Projekt na podporu vzdělání neslyšících a nedoslýchavých pracovníků v sociálních službách. sborník.indd :57:30

Transkript

1 Projekt na podporu vzdělání neslyšících a nedoslýchavých pracovníků v sociálních službách Projekt STROM VĚDĚNÍ CZ.1.04/3.1.03/ sborník.indd :57:30

2 CELOREPUBLIKOVÝ POSKYTOVATEL TLUMOČNICKÝCH PORADENSKÝCH SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍCH SLUŽEB PRO SLUCHOVĚ POSTIŽENÉ KONTAKTY: sborník.indd :57:30

3 Projekt STROM VĚDĚNÍ Vzdělávání neslyšících a nedoslýchavých pracovníků v sociálních službách Sborník Praha sborník.indd :57:30

4 Obsah Úvod...4 Vznik projektu...5 Cíle projektu...5 Realizátor projektu...6 Harmonogram realizace projektu...7 Kurz pracovník v sociálních službách...8 Kurz Tlumočnictví znakového jazyka...18 Zhodnocení projektu...32 Fotodokumentace sborník.indd :57:30

5 ÚVOD Sociální práce Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR (dále Svaz nebo SNN v ČR) má dlouholetou tradici. Již od počátku existence Svazu tato práce pokračuje v rámci jeho organizačních jednotek až do dnešní doby. Na základě vypracované koncepce sociální práce pro sluchově postižené osoby byly našim klientům, členům i nečlenům organizace, bezplatně a bez diskriminačních faktorů poskytovány poradenské, tlumočnické a rehabilitační služby. Nedílnou součástí byly i vzdělávací a osvětové akce pro pracovníky a dobrovolné funkcionáře Svazu. Od r platí zákon o sociálních službách společně s prováděcí vyhláškou, který stanovil pravidla pro poskytování služeb. Všechny vyjmenované služby proto SNN v ČR a jeho organizační jednotky zaregistroval podle nově zavedené terminologie ze zákona, jako sociální poradenství, tlumočnické služby, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby. Nadále jsou služby poskytovány antidiskriminačně s přihlédnutím k druhu služby podle stanovených pravidel. Otázce zvyšování znalostí a dovedností svých pracovníků a funkcionářů vždy věnoval SNN v ČR pozornost. S ohledem na komunikační a informační bariéru pořádal své vlastní kurzy a semináře, které byly uzpůsobeny potřebám posluchačů. Z tohoto důvodu SNN v ČR v souvislosti se změnou filosofie poskytování sociálních služeb a standardizaci těchto služeb ještě více věnuje pozornost profesnímu vzdělávání svých pracovníků, aby svými znalostmi a dovednostmi plně vyhověli současným požadavkům společnosti na kvalifikaci a poskytovali kvalitní specifické služby pro uživatele služeb osoby se sluchovým postižením. 5 sborník.indd :57:30

6 Vznik projektu Přestože každoročně vzděláváme naše pracovníky na seminářích a kurzech, hledali jsme na základě zkušeností z poskytovaných sociálních služeb, kvalifikačních požadavků na vzdělání podle nového zákona o sociálních službách a vyhodnocení specifických potřeb sluchově postižených pracovníků další možnosti, jak umožnit zvýšení kvalifikace mimopražským pracovníkům SNN v ČR. Uvítali jsme možnost využít vyhlášeného operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost k napsání grantového projektu, kde jsme uspěli. Díky němu jsme získali finanční prostředky na uspořádání vzdělávacích kurzů v letech podle našich cílů, které by vyhovovaly potřebám našich pracovníků více než běžné kurzy různých vzdělávacích agentur, kde příliš nebrali ohled na jejich sluchový handicap. CÍLE PROJEKTU Hlavním cílem projektu Strom vědění bylo umožnit odborné vzdělávání pracovníkům Svazu v sociálních službách prostřednictvím dvou akreditovaných kurzů při současném zajištění bezbariérového prostředí pro pracovníky se sluchovým postižením. Kurzy byly celorepublikové pro všechny kraje mimo Prahu. Celkem mělo být v průběhu dvou let cíleně vyškoleno nejméně 40 pracovníků a tím podpořena organizace ve své činnosti vzhledem k zvyšování kvalifikace pracovníků a zkvalitňování sociální práce. Dílčím cílem bylo zveřejnit ve sborníku, jako metodickou informaci do dalších let náplň kurzů a zkušenosti z projektu pro pracovníky v sociálních službách SNN v ČR. Od počátku jsme kladli důraz na zajištění publicity celého projektu. Při jeho zahájení byly nakoupeny vlaječky, vytištěny letáky, vyrobeny propisovačky, flashdisky, kalendáře, vizitníky. Vše bylo řádně označeno logy a názvy podle pravidel vizuální identity. 6 sborník.indd :57:30

7 Realizátor projektu Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR je neziskové občanské sdružení, založené v roce 1990, které sdružuje ve svých cca 86 organizačních jednotkách cca 5500 členů. Je největší organizací, která v rámci České republiky hájí práva, potřeby a zájmy neslyšících a nedoslýchavých (dále sluchově postižených osob) a poskytuje sociální služby podle zákona o sociálních službách. Veškerá činnost Svazu je vyvíjena ve prospěch cílové skupiny sluchově postižených osob. Mezi jejími cíli je odstraňování informačních, komunikačních a integračních bariér prostřednictvím sociálního poradenství a tlumočnických služeb a realizace programů zdravotní, sociální a pracovní rehabilitace pro sluchově postižené osoby všech věkových kategorií, členy i nečleny organizace, bez dalších diskriminačních faktorů. Dále organizování a realizace vzdělávacích, kulturních, společenských a jiných aktivit, spolupráce se zahraničními a českými organizacemi a institucemi při zabezpečení rovnocenných životních podmínek sluchově postižených občanů ve společnosti, spolupráce s orgány státní správy a samosprávy a dalšími subjekty v ČR, informace o činnosti organizace prostřednictvím periodického i neperiodického tisku, vzdělávací a osvětové působení nejen na členy a příznivce Svazu, ale i na běžnou veřejnost zejména jejím seznamováním s problematikou osob se sluchovým postižením. Je členem mezinárodních organizací neslyšících a nedoslýchavých. S projekty podávanými na řadu institucí kvůli podpoře své činnosti má Svaz bohaté zkušenosti již od devadesátých let minulého století. Jeho čtyři organizační jednotky, krajské organizace SNN v ČR, byly v roce podpořeny na základě projektů v rámci OP RLZ JPD3 - NROS, které byly zaměřeny na podporu zaměstnávání sluchově postižených osob. 7 sborník.indd :57:31

8 HARMONOGRAM Realizace projektu Realizace projektu probíhala od do podle schváleného harmonogramu projektu. Po zahájení projektu bylo zajištěno vybavení pro jeho administraci například notebooky nebo přenosnou indukční smyčkou se zesilovačem pro skupinový poslech posluchačů a komunikátory. Zajištěni byli také tlumočníci znakového jazyka, kteří byli nutní zejména v prvním kurzu, kde byla kromě nedoslýchavých posluchačů i skupina neslyšících posluchačů, upřednostňujících výuku ve znakovém jazyce. Prostřednictvím projektu byly oba kurzy zakoupeny na klíč od akreditovaných školitelů, pro první kurz Pracovník v sociálních službách byla vybrána Charita ČR, pro druhý kurz Tlumočnictví znakového jazyka Komora tlumočníků znakového jazyka. Obě instituce se prokázaly platnou akreditací MPSV ČR a byly ochotny akceptovat specifické požadavky, které se týkaly bezbariérového prostředí pro posluchače z hlediska dobrého poslechu a rozumění výkladu učiva. Informace o přípravě, realizaci a výsledcích projektu Strom vědění byly po celou dobu projektu průběžně zveřejňovány ve zpravodaji SNN v ČR - Metodických listech a také v časopisu Gong, který vydává Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel. Kurzy probíhaly o víkendech, v místě školení bylo pro účastníky kurzu zajištěno bezplatné ubytování a stravování. Dopravu si platili účastníci kurzu sami. První 150 hodinový kurz Pracovník v sociálních službách měl devět běhů včetně zkoušek a proběhl v období od září 2009 do března 2010 v aule Vzdělávacího institutu Charity ČR, Máchova 7, Praha 2. Druhý 172 hodinový kurz Tlumočnictví znakového jazyka měl dvanáct běhů včetně zkoušek a uskutečnil se od května 2010 do března 2011 v sále hotelu Grand, Pod Lipami 265, Řevnice. Administrace projektu probíhala ve vyčleněných prostorách SNN v ČR, Karlínské náměstí 12, Praha 8. Podmínkou pro získání osvědčení o absolvování kurzu byla pro frekventanty obou kurzů minimálně 85% účast na přednáškách a absolvování závěrečných testů. Ostatní podmínky pro úspěšné ukončení kurzu byly odlišné pro kurz Pracovník v sociálních službách a kurz Tlumočnictví znakového jazyka, ale odpovídaly obsahu kurzu a způsobu hodnocení znalostí a dovedností frekventantů vzdělávací institucí. Slavnostní zakončení projektu bylo uskutečněno v červnu 2011 formou odborné konference. Zde byla k dispozici Zpráva o projektu a Sborník STROM VĚDĚNÍ sborník.indd :57:31

9 Vyučující kurzu Pracovník v sociálních službách JUDr. Božena Dolejská: Sociálně právní minimum JUDr. Božena Dolejská: Prevence zneužívání osob, kterým je poskytována sociální služba Daniel Kaucký,DiS.: Zvládání obtížných situací klientů Mgr. Jan Kostečka: Základy péče o specifické skupiny Mgr. Miloslava Šotolová: Zvyšování kompetencí uživatelů sociálních služeb (prevence závislosti na službě) Mgr. Jan Kostečka: Zvyšování kompetencí uživatelů sociálních služeb (prevence závislosti na službě) Mgr. Andrea Lásková: Základy krizové intervence Mgr. Andrea Lásková: Etika pracovníka pomáhajících profesích Mgr. Ludmila Šajtarová: Ergoterapie Mgr. Jan Kostečka: Supervize, prevence syndromu vyhoření, psychohygiena Mgr. Lenka Hejzlarová: Somatologie Mgr. Lenka Hejzlarová: Hygiena a epidemiologie Mgr. Lenka Hejzlarová: První pomoc Mgr. Karel Kosina: Komunikace Mgr. Jaroslava Jesenská: Základy péče o specifické skupiny Mgr. Ondřej Ptáček: Úvod do psychologie, psychologie osobnosti, vývojové psychologie Mgr. Ondřej Ptáček: Úvod do psychopatologie Mgr. Karel Kosina: Metody sociální práce Mgr. Karel Kosina: Úvod do problematiky sociálních služeb Jaroslav Paur: Komunikace Mgr. Jitka Nováková: Základy pedagogiky volného času, vzdělávací a výchovné techniky 9 sborník.indd :57:31

10 JUDr. Božena Dolejská: Sociálně právní minimum Základy pracovního práva odkaz na zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a vládní nařízení č. 588,589, 590/2006 Sb., předmětem úpravy jsou pracovně právní vztahy, které vznikají při zaměstnávání občanů, princip : Co není zakázáno, je dovoleno. 10 Základy občanského práva předmětem úpravy jsou majetkové vztahy fyzických a právních osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, vztahy vyplývající z práva na ochranu. Pokud tyto vztahy neupravují jiné zákony (právní vztahy vznikající z výsledků duševní tvořivé činnosti upravují zvláštní zákony). Principy: rovné postavení účastníků, možnost účastníků si odchylně upravit vztahy, pokud to občanský zákoník dovoluje. Právní subjektivita možnost mít práva a povinnosti. Základy rodinného práva rodinné právo, souhrn norem upravující vztahy mezi manžely, rodiči a dětmi, ostatními příbuznými a vztahy při náhradní výchově. Právo sociálního zabezpečení. Právní úprava neziskového sektoru pět základních vlastností NNO (jsou soukromé, institucionalizované, samosprávné a neziskové a dobrovolné, právní formy: občanské sdružení, obecně prospěšná společnost, nadace a nadační fondy, církve a náboženské společnosti, církevní právnické osoby. Klíčová slova: zákoník práce, majetkové vztahy, nestátní nezisková organizace (NNO) JUDr. Božena Dolejská: Prevence zneužívání osob, kterým je poskytována sociální služba Přednáška se zabývala právem člověka na důstojnost a svobodu. Ve starých civilizacích bylo přirozené právo dané vyšší mocí, ve středověku se tyto hodnoty nezdůrazňovaly, ale ve Starém a Novém zákonu jsou zachyceny. V r byla Valným shromážděním OSN přijata Všeobecná deklarace lidských práv. Od té doby bylo v OSN sjednáno a přijato dalších šedesát smluv a deklarací např. Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (1979), Úmluva o právech dítěte (1989). sborník.indd :57:31

11 Právo člověka rozhodovat o svém životě Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, zákon o sociálních službách. Nežádoucí jevy aktivní a pasivní týrání, zneužívání, diskriminace, domácí násilí, manipulace. Znalost základních práv je důležitá jako prevence. Kontaktní linky pomoci: Policie ČR, Tísňové volání, Linka bezpečí, Fond ohrožených dětí, Otevřený svět, o.s. Klíčová slova: lidská práva, deklarace, diskriminace Daniel Kaucký, DiS.: Zvládání obtížných situací klientů Lektor se zabýval v přednášce konfliktem charakteristikou, fázemi konfliktu, emocemi a neverbální komunikací, styly řešení v konkrétních situacích. Transakční analýzy. Podpora neverbálního projevu, aktivní naslouchání. Manipulace charakteristika, rozpoznání manipulace a odlišení od námitek, volba vhodné techniky pro její zvládnutí. Kritika charakteristika, neúčelná kritika a její důsledky, přijímání kritiky, zvládání emocí. Klíčová slova: obtížná situace, emoce Bc. Mgr. Miloslava Šotolová: Zvyšování kompetencí uživatelů sociálních služeb (prevence závislosti na službě) Obsah přednášky byl zaměřen na prevenci vzniku závislosti na sociálních službách, základům zpracování individuálního plánu uživatele, jeho motivaci ke změně a stanovení osobního cíle. Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. v platném znění Zákon o ochraně osobních údajů č. 101/2000 Sb. v platném znění Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. v platném znění Vyhláška č. 505/2006 Sb. v platném znění - Standardy kvality sociálních služeb Klíčová slova: individuální plán, osobní cíl, standardy kvality sociálních služeb 11 sborník.indd :57:31

12 Mgr. Jan Kostečka: Základy péče o specifické skupiny Představení zákona č. 108/2006 Sb. a vyhlášky č. 505/2006 Sb. o sociálních službách, základních zásad a důležitých termínů, které vycházející ze zákona - cílové skupiny, nepříznivá sociální situace, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, sociální začleňování a sociální vyloučení. Integrovaný portál MPSV registr poskytovatelů sociálních služeb. Klíčová slova: sociální služby, cílové skupiny, registr sociálních služeb Mgr. Jan Kostečka: Zvyšování kompetencí uživatelů sociálních služeb (prevence závislosti na službě) Prakticky vedená výuka, kde se s lektorem kolektivně probrala terminologie zákona o sociálních službách, zaměřená na jednotlivé služby a cílové skupiny podle druhu poskytované služby. Cílem zákona je umožnit člověku žít jak chce. Klíčová slova: osobní asistence, pečovatelská služba Mgr. Jan Kostečka: Supervize, prevence syndromu vyhoření, psychohygiena představil supervizi jako formu konzultování věci, organizovaný a bezpečný prostor pro reflexi práce pracovníka,. V supervizi může být skupina, tým nebo jednotlivec (individuální supervize). Tři základní funkce supervize: podpůrná, vzdělávací, administrativní. Řešení formou dotazů případová a týmová supervize. Supervizor pracuje na zakázku. Zastřešující orgán pro supervize Český institut pro supervizi (ČIS). Syndrom vyhoření medicínsky popsaný duševní stav emocionální, tělesný, rozumový a sociální s kombinací příznaků. Negativní faktor stres. Psychohygiena rozvoj a podpora duševního zdraví, součástí je umění pravidelného odpočinku a relaxace, stanovení pravidel pro jednání. Klíčová slova: supervize, stres, syndrom vyhoření 12 sborník.indd :57:31

13 Mgr. Lenka Hejzlarová: Somatologie Biologie člověka zkoumá stavbu a funkce lidského organismu a vlivy prostředí na člověka Morfologické obory:anatomie, histologie, embryologie, funkční obory: biofyzika, biochemie, fyziologie a genetika. Stavba a funkce těla: kosterní systém, oběhová soustava a krev, dýchací, trávicí a vylučovací systém. Např. kosterní systém má tři složky - okostici na povrchu kosti, kostní tkáň a kostní dřeň uvnitř tkáně. Páteř tvoří osu vzpřímeného těla, je složena z obratlů a její zakřivení umožňuje pružné zkrácení a pérovací pohyb při chůzi nebo doskoku. Další příklad - krev je červená neprůhledná kapalina, složená z krevní plazmy a krevních buněk erytrocytů, leukocytů a trombocytů, má dvě funkce: specifická udržení homeostáze, obranná, schopnost srážení transportní přenos dýchacích plynů, rozvod živin a odvod zplodin, rozvod tepla a účast na řízení tělesných pochodů (hormony a vitamíny). Lékařské vědy předcházení a léčení chorob, péče o zdraví a harmonický vývoj člověka. Klíčová slova: biologie člověka, kost, krev Mgr. Lenka Hejzlarová: Hygiena a epidemiologie, první pomoc Zdraví je definováno jako stav úplné tělesné, psychické a sociální pohody a součastně nepřítomnost onemocnění. zákon č. 258/ 2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví a kompetence hygienické služby při řešení krizových situací vyhláška č.195/ 2005 Sb. Podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče Epidemický proces (šíření infekčního procesu): zdroj nákazy nemocný člověk, nosič, rekonvalescent nebo zvíře brána infekce vstupní a výstupní přenos infekce přímý (přímý kontakt, kapénky, transplacentární přenos a nepřímý (kontaminované předměty, voda apod. 13 sborník.indd :57:31

14 První pomoc Laické hodnocení základních životních funkcí se provádí u dechu, krevního oběhu a vědomí. Podle vyhodnocení stavu použití kardiopulmonální resuscitace (KPR), je to souhrn opatření, znalostí a dovedností směřujících k udržení nebo obnovení základních životních funkcí. Indikace KPR: bezvědomí, zástava dechu, zástava krevního oběhu. Kontraindikace: smrt, úraz neslučitelný s životem, nebezpečné prostředí. Klíčová slova: kost, krev, infekce, kardiopulmonální resuscitace (KPR) Mgr. Jaroslava Jesenská: Základy péče o specifické skupiny V přednášce byly rozebrány jednotlivé typy zdravotního postižení, jejich hlavní problémy a potřeby včetně jejich řešení (rehabilitace, edukace aj.). Zvláštní skupinu tvoří kombinovaná postižení, kde v kterékoliv kombinaci postižení jde o znásobení potíží a následků multihandicapu. Nejnovější definice Světové zdravotnické organizace definuje zdraví jako fyzickou, psychickou a sociální pohodu člověka, proto se nově zařazují mezi osoby se zdravotním postižením i osoby sociálně narušené. Klíčová slova: osoby se zdravotním postižením, multihandicap, integrace Mgr. Ondřej Ptáček: Úvod do psychologie, psychologie osobnosti, vývojové psychologie Lektor uvedl psychologii, vysvětlil jednotlivé pojmy. Psychika, psychické jevy (prožívání a chování), je rozdělena na několik oborů. Jedním z oborů je např. klinická psychologie a psychodiagnostika včetně její aplikace psychohygieny, poradenství a psychoterapie. Psychika umožňuje reagovat na okolní svět, přizpůsobovat se podmínkám prostředí a naplňovat naše potřeby, funguje v jednotě s tělem a životním prostředím. Historické kořeny psychologie sahají až do antiky Aristoteles (spis O duši ), jako samostatná věda se vydělila až v polovině 19. století z filosofie, biologie a fyziky. 14 sborník.indd :57:31

15 Hlavní směry v psychologii: asocianismus celostní psychologie reflexologie psychoanalýza humanistická psychologie Osobnost charakteristické vzorce myšlení, chování a prožívání (cítění), které určují osobní styl a ovlivňují interakce s prostředím, tímto pojmem vysvětlují psychologové rozdíly mezi lidmi a snaží se spojit procesy do jednoho popisu typy osobnosti, byla vytvořena řada teorií. Vývojová psychologie hledá odpověď na faktory lidského vývoje, vývoj myšlení a morálky. Od tří let věku se vytváří pojem JÁ, vzniká v interakci se světem na základě zkušeností a učení socializace. Klíčová slova: psychologie, osobnost, socializace Mgr. Ondřej Ptáček: Úvod do psychopatologie V přednášce bylo vysvětleno pojetí normality a variability lidské psychiky. Dále byly představeny vybrané duševní a behaviorální poruchy: schizofrenie, afektivní poruchy, neurotické poruchy, poruchy osobnosti. Psychické poruchy se posuzují podle oblastí fungování života: péče o vlastní osobu zapojení do vlastní činnosti účast na rodinném životě zapojení do dalších sociálních vztahů Klíčová slova: normalita, psychika, duševní poruchy 15 sborník.indd :57:31

16 16 Jaroslav Paur: Komunikace Lektor přiblížil význam sluchu, jeho původní význam byl analyzovat podněty Sluch je základem řeči. Opakované podněty jsou informace, výhoda zmocnit se, nevýhoda vyhnout se ji. U člověka mají informace kvalitativně vyšší funkce. Získává informace vyššího řádu, přijímá je a zpracovává - chápe a vydává zprávy = komunikační proces. Porušený sluch = civilizační fenomén. Komunikace neslovní (neverbální) nevědomé bezděčné ale záměrné posunky, mimikou existuje asi možností srozumitelných pak okolo 30, gestikulací - pozitivní - negativní, zvuková - paraverbální hlasem intonací, rychlostí řeči, pauzy apod. Nedá se odezírat. Intonací změníme zápor na klad a obráceně. Nejvyšší úrovní komunikace je zvuková řeč slovní, později psaná, je to specifický lidský znak. Nejvyšší hodnoty lidstva vznikly na podkladě sluchu. Shrneme-li sluch je základem řeči, myšlení a nejvyšší lidských hodnot. Je základem lidské kultury, umění, je základem pro vytváření, rozvíjení a pěstování mezilidských vztahů. Přijímání a vydávání informací je biologickou potřebou člověka. Princip porozumění řeči: 25 % času - rozpoznání kódu řeči 25 % času - porozumění řeči zpracování informace, 25 % času - porovnání se vzorci, zkušenostmi 25 % času zapamatování a reakce Sluchově postiženým osobám je proto třeba dát čas na zpracování informace. Hlavní informační kanál pro příjem informací slyšící osoba...sluch nedoslýchavá osoba...1. sluch +2. zrak těžce nedoslýchavá osoba...1. zrak +2. sluch neslyšící a ohluchlá osoba...zrak sborník.indd :57:31

17 Hlavní zásady pro komunikaci se sluchově postiženými: Při rozhovoru se sluchově postiženým člověkem vyslovujte zřetelně, nezvyšujte hlas a neměňte rychlost řeči. Nezačínejte rozhovor se sluchově postiženým, je-li k vám obrácen zády nebo ze strany. Dbejte na to, aby viděl zepředu, že na něj mluvíte. Pokud se na vás nedívá, upozorněte ho třeba jemným dotykem. Dbejte na to, aby váš obličej byl dokonale osvětlen, nestavte se zády k oknu. Mnohdy ani dobře slyšící není schopen vnímat potřebné informace, mluví-li více lidí najednou, nebo je-li rozhovor rušen hudbou či hlukem. Vnímat řeč pomocí sluchadla a navíc odezírat je značně namáhavé. Proto pokud je to možné, vypněte všechny zdroje zvuku a ať při jednáních se sluchově postiženým mluví vždy jen jeden. Ujistěte se, že váš postižený partner všemu dobře rozuměl. Potřebné informace opakujte bez nervozity, případně pozměňte stavbu věty nebo použijte jiná slova. Je-li sluchově postiženým ve společnosti dalších osob, dbejte na to, aby se i on zúčastnil rozhovoru. Sdělte mu, o čem je řeč, případně použijte i písemné sdělení. Na pracovišti, doma nenechávejte sluchově postiženého bez pomoci, postarejte se o to, aby dostal všechny potřebné informace a důležitá sdělení. Nezapomínejte ani v zápalu vzájemné diskuse na to, že rozhovor vyžaduje od sluchově postiženého plné soustředění, které vyvolá brzy únavu. Tzv. oddechový čas při důležitých jednáních přijímají rádi i slyšící. Záleží-li vám alespoň trochu na mezilidských vztazích, povzbuzujte sluchově postiženého, aby využíval všechny dostupné kompenzační pomůcky a prostředky sociální rehabilitace. Indukční smyčky v konferenčních a společenských sálech, divadlech, kinech, kostelech usnadňují sluchově postiženým rozumět sledovanému pořadu. I váš osobní zájem napomůže tomu, aby tato zařízení byla instalována a udržována v provozu. Pokuste se vcítit do situace sluchově postiženého. Pak snáze porozumíte jeho potřebám, někdy i jeho překvapivým reakcím. Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob - zákon 155/1998 Sb. a změny proveden zákonem 384/2008 Sb. Klíčová slova: komunikace, sluch, porozumění řeči 17 sborník.indd :57:31

18 Mgr. Jitka Nováková: Základy pedagogiky volného času, vzdělávací a výchovné techniky Pedagogika volného času - řeší problémy obsahu, forem a prostředků edukačních aktivit v době mimo hlavní životní náplň ve volném čase Volný čas - doba, která není vyplněna povinnostmi, možnost svobodné volby činnosti, která přináší uspokojení a uvolnění, je ukazatelem životního stylu, hodnotové orientace, míry aktivity jedince, primárně ovlivněn rodinou, důležitost rovnováhy mezi hlavní životní náplní a volným časem. Základní principy výchovy ve volném čase: dobrovolnost, aktivita, samostatnost. Volný čas se stává pozitivní hodnotou má-li vyhovující náplň. Význam volného času - formování osobnosti, vedle odpočinku, zábavy a kompenzace učení a práce příležitost k: poznávání různých druhů činností a oblastí života společnosti, důležité z hlediska profesní orientace a přípravy pro povolání i pro ostatní formy účasti na životě společnosti dětí, vede k návyku na týmovou práci formování dovedností, vědomostí a schopností, zájmů, volních i dalších rysů vhodně využívat volný čas k upevňování tělesného i duševního zdraví, ke šťastnému život, k rozvoji osobnosti Funkce výchovy ve volném čase: výchovná zdravotní - životospráva, duševní i tělesná hygiena sociální preventivní a rozvojové zaměření Obsah volného času: odpočinkové činnosti, rekreační činnosti, zájmové činnosti, sebeobslužné činnosti, veřejně prospěšné činnosti, příprava na vyučování Formy působení v rámci volného času: 1. Společenské organizace působí na široký okruh veřejnosti jako celek i prostřednictvím svých členů jednotlivě. 2. Kulturní instituce divadla, galerie, zoologické a botanické objekty, kina, koncertní zařízení, obohacují poznání i citové prožitky lidí, rozvíjí názorovou orientaci, výchovně vzdělávací činnost se zvyšuje působením v součinnosti s ostatními institucemi. 3. Masová komunikační média. 18 Klíčová slova: volný čas, učení, hra, práce sborník.indd :57:31

19 KURZ TLUMOČNICTVÍ ZNAKOVÉHO JAZYKA Jednalo se o 172 hodinový akreditovaný celorepublikový kurz, celkem v dvanácti víkendových modulech, koncipovaný jako pobytový s plnou penzí v období od 14. května 2010 do konce února 2011 v hotelu Grand v Řevnicích v těchto termínech: , , , , , , , , , v roce 2011: , , Odborná stránka kurzu byla zajištěna od České komory tlumočníků znakového jazyka, o.s., (www. cktzj.com). Kritériem přijetí do kurzu byla dobrá znalost znakového jazyka. Kurz byl určen pracovníkům v sociálních službách tlumočníkům znakového jazyka z praxe, kteří již měli schopnost a dovednost tlumočit a pro další zájemce z řad pracovníků v sociálních službách tlumočníků znakového jazyka se schopností tlumočit. K získání osvědčení museli účastníci kurzu absolvovat předepsaný počet hodin ke splnění 85% docházky, napsat písemný test z teorie tlumočení a projít ústní zkouškou, která se skládala z překladu z mluvené češtiny do znakového jazyka a naopak z vylosovaných audio a video nahrávek. Zkoušky probíhaly v termínu od před sedmičlennou komisí, ve které byli čtyři zástupci Komory tlumočníků znakového jazyka, jeden zástupce SNN v ČR a dva nestranní zástupci neslyšících, ovládající perfektně znakový jazyk. Do kurzu bylo ke dni přijato 29 účastníků, postupně odstoupilo 6 účastníků 3 pro náročnost, 2 pro přijetí ke studiu na vysoké škole, a 1 z rodinných důvodů. V kurzu k bylo celkem 23 účastníků, 20 z nich bylo předáno osvědčení o absolvování kurzu Tlumočnictví znakového jazyka, 3 frekventanti nesplnili předepsanou docházku. Zkoušky byly velmi náročné a v klasifikaci úspěšného absolvování kurzů uspělo 9 frekventantů. Další 4 frekventanti si zkoušky k úspěšném absolvování kurzu zopakovali v červnu. Celkem v tomto kurzu úspěšně složilo zkoušky 13 účastníků. 19 sborník.indd :57:32

20 Vyučující kurzu Tlumočnictví znakového jazyka: Mgr. Jana Servusová: Znakový jazyk spadl z nebe aneb znakové jazyky a jejich historie a výzkum Bc. Kateřina Pešková: Úvod do tlumočnické profese Bc. Karel Redlich, DiS. : Tlumočení pro neslyšící a základní tlumočnická dilemata Mgr. Jana Ďoubalová: Úvod do teorie tlumočení Bc. Michaela Buřičová: Teorie tlumočení znakového jazyka Mgr. Jana Servusová: Strukturní odlišnosti češtiny a českého znakového jazyka Mgr. Helena Andrejsková: Úloha etického kodexu v profesi tlumočníka Bc. Michaela Buřičová: Úloha etického kodexu v profesi tlumočníka Bc. Diana Benediktová: Produkce a percepce textů z hlediska procesu tlumočení Bc. Diana Benediktová: Specifické chyby při tlumočení znakového jazyka z pohledu psycholingvistiky Mgr. Jana Servusová: Vztah jazyka a společnosti znakový jazyk v komunitě neslyšících a základy jazykového výzkumu Mirka Tylová, Marie Basovníková: Moravský dialekt v českém znakovém jazyce Bc. Barbora Pejšmanová, Bc. Kateřina Pešková: Způsoby práce, sebereflexe a sebevzdělávání v týmovém tlumočení Mgr. Jan Táborský: Kultura písemného projevu v profesi tlumočníka Mgr. Jiří Langer: Problematika tlumočení pro osoby s hluchoslepotou Mgr. Soňa Procházková, DiS.: Základy psychologie a psychologické dovednosti pracovníka v sociálních službách Doc. PhDr. Věra Pokorná: Úvod do relaxačních technik a psychohygieny 20 sborník.indd :57:32

21 Mgr. Jana Servusová: Znakový jazyk spadl z nebe aneb znakové jazyky a jejich historie a výzkum Přednáška byla zaměřena na dvě období výzkumu znakových jazyků. V prvním období, tj. v letech šlo o dokazování rovnocennosti znakových a mluvených jazyků, v období druhém, tj. od roku 1985 dodnes, se jazykověda soustředí naopak na rysy, v nichž se znakové jazyky od mluvených liší. Na příkladech bylo ukázáno, že znakový jazyk je jazyk přirozený a v základních bodech byl srovnán s českým jazykem. Rysy přirozeného jazyka: dvojí artikulace, systémovost, znakovost, svébytnost, historický rozměr, produktivnost Klíčová slova: 2 období výzkumu, ZJ jako jazyk přirozený, funkční gramotnost Bc. Kateřina Pešková: Úvod do tlumočnické profese Přednáška vycházející z tlumočnické praxe pojednávající o rozdílech mezi tlumočníkem znakového jazyka, transliterátorem znakované češtiny a vizualizátorem mluveného jazyka, a také o rozdílech mezi tlumočením a překladem. Důležitými pojmy jsou také zdrojový a cílový jazyk (zdrojový = jazyk, z něhož je tlumočeno, cílový = jazyk, do něhož je tlumočeno). Různé přístupy k výkonu tlumočnické profese: tlumočník je ten, kdo pomáhá tlumočník je stroj bilingválně bikulturní přístup k tlumočení Klíčová slova: překlad, transliterace, simultánní tlumočení, konsekutivní tlumočení 21 sborník.indd :57:32

22 Bc. Karel Redlich: Tlumočení pro neslyšící a základní tlumočnická dilemata Co je to tlumočnická služba a kdo je to tlumočník? zákon o sociálních službách, o komunikačních systémech pracovníci v sociálních službách vs. sociální pracovníci vs. tlumočníci standardy kvality odborné sociální poradenství vs. základní sociální poradenství tlumočník z pohledu Neslyšících vs. tlumočník z pohledu slyšící veřejnosti vs. tlumočník z pohledu tlumočníků (popř. CODA vs. necoda) východisko: neslyšící klient/uživatel jako spolutvůrce tlumočnické služby Co je to tlumočnický etický kodex? historie vzniku etického tlumočnického kodexu v ČR, výhody a nevýhody s tím spojené shrnutí: aktuální tlumočnický etický kodex je nutné brát jako celek, jednotlivé body kodexu vytržené z kontextu nezajistí klientovi ani tlumočníkovi ten nejlepší možný průběh tlumočení, nicméně kodex není dogma a je třeba ho umět správně vykládat Kdy se tlumočník dostává do problémů? uvedení do problematiky: standardy kvality, oblast ochrany práv klientů nutná kompetence tlumočníka: sebereflexe podpora supervizí (výhody interní popř. externí supervize) specifická situace CODA tlumočníků Klíčová slova: CODA, etický kodex, pracovník v sociálních službách vs. tlumočník, supervize 22 sborník.indd :57:32

23 Mgr. Jana Ďoubalová: Úvod do teorie tlumočení Přednáška byla přínosná především novými poznatky založenými na vlastních zkušenostech z tlumočení z cizích mluvených jazyků. Přes definici tlumočení a exkurz do historie se přešlo k novodobému tlumočení. Spojitost jazyka, kultury a tlumočení: Hranice našeho jazyka jsou zároveň hranicemi našeho světa. (Saussure) Co je pro tlumočníka nezbytné: Profesní etika Pracovitost soustavná příprava Flexibilita Kontinuální sebezdokonalování Odolnost vůči stresu Tlumočit pro EU - Několik čísel: 23 oficiálních jazyků (regionální jazyky baskičtina, galicijština, katalánština) 500 stálých tlumočníků akreditovaných tlumočníků na volné noze (česká kabina cca 90) 50 až 60 jednání denně (Brusel, Lucemburk, Štrasburk další) Přibližně až jednacích dní za rok Náklady: 0,21 eur na jednoho občana EU ročně Klíčová slova: aktivní pasivní jazyky, retour, pilotáž, tlumočnický zápis, strategie tlumočení Bc. Michaela Buřičová: Teorie tlumočení znakového jazyka Přednáška přinesla informace z oblasti tlumočení znakových jazyků a přes její název byla zaměřena spíše prakticky. Zpočátku byly nastíněny stejné problémy jako v předchozí přednášce a zopakována terminologie a následovaly praktické úkoly a otázky. Představy neslyšících o tlumočnických službách: Tlumočníci mnohdy neznají představy neslyšících o tlumočnických službách Neslyšící o tomto tématu nemluví otevřeně, když jsou s tlumočníkem nespokojeni, příště si ho neobjednají Nejlepší je se po tlumočení zeptat (velmi citlivě), zda tlumočení proběhlo v pořádku 23 sborník.indd :57:32

24 Neslyšící preferují: Dostatečnou jazykovou kompetenci Mlčenlivost Diskrétnost Respekt k neslyšícím Oblečení Dobrý tlumočník by měl podle neslyšících: předávat všechny informace předávat celkový obraz o tlumočené situaci (tempo, dynamiku, vady řeči, ) zachovávat mlčenlivost zohledňovat kulturu respektovat neslyšící setkat se s neslyšícím předem a informovat se mít zkušenosti se soudním řízením mít s neslyšícím klientem dobrý vztah zajímat se o zpětnou vazbu Klíčová slova: tlumočník, transliterátor, vizualizátor, zdrojový cílový jazyk, individuální skupinové tlumočení, týmové tlumočení, umělecké tlumočení Mgr.Jana Servusová: Strukturní odlišnosti češtiny a českého znakového jazyka Lektorka se stručně vrátila k tématu výzkumu znakových jazyků a pokračovala se strukturními odlišnostmi češtiny a českého znakového jazyka ve všech jazykových rovinách. Přednáška byla doplněna praktickými ukázkami, zejména z oblasti klasifikátorů, vyjadřování mnohosti ve znakovém jazyce a dalších zvláštností, kterými disponuje znakový jazyk na rozdíl od českého. Mluvený jazyk Audio-orální mluvený slyšený LINEÁRNÍ Znakový jazyk Vizuálně- motorický ukazovaný viděný SIMULTÁNNÍ Klíčová slova lineárnost vs. simultánnost,, klasifikátor, minimální pár, mnohost v ČZJ 24 sborník.indd :57:32

25 Mgr. Helena Andrejsková: Úloha etického kodexu v profesi tlumočníka Kromě připomenutí úlohy etických kodexů obecně nás přednáška provedla etickým kodexem České komory tlumočníků znakového jazyka. Etický kodex ČKTZJ: Profesionální tlumočník je osoba, která za úplatu převádí jednoznačně smysl sdělení z výchozího jazyka do jazyka cílového. Je mostem mezi slyšícím a neslyšícím účastníkem komunikace a jejich dvěma odlišnými jazyky a kulturami. Sám nic nevysvětluje, nepřidává ani neubírá. Tlumočí věrně způsob vyjádření, nemění význam ani obsah sdělení. Tlumočník se nesnaží být aktivním účastníkem komunikace. Klíčová slova: etický kodex, ČKTZJ, práva a povinnosti Bc. Michaela Buřičová: Úloha etického kodexu v profesi tlumočníka Přednáška na stejné téma s větším množstvím praktických cvičení. Antikodex: Tlumočník je každý, kdo s zajímá o znakový jazyk Tlumočník nikdy nesmí zpívat a kouřit Tlumočníkova práce je pomáhat neslyšícím Nejlepší tlumočník je ten, který pracuje zadarmo Tlumočník musí mít dlouhé ruce, aby se mu lépe tlumočilo Pokud je tlumočník kvalitní, nepotřebuje si dopředu nic připravit Neslyšící nemá právo tlumočníka odmítnout Tlumočník může přidávat do tlumočení vlastní myšlenky, názory a postřehy Tlumočník ČZJ musí dobře znát francouzský a německý jazyk Oblečení tlumočníka ZJ má být co nejbarevnější, aby působil vesele a nenuceně Dobrého tlumočníka poznám podle toho, že nosí roušku přes pusu, aby nenakazil klienta Klíčová slova: etický kodex, antikodex 25 sborník.indd :57:32

26 Bc. Diana Benediktová: Produkce a percepce textů z hlediska procesu tlumočení Lektorka se zabývala produkcí a percepcí textů z hlediska procesu tlumočení - ve zkratce se jednalo o tři fáze tlumočení, tj. recepce (vnímání, vstřebávání projevu), převod (dva faktory stupeň aktivní znalosti cílového jazyka a schopnost operativně přiřazovat k textu výchozího jazyka ekvivalenty v ČJ) a produkce (finální fáze tlumočení). Tlumočnické strategie: posuv: výhoda simultánnosti ZJ (tlumočník znakového jazyka má možnost v některém znaku vidět i jeho přívlastek, příslovečné určení, nemusí tak čekat až mluvčí okolnosti dále osvětlí a tomu přizpůsobit intonaci, tempo, apod. a může se soustředit na pokračování výpovědi); co nejkratší posuv zachováváme tam, kde informace není strukturovaná při uvádění dat, čísel, při výčtech rozdělená pozornost: u simultánního tlumočení probíhají dvě fáze současně reprodukce-recepce a recepce-reprodukce; princip ekonomie: základem tedy je vypustit vše nadbytečné, vše nefunkční (i opačný jev) prognóza Klíčová slova: recepce, převod, produkce, tlumočnické strategie Bc. Diana Benediktová: Specifické chyby při tlumočení znakového jazyka z pohledu psycholingvistiky V přednášce se hovořilo o specifických chybách při tlumočení znakového jazyka z pohledu psycholingvistiky, a sice obsahových, formálních a tzv. chybách v řeči. Chyby obsahové: ztráty informace, deformace informací obsažených ve výchozím textu, posuny (významové), protimluvy, chybné číselné údaje, nesprávné překlady termínů, ztráty vztahu v textu. Chyby formální: špatná kvalita hlasu, lexikální neobratnost, vyjadřovací neobratnosti, substituce (náhrada), doslovnost, stylistické posuny, neutralizace, gramatické nepřesnosti, nesprávné používání neverbálních prostředků, nedostatečná komunikace s účastníky komunikace, nedodržení plynulosti a tempa, hezitační pauzy, odmlky, formulační nedostatky. 26 sborník.indd :57:32

27 Chyby v řeči: pauzy a váhání a reformulace nejsou chyby anticipační chyby slovo se mi aktivovalo moc brzy chyby z přetrvávání záměny významové chyby substituční anakolut vybočení z vazby zeugma vztah patří jen jednomu ze členů Klíčová slova: psycholingvistika, obsahové formální chyby, chyby v řeči Mgr. Jana Servusová: Vztah jazyka a společnosti znakový jazyk v komunitě neslyšících a základy jazykového výzkumu Přednášející přinesla nový, sociolingvistický pohled na znakový jazyk a komunitu neslyšících. Sociolingvistika se zabývá vztahem jazyka a společenství jeho uživatelů, rozmanitostí jazykových variet, různým užíváním jazyka na základě věku, vzdělání, sociálního postavení, pohlaví, původu, komunikačního partnera atd. Největší prostor byl věnován bilingvismu: bilingvismus podle kvality kompetence bilingvismus podle procesu osvojování bilingvismus podle statutu osvojených jazyků bilingvismus podle vztahu dvou jazykových struktur Klíčová slova: sociolingvistika, idiolekt, sociolekt, dialekt, diglosie, bilingvismus 27 sborník.indd :57:32

28 Mirka Tylová, Marie Basovníková: Moravský dialekt v českém znakovém jazyce Lektorky se zabývaly zejména důvody vzniku různých nářečí uvnitř znakového jazyka. Vznikl z různých důvodů: Ve škole pro sluchově postižené (Olomouc, Brno, Praha, Plzeň atd.) Na území, kde neslyšící žijí (Zlín, Ostrava apod.) Od neslyšících rodičů neslyšícího dítěte Dialekt neboli nářečí je nespisovný jazykový útvar užívaný pouze mluvčími z určité geografické oblasti.z českého jazyka: Dialekt moravský - děti, d. ostravský - díeči a d. opavský džeči. 28 Klíčová slova: dialekt, nepřímá pojmenování, tlumočník Bc. Barbora Pejšmanová, Bc. Kateřina Pešková: Způsoby práce, sebereflexe a sebevzdělávání v týmovém tlumočení Další měsíc bylo na programu týmové tlumočení, které představila Barbora Pejšmanová a Kateřina Pešková, které se zaměřily na typy týmového tlumočení, předpoklady pro vytvoření týmu a návrhy řešení modelových situací. Vymezení tlumočených situací: Běžné komunitní tlumočení (na úřadu, na kontrole u lékaře) Tlumočení ve školském zařízení (ve výuce) Tlumočení seminářů, pracovních porad, odborných přednášek, workshopů atd. Tlumočení v oficiálních situacích (svatba, pohřeb, promoce) Tlumočení v psychicky zátěžových situacích (soud, policie, psychiatrie) Typy tlumočení: INDIVIDUÁLNÍ tlumočení (jeden tlumočník jeden klient jednorázová situace j edna hodina) A) TLUMOČENÍ V TÝMU (na tlumočení situace se podílí 2 a více tlumočníků, míra jejich aktivity je různá) B) TLUMOČNICKÝ TÝM/SKUPINA TLUMOČNÍKŮ (na tlumočení se podílí jeden tlumočník, spolupracuje ale s dalším tlumočníkem/tlumočníky před a po tlumočení) sborník.indd :57:32

29 Tlumočení v týmu druhy spolupráce: Střídání tlumočníků na pozici aktivní pasivní (tlumočníci se střídají v tlumočení, pasivní tlumočník je oporou a podporou tlumočníka aktivního) Tlumočení s podpůrným tlumočkem(podpůrný tlumočník je po celou dobu v pasivní roli nahazuje, tlumočí publikum, zajišťuje optimální technické zázemí) Relay tlumočení (relay tlumočník = jeho projev je dále tlumočen) Spolupráce několika tlumočnických týmů (spolupráce v rámci každého týmu i týmů mezi sebou) Klíčová slova: relay tlumočení, skupinové individuální tlumočení, sebereflexe Mgr. Jan Táborský: Kultura písemného projevu v profesi tlumočníka S magistrem Táborským se tlumočníci sešli nad kulturou písemného projevu v profesi tlumočníka. Obsahem jeho přednášky bylo například téma smyslu sebevzdělávání, univerzální rady pro psaní a doporučené slovníky a příručky včetně elektronických zdrojů. Přednášející se snažil pomocí tlumočníků odpovědět na otázky, co dělá jazykový projev kultivovaným, jak se stále zdokonalovat, na čem nejvíce pracovat, atd. Klíčová slova: haló efekt, poradna ÚJČ, sebevzdělávání Mgr. Jiří Langer, PhD.: Problematika tlumočení pro osoby s hluchoslepotou Lektor z Univerzity Palackého v Olomouci se kromě klasifikace osob s hluchoslepotou věnoval jejich komunikaci, tzn. verbální a neverbálním způsobům a specifikům tlumočení pro hluchoslepé. Klasifikace osob s hluchoslepotou Podle stupně postižení: totálně hluchoslepí plná absence zraku a sluchu prakticky hluchoslepí minimální zbytky zraku a sluchu slabozrací neslyšící zbytky zraku a totální či praktická hluchota nedoslýchaví nevidomí zbytky sluchu a totální či praktická slepota slabozrací nedoslýchaví zbytky zraku a sluchu 29 sborník.indd :57:32

30 Podle doby vzniku: osoby se současným postižení zraku a sluchu od narození, osoby s postižením sluchu od narození a získanou zrakovou vadou, osoby s postižením zraku od narození a získanou sluchovou vadou, osoby se získanou sluchovou i zrakovou vadou. Podle preferovaného komunikačního systému apod. Verbální systémy vycházející z mluveného jazyka: Mluvená (orální) řeč Znakovaná čeština, taktilní znakovaná čeština Braillovo písmo Prstová abeceda, doteková prstová abeceda Lormova abeceda Vpisování písmen do dlaně (daktylografika) Tadoma Verbální systémy vycházející ze znakového jazyka: Znakový jazyk Modifikovaný znakový jazyk Taktilní znakový jazyk Znakování ruku v ruce Předmětná komunikace (zástupné předměty, referenční předměty) Piktogramy Plastické piktogramy Klíčová slova: hluchoslepota, stupeň postižení, komunikace, taktilní znakový jazyk Mgr. Soňa Procházková, DiS.: Základy psychologie a psychologické dovednosti pracovníka v sociálních službách Přednáška týkající se psychologických dovedností pracovníka v sociálních službách ve vztahu ke klientovi, kde mohla lektorka uplatnit zkušenosti získané v této profesi. Oblasti psychologie: Obecná psychologie osobnost pomáhajícího osobnost klienta 30 sborník.indd :57:32

31 Podle doby vzniku: osoby se současným postižení zraku a sluchu od narození, osoby s postižením sluchu od narození a získanou zrakovou vadou, osoby s postižením zraku od narození a získanou sluchovou vadou, osoby se získanou sluchovou i zrakovou vadou. Podle preferovaného komunikačního systému apod. Verbální systémy vycházející z mluveného jazyka: - Mluvená (orální) řeč - Znakovaná čeština, taktilní znakovaná čeština - Braillovo písmo - Prstová abeceda, doteková prstová abeceda - Lormova abeceda - Vpisování písmen do dlaně (daktylografika) - Tadoma Verbální systémy vycházející ze znakového jazyka: - Znakový jazyk - Modifikovaný znakový jazyk - Taktilní znakový jazyk - Znakování ruku v ruce - Předmětná komunikace (zástupné předměty, referenční předměty) - Piktogramy - Plastické piktogramy Klíčová slova: hluchoslepota, stupeň postižení, komunikace, taktilní znakový jazyk Mgr. Soňa Procházková, DiS.: Základy psychologie a psychologické dovednosti pracovníka v sociálních službách Přednáška týkající se psychologických dovedností pracovníka v sociálních službách ve vztahu ke klientovi, kde mohla lektorka uplatnit zkušenosti získané v této profesi. 31 sborník.indd :57:32

32 Oblasti psychologie: Obecná psychologie osobnost pomáhajícího osobnost klienta Vývojová psychologie klienti Náročné životní situace osobnost pomáhajícícho osobnost klienta Klíčová slova: obecná vývojová psychologie, klient tlumočník, zdravý vztah vs. závislost Doc. PhDr. Věra Pokorná: Úvod do relaxačních technik a psychohygieny Paní docentka představila relaxační techniky a krátké uvedení do psychohygieny. 1. Význam relaxace pro duševní hygienu a duševní zdraví. Kulturní a civilizační tlaky. 2. Vznik a původ relaxačních technik. Jóga. 3. Druhy relaxačních technik Relaxační techniky: Jacobsonova progresivní relaxace Schultzův autogenní trénink vztah k hypnóze. Relaxace s imaginací Kožiakův Psychobalzam Mariščukova relaxace pro hyperaktivní jedince. Machačova relaxačně aktivační metoda Klíčová slova: relaxace, duševní hygiena, duševní zdraví, jóga 32 sborník.indd :57:33

33 Zhodnocení projektu Celý projekt byl realizován v souladu s časovým harmonogramem a rozpočtem projektu STROM VĚDĚNÍ. Získané finanční prostředky umožnily realizaci dvou certifikovaných kurzů, které byly na vysoké úrovni díky lektorům z akreditovaných organizací. Všichni frekventanti obou kurzů na závěr konstatovali, že kurzy byly pro ně přínosné a že se dozvěděli hodně nových poznatků, které uplatní ve své práci. Velmi důležité bylo též zajištění vhodné techniky, komunikátorů a zejména indukční smyčky se zesilovačem pro bezbariérový poslech učební látky sluchově postiženými účastníky kurzu. Rovněž byla zajištěna přítomnost tlumočníka znakového jazyka při výuce. Příjemná a soustředěná atmosféra na kurzech byla jedním z mnoha faktorů, který přispěl k velkému zájmu o další podobné vzdělávací akce organizované Svazem. V prvním kurzu Pracovník v sociálních službách byla dána dvacetidevíti osobám možnost přístupu k celoživotnímu vzdělávání. Všech 29 účastníků absolvovalo kurz, složilo závěrečné zkoušky a získalo certifikáty. Do druhého kurzu Tlumočnictví znakového jazyka bylo přijato též 29 účastníků, postupně se odhlásilo 6 účastníků. V kurzu k bylo celkem 23 účastníků, dvaceti z nich bylo předáno osvědčení o absolvování kurzu Tlumočnictví znakového jazyka, Tři účastníci při závěrečných zkouškách neuspěli. Závěrečné zkoušky splnilo 13 účastníků. Obdrželi certifikáty v kvalifikaci úspěšného absolvování kurzu. Celkem v obou kurzech bylo vyškoleno 42 pracovníků (29+13), tedy celkem o dva více oproti plánu a jedna organizace SNN v ČR byla podpořena ve své činnosti. Splnili jsme tak vytčené cíle projektu tj. zvýšit profesionalitu pracovníků, posílit stabilitu SNN v ČR a jejích organizačních jednotek a zkvalitnit poskytované sociální služby. Je nutné vyzdvihnout, že nedoslýchaví a neslyšící frekventanti kurzu ocenili upravené bezbariérové podmínky pro poslech prostřednictvím audiovizuální techniky a kompenzačních pomůcek a srozumitelný výklad učební látky od připravených lektorů. Na druhé straně byli lektoři rádi, že se mohli seznámit s potřebami a problémy cílové skupiny nedoslýchavých a neslyšících lidí, o kterých neměli často, zejména v prvním kurzu, vůbec představu. Projekt lze označit za úspěšný. Oba kurzy se vydařily ke spokojenosti účastníků kurzů, protože získané znalosti a dovednosti mohou zúročit ve svém pracovním uplatnění v sociálních službách SNN v ČR a splní tím také podmínky vyplývající ze zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb.. 33 sborník.indd :57:33

34 Fotodokumentace Kurzu Pracovník v sociálních službách 34 sborník.indd :57:33

35 Kurz Tlumočnictví znakového jazyka 35 sborník.indd :57:33

36 Projekt STROM VĚDĚNÍ CZ.1.04/3.1.03/ sborník.indd :57:34