MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. PETRA ČERMÁKOVÁ, DiS.

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2014 PETRA ČERMÁKOVÁ, DiS.

2 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vliv změny legislativy upravující podmínky chovu slepic na produkci konzumních vajec v Evropské unii Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Ing. Martina Lichovníková, Ph.D. Vypracovala: Petra Čermáková, DiS. Brno 2014

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem práci: Vliv změny legislativy upravující podmínky chovu slepic na produkci konzumních vajec v Evropské unii vypracovala samostatně a veškeré pouţité prameny a informace uvádím v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, ţe se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a ţe Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a uţití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití díla jinou osobou (subjektem) si vyţádám písemné stanovisko univerzity, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to aţ do jejich skutečné výše. V Brně dne:.... podpis

4 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce doc. Ing. Martině Lichovníkové, Ph.D. za odborné a cenné rady, které mi poskytla během zpracování této bakalářské práce. Děkuji své rodině za trpělivost a podporu během celého studia.

5 ABSTRAKT Čermáková, P. Vliv změny legislativy upravující podmínky chovu slepic na produkci konzumních vajec v Evropské unii. Bakalářská práce. Brno, V bakalářské práci je popsán historický vývoj systémů ustájení nosnic, welfare zvířat a evropská směrnice Rady 74/1999 ze dne 19. července 1999, která všem členským státům Evropské unie zakazuje chov nosnic v konvenčních (neobohacených) klecích s účinností od 1. ledna Práce je zaměřena na celkový dopad směrnice na produkci konzumních vajec ve vybraných státech Evropské unie. V této práci je popsána produkce vajec ze světového hlediska a z pohledu České republiky, dále je popsán zahraniční obchod s komoditou vejce z pohledu Evropské unie a České republiky. Klíčová slova: nosnice, neobohacené klece, obohacené klece, welfare, zahraniční obchod ABSTRACT Čermáková, P. Effect of changes in legislation governing the conditions of hens to produce eggs for consumption in the European Union. Bachelor s thesis. Brno, In this bachelor s thesis is described historical development of housing systems of laying hens, animal welfare and the European Council Directive 74/1999 of 19 July 1999 that prohibited housing of laying hens in conventional unenriched cages for all member states of the European Union. This law came into force in 1 st January Thesis is focused on overall impact of the production of eggs for consumption in selected states of the European Union. In this thesis there is described the production of eggs from the global perspective and the perspective of Czech Republic. Foreign trade of eggs is also described there from the perspective of the European Union and the Czech Republic. Key words: laying hens, unenriched cages, fortified cages, animal welfare, foreign trade

6 OBSAH 1 ÚVOD HISTORICKÝ VÝVOJ CHOVU NOSNIC WELFARE Welfare a technologie ustájení Welfare ve Spojených státech amerických SMĚRNICE RADY 1999/74/ES Neobohacené klece Obohacené klece Příloha směrnice Rady 1999/74/ES DŮVODY VYTVOŘENÍ SMĚRNICE RADY 1999/74/ES DOPAD SMĚRNICE RADY 1999/74/ES VE VYBRANÝCH STÁTECH EVROPSKÉ UNIE Systém ustájení nosnic v Evropě Rakousko Spolková republika Německo Česká republika PRODUKCE VAJEC Světová produkce vajec Produkce vajec v Evropské unii Česká republika Kvalita vajec Jakostní třídy konzumních vajec Značení konzumních vajec jakostní třídy A Značení spotřebních obalů u konzumních vajec jakostní třídy A... 34

7 8 EKONOMIKA PRODUKCE VAJEC V ČESKÉ REPUBLICE Cenový vývoj zemědělských výrobců konzumních vajec v České republice ZAHRANIČNÍ OBCHOD EVROPSKÉ UNIE Zahraniční obchod České republiky ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK PŘÍLOHY... 53

8 1 ÚVOD Základní význam drůbeţích vajec je biologický (reprodukční). Tato vejce jsou označována jako vejce násadová především u krůt, kachen a hus, zatímco vejce nosnic (slepic) mají význam i v lidské výţivě a značí se jako vejce konzumní. Kaţdé vejce je sloţeno ze skořápky (10 %), bílku (60 %) a ţloutku (30 %). Konzumní vejce obsahuje plnohodnotné lehce stravitelné bílkoviny (aminokyseliny), které jsou pro lidský organizmus nezbytné, dále lipidy (tuky), vitamíny a minerální látky. Lipidy jsou součástí vaječného ţloutku a skládají se především z nasycených a nenasycených tuků. Přibliţně 1/3 lipidů tvoří doprovodné látky, které obsahují lecitin a cholesterol. Obsah cholesterolu je přibliţně 200 mg v jednom vejci. Vejce se pouţívá ke přímé spotřebě nebo jako surovina (vaječná hmota, bílek, ţloutek) v různých odvětvích potravinářského, ale i nepotravinářského průmyslu. V Evropské unii se v posledních letech průměrná roční spotřeba konzumních vajec sniţuje. V České republice je průměrná roční spotřeba vajec na jednoho obyvatele 230 kusů. Předek kura domácího byl druh kura Gallus gallus, který byl pravděpodobně poprvé domestikován v Jihovýchodní Asii před více neţ osmi tisíci lety. Postupně se domestikovaná zvířata dostala do Číny a později i do Evropy. V prvních etapách domestikace byl druh kura s velkou pravděpodobností vyuţíván pro obětní účely nebo pro kohoutí zápasy. Předek kura domácího dodnes ţije v Kambodţi, Indii, Myanmaru, Malajsii a v Thajsku. Produkce vajec má dlouholetou historii. V minulosti býval chov drůbeţe pouze doplňkovým odvětvím ţivočišné výroby. Nosnice se chovaly pastevním způsobem, krmilo se bez jakéhokoliv systému a produkce vajec měla výrazně sezónní charakter. S technologickým pokrokem se vyvíjela i technologie ustájení nosnic. Začaly se budovat intenzivní velkochovy s velkovýrobní technologií a s velkou koncentrací nosnic. Zvýšila se uţitkovost nosnic a spotřeba konzumních vajec, kdy průměrná roční spotřeba vajec na jednoho obyvatele byla 320 kusů. Intenzivní chov nosnic jiţ neměl sezónní charakter. S rostoucí ţivotní úrovní společnosti roste i zájem o ţivotní podmínky hospodářských zvířat. Tehdejší ţivotní podmínky nosnic v intenzivních chovech nebyly optimální, a proto etologické nároky nosnic byly včleněny do legislativy. Pro státy 9

9 Evropské unie je platná směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, která stanovuje minimální poţadavky na ochranu nosnic. Tato směrnice zakazuje od 1. ledna 2012 chov nosnic v konvenčních (neobohacených) klecích ve všech státech Evropské unie. V této bakalářské práci je popsán historický vývoj chovu nosnic, evropská směrnice 1999/74/ES, dopad této směrnice na produkci konzumních vajec ve vybraných státech Evropské unie a zahraniční obchod s komoditou vejce v Evropské unii. 10

10 2 HISTORICKÝ VÝVOJ CHOVU NOSNIC Potencionální zemědělství se rozvíjelo v římské říši, kde se začalo poprvé vytvářet speciální plemeno, které se vyuţívalo pro produkci vajec. S úpadkem římské říše upadl i tehdejší náznak záměrného chovu produktivních nosnic (Elson 2011). V 13. aţ 18. století ve Velké Británii bylo jedenáct panství, na kterých se chovalo 7 aţ 49 kusů slepic a jejich ekonomický význam byl velmi malý. Větší význam měly slepice pro rolníky v chudých oblastech, kde byly vyuţívány jako platidlo za uţívání půdy (Elson 2011). Na tehdejší římský průmysl se navázalo aţ v 19. století. Z tohoto období se zachovalo minimum informací o vývoji drůbeţářského průmyslu. Uvádí se, ţe byly zaloţeny drůbeţářské kluby po celé Velké Británii, které se zabývaly šlechtěním plemene. Úspěch v produkci vajec byl zaznamenán ve Francii v roce Tehdejší francouzské farmy importovaly vejce do Anglie (Elson 2011). Nové období ( ) bylo charakteristické výrazným pokrokem. Tehdejší chov slepic byl malý, slepice byly ustájeny především na smíšených farmách spolu s ostatními zvířaty. Několik málo specializovaných podniků chovalo slepice ve speciálních příbytcích ve větších hejnech. Po druhé světové válce se produkce vajec stala oblíbeným zaměstnáním pro vojáky, kteří se vrátili na venkov. V zimě bylo vajec málo, tudíţ cena jednoho vejce byla vysoká. Poválečné období bylo charakteristické nedostatkem krmiva a slepice se chovaly pastevním způsobem. Produkce vajec výrazně vzrostla. V Londýně roku 1912 byla zaloţena Mezinárodní asociace pro drůbeţ a posléze byla přejmenována na WPSA (Elson 2011). Chov nosnic narůstal a v roce 1933 se chovalo přes kusů ve Velké Británii. Počet chovů narůstal i v jiných částech Evropy. Nicméně se objevovaly i značné komplikace v systému chovu nosnic. Zvýšila se mortalita slepic o více neţ 20 %. Tehdejší volný extenzivní systém chovu nosnic se velmi lišil od současných systémů ustájení. Tato ustájení byla vázána na půdu, především na travní porosty (systém free range). Slepice byly chovány na odvodněných pastvinách o hustotě 250 kusů na jeden hektar. Na pastvině byly vystavěny v řadách mobilní dřevěné domky (odchovny) s roštovou podlahou (Obr. 1) nebo menší mobilní jednotky (folds units). Tyto malé mobilní drůbeţárny se skládaly ze dvou dřevěných přístřešků, které byly spojeny pletivem, díky tomu vznikla omezená a pletivem chráněná plocha pro výběh, 11

11 která chránila slepice před predátory (Obr. 2). Po vypásání se dřevěné domky přemístily na jinou nevypásanou část území jednou týdně a tzv. folds units se stěhovaly na jiné místo denně. Dřevěné přístřešky v obou systémech ustájení slouţily pro noční hřadování, hnízdění a jako omezené útočiště před predátory. Ve venkovním výběhu byla zajištěna voda, krmivo a písek (Elson 2011). Obr. 1 Tradiční volný výběh Zdroj: Elson (2011) Obr. 2 Přístřešky s omezeným prostorem pro výběh (folds units) Zdroj: Elson (2011) 12

12 Polointenzivní systém byl další systém ustájení, který se řadil mezi populární od roku Hustota nosnic byla 750 kusů na jeden hektar. Sestavené domky (odchovny) uţ nebyly mobilní ale pevné s omezeným travnatým prostorem, který slouţil jako výběh. Odchovna poskytovala nosnicím dostatek prostoru, aby tam mohly trávit více času neţ ve výběhu, především v zimních měsících. V tomto období bylo vypozorováno, ţe produkce vajec je ovlivněna délkou světelného dne. Poválečné období přineslo mnoho změn. Produkce vajec souvisela s mnoţstvím a kvalitou poskytnutých krmiv, kterých byl nedostatek, a proto byl nosnicím poskytnut omezený přísun krmiv. Proto se chovu nosnic věnovali především zemědělci, kteří měli tu výhodu, ţe si krmivo pro nosnice vypěstovali na svých polích (Elson 2011). Strawyard systém byl zaveden jako přechodné ustájení mezi venkovním a zcela uzavřeným chovem. Nosnice byly ustájeny v hospodářské budově s přirozeným osvětlením a větráním (Sníţek 1994). Rok 1953 byl zlomový ve vývoji drůbeţářského průmyslu. Byl ukončen přídělový systém potravin i ve Spojeném království, coţ způsobilo obrovský rozvoj v drůbeţářském průmyslu a navýšení poptávky spotřebitelů po levnějších konzumních vejcích. Volný systém ustájení pomalu nahrazoval chov nosnic na hluboké podestýlce, největší uplatnění tohoto systému bylo v letech 1956 aţ Tehdejší chov nosnic na hluboké podestýlce znamenal i mnoho zdravotních problémů. Díky zvýšené koncentraci nosnic se objevila parazitární onemocnění, ozobávání a kanibalismus. Po roce 1963 se začal rozvíjet systém ustájení v konvenčních klecích. Ve Spojeném království se v roce 1980 chovalo 95 % nosnic v klecových bateriích a pouhé 4 % na hluboké podestýlce. Vývoj ustájení nosnic ve Spojeném království je znázorněn na obrázku (Obr. 3) (Elson 2011). 13

13 Obr. 3 Vývoj ustájení nosnic ve Spojeném království Zdroj: Elson (2011) Klecové systémy zajistily vysokou produkci konzumních vajec, ale nezajišťovaly dobré ţivotní podmínky zvířat, na které upozornil Brambell Report. Evropská legislativa stanovila minimální podmínky, které měly zajistit ochranu zvířat a lepší ţivotní podmínky. Někteří chovatelé nosnic ve Velké Británii a v některých zemích Severní Evropy začali chovat nosnice v systémech ustájení s volným výběhem (Elson 2011). 14

14 3 WELFARE Pojem welfare pochází ze staronorského slova velferth, které bylo odvozeno ze slov val (dobré) a fara (cesta). Dnes je welfare volně přeloţeno jako ţivotní pohoda zvířat, kdy je kladen důraz na biologický stav a subjektivní pocity zvířat. Ţivotní pohoda zvířat se vztahuje na jednotlivce nebo na ţivotní kvalitu zvířat (Majzlík 2010). S ţivotní pohodou a s pohodlím zvířat (welfare) souvisí zajištění nerušeného přirozeného druhového chování, které se přizpůsobuje ţivotním pochodům (Sníţek 1994). Zvíře by nemělo strádat, mělo by si zachovat svou tělesnou zdatnost a psychickou harmonii (Šonková 2006). Ruth Harrison v roce 1964 ve Velké Británii vydala knihu s názvem Animal Machines, ve které popisuje intenzivní (podle Ruth Harrison) chov drůbeţe a chov hospodářských zvířat. Tato kniha poukazovala na neetické skutečnosti, které pobouřily společnost. Reakce veřejnosti byly natolik intenzivní, ţe britské ministerstvo zemědělství sestavilo komisi. V čele této komise, která měla prošetřit problematiku spojenou s welfare hospodářských zvířat, stál prof. F. W. R. Brambell. Tzv. Brambellova komise provedla inspekci a zjistila, ţe tehdejší ţivotní podmínky hospodářský zvířat nejsou dobré (Anon 2014a, Šonková 2006). Tato komise ve své zprávě navrhla, aby hospodářská zvířata měla svobodu vstát, lehnout si, otočit se, očistit si tělo a natáhnout končetiny. Z tohoto doporučení vycházel i britský Zemědělský zákon z roku Roku 1976 byly etologické nároky zvířat včleněny do Evropské dohody o ochraně hospodářských zvířat. Tato dohoda byla přijata Českou republikou v roce Britská Rada pro welfare hospodářských zvířat (Farm Animal Welfare Council, FAWC) rozšířila Brambellovu zprávu o tzv. 5 svobod, které mají zvířatům zajistit (Šonková 2006): 1) svobodu od ţízně, hladu a podvýţivy; 2) svobodu od nepohodlí; 3) svobodu od bolesti, zranění a nemoci; 4) svobodu uskutečnit normální (přirozené) chování; 5) svobodu od strachu a úzkosti (stresu). 15

15 Podle FAWC nelze trvale splnit všech 5 svobod, nicméně slouţí chovatelům hospodářských zvířat jako vzor nebo slouţí pro porovnání jednotlivých systému ustájení (Šonková 2006). Výsledky výzkumu naznačují, ţe welfare drůbeţe lze ovlivnit systémem ustájení, systémem naskladňování, transportu a vyskladňování drůbeţe, sociálními vlivy a lidským faktorem. Dále je welfare ovlivněno zdravotním stavem drůbeţe, především podmínkami prostředí (Sníţek 1994). Mezi další faktory patří onemocnění, zdravotní stav kostí a končetin, parazitická nákaza, chování k ostatním zvířatům, stres, emoční stav zvířete, výţiva a genetika. Díky dlouholetým studiím bylo vypozorováno a zjištěno, ţe neklecové systémy neboli alternativní systémy, jako je chov na hluboké podestýlce a venkovní systémy, poskytují větší riziko onemocnění a přenosu parazitů mezi zvířaty. Větší celky ploch jsou náročné na čištění a údrţbu. Při vyšší koncentraci zvířat se rychleji šíří nákaza (Lay et al. 2011). 3.1 Welfare a technologie ustájení Ochránci zvířat tvrdí, ţe slepice není stroj na snášení konzumních vajec a potřebuje projevit své fyziologické potřeby. Konvenční klece neumoţňují přirozený projev chování nosnicím (jedna ze svobod welfare), z tohoto důvodu prosazují úplné zrušení klecového systému chovu nosnic a preferují volné chovy s výběhem (Němcová 2012). Je důleţité si také uvědomit, ţe domestikovaná zvířata byla dlouhodobě šlechtěna a díky šlechtěním byly ovlivněny vlastnosti a návyky šlechtěných zvířat (hybridů) (World Poultry 2014). V průběhu let odborníci pozorovali a vyhodnocovali projevy chování nosnic v souvislosti s welfare (pohoda zvířat) v různých systémech ustájení. Zjištěné poznatky byly zaznamenány a zpracovány do tabulky (Tab. 1). 16

16 Tab. 1 Předpokládaná úroveň chování nosnic v různých systémech ustájení Venkovní Klece Klece Hluboká systém konvenční obohacené podestýlka (free-range) Mávání křídel * ** **** **** Protaţení ** *** **** **** Čištění *** **** **** **** Hledání potravy * ** *** **** Popelení * ** **** **** Hnízdění * *** **** **** Stereotypní chování **** ** ** ** Kanibalismus a klování peří ** ** **** **** Agresivní chování ** *** ** ** Vzájemné zadušení ** ** **** *** Legenda: * = žádné, neúplné ** = relativně nízké *** = přiměřené **** = plné, relativně vysoké Zdroj: Lay et al. (2011) Je patrné, ţe čím více se systémy ustájení podobají přirozenému prostředí slepic, tím více se projevuje jejich přirozené chování. Projev přirozeného chování je v mnoha systémech ustájení dnešních hybridů neţádoucí. Způsobená bolest ve formě kanibalismu a klování peří se nejvíce projevuje v systémech ustájení na hluboké podestýlce a ve venkovních systémech, zatímco v klecích je toto chování výrazně potlačeno. Z tabulky (Tab. 1) vyplývá, ţe nelze splnit všechny poţadavky welfare v systémech ustájení, proto je důleţité najít určitý kompromis, který bude přijatelný pro zvíře a chovatele (Tůmová 2007). 17

17 3.1.1 Welfare ve Spojených státech amerických Ve Spojených státech amerických (dále jen USA) byla deklarována dohoda mezi The Humane Society USA (Společnost na ochranu zvířat) a United Egg Producers (Unie producentů vajec) o postupné transformaci současných klecových baterií, kdy veškerá výměna konvenčních (neobohacených) klecí za obohacené by měla proběhnout k datu 1. ledna K datu 31. prosince 2029 nesmí být nosnice chovány v konvenčních (neobohacených) klecích. Všechny obohacené klece musí zajistit minimální podlahovou plochu pro jednu bílou nosnici 800 cm 2 a 929 cm 2 pro hnědou nosnici (Nehasilová 2012). V Kalifornii (členský stát USA) byl schválen právní předpis Proposition 2, který zakazuje chov nosnic v konvenčních klecích k datu 1. ledna Dále definuje, ţe všechny obohacené klece v Kalifornii musí zajistit minimální podlahovou plochu pro jednu bílou nosnici 748 cm 2 a 864 cm 2 pro hnědou nosnici. K datu 1. ledna 2021 musí být tento prostor v obohacených klecích zvětšen na 800 cm 2 pro bílou nosnici a 929 cm 2 pro hnědou nosnici (Nehasilová 2012). Iowa legislativ (House Resoulution 123) poukazuje na kalifornský zákon a ţádá o jeho zrušení (Anon 2014b). Naproti tomu v členských státech Evropské unie (dále jen EU) je chov nosnic v konvenčních klecích zakázán jiţ od 1. ledna 2012 podle platné směrnice Rady 1999/74/ES. 18

18 4 SMĚRNICE RADY 1999/74/ES Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, která stanovuje minimální poţadavky na ochranu nosnic a především stanovuje opatření, která se vztahují na konvenční (neobohacené) a obohacené klecové systémy a alternativní (neklecové) systémy chovu nosnic. Tato směrnice se nevztahuje na zařízení, kde je chováno méně neţ 350 kusů nosnic a pro chov chovných nosnic. Ve směrnici jsou definovány následující pojmy: nosnice je druh kura Gallus gallus, který dosáhl vhodného věku snášky a produkce skořápkových vajec je vyuţita pro jiný účel neţ k líhnutí; hnízdo je prostor, který je oddělený a slouţí ke snášce vajec, dno nesmí být z drátěných ok, hnízdo slouţí pro jednu nosnici nebo více nosnic jako hnízdo společné; stelivo je materiál, který se drolí a slouţí k uspokojení etologických potřeb nosnic; stelivo by mělo vyuţívat minimálně jednu třetinu plochy (minimálně 250 cm 2 plochy na jednu nosnici); vyuţitelná plocha je prostor, který musí být minimálně 30 cm široký, maximální sklon podlahy 14 % nebo 8, minimální světlost 45 cm; vyuţitelná plocha není hnízdo. 4.1 Neobohacené klece Od 1. ledna 2003 bylo nutné zajistit členskými státy specifické poţadavky pro neobohacené klece, které jsou popsány ve směrnici Rady 1999/74/ES. Tento způsob chovu byl vyuţíván a povolen do 31. prosince Neobohacené klece musely splňovat tyto parametry: podlahová plocha pro jednu nosnici musela mít velikost minimálně 550 cm 2 ; minimální výška klece musela být 40 cm a musela zaujímat minimálně 65 % plochy, minimální výška zbylé plochy klece je 35 cm; sklon podlahy musel být maximálně 8 nebo 14 %; 19

19 v kaţdé kleci muselo být umístěno krmítko s neomezeným přístupem; minimální délka krmítka pro jednu nosnici byla 10 cm; v kaţdé kleci musel být umístěn napájecí ţlab o minimální délce 10 cm na 1 nosnici nebo 2 kapátkové nebo kalíškové napáječky na 1 klec; kaţdá klec musela být vybavena zařízením pro zkracování drápů. 4.2 Obohacené klece Od 1. ledna 2012 ve všech členských státech EU je moţný chov nosnic v klecích, ale pouze v klecích tzv. obohacených podle účinné směrnice Rady 1999/74/ES. Obohacené klece pro chov nosnic musí splňovat tyto parametry: podlahová plocha pro jednu nosnici musí mít velikost minimálně 750 cm 2 (alespoň 600 cm 2 pro uţívání); minimální celková plocha klece musí být 2000 cm 2 ; výška klece mimo vyuţitelnou plochu musí mít minimálně 20 cm v kaţdém bodě; sklon podlahy musí být maximálně 8 nebo 14 %; v kaţdé kleci musí být umístěno hnízdo (nezapočteno do vyuţitelné plochy); kaţdá klec musí být vybavena stelivem, které umoţňuje klování a hrabání; v kaţdé kleci musí být umístěny hřady, minimální délka hřad je 15 cm na nosnici; kaţdá klec musí být vybavena zařízením pro zkracování drápů; v kaţdé kleci musí být umístěno krmítko s neomezeným přístupem, minimální délka krmítka pro jednu nosnici musí být 12 cm; v kaţdé kleci musí být umístěno napájecí zařízení odpovídající danému počtu nosnic; mezi kaţdou řadou klecí musí být zajištěn prostor s minimální šířkou 90 cm. 20

20 4.3 Příloha směrnice Rady 1999/74/ES Členské státy zajistí, aby majitelé a drţitelé nosnic dodrţovali nejen přijaté směrnice, ale i jejich přílohy. Příloha směrnice Rady 1999/74/ES uvádí tyto náleţitosti: nosnice se musí kontrolovat kaţdý den majitelem nebo odpovědnou osobou; uhynulé nosnice se odstraňují kaţdý den; musí být zajištěna minimální hlučnost, u veškeré technologie musí být eliminována hlučnost (i při její údrţbě); osvětlení musí být zajištěno tak, aby se nosnice navzájem viděly a mohly provádět svoji běţnou činnost, u přirozeného osvětlení musí být zajištěno rovnoměrné osvětlení po celém prostoru; musí být dodrţován denní rytmus osvětlení (v rámci 24 hodin), kdy tma by měla trvat 1/3 dne; je nutné pravidelně čistit a dezinfikovat prostory, nástroje a vybavení, se kterým nosnice přišly do přímého kontaktu a vţdy při vyskladnění a naskladnění nosnic; po dobu turnusu se musí povrch, nástroje a vybavení udrţovat v čistotě; trus musí být odstraněn podle potřeby; klece musí být zajištěny tak, aby nedošlo k úniku nosnic; klece musí být umístěny nad sebou tak, aby byla zajištěna kontrola daných podlaţí a bezproblémová manipulace nosnic bez zranění a zbytečného utrpení; je zakázané jakékoliv zmrzačení nosnic; členskými státy můţe být povolena kauterizace zobáku, jen v případě prevence před vyklováním peří a kanibalismem, kauterizace zobáku je provedena vyškoleným personálem u kuřat, která nejsou stará více neţ 9 dnů a jsou určena pouze ke snášení vajec. 21

21 5 DŮVODY VYTVOŘENÍ SMĚRNICE RADY 1999/74/ES Pro přirozené chování nosnic je typické chození, běhání, mávání křídly, rozprostření křídel, létání, hřadování, popelení, zobání, hrabání a vyhledávání vhodného místa pro snášku. Tato kritéria přirozených ţivotních projevů nebyla splněna v konvenčním klecovém chovu nosnic (Konopásek 1994). Ochránci zvířat po dobu několik desítek let poukazují na způsob chovu a úroveň ţivotních podmínek nosnic chovaných v neobohacených klecích. V drůbeţárnách jsou nejčastěji zabudovány bateriové klece (klece umístěny vedle sebe a nad sebou minimálně ve třech patrech) (Mach 2008). V halách je zajištěno větrání a umělé intenzivní osvětlení. Díky prodlouţení délky světelného dne (aţ na 15 hodin denně) je docíleno co největšího počtu snesených vajec. Po skončení prvního snáškového období, jsou nosnice vyřazeny z chovu. Takto vyřazené nosnice se odváţí na jatka nebo jsou nabídnuty k prodeji (Šonková 2009). Vědecký veterinární výbor dospěl k závěru, ţe konvenční klecový systém chovu nosnic nevyhovuje podmínkám, které by zaručovaly welfare (ţivotní pohodu) nosnic, a proto byly zavedeny nejvyšší moţné standardy pro zlepšení daných podmínek. Při vytváření směrnice byl proto kladen důraz na welfare nosnic a to především na svobodu projevu přirozeného chování. Změna byla zaměřena na zdokonalení stavby a zvětšení prostoru, aby byl zajištěn co nejpřirozenější způsob projevu chování nosnic, jako je hřadování, snášení do jednoduchých hnízd, hrabání a klování za účelem hledání potravy i tehdy, kdyţ měly zajištěn volný přístup k potravě. Klece byly obohaceny o snášková hnízda, hřady, vybavení na obrušování drápů, podestýlku a popeliště (Eur-Lex 1999). 22

22 6 DOPAD SMĚRNICE RADY 1999/74/ES VE VYBRANÝCH STÁTECH EVROPSKÉ UNIE Uţ v roce 1981 byl doporučen Zemědělským výborem Dolní sněmovny britského parlamentu zákaz pouţívání tehdejších klecových baterií, zároveň byl kladen důraz na schválení metod, které nebudou zahrnovat tyto klecové baterie. Zákaz klecových baterií byl navrhován ve Švédsku uţ v roce 1988 (Konopásek 1994). Rada Evropské unie přijala směrnici 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, která zakazuje všem členským státům EU chov v konvenčních (nezdokonalených) klecových systémech od 1. ledna 2012 (Eur-Lex 1999). Drůbeţářskému průmyslu bylo zajištěno dvanáctileté přechodné období, kdy všechny budovy a haly, kde se chová drůbeţ s více jak 350 kusy nosnic, musí splňovat takové podmínky, aby nedocházelo k nepohodlí, bolesti a poranění chované drůbeţe, coţ znamená chov nosnic klecovým (obohacené klece) nebo alternativním systémem ustájení (Němcová 2012). 6.1 Systém ustájení nosnic v Evropě Všechny členské státy EU (v současnosti se jedná o 28 členských států) se musí řídit legislativou EU, do které spadá i směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální poţadavky na ochranu nosnic. I přesto, ţe Švýcarsko není členem EU, tak konvenční bateriové klece (i jejich výstavba) zde byly zakázány jiţ od 1. ledna 1992 (Konopásek 1994). Několik států z EU přijalo, díky nátlaku veřejnosti, zákaz chovu nosnic v bateriových (neobohacených) klecích ještě před účinností směrnice Rady 1999/74/ES o minimálních standardech pro chov nosnic (Šonková 2009). Jedná se o země jako je Švédsko (1999), Lucembursko (2007), Rakousko (2009) a Spolková republika Německo (2010) (Michovska 2011). Evropskou unií bylo v lednu 2012 zaznamenáno 15 členských států, které nesplnily poţadavky směrnice Rady 1999/74/ES, mezi tyto země patřila Belgie, Francie, Španělsko, Itálie, Portugalsko, Maďarsko, Velká Británie, Kypr, Řecko, Bulharsko, Rumunsko, Polsko, Holandsko, Malta, Lotyšsko. Jednalo se o přibliţně kusů nosnic (Tůmová 2012). 23

23 V zemích EU se v roce 2012 chovalo celkem kusů nosnic. Pouhých 42 % nosnic bylo ustájeno v obohacených klecích a více neţ jedna čtvrtina byla chovaná jiným způsobem (Obr. 4) (Poultry trends 2013). Ekologický chov 3% Hluboká podestýlka 19% Volný chov 9% 2012 Obohacené klece 42% Ostatní 27% Obr. 4 Systém ustájení nosnic v EU, 2012 Zdroj: Poultry trends (2013) Rakousko V Rakousku proběhla dlouholetá kampaň proti chovu nosnic v bateriových klecích, kterou vedla rakouská nevládní organizace Verein gegen Tierfabriken (v českém překladu Společnosti proti továrnám na zvířata ). Díky této kampani byla podepsána dohoda, která od roku 2007 zakázala v supermarketech prodej konzumních vajec z klecového chovu nosnic. Zákaz chovu nosnic v neobohacených, ale i v obohacených klecích vstoupil v účinnost 1. ledna 2009 (Společnost pro zvířata 2009). 24

24 6.1.2 Spolková republika Německo Ve Spolkové republice Německo (dále jen Německo) zákaz chovu nosnic v neobohacených klecích vstoupil v platnost a byl účinný dne 1. ledna 2010, dále byl od roku 2012 zakázán i chov nosnic v obohacených klecích. Alternativním nebo ekologickým způsobem chovu nosnic bylo po roce 2010 chováno 86 % nosnic. Výrazná změna v systému ustájení nosnic byla evidována od roku Trţní podíl konzumních vajec z alternativního způsobu chovu nosnic přesahuje 50 % (Nehasilová 2012) Česká republika Čeští chovatelé splnili legislativu směrnice Rady 1999/74/ES a konvenční neboli neobohacené klece byly nahrazeny klecemi obohacenými (Němcová 2012). V České republice (dále jen ČR) k byla dokončena výměna a rekonstrukce 80% klecí. Během roku se rekonstrukce provedla i u zbylých 20% klecí (Tůmová 2012). Nyní se v České republice nosnice chovají pouze v systémech, které splňují uvedená nařízení (Zemědělský svaz ČR 2011). Čeští chovatelé stále upřednostňují chov nosnic v klecích. Před rekonstrukcí konvenčního klecového systému bylo chováno z celkového počtu přibliţně 95 % nosnic v obohacených klecích. V alternativním způsobu chovu nosnic se nacházelo pouze 4 % nosnic a minimální počet chovatelů mělo nosnice ustájeno v ekologickém způsobu chovu nosnic, jednalo se přibliţně o 1 % takto ustájených nosnic (Šonková 2009). V roce 2012, kdy vstoupila v účinnost směrnice Rady 1999/74/ES se početní stavy v technologii ustájení změnily. Na začátku roku se počet nosnic ustájených v klecích sníţil na 80 %, zatímco počet ustájených nosnic na podestýlce a ve voliérách vzrostl na 16 % a v ekologickém chovu se počet nosnic zvýšil na 4 % (Tůmová 2012). 25

25 7 PRODUKCE VAJEC Mezi hlavní ukazatele uţitkovosti slepic patří produkce a hmotnost vajec (Tůmová 2007). Nosnice jsou šlechtěny a chovány pro vysokou produkci vajec snad ve většině oblastí světa. Předek kura domácího je pravděpodobně kur bankivský. Průmyslově chované nosnice vznikly postupným, dlouholetým a cíleným šlechtitelským procesem kříţení různých linií. Pro kříţení nosného typu slepic se vyuţívají lehká a středně těţká plemena nosnic. Pro lehká plemena je typická vyšší produkce konzumních vajec neţ u těţších plemen. Mezi lehká plemena nosnic patří České zlaté kropenky, Hamburčanky, Leghornky, Minorky, Vlašky. Mezi středně těžká plemena patří Amroksy, Araukany, Australky, Barneveldky, Faverolky, Hempšírky, Oravky, Plymutky, Rodajlenky, Sasexky, Sulmtálky, Šumavanky, Velsumky. Nejčastěji se kříţení provádí z plemene White Leghorn (leghornka bílá) a Rhode Island Red (rodajlendka červená). Tito kříţenci se značí jako nosní hybridi, kteří nejsou řazeni pod konkrétní plemeno. Vysokou produkci vajec mají nosní hybridi Bovans, Dominant, Hisex, ISA Brown, Moravia, Shaver, Tetra (Pokorný 2012, Anon 2014c). 7.1 Světová produkce vajec Do roku 1988 byla Evropa světovým producentem v produkci vajec. V roce 1990 zaujímaly rozvojové země 52 % ze světové produkce vajec. Po roce 1988 se na první místo dostala Asie a na této pozici setrvává dodnes. V Asii byl zaznamenán nejrychlejší růst v produkci vajec od roku 2000 (Windhorst 2011). Světový průměrný roční růst v časovém období 2000 aţ 2010 byl 2,3 %. Zatímco v Africe hodnota činila 3,7 %, v Asii 2,6 %, v Americe a Oceánii přibliţně 2 %. Nejpomalejší tempo růstu bylo v Evropě, kdy zjištěná hodnota ročního růstu byla pouhé 1,1 %. V roce 2008 Asie zaujímala 58,6 % světové produkce vajec a v roce 2011 podíl vzrostl na 64 %, zatímco v Evropě byl zaznamenán prudký pokles. V roce 1990 byl evropský podíl v produkci vajec 33 % a v roce 2011 pouhých 12 %. Díky těmto rozdílům se zvýšil světový trţní podíl Afriky ze 4 % z roku 1990 na 8 % (Obr. 5 a 6) (Windhorst 2011, Ministerstvo zemědělství 2013). 26

26 Severní Amerika 15% Jižní Amerika 8% Ostatní 1% 1990 Asia 39% Evropa 33% Afrika 4% Obr. 5 Světový podíl produkce vajec, 1990 Zdroj: Windhorst (2011) Severní Amerika 6% Jižní Amerika 6% Ostatní 4% 2011 Evropa 12% Asia 64% Afrika 8% Obr. 6 Světový podíl produkce vajec, 2011 Zdroj: Poultry trends (2013) 27

27 Asie získala nejvyšší světový podíl v produkci vajec díky výraznému vzrůstu produkce vajec v Čínské lidové republice (dále jen Čína), která v současné době zaujímá 45 % z celkové světové produkce vajec. V roce 2011 čínská produkce vajec byla tun. Odhad vyprodukovaných vajec pro rok 2012 byl 28,3 milionů tun. Odhad pro rok 2020 je 34,2 milionů tun a pro rok 2030 aţ 39 milionů tun vajec (Conway 2012). Významné postavení ve světové produkci vajec po Číně má USA, Indie, Mexiko, Japonsko a další státy, které jsou zaznamenány v tabulce (Tab. 2). V Indii se ročně vyprodukuje přibliţně tun vajec. V roce 2011 bylo v Japonsku chováno nosnic a v roce 2012 se stav sníţil na kusů nosnic. Zvýšení produkce vajec se očekává v Brazílii a v Rusku (Conway 2012). Tab. 2 Deset nejvýznamnějších států v produkci vajec (1990, 2008, 2011) Pozice Stát Roční Roční Světový Světový produkce Stát produkce podíl (%) podíl (%) (1 000 t) (1 000 t) Stát 1. Čína 6,561 18,6 Čína 22,749 37,2 Čína 2. Ukrajina 4,582 13,0 USA 5,339 8,7 USA 3. USA 4,034 11,4 Indie 3,060 5,0 Indie 4. Japonsko 2,419 6,9 Japonsko 2,554 4,2 Mexiko 5. Brazílie 1,230 3,5 Mexiko 2,337 3,8 Japonsko 6. Indie 1,161 3,3 Rusko 2,118 3,5 Rusko 7. Mexiko 1,010 2,9 Brazílie 1,845 3,0 Brazílie 8. Německo 985 2,8 Indonésie 1,123 1,8 Indonésie 9. Francie 887 2,5 Francie 948 1,5 Ukrajina 10. Španělsko 666 1,9 Ukrajina 855 1,4 Nigerie Celkem (10 států) 23,535 66,8 42,928 70,1 Zdroj: Windhorst (2011), 28

28 7.2 Produkce vajec v Evropské unii Od 1. ledna 2012 byl zrušen chov nosnic v neobohacených klecích a část chovatelů a producentů vajec muselo investovat do nových (obohacených) klecí nebo investovat do alternativního systému ustájení nosnic. V roce 2012 byl odhadován pokles produkce vajec v EU o 1 % ve srovnání s rokem 2011 a to přibliţně o 7 milionů tun. Francie, Španělsko, Itálie, Německo, Nizozemsko a Velká Británie se řadí mezi největší státy EU v produkci vajec (Conway 2012). Francie v roce 1990, 2000, 2008 a 2012 patřila mezi deset nejvýznamnějších států v produkci vajec (World poultry 2014) Česká republika Podle Českého statistického úřadu se stav nosnic od roku 1984 stále sniţuje. Nejvýraznější úbytek nosnic byl během roku 2001, kdy se stavy nosnic sníţily o 40 % proti rokům 1999 a Mírný pokles trval aţ do roku Po roce 2005 stavy nosnic vzrostly o 6 %. Během roku 2012 nastal mírný pokles nosnic, kdy k datu 31. prosince 2012 bylo evidováno kusů nosnic, coţ bylo o 12,8 % méně neţ před zavedením unijní směrnice, kdy počet nosnic byl kusů. Tento pokles byl zřejmě způsoben zákazem chovu nosnic v nezdokonalených klecích a byly zavedeny klece obohacené. Ze statistiky (Obr. 7) je patrný nárůst stavů nosnic v roce Během rekonstrukce někteří chovatelé rozšířili kapacitu chovů. K datu 31. prosince 2013 byl stav kusů nosnic. Celkové navýšení proti roku 2012 bylo 35 %. Vzhledem k rozšíření chovů nosnic výrazně vzrostla soběstačnost ČR v produkci vajec (Tůmová 2013). 29

29 Obr. 7 Stavy nosnic v ČR v letech 1989 až 2013 (v tis.ks) Zdroj: ČSÚ (2013) Nosnice (v tis.ks) 7.3 Kvalita vajec Pojem kvalita vajec je spojen s uspokojením lidských potřeb, které zahrnují smyslové vlastnosti, nutriční hodnotu, zdravotní nezávadnost a čerstvost vajec. Vyhláška č. 326/2001 Sb., která definuje značení, datum minimální trvanlivosti a skladovací teplotu vajec (SZPI 2008), dále výšku vzduchové bubliny, která slouţí k určení jakosti a čerstvosti skořápkových vajec (Pokludová et al. 2009). Bylo zjištěno, ţe vejce s horší kvalitou skořápek jsou více náchylná na mikroorganismy, které se dostávají z trusu přes skořápku aţ k vaječnému bílku. Největší výskyt bakterie Escherichia coli na jednom vejci byl prokázán na konzumních vejcích z chovu slepic na hluboké podestýlce ( koloniích tvořících jednotek dále jen KTJ), zatímco nejniţší výskyt této bakterie byl vyhodnocen na vejcích z klecového chovu (zakázané neobohacené klece KTJ, povolené obohacené klece KTJ). Tyto výsledky jsou ovlivněny technologií ustájení nosnic, která ovlivňuje kontaminaci vajec slepičím trusem (Bílek 2012). V USA byla provedena studie na dopad různých typů ustájení na určitá plemena nosnic a nosných hybridů. Studie 30

30 poukazuje na to, ţe mikrobiální kvalitu vajec ovlivňuje nejen systém ustájení, ale i výběr nosného plemene nebo nosného hybrida (World poultry 2014). V literatuře se také setkáme s názorem, ţe kvalitu vajec udává především sloţení krmné směsi, nikoliv systém ustájení. Směrnice Rady 74/1999 EK o minimálních standardech pro chov nosnic byla zavedena pro zlepšení ţivotních podmínek nosnic a ne pro zlepšení kvality konzumních vajec (Tůmová 2012). 7.4 Jakostní třídy konzumních vajec Konzumní vejce jsou po snesení tříděna a značena podle dalšího vyuţití, jedná se o vejce, která jsou vhodná nebo nevhodná pro potravinářský průmysl. Vejce určené pro lidskou výţivu musí splňovat určité poţadavky, které jsou znázorněny v tabulce (Tab. 3). Konzumní vejce jsou řazena do dvou jakostních tříd (Holoubek a Hubený nedatováno): I. vejce třídy A, II. vejce třídy B. U první třídy jakosti A se rozlišují pojmy čerstvá vejce EXTRA A a čerstvá vejce A. U skořápkových vajec konzumních, která jsou uváděna na trh pod označením jakostní třída A, musí být provedeno třídění do 72 hodin od snesení. Skořápková vejce konzumní značena jako EXTRA A musí být vytříděna do 48 hodin od snesení (Holoubek, Hubený nedatováno). Odstranitelná páska nebo etiketa s nápisem EXTRA musí být z obalu odstraněna vţdy sedmý den po třídění vajec. Po odstranění nápisu EXTRA zůstává označení čerstvá vejce A, která mají minimální trvanlivost 28 dnů od snesení. Vejce jakostní třídy A musí být uváděna na trh nejpozději 7 dnů před datem, které uvádí datum minimální trvanlivosti. Při skladování vajec I. třídy jakosti A a II. třídy jakosti B musí být skladovací teplota v rozmezí od + 5 C do + 18 C (SZPI 2008). Druhá třída jakosti B se rozlišuje pojmy vejce chladírenská a vejce konzervovaná. Do druhé třídy jakosti B jsou řazena všechna hmotnostně netříděná vejce (SZPI 2008), vejce s nevyhovujícími jakostními znaky třídy A, přeřazená vejce ze třídy A, která ztratila dané parametry této třídy (MEVS 2014). Vejce třídy jakosti B musí být zpracovány pouze potravinářským a jiným průmyslem. Vejce s označením 31

31 chladírenská B se skladují při relativní vlhkosti vzduchu 70 % aţ 85 % a při teplotě, která nepřesáhne + 5 C a neklesne pod 1,5 C (SZPI 2008). Tab. 3 Přehled požadavků pro jednotlivé třídy jakosti konzumních vajec v době třídění I. třída jakosti II. třída jakosti Označení Čerstvá vejce Čerstvá vejce Vejce EXTRA A A chladírenská B Vejce konzervovaná B Přípustné i slabé Skořápka a Čisté, nepoškozené, normálního tvaru deformace a znečištění blána skořápky Výška nesmí Výška nesmí přesáhnout Vzduchová přesáhnout Výška nesmí přesáhnout 9 mm, pohyblivá bublina 4 mm, 6 mm, nepohyblivá nejvýše do poloviny nepohyblivá délky vejce Ţloutek Prosvětlení viditelný jako stín, při otáčení Viditelný, slabě mírně pohyblivý a vracející se ke středu zploštělý Bílek Čirý, průhledný Zárodek Nepostřehnutelný vývoj Cizí tělíska Nepřípustná Vaječný obsah Nepřípustný cizí pach Zdroj: Holoubek a Hubený (nedatováno) 32

32 7.4.1 Značení konzumních vajec jakostní třídy A Značení a hmotnostní třídění (Obr. 8, Tab. 4) podléhá Vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 326/2001 Sb. prováděcí vyhláška zákona o potravinách a tabákových výrobcích: 1) Označení způsobu chovu podle 1 vejce nosnic ve volném výběhu, 2 vejce nosnic v halách, 3 vejce nosnic v klecích, 0 vejce nosnic chovaných v souladu s poţadavky ekologického zemědělství (ekologický chov BIO ). 2) Registrační kód státu CZ Česká republika SK Slovenská republika LT Litva PL Polsko DE Spolková republika Německo NL Nizozemsko ES Španělsko 3) Registrační číslo hospodářství (v České republice čtyřmístní kód) metoda chovu nosnic registrační číslo hospodářství registrační kód státu Obr. 8 Ukázka značení konzumních vajec jakostní třídy A Zdroj:

33 7.4.2 Značení spotřebních obalů u konzumních vajec jakostní třídy A Všechny konzumní vejce a spotřební obaly musí být značené čitelně a musí obsahovat: 1) název výrobku; 2) jakostní třída; 3) hmotnostní skupina; Tab. 4 Hmotnostní třídění konzumních vajec v ČR Označení skupiny Hmotnost 1 vejce (g) Minimální hmotnost 100 kusů vajec (kg) XL velmi velká 73 a více 7,3 L velká 63 aţ 72 6,4 M střední 53 aţ 62 5,4 S malá 52 a méně 4,5 Zdroj: MEVS (2014) 4) mnoţství (počet kusů); 5) číselný údaj třídírny nebo balírny; 6) kontaktní údaje o tom, kdo vejce balil a uvedl do oběhu; 7) datum minimální trvanlivosti; 8) upozornění pro spotřebitele o zvláštních podmínkách podle směrnice 2000/13/ES; 9) slovní značení způsobu chovu; 10) vysvětlení registračního čísla hospodářství (vysvětlení můţe být umístěno i na vnitřní straně obalu) (MEVS 2014). U konzumních vajec I. jakostní třídy, která jsou značena jako čerstvá vejce EXTRA A, je obal doplněn o odstranitelnou pásku nebo etiketu s pojmem EXTRA, dále se na obalu uvádí datum třídění (SZPI 2008). 34

34 8 EKONOMIKA PRODUKCE VAJEC V ČESKÉ REPUBLICE Úplné zrušení klecového systému chovu nosnic by měl negativní ekonomický dopad. Studie ukazují, ţe klecový systém ustájení nosnic je v současnosti ekonomicky nejvýhodnější. Je kladen důraz na vysokou produkci vajec z podlahové plochy 1 m 2 (Tůmová 2007). V ČR byly celkové náklady na rekonstrukci konvenčních klecí na klece tzv. obohacené Kč. Chovatelé mohli vyuţít dotace na rekonstrukci, nebo výstavbu zemědělských staveb a k zakoupení potřebné technologie z Programu rozvoje venkova v časovém období 2007 aţ Z Programu rozvoje venkova bylo vyuţito téměř Kč, kdy původní odhad dotací byl Kč (Tůmová 2012). Odhadované náklady na úpravu klece pro jednu nosnici byly 700 Kč, coţ znamená navýšení ceny konzumních vajec o 15 % aţ 20 %. Cenu vajec dále ovlivňuje i spotřeba a cena krmiva pro drůbeţ (Kütner 2012). 8.1 Cenový vývoj zemědělských výrobců konzumních vajec v České republice Dne 1. května 2004 se Česká republika stala členem Evropské unie. K tomuto datu byla nutná implementace velkého mnoţství evropských právních norem do českého práva. Mezi implementované evropské právní normy patřila i směrnice Rady 74/1999 ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální poţadavky na ochranu nosnic. V květnu 2004 cena zemědělských producentů za tříděná konzumní vejce výrazně poklesla a průměrná cena zemědělských producentů za jedno tříděné vejce byla 1,80 Kč. V květnu 2005 (o rok později) průměrná cena zemědělských producentů za tříděná konzumní vejce poklesla o 27,5 % (Tab. 5). V roce 2012 byla evidována nejvýraznější změna cen za tříděná vejce. Výrazný nárůst cen, který byl pravděpodobně ovlivněn změnou technologie ustájení nosnic, způsobil sníţení produkce konzumních vajec. Maximální nárůst ceny zemědělských producentů za jedno tříděné vejce byl zaznamenán v březnu 2012 (velikonoční svátky), kdy nastaly největší obavy z dočasného nedostatku konzumních vajec na evropském trhu, coţ mělo za následek, ţe cena zemědělských producentů za konzumní vejce byla 3,27 Kč za kus a spotřebitelská 35

35 cena byla 5,09 Kč za kus. Pokles spotřebitelské ceny konzumních vajec byl v dubnu o 1 Kč za kus (19,7 %). Zatímco zemědělské ceny konzumních vajec výrazně klesly aţ v červenu, kdy cena poklesla na 1,97 Kč za kus. Od září byla navýšena cena krmných směsí pro nosnice, coţ způsobilo vyšší náklady na produkci jednoho vejce. V květnu 2013 se cena vajec zemědělských producentů sníţila na 2,26 Kč za kus. Spotřebitelské ceny konzumních vajec jsou ovlivněny zemědělskou cenou za konzumní vejce a trţním mechanismem. Konkrétní zemědělské a spotřebitelské ceny za vejce jsou uvedeny v tabulkách (Tab. 5 a 6) (Ministerstvo zemědělství 2013). Tab. 5 Ceny zemědělských producentů tříděných konzumních vajec v ČR v letech 2004 až 2013 (běžné ceny v Kč za kus) Rok Měsíc Průměr ,24 2,26 2,23 2,17 1,89 1,68 1,65 1,64 1,63 1,63 1,61 1,69 1, ,61 1,54 1,59 1,49 1,37 1,33 1,33 1,37 1,42 1,50 1,53 1,59 1, ,53 1,54 1,60 1,57 1,47 1,39 1,31 1,25 1,39 1,49 1,56 1,68 1, ,65 1,59 1,61 1,55 1,49 1,48 1,47 1,50 1,72 1,84 2,08 2,10 1, ,07 2,09 1,96 1,81 1,70 1,65 1,52 1,31 1,61 1,64 1,70 1,71 1, ,72 1,69 1,82 1,77 1,72 1,69 1,71 1,68 1,59 1,76 1,78 1,81 1, ,78 1,87 1,93 1,95 1,71 1,51 1,51 1,38 1,47 1,55 1,50 1,45 1, ,38 1,35 1,40 1,44 1,26 1,18 1,19 1,36 1,53 1,63 1,65 1,77 1, ,85 2,06 3,27 2,76 2,26 1,97 1,96 1,94 2,03 2,19 2,20 2,23 2, ,17 2,10 2,03 1,85 1,68 1,56 1,57 1,52 1,53 1,67 1,77 1,82 1,77 Zdroj: Drůbež, MZe (2014) 36

36 Tab. 6 Spotřebitelské ceny tříděných vajec v ČR v letech 2004 až 2013 (běžné ceny v Kč za kus) Rok Měsíc Průměr ,10 3,10 3,07 3,05 2,91 2,76 2,64 2,50 2,52 2,46 2,55 2,47 2, ,46 2,39 2,37 2,33 2,34 2,25 2,25 2,19 2,32 2,36 2,33 2,30 2, ,37 2,37 2,39 2,33 2,33 2,30 2,27 2,21 2,34 2,36 2,35 2,37 2, ,36 2,35 2,36 2,35 2,32 2,33 2,29 2,31 2,36 2,65 2,98 3,11 2, ,15 3,07 2,97 2,91 2,82 2,74 2,74 2,62 2,56 2,62 2,62 2,59 2, ,64 2,66 2,63 2,54 2,66 2,61 2,55 2,52 2,45 2,45 2,61 2,72 2, ,76 2,81 2,79 2,74 2,74 2,54 2,32 2,24 2,18 2,19 2,22 2,14 2, ,17 2,17 2,23 2,46 2,33 2,24 2,12 2,12 2,33 2,51 2,51 2,58 2, ,74 3,06 5,09 4,09 3,70 3,61 3,52 3,43 3,39 3,53 3,50 3,33 3, ,55 3,55 3,54 3,31 3,01 2,82 2,71 2,68 2,66 2,73 2,78 2,95 3,02 Zdroj: Drůbež, MZe (2014) Z grafu (Obr. 9) je patrné kopírování spotřebitelských cen za jedno konzumní vejce podle cen zemědělských producentů. Největší nárůst cen byl zaznamenán v lednu 2012, kdy vstoupila v účinnost směrnice Rady 1999/74/ES, která způsobila dočasné sníţení stavů nosnic a s ní spojenou produkci vajec. Ceny vajec poklesly jiţ v květnu. Nejvyšší nákladovou poloţkou v produkci vajec (více jak 50 %) představují náklady na krmnou směs pro nosnice, coţ je patrné z grafů (Obr. 9 a 10), kdy v červnu bylo mírné zvýšení ceny za jedno vejce způsobeno zvýšením cen za krmnou směs pro nosnice. Vývoj cen za krmnou směs pro nosnice je znázorněn v grafu (Obr. 10). 37

37 leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září SCV (Kč/ks) ZCV (Kč/ks) Obr. 9 Zemědělská a spotřebitelská cena vajec v ČR v letech 2011 aţ 2013 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat Drůbež, MZe (2014) 9 000, , , , , , ,00 Cena krmiva (Kč/t) 2 000, ,00 0, Obr. 10 Vývoj cen krmných směsí pro nosnice v ČR v letech 2011 až 2013 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat Zprávy o trhu vajec (2013) 38

38 9 ZAHRANIČNÍ OBCHOD EVROPSKÉ UNIE Státy EU mají velmi malý podíl ve světové produkci vajec, tato hodnota je přibliţně 10 %, z čehoţ vyplývá i postavení zemí EU na světovém trhu s danou komoditou. Bilance je ovlivněna třetími zeměmi, kde export vajec dlouhodobě převaţuje nad importem vajec (Ministerstvo zemědělství 2013). Od roku 2012 se do zemí EU nesmějí dováţet vejce a vaječné hmoty, které pocházejí z konvenčních (neobohacených) klecích. V tomto roce bylo dovezeno do EU celkem tun vajec, z čehoţ největší podíl importovaných vajec (vaječné hmoty) pocházel z USA (40,2 %), dále z Argentiny (28,1 %) a Indie (10, 3 %), zatímco v roce 2013 bylo dovezeno jen tun vajec. Největší podíl importovaných vajec (vaječné hmoty) byl z Argentiny (39,1 %), USA (25,9 %) a Indie (18,4 %). Z Kanady nepocházela ţádná importovaná vejce proti roku 2012 (Tab. 7). Z grafu (Obr. 11) je patrné sníţení podílu importovaných vajec z USA, kde je stále povolený chov nosnic v konvenčních klecích (Poultry trends 2013). Tab. 7 Dovoz (import) vajec do EU Rok Stát 2012 (v t) 2013 (v t) Albánie Argentina Indie Izrael Kanada 67 0 Mexiko USA Celkem Zdroj: Poultry trends (2013) 39

39 (t) 2013 (t) Albánie Argentina Indie Izrael Kanada Mexiko USA Obr. 11 Dovoz (import) vajec do EU Zdroj: Poultry trends (2013) Z EU bylo v roce 2012 celkem exportováno tun vajec (vaječné hmoty). V roce 2013 se podíl exportovaných vajec sníţil o 75 %. V roce 2012 a 2013 bylo nejvíce vajec a vaječné hmoty exportováno do Japonska a do Švýcarska (Tab. 8 a Obr. 12) (Poultry trends 2013). Tab. 8 Vývoz (export) vajec z EU Stát Rok 2012 (v t) 2013 (v t) Angola Izrael Japonsko Jižní Korea Libye Norsko Rusko Spojené arabské emiráty Švýcarsko Taiwan Thajsko Ukrajina Celkem Zdroj: Poultry trends (2013) 40

40 (t) 2013 (t) Obr. 12 Vývoz (export) vajec z EU Zdroj: Poultry trends (2013) Z grafu (Obr. 13) je zřejmé, ţe v roce 2012 poklesl vývoz o 14,8 %, zatímco dovoz vzrostl o 75 % proti roku V roce 2013 se zvýšil vývoz o 8 % a sníţil dovoz o 28,6 % Dovoz (tis. t) Vývoz (tis. t) Obr. 13 Bilance vajec v EU v letech 2009 až 2013 Zdroj: Zemědělství, MZe (2013) 41

41 Zahraniční obchod České republiky Podle grafu (Obr. 14) je patrný klesající trend výroby a spotřeby vajec. ČR byla soběstačná do roku Dne 1. května 2004 se ČR stala novým členským státem EU a také členem celní unie a jednotného trhu. Nesoběstačnost v produkci vajec je řešena dovozem, kdy dovoz (import) převyšuje vývoz (export) Výroba (mil. ks) Spotřeba (mil. ks) Saldo Lineární (Výroba (mil. ks)) Obr. 14 Bilance výroby a spotřeby vajec v ČR v letech 1995 až 2013 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat Zemědělství, MZe (2013) V roce 2012 se do ČR dovezlo ,6 tun skořápkových vajec splňující směrnici EU. Konzumní vejce měla 81,3% podíl z celkových dovezených vajec. Největší podíl dovezených skořápkových vajec do ČR byl z Německa, Polska, Lotyšska a z ostatních zemí. ČR vyvezla celkem ,4 tun skořápkových vajec, z čehoţ 39,7 % bylo konzumních vajec. Skořápková vejce byla exportována na Slovensko, do Maďarska, Polska, Německa a do dalších zemí (Zpráva o trhu vajec 2012). V roce 2013 se dovoz skořápkových vajec sníţil o 24,7 %, z čehoţ celkový podíl konzumních vajec se zvýšil o 3,6 % proti roku Největší podíl dovezených skořápkových vajec do ČR byl z Polska, Německa a ze Slovenska (Obr. 15). Vývoz skořápkových vajec se zvýšil o 36,9 % proti roku 2012, z čehoţ celkový podíl konzumních vajec se zvýšil o 17,3 %. Z ČR bylo k datu

42 exportováno 8 191,4 tun skořápkových vajec a to na Slovensko, do Rakouska, Ruska, Německa, Polska a do dalších zemí (Obr. 15). K 31. říjnu 2013 byla vaječná hmota nejvíce importována do ČR z Polska (82 %), Německa (7 %), Nizozemí (3 %) Lotyška (2 %), Dánska (2 %) a USA (2 %) a ostatních států. Export vaječné hmoty byl na Slovensko (83 %), do Rakouska (12 %) a Maďarska (5 %) (Zpráva o trhu vajec 2013). Celková bilance vajec a vaječné hmoty v ČR za rok 2012 a 2013 je znázorněno v tabulce (Tab. 9). Tab. 9 Bilance vajec a vaječné hmoty v ČR 2012 až Rok Dovoz Cena Cena Vývoz Kč/kg Kč/kg Vejce ve skořápce (t) ,6 38, ,4 59, z toho konzumní čerstvá (t) ,1 36, ,8 48,94 Vaječná hmota (t) 8 848,3 40, ,8 52,02 Vejce ve skořápce (t) ,4 32, ,4 29, z toho konzumní čerstvá (t) ,8 28, ,4 20, Vaječná hmota (t) 7 722,3 37, ,9 41,17 Zdroj: Zpráva o trhu vajec (2013) 43

43 Nizozemí 1% Dovoz Litva 9% Lotyšsko 8% Slovensko 13% Polsko 47% Německo 22% Německo 14% Polsko 13% Rakousko 24% Vývoz Ostatní 15% Rusko 16% Slovensko 18% Obr. 15 Dovoz a vývoz skořápkových vajec ČR k datu Zdroj: Zpráva o trhu vajec (2013) 44

44 10 ZÁVĚR Dne 1. ledna 2012 vstoupila v účinnost evropská směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, která zakazuje chov nosnic v neobohacených klecích v zemích EU. V roce 2012 se zahraniční obchod EU 27 s vejci velmi lišil proti roku Změna technologií způsobila na evropském trhu dočasné sníţení stavů nosnic a produkce vajec v zemích EU, coţ způsobilo navýšení dovozu vajec o 75 % a sníţení vývozu o téměř 15 % proti roku Některé drůbeţárny v rámci rekonstrukce ustájení nosnic rozšířily prostory a navýšily stavy nosnic. V prvních měsících roku 2012 měla niţší nabídka dopad na vývoj obchodu s vejci. V České republice se zvýšila průměrná spotřebitelská cena vajec o 55 % a cena krmných směsí pro nosnice o 5,8 % proti roku V roce 2013 se průměrná spotřebitelská cena vajec sníţila o 15,6 %, zatímco cena krmných směsí pro nosnice se navýšila o 12,3 % proti roku Při srovnání průměrné spotřebitelské ceny vajec a krmných směsí pro nosnice v období před (2011) a po (2013) účinnosti směrnice, tak zjistíme, ţe v roce 2013 se průměrná spotřebitelská cena vajec zvýšila o 30,7 % a cena krmných směsí pro nosnice také vzrostala a to o 18,8 % proti roku 2011, tudíţ je patrné, ţe zvýšení cen za jedno vejce reaguje především na zvýšení cen krmných směsí pro nosnice. Krmivo představuje nejvyšší nákladovou poloţku v produkci vajec, a proto změna cen za konzumní vejce je více ovlivněna vývojem cen za krmné směsi pro nosnice proti změně technologií v ustájení. V současné době z celkové světové produkce vajec tvoří Asie (59 %), Amerika (20 %), třetí místo zaujímá Evropa (16 %), dále Afrika (4,5 %) a Oceánie (0,5 %). Světová produkce vajec v roce 2013 byla přibliţně 66,7 miliónů tun vajec. V roce 2011 mezi deset největších světových států v produkci vajec se umístilo 5 asijských zemí (Čína, Indie, Japonsko, Rusko, Indonésie) a z evropských zemí se umístila pouze Ukrajina. Ze světového hlediska je patrné, ţe Evropa zaujímá velmi malé postavení v produkci vajec. 45

45 11 SEZNAM LITERATURY BÍLEK, Jan. Nejlepší vejce jsou z nových klecí. Ahaswebovy novinky [online]. [cit ]. Dostupné z: CONWAY, Alyssa. China remains world s top egg producer in WATTAgNet.com [online]. c2012 [cit ]. Dostupné z: html Drůbeţ: Komoditní karta Vejce únor Ministerstvo zemědělství (MZe) [online]. [cit ]. c2014 Dostupné z: Dynamic egg production in Eastern Europe. World poultry [online]. c2014 [cit ]. Dostupné z: ELSON, H. A. Housing and Husbandry of Laying Hens: past, present and future. Lohmann Information [online]. c2011 [cit ]. Dostupné z: Evropská unie, Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální poţadavky na ochranu nosnic. Eur-lex [online]. c1999 [cit ]. Dostupné z: HOLOUBEK, J., HUBENÝ, M. Chov drůbeţe z pohledu ekonomiky produkce, legislativních opatření, dopadů na ţivotní prostředí a optimalizace výroby. Katedra chovu prasat a drůbeže, Agronomická fakulta, Česká zemědělská univerzita v Praze [online]. [cit ]. Dostupné z: 46

46 ANON. Iowa legislation calls for repeal of California s Proposition 2. In: WATTAgNet.com [online]. c2014b [cit ]. Dostupné z: 99s_Proposition_2.html KONOPÁSEK, Václav. Stavby pro chov drůbeže z hlediska welfare. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1994, 48 s. ISBN KÜTNER, Dušan. Veterináři nepustili do Česka přes dva miliony vajec z nevhodných klecí. Mladá fronta E 15 [online]. Poslední změna [cit ]. Dostupné z: LAY, D. C., FULTON, R. M., HESTER, P. Y. et al. Emerging Issues: Social Sustainability of Egg Production Symposium. Hen welfare in different housing systems. Poultry science [online]. c2011 [cit ]. Dostupné z: MACH, Martin. Klece - (ne)přijatelné řešení chovu nosnic. Ekolist.cz [online]. Praha: Ekolist.cz, [cit ]. Dostupné z: MAJZLÍK, Ivan. Kvalita ţivota zvířat (welfare zvířat). Unium.cz [online]. c2010 [cit ]. Dostupné z: MICHOVSKÁ, Hanka. Komise naléhá na členské státy, aby zrušily klecový chov nosnic. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR [online]. Poslední změna [cit ]. Dostupné z: NEHASILOVÁ, Dana. Chov nosnic v EU v roce ÚZEI, Agronavigátor [online]. c2011 [cit ]. Dostupné z: 47

47 NEHASILOVÁ, Dana. Dohoda o změně ustájení v USA. Agronavigátor [online]. c2012 [cit ]. Dostupné z: NEHASILOVÁ, Dana. Chov nosnic v Německu prošel výraznou změnou. ÚZEI, Agronavigátor [online]. c2012 [cit ]. Dostupné z: NĚMCOVÁ, Lenka. Od letoška se nesmí pouţívat bateriové klece pro chov nosnic. Česká inspekce životního prostředí [online]. c2012 [cit ]. Dostupné z: Obohacené klecové systémy pro chov drůbeţe přinesou zdraţení českých vajec [online]. Zemědělský svaz ČR. Poslední změna :36:09 [cit ]. Dostupné z: Počet slepic k 1. dubnu 2012 a 1. dubnu 2013 podle krajů [online]. ČSÚ. Poslední změna [cit ]. Dostupné z: POKLUDOVÁ, M., HROUZ, J., KLECKER, D. Vliv jednotlivých technologických systémů na vybrané kvalitativní ukazatele vajec. Ústav chovu hospodářských zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická fakulta v Brně [online]. [cit ]. Dostupné z: POKORNÝ, Zbyněk. Jaké plemeno slepic si vybrat? Chov zvířat.cz [online]. Poslední změna [cit ]. Dostupné z: 48

48 ANON. Poultry production (broilers and layers). FAO [online]. c2014c [cit ]. Dostupné z: Poultry trends. WATT Executive Guide to Word [online]. c2013 [cit ]. Dostupné z: Rakousku zaveden zákaz chovu slepic v klecích, včetně obohacených, s platností od roku Supermarkety v Rakousku budou od r prodávat vejce pouze z volných chovů [online]. In: Společnost pro zvířata [cit ]. Dostupné z: volne,%20od%2007%20supermrkty%20pouze%20volna%20vejce.pdf ANON. Ruth Harrison. Wikipedia [online]. c2014a [cit ]. Dostupné z: SNÍŢEK, Jiří. Zásady manipulace s hospodářskými zvířaty z hlediska welfare: drůbež: (studijní zpráva) = Principles of manipulation of farm animals in view of their welfare: poultry : (review). Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1994, 43 s. Soupis hospodářských zvířat k : Vývoj stavů hospodářských zvířat v letech 1984 aţ 2013 ČR. Český statistický úřad (ČSÚ) [online]. c2013 [cit ]. Dostupné z: ŠONKOVÁ, Romana. Welfare v ekologickém zemědělství: šance pro lepší život hospodářských zvířat [online]. Ústav zemědělských a potravinářských informací. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2006, 29 s. [cit ]. ISBN Dostupné z: 49

49 ŠONKOVÁ, Romana. Téma měsíce červenec 2009: Není vejce jako vejce. Bio info: Informační portál pro ty, kteří žijí BIO [online]. [cit ]. Dostupné z: Top 10 egg producing counties worldwide in Statista.com [online]. [cit ]. Dostupné z: TŮMOVÁ, Dagmar. Uplatnění Směrnice Rady 74/1999 EK o minimálních standardech pro chov nosnic v praxi. Tisková konference Agrární poradensko informační centrum Agrární komory ČR (APIC - AK) [online]. c2012 [cit , ]. Dostupné z: TŮMOVÁ, Dagmar. Stavy slepic v ČR loni vzrostly o pětinu, snáška klesla o 10 pct. Financninoviny.cz [online]. c2013 [cit ]. Dostupné z: TŮMOVÁ, Eva. Vliv systému ustájení a výživy na kvalitu masa a vajec drůbeže [online]. Praha: Výzkumný ústav ţivočišné výroby, v.v.i., c2007 [cit ]. Dostupné z: Vejce, podmínky pro manipulaci a prodej vajec [online]. Městská veterinární správa státní veterinární správy ČR (MEVS) [cit ]. Dostupné z: Vyhláška č. 326/2001 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní ţivočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich [online]. Státní zemědělská a potravinářská inspekce, c2008 [cit ]. Dostupné z: 50

50 WINDHORST, Hans-Wilhelm. The Changing Global Egg Industry. Lohmann Information [online]. c2011 [cit ]. Dostupné z: Zemědělství: Situační a výhledová zpráva Drůbeţ a vejce Ministerstvo zemědělství (MZe) [online]. c2013 [cit ]. Dostupné z: Zpráva o trhu vajec. Tržní informační systém ČR (TIS ČR), Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) [online]. c2012 [cit ]. Dostupné z: ravy%2ftis%2fzpravy_o_trhu%2f07%2f pdf Zpráva o trhu vajec. Tržní informační systém ČR (TIS ČR), Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) [online]. c2013 [cit ]. Dostupné z: ravy%2ftis%2fzpravy_o_trhu%2f07%2f pdf 51

51 12 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Tradiční volný výběh Obrázek 2 Přístřešky s omezeným prostorem pro výběh (folds units) Obrázek 3 Vývoj ustájení nosnic ve Spojeném království Obrázek 4 Systém ustájení nosnic v EU, 2012 Obrázek 5 Světový podíl produkce vajec, 1990 Obrázek 6 Světový podíl produkce vajec, 2011 Obrázek 7 Stavy nosnic v ČR v letech 1989 aţ 2013 (v tis.ks) Obrázek 8 Ukázka značení konzumních vajec jakostní třídy A Obrázek 9 Zemědělská a spotřebitelská cena vajec v ČR v letech 2011 aţ 2013 Obrázek 10 Vývoj cen krmných směsí pro nosnice v ČR v letech 2011 aţ 2013 Obrázek 11 Dovoz (import) vajec do EU Obrázek 12 Vývoz (export) vajec z EU Obrázek 13 Bilance vajec v EU v letech 2009 aţ 2013 Obrázek 14 Bilance výroby a spotřeby vajec v ČR v letech 1995 aţ 2013 Obrázek 15 Dovoz a vývoz skořápkových vajec ČR k datu SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Předpokládaná úroveň chování nosnic v různých systémech ustájení Tabulka 2 Deset nejvýznamnějších států v produkci vajec (1990, 2008, 2011) Tabulka 3 Přehled poţadavků pro jednotlivé třídy jakosti konzumních vajec v době třídění Tabulka 4 Hmotnostní třídění konzumních vajec v ČR Tabulka 5 Ceny zemědělských výrobců tříděných konzumních vajec v ČR v letech 2004 aţ 2013 (běţné ceny v Kč za kus) Tabulka 6 Spotřebitelské ceny tříděných vajec v ČR v letech 2004 aţ 2013 (běţné ceny v Kč za kus) Tabulka 7 Dovoz (import) vajec do EU Tabulka 8 Vývoz (export) vajec z EU Tabulka 9 Bilance vajec a vaječné hmoty v ČR 2012 aţ

52 14 PŘÍLOHY Obrázek 1 Obrázek 2 Obrázek 3 Obrázek 4 Obrázek 5 Obrázek 6 Neobohacené klece Obohacené klece Krmný pás Voliérový systém ustájení Voliérový systém ustájení Volný systém ustájení 53

53 Obr. 1 Neobohacené klece Zdroj: Obr. 2 Obohacené klece Zdroj: 54

54 Obr. 3 Krmný pás Zdroj: Obr. 4 Voliérový systém ustájení Zdroj: 55

55 Obr. 5 Voliérový systém ustájení Zdroj: Obr. 6 Volný systém ustájení Zdroj: 56