Představujeme Vám historicky první minci společnosti Golden Gate Il Colosseo!

Transkript

1 G O L D E N G A T E NOVINKY Co se děje ve světě drahých kovů? ČERVEN 2015 Vážení klienti, s velkým potěšením Vám mohu oznámit, že historicky první mince společnosti Golden Gate je na světě! Rozhodli jsme se proto naše červnové novinky věnovat této výjimečné události. Prvním zástupcem naší sedmidílné série s tématem sedmi divů světa je nádherná stříbrná uncová mince Il Colosseo s motivem slavného římského Kolosea. Jeho příběh a historie celé Římské říše jsou pro nás v mnoha ohledech symbolické. Připomínají nám, že i ta nejvyspělejší civilizace své doby může doplatit na to, když své ekonomické problémy a prázdnou státní pokladnu řeší znehodnocováním měny a zadlužováním. Zároveň jsou nám dějiny důkazem, že drahé kovy svou hodnotu na rozdíl od peněz neztrácejí ani v průběhu mnoha staletí a že investovat do nich má smysl v každé době. Vznik nové mince je náročný, ale velice zajímavý proces. Abychom Vám jej přiblížili, přinášíme Vám malou fotografickou reportáž přímo ze slavnostní ražby mince v jablonecké České mincovně. Níže si můžete prohlédnout i vítěznou skicu mince Il Colosseum od autora jejího designu Asamata Baltaeva, která stála na samém počátku. Cena zlata se díky slabému dolaru vyšplhala v polovině května nejvýše od poloviny února na dolarů za unci. V průběhu měsíce se kurz americké měny ustálil a na začátku června se zlato vrátilo na své hodnoty kolem dolarů, které jsou velmi podobné ceně kovu na počátku tohoto roku. Zato v korunovém vyjádření zhodnotilo zlato od začátku roku už o 7 %. Ještě lépe si vede stříbro, které během prvních pěti měsíců tohoto roku narostlo v korunách o 11 % a v dolarech o 4 %. Právě ve stříbru vidíme i my obrovský potenciál, a proto jsme si jej vybrali pro naši sérii mincí. Věříme, že díky tomuto kovu si svou krásu a hodnotu nejen zachovají, ale i mnohonásobně zhodnotí. Přeji Vám příjemné a zajímavé čtení. Vladimír Brůna výkonný ředitel GOLDEN GATE CZ a.s. Představujeme Vám historicky první minci společnosti Golden Gate Il Colosseo! Uncová mince z ryzího stříbra Il Colosseo (Koloseum) je úvodní mincí sedmidílné série, jejímž motivem je novodobých sedm divů světa. Pro společnost Golden Gate ji vyrazila Česká mincovna, a. s., v Jablonci nad Nisou v limitované edici kusů. Na lícové straně mince figuruje portrét Jejího Veličenstva královny Alžběty II. a nominální hodnota, na rubové straně pak dominuje motiv proslulého římského Kolosea. Mince měří v průměru 37 mm a váží 31,1 gramu.

2 Jak se rodí mince Přípravy na ražbu nové mince trvají několik měsíců. Vypíše-li se soutěž jako v našem případě, pak se nejdříve zvolí preferovaný návrh jednoho z autorů. Podle vybraného návrhu se poté připraví sádrový odlitek, jehož přesná podoba se musí vyfrézovat na odpovídající raznici. Následuje trpělivá práce rytců a leštiček, které za pomoci diamantových past dodají nástroji potřebnou kvalitu a lesk. Slavnostní ražba Il Colossea se konala 21. května v České mincovně v Jablonci nad Nisou. Představitelé Golden Gate dostali možnost si své první tři mince vyrazit vlastnoručně. Pavel Kupka, spoluzakladatel Golden Gate, předseda dozorčí rady Radek Matějček a výkonný ředitel Vladimír Brůna tak společně náročný proces vzniku nové mince symbolicky zakončili. a k ekonomickému rozkladu. Kmotrem mince Il Colosseo se stal také proto, že nám připomíná, jak nadčasovou investicí je fyzické stříbro a jak nestálé mohou být nekryté peníze. Štěpán Pírko v roce 2009 po propuknutí finanční krize často publikoval články o příčinách probíhající krize, o chybách v jejím řešení a o chybách v řízení monetární politiky všech světových bank. Nyní, o šest let později, upozornil, že centrální banky po celém světě zašly mnohem dál, než si dokázali v roce 2009 všichni ekonomové představit. Tehdy ještě bylo nemyslitelné, aby se zaváděly negativní sazby a výnosy na dluhopisech byly záporné. Bylo nemyslitelné, aby ten, kdo půjčuje, ještě platil za to, že svěřuje své peníze předluženému státu. Podle Pírka jsou záporné sazby v ekonomice konfiskací našich úspor. Slavnostní ražby se zúčastnili také regionální ředitelé a nejúspěšnější poradci. Českou mincovnu zastupoval obchodní ředitel Aleš Brix. Ještě před samotnou ražbou si mohli všichni účastníci prohlédnout mincovnu s těmi nejpovolanějšími z celého závodu s výrobním ředitelem Miroslavem Vítkem a technickým ředitelem Josefem Pazourem. U ražby nemohl chybět ani sám autor návrhu mince Asamat Baltaev. Každého prvorozeného je potřeba také náležitě oslavit a nejlepší příležitostí je křest. Ten náš proběhl v prostorách Francouzského institutu v Praze a kmotrem mince se nemohl stát nikdo jiný než Štěpán Pírko, ekonomický analytik a předseda představenstva společnosti Colosseum a. s. Ve svém projevu zdůraznil, že bychom se na příkladu starověkého Říma a římského Kolosea měli poučit, jak nezodpovědná fiskální a měnová politika vždy vede k úpadku společnosti

3 Pokud budeme investovat v aktivech se záporným výnosem, naše dlouholeté úspory se časem vypaří a inflace je postupně znehodnotí. Naší povinností je proto chránit své úspory tím, že nedržíme majetek v peněžní podobě, ale investujeme jej do reálných aktiv, jako je zlato a stříbro. Autorem designu mince Il Colosseo je mladý a velmi úspěšný návrhář Asamat Baltaev. Narodil se v Čuvašské republice, jeho předkové pocházejí z kmene turkických Suvarů. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Turnově a Vyšší odbornou školu mincovní a medailérské tvorby v Jablonci nad Nisou, obor ražené medaile. Bývá úspěšný v soutěžích vypsaných Českou národní bankou (ČNB) a Národní bankou Slovenska (NBS). V roce 2014 byl realizován jeho návrh železobetonového mostu v Karviné-Darkově, když vyhrál soutěž vypsanou ČNB. Zatím posledním Asamatovým úspěchem je výhra v soutěži na návrh mince Ladislav Nádaši-Jégé pro NBS a první místo v soutěži návrhů na stříbrnou minci Zemská jubilejní výstava pro ČNB. Až do si minci Il Colosseo můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu Kč. Speciálně pro tuto minci a pro celou sérii jsme nechali vyrobit elegantní etue z bambusového dřeva. Při příležitosti uvedení první mince Il Colosseo na trh si krásnou schránku na všech sedm mincí můžete pořídit až do za stejnou cenu jako etui na jednu minci.

4 Sedm divů světa Motiv série mincí jste vybrali v anketě na našich webových stránkách počátkem roku, když jste mu dali více než 60 % svých hlasů. Seznam novodobých sedmi divů světa byl vyhlášen v Lisabonu, tedy o let později, než vznikl známý seznam starověkých divů světa. Celosvětovou anketu inicioval švýcarsko-kanadský milionář a dobrodruh Bernard Weber a hlasování se po internetu zúčastnilo více než 100 milionů lidí z celé planety. Římské Koloseum je jedinou evropskou stavbou, která se na prestižní seznam dostala. rovnodennosti pozorovat pohybující se stín hada. Chichén Itzá je tajemné místo prodchnuté magickou atmosférou. Koloseum Představuje symbol rozmachu a bohatství antického Říma. Původním názvem Flaviovský amfiteátr je největší stavbou svého druhu. Divadlo mohlo pojmout více než diváků a jeho vnější zdi dosahovaly výšky 48 m. Do hlediště vedlo 80 vchodů, z nichž 76 bylo vyhrazeno veřejnosti. Za návštěvu her Římané nemuseli nic platit, celá stavba byla darem císařské rodiny římským občanům. Některé hry trvaly dokonce i tři měsíce v kuse a většinou přinášely krvavou podívanou. V Koloseu nebyly k vidění jen zápasy gladiátorů, přehrávaly se zde také nejrůznější bitvy, bojovalo se se zvířaty a navíc se tu konaly i veřejné popravy, pojaté jako divadlo. Mayské město Chichén Itzá Chrámové město nacházející se na mexickém poloostrově Yucatan bylo ve své době ekonomickým a politickým centrem mayské civilizace. V roce 987 toltécký král Kukulcan město dobyl a učinil ho centrem říše. Jeho architektura je tedy směsí mayské a toltécké kultury. V centru se nachází Kukulcanova pyramida, na jejíž schodišťové zídce lze v den jarní a podzimní

5 Socha Krista Spasitele v Riu de Janeiru Je jedním z nejznámějších monumentů planety. Ježíš z vrcholu hory Corcovado střeží druhé největší město Brazílie, které mu doslova leží u nohou. Rozpažená poloha Kristova těla symbolizuje přívětivost a otevřenou náruč. Tato 38 metrů vysoká socha je vyrobena z železobetonu. Navrhl ji Heito da Silva Costa a vytvořil Paul Lindowski. Socha byla slavnostně odhalena v roce 1931 a je nejmladším z novodobých divů světa. Incké sídlo Machu Picchu Ztracené město Inků leží přímo na posvátné hoře Machu Picchu. Staří Inkové zde zbudovali své svatyně, astronomické observatoře i obydlí tajuplného města. Do příkrého svahu vsadili terasová pole. Machu Picchu nechal vybudovat v nadmořské výšce metrů Pachacútec Yupanquim. I když bylo postaveno v 15. století, objeveno bylo až archeologem Hiramem Binghamem v roce 1911.

6 Jordánské skalní město Petra Na hraně Arabské pouště se v masivních skalách ukrývá strhující příklad kultury Středního východu. Paláce, divadlo kolosálních měřítek, pohřebiště, tržiště, důmyslné vodní kanály, precizní zemědělské zahrady, to vše vytesané v masivních růžově zbarvených skaliscích. Většina z tesaných staveb jsou hrobky králů a dalších významných občanů nabatejské civilizace. Při stavbě svého hlavního města, kterým byla právě Petra, dokonce Nabatejci odklonili tok řeky a její původní koryto pak sloužilo jako dobře střežená přístupová cesta k městu. První zmínky o městě najdeme už ve Starém zákoně. Indický Tádž Mahal Palác připomínající Pohádky tisíce a jedné noci je ve skutečnosti monumentálním pomníkem. V 17. století jej nechal vystavět indický mogul Šáhdžahán na památku své milované předčasně zesnulé ženy. Tádž Mahal (v překladu Perla paláce) leží ve státě Uttarpradéš na břehu řeky Yamuna a je postaven z bílého mramoru. Pouze hlavní vstup tvoří honosná brána z červeného pískovce, jež má znázorňovat vstup do ráje. Do mramoru jsou zvláštní technikou vsazeny polodrahokamy, drahokamy a kaligrafická výzdoba je provedena černým mramorem.

7 Velká čínská zeď Nejrozsáhlejší stavba, kterou kdy člověk stvořil. Tato km dlouhá zeď se budovala neuvěřitelných let a sloužila jako ochranná hráz i jako vstupní brána do země. Říká se jí také Dračí hřbet, což není nijak přehnané přirovnání. Sleduje totiž kontury terénu, aby mohli vojáci co nejlépe pozorovat okolí, a na mnoha místech vede přímo po hřebenech hor. Po koruně zdi vede dlážděná cesta široká natolik, aby na ní mohl vedle sebe stát šik šesti koní nebo deseti vojáků. Po celé délce zdi bylo vybudováno na strážních věží vzdálených metrů. Zprávy o síle útoku si stráže předávaly pomocí kouřových signálů. Všechny tyto pamětihodnosti se postupně objeví na dalších mincích Golden Gate. Tu druhou v řadě uvedeme na trh už na podzim letošního roku. Bude se historie opakovat? Monumentální Koloseum kromě nejslavnějších dob Říma připomíná také pád jedné z nejvyspělejších civilizací své doby. Úpadek Římské říše byl dlouhodobým procesem a ovlivnilo ho mnoho různých faktorů. Některé z nich jsou přitom velmi podobné problémům, kterými trpí i naše civilizace. Jedním z největších byl pokles výkonnosti ekonomiky a obrovská inflace vyvolaná postupným znehodnocováním měny. Řím nejprve prošel nevídaným rozmachem, jenže ten s sebou přinášel i stále vyšší státní výdaje. Poté co si říše přivlastnila majetek podmaněných národů, musela nést náklady na správu provincií a jejich obranu. Výdaje brzy začaly být vyšší než příjmy z daní a ani války už nebyly natolik produktivní, aby kořist pokryla výdaje. Kvůli jednorázovému přílivu bohatství z nějaké dobyté provincie se Řím zavazoval ke správním a vojenským povinnostem, jež trvaly staletí. Císař Nero chtěl nastupující potíže vyřešit a přistoupil k znehodnocení oběživa tím, že ve stříbrném denáru snížil podíl drahého kovu a minci zároveň zmenšil. Tímto opatřením se postupně inspirovali další panovníci, kteří potřebovali více peněz. Zjistili, že znehodnocování měny jim přináší značnou politickou výhodu. Umožňuje to odsunout skutečné náklady spojené s krizí do neurčitého bodu v budoucnosti. Inflace, která tímto procesem nutně vznikala, vlastně zdaňovala budoucnost a nutila ji platit za přítomnost. Když císař Marcus Aurelius kvůli válkám s Markomany potřeboval stále více peněz, byla již Římská říše téměř bez rezerv. Jedinou možností bylo zvyšovat daně a to buď přímo, anebo nepřímo prostřednictvím další devalvace měny a inflace. Aurelius využil obou možností. Přesto náklady prudce stoupaly, zatímco výnosy zůstávaly

8 v nejlepším případě stejné. Za Septimia Severa a jeho syna Caracalla dospěla situace tak daleko, že denár obsahoval pouze % stříbra. Velcí obchodní partneři jako Indie odmítli tyto mince přijímat a vyžadovali platbu pruty ryzího kovu. Denár tím ztratil svou pozici světové měny. Řím postihla vleklá krize. Došlo k velké inflaci, k obrovskému nárůstu armády a úřednictva, ke zvyšování daní a k drastickému poklesu hodnoty měny. Během dalších asi 50 let se na římském trůně vystřídalo na 26 císařů, z toho pouze jeden zemřel přirozenou smrtí. Až nepříjemně přesně připomínají poslední století Římské říše současnou ekonomickou situaci i způsob, jakým chtějí politici problémy vyřešit, nebo přesněji, jakým způsobem oddalují jejich řešení na neurčito. Pouze s tím rozdílem, že vývoj jde v současnosti mnohem rychleji a to, co dříve trvalo císařům několik desetiletí, zvládnou dnešní centrální banky za rok. Evropská centrální banka (ECB) každý měsíc napumpuje do ekonomiky prostřednictvím dluhopisů 60 miliard eur a hodlá v tom pokračovat do září 2016, dokud na trhy nedostane více než bilion eur. V přepočtu to dělá přes eur na každého obyvatele eurozóny. Chce tak oživit ekonomiku a nastartovat inflaci, která by jí pomohla umořit obrovské dluhy. Jenže za cenu znehodnocování peněz, tedy úspor nás všech. Evropa v této politice vystřídala Spojené státy, které v říjnu minulého roku skončily už s třetím kolem takzvaného kvantitativního uvolňování, během něhož na trhy nalily 1,66 bilionu dolarů. Obrovské množství peněz uměle tisknou nebo v nedávné době tiskly i další velké ekonomiky jako Japonsko nebo Velká Británie. V poslední době se hovoří také o Číně, která stejně jako ostatní potřebuje popohnat hospodářský růst. Současný ekonomický systém je celý založen na dluhu a ke svému fungování nutně potřebuje důvěru lidí. Jakmile ji ztratí, selže. Jenže neustálé umělé znehodnocování měn důvěře příliš neprospívá. Mnoho analytiků proto očekává, že se lidé brzy začnou stále více uchylovat k tradičním uchovatelům hodnot, jako jsou drahé kovy. Ty totiž přežily všechny civilizace včetně té římské. Stříbro si dodnes zachovalo svou hodnotu a stále se používá k výrobě mincí. Navíc je v současnosti podhodnocené a je díky tomu jednou z nejslibnějších investic. Historie nám mnohokrát ukázala, že drahé kovy na rozdíl od peněz znehodnotit nelze a že jsou tou nejlepší rezervou pro případ krachu měny. Proto i my sázíme na stříbro. Vidíme v něm nejen slavnou minulost, ale i skvělou budoucnost.