí BL01 5. přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 5. přednáška Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou. Chování a modelování prvků před a po vzniku trhlin, způsob porušení. Prvky bez smykové výztuže. Prvky se
CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB
CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB Cvičení Program cvičení 1. Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení, návrh
Přijímací zkoušky na magisterské studium, obor M
Přijímací zkoušky na magisterské studium, obor M 1. S jakou vnitřní strukturou silikátů (křemičitanů), tedy uspořádáním tetraedrů, se setkáváme v přírodě? a) izolovanou b) strukturovanou c) polymorfní
2 Materiály, krytí výztuže betonem
2 Materiály, krytí výztuže betonem 2.1 Beton V ČSN EN 1992-1-1 jsou běžné třídy betonu (C12/15, C16/20, C20/25, C25/30, C30/37, C35/45, C40/50, C45/55, C50/60) rozšířeny o tzv. vysokopevnostní třídy (C55/67,
Zkoušky vlastností technických materiálů
Zkoušky vlastností technických materiálů Stálé zvyšování výkonu strojů a snižování jejich hmotnosti klade vysoké požadavky na jakost hutního materiálu. Se zvyšováním nároků na materiál je nerozlučně spjato
pedagogická činnost
http://web.cvut.cz/ki/ pedagogická činnost -Uplatnění prostého betonu - Charakteristické pevnosti - Mezní únosnost v tlaku - Smyková únosnost - Obdélníkový ýprůřez - Konstrukční ustanovení - Základová