revue pro v zkum populaënìho v voje

Transkript

1 revue pro v zkum populaënìho v voje»l NKY ñ Peter F. McDonald: Moûnosti st tnì politiky k udrûenì plodnosti Ji ina Kocourkov : P Ìdavky na dïti v»eskè republice: Preference a realita Ivan äotkovsk ñ Lubor Tvrd : V voj p irozenèho a migraënìho p Ìr stku v obcìch MoravskoslezskÈho kraje v letech 1992 aû 2001 S»ÕT NÕ LIDU RECENZE ZPR VY PÿEHLEDY BIBLIOGRAFIE

2 obsah»l NKY Peter F. McDonald: Moûnosti st tnì politiky k udrûenì plodnosti... 1 Ji ina Kocourkov : P Ìdavky na dïti v»eskè republice: Preference a realita Ivan äotkovsk ñ Lubor Tvrd : V voj p irozenèho a migraënìho p Ìr stku v obcìch MoravskoslezskÈho kraje v letech 1992 aû S»ÕT NÕ LIDU Milan Aleö: Plodnost a súateënost RECENZE Sebevraûednost obyvatelstva»eskè republiky v obdobì transformace spoleënosti (VladimÌr Srb) Plodnost a kojeneck mrtnost v Nizozemsku v 19. stoletì (Alena äubrtov ) DemografickÈ metody a koncepce (Lado R ûiëka) ZPR VY Z»eskÈ demografickè spoleënosti ñ V znamnè ûivotnì jubileum doc. RNDr. Boûeny Nov kovè- -H ibovè, CSc. ñ PÏtasedmdes tiny doc. Ing. Miroslava Hiröla, CSc. ñ Prof. MUDr. Jan HolËÌk, DrSc. ñ 60 let ñ Tiskov konference»s ñ éeny a muûi v datech ñ 12. konference uûivatel geografick ch informaënìch systèm ESRI a ERDAS PÿEHLEDY Z poë tk demografie II BIBLIOGRAFIE N zory autor se nemusì vûdy shodovat se stanovisky redakënì rady.

3 contents ARTICLES Peter F. McDonald: Sustaining Fertility through Public Policy: The Range of Options... 1 Ji ina Kocourkov : Child Allowances in the Czech Republic: Preferences and Reality Ivan äotkovsk ñ Lubor Tvrd : The Development of the Natural and Migration Increase in Moravian-Silesian Municipalities between 1992 and POPULATION CENSUS Milan Aleö: Fertility and Nuptiality BOOKS AND PUBLICATIONS Suicidal Tendencies of the Population of the Czech Republic in the Course of the Transformation (VladimÌr Srb) Fertility and Infant Mortality in the Netherlands in the 19 th Century (Alena äubrtov ) Demographic Methods and Concepts (Lado R ûiëka) REPORT ñ SURVEYS ñ BIBLIOGRAPHY

4 »esk statistick ad 2004 Vyd v»esk STATISTICK ÿad ve Studiu GSW,»s. arm dy 31, Praha 6. ÿìdì redakënì rada: Ing. Ji ina R ûkov, CSc. (p edsedkynï redakënì rady), Mgr. VÏra Hruökov, CSc. (v konn redaktorka), PhDr. Milan Aleö, RNDr. Ludmila Fialov, CSc., Doc. Ing. Zuzana Finkov, CSc., Prof. MUDr. Jan HolËÌk, DrSc., Doc. RNDr. Felix Koschin, CSc., Ing. Milan KuËera, PhDr. VÏra Kucha ov, CSc., Ing. Jitka Langhamrov, CSc., Prof. Ing. ZdenÏk PavlÌk, DrSc., Prof. Ing. VladimÌr RoubÌËek, CSc., Doc. RNDr. Jitka Rychta Ìkov, CSc., Doc. Ing. Eduard SouËek, CSc., JUDr. VladimÌr Srb, Ing. Miroslav äimek. Vych zì Ëty ikr t roënï. Informace o p edplatnèm pod v a objedn vky p ijìm redakce. Adresa redakce: Praha 10 ñ Straönice, Na pades tèm 81, PS» , telefon: , hruskova@gw.czso.cz Informace o p edplatnèm a objedn vky vy izuje firma MYRIS TRADE s. r. o., P. O. Box 2, Praha 4. Pod v nì novinov ch z silek povolila»esk poöta, s. p., OdötÏpn z vod Praha Ë. j. nov 6364/98 ze dne Sazba, grafickè zpracov nì a tisk ñ Studio GSW,»s. arm dy 31, Praha 6, tel./fax: , gsw@gsw.cz Cena jednoho v tisku 33 KË, roënì p edplatnè 132 KË + poötovnè. IndexovÈ ËÌslo ï ISSN ï Reg. zn. MK»R E Nevyû danè rukopisy se nevracejì.»ìslo 1/2004, roënìk 46. Rukopis p ed n tisk rnï Toto ËÌslo vyölo v b eznu 2004.

5 2004 ï RO»NÕK 46 ï»õslo 1 MOéNOSTI ST TNÕ POLITIKY K UDRéENÕ PLODNOSTI PETER F. MCDONALD *) Sustaining Fertility through Public Policy: The Range of Options The study is a translation of the English version published in the French demographic journal Population-E, 2002, volume 57, No 3, pp 417ñ446. The contribution aims to describe a wide range of approaches that may be used to support fertility rates at a moderate level, i.e. around an average of 1.7ñ1.9 births per woman. The precise formulation of these approaches, based on an analysis of specific conditions prevailing in a given country, should become a basis of the countryís fertility policy. Demografie, 2004, 46: 1ñ21 Podle v sledk pravidelnèho öet enì Organizace spojen ch n rod v roce 1999 zamï enèho na populaënì politiku (OSN, 2000), 28 zemì s plodnostì pod rovnì prostè reprodukce povaûovalo svou mìru plodnosti za Ñp Ìliö nìzkouì. Od p edeölèho öet enì v roce 1996 se plodnost v dalöìch sedmi zemìch, podle jejich vlastnìho pohledu, posunula z rovnï Ñuspokojiv ì na roveú Ñp Ìliö nìzk ì. TÏmito sedmi zemïmi byly ArmÈnie,»esk republika, It lie, Litva, Polsko, Rakousko a äpanïlsko. Vöechny anglicky mluvìcì zemï a severskè st ty, spolu s BelgiÌ a Nizozemskem, jsou se svou mìrou plodnosti spokojenè, stejnï jako t i v chodoevropskè zemï Jugosl vie, Moldavsko a Slovinsko. St le vìce zemì odpovìd kladnï na ot zku, zda pro nï nìzk plodnost p edstavuje problèm. Je to tedy urëit posun od relativnì spokojenosti st t, kterou konstatoval Demeny (1997) p ed t emi roky. VÏtöÌ jistota v tèto ot zce nicmènï nenì doprov zena jistotou ve smyslu, jakou politiku je t eba volit k eöenì nìzkè plodnosti. *)»l nek je doslovn m p ekladem: Peter F. McDonald. Sustaining Fertility through Public Policy: The Range of Options. Population-E, 2002, roë. 57, Ë. 3, s. 417ñ446. P eloûil Jan Hub lek. Redakce Demografie dïkuje redakci francouzskèho demografickèho Ëasopisu Population za laskavè svolenì k publikov nì. Kontakt na autora: Peter McDonald, Demography and Sociology Program, RSSS, Australian National University, Canberra, ACT, 0200, Australia, tel: , fax: , Peter.McDonald@anu.edu.au. 1

6 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 CÌlem tohoto Ël nku je popsat öirokou ök lu p Ìstup pouûiteln ch k podpo e r stu mìry plodnosti na rozumnou roveú, tj. v pr mïru kolem 1,7ñ1,9 porod na jednu ûenu. Je vöak t eba p edem podotknout p r skuteënostì: ñ NÌzk plodnost je v zemìch s velmi rozdìln mi institucion lnìmi strukturami. Politika na podporu plodnosti musì vych zet z tïchto p edem dan ch struktur. Je-li nap Ìklad skuteënost, ûe o dïti peëujì öpatnï placenì nep ihl öenì imigranti, faktorem souvisejìcìm s vyööì mìrou plodnosti ve Spojen ch st tech, neznamen to, ûe takovou politiku by mïlo sledovat ävèdsko, kterè m dlouholet, vysoce kvalitnì a st tem dotovan systèm pèëe o dìtï. Jin mi slovy, nem ûe existovat jeden spïön model pro vöechny st ty. Kaûd zemï musì hledat sv j vlastnì institucion lnï vhodn p Ìstup. Kaûd zemï se takè musì vypo dat s realitou svè vlastnì hospod skè situace. Ned se prov dït strategie, kter nenì zaloûena na soci lnìm smìru. Kdyû nap Ìklad tvrdìm, ûe zmïny v mì e rovnosti pohlavì uvnit rodiny jsou podstatn m prvkem strategie plodnosti v kaûdè zemi, organizace rodiny je z kladem kulturnì identity a revoluënì zmïna je sotva provediteln (McDonald, 2000a; McDonald, 2000b). ñ Z kladem pro formulaci politiky na podporu plodnosti by mïla b t teorie vysvïtlujìcì, proë plodnost v konkrètnìch podmìnk ch klesla na nìzkou roveú. Protoûe pronatalitnì politika b v v tom Ëi onom smïru n kladn, pochopenì podstaty nìzkè plodnosti jejì realizaci zefektivnì. ZhodnocenÌ nïkolika moûn ch obecn ch teoriì se vztahem k nìzkè plodnosti je uvedeno nìûe. ñ ZemÏ by mïly mìt urëitou p edstavu o tom, kam smï ujì a Ëeho chtïjì dos hnout. Demografick udrûitelnost (tj. minim lnï nulov r st populace) se nevyhnutelnï st v koneën m cìlem pro vöechny zemï. Je t eba si poloûit ot zku: Jak daleko do budoucnosti je tento cìl ÑkoneËn ì? Nebo jinak: Do jakè mìry je zemï ochotna p ipustit bytek populace nebo pracovnìch sil d Ìve, neû dos hne demografickè udrûitelnosti? K ilustraci tohoto problèmu pouûiji p Ìklad It lie. DosaûenÌ demografickè udrûitelnosti na p Ìkladu It lie Demografick udrûitelnost je dosaûena, jestliûe se plodnost zv öì zpït na hranici prostè reprodukce a na tèto rovni z stane. Pro It lii by to znamenalo, ûe v pr mïru asi 80 % vöech ûen by muselo mìt o jedno dìtï vìce, neû majì podle souëasn ch pr ezov ch mïr plodnosti. Vzhledem k tomu, ûe jedin mi vyspïl mi zemïmi, kterè dnes majì plodnost na rovni prostè reprodukce, jsou SpojenÈ st ty a Nov ZÈland 1), dosaûenì plodnosti zajiöùujìcì prostou reprodukci by se mohlo jevit jako nerealistick cìl. M -li plodnost z stat pod rovnì prostè reprodukce, demografick udrûitelnost se d dos hnout pouze migraënìm p Ìr stkem. Espenshade, Bouvier a Arthur (1982) dok zali, ûe pokud je plodnost pod rovnì prostè reprodukce, konstantnì poëet a vïkov struktura imigrant (s fixnì plodnostì a mrtnostì) vede nakonec ke stabilnì, nemïnnè populaci.»ìm niûöì je mìra plodnosti a ËÌm niûöì je migraënì p Ìr stek, tìm mènï poëetn je samoz ejmï koneën stabilnì populace. NynÌ pouûiji sedm r zn ch kombinacì budoucì hrnnè plodnosti ( p), total fertility rate (TFR) a migrace ke zn zornïnì budoucì potenci lnì populace v It lii. Sedm moûn ch scèn : 2) 1. p je konstantnì na rovni 1,2; roënì migraënì p Ìr stek roste z v roce 1999 na do roku 2029, d le z st v st l. 2. p se zvyöuje z 1,2 v roce 1999 na 1,6 v roce 2019 a potom z st v nemïnn ; roënì migraënì p Ìr stek je konstantnì p se zved z 1,2 v roce 1999 na 1,8 v roce 2024; roënì migraënì p Ìr stek je konstantnì ) V USA hrnnou plodnost znaënï zvyöuje vyööì plodnost hisp nsk ch ûen a dìvek. Na NovÈm ZÈlandu p ispìv k hrnnè plodnosti (+0,2) vyööì plodnost Maor. 2) Vöechny scèn e majì spoleën p edpoklad mrtnosti, kde se st ednì dèlka ûivota zvyöuje kaûd ch deset let o jeden rok, poëìnaje st ednì dèlkou ûivota 75,5 pro muûe a 82,0 pro ûeny v roce

7 Peter F. McDonald: Moûnosti st tnì politiky k udrûenì plodnosti 4. p roste z 1,2 v roce 1999 na 1,4 v roce 2009 a d le z st v na stejnè rovni; roënì migraënì p Ìr stek je konstantnì p se zvyöuje z 1,2 v roce 1999 na 1,6 v roce 2019 a d le z st v stejn ; roënì migraënì p Ìr stek roste z v roce 1999 na v roce 2034 a pak je nemïnn. 6. p roste z 1,2 v roce 1999 na 1,6 v roce 2019 a d le z st v nemïnn ; roënì migraënì p Ìr stek je konstantnì p je konstantnì na rovni 1,2; roënì migraënì p Ìr stek je konstantnì D sledky tïchto sedmi scèn na celkov poëet obyvatel ukazuje graf 1, graf 2 zobrazuje v sledky pro Ë st populace ve st Ì 65 a vìce let. Graf 1 Projekt celkového počtu obyvatel při různých scénářích úhrnné plodnosti a ročního migračního přírůstku v Itálii , v miliónech (Projected total population size under different fertility and migration assumptions, Italy, (millions) *) rmp roční migrační přírůstek Pramen: Výpočty autora na základě věkové struktury podle pohlaví za Itálii v roce 1999 vydané OSN (1999b). Je-li cìlem udrûet celkovou populaci okolo souëasnèho stavu, platì scèn e 1, 2 a 3. ScÈn - e, kde plodnost roste, vedou podle oëek v nì k niûöìmu procentu populace ve vïku 65+ neû projekce, kde se konstantnì populace dosahuje pouze pomocì migrace. V p ÌpadÏ scèn e 1 by It lie musela absorbovat dva miliûny imigrant kaûd ch pït let aû do nekoneënè budoucnosti, coû je vysoce nepravdïpodobn eventualita. Tento scèn napovìd, ûe pokud se chce It lie vyhnout bytku poëtu obyvatel, musì nutnï dojìt k n r stu plodnosti 3). I kdyby vöak hrnn plodnost vzrostla z 1,2 na 1,6 (scèn 2), It lie by k udrûenì souëasnèho poëtu obyvatel pot ebovala jeötï roënì migraci ve v öi (poëìnaje ihned). Absorbovat jeden miliûn p istïhovalc kaûd ch pït let (opït aû do nekoneënè budoucnosti) by takè asi bylo p Ìliö velk m soustem pro zemi, kter nep ivykla vysokè imigraci 4). Pokud ani tato imigrace nenì re lnou moûnostì, jedinou cestou k udrûenì konstantnìho stavu populace by byla jeötï vyööì mìra plodnosti. ScÈn 3 p edpokl dajìcì hrnnou plodnost 1,8 m mìru migrace roënï, coû je v historickè perspektivï velmi vysok roveú, ale v souladu s poslednìm v vojem. 3) JinÈ zemï s plodnostì pod rovnì prostè reprodukce, nap. Austr lie, mohou dos hnout urëitèho r stu populace Ìzenou migracì bez zv öenì plodnosti. Pro tyto zemï je z sadnì udrûet plodnost na souëasnè rovni. 4) Pro srovn nì, roënì migraënì p Ìr stek by pro It lii znamenal mìru migrace 0,35% za rok. To je podstatnï mènï, neû absorbovaly zemï jako Kanada nebo Austr lie za poslednìch 50 let. Pr mïrn roënì migraënì p Ìr stek v It lii v letech 1999 a 2000 Ëinil roënï. 3

8 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 Graf 2 Projekce počtu obyvatel ve věku 65+ při různých scénářích úhrnné plodnosti a ročního migračního přírůstku v Itálii, , v % (Projected percentage 65+ under different fertility and migration assumptions, Italy, ) * ) rmp roční migrační přírůstek Pramen: Výpočty autora na základě věkové struktury podle pohlaví za Itálii v roce 1999 vydané OSN (1999b). UrËit m problèmem scèn e 3 je pravdïpodobnost p edpokl danèho v voje plodnosti v budoucnosti. Prakticky ve vöech evropsk ch zemìch je hrnn plodnost pod hranicì 1,8. Podle scèn e je ale na dosaûenì tèto plodnosti 25 let Ëasu. Pokud se zdajì p Ìr stky plodnosti a migrace v It lii pro udrûenì souëasnèho stavu poëtu obyvatel p Ìliö vysokè, alternativou je nechat poëet obyvatel klesat tak dlouho, aû se ust lì na rovni, kter bude niûöì neû dnes. Za p edpokladu, ûe by tato zemï byla nap Ìklad ochotna p ipustit bïhem p ÌötÌch zhruba 100 let redukci populace o 10 miliûn, mohly by se naplnit scèn e 4 nebo 5. Z nich je pravdïpodobnï p ijatelnïjöì scèn 5, tzn. zv öenì hrnnè plodnosti na 1,6 plus pomal r st migraënìho p Ìr stku na roënï, neû jeho okamûit r st na za rok podle scèn e 4. KromÏ toho by byl podìl obyvatel ve vïku 65 a vìce let podle scèn e 5 v znamnï niûöì neû podle scèn e 4. Dopad populaënìho poklesu na nabìdku pracovnìch sil m ûe b t kompenzov n n r stem mìry intenzity zamïstnanosti (McDonald ñ Kippen, 2001). Pro toto eöenì existuje znaën prostor, neboù mìra intenzity zamïstnanosti v It lii je nìzk. V p ÌpadÏ, ûe by se It lie rozhodla pro scèn 5, nabìdka pracovnì sìly by se udrûela na souëasnè rovni, pokud by se mìra intenzity zamïstnanosti muû v zemi vr tila tam, kde byla p ed t iceti lety, a pokud by mìra intenzity zamïstnanosti italsk ch ûen vzrostla na roveú dneönìch ävèdek. SouËasn n r st plodnosti a mìry intenzity zamïstnanosti ûen by vöak vyûadoval zmïny v dneönì organizaci pr ce a rodiny v It lii, coû je p Ìstup, kter je podrobnï rozebìr n v tomto Ël nku nìûe. A koneënï, It lie by mohla zamì it i smïrem ke konstantnì populaci na jeötï niûöì rovni. Podle scèn e 6 by celkov poëet obyvatel v n sledujìcìch 100 letech pomalu klesal aû na zhruba 43 miliûny v roce PoËet obyvatel by se p itom d le zmenöoval i po roce 2099 a nakonec by se ust lil nïkde na 28 miliûnech. ScÈn 7 (pokraëov nì souëasnèho demografickèho v voje v It lii) p edpokl d, ûe by celkov poëet obyvatel bïhem p ÌötÌch 100 let pomïrnï rychle klesal a v roce 2099 by byl asi 29 miliûn. Podle tohoto scèn e by It lie nakonec dos hla konstantnì populace 15 miliûn. ScÈn 6 je pouën v tom smyslu, ûe mnoho demograf by jeho sloûky ñ n r st celkovè plodnosti na 1,6 ve spojenì s roënì migracì ñ povaûovalo za dobr v sledek pro It lii ve srovn nì s jejìm souëasn m demografick m v vojem. 4

9 Peter F. McDonald: Moûnosti st tnì politiky k udrûenì plodnosti ItalovÈ se mohou sami rozhodnout, jak v voj poëtu obyvatel je pro nï nejv hodnïjöì. PodmÌnky se bïhem tak dlouhèho obdobì v budoucnosti budou samoz ejmï mïnit, je vöak moûnè a ËelnÈ prov dït pr bïûnè p ehodnocov nì a pravy p edpokl danèho postupu. P etrv v nì plodnosti pod rovnì prostè reprodukce obyvatelstva znamen, ûe zemï musejì p em ölet o budoucì populaënì strategii, kter p inese demografickou udrûitelnost. MusÌ se stanovit p imï enè cìle budoucì plodnosti a migrace i p esto, ûe budou stejnï nep esnè jako p edstavy o û doucìm poëtu obyvatel v budoucnosti. Tyto vahy asi nemohou nechat stranou cìlovè mìry intenzity zamïstnanosti muû a ûen. Minul p ÌspÏvek pouk zal na to, ûe optim lnì strategie se v jednotliv ch vyspïl ch zemìch budou asi podstatnï liöit (McDonald ñ Kippen, 2001). Ve vïtöinï evropsk ch zemìch vöak bude zv öenì plodnosti urëitï souë stì souboru opat enì. Teorie nìzkè plodnosti 5) MajÌ-li zemï zaëìt realizovat strategii zvyöov nì plodnosti (nebo zastavenì jejìho dalöìho poklesu), je d leûitè, aby plnï pochopily moûnè d vody nìzkè plodnosti. NÌûe jsou pops na Ëty i teoretick hlediska: teorie racion lnì volby, teorie averze v Ëi riziku, teorie postmaterialistick ch hodnot a teorie rovnosti pohlavì. Na tyto teorie, i kdyû jsou prezentov ny oddïlenï, by se nemïlo pohlìûet jako na vz jemnï se vyluëujìcì alternativy. Vöechny jsou d leûitè a do znaënè mìry se vz jemnï p ekr vajì. Teorie racion lnì volby Teorie racion lnì volby Ìk, ûe lidè, kte Ì se rozhodnou mìt dìtï, tak ËinÌ na z kladï uv ûenè kalkulace, ûe p Ìnos dìtïte p ev ûì n klady, kterè na nïj byly vynaloûenè. ZatÌmco vïtöina n klad se d spoëìtat v dolarech, p Ìnos nikoli. P Ìnos se skl d z psychologick ch dimenzì, kterè se nedajì snadno kvantifikovat. Coleman (1998) naz v tento p Ìnos ÑimanentnÌ hodnotouì. Jednou z moûnostì, jak uvaûovat o p Ìnosu dìtïte v tèto souvislosti, je pojem pr h ËistÈho p Ìnosu (psychologick p Ìnos minus psychologickè n klady). To znamen, ûe lidè majì urëitou p edstavu o psychologickèm Ñziskuì, kter jim p inese dalöì dìtï. Ten je vöak u kaûdèho ËlovÏka v raznï jin. Jestliûe ekonomickè n klady na dïti budou stoupat, psychologick pr h nïkter ch jednotlivc bude p ekroëen a lidè se budou rozhodovat, zda mìt Ëi nemìt uû dalöì dïti. Velikost psychologickèho p Ìnosu dìtïte se mïnì podle jeho po adì v rodinï. PrvÈ dìtï poskytuje status rodiëe, Ñzakl d rodinuì, je jejìm pokraëovatelem, naplúuje oëek v nì, d v radost a l sku, naplúuje dïtskè sny a poskytuje zprost edkovanou radost ze sv ch spïch. RozhodnutÌ mìt druhè dìtï m ûe b t ovlivnïno n zorem, ûe kaûdè dìtï by mïlo mìt alespoú jednoho sourozence, nebo touhou po dìtïti opaënèho pohlavì. RodiËe, kte Ì majì t etì dìtï, moûn povaûujì za skuteënou rodinu nejmènï t i dïti nebo se pokouöì o dìtï pohlavì, kterè jeötï nemajì. LidÈ, kte Ì majì ËtvrtÈ dìtï, moûn prostï majì r di dïti. Je pravdïpodobnè, ûe pr h ËistÈho psychologickèho p Ìnosu kles s rostoucìm po adìm dìtïte, tj. nejvyööì psychologick pr h je p i prvnìm dìtïti. Je takè pravdïpodobnè, ûe pr h kles s tìm, jak lidè st rnou. Jsou-li tedy ostatnì okolnosti stejnè, ûena je asi vìce naklonïna myölence mìt druhè dìtï ve vïku 29 neû ve vïku 39 let. PsychologickÈ n klady se z ejmï zvyöujì s vïkem, nebo moûn vyööì vïk vede ke snìûenèmu vnìm nì p Ìnosu. Z toho plyne, ûe s rostoucìm vïkem rodiëek se lidè mènï rozhodujì pro dalöì dìtï. Demografick v zkum se dosud velmi m lo vïnoval Ëinitel m urëujìcìm poëet dïtì, kterè ûena p ivede na svït, a jeho zmïn m, tzn. podìl m ûen, kterè nemajì û dnè dìtï, jedno dìtï, dvï dïti, atd. Zd se, ûe rozdìly mezi pr mïrnou plodnostì v souëasn ch pr myslov ch 5) Diskutovan tvrzenì jsou z velkè Ë sti p evzata z p ÌspÏvk McDonalda (2000c; 2000d), oba byly prezentov ny p i debatï o nìzkè plodnosti v Austr lii. 5

10 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 zemìch se t kajì spìöe podìlu tïch, kterè majì t i a vìce dïtì neû podìlu bezdïtn ch ûen (McDonald, 2000a). StojÌ nap Ìklad za vahu, ûe je-li v urëitè skupinï ûen 25 % bezdïtn ch a 15 % m jedno dìtï, tato skupina docìlì pr mïrnè plodnosti na rovni prostè reprodukce tehdy, jestliûe zb vajìcìch 60 % ûen bude mìt v pr mïru 3,2 dïtì. Zkuöenost ne nepodobnou tomuto scèn i zaûily generace ûen narozen ch v poë tcìch 20. stoletì, nicmènï v p edvìdatelnè budoucnosti je srovnateln scèn krajnï nepravdïpodobn. Teorie racion lnì volby znamen, ûe chceme-li docìlit pozitivnìho vlivu na rozhodov nì o poëtu dïtì, mïli bychom se pokusit zv öit pr h psychologickèho p Ìnosu nebo snìûit ekonomickè n klady na dïti. Prv moûnost se ned snadno ovlivnit politikou, i kdyû obecnè povïdomì, ûe spoleënost je orientovan na dïti nebo p telsk k dïtem, m pravdïpodobnï urëit vliv na zv öenì prahu. Je-li obraz dïtì st le negativnì (ohroûenì dobr ch partnersk ch vztah, p ek ûka br nìcì uûìvat ûivota, potenci lnì narkomani nebo delikventi) nebo pokud spoleëenskè instituce neberou ohledy na to, ûe lidè majì dïti (Ñps m a dïtem vstup zak z nì), pr h psychologickèho p Ìnosu m tendenci klesat. JednÌm ze zp sob, jak se d zv öit, by mohla b t i podpora niûöìho vïku rodiëek. NenÌ pochyb o tom, ûe znaënï odliön v voj plodnosti ve Spojen ch st tech v 90. letech 20. stoletì a jejì udrûenì na vyööì rovni neû v kterèkoli jinè vyspïlè zemi, m souvislost s mnohem ËasnÏjöÌm poë tkem plodnosti v USA (Lesthaeghe ñ Moors, 2000; Frejka ñ Calot, 2000). V Singapuru ned vno zvaûovali moûnost zavedenì znaën ch daúov ch lev pro ûeny, kterè porodì prvnì dìtï p ed dovröenìm vïku 28 let. Coleman (1998) vïnuje hlavnì pozornost druhè stranï tèto rovnice, a sice niûöìm n klad m na dïti. StavÌ vedle sebe p Ìstup soci lnìho st tu k dosaûenì tohoto Ëelu (ävèdsko) a trûnì p Ìstup (USA). V trûnìm p Ìstupu se n klady sniûujì redukcì n klad na Ëinitele produkce zboûì a sluûeb souvisejìcìch s dïtmi. Ve druhèm p Ìstupu soci lnì st t prov dì z sahy do trhu tìm, ûe p esouv penìze ve prospïch lidì s dïtmi pomocì systèmu daúov ch odvod, nebo rodië m poskytuje bezplatnè Ëi subvencovanè sluûby, kterè se t kajì dïtì. Hoem ñ Hoem (1997) tvrdì, ûe plodnost ve ävèdsku koncem 80. let 20. stoletì reagovala pozitivnï na opat enì soci lnìho st tu, a naopak v 90. letech reagovala v opaënèm smïru p i oslabov nì lohy soci lnìho st tu. Coleman (1998) obhajuje myölenku, ûe p Ìpad ävèdska naznaëuje, ûe z vislost na opat enìch soci lnìho st tu nemusì b t trvale udrûiteln a ûe za tïchto okolnostì m ûe b t lepöì volbou rozvoj trûnìho p Ìstupu. NaznaËuje, ûe poskytov nì pèëe o dìtï ve Spojen ch st tech trûnì formou je p Ìkladem takovè moûnosti. Folbre (1999) uk zal, ûe z hlediska p ebìr nì n klad na dïti ze strany st tu jsou USA ve skuteënosti vìce soci lnì st t, neû si mnozì lidè myslì. V oblasti pèëe o dìtï mohou daúovè dobropisy a Ëty p ed zdanïnìm sponzorovanè zamïstnavatelem p inèst americk m rodië m n hrady v rozmezì od 480 do 2000 dolar za rok (Folbre, 1999). Ve Spojen ch st tech je takè d leûit ot zka kvality pèëe o dìtï. Tuto pèëi z velkè Ë sti poskytujì nep ihl öenì p istïhovalci v r mci ËernÈ ekonomiky, kde jsou velmi nìzkè mzdy. KromÏ toho je zmïna z p Ìstupu soci lnìho st tu na trûnì systèm omezena znaënou institucion lnì a kulturnì setrvaënostì. Nap Ìklad, jak je uvedeno v öe, rodiëe ve ävèdsku si zvykli na urëit systèm pèëe o dìtï, kter povaûujì za dostupn a vysoce kvalitnì. P echod k trûnìmu systèmu, kde by o dïti peëovali nep ihl öenì p istïhovalci, by asi tïûko zìsk val jejich podporu. Pro rodiëe, kte Ì chtïjì udrûet kvalitnì pèëi o dìtï, znamen oslabov nì lohy soci lnìho st tu zase n klady navìc. N klady na dìtï se dajì rozdïlit na dvï kategorie: p ÌmÈ a nep ÌmÈ. P ÌmÈ n klady se rovnajì skuteën m v daj m na dìtï v dolarech minus vöechna penïûnì zv hodnïnì prost ednictvìm systèmu daúov ch odvod na z kladï existence dìtïte. BezplatnÈ nebo subvencovanè sluûby sniûujì v daje rodië, kterè by jinak museli vynaloûit. MyslÌm, ûe rodiëe a potenci lnì rodiëe jsou p ÌznivÏ naklonïni zmïn m v p Ìm ch n kladech na dïti v r mci svè vlastnì spoleënosti. Pokud budou mìt pocit, ûe n klady na dïti se zv öily, pr h psychologickèho p Ìnosu bude podroben zkouöce. Nep ÌmÈ n klady na dìtï tvo Ì v dïlek, o kter rodiëe p iöli kv li Ëasu str venèmu porodem a v chovou. V zkum v nïkolika zemìch uk zal, ûe nejvìce se nep Ìm ch n klad na dïti 6

11 Peter F. McDonald: Moûnosti st tnì politiky k udrûenì plodnosti realizuje p i prvnìm dìtïti (Joshi, 1998; Beggs ñ Chapman, 1988). P ÌmÈ n klady jsou takè vyööì u prvnìho dìtïte, ale jejich k ivka se s poëtem dalöìch dïtì zploöùuje vìce neû k ivka nep Ìm ch n klad. Nep ÌmÈ n klady klesajì, je-li spoleënost organizov na zp sobem, kter rodië m umoûúuje spojit pr ci s pèëì o rodinu. To Ë steënï objasúuje, proë zemï s vysokou mìrou intenzity zamïstnanosti matek majì relativnï vysokou plodnost, a zemï s nìzkou participacì matek majì velmi nìzkou plodnost (Coleman, 1998). Existuje p dnè tvrzenì, ûe p i rozhodov nì, zda ûena bude mìt prvnì dìtï, nep ÌmÈ n klady majì vïtöì d leûitost neû n klady p ÌmÈ, zatìmco p ÌmÈ n klady hrajì vïtöì roli p i rozhodov nì o dalöìch dïtech. Chapman a kol. (1999) uk zali, ûe mezi 80. a 90. lèty 20. stoletì klesly v Austr lii nep ÌmÈ n klady, protoûe se mohlo do pr ce zapojit vìce matek, a tudìû snìûit ztr ty na v dïlku, kterè utrpïly tìm, ûe rodily dïti. Je pravdïpodobnè, ûe tento trend udrûel porodnost dïtì prvèho po adì na vyööì rovni, neû kdyby tomu tak nebylo. V öe uvedenè skuteënosti mohou vèst i jin m smïrem. Racion lnì volba by mohla b t ovlivnïna i vahami o moûnosti mìt nemanûelskè dìtï Ëi rozhodnutìm, zda v bec vstupovat do stavu manûelskèho. Teorie averze v Ëi riziku Teorie averze v Ëi riziku dod v teorii racion lnì volby nov rozmïr. Teorie racion lnì volby je o rozhodov nì tv Ì v tv riziku a p edpokl d, ûe lidè majì p imï enè znalosti nebo p edstavy o n kladech na dalöì dìtï i o p Ìnosu, kter jim p inese ñ jinak by volba nebyla racion lnì. Teorie averze v Ëi riziku zaëìn z pozice, ûe vöechny n klady i p Ìnosy p ijdou teprve v budoucnosti, a ûe se tedy m ûeme m lit v jejich odhadu. ZrozenÌm dìtïte rodiëe vyj d ili rozhodnutì zmïnit sv j bïh ûivota, a proto toto rozhodnutì z visì na jejich budoucì orientaci (McDonald, 1996). MajÌ-li pocit, ûe ekonomick, soci lnì, soukrom nebo osobnì situace je v budoucnosti nejist, lidè mohou pro jistotu uëinit chybnè rozhodnutì, aby se vyhnuli riziku. Hobcraft (1996) a Coleman (1998) poukazujì na vzr stajìcì ekonomickou nejistotu. M lokdo si dnes m ûe b t jist, ûe bude mìt pr ci po cel sv j aktivnì ûivot, st ÌdajÌ se konjunktur lnì cykly. Moûn se bude muset kv li zamïstn nì stïhovat. D se oëek vat, ûe rokovè mìry se budou bïhem kr tk ch obdobì silnï mïnit. Ceny bydlenì kolìsajì a problèm je v tom, ûe nikdy p esnï nevìme, v kterè f zi cyklu se pr vï nalèz me. Teorie averze v Ëi riziku znamen, ûe je t eba investovat do faktor, smï ujìcìch k ekonomickè jistotï (vzdïl nì, vztah k zamïstn nì, mnoho hodin pr ce, spory) a ne p ispìvat k nejistotï, kter doprov zì rodiëovstvì (urëit Ëas nìzk p Ìjem, nejist n vrat do pr ce, vyööì spot ebnì v daje, ekonomick odpovïdnost za nezaopat enè dïti). B. Hoem (2000) zjistil, ûe 14% podìl övèdsk ch ûen ñ studentek ve vïku 21ñ24 let, kterè se v roce 1989 p ipravovaly na budoucì zamïstn nì, vzrostl do roku 1996, tedy bïhem hospod skèho poklesu ve ävèdsku, na 41 %. U ûen mezi 25. a 28. rokem vïku tento podìl vzrostl z 9 % na 22 %. To je urëitï investice do svè vlastnì osoby a do budoucì jistoty. Hoem jeötï dod v, ûe rozs hlè ökrty ve ve ejn ch sluûb ch vytvo ily mezi mlad mi lidmi ovzduöì pesimismu, kterè je tlaëilo k p ijetì modelu chov nì averze v Ëi riziku. Averze v Ëi riziku by se dala pouûìt i na soci lnì, soukromou a osobnì sfèru. Existuje urëitè riziko, ûe dïti naruöì vztah mezi rodiëi. Existuje urëitè riziko, ûe dïti p jdou smïrem, kter bude vzbuzovat znaënè obavy rodië. Existuje urëitè riziko, ûe dìtï potk neötïstì. Existuje urëitè riziko, ûe se rodiëe rozejdou a matka (Ëi nïkdy otec) z stane na dìtï sama. Existuje urëitè riziko, ûe budeme mìt dost problèm zvl dnout obtìûn ûivot sami, natoû pak s dïtmi. Existuje urëitè riziko, ûe bude pokraëovat soci lnì v voj smïrem ke spoleënosti, kter nem r da dïti. Existuje urëitè riziko, ûe spoleëensk podpora pro rodiny s dïtmi bude sl bnout. LidÈ, a obzvl ötï ûeny, se mohou vöem tïmto rizik m vyhnout, kdyû omezì poëet sv ch dïtì. Averze v Ëi riziku m ûe ovlivnit i to, zda se lidè ûenì a vd vajì. I kdyû se poëty nemanûelsk ch dïtì zvyöujì, poëty legitimnìch dïtì jsou st le mnohem vyööì. KlesajÌcÌ podìl lidì uzavìrajìcìch 7

12 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 manûelstvì proto z ejmï p inese niûöì porodnost. MladÈ ûeny v Japonsku povaûujì samotn súatek za rizikov prvek pro svè budoucì zamïstn nì. V It lii se m za to, ûe vnìm nì ekonomickèho rizika je rozhodujìcìm Ëinitelem nìzkè súateënosti. Averze v Ëi riziku se ned snadno ovlivnit politick mi iniciativami. Obvykl m opat enìm proti jin m form m rizika je pojiötïnì. To ale urëitï nenì bïûn m eöenìm rizik spojen ch s plozenìm, v ûivou a v chovou dïtì. Rodiny s dïtmi obecnï utratì tèmï vöechny svè penìze nebo utratì jeötï vìce, neû majì. Proto je pro nï tïûkè uvaûovat o znaën ch v dajìch na pojiötïnì proti öirokèmu spektru rizik vztahujìcìch se na jejich dïti. ObvyklejöÌm zp sobem p Ìstupu k tïmto rizik m je dob e rozvinut soci lnì st t. P i ztr tï zamïstn nì nastoupì opat enì soci lnìho zabezpeëenì, sluûby pro dïti jsou bezplatnè nebo dotovanè, nep edpokl danè zdravotnì n klady jsou hrazeny, a tak d le. Soci lnì politika se vöak dnes ubìr smïrem k p enesenì rizik a v daj ze st tu na jednotlivce a rodinu. VÏtöÌ jistota zamïstn nì by takè zmenöila rizika spojen s rodiëovstvìm, ale i zde se hospod skè politika snaûì ulehëit zamïstnavateli jeho z vazky v Ëi zamïstnanci. Soci lnì a hospod sk politika tèmï ve vöech vyspïl ch zemìch nesniûuje, ale naopak zvyöuje rizika, kter m lidè ËelÌ. Teorie postmaterialistick ch hodnot Teorie postmaterialistick ch hodnot je spojov na s teoriì druhèho demografickèho p echodu (Lesthaeghe ñ Moors, 1996; van de Kaa, 2001). Tato teorie Ìk, ûe ke zmïn m v soci lnìm a demografickèm chov nì doch zì dìky n r stu hodnoty individu lnì seberealizace, uspokojov nì osobnìch preferencì, liberalizace a uvolnïnì se z tradiënìch vazeb autorit, zejmèna n boûenstvì. Podle Ingleharta (1977) byl tento v voj umoûnïn tìm, ûe se lidè v modernì prosperujìcì spoleënosti osvobodili od materi lnìch starostì. Na tyto hodnoty se Ëasto poukazuje v souvislosti s vyööì rozvodovostì, rostoucìm podìlem nemanûelsk ch svazk a porod nemanûelsk ch dïtì. NenÌ pochyb o tom, ûe tyto formy chov nì jsou mnohem z etelnïjöì v liber lnïjöì spoleënosti seversk ch nebo anglicky mluvìcìch zemìch, neû v kultu e orientovanè spìöe na rodinu, kterou p edstavujì nap Ìklad germ nskè a jihoevropskè zemï Ëi asijskè rozvojovè zemï. Avöak, jak tvrdì Coleman (1998), je z ejmè, ûe mezi vyspïl mi zemïmi je plodnost vyööì v liber lnì kultu e neû v tradiënì rodinnè. Zd se tedy, ûe spoleënost s tradiënìm chov nìm je v raznï mènï schopn zajistit vlastnì reprodukci neû spoleënost liber lnïjöì. DomnÌv m se, ûe teorie rovnosti pohlavì uveden nìûe vysvïtluje, proë zemï, kterè udrûujì tradiënì rodinn systèm, vykazujì velmi nìzkou plodnost. Na z kladï teorie rovnosti pohlavì jsem pevnï p esvïdëen, ûe pokusy o obnovenì ÑtradiËnÌch rodinn ch hodnotì ñ muû je ûivitel rodiny ñ nìzkou plodnost zakonzervujì. V minulosti b valo bïûnou reakcì na klesajìcì plodnost, ûe byly ûeny lìëeny jako sobeckè bytosti vzpìrajìcì se plnit svou n rodnì povinnost. Tato reakce byla chybn a dnes je kontraproduktivnì, protoûe je rozvratn a protoûe trivializuje roveú politickè debaty, kterou pak snadno paroduje bulv rnì tisk. P esto tento n zor v nïkter ch zemìch st le p etrv v. SdÏlovacÌ prost edky v Japonsku Ëasto referujì o mlad ch lidech, kte Ì ot lejì se súatkem a porodem, jako o ÑparazitujÌcÌch jedincìchì, a ministr rakouskè vl dy vyzval ûeny k plnïnì povinnosti reprodukce n roda. Plodnost v Japonsku i Rakousku vykazuje st le velmi nìzkè hodnoty. DalöÌ zjiötïnì, kterè jde proti teorii, ûe nìzkou plodnost zp sobil n r st postmaterialistick ch hodnot, p ineslo öet enì v mnoha vyspïl ch zemìch, podle kterèho se ûeny ve vïku zhruba 20ñ23 let vyj d ily, ûe chtïjì mìt poëet dïtì, kter je v pr mïru nad rovnì prostè reprodukce (van de Kaa, 2001; McDonald, 1998; Van Peer, 2000). Tento poëet postupnï kles s tìm, jak se tyto ûeny blìûì ke t icìtce, ale je st le o pozn nì vyööì neû poëet dïtì, kterè pak skuteënï majì. éeny tedy chtïjì mìt vìce dïtì, neû nakonec majì. OmezujÌcÌm faktorem poëtu dïtì nejsou pro ûeny hodnoty, kterè rozvìjejì p ed dosaûenìm vïku 20 let, ale kombinace v öe v daj, nejistoty a charakteru soci lnìch institucì. Teorie, ûe postmaterialistickè hodnoty majì vliv na nìzkou plodnost, je klamn. V r mci jakèkoli spoleënosti vykazujì niûöì plodnost ûeny, kterè jsou vzdïlanïjöì, mènï n boûensky 8

13 Peter F. McDonald: Moûnosti st tnì politiky k udrûenì plodnosti zaloûenè, ûijì spìöe ve mïstï a majì liber lnïjöì n zory, neû ty, kterè jsou mènï vzdïlanè, vìce n boûensky zaloûenè, ûijì spìöe na venkovï a jsou konzervativnïjöì. Toto zjiötïnì potom vede ke klamnèmu z vïru, ûe liber lnïjöì spoleënost bude mìt niûöì plodnost neû konzervativnïjöì. PouËenÌm z tohoto klamnèho tvrzenì je, ûe k problèmu nìzkè plodnosti by se nemïlo p istupovat v bïrov m svalov nìm viny na ûeny s nìzkou plodnostì. NÌzk plodnost je spoleëensk jev s vazbou na strukturu soci lnìch institucì. N znaky lohy soci lnìch institucì p i v kladu nìzkè plodnosti vypl vajì z v öe uvedenè teorie racion lnì volby a teorie averze v Ëi riziku. Teorie rovnosti pohlavì od vodúuje d raz na strukturu soci lnìch institucì v p Ìstupu k nìzkè plodnosti. Teorie rovnosti pohlavì SpojitostÌ mezi rovnostì pohlavì a plodnostì jsem se zab val ve sv ch dvou novïjöìch publikacìch (McDonald, 2000a; 2000b). Podstatn m rysem tïchto pracì je rozdïlenì rovnosti pohlavì do dvou souë stì: rovnost pohlavì v institucìch orientovan ch na rodinu a rovnost pohlavì v institucìch orientovan ch na jednotlivce. Dovoluji si tvrdit, ûe plodnost kles z vysokè rovnï na niûöì spolu s posunem od nìzkè rovnï rovnosti pohlavì uvnit rodiny k rovni vyööì. HlavnÌm rysem p itom je, ûe i ûeny mohou mluvit do rozhodov nì, zejmèna o poëtu dïtì. NiûöÌ plodnost a moûnost ûen o nì rozhodovat pak vede k rychlèmu n r stu rovnosti pohlavì v institucìch orientovan ch na jednotlivce, coû zase nakonec vede k velmi nìzkè plodnosti. Kombinace vysokè rovnosti pohlavì v institucìch orientovan ch na jednotlivce (vzdïl nì a zamïstn nì) a p etrv vajìcì niûöì rovnost pohlavì v institucìch orientovan ch na rodinu (p edevöìm v rodin ch samotn ch) plodnost sniûuje. Je p edpoklad, ûe plodnost vzroste z velmi nìzkè rovnï pouze pokud se rovnost pohlavì v institucìch orientovan ch na rodinu dostane na vysokou roveú, tj. pokud model rodiny s muûem ûivitelem p estane b t p edpokladem, na kterèm jsou zaloûeny instituce orientovanè na rodinu. Proces p echodu od velmi nìzkè plodnosti k nìzkè plodnosti bude snazöì pro liber lnì zemï. NÏkterÈ zemï, kterè jsou ve svè orientaci na rodinu liber lnïjöì, moûn velmi nìzkou plodnost nikdy nepoznajì (za hlavnìho z stupce tèto skupiny je povaûov no Norsko). Soci lnì instituce ve vyspïl ch zemìch byly aû doned vna zaloûeny na p edpokladu modelu rodiny s muûem ûivitelem, ve kterèm otec chodì do pr ce a matka se doma star o dïti. Tento model stojì na principu, kter Ìk, ûe mezi muûem a ûenou jsou fyziologickè rozdìly p edur- ËujÌcÌ muûe k funkci ûivitele a ochr nce, zatìmco ûena m na starosti rodinu a reprodukci. ZejmÈna od 60. let 20. stoletì jsou ûeny, pokud jde o individu lnì pr va v oblastech, jako jsou vzdïl nì a zamïstn nì, do tè mìry asertivnì, ûe tyto obory charakterizuje vysok stupeú rovnosti pohlavì. StÏûejnÌ myölenkou teorie rovnosti pohlavì je, ûe se dneönì velmi nìzk roveú plodnosti ve vyspïl ch zemìch d vysvïtlit rozdìlnostì ve vnìm nì rovnosti pohlavì v r zn ch soci- lnìch institucìch. V zemìch s velmi nìzkou plodnostì se poûaduje, aby byla vysok rovnost pohlavì v institucìch, kterè majì co do ËinÏnÌ s lidmi-jednotlivci, nap. vzdïl nì a zamïstn nì, zatìmco nìzk rovnost pohlavì b v v institucìch ve styku s lidmi jako s Ëleny rodiny, nap. pracovnì vztahy (podmìnky zamïstn nì), sluûby pro rodiny, daúov systèm, soci lnì zabezpeëenì a rodina sama. ÿeëeno zjednoduöenï a zp sobem, jak pouûil Chesnais (1996, 1998) a Esping-Andersen (1996), jestliûe majì ûeny ve vzdïl nì a v zamïstn nì tèmï stejnè moûnosti a p Ìleûitosti jako muûi, ale tyto moûnosti a p Ìleûitosti se velmi citelnï oslabì tìm, kdyû majì dïti, omezì ûeny poëet sv ch dïtì do tè mìry, ûe plodnost je dlouhodobï na velmi nìzkè rovni. V ot zce rovnosti pohlavì v institucìch orientovan ch na jednotlivce udïlaly vöechny vyspïlè zemï pokrok, soci lnì instituce orientovanè na rodinu vöak st le stojì na modelu muûe ûivitele.»ìm je spoleënost tradiënïjöì v oblasti systèmu rodiny, tìm vïtöì je rozdìlnost mezi soci lnìmi institucemi, a je tìm niûöì plodnost. To by d valo odpovïô na ot zku, proë nejniûöì plodnost na svïtï vykazujì zemï jiûnì Evropy a nap Ìklad Japonsko, kde majì tradiënì systèm rodiny s dominantnìm postavenìm muûe. 9

14 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 Nov trûnì ekonomika a jejì dopad na plodnost D se argumentovat, ûe organizace novè trûnì ekonomiky ztïûuje dosaûenì p Ìr stku plodnosti. SvÏtovÈ vyspïlè zemï od 80. let 20. stoletì restrukturalizujì svè hospod stvì podle filozofie, ûe volnè fungov nì trhu je nejefektivnïjöì formou ekonomiky. Zredukovaly regulace a omezenì, takûe kapit l m ûe snadno tèci smïrem, ve kterèm p in öì nejvïtöì efektivnost a nejvyööì zisk. Teorie Ìk, ûe prosperujìcì podnik nì zlepöuje zamïstnanost a mzdy, a tìm i hospod sk blahobyt. Pro nov ekonomick reûim jsou charakteristickè nevelk rozpoëtov sfèra a nìzkè zdanïnì, voln tok kapit lu p es hranice st t, voln obchod, volnost zamïstnavatel a pracovnìk urëovat mzdy a pracovnì podmìnky, a omezov nì soci lnì podpory hrazenè st tem. Co se t k rozdïlov nì, tento systèm odmïúuje inovace a poctivou pr ci, coû znamen, ûe obï stimuluje. VedenÌ, jak na n rodnì tak nadn rodnì rovni, tomuto systèmu napom h a reguluje ho. Tento systèm v 90. letech 20. stoletì snìûil v mnoha vyspïl ch zemìch nezamïstnanost a zv öil prosperitu. Je vöak ot zkou, co p inesl v oblasti rozdïlov nì. SystÈm je nemilosrdn k obïtem, aù jsou to jednotlivci, podniky Ëi st ty. Podniky a st ty za ne spïch platì rychl m odlivem kapit lu. Jednotlivci platì ztr tou zdroje p Ìjm. V nos v tomto systèmu m ûe b t vïtöì neû v d ÌvÏjöÌm ochran skèm systèmu, ale i rizika jsou vïtöì. VÏtöina zemì poskytuje tïm, kte Ì na trhu ztroskotali, systèm podpor, ale ten je st le vìce ohroûen. Nejsou-li si lidè jistì, ûe je zachytì soci lnì siù, osvojujì si chov nì averze v Ëi riziku. P izp sobit se fungov nì novè trûnì ekonomiky bylo a st le je problematickè hlavnï pro zemï kontinent lnì Evropy, protoûe jiû p edtìm zde byly vysokè fixnì n klady pr ce a nìzk mìra intenzity zamïstnanosti ñ dva poz statky organizace soci lnìch st t (Esping-Andersen, 1996, s. 78ñ84). Esping-Andersen v stiûnï tvrdì, ûe soci lnì st ty kontinent lnì Evropy zabr nily r stu zamïstnanosti, zejmèna v sektoru sluûeb a pr ce na zkr cen vazek tìm, ûe se p izp sobily novè trûnì ekonomice. BÏûnÌ zamïstnanci si sv pr va v tomto soci lnìm systèmu nechtïjì nechat vzìt. V sledkem je pracovnì trh rozdïlen na ÑlÈpe postavenèì (insiders) a Ñh e postavenèì (outsiders). Do prvnì skupiny pat Ì spìöe muûi ve st ednìch letech, zatìmco do druhè spìöe ûeny a mladì pracovnìci. NejjistÏjöÌ strategie pro ûeny a mladè lidi je dostat se do prvnì skupiny a odloûit zaloûenì vlastnì rodiny nebo se mu zcela vyhnout. Tento systèm je jednìm z konzervativnìch, zaloûen ch na rodinnè mzdï a soci lnìm st tu a st le p edpokl d model rodiny s muûem ûivitelem. Esping-Andersen vidì pesimisticky moûnost tïchto st t vymanit se z tèto situace, protoûe tomu br nì osobnì z jmy muû ve skupinï ÑlÈpe postaven chì. TrûnÌ p Ìstup povaûuje jednotlivce za vstupy do systèmu produkce. Proto jednotlivci v z jmu ochrany p ed rizikem musì maximalizovat svou trûnì hodnotu. To znamen, ûe se zamï ujì na zìsk v nì dovednostì, pracovnìch zkuöenostì a renomè, kterè se na trhu dajì dob e prodat. SouËasnÏ akumulujì spory nebo bohatstvì jako osobnì z chrannou sìù. TakÈ musì b t ËasovÏ a mìstnï pruûnì, aby mohli reagovat na novè p Ìleûitosti. Ve svïtï, kter odmïúuje trûnì produkci, je pro jednotlivce s averzì v Ëi riziku nemoudrè vyd vat Ëas nebo penìze na soci lnì reprodukci. Soci lnì reprodukce vyûaduje altruismus, tj. vïnovat Ëas a penìze jin m nebo celè spoleënosti. SnaûÌ-li se ËlovÏk ve svobodnè trûnì ekonomice vyhnout riziku, altruismus je hol m nerozumem. Rodina je centrum soci lnì reprodukce, kde se laskav vztah k druhèmu vyskytuje ve velkè mì e. NÏkte Ì lidè a politici si myslì, ûe ve ejn svït trûnì ekonomiky a soukrom svït rodiny jsou dva oddïlenè svïty, a ûe jedinec m ûe b t na trhu vysoce konkurenceschopn a individualistick, s nechutì v Ëi riziku, ale z roveú velmi obïtav, altruistick a schopn podstoupit riziko v r mci rodiny. DomnÌv m se, ûe jedin m vysvïtlenìm je, ûe tito lidè st le vidì lohu muûe a ûeny oddïlenï, pro nï je trûnì produkce vïcì muûe a soci lnì reprodukce vïcì ûeny. PracovnÌk, kter m rodinu, m ûe b t pruûn, co se t k n rok trûnì produkce, pokud m manûelku, kter je doma a star se o soci lnì reprodukci. KonzervativnÌ reakce na nìzkou plodnost se nïkdy ubìr tìmto smïrem. 10

15 Peter F. McDonald: Moûnosti st tnì politiky k udrûenì plodnosti MladÈ ûeny jsou vöak dnes s ohledem na poûadavky trûnì produkce vybaveny nejmènï stejnï dob e jako mladì muûi a zamïstnavatelè je r di zamïstn vajì. Kde platì z kony lidskèho kapit lu, voln trh zamïstn spìöe kvalifikovanou ûenu neû nekvalifikovanèho muûe, a dokonce spìöe ûenu neû muûe, kter m jen o nïco niûöì kvalifikaci neû ûena. DneönÌ ûena s nechutì riskovat se snaûì, aby se sama uûivila, a kdyby jejì vztah mïl jednou ztroskotat, velmi nerada se ocit v postavenì z vislèm na muûi. Muû i ûena dob e vïdì, ûe kdyû oba pracujì, je to jist ochrana proti ztr tï zamïstn nì jednoho z nich, a banky toto vïdomì posilujì tìm, ûe poskytujì hypotèky na z kladï dvou p Ìjm. RodiËe a ökoly p sobì na mladè ûeny, aby zìskaly co nejvìce znalostì a dovednostì a udrûely se na pracovnìm trhu. Proto dnes velmi m lo mlad ch ûen vidì svou budoucnost v tom, ûe naleznou muûe, a potom uû nikdy nebudou zamïstn ny. Posilov nì modelu rodiny s muûem ûivitelem nenì eöenìm dilematu udrûenì soci lnì reprodukce ve spojenì s trûnì ekonomikou. Z kladem soci lnì reprodukce je porod, v ûiva a socializace p ÌötÌ generace. Naöe neschopnost poloûit tento z klad dokazuje ne spïch dneönìho soci lnìho a ekonomickèho systèmu. Za poslednìch dvacet let je porodnost v tèmï vöech vyspïl ch zemìch pod rovnì prostè reprodukce obyvatelstva. Vyvst v ot zka: Co je to za spoleënost, kter nenì schopn reprodukovat sama sebe? OdpovÏÔ znì: SpoleËnost zaloûen na novè trûnì ekonomice. Trh se o tento problèm nezajìm, protoûe trh je orientov n velice kr tkodobï. Podniky a vl dy se do tèto kr tkodobè p edstavy zaplètajì, protoûe finanënì trhy je za kr tkodobou chybu velice Ëasto trestajì. ÿìk se, ûe Angel v pl n realizovan v roce 1994 v Japonsku, kter podporoval pracovnì politiku s ohledem na rodinu, selhal kv li postoj m podnik (JOICFP News, srpen 2000, s. 7). Rada pro populaënì problèmy japonskè vl dy (1997, s. 21) upozorúuje na nutnost postavit se proti praktik m personalist diskriminujìcìm ty, kte Ì kladou rodinu na prvnì mìsto. Protoûe se podniky a vl dy soust edì na kr tkodobè aspekty, nevïnujì pozornost dlouhodob m investicìm. V novoklasickèm ekonomickèm modelu je soci lnì organizace exogennì a m p edpoklad stejn ch podmìnek. DlouhodobÈ hledisko je v rukou novoklasickèho boha, kter m je cenov mechanismus. M ûeme vï it, ûe ve spr vn Ëas napravì vöe, co pot ebujeme. Protoûe jsou dïti st le vz cnïjöì, jejich hodnota pro spoleënost poroste a budeme vìce platit tïm, kdo je ÑprodukujÌì. Moûn tomu tak bude, ale jestliûe trh zareaguje na nedostatek pracovnìk zp soben nìzkou porodnostì, bude trvat zhruba 20ñ25 let, neû n r st porod nedostatek pracovnìch sil nahradì. P eklenovacì doba tedy m ûe b t velmi dlouh a mezitìm mohou vzniknout v ûnè demografickè problèmy. PopulaËnÌ politika je bïh na velmi dlouhè trati. M ûeme dïlat projekce, kterè n m uk ûì, ûe velmi nìzk porodnost, jakou m dnes nap Ìklad Japonsko a vïtöina Evropy, povede k neudrûitelnè vïkovè struktu e. V bec nic nenapovìd, ûe mechanismus trûnìch cen tuto situaci v Japonsku Ëi EvropÏ napravì. Dokonce opak je pravdou. Trh nad le produkuje pracovnìky s nechutì riskovat, pro kterè jsou dïti znaën m rizikem. V mnoha zemìch z st vajì struktury zamïstnanosti pevnï spojenè s modelem rodiny muûe ûivitele a rodinnè mzdy. I kdyby mïl trh dos hnout vysoce p ÌznivÈ v sledky ñ nap Ìklad poklesu nezamïstnanosti na velmi nìzkou roveú a r stu re ln ch p Ìjm ñ nemuselo by to b t podnïtem k n r stu plodnosti. D vodem je skuteënost, ûe rozhodov nì o rodiëovstvì v trûnì ekonomice z visì mnohem vìce na relativnìm neû na absolutnìm blahobytu. Bez ohledu na to, jak je trh spïön, v dneönìch podmìnk ch ve vïtöinï zemì bude vûdy p ÌvÏtivÏjöÌ k bezdïtn m neû k tïm, co majì dïti. PodobnÏ bude trh skoupïjöì s p ib vajìcìm poëtem dïtì. Kolaps porodnosti ve vïtöinï vyspïl ch zemìch vypovìd o selh nì trûnìho p Ìstupu p i zajiötïnì soci lnì reprodukce. Existuje n zor, ûe je nutn nov soci lnì smlouva, kter umoûnì trûnì p Ìstup a kter z roveú poskytne spravedlivou odmïnu za soci lnì reprodukci. I kdyû v n sledujìcì Ë sti popisuji spektrum politick ch iniciativ, pouûiteln ch ke zv öenì velmi nìzkè plodnosti, v tèto a v p edchozì Ë sti zast v m n zor, ûe spïön politika bude jistï zahrnovat zmïny v soci lnì 11

16 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 a ekonomickè organizaci v mnohem vïtöìm mï Ìtku. Tyto zmïny musì zahrnovat posìlenì koncepce tzv. horizont lnì rovnosti, tzn., ûe spoleënost se musì pokouöet vyrovnat ekonomickè v sledky pro r znè skupiny rodin, aniû by potlaëila potenci l v dïleën ch p Ìjm. To je v podstatï p dnè tvrzenì, ûe dïti nejsou pouze soukromè potïöenì, ale soci lnì dobro. Nov soci lnì smlouva musì b t takè budov na na z kladï rovnosti pohlavì, a ne na modelu rodiny, kde muû je ûivitelem. Folbre (1997) tvrdì, ûe jsou nutn nov soci lnì opat enì, kter odmïnì altruismus. NicmÈnÏ m -li b t trh schopn zlepöit ekonomickou situaci ûen a mlad ch lidì, jako tomu bylo ve znaënè mì e v USA, je to velmi û doucì cìl. Pro mnoho evropsk ch zemì, zejmèna ve v chodnì EvropÏ, vöak platì, ûe nìzk plodnost se v ûe na chudè ekonomickè pomïry. NÏkterÈ z sady eöenì Restrukturilazace ekonomick ch v sledk a rovnost pohlavì mezi tïmi, kte Ì majì dïti i tïmi co ne, nezbytnï zahrnuje vl dnì intervence, hlavnï kdyû z leûì na kvalitï v sledk pro dïti. Jak je uvedeno v öe, trh s m o sobï je z ejmï velmi nep imï en mechanismus k dosaûenì û doucìho v sledku. K tèto vïci podot k Demeny (1986, s. 476), ûe chov nì, co se t k plodnosti, je ÑlegitimnÌ p edmït z jmu pro kolektivnì eöenì, zejmèna ze strany st tuì: ÑKdyû se soci lnï v hodn prava demografickèho chov nì dostane mimo dosah soukromèho trhu, nab v charakter ve ejnèho statku, kter se musì zìskat, je-li t eba, na politickèm trhuì. I kdyû se vedoucì lohy musì chopit vl da, ide lnì je partnerstvì mezi vl dou, zamïstnavateli a rodinami, tj. celospoleëensk p Ìstup. Politika nebude fungovat, pokud bude nar ûet na nepoddajn podnikov sektor nebo pokud zab edne do rozvratnè soci lnì debaty. Jak je zmìnïno v öe, cìlov roveú plodnosti, kterou chceme dos hnout, by mïla mìt öirok rozsah. Nap Ìklad pro It lii by cìlem mohlo b t zv öenì hrnnè plodnosti z 1,2 na 1,6 bïhem p ÌötÌch 15ñ20 let. Demografickou udrûitelnost m ûe nastolit i skromnïjöì cìl, kter bude pravdïpodobnï soci lnï p ijatelnïjöì a dostateënï spïön. Zv öenì hrnnè plodnosti z 1,2 na 1,6 znamen, ûe v pr mïru 40 % ûen bude mìt o jedno dìtï vìce, nebo vûdy dalöìch 10 % ûen v kaûdèm pïtiletèm obdobì bïhem p ÌötÌch 20 let. Tento relativnï skromn cìl povede ke snaze vïnovat vïtöì pozornost lidem, kte Ì by r di mïli dìtï nebo dalöì dìtï, kdyby byly p ÌznivÏjöÌ podmìnky. To dokazuje i Rada pro populaënì problèmy japonskè vl dy (1997, s. 20) ve svè zpr vï o budoucì pronatalitnì politice v Japonsku. V sledky öet enì potvrzujì, ûe takov ch lidì je dnes ve vïtöinï zemì s nìzkou plodnostì dost (Retherford a kol., 1996; Kiernan, 1998; Coleman, 1998; van de Kaa, 2001; McDonald, 1998; Ichimura ñ Ogawa, 2000; Van Peer, 2000). Chesnais (1998, s. 83) Ìk o tèto skupinï ponïkud ironicky, ûe m ÑlatentnÌ pot ebu ûivit rodinuì. V sledky tèto politiky vezmou rychle za svè, jestliûe se lidè, kte Ì nechtïjì mìt û dnè nebo dalöì dìtï, stanou terëem politickè debaty. Polemika by se nemïla t kat mor lnìho tlaku na bezdïtnè, aby mïli dìtï, ale z konn ch prost edk, kterè spoleënost pouûìv na podporu tïch, kte Ì dïti majì. Budeme-li oznaëovat bezdïtnè nebo skupiny spoleënosti s nìzkou plodnostì za sobce a poûitk e, nepovede to k spïchu 6). Poskytov nì ekonomick ch v hod, zabezpeëenïjöì budoucnost a rovnost pohlavì znamenajì u tïch, kte Ì chtïjì mìt jedno nebo vìce dïtì, öanci na spïch. Na rozdìl od dneönì situace se nov opat enì na podporu plodnosti budou nevyhnutelnï t kat lidì spïön ch i ne spïön ch. Jak uû bylo uvedeno, moûn bude t eba p esvïdëit muûe st ednìho vïku, aby se vzdali nïkter ch sv ch v sad. Moûn bude t eba i uvaûovat o restrukturalizaci vztah mezi generacemi. SystÈmy soci lnìho zabezpeëenì majì sklon poskytovat znaënè v hody lidem st ednìho vïku a staröìm na kor mlad ch. St rnutì populace vyvìjì na tyto systèmy velmi siln finanënì tlak. JednÌm z politick ch p Ìstup k tomuto problèmu je 6) Typick m p Ìkladem je kampaú, kterou vede japonsk tisk Ñproti parazitujìcìm jedinc mì. 12

17 Peter F. McDonald: Moûnosti st tnì politiky k udrûenì plodnosti snaha omezit ve ejnè v daje na sluûby rodin m a dïtem, zv öit danï nebo p ÌspÏvky na soci lnì zabezpeëenì nebo omezit v hody poskytovanè zamïstnavatelem. Vöechny tyto p Ìstupy vöak rozhodnï nep sobì smïrem k podpo e plodnosti. Anal za v daj na soci lnì zabezpeëenì v Japonsku v roce 1997 uk zala, ûe podpora rodin a dïtì Ëinila 2,3 bilionu jen ve srovn nì s 45,1 bilionem jen d vek poskytnut ch star m lidem (podle JOICFP News, Ë. 314, srpen 2000, s. 7). Pokud bychom tyto Ë stky porovnali na jednoho obyvatele, byl by v sledek jeötï vìce p ekvapujìcì. Stejn Ël nek konstatuje, ûe hrnn plodnost v Japonsku v roce 1999 klesla na 1,34. Massimo Livi-Bacci je v listu The New York Times (zvl ötnì zpr va Michaela Spectera z ) oznaëov n za ËlovÏka, kter charakterizuje Evropany jako ÑbohatÈ starè lidi, kterè ûivì tvrd pr ce chud ch mlad ch. NenÌ divu, ûe nikdo nechce mìt dïtiì. Rafinovanou ranou mlad m je klesajìcì progresivnost danì z p Ìjm. MÈnÏ progresivnì daúovè systèmy poskytujì relativnï vìce lidem, kte Ì majì vyööì v dïlky, a tïmi vïtöinou neb vajì mladì lidè uvaûujìcì o zaloûenì rodiny 7). Dobr politika na podporu plodnosti zahrnuje i vöeobecn p Ìstup k celèmu spektru metod ÌzenÌ plodnosti. I kdyû Pontifik lnì koncil pro problèmy rodiny (1998) ve svèm prohl öenì t kajìcì se nìzkè plodnosti ost e odsoudil öirokè pouûìv nì chemick ch metod antikoncepce, Rada pro populaënì problèmy svolan japonskou vl dou (1997) prohl sila, ûe japonskè ûeny se p Ìliö nechtïjì vd vat, protoûe dostupnè metody antikoncepce jsou pouze muûskou z leûitostì. Pokud ûeny nebudou v situaci, kdy mohou Ìdit svou vlastnì plodnost, asi se do vztahu s muûem p Ìliö nepohrnou. LepöÌ p Ìstup k antikoncepënìm pilulk m je tak v Japonsku povaûov n za pronatalitnì politiku, protoûe by zv öil súateënost. Na z vïr, politika na podporu plodnosti by mïla b t zvaûov na v souvislosti s obecnou populaënì politikou a s politikou nabìdky pracovnìch sil. Pro vïtöinu zemì z ejmï p inese soubor opat enì zahrnujìcìch n r st plodnosti, imigraci a mìru intenzity zamïstnanosti lepöì v sledky, neû kdyby se snaûily zv öit pouze jednu z tïchto t Ì oblastì. Ve vöech zemìch se vöak vöem tïmto snah m budou v r znè mì e br nit r znè skupiny obyvatelstva. Nedostatek soci lnì akceptace navrûenè politiky m ûe b t nakonec vïtöì p ek ûkou pokroku neû problèmy formulace tèto politiky. PolitickÈ n stroje Ëelem oböìrnè diskuse p ed vlastnìm tèmatem tohoto Ël nku byl n Ërt mèho p esvïdëenì, ûe k docìlenì obratu ve v voji plodnosti je t eba nalèzt zcela nov mechanismus, a ne pouze n stroje, kterè udrûì souëasn mechanismus v chodu. Podobn m zp sobem Demeny (1997, s. 10) Ìk, ûe spoleënost, kter ËelÌ depopulaci, musì p ejìt Ñod oblasti obyëejn ch ekonomick ch poët k politickè ekonomii: od p esvïdëov nì formou p erozdïlov nì k dohodï na z - kladnìch zmïn ch stavnì smlouvy, kter stanovì pravidla spoleëenskè interakce v r mci politickèho z ÌzenÌì. Spr vnè n stroje pouûitè na öpatnèm mechanismu vöak budou k niëemu. Jin mi slovy, spr vnè n stroje neposlouûì niëemu, dokud nebude dosaûeno vöeobecnè spole- ËenskÈ podpory toho, co tento mechanismus produkuje. Caldwell a kol. (1998, s. 10 a 18) doch zì k z vïru, ûe je dnes velice m lo dostupn ch n stroj, kterè jeötï v nïjakè souvislosti nebyly pouûity, a uv dì dlouh seznam p ÌspÏvk a zpr v zab vajìcìch se podrobnï moûnostmi pronatalitnì politiky. K dalöìm studiìm uv dïjìcìm seznam moûn ch druh politiky pat Ì nap. OSN (1999), Hoem a kol. (1999) a Hugo (2000). Seznam je dostateënï dlouh, aby pro nïj mohlo b t pouûito urëitè t ÌdÏnÌ. Heitlingerov (1991, s. 350ñ359) hodnotila r zn t ÌdÏnÌ pouûìvan v literatu e. JejÌ vlastnì t ÌdÏnÌ (Heitlingerov, 1991, s. 353) je s nïkter mi modifikacemi st le pouûitelnè. Pops ny mohou b t t i kategorie pronatalitnì politiky: 7) Nap Ìklad nov daúov systèm zaveden v Austr lii v roce 2000 poskytuje znaënï vïtöì v hody tïm, kte Ì majì vysok v dïlek, neû lidem s p Ìjmem odpovìdajìcìm zaë tku karièry. Ned se oëek vat, ûe bude mìt kladn vliv na klesajìcì plodnost v Austr lii. 13

18 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 1.FinanËnÌ pobìdky, 2.Podpora rodië, aby mohli spojit pr ci s pèëì o rodinu, 3.Soci lnì zmïna na podporu dïtì a rodië. I kdyû se vz jemnï tyto t i kategorie znaënï p ekr vajì, d se Ìci, ûe odpovìdajì v po adì 1. teorii racion lnì volby, 2. teorii rovnosti pohlavì a 3. teorii averze v Ëi riziku. FinanËnÌ pobìdky PravidelnÈ hotovostnì platby ZahrnujÌ vöechny platby v hotovosti vztahujìcì se k dìtïti. MajÌ v z sadï podobu pravideln ch plateb na kaûdè dìtï jeho rodië m.» stky se mohou liöit podle vïku dìtïte. M ûe se nap Ìklad postupovat tak, ûe vyööì Ë stky se poskytujì, kdyû je dìtï velmi malè, aby se nahradila oëek van ztr ta p Ìjm rodië. StejnÏ tak Ë stky mohou b t vyööì, kdyû jsou dïti vïtöì a n roënïjöì na n klady.» stka se m ûe mïnit i podle po adì dìtïte. Jestliûe se s ohledem na populaënì politiku pokl d za d leûitè t etì dìtï, m ûe b t platba na nï (a dalöì dïti v po adì) znaënï vyööì. Hoem a kol. (1999) na p Ìkladu ävèdska a Rakouska rozebìr d leûitost opat enì na podporu t etìho dìtïte. Tyto platby jsou v podstatï formou horizont lnì rovnosti, tj. spole- ËenskÈ uzn nì n klad na v chovu dalöìch dïtì prost ednictvìm systèmu p evodu danì. Do urëitè mìry by mohla b t uplatnïna i vertik lnì rovnost, pokud by Ë stky byly vztaûeny k v öi v dïlku, tj. s rostoucìm p Ìjmem by se zmenöovaly nebo zanikaly. Zde je vöak t eba poznamenat, ûe tyto platby mohou p sobit demotivaënï na druhèho v dïleënï ËinnÈho Ëlena rodiny, coû by zase vytv elo z brany k rodiëovstvì. HotovostnÌ platby majì tu v hodu, ûe mohou b t p esnï nasmïrov ny na hlavnì osobu, kter o dìtï peëuje. I kdyû, zde je asi nejvyööìm cìlem rovnost pohlavì, v ot zce rodiëovskè pèëe studie provedenè v Austr lii naznaëujì, ûe hotovostnì platby poskytnutè matce se pouûijì ku prospïchu dìtïte spìöe neû daúovè levy, kterè dostane jeho otec. Heitlingerov (1991, s. 353) poukazuje, ûe p ÌmÈ finanënì pobìdky zv hodúujì jednotlivce s vyööìm p Ìjmem, tedy vïtöinou muûe. ÑVe svè podstatï tato politika spìöe zohledúuje empiricky nespr vn p edpoklad, ûe p Ìjem na hlavu je v rodin ch spravedlivï vytv en a spravedlivï rozdïlov nì. Jednor zovè platby a p jëky Mohou zahrnovat platby p i narozenì dìtïte (podpora p i narozenì dìtïte, porodnè), p i n - stupu dìtïte do ökoly nebo platby p i jinè p Ìleûitosti. P jëka pro zaloûenì rodiny se d poskytnout p i vstupu do manûelstvì s tìm, ûe s narozenìm kaûdèho dìtïte se urëit Ë st p jëky odepìöe. Existuje moûnost nadaënìch systèm, do kter ch p ispìv st t i rodina a kterè slouûì k celoûivotnìmu rozprost enì n klad na dïti. Spl cenì p jëky m ûe b t v z no na urëitè malè procento v dïleënèho p Ìjmu, tzn. ûe n klady na dïti se dajì spl cet postupnï, jak rostou p Ìjmy. NarozenÌ dìtïte se m ûe povaûovat za ekvivalent jednor zovèho p ÌspÏvku na soci lnì nebo penzijnì pojiötïnì. OkamûitÈ v hody majì vöak vïtöì nadïji na spïch neû v hody ËasovÏ odloûenè. Proto pomoc poskytnut p i hrazenì souëasn ch n klad bydlenì ovlivnì rozhodov nì o dìtïti spìöe neû p Ìslib bezplatnèho vysokoökolskèho vzdïl nì nebo vyööìho starobnìho d chodu. DaÚovÈ rabaty, vïry a odpoëty ZahrnujÌ daúovè levy a vïry zaloûenè na existenci dìtïte. Tato opat enì mohou b t opït zamï ena na dïti r znèho vïku nebo r znèho po adì. Rabaty a vïry berou v vahu soci lnì rovnost; odpoëty jsou v obecnè rovinï soci lnï nespravedlivè, protoûe z nich majì nejvïtöì prospïch bohatì. Jak je uvedeno v p edeölèm odstavci, daúov opat enì nejsou tak efektivnì jako hotovostnì platby, protoûe jsou smïrov na vìce na otce neû na matku. Ve SpojenÈm kr - lovstvì byl ned vno zaveden tzv. daúov vïr pracujìcìch rodin ñ Working Families Tax Credit ( ad vl dy, SpojenÈ kr lovstvì, 1998) a australsk vl da rozöì ila daúovè rabaty na z kladï 14

19 Peter F. McDonald: Moûnosti st tnì politiky k udrûenì plodnosti rodiëovstvì. V p ÌpadÏ Austr lie jsou vöak rabaty mnohem v hodnïjöì pro rodiny s jednìm p Ìjmem neû se dvïma, coû znaënï demotivuje od pr ce druhou v dïleënï Ëinnou osobu, kter tudìû nenì p Ìliö naklonïn podpo e plodnosti. Klasick m p Ìpadem pouûitì daúov ch rabat je Singapur (Inland Revenue Authority of Singapore, 2000), kter poskytuje velmi velkè daúovè rabaty rodin m majìcì druhè dìtï d Ìve, neû matka dovröì vïk 32 let. Pokud se druhè dìtï narodì d Ìve, neû matka dos hne 28 let, rabat ËinÌ 20 tisìc singapursk ch dolar. DalöÌ rabaty dostanou pracujìcì matky za t etì a ËtvrtÈ dìtï, pokud si ûena p eje, aby byl jejì p Ìjem danïn oddïlenï. Na tyto rabaty je n rok po dobu devìti let po narozenì dìtïte. I kdyû hotovostnì platby se dajì p esnïji nasmïrovat tam, kde jsou zapot ebì (aby byly skuteënï pouûity na dìtï) neû v hody plynoucì z daúovèho systèmu, daúovè v daje jsou mènï viditelnè pro toho, kdo m finanënì problèmy neû v daje v hotovosti. V urëit ch souvislostech jsou proto daúovè p Ìstupy politicky udrûitelnïjöì neû hotovostnì. BezplatnÈ nebo dotovanè sluûby a zboûì pro dïti SpÌöe neû hotovostnì platby Ëi daúovè v hody se p Ìdavky na dïti dajì poskytovat formou bezplatn ch nebo dotovan ch sluûeb. V vahu p ipad vzdïl nì na vöech stupnìch, lèka skè sluûby, ve ejn doprava i sluûby spojenè s rekreacì, nap Ìklad sportovnì, z bavnì a umïleckè aktivity. PÈËe o dìtï do tèto kategorie sice spad, ale je asi spr vnïjöì ji za azovat do podpory v oblasti pr ce a rodiny. DotovanÈ zboûì m ûe zahrnovat uëebnice, ökolnì pom cky nebo vybavenì pro sport a voln Ëas. Mohly by sem pat it slevy na sluûby jako elekt ina, benzìn, evidence a pojiötïnì motorov ch vozidel, atd. Rodiny by moûn mohly nosit kartu opravúujìcì k r zn m v hod m (z visl m na poëtu dïtì), nap. niûöì spot ebnì danï, i kdyû takov systèm by asi p Ìliö nefungoval. Dotace na bydlenì äet enì zahrnujìcì mladè lidi v EvropÏ ukazujì, ûe n klady bydlenì jsou hlavnìm faktorem p i rozhodov nì o zaloûenì rodiny. Nap Ìklad jedna t etina respondent ve vïku 20 aû 39 let rakouskèho öet enì akceptace populaënì politiky uvedla, ûe nep imï enè bytovè podmìnky jsou hlavnìm d vodem, proë nemajì dïti nebo dalöì dìtï (Hoem a kol., 1999, s. 23). Proto je dotacìm na bydlenì vïnov n samostatn odstavec. Dotace na bydlenì mohou mìt vöechny formy dotacì uveden ch v öe: pravidelnè hotovostnì platby jako p ÌspÏvek na bydlenì (N rodnì rada soci lnìho pojiötïnì, ävèdsko, 1999), jednor zovè hotovostnì platby (podpora p i prvnì koupi domu nebo bytu Ëi snìûenì hypotèky p i narozenì kaûdèho dìtïte), daúovè rabaty nebo odpoëty na n klady bydlenì, nebo dotace na sluûby spojenè s bydlenìm. DalöÌ moûnostì je osvobozenì od danï, pokud existujì danï spojenè s bydlenìm. St t m ûe takè dotovat n klady na v stavbu byt nebo poskytovat st tnì bydlenì, kde majì prioritu lidè s dïtmi. Moûn m eöenìm je snìûenì hypoteënìch rokov ch sazeb nebo prodlouûenì hypoteënìch spl tek na cel ûivot. TakÈ mohou b t pouûity daúovè pobìdky tïm, kte Ì poskytujì bydlenì (nap. negativnì p kov Ëinek n jemnìch nemovitostì) nebo st tnì intervence v oblasti trhu s byty za Ëelem ovlivnïnì cen. NÏkter opat enì z tohoto systèmu podpor bydlenì se moûn obtìûnï smïrujì na cìlovou skupinu nebo jsou povaûov na za p Ìliö intervenënì s ohledem na fungov nì trhu. Iniciativy v oblasti pr ce a rodiny RodiËovsk dovolen Pr vo na n vrat do pracovnì funkce po skonëenì rodiëovskè dovolenè spojenè s narozenìm dìtïte je bïûnou formou podpory pr ce a rodiny. Tato politika m mnoho nuancì jako nap Ìklad dèlka dovolenè, zda je placen a do jakè mìry, kolik dovolenè mohou vybrat matky a kolik otcovè, zda jsou otcovè Ñnuceniì vzìt si urëitou Ë st dovolenè a zda existuje pr vo na n vrat na Ë steën pracovnì vazek. V Norsku je nap Ìklad povolen n vrat na Ë steën vazek s pokraëu- 15

20 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 jìcìmi Ë steën mi rodiëovsk mi p ÌspÏvky. Norsko zast v n zor, ûe iniciativy v oblasti pr ce a rodiny fungujì mnohem spolehlivïji neû finanënì stimuly (Berget, 1996). Norsko ÑnutÌì otce vyuûìvat tuto dovolenou s od vodnïnìm, ûe nïkterè v hody rodiëovskè dovolenè nem ûe matka vyuûìt. TvrdÌ se, ûe to m sv j p Ìnos pro oûivenì diskuse mezi matkou a otcem o odpovïdnosti za pèëi o dìtï. ProblÈmem je ot zka omezenì n roku na rodiëovskou dovolenou. PracovnÌci Ëasto zìsk vajì n rok na tuto dovolenou, jenom pokud pro zamïstnavatele pracovali urëitou dobu a pokud jsou dn mi nebo st l mi zamïstnanci na rozdìl od p Ìleûitostn ch nebo smluvnìch zamïstnanc. KritÈria n roku vöak mohou mìt ten Ëinek, ûe zamïstnavatelè nep ijmou lidi do funkcì, kterè jim p inesou n rok na rodiëovskou dovolenou, pokud si myslì, ûe by mohli mìt dïti. Je-li dovolen placen, mïl by ji platit zamïstnavatel, soci lnì pojiötïnì, nebo p Ìmo st t? Jestliûe ji platì zamïstnavatel, p edstavuje to v ûnou p ek ûku pro malè subjekty. Protoûe tïhotn pracovnice znamen velkè n klady, ale malè riziko, placen rodiëovsk dovolen se obvykle eöì pojiötïnìm. NemÏla by v p Ìpadech, kdy otec ani matka nebyli p ed narozenìm dìtïte zamïstn ni, pro nï b t nïjak forma z kladnì platby jako uzn nì rovnosti? SmÏrnice EvropskÈ unie stanovila minim lnì poûadavky na rodiëovskou dovolenou Ñjako d leûitèho prost edku, jak uvèst v soulad povinnosti v zamïstn nì a v rodinï a podpo it rovnè p Ìleûitosti pro muûe a ûeny a rovnè zach zenì s nimiì (Evropsk unie, 1998). Jsou k dispozici materi ly, kterè dokazujì, ûe v hody spojenè s aû t Ìletou rodiëovskou dovolenou majì na porodnost vïtöì dopad neû v hody roënì dovolenè. Toto pozn nì mïlo urëit vztah ke zmïn m politiky ve ävèdsku v 80. letech 20. stoletì a moûn i ve Francii koncem 90. let. PÈËe o dìtï Jin m z kladnìm p Ìstupem je poskytov nì kvalitnì bezplatnè nebo dotovanè pèëe o dìtï. NejlepöÌm p Ìkladem je asi francouzsk mate sk ökola (Ècole maternelle). TÌmto smïrem se vydaly vl dy v zemìch, jako je Norsko a ävèdsko. Stejnou moûnost pèëe o dìtï by vöak mïli mìt i lidè, kte Ì nejsou zamïstnanì, protoûe jim to m ûe umoûnit zvyöov nì kvalifikace nebo lepöì hled nì zamïstn nì. KromÏ toho se poskytov nì kvalitnì pèëe o dìtï a prvnì kr Ëky ve vzdïl nì dajì povaûovat za pr vo dìtïte, a proto by mezi dïtmi nemïla b t û dn diskriminace na z kladï postavenì jejich rodië v zamïstn nì. HlavnÌ formy podpory, kromï pèëe poskytovanè zdarma, jsou kapit lovè dotace dïtsk m za ÌzenÌm a dotovanè poplatky za pèëi o dìtï. Jako alternativu nïkterè zemï poskytujì daúovè levy na n klady na pèëi o dìtï (USA). N klady na pèëi o dìtï by takè mohly b t osvobozeny od danì na zboûì a sluûby anebo, pokud je hradì zamïstnavatel, od danì na zamïstnaneckè poûitky. Singapur vybìr poplatky za dod - v nì sluûek z ciziny, ale rodiny s dïtmi na nï dost vajì vysokè rabaty (Inland Revenue Authority of Singapore, 2000). V USA takè poskytujì pèëi o dïti öpatnï placenì nep ihl öenì p istïhovalci. Mohla by b t p ijata opat enì usnadúujìcì pèëi o dìtï ze strany prarodië. N roky p i pèëi o dìtï jsou Ëasto v z ny na vïk dìtïte zejmèna tam, kde se klade d raz na rodiëovskou dovolenou v nejranïjöìch letech dìtïte. Je tèû t eba eöit tuto rovnov hu mezi rodiëovskou dovolenou a poskytov nìm pèëe o dìtï podle obecnìch norem. PÈËe o dìtï zahrnuje i pot ebu pèëe bïhem doby, kdy dìtï nenì ve ökole. Ta m ûe b t poskytov na v dïtskèm za ÌzenÌ v sousedstvì nebo ve ökole, kam dìtï doch zì. Pruûn pracovnì doba a kr tkodob dovolen pro rodinnè Ëely Kde je to moûnè, zamïstnavatel by se mïl dohodnout se zamïstnanci na pracovnì dobï s ohledem na jejich povinnosti k rodinï. Nap Ìklad v Norsku majì rodiëe mal ch dïtì pr vo na snìûenì pracovnì doby na 80 % norm lnì pracovnì doby. Dalo by se udïlovat i kr tkodobè pracovnì volno kv li pèëi o nemocnè dìtï nebo v p ÌpadÏ ökolnìch akcì a nevyhnuteln ch n vötïv, nap Ìklad u zubnìho lèka e. Pokud charakter pr ce dovolì jejì v kon doma, m ûe se vydat ustanovenì, kterè to obëas umoûnì, zejmèna je-li dìtï malè. 16

21 Peter F. McDonald: Moûnosti st tnì politiky k udrûenì plodnosti Z kony zabraúujìcì diskriminaci a rovnost pohlavì v pracovnì praxi MusÌ existovat pracovnì legislativa zakazujìcì diskriminaci v zamïstn nì na z kladï pohlavì, p ÌbuzenskÈho vztahu nebo rodinnèho stavu. KromÏ z kon je t eba zajistit, aby se tato diskriminace neprov dïla utajenï formou hrozeb nebo n tlaku. Aby doölo k zamezenì v skytu demotivaënìch faktor pro druhou v dïleënï Ëinnou osobu, v rodinï lèpe funguje individu lnì zdanïnì neû spoleënè, a proto by se mïlo vìce vyuûìvat. PracovnÌ doba PracovnÌ doba zamïstnanc by se, aniû by to pracovnìk vïdïl s dostateën m p edstihem, nemïla mïnit, kv li komplikacìm v organizaci rodiny. RovnÏû porady a pracovnï-spoleëenskè akce by se nemïly pl novat v Ëase, kter nevyhovuje zamïstnanc m peëujìcìm o malè dïti. Tyto porady a akce vidì problematicky zpr va Rady pro populaënì problèmy japonskè vl dy (1997, s. 21). RozöÌ enì etiky p esëasov ch hodin poskytovan ch zamïstnavateli bezplatnï sniûuje konkurenceschopnost pracovnìk s rodinn mi povinnostmi na trhu pr ce. PracovnÌ doba by mïla b t v souladu s vyuëovacì dobou ve ökol ch, coû je vnìm no jako problèm v Rakousku a NÏmecku (Hoem a kol., 1999, s. 32). P etv enì soci lnì sfèry ve prospïch dïtì a jejich rodië Iniciativy v oblasti zamïstnanosti Pocit zajiötïnosti se d podpo it stimulacì pracovnìch mìst pro ûeny a mladè lidi, zejmèna v sektoru sluûeb. Moûnost volby se pro rodiëe rozöì Ì i nabìdkou pr ce na Ë steën vazek s alikvotnìm v dïlkem a zajiötïnìm pr ce. N vrat do pracovnìho procesu po absenci zp sobenè pèëì o dìtï by mïl b t snadn. Mohl by b t ulehëen tìm, ûe by nezanikl vztah k zamïstn nì, i kdyû by byl na niûöì rovni bïhem obdobì, kdy jsou dïti velmi malè, nebo dìky dalöìmu zvyöov nì kvalifikace bïhem rodiëovskè dovolenè. To se dnes d docìlit vyuûitìm elektronick ch prost edk v dom cnostech (Rada pro populaënì problèmy japonskè vl dy, 1997, s. 25). K ovzduöì zajiötïnì pr ce p ispìv i ochrana pracovnìk p ed okamûit m propuötïnìm a poskytov nì moûnosti rekvalifikace pro navracejìcì se pracovnìky. Prost edì p telskè k dïtem Vytvo enè prost edì musì b t p telskè k dïtem. To m ûe zahrnovat zklidnïnì dopravy, zajiötïnì bezpeënèho okolì, moûnosti ve ejnè rekreace (nap. pìskoviötï a h iötï), dïtskè koutky v z bavnìch podnicìch a n kupnìch centrech, atd.»ìm je zamïstn nì umìstïno blìûe k domovu, tìm lèpe mohou rodiëe spojit svè povinnosti v pr ci i k rodinï. V tomto smïru hraje roli takè umìstïnì za ÌzenÌ dïtskè pèëe a ökol. PronatalitnÌ politikou tak m ûe b t i urbanistickè pl nov nì s ohledem na vytv enì prost edì p telskèho k dïtem. Rovnost pohlavì Ukazuje se, ûe dïlba povinnostì v dom cnosti a obecn rovnost pohlavì v rodinï majì vliv na rozhodov nì o utv enì rodiny (Mathews, 1999; McDonald, 2000b). Na zvyöov nì plodnosti p ÌznivÏ p sobì posilov nì rovnosti pohlavì ve vöech spoleëensk ch institucìch a hlavnï v rodinï samè. To zahrnuje obsazov nì pracovnìch mìst bez ohledu na pohlavì uchazeëe, stejnou politiku daúov ch odvod pro ûeny a muûe, vëetnï soci lnìho zabezpeëenì, podpora pracovnìk, kte Ì majì povinnosti k rodinï, aù jsou to ûeny nebo muûi, odstranïnì institucion lnìch poz statk modelu rodiny s muûem ûivitelem, vïtöì uzn nì a podpora otc jako rodië, vëetnï jejich akceptace ze strany poskytovatel sluûeb. Mathews (1999, s. 27) tvrdì, ûe je t eba vytvo it spoleënost, kter akceptuje ÑangaûovanÈì otce. Rovnost pohlavì je v znaën m faktorem populaënì politiky v EvropÏ a zìskala d leûitè mìsto jako jedna ze souë stì reformy v Japonsku. TÈmÏ v bec jì vöak nerespektuje pronatalitnì politika v Singapuru. Moûn tam obch zejì nezbytnost rovnosti pohlavì na stranï matek snadnou dostupnostì zahraniënìch sluûek. 17

22 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 Podpora manûelsk ch a jin ch partnersk ch vztah Je jasnè, ûe v Japonsku a zejmèna v zemìch jiûnì Evropy nìzk plodnost souvisì s pomal m formov nìm vztah. I jinè p Ìstupy zmìnïnè v öe mohou mladè lidi vìce motivovat k utv enì vztah, ale existujì i dalöì iniciativy. PartnerskÈ vztahy se dajì zaëlenit do v uky ve ökol ch a m ûe pomoci i partnerskè poradenstvì. Vl da v Singapuru p ipravila setk nì, na kter ch se seznamujì mladì lidè. DajÌ se pouûìt i ekonomickè pobìdky vstupu do manûelstvì, nap. podpora bydlenì. Svatba v mladöìm vïku Ëasto znamen d ÌvÏjöÌ porod a tudìû vïtöì pravdïpodobnost t etìho dìtïte. Plodnost m ûe snìûit i rozvod, pokud rozvedenì nenav ûou nov vztah. Vysok rozvodovost navìc m ûe sniûovat súateënost. Rozvoj pozitivnìch postoj spoleënosti k dïtem a rodiëovstvì Chesnais (1998) zd razúuje politick charakter populaënì debaty. Uv dì, ûe je nutno dos hnout spoleëenskè shody na finanënì a politickè prioritï demografickè udrûitelnosti. Svou lohu zde m ûe hr t i v zkum trhu. P Ìstupy by mïly b t ve shodï se spoleëenskou popt vkou, a pokud moûno v souladu s p evl dajìcì ekonomikou a kulturou. Je t eba se vyhnout diskriminaci bezdïtn ch bez ohledu na to, zda nechtïli nebo nemohli mìt dïti, protoûe by se tìm mobilizovala politick opozice. Na druhè stranï se ale musìme postavit proti tvrzenìm, ûe dïti jsou pouze soukromè potïöenì, kterè z leûì na naöì vaze, a od lidì bez dïtì by se proto nemïlo oëek vat, ûe budou p ispìvat na n klady na dïti, kterè majì druzì. O odpovìdajìcì loze matek se m ûe rozvinout i politick debata mezi konzervativci a liber ly. Tato debata by vöak mohla dobrou politiku znehodnotit, protoûe nikdo nebude chtìt urazit û dnou ze stran. To platì zejmèna pro Austr lii, kde st t poskytuje maxim lnì dïtskè p Ìdavky tïm, kte Ì si vybrali jednu z krajnìch moûnostì, buô z stat v dom cnosti a vïnovat se dïtem po celè obdobì jejich dïtstvì, anebo se p i prvnì p Ìleûitosti vr tit k pr ci na pln vazek. Protoûe vïtöina Australan m daleko k tomu, aby volila nebo chtïla volit jednu z tïchto krajnìch moûnostì, efekt tèto politiky je negativnì. Na z vïr podot k m, ûe je t eba podrobit populaënì politiku standardnìm test m uplatúovan m ve ve ejnè politice, tzn. musì obst t v tïchto aspektech: jednoduchost, efektivnost, rovnost, kvalita, finanënì dosaûitelnost a p Ìstupnost. Spr vn m politick m p Ìstupem je jednoduchè a jasnè poselstvì, ûe spoleënost v s podpo Ì, kdyû budete mìt dïti. Je pozoruhodnè, ûe se mladì lidè v demokratick ch vyspïl ch zemìch velmi m lo politicky mobilizujì pro zlepöenì svè situace. Z vïr Bylo naps no mnoho studiì popisujìcìch ök lu n stroj, kterè jsou k dispozici lidem formujìcìm politiku k docìlenì vyööì plodnosti, ale jen velmi m lo jich opravdu zhodnotilo efektivnost tèto politiky. V jimkami jsou n sledujìcì pr ce: Ekert (1986), Hohn (1987), Buttner ñ Lutz (1990), Sundstrom ñ Stafford (1992), Gauthier ñ Hatzius (1997), Chesnais (1998), Olah (1999) a Hoem a kol. (1999). Vöechny tyto studie vidì urëitè spïchy, kterè p inesly jednotlivè iniciativy v r zn ch zemìch a v r znè dobï. Asi by skuteënï nebylo p ÌhodnÈ pokouöet se hodnotit efekt jednotliv ch p Ìstup, protoûe efektivnost kaûdè politiky z leûì na jejìm zasazenì do öiröìch souvislostì. PodmÌnka ceteris paribuss, tj. stejn ch okolnostì, se z ejmï ned splnit ve vöech dob ch a vöech kultur ch. Efektivnost se d hodnotit tìm, zda se plodnost vyvìjì podle pl novanè k ivky. Jak je zmìnïno v öe, nakonec vöak nez leûì tolik na individu lnìch politick ch p Ìstupech jako spìöe na charakteru spoleënosti jako celku. Nap Ìklad soubor brilantnìch opat enì na podporu rovnosti pohlavì nebude efektivnì, pokud je vysok mìra nezamïstnanosti mlad ch lidì ve vïku, kdy plodì dïti. Opat enì v oblasti pr ce a rodiny mohou fungovat pouze tehdy, je-li pr ce. PodobnÏ stejn opat enì na podporu rovnosti pohlavì budou problematick, pokud budou p ÌmÈ n klady na dïti velmi vysokè nebo kdyû obecn charakter jejich zasazenì ve spoleënosti bude v Ëi dïtem nep telsk. St ty s velmi nìzkou plodnostì musì zkoumat jejì konkrètnì d vody. DalöÌm krokem je stanovenì öirokè 18

23 Peter F. McDonald: Moûnosti st tnì politiky k udrûenì plodnosti ök ly opat enì k jejìmu zv öenì. Z kladem pro tato opat enì m ûe b t öet enì provedenè u mlad ch lidì. Fin lnìm krokem je mobilizace politickè podpory pro nov opat enì. StejnÏ jako doporuëenì Rady pro populaënì problèmy japonskè vl dy (1997), p edpokl danè zmïny budou pravdïpodobnï jak komplexnì, tak radik lnì. (Text zv raznila redakce Demografie.) Literatura Beggs, J. ñ Chapman, B The forgone earnings from child-rearing. Centre for Economic Policy Research, Discussion Paper No. 190, Australian National University. Berget, G Family Policy in Norway. Speech of the Minister of Children and Family Affairs, The Hague, 26 June ( Buttner, T. ñ Lutz, W Estimating fertility responses to policy measures in the German Democratic Republic. Population and Development Review, 16(3), s. 539ñ555. Cabinet Office, United Kingdom Family-friendly employment policies, ( factsheet/1ffep.htm). Caldwell, J. ñ Caldwell, P. ñ McDonald, P Consequences of low fertility and policy responses. Paper presented at the International Symposium on Population and Development Policies in Low Fertility Countries, Korean Institute of Health and Social Affairs (KIHASA), Seoul, 7ñ12 May. Chapman, B. ñ Dunlop, Y. ñ Gray, M. ñ Liu, A. ñ Mitchell, D The forgone earnings from child rearing revisited. Centre for Economic Policy Research Discussion, Paper No. 407, Australian National University, 14ñ15 July. Chesnais, J.-C Fertility, family and social policy in contemporary Western Europe. Population and Development Review, 22(4), s. 729ñ739. Chesnais, J.-C Below-replacement fertility in the European Union (EUñ15): Facts and policies, 1960ñ1997. Review of Population and Social Policy, 7, s. 83ñ101. Coleman, D Reproduction and survival in an unknown world: what drives todayís industrial populations and to what future?, NIDI Hofstee Lecture Series, No. 5, The Hague: Netherlands Interdisciplinary Demographic Institute. Council on Population Problems of the Government of Japan On the basic viewpoint regarding the trend towards fewer children ñ A society of decreasing population: Responsibilities and choices for the future. Ministry of Health and Welfare, Japan, 27 October 1997, s. 12 (http: // Demeny, P Population and the invisible hand. Demography, 23(4), s. 473ñ487. Demeny, P Policy interventions. Paper presented to the Expert Group Meeting on Below Replacement Fertility, Population Division, Department of Economic and Social Affairs, United Nations Secretariat, New York, 4ñ6 November. Ekert, O Effets et limites des aides financières aux familles: une expèrience et un modèle. Population, 41(2), s. 327ñ348. Espenshade, T. ñ Bouvier, L. ñ Arthur, B Immigration and the stable population model. Demography, 19(1), s. 125ñ133. Esping-Andersen, G Welfare states without work: the impasse of labour shedding and familialism in Continental European social policy. In G. Esping-Andersen. Welfare States in Transition: National Adaptations in Global Economies. London: Sage Publications, s. 66ñ87. European Union Equal treatment for women and men: Parental leave and leave for family reasons, ( europa.eu.int/scadplus/leg/en/cha/c10911.htm). Folbre, N The future of the elephant bird. Population and Development Review, 23(3), s. 647ñ654. Folbre, N Public support for parents. Pre-publication mimeo, November. Frejka, T. ñ Calot, G The cohort fertility story: industrialized countries in the second half of the 20th and in the early 21st century. Paper presented to the Annual Meeting of the Population Association of America, Los Angeles, March 23ñ 25. Gauthier, A. ñ Hatzius, J Family benefits and fertility: An econometric analysis. Population Studies, 51(3), s. 295ñ306. Heitlinger, A Pronatalism and womenís equality policies. European Journal of Population, 7, s. 343ñ375. Hobcraft, J Fertility in England and Wales: a fifty-year perspective. Population Studies, 50(3), s. 485ñ524. Hoem, B Entry into motherhood in Sweden: the influence of economic factors on the rise and fall in fertility, 1986ñ1997. Demographic Research, 2(4), 28 s. Hoem, B. ñ Hoem, J Fertility trends in Sweden up to Stockholm: Stockholm University Demographic Unit. Hoem, J. ñ Prskawetz, A. ñ Neyer, G Third births in Austria: The effect of public policies, educational attainment, and labour force attachment. Stockholm Research Reports in Demography, 134, Stockholm University Demography Unit. Hohn, C Population policies in advanced societies: Pronatalist and migration strategies. European Journal of Population, 3, s. 459ñ481. Hugo, G Declining fertility and policy intervention in Europe: Some lessons for Australia. Paper presented at 19

24 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 the Workshop on Population, Gender and Reproductive Choise: The Motherhood Questions, University of South Australia, Adelaide. Ichimura, S. ñ Ogawa, N Policies to meet the challenge of an aging society with declining fertility: Japan and other East Asian countries. Paper presented at the 2000 Annual Meeting of the Population Association of America, Los Angeles, 23ñ25 March. Inglehart, R The Silent Revolution: Changing Values and Political Styles Among Western Publics, Princeton: Princeton University Press. Inland Revenue Authority of Singapore Tax Rebates/Tax Reliefs, (http: // Joshi, H The opportunity costs of childbearing: More than motherís business. Journal of Population Economics, 11, s. 161ñ183. Kiernan, K Parenthood and family life in the United Kingdom. Review of Population and Social Policy, 7, s. 63ñ81. Lesthaeghe, R. ñ Moors, G Living arrangements, socio-economic position and values among young adults: a pattern description of France, West Germany, Belgium, and the Netherlands In D. Coleman (ed.). Europeís Population in the 1990s. Oxford: Oxford University Press, s. 163ñ221. Lesthaeghe, R. ñ Moors, G Recent trends in fertility and household formation in the industrialized world. Review of Population and Society, 9, s. 121ñ170. Mathews, B The gender system and fertility: An exploration of the hidden links. Canadian Studies in Population, 26(1), s. 21ñ38. McDonald, P Demographic life transitions: an alternative theoretical paradigm. Health Transition Review, Supplement 6, s. 385ñ392. McDonald, P Contemporary fertility patterns in Australia: First data from the 1996 Census. People and Place, 6(1), s. 1ñ12. McDonald, P. 2000a. Gender equity, social institutions and the future of fertility. Journal of Population Research, 17(1), s. 1ñ16. McDonald, P. 2000b. Gender equity in theories of fertility. Population and Development Review, 26(3), s. 427ñ439. McDonald, P. 2000c. Low fertility in Australia: evidence, causes and policy responses. People and Place, 8(2), s. 6ñ20. McDonald, P. 2000d. The shape of an Australian population policy. Australian Economic Review, 33(3), s. 272ñ280. McDonald, P. ñ Kippen, R Labor supply in 16 developed countries 2000ñ2050. Population and Development Review, 27(1), s. 1ñ32. National Social Insurance Board, Sweden Social Insurance in Sweden 1999, Stockholm ( Olah, L Do public policies influence fertility?: Evidence from Sweden and Hungary from a gender prespective. Stockholm Research Reports in Demography, No. 130, Stockholm University Demography Unit. Pontifical Council for the Family On decrease of fertility in the world. Declaration of 27 February 1998, s. 3 (http: // Retherford, R. ñ Ogawa, N. ñ Sakamoto, S Values and fertility change in Japan. Population Studies, 50(1), s. 5ñ25. Sundstrom, M. ñ Stafford, F Female labour force participation, fertility and public policy in Sweden. European Journal of Population, 8, s. 199ñ215. United Nations, 1999a. Population in Europe and North America on the Eve of the Millenium: Dynamics and Policy Responses. New York and Geneva: United Nations. United Nations, 1999b. World Population Prospects. The 1998 Revision. Vol. II: Sex and Age. New York: United Nations. United Nations Global Population Policy: Database, Population Division, Department of Economic and Social Affairs. New York: United Nations Secretariat. Van de Kaa, D Postmodern fertility preferences: from changing value orientation to new behaviour. In R. Bulatao ñ J. Casterline (eds). Global Fertility Transition, A Supplement to Volume 27, Population and Development Review, s. 290ñ331. Van Peer, C Comparative analysis of differences in desired and realized fertility. Paper presented at the FFS Flagship Conference, Brussels, 29ñ31 May, ( DR. PETER F. MCDONALD je profesorem demografie AustralskÈ n rodnì univerzity (ANU) a od roku 1996 je vedoucìm oddïlenì pro demografii a sociologii V zkumnèho stavu soci lnìch vïd na tèto univerzitï. Katedra demografie ANU je jednìm z nejstaröìch a nejvïtöìch stav pro studium populace ve svïtï. Prof. McDonald je rovnïû editelem AustralskÈho st ediska pro populaënì v zkum; je Ëlenem Akademie soci lnìch vïd v Austr lii a zased v radï Mezin rodnì unie pro vïdeckè studium populace, kde p edsed v boru pro vïdeckou Ëinnost. VÏdeck z jem prof. McDonalda se soust eôuje na objasnïnì nìzkè rovnï porodnosti ve vyspïl ch zemìch. D sledky populaënì dynamiky pro st rnutì populace a pro podmìnky a rozsah pracovnìho trhu jsou dalöì oblasti jeho vïdeckèho z jmu, zejmèna se z etelem na tendence v Austr lii. Studium populaënìch ot zek v rozvojov ch zemìch, zejmèna IndonÈsie, Koreje a Õr nu, m rovnïû v znamnè mìsto v jeho programu. Z ned vn ch publikaci je t eba uvèst pr ci Transformation of Australiaís Population, 1970ñ2030, ke kterè dal podnït a jejìû je spoluautorem. 20

25 Peter F. McDonald: Moûnosti st tnì politiky k udrûenì plodnosti Summary This paper describes the range of policies that might by used to support fertility rates at a moderate level, that is, around an average of 1.7ñ1.9 births per woman. The paper argues that in selecting from the range of policy options, consideration must be given to the existing socialinstitutional framework in the particular country. In other words, there can be no single crossnational model for success. Each country must seek its own institutionally appropriate approach. Also, each country must deal with the realities of its own political economy. Strategies will not be accepted if they are not based upon a social consensus. In addition, as far as possible, policies to support fertility should be based upon a theory or theories as to why fertility has fallen to low levels in a particular setting. Given that fertilitysupport policies are likely to be expensive in one way or another, some understanding of the nature of low fertility will provide greater efficiency in policy implementation. The paper reviews several possible general theories relating to low fertility. Finally, it is argued that countries should have some notion about what it is that they are aiming to achieve. Inevitably, demographic sustainability (at least zero population growth) is an ultimate aim for all countries. The question is how far into the future is Ñultimateì? Or expressed differently, how moch of a decline in the size of the population or the labour force is the country willing to sustain before demographic sustainability is achieved? The example of Italy is used to illustrate this point. 21

26 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 PÿÕDAVKY NA DÃTI V»ESK REPUBLICE: PREFERENCE A REALITA 1) JIÿINA KOCOURKOV Child Allowances in the Czech Republic: Preferences and Reality The paper focuses on child allowances as the main cash benefit for families in the Czech Republic. Current provisions and opinions towards proposed changes in the scheme of child allowances are compared. The analysis draws partly on results of the survey ÑThe Acceptance of Population-Related Policiesì (PPA2) conducted in the Czech Republic in Demografie, 2004, 46: 22ñ32 P Ìdavky na dïti pat Ì ve vyspïl ch zemìch mezi d leûit opat enì, kter mi st t finanënï podporuje rodiny. Tato d vka slouûì jako kompenzace n klad rodin spojen ch s v ûivou a v chovou dïtì. Z celkovèho objemu d vek urëen ch rodin m s dïtmi tvo Ì p Ìdavky na dïti v»eskè republice zhruba 45 % (Kot nkov, 2002), proto se jedn o nejv znamnïjöì d vku. V»eskÈ republice obdobnï jako ve vïtöinï evropsk ch zemìch jsou v öe p Ìdavk na dïti a kritèria pro jejich vypl cenì p edmïtem Ëast ch politick ch diskusì a n vrhy pro jejich pravu souë stì volebnìch program politick ch stran. V»eskÈ republice se ot zky t kajìcì se p Ìdavk na dïti staly velmi aktu lnì p edevöìm v souvislosti se snahou p edstavitel»ssd o zavedenì jejich ploönèho vypl cenì, tj. vöem bez ohledu na p Ìjmovou situaci rodiny. V programovèm prohl öenì ËeskÈ vl dy z roku 2002, kterè vych zì z volebnìch tezì soci lnì demokracie, byla rodinn politika oznaëena za jednu z priorit 2). Velk d raz je kladen na zavedenì ploön ch p Ìdavk na dïti. Vl da se zav zala, ûe p ipravì koncepci rodinnè politiky, jejìû souë stì bude n vrh, aby p Ìdavek na dìtï n leûel vöem dïtem bez rozdìlu, ve stejnè v öi a diferencovan pouze podle vïku dìtïte 3). V souvislosti s tìm vyvst v ot zka, zda v bec existuje spoleëensk popt vka po tomto opat enì. ZatÌmco zavedenì ploön ch p Ìdavk na dïti vyûaduje nezanedbatelnè prost edky ze st tnìho rozpoëtu, v znam p Ìdavku na dìtï z hlediska celkov ch p Ìjm rodiny se p Ìliö p eceúuje. V plnè rodinï s obïma ekonomicky aktivnìmi rodiëi a s jednìm nebo dvïma dïtmi tvo Ì p Ìdavek na dìtï pouze 2ñ5 % ËistÈho p Ìjmu rodiny (Kot nkov, 2002). Do jakè mìry by Ëesk ve ejnost zavedenì ploön ch p Ìdavk podporovala lze zjistit ze öet enì populaënìho klimatu 4), kterè bylo souë stì mezin rodnìho projektu PPA2 a kterè 1) Zpracov no za podpory GrantovÈ agentury»r (projekt 403/01/1099 Ve ejnost, demografickè procesy a populaënì politika ñ»esk republika 2001) 2) ÑVl da povaûuje za krajnï nezbytnè p ispït k p ekon nì kritickèho stavu demografickèho v voje obyvatelstva, kter ohroûuje budoucnost naöì spoleënosti. Vl da pokl d za sv j nalèhav kol p ijmout opat enì, kter povedou k vytvo enì podmìnek pro lepöì fungov nì a stabilitu rodin a manûelstvì a kter podpo Ì rodiny s dïtmiì. (Soci lnì politika, 2002: 3). 3) SouË stì p Ìdavku na dìtï by mïl b t jednor zov ökolnì p ÌspÏvek zvyöujìcì se podle stupnï ökolnìho vzdïl nì. 4) Mezin rodnì öet enì nazvanè The Acceptance of Population-related Policies (PPA2) probïhlo v letech 2001ñ2003 ve vybran ch evropsk ch st tech. Koordin tory v zkumu v»r v roce 2001 byli Ladislav Rabuöic a Ji ina Kocourkov. Data byla po Ìzena prost ednictvìm agentury SC&C na z kladï stratifikovanèho n hodnèho v bïru 1094 respondent ve vïku 18 ñ 75 let. Jednalo se jiû o druhou vlnu v zkumu, kter navazovala na obdobnè öet enì PPA z prvnì poloviny 90. let. V sledky ze öet enì PPA byly publikov ny ve dvou monografiìch: Moors, H. ñ Palomba, R a Population, Family, and Welfare. A comparative survey of european attitudes. Volume I a II, Clarendon Press, Oxford. 22

27 Ji ina Kocourkov : P Ìdavky na dïti v»eskè republice: Preference a realita v»eskè republice probïhlo v roce Tento v zkum se vyznaëuje znaën m z bïrem, neboù umoûúuje analyzovat souvislosti mezi postoji obyvatelstva, reprodukënìm chov nìm a populaënì politikou 5). N zory a preference t kajìcì se systèm p Ìdavk na dïti byly zkoum ny na vzorku 769 respondent ve vïku 18ñ54 let a p i jejich hodnocenì byly vyuûity v sledky mezin rodnìho srovn nì dat z prvnì vlny öet enì PPA. Metoda bin rnì logistickè regrese (ÿeh - kov, 2000) byla pouûita ke zjiötïnì rozdìl v n zorech podle individu lnìch charakteristik: vïku, pohlavì, rodinnèho stavu, vzdïl nì, p Ìjmu, ekonomickè aktivity a poëtu dïtì. V voj p Ìdavk na dïti v»eskè republice od poë tku 90. let P ed rokem 1989 byly p Ìdavky na dïti v»eskoslovensku d leûit m n strojem pronatalitnì politiky vl dy. Jejich v öe byla odvisl od poëtu dïtì v rodinï s tìm, ûe nejvïtöì zv öenì d vky zaznamen valy rodiny po narozenì druhèho a t etìho dìtïte. V»eskoslovensku p Ìdavky na dvï dïti p edstavovaly asi 20 % pr mïrnè mïsìënì mzdy. Mezi socialistick mi zemïmi bylo v pop edì MaÔarsko, kde p Ìdavky na dvï dïti tvo ily aû 25 % pr mïrnè mzdy. Graf 1 Vývoj relativní výše přídavků na dvě děti k průměrné hrubé měsíční mzdě v letech (Child allowances for a two-child family relative to average per capita monthly income, ) Na poë tku 90. let v politickèm mìnïnì p ev ûil n zor, ûe ovlivúov nì populaënìho v voje s p dem komunistickè vl dy ztratilo svè opodstatnïnì a cìlem liber lnï-konzervativnì vl dy v»eskè republice bylo omezit st tnì paternalismus, snìûit z vislost rodin na soci lnìch d vk ch a finanënì podporu poskytovat pouze tïm, kte Ì ji skuteënï pot ebujì. Tento p Ìstup se v raznï promìtl do novè koncepce p Ìdavku na dìtï v z konï o st tnì soci lnì podpo e (SSP) z roku VedlejöÌm d sledkem zavedenì adresnosti ve vypl cenì p Ìdavk na dïti bylo zv öenì soci lnìch p Ìjm u rodin s nejniûöìmi p Ìjmy. V rodin ch s nìzk mi p Ìjmy doch zì ke kumulaci n roku na r znè typy d vek, p edevöìm doch zì k soubïhu vypl cenì p Ìdavk na dïti a soci lnìho p Ìplatku. K z sadnìm zmïn m doölo pouze v systèmu rodinn ch p Ìdavk, porodnè a rodiëovsk p ÌspÏvek jsou nad le vypl ceny vöem rodin m bez ohledu na p Ìjmovou situaci 6). 5) NÏkterÈ v sledky jiû byly v tomto Ëasopise publikov ny L. Rabuöicem (Demografie, 2003, Ë. 2, s. 88ñ98) a D. Hamplovou (Demografie, 2003, Ë. 3, s. 166ñ176). 6) RelativnÌ v öe porodnèho se do roku 1995 nezmïnila a st le p edstavovala 60 % pr mïrnè mzdy. RelativnÌ v öe rodiëovskèho p ÌspÏvku k pr mïrnè mzdï klesla z 27 % v roce 1990 na 23 % v roce

28 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 P Ìdavky na dïti ztratily sv j v znam pronatalitnìho opat enì v roce 1993, kdy p vodnì z vislost na poëtu dïtì v rodinï byla nahrazena z vislostì na vïku. Tato prava mïla charakter p erozdïlenì a nep edstavovala v znamnè zv öenì. SkuteËn v voj rodinn ch p Ìdavk m ûe p iblìûit aû porovn nì jejich v öe k pr mïrnè mïsìënì mzdï (graf 1). Tento podìl klesl do roku 1995 pod 10 %, tedy na mènï neû polovinu ve srovn nì s rokem ZavedenÌ Ëty vïkov ch p sem pro odliöenì v öe p Ìdavk bylo vyj d enìm skuteënosti, ûe n klady rodin spojenè s pèëì a v chovou dïtì se s vïkem dìtïte zvyöujì. RelativnÌ v öe p Ìdavk na dvï dïti staröì 15 let byla zmìnïnou pravou v roce 1993 doëasnï zv öena nad 15 % pr mïrnè mïsìënì mzdy. P estoûe se v prvnì polovinï 90. let n klady spojenè s pèëì o dïti v raznï zv öily v d sledku liberalizace cen a zruöenì st tnìch dotacì, re ln hodnota p Ìdavk na dïti se snìûila 7). ZatÌmco v MaÔarsku byly v roce 1990 p Ìdavky na dïti v znamnï zv öeny 8), aby kompenzovaly zruöenì st tnìch dotacì, v»eskè republice se k tomuto opat enì nep istoupilo 9). D leûitou roli sehr l poûadavek SvÏtovÈ banky snìûit re lnou hodnotu p Ìdavk na dïti, kter byla ve srovn nì s mezin rodnìm standardem p Ìliö vysok (Kepkov, 1997). P Ìdavky na dvï dïti v zemìch OECD tvo ily v pr mïru pouze 7,5 % pr mïrnè mzdy (Cornia, 1991). RodinnÈ p Ìdavky byly v dobï socialismu ch p ny jako urëit subvence ke mzdï a plnily funkci, kterou v trûnì ekonomice sehr v mzda. P edpokladem snìûenì podìlu p Ìdavk na p Ìjmech rodin byl vöak mïrn n r st mezd, kter by umoûnil uspokojenì pot eb rodin v co moûn nejvïtöì mì e z pracovnìch p Ìjm. N slednè zpomalenì mzdovèho v voje v porovn nì s r stem ûivotnìch n klad vöak vyvol v ot zku, do jakè mìry toto z mïrnè sniûov nì re lnè hodnoty p Ìdavk na dïti ovlivnilo populaënì klima v»eskè republice. NicmÈnÏ ani v MaÔarsku se tomuto poûadavku SvÏtovÈ banky nevyhnuli a v n sledujìcìch letech nebyla tato d vka valorizov na. TÌm doölo k mnohem v raznïjöìmu poklesu re lnè hodnoty p Ìdavk v MaÔarsku neû v»eskè republice. MaÔarötÌ demografovè (Tark niy, 2001) uv dïjì, ûe snìûenì re lnè hodnoty p Ìdavk na dïti bylo vnìm no maôarskou ve ejnostì negativnïji neû zavedenì testov nì p Ìdavk v roce P estoûe jiû pravou v roce 1993 byla v»eskè republice v öe p Ìdavk na dïti odvozena od ûivotnìho minima a tìm vytvo eny p edpoklady pro to, aby p Ìdavky na dïti byly v souvislosti s r stem ûivotnìch n klad valorizov ny, teprve od roku 1995 relativnì v öe p Ìdavk tèmï nekles. RelativnÌ v öe p Ìdavk na dvï dïti se pohybuje v rozmezì 7ñ11 % pr mïrnè mzdy (graf 1). Z konem z roku 1995 byl omezen okruh p Ìjemc p Ìdavk na dïti v d sledku zavedenì adresnosti v jejìm poskytov nì. N rok na d vku byl p izn n pouze rodin m s p Ìjmem nep esahujìcìm trojn - sobek ûivotnìho minima. V öe p Ìdavku na dìtï se stala odvislou od vïku i v öe p Ìjmu rodiny. Byla stanovena t i p Ìjmov p sma 10). V roce 1996, prvnìm roce platnosti z kona, pobìralo p Ìdavek na dìtï 87 % rodin (Kot nkov, 2002). Podle DlouhÈho (1996) asi 8 % z celkovèho poëtu dïtì, o nichû se p edpokl dalo, ûe majì n rok na p Ìdavek na dìtï, si nezaû dalo. V d sledku sporn ch opat enì 11) v letech 1997ñ1998 se doëasnï snìûil okruh rodin pobìrajìcì tuto d vku na 75 %. V souëasnè dobï m n rok na p Ìdavek na dìtï asi 90 % rodin. PolitickÈ ot zky t kajìcì se p Ìdavk na dïti v»eskè republice PrvnÌ öiröì politick diskuse, do kterè se zapojila i odborn ve ejnost, se objevila v letech 1994ñ 1995 v souvislosti se z mïrem vl dy zavèst adresnost v poskytov nì p Ìdavk na dïti. NegativnÌ 7) Tento v voj byl zaznamen n ve vïtöinï b val ch socialistick ch zemì. Re ln hodnota p Ìdavk na dïti byla nejlèpe zachov na v Polsku, kde v roce 1995 p edstavovala 97 % hodnoty z roku 1989 (Pascall a Manning, 2000). 8) V öe p Ìdavk na dïti pro dvoudïtnou rodinu dos hla v MaÔarsku v roce 1990 dokonce 40 % pr mïrnè mzdy (Tark nyi, 2001). 9) Kepkov (1997) uv dì, ûe d vodem byla mimo jinè nevyhovujìcì konstrukce p Ìdavk na dïti, ve kterè nebyly zohlednïny zvyöujìcì se n klady s vïkem dìtïte a ve kterè chybïla n vaznost na nïjakou makroekonomickou veliëinu. UrËitou kompenzaci p edstavovalo zavedenì st tnìho vyrovn vacìho p ÌspÏvku. 10) P Ìdavek na dìtï ve zv öenè v mï e (0,32 ém) pro p Ìjem rodiny do 1,1 ém, p Ìdavek na dìtï v z kladnì v mï e (0,28 ém) pro p Ìjem rodin do 1,8 ém a p Ìdavek na dìtï ve snìûenè v mï e (0,14 ém) pro p Ìjem rodiny do 3,0 ém). 11) HornÌ hranice pro p izn nì p Ìdavku na dìtï byla snìûena na 2,2 ém a byla stanovena 2 p Ìjmov p sma. 24

29 Ji ina Kocourkov : P Ìdavky na dïti v»eskè republice: Preference a realita reakce vyvolala p edevöìm snaha vl dy v raznï omezit okruh p Ìjemc (Kepkov, 1997) 12). HlavnÌmi odp rci tohoto opat enì byli p edstavitelè Odbor a»ssd, kte Ì argumentovali nìzkou porodnostì a stagnujìcìmi p Ìjmy rodin s dïtmi. Bylo poukazov no na rozpor s Listinou z kladnìch pr v a svobod, kter je souë stì stavy»r 13). VedenÌ»SSD se ne spïönï obr tilo k stavnìmu soudu s û dostì, aby byla zruöena Ë st z kona o st tnì soci lnì podpo e t kajìcì se p Ìdavku na dìtï. Ot zky t kajìcì se finanënì podpory rodin byly znovu nastoleny v souvislosti s volbami v roce 1998 a vstupem»ssd do vl dy. S konkrètnìm n vrhem na zavedenì ploön ch p Ìdavk p iöli vl dnì p edstavitelè»ssd jiû dvakr t (tab. 1). PrvnÌ n vrh byl p edloûen v roce 2001 tehdejöìm ministrem pr ce a soci lnìch vïcì V. äpidlou 14) a poëìtal se zachov nìm urëitè mìry adresnosti. Druh n vrh se objevil v roce 2002 bezprost ednï po n stupu souëasnèho ministra pr ce a soci lnìch vïcì Z. äkromacha do funkce a poëìtal s vypl cenìm stejn ch Ë stek vöem bez ohledu na p Ìjmovou situaci rodin. ZatÌmco prvnì n vrh byl projedn v n v parlamentu, druh n vrh dosud nebyl na programu vl dy. Tab. 1 Návrhy na zavedení plošných přídavků (Proposals for the introduction of universal child allowances) Výše přídavku platná od Návrh na změnu ČSSD 2001* Návrh na změnu ČSSD 2002** Věk dítěte Čistý příjem rodiny Čistý příjem rodiny Bez ohledu Do 1,1 ŽM 1,1 1,8 ŽM 1,8 3,0 ŽM Do 1,1 ŽM Nad 1,1 ŽM na příjem Do 6 let Od 6 do 10 let Od 10 do 15 let Od 15 do 26 let Pozn.: *Návrh byl připraven tehdejším ministrem práce a sociálních věcí V. Špidlou a počítal s platností od Parlamentu byl předložen v říjnu Poslanecká sněmovna návrh přijala, Senát zamítl. Odhadovaná nákladnost ročně cca 4,1 mld. Kč. **Návrh připravil současný ministr práce a sociálních věcí Z. Škromach a počítal se zavedením od roku 2004 nebo Odhadovaná nákladnost ročně cca 5,4 mld. Kč. Snahy o pravu souëasnèho systèmu p Ìdavk na dïti vych zejì mimo jinè z kritiky, ûe st tnì soci lnì podpora je v raznï zamï ena na rodiny s nìzk mi p Ìjmy. P Ìdavek na dìtï spolu s ostatnìmi d vkami SSP p ispìv k nivelizaci celkov ch p Ìjm nìzko p Ìjmov ch skupin dom cnostì v Ëi st ednï p Ìjmov m skupin m (Dlouh, 1997, Hol Úov, 1998, TuËekñKucha ov, 2000). DalöÌ ot zkou, kter bezprost ednï souvisì s moûnou pravou p Ìdavk na dïti, je zachov nì podpory rodin prost ednictvìm daúovèho systèmu. ZavedenÌ ploön ch p Ìdavk na dïti by pravdïpodobnï znamenalo zruöenì nezdanitelnè Ë stky, kter je dosud poskytov na na kaûdè vyûivovanè dìtï 15).»asto je poukazov no na skuteënost, ûe souëasnè p sobenì p Ìdavk na dïti jako d vky SSP a odëitatelnè poloûky na dìtï v dani z p Ìjmu fyzick ch osob je protich dnè (Kepkov, 1997, Dlouh, 1997). ZatÌmco p Ìdavky na dïti s p Ìjmem klesajì, daúovè levy se zvyöujì. JednÌm z n vrh na eöenì je p evedenì odëitatelnè poloûky p Ìmo do p Ìdavku na dìtï. Podle programovèho prohl öenì vl dy (Soci lnì politika, 2002) bude v p ipravovanè koncepci rodinnè politiky zvaûov na takè moûnost opce mezi p Ìdavky na dïti a daúov mi odpoëty na dïti. P Ìdavky na dïti v evropsk ch st tech Ve vïtöinï evropsk ch zemìch se zvaûuje, do jakè mìry zachovat poskytov nì p Ìdavk na dïti v takovèm rozsahu jako dosud (Dumon, 1997, Gauthier, 1996). P edevöìm v souvislosti s pot e- 12) Jak uv dì Kepkov (1997), vl da chtïla snìûit koeficient pro n rok na p Ìdavek na dìtï z 2,5 ém navrhovanèho MPSV na 1, 8 ém, coû by znamenalo, ûe n rok na p Ìdavek na dìtï by ztratila t etina rodin s dïtmi. 13) Podle Ël nku 32 Listiny z kladnìch pr v a svobod majì rodiëe, kte Ì peëujì o dìtï, n rok na pomoc st tu. 14) V. äpidla navrhoval rovnïû zaloûenì tzv. svï eneckèho fondu, ze kterèho by kaûdèmu narozenèmu dìtïti byl po dovröenì 18 let vyplacen p ÌspÏvek ve v öi 50 tisìc KË. 15) Od roku 2001 tvo Ì odëitateln poloûka na kaûdè dìtï v dom cnosti poplatnìka KË. 25

30 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 bou sniûov nì schodk ve st tnìch rozpoëtech lze tïûko oëek vat zvyöov nì tïchto d vek.»asto diskutovanou moûnostì je p evedenì p Ìdavk na d vku p ÌjmovÏ testovanou. Z hlediska mezin rodnìho srovn nì je nutnè mìt na z eteli, ûe p Ìdavky na dïti mohou mìt v r zn ch zemìch odliönou lohu (Dlouh, 1997). D leûitè je, jak v znam majì p Ìdavky na dïti v celèm kontextu soci lnìch d vek a zda jsou doplnïny jinou formou podpory rodin, nap. daúov mi levami. ZatÌmco rodinnè p Ìdavky v nïjakè formï existujì ve vïtöinï evropsk ch zemìch, podpora rodin prost ednictvìm daúovèho zv hodnïnì nenì vyuûìv na nap. v D nsku, Nizozemsku, Rakousku Ëi ävèdsku. V jin ch zemìch, nap. v NÏmecku, existuje opce odëitatelnè poloûky od daúovèho z kladu, coû znamen, ûe rodiny se rozhodujì mezi p Ìdavky na dïti a slevou na dani z p Ìjmu 16). V z sadï lze shrnout, ûe univerz lnì charakter majì p Ìdavky na dïti v tïch zemìch, kde jsou koncipov ny jako d vka soci lnìho pojiötïnì. Pokud jsou d vky vypl ceny p Ìmo ze st tnìho rozpoëtu, jako v p ÌpadÏ»eskÈ republiky, je jejich vypl cenì testov no v öì p Ìjmu. Tab. 2 Rozdělení evropských států podle způsobu určování přídavků na děti (European countries by criteria for child allowances (family income, number of children, and age of child) Stát Kritéria pro určení přídavků na děti příjem rodiny počet dětí věk dítěte Belgie * * Bulharsko * Česká republika * * Dánsko * Estonsko * Finsko * Francie * * Itálie * * Litva Lotyšsko * Lucembursko * * Maďarsko * Německo * Nizozemsko * * Norsko * * Polsko * * Portugalsko * * * Rakousko * * Rumunsko Řecko * Slovensko * * Slovinsko * * Španělsko * Švédsko * Švýcarsko Velká Británie * Pramen: Stropnik (2001) EvropskÈ st ty, ve kter ch jsou p Ìdavky na dïti z vislè na p Ìjmu, z st vajì zatìm v menöinï (tab. 2). Ze z padoevropsk ch st t jde o It lii, Portugalsko a äpanïlsko a z b val ch socia- 16) Reformou z roku 1996 (Vostatek, 1997) byly p Ìdavky na dïti transformov ny na plnï univerz lnì d vku diferencovanou pouze podle poëtu dïtì. Vöechny rodiny dost vajì p Ìdavky na dïti a po pod nì daúovèho p izn nì dostanou rodiny, pro nïû je v hodnïjöì opce odëitatelnè poloûky, od finanënìho adu doplatek. 26

31 Ji ina Kocourkov : P Ìdavky na dïti v»eskè republice: Preference a realita listick ch st t o Polsko, Slovensko a Slovinsko. Naopak nejvìce st t m zaveden systèm p Ìdavk diferencovan podle poëtu dïtì. Zav dïnì systèmu, ve kterèm jsou vyööì p Ìdavky poskytov ny na dïti vyööìch po adì, je d v no do souvislosti se snahou o zv öenì nìzkè rovnï plodnosti (Stropnik, 2001). Z b val ch socialistick ch st t m tento systèm takè Bulharsko, Estonsko, MaÔarsko, Lotyösko, Polsko a Slovinsko. V porovn nì s ostatnìmi evropsk mi st ty je systèm p Ìdavk na dïti v»r, diferencovan podle p Ìjmu rodiny a vïku dìtïte, spìöe ojedinïl. Podobn systèm m pouze It lie a Slovensko. HodnocenÌ n zor ËeskÈ ve ejnosti na p Ìdavky na dïti Nespokojenost s v öì p Ìdavk je v»eskè republice znaën. TÈmÏ 90 % respondent, kte Ì v dobï öet enì pobìrali p Ìdavky na dïti, povaûovalo jejich roveú za p Ìliö nìzkou. PodstatnÈ zv öenì p Ìdavk bylo opat enì, kterè oznaëili respondenti jako nejvìce û doucì v porovn nì s jin mi opat- enìmi populaënì politiky. Jak uk zaly v sledky p edchozìho mezin rodnìho öet enì PPA (Gauthier, 1998), mìra nespokojenosti s v öì p Ìdavk je do znaënè mìry odrazem toho, jak velkou odpovïdnost za situaci rodin s dïtmi ve ejnost p isuzuje st tu. Pokud jsou lidè p esvïdëeni o tom, ûe st t by mïl vytvo it podmìnky pro to, aby lidè mohli mìt tolik dïtì, kolik si p ejì, pak takè oëek vajì vïtöì Tab. 3 Spokojenost s výší rodinných přídavků podle jednotlivých charakteristik hodnocená na základě koeficientů modelu binární logistické regrese (Evaluation of satisfaction with child allowances by socio-demographic characteristic using odds ratios of binary logistic regression) Charakteristika věk pohlaví vzdělání měsíční příjem domácnosti v Kč ekonomická aktivita počet dětí věk nejmladšího dítěte Kategorie , , ,49* ,48* ,00 muž 0,37** žena 1,00 nižší 1,00 střední 1,42* vyšší 0,66 do , ,53* ,65* nad ,25** pracuje 3,15** nepracuje 1,00 1 1,00 2 1,41* 3 a více 1,65** 0 5 1, , ,62** 15 a více 0,54** Regresní koeficient vyjádřený jako poměr šancí (odds ratio) Pramen: Datový soubor PPA2 2001, ČR Poznámka: Binární závisle proměnná byla vytvořena z otázky: Co si myslíte o výši přídavků na děti, na které máte nárok (hodnota 0 = příliš nízké, hodnota 1 = odpovídající nebo příliš vysoké). Regresní koeficienty β k jsou vyjádřeny ve tvaru exp(β k ), pro referenční kategorii je exp(β k ) = 1. ***statisticky významné na hladině 0,1 ***statisticky významné na hladině 0,05 ***statisticky významné na hladině 0,01 27

32 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 finanënì podporu ze strany st tu 17).»esk ve ejnost je p esvïdëena o odpovïdnosti st tu za situaci rodin. ExistujÌ vöak urëitè odliönosti v n zorech mezi respondenty, kte Ì majì dïti a kte Ì dïti nemajì. ZatÌmco vìc jak polovina rodië odpovïdïla, ûe vl da v poslednìch letech vïnovala rodin m s mal mi dïtmi menöì pozornost neû d Ìve, z bezdïtn ch tak sm ölelo necel ch 30 %. Uk zalo se, ûe vïk ani vzdïl nì nejsou statisticky v znamn mi determinanty spokojenosti s rovnì p Ìdavk na dïti. D leûitïjöì rozdìly byly z hlediska p Ìjmu a poëtu dïtì v dom cnosti. OdpovÏdi respondent do znaënè mìry potvrzujì opr vnïnost v öe zmìnïnè kritiky, ûe st tnì podpora je p Ìliö zamï en na rodiny s nìzk mi p Ìjmy. LidÈ s vyööìm mïsìënìm p Ìjmem dom cnosti vyj d ili niûöì spokojenost s p Ìdavky na dïti neû lidè s niûöìm p Ìjmem dom cnosti. NÌzko p ÌjmovÈ rodiny majì n rok na dalöì soci lnì d vky, proto pro nï v öe p Ìdavku nenì tak d leûit. Rodiny se t emi a vìce dïtmi se zdajì b t spokojenïjöì s v öì d vky v porovn nì s jednodïtn mi rodinami. S poëtem dïtì se zvyöuje ûivotnì minimum dom cnosti a tìm pravdïpodobnost, ûe rodina spadne do p ÌjmovÈho p sma pro n rok na vyööì Ë stku. RovnÏû se zvyöuje pravdïpodobnost zìsk nì dalöìch soci lnìch d vek. T etì v znamn determinant spokojenosti souvisì s diferenciacì p Ìdavk podle vïku. Vzhledem k tomu, ûe niûöì spokojenost vyj d ili respondenti s dïtmi ve vïku 15 a vìce let, lze usoudit, ûe vyööì Ë stky urëenè pro staröì vïkovè kategorie dïtì nedostateënï odr ûì nar stajìcì v daje na jejich pot eby. Jak systèm p Ìdavk na dïti preferuje Ëesk ve ejnost P Ìdavky mohou b t diferencov ny podle rodinnèho p Ìjmu, vïku dìtïte Ëi poëtu dïtì. Respondenti byli poû d ni, aby oznaëili, kter ze systèm p Ìdavk na dïti by preferovali.»esk ve ejnost se nejvìce shoduje v n zoru, ûe p Ìdavky na dïti by nemïly b t diferencov ny podle poëtu dïtì. ZavedenÌ ploön ch p Ìdavk by u n s podpo ila pouze t etina dotazovan ch osob. DvÏ t etiny respondent souhlasì s tìm, ûe p Ìjmov situace rodiny by se mïla vzìt Tab. 4 Preferované systémy rodinných přídavků v České republice (Preferred systems of child allowances in the Czech Republic) Systém rodinných přídavků (% kladných odpovědí ve věkové skupině let) Diferenciace podle rodinného příjmu Čím nižší příjem, tím vyšší přídavky 45,4 Přídavky pouze rodinám s nízkým příjmem 20,8 Všem rodinám bez ohledu na výši příjmu 33,8 Diferenciace podle věku dětí Čím starší dítě, tím vyšší přídavky 50,9 Čím mladší dítě, tím vyšší přídavky 5,2 Přídavky nezávislé na věku dítěte 43,9 Diferenciace podle počtu dětí Přídavky pouze na první dvě děti 6,4 Přídavky pouze na třetí a další dítě 2,1 Stejné přídavky na všechny děti 79,4 Na každé další dítě vyšší přídavek 12,1 Pramen: Datový soubor PPA2 2001, ČR. v vahu p i urëov nì v öe p Ìdavk, ale pouze 21% dot zan ch by podpo ilo vypl cenì p Ìdavk jen rodin m s nìzk mi p Ìjmy. Znovu se tìm potvrzuje, ûe st ednï p ÌjmovÈ kategorie by nemïly b t st tem opomìjeny. Preference pro diferenciaci p Ìdavk podle vïku je mènï z ejm, neboù tèmï 44 % respondent by chtïlo p Ìdavky nez vislè na vïku dìtïte. 17) Nap Ìklad v Nizozemsku, kde roveú p Ìdavk byla ve srovn nì s ostatnìmi zemïmi niûöì, byl zjiötïn nejvïtöì podìl respondent, kte Ì oznaëili v öi p Ìdavk za odpovìdajìcì. TÈmÏ 90 % dot zan ch bylo p esvïdëeno, ûe vl da nem û dnou nebo malou odpovïdnost za to, aby lidè mïli tolik dïtì, kolik chtïjì. 28

33 Ji ina Kocourkov : P Ìdavky na dïti v»eskè republice: Preference a realita ZÌskanÈ v sledky odpovìdajì z vïr m mezin rodnìho srovn nì dat z p edchozìho öet enì PPA. Ukazuje se, ûe preference t kajìcì se diferenciace p Ìdavk na dïti podle p Ìjmu rodiny a vïku dìtïte jsou v p ÌmÈ souvislosti s tìm, jak systèm je v danèm st tï pouûìv n. NejvÏtöÌ podpora p ÌjmovÏ testovan ch p Ìdavk byla zjiötïna ve äpanïlsku a v It lii, kde tento systèm byl jiû zaveden 18). Gauthier (1998) se domnìv, ûe v obou st tech se poda ilo ve ejnost p esvïdëit o pot ebnosti tohoto kroku. ObdobnÈ v sledky byly zjiötïny i v p ÌpadÏ preferencì z hlediska vïku dìtïte. LidÈ pravdïpodobnï up ednostúujì takov systèm, kter majì ovï en. Tab. 5 Hodnocení preferencí týkající se systémů rodinných přídavků na základě koeficientů modelu binární logistické regrese (Evaluation of preferences regarding systems of child allowances on the bases of odds ratios of binary logistic regression) Preferovaný systém podle příjmu věku počtu dětí Věk Pohlaví Rodinný stav Vzdělání Měsíční příjem domácnosti Ekonomická aktivita Počet dětí Zda dostává přídavky ,66** 0,61* 1,42* ,53* 0,66 1,39* ,87 0,48* 1, ,98 1,07 0, ,00 1,00 1,00 muž 1,12 0,62* 1,13 žena 1,00 1,00 1,00 svobodný/á 1,00 1,00 1,00 ženatý/vdaná 0,98 0,90 0,59* rozvedený/á, vdovec/vdova 1,32* 0,61* 0,47* nižší 1,00 1,00 1,00 střední 0,89 1,28 1,01 vyšší 0,57* 1,83** 1,64** do ,00 1,00 1, ,81* 1,61* 0, ,92* 1,56* 1,23 nad ,40** 1,88** 1,16 pracuje 1,39* 1,86 1,14 nepracuje 1,00 1,00 1,00 žádné 1,00 1,00 1,00 jedno 1,24 1,21 1,71* dvě 0,75* 0,61** 1,56** tři a více 0,71* 0,82* 1,01 ano 1,65* 0,96 0,91 ne 1,00 1,00 1,00 Pramen: Datový soubor PPA2 2001, ČR Poznámka: Vytvoření binárních závisle proměnných použitých v binární logistické regresi je uvedeno v příloze 2. Regresní koeficienty β k jsou vyjádřeny ve tvaru exp(β k ), pro referenční kategorii je exp(β k ) = 1. ***statisticky významné na hladině 0,1 ***statisticky významné na hladině 0,05 ***statisticky významné na hladině 0,01»esk ve ejnost ve shodï s existujìcìm stavem preferuje p ÌjmovÏ i vïkovï diferencovanè p Ìdavky na dïti. Z tohoto pohledu se jevì souëasn systèm jako funkënì, a nebylo by û doucì jej mïnit. P ÌjmovÏ testovanè p Ìdavky na dïti podporujì vìce mladì lidè a lidè s vyööìmi p Ìjmy. VÏkovÏ diferencovanè p Ìdavky na dïti preferujì vìce lidè s vyööìm vzdïl nìm, vyööìmi p Ìjmy a vìce dïtmi. 18) P ÌjmovÏ diferencovanè p Ìdavky na dïti byly zavedeny v It lii v roce 1988 a ve äpanïlsku v roce

34 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 Gauthier (1998) zjistila, ûe na rozdìl od preferencì t kajìcìch se systèmu p Ìdavk na dïti z hlediska p Ìjmu Ëi vïku dìtïte, odliönosti v preferencìch podle poëtu dïtì souvisì s tìm, jak ve ejnost v danèm st tï hodnotì d sledky poklesu plodnosti. Mezin rodnì anal zy uk zaly, ûe ËÌm vïtöì podìl tïch, co povaûujì klesajìcì podìl mlad ch lidì za velmi öpatn trend, tìm vïtöì lze oëek vat pochopenì pro opat enì, kter podporujì rozenì dïtì vyööìch po adì, tj. nap. na kaûdè dalöì dìtï vyööì p Ìdavek 19). Tuto hypotèzu v sledky öet enì PPA2 v»eskè republice nepotvrdily. Nebyla zjiötïna statisticky v znamn korelace mezi hodnocenìm poklesu poëtu mlad ch lidì v ËeskÈ populaci a preferencemi diferenciace p Ìdavk podle poëtu dïtì. TÈmÏ t i Ëtvrtiny respondent hodnotì demografickè st rnutì negativnï. NicmÈnÏ, Ëesk ve ejnost nenì naklonïna myölence, aby st t podporoval porodnost tìm, ûe by finanënï zv hodúoval rodiny s vìce dïtmi. Lze se domnìvat, ûe urëitou roli v tomto postoji sehr ly zkuöenosti s pronatalitnì politikou st tu p ed rokem 1989 a obavy, ûe by takovè opat enì bylo zneuûìv no soci lnï slaböìmi skupinami lidì. Z hlediska individu lnìch charakteristik by zavedenì diferenciace podle poëtu dïtì v»eskè republice podpo ili lidè spìöe s vyööìm vzdïl nìm a lidè se dvïma dïtmi. Z vïr V ËeskÈ ve ejnosti v raznï p evl d nespokojenost s v öì p Ìdavk. Jejich zv öenì se jevì jako nejvìce û doucì v porovn nì s jin mi opat enìmi populaënì politiky. Vzhledem k tomu, ûe vïtöì nespokojenost vyj d ili respondenti se st ednìmi a vyööìmi p Ìjmy, potvrzuje se tìm kritika, ûe st tnì podpora je vìce zamï en na rodiny s nìzk mi p Ìjmy. VÏkov diferenciace p Ìdavk na dïti se uk zala b t nedostateën, neboù vyööì nespokojenost vyj d ili takè respondenti se staröìmi dïtmi.»esk ve ejnost by uvìtala zv öenì p Ìdavk, ale ne takovè, kterè by zv hodúovalo rodiny s vïtöìm poëtem dïtì. Ve shodï s existujìcìm stavem jsou preferov ny p Ìdavky na dïti p ÌjmovÏ i vïkovï diferencovanè. Na z kladï v sledk öet enì se jevì souëasn systèm jako funkënì, kter by nebylo û doucì mïnit. ZavedenÌ ploön ch p Ìdavk by podpo ila pouze t etina dotazovan ch osob, tzn., ûe vypl cet vöem dïtem stejnou Ë stku, neodpovìd p edstav m populace. Zd se, ûe ve ejnost nepochopila, ûe z mïrem takovèho opat enì by mïlo b t zv öenì podpory rodin se st ednìmi p Ìjmy. Je nutnè p ipomenout, ûe zavedenì ploön ch p Ìdavk by pravdïpodobnï znamenalo zruöenì daúovè levy, kter je v souëasnè dobï poskytov na na kaûdè dìtï. Za takovè situace, kdy zmïny v systèmu p Ìdavk na dïti by byly pouze ËelovÈ, se nelze domnìvat, ûe by zavedenì ploön ch p Ìdavk p ispïlo ke zlepöenì populaënìho klimatu v»eskè republice. Znev hodnïnì st ednìch vrstev je t eba eöit zmïnami v celèm systèmu podpory rodin s dïtmi. Literatura Cornia, G. A Economic reforms and child welfare: in pursuit of adequate safety nets for children. In Children and the Transition to the Market Economy. Ed. by Cornia, G.A. ñ Sipos, s. 92ñ119. Dlouh, J Co uk zala anal za adresnosti systèmu soci lnìch d vek. Soci lnì politika, Ë. 11, s. 8ñ11. Dlouh, J Vz jemnè vazby systèmu danì a d vek v»eskè republice. Seöity pro soci lnì politiku. Praha: Socioklub, 255 s. Dumon, W The uncertainties of policy with regard to the family. In The European family. The family question in the European Community. Ed. by Jacques Commaille a Francois de Singly. London: Kluwer academic Publishers, s. 61ñ78. Gauthier, A. H The state and the family. A comparative analysis of family policies in industrialized countries. Oxford: Clarendon Press, 232 s. Gauthier, A. H Support for child allowances and parental leave. In Population, Family, and Welfare: A comparative survey of European attitudes. Vol. II. Clarendon press, Oxford. 19) V Rakousku byla zjiötïna nejvïtöì podpora pro diferenciaci p Ìdavk na dïti podle poëtu dïtì, p estoûe jsou v tomto st tï vypl ceny stejnè p Ìdavky na vöechny dïti. V Rakousku 94 % respondent oznaëilo klesajìcì podìl mlad ch lidì za öpatn trend. 30

35 Ji ina Kocourkov : P Ìdavky na dïti v»eskè republice: Preference a realita Hol Úov, E V voj penïûnìch p Ìjm dom cnostì v roce Soci lnì politika, Ë. 7ñ8, s. 11ñ13. Kepkov, M. ed St tnì soci lnì podpora. Seöity pro soci lnì politiku. Praha: Socioklub, 240 s. Kot nkov, M Podpora rodin s dïtmi v 90. letech a jejì moûn v voj. Soci lnì politika, Ë. 5, s. 8ñ11. Pascall, G. ñ Manning, N Gender and social policy: comparing welfare states in Central and Eastern Europe and the former Soviet Union. Journal of European Social Policy, roë. 10, Ë. 3, s. 240ñ266. ÿeh kov, B Nebojte se logistickè regrese. Sociologick Ëasopis, roë. 36, Ë. 4. Stropnik, N Preferences in Slovenia versus reality in Europe: The case of parental leave and child benefit. European population conference. Helsinki, 7.ñ9. Ëervna Tarkanyi, A Family benefits in Hungary. MZES projekt University of Mannheim. TuËek, M. ñ Kucha ov, V PromÏny rodiny v obdobì transformace od totality k obëanskè spoleënosti jako v zva pro rodinnou politiku. In Rodina ñ zdroj lidskèho kapit lu Evropy v 21. stoletì. SbornÌk z Ëesko-nÏmeckorakouskÈ konference. Brno: N rodnì centrum pro rodinu, s. 14ñ28. Vostatek, J RodinnÈ d vky. Ekonom, Ë. 21, s. 65. Z programovèho prohl öenì vl dy. Soci lnì politika, 2002, Ë. 9, s. 2ñ3. JIÿINA KOCOURKOV pracuje jako odborn asistent na kated e demografie a geodemografie P F UK v Praze. ZamÏ uje se na öet enì populaënìho klimatu a populaënì politiku. Z Ëastnila se mezin rodnìch projekt PPA a PPA2 (Population Policy Acceptance) jako koordin torka v zkumu pro»eskou republiku. K jejìm poslednìm Ël nk m pat Ì: Leave arrangements and childcare services in Central Europe: policies and practices before and after transition. Community, Work & Family, 2002, 5 (3) a The potential impact of fertilityñrelated policies on future fertility developments in the Czech Republic: analysis based on surveys conducted in the 1990s. AUC Geographica, 2001, 36 (1). P Ìloha 1 Výše přídavků na děti od do (Child allowances since to ) Počet dětí Platnost od Platnost od dítě 200 Dítě do 6 let děti 650 Dítě od 6 do 10 let děti 1210 Dítě od 10 do 15 let děti 1720 Dítě od 15 do 26 let 490 Každé další dítě 350 Výše přídavku na dítě od do (Child allowances since to ) Výše přídavku na dítě při rozhodném příjmu v násobcích ŽM Věk dítěte do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 ŽM do 6 let od 6 do10 let od 10 do 15 let od 15 do 26 let Výše přídavku na dítě od do (Child allowances since to ) Výše přídavku na dítě při rozhodném příjmu v násobcích ŽM Věk dítěte do 1,8 ŽM od 1,8 do 2,2 ŽM do 6 let od 6 do 10 let od 10 do 15 let od 15 do 26 let

36 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 Výše přídavku na dítě od (Child allowances since ) Výše přídavku na dítě při rozhodném příjmu v násobcích ŽM Věk dítěte do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 ŽM do 6 let od 6 do10 let od 10 do 15 let od 15 do 26 let P Ìloha 2 Bin rnì z visle promïnnè pouûitè v tabulce 5 (Binary dependent variables used in table 5) KterÈmu systèmu p Ìdavk na dïti podle rodinn ch p Ìjm d v te p ednost? Hodnota Ñ1ì = pouze rodin m s nìzk m p Ìjmem, ËÌm niûöì p Ìjem, tìm vyööì p Ìdavky Hodnota Ñ0ì = stejnè p Ìdavky vöem rodin m bez ohledu na v öi p Ìjm KterÈmu systèmu p Ìdavk na dïti podle vïku dïtì d v te p ednost? Hodnota Ñ1ì = ËÌm staröì dìtï, tìm vyööì p Ìdavky ËÌm mladöì dìtï, tìm vyööì p Ìdavky Hodnota Ñ0ì = p Ìdavky nez vislè na vïku dìtïte KterÈmu systèmu p Ìdavk na dïti podle poëtu dïtì d v te p ednost? Hodnota Ñ1ì = p Ìdavky pouze na prvnì dvï dïti pouze na t etì a dalöì dìtï na kaûdè dalöì dìtï vyööì p Ìdavek Hodnota Ñ0ì = stejnè p Ìdavky na vöechny dïti Summary Child allowances represent one of the key components of the Czech governmentís family policy. Until 1993 child allowances were differentiated by birth order, after 1993 they have become differentiated according to the childës age. Since 1995 child allowances have been subject to means-testing. Despite that around 90 per cent of families are entitled to this cash benefit. The age- and income-related system of child allowances currently available in the Czech Republic is rather exceptional in the European context as only Italy and Slovakia have similar systems. Before 1990 child allowances for a two-child family corresponded to about 20 per cent of the average per capita monthly income. Large decreases in the real value of child allowances occurred in the early 1990s. Since 1995 the value for a two-child family has oscillated between 7 and 11 per cent of the average per capita monthly income. In response to the extremely fast and deep decline in overall fertility, the social-democratic government which came to power in 1998 has repeatedly proposed the introduction of universal allowances payable to all children, irrespective of the family income. The latest proposal assumes that these allowances would be paid as a flat rate differentiated only by the childís age. Does the Czech population support the idea of such allowances? Opinions regarding child allowances were analysed using data from the 2001 survey ÑThe Acceptance of Population-related Policiesì (PPA2). Binary logistic regression was used to assess differences in opinions by sex, age, marital status, education, parity, employment status, and income. The results show that a large part of the Czech public is unhappy about the level of child allowances and disagrees with the view that only low income families should benefit from this assistance. Respondents would welcome higher allowances but not preferential allowances for families with more children. Most people support allowances differentiated by age and income, which corresponds to the existing practice. Only one third of respondents said they preferred universal allowances. Overall, the results indicate that the current system of child allowances is functional and need not be changed. 32

37 V VOJ PÿIROZEN HO A MIGRA»NÕHO PÿÕRŸSTKU V OBCÕCH MORAVSKOSLEZSK HO KRAJE V LETECH 1992 Aé ) IVAN äotkovsk ñ LUBOR TVRD The Development of the Natural and Migration Increase in MoravianñSilesian Municipalities between 1992 and 2001 The significant changes in spatial behaviour of the population have happened during last decade especially in the evaluation of reproduction and migration behaviour. The spatial deconcentration accompanied above all by deurbanisation and suburbanisation processes changes considerably the pattern of settlement. Based on the ten years analysis in 1992ñ2001 the paper deals with new trends in changes of natural and mechanical movement of population within MoraviañSilesia region. The result is the classification municipality according to the above-mentioned processes. Demografie, 2004, 46: 33ñ46 Z kladnì prostorovè charakteristiky kraje ProstorovÈ chov nì obyvatel MoravskoslezskÈho kraje (MSK) m dvï z kladnì roviny, kterè jsou podrobeny n sledujìcì anal ze. Jednou z nich je posouzenì sìdelnì hierarchie, kde prim rnì prostorovou jednotkou jsou jednotlivè obce. Druhou rovinou je hodnocenì v voje vit lnìch znak a migraënìho chov nì trvale bydlìcìho obyvatelstva v tïchto obcìch. AËkoli Moravskoslezsk kraj jako samospr vn celek s p iznanou pr vnì subjektivitou ofici lnï zaëal fungovat od 1. ledna roku 2000, bylo provedeno zemnì sjednocenì z pohledu souëasnè rozlohy kraje (necel ch 5555 km 2 ) aû k roku Tab. 1 Vývoj počtu obcí Moravskoslezského kraje v letech 1992 až 2001 podle velikostní struktury (Number of municipalities of North Moravia and Silesia Region, , by size structure) Velikostní skup. obcí podle počtu obyvatel Pramen: ČSU Běžná evidence přirozené měny a migrace. Pozn.: Zařazení obcí do velikostní kategorie podle počtu obyvatel k uvedeného roku. Rok do a více Celkem ) P ÌspÏvek byl zpracov n v r mci v zkumnèho z mïru MSM s n zvem Anal za a modelov nì adaptaënìch proces pr myslov ch region v kontextu integrace do EU a vytv enì euroregion, konkrètnï v dìlëìm kole 1/1 EkonomickÈ, ekologickè a soci lnì aspekty transformaënìch proces pr myslov ch region v integrujìcì EvropÏ. 33

38 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 BÏhem sledovan ch deseti let doölo ke zmïn m poëtu obcì uvnit kraje. RozhodujÌcÌm trendem bylo osamostatúov nì nïkter ch d ÌvÏjöÌch Ë stì obcì a jen v jimeënï doölo k procesu opaënèmu, to znamen ke sluëov nì obcì. V roce 1992 bylo celkem 284 obcì a v roce 2001 jiû 302 (tab. 1). Vzhledem k tomu, ûe nejëastïjöìm p Ìpadem bylo osamostatúov nì obcì v nejmenöì velikostnì kategorii (do 199 obyvatel), nebylo pot ebnè tyto skuteënosti z pohledu zemnìch pohyb zapracov vat. ZmÏny celkovèho populaënìho chov nì obyvatelstva MoravskoslezskÈho kraje ve sledovanèm obdobì jsou vyj d enè prost ednictvìm v voje z kladnìch mïr p irozenèho p Ìr stku a migrace. Na poë tku sledovanèho obdobì byl poëet obyvatel (st ednì stav obyvatelstva) a na jeho konci U kaûdèho okresu je odliön sìdelnì hierarchie. NicmÈnÏ se uk zalo, ûe okresy Fr dek- -MÌstek, Nov JiËÌn, Opava a Karvin majì podobnou sìdelnì strukturu. Specifick m p Ìpadem z st v mïstsk okres Ostrava. Pouze u okresu Brunt l se z etelnï projevila odliönost sìdelnì hierarchie, kter je d na zejmèna v raznï rozs hlejöìm zastoupenìm obcì s velikostì do 499 obyvatel (Ëetnost zastoupenì p es 53 % v roce 2001). OstatnÌ zemì vykazuje Ëetnost zastoupenì obcì v tïchto nejmenöìch velikostnìch kategoriìch pouh ch 16 % s tìm, ûe nejëetnïjöì jsou kategorie od 500 do 5000 obyvatel (celkovï tèmï 72 %). Data, ukazatelè a metoda klasifikace obcì Datov z kladna umoûúuje studovat procesy natality, mortality a migrace 2) na rovni obcì v dlouhèm ËasovÈm obdobì. V tèto studii jsou pouûita data z bïûnè evidence p irozenè mïny a stïhov nì, kter na zemì naöeho st tu zjiöùuje»esk statistick ad. Z tïchto dat jsou zkonstruov ny ukazatelè mï ÌcÌ v öe uvedenè procesy, kter mi jsou hrubè mìry p irozenèho p Ìr stku (hmpp), migraënìho salda (hmms) a celkovèho p Ìr stku populace (hmcpp) (äotkovsk -Tvrd, 2002). Klasifikace obcì je zaloûena na konceptu homogenity, tzn., ûe se hledajì obce s vysok m stupnïm vz jemnè uniformity charakteru demografickèho v voje. OpomÌjÌme zde jejich prostorovè vazby vëetnï hierarchickèho uspo d nì center. Metody klasifikace p edpokl dajì nediferencovan abstraktnì prostor popsan vybran mi ukazateli hmpp a hmms, ve kterèm jsou obce umìstïny. KlasifikaËnÌ systèm, kter byl navrûen jako vìcerozmïrn a dynamick ñ je vytvo en najednou pro oba vybranè ukazatele a zohledúuje jejich v voj v Ëase. Jelikoû obï mìry jsou ve stejn ch jednotk ch, nebylo nutnè prov dït jejich standardizaci. V takto navrûenèm klasifikaënìm systèmu je zohlednïn vliv v öe uveden ch ukazatel na hrubou mìru celkovèho p Ìr stku. Pro navrûenì klasifikaënìho systèmu byla pouûita metoda K-means 3). V poëty se prov dïly prost ednictvìm statistickèho programu SPSS ver HodnocenÌ celkovèho populaënìho p Ìr stku MoravskoslezskÈho kraje To, ûe se kraj propadnul k z porn m hodnot m hrubè mìry celkovèho populaënìho p Ìr stku bïhem roku 1995, bylo zp sobeno p edevöìm v razn m poklesem porodnosti, kter na rovni celèho st tu zapoëal uû v 80. letech minulèho stoletì. Na rovni»r se tak ukazatel hmpp dostal pod hodnotu 1 â v roce 1983 a od roku 1994 se trvale pohybuje v intervalu z porn ch ËÌsel od ñ1 â do ñ2 â. U MoravskoslezskÈho kraje pad pod roveú 1 â aû v roce 1994, ale v z porn ch ËÌslech se pohybuje jiû od n sledujìcìho roku OpoûdÏnÌ trend u kraje je s nejvïtöì pravdïpodobnostì zap ÌËinÏno jeötï p ÌznivÏjöÌm vïkov m sloûenìm jako odrazem situace z let 1950 aû 1970, kdy se do kraje p istïhovalo mnoho mlad ch 2) MigracÌ je v tomto Ël nku mìnïn proces stïhov nì mimo hranice p vodnì obce, kter je doprov zen zmïnou mìsta trvalèho bydliötï. 3) Metoda K-means (K-Means Cluster Analysis) navrhuje klasifikaënì systèm pro p edem zadan poëet t Ìd. Metoda je zaloûena na realokaënìch iteracìch. OptimalizaËnÌm kritèriem je minimalizovat souëet Ëtverc vzd lenostì mezi objekty ve shluku a centroidy. Centroidem je zde mìnïn aritmetick pr mïr vöech objekt v danèm shluku. Nev hodou tèto metody je urëit nestabilita klasifikaënìho systèmu zp soben citlivostì na extrèmnì a odlehlè hodnoty, proto byla proveden nìûe popsan stabilizace deskriptor. 34

39 Ivan äotkovsk ñ Lubor Tvrd : V voj p irozenèho a migraënìho p Ìr stku v obcìch MoravskoslezskÈho kraje v letech 1992 aû 2001 zaëìnajìcìch rodin. Uû od roku 1996 jsou vöak hodnoty hrubè mìry celkovèho bytku populace kraje vyööì neû pr mïr st tu, avöak v poslednìm statisticky vyhodnocenèm roce je rozdìl jiû jenom 0,5 â. U MoravskoslezskÈho kraje je tento ne p Ìliö velk rozdìl zp soben vyööìmi z porn mi hodnotami migraënìho salda. St t byl ke konci roku 2000 st le migraënï ziskov, ale jak vypl v z grafu 1, je Moravskoslezsk kraj migraënï ztr tov m (ale to jiû od druhè poloviny 70. let) p i pozvolnèm prohlubov nì negativnì tendence od roku Tento trend je rovnïû nïco zcela novèho za poslednìch sto let a opït dïl z kraje oblast s velice v razn mi a sloûit mi demograficko-soci lnìmi projevy, kterè pr vï z tïchto d vod velice rychle a hluboko ovlivúujì demograficko-soci lnì chov nì celè ËeskÈ populace. Vûdyù jde o v hu 12 % z celkovè desetimiliûnovè populace»eskè republiky. Graf 1 Populační vývoj Moravskoslezského kraje (Population trends of North Moravia and Silesia Region) Aû do roku 1994 platilo, ûe se na zah jenèm z ejmï dlouhodobèm poklesu celkovèho p Ìr stku obyvatelstva MoravskoslezskÈho kraje nejv raznïji podìlel novï nastartovan pokles p irozenè mïny od poë tku 90. let 20. stoletì. V raznïjöì akcelerace bytku populace vöak nast v od roku 1997, kdy ke zpomalujìcì se tendenci negativnìho v voje p irozenè mïny p istupuje trend prohlubov nì z pornèho v voje migraënìho salda. A pr vï hodnota tohoto ukazatele zaëìn mìt v ukazateli hmcpp od roku 2000 vïtöì v hu. HodnocenÌ zmïny populaënì velikosti okres MoravskoslezskÈho kraje DetailnÏjöÌ prostorovè poznatky o v öe zmìnïn ch projevech poskytujì rozbory na rovni samotn ch okres Ëi obcì kraje. AËkoli jiû v vodu byla zmìnïna znaën odliönost okresu 35

40 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 Brunt l od ostatnìch okres a specifiëtïjöì postavenì Ostravy, jsou desetilet trend u ukazatele p irozenèho p Ìr stku shodnè. Od roku 1992, kdy se u Brunt lu p iblìûil rovni 4,5 â a u ostatnìch okres se pohyboval v intervalu od 0,5 do 2,0 â, se v roce 2001 pohyboval uû mezi ñ0,1 â a 1,9 â. Je tedy z ejmè, ûe po celou dek du p irozen mïna nejen klesala, ale od roku 1995 se s v jimkou brunt lskèho okresu propadla k z porn m hodnot m. Brunt l z porn ch hodnot dos hl s nïkolikalet m zpoûdïnìm aû v roce U migraënìho chov nì je situace odliön. Zde se odliöuje okres Fr dek-mìstek, kter jako jedin byl v tomto ËasovÈm horizontu vûdy imigraënìm prostorem. Okolo nulovè hodnoty hrubè mìry migraënìho salda se jeötï nach zì okres Opava. OstatnÌ okresy m ûeme oznaëit za emigraënì. Je tedy z ejmè, ûe v sledn hodnota hrubè mìry celkovèho p Ìr stku populace je za poslednìch deset let v MoravskoslezskÈm kraji ovlivnïna p edevöìm migraënìm chov nìm obyvatelstva. Proto takè nejniûöìch hodnot hmcpp bylo v poslednìm sledovanèm roce (rok 2001) dosaûeno u KarvinÈ (ñ5,3 â), Ostravy (4,0 â) a Brunt lu (ñ3,6 â). NejmÈnÏ negativnï postiûen p irozen m a migraënìm chov nìm obyvatel byl ve stejnèm roce okres Fr dek-mìstek, kde hmcpp nep ekroëila ñ1 â a kde jako u jedinèho okresu kraje byla hodnota hmms kladn, a to po celè sledovanè obdobì (graf 2). Graf 2 Populační vývoj v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje (Population trends in individual districts of North Moravia and Silesia Region) Na okresnì rovni je absolutnï nejsloûitïjöì a nejz vaûnïjöì situace v okrese Karvin, a to pr vï s ohledem na n r st poëtu vystïhoval ch osob jiû od roku Za relativnï stabilnì m ûeme oznaëit reprodukënì a migraënì chov nì v okresech Nov JiËÌn a Opava. I zde se 36

41 Ivan äotkovsk ñ Lubor Tvrd : V voj p irozenèho a migraënìho p Ìr stku v obcìch MoravskoslezskÈho kraje v letech 1992 aû 2001 mìry p irozenè reprodukce a migrace v polovinï 90. let minulèho stoletì p iblìûily k nulov m hodnot m, kolem kter ch v n sledujìcìch letech oscilovaly. HodnocenÌ populaënìho v voje podle jednotliv ch obcì MoravskoslezskÈho kraje P ibliûnï 300 obcì kraje bylo rozdïleno do velikostnìch skupin obcì z d vodu lepöìho rozpozn v nì jejich p itaûlivosti mï enè populaënìm r stem obce. VelikostnÌch kategoriì je celkem deset (tab. 2). V nejvïtöì velikostnì kategorii je pouze jedna obec, kterou je administrativnï spr vnì centrum kraje mïsto Ostrava. Jeho populaënì v ha ve sledovanèm obdobì nad le mìrnï kles, coû obecnï platì rovnïû pro velikostnì kategorie nad 10 tisìc obyvatel. Za relativnï populaënï stabilnì v naöem st ednïdobèm pohledu m ûeme povaûovat obce, kterè majì nejmènï 500 trvale bydlìcìch obyvatel a maxim lnï se p ibliûujì hranici 10 tisìc obyvatel. Za nejp itaûlivïjöì se potom ukazujì obce, kde se populaënì velikost pohybuje mezi 1000 aû 9999 obyvateli. Tab. 2 Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých velikostních kategoriích obcí MSK (v %) (Population in individual size categories of municipalities of North Moravia and Silesia Region (in %) Velikostní skup. obcí Rok podle počtu obyvatel Celkem do 199 0,1 0,1 0,2 0,2 0,1 0,1 0,2 0,2 0,1 0,1 0, ,5 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,7 1,7 1, ,0 3,9 4,0 4,0 4,1 4,1 4,2 4,2 4,1 4,4 4, ,7 8,1 8,1 8,2 8,3 8,3 8,5 8,5 8,8 8,7 8, ,5 9,5 9,9 10,3 10,3 9,9 9,8 10,4 10,0 10,5 10, ,1 8,0 8,5 8,4 8,4 8,7 8,7 8,3 8,7 8,2 8, ,1 5,0 4,2 4,2 4,2 4,2 4,3 4,3 4,3 4,2 4, ,6 16,5 16,4 16,1 16,1 16,1 16,0 16,0 15,9 15,7 16, ,9 21,8 21,8 21,8 21,8 21,7 21,6 21,5 21,5 21,5 21, a více 25,4 25,4 25,3 25,2 25,2 25,1 25,1 25,1 25,1 24,9 25,2 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: ČSU Běžná evidence přirozené měny a migrace. Pozn.: Počet obyvatel k uvedeného roku. P i hodnocenì zmïn populaënì velikosti podle velikostnì kategorie obcì (graf 3) lze p ijmout n sledujìcì zobecnïnì: ñ NejvÏtöÌ variabilita p irozenèho a migraënìho p Ìr stku je u obcì v kategorii do 199 obyvatel. D vodem je samoz ejmï nìzk velikost st ednìho stavu obyvatelstva a mïrnï tomu znaën dopad kaûdèho pohybu, aù uû p irozenèho nebo ËastÏji mechanickèho, do v sledku obou hrub ch mïr. A tyto v poslednìch letech zejmèna emigraënì tendence jsou viditelnè. NavÌc je to jedin velikostnì kategorie, u kterè vidìme v znamnïjöì vliv vïkovè struktury na procesy p irozenè mïny a na stïhov nì. Jde p edevöìm o skuteënost, ûe v tïchto obcìch je podìl obyvatelstva v reprodukënìm vïku v pr mïru o 3,5 % niûöì neû u ostatnìch velikostnìch skupin obcì. Je to d no p edevöìm vyööìm podìlem obyvatel vyööìho vïku. MÌrnÏjöÌ projev variability je jeötï viditeln u velikostnì kategorie od 200 do 499 obyvatel. ñ P irozen mïna je ve vöech kategoriìch dlouhodobï klesajìcì veliëinou. Proto celkov charakter prostorovèho chov nì populace MoravskoslezskÈho kraje ovlivúuje dnes jiû nepatrnï. ñ O celkovèm p irozenèm p Ìr stku obcì rozhoduje migraënì chov nì. ñ Obce vïtöì neû 10 tisìc obyvatel celkovï ztr cejì obyvatelstvo vystïhov nìm a nejcitelnïjöì je to ve velikostnì kategorii aû obyvatel a takè aû obyvatel. ñ P istïhovalectvì se kladnï projevuje u obcì ve velikostnìch kategoriìch mezi 500 aû 9999 obyvateli. NejlÈpe se zde ukazujì velikostnì kategorie 1000 aû 1999 obyvatel a 5000 aû 9999 obyvatel. 37

42 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 Graf 3 Populační vývoj podle velikostní skupin obcí Moravskoslezského kraje (Population trends by size group of municipalities of North Moravia and Silesia Region) N vrh typologie obcì kraje podle populaënìho chov nì obyvatelstva kolem n sledujìcìho klasifikaënìho systèmu je nalèzt typy obcì s podobnou rovnì a v vojem hmms a hmpp. V obecnè rovinï lze br t rostoucì trend hmms jako ukazatel zvyöujìcì se atraktivity zemì. Samoz ejmï platì to i naopak. P i tvorbï klasifikaënìho systèmu byly z anal zy vylouëeny obce, kterè ve sledovanèm obdobì vznikly (20 obcì), p Ìp. zanikly (2 obce). D le z d vod vysokè variability ukazatel byly rovnïû vylouëeny obce, jejichû poëet obyvatel v nïkterèm ze sledovan ch rok klesl pod hranici 200. Jednalo se celkem o 16 obcì. RovnÏû pro lepöì stabilitu analyzovan ch Ëasov ch ad hmms a hmpp bylo pouûito centrovanèho t ÌletÈho klouzavèho pr mïru, z Ëehoû vypl v i zkr cenì analyzovanèho obdobì na roky 1993 aû KlasifikaËnÌ systèm tak byl navrûen pro 266 obcì MoravskoslezskÈho kraje. I u tïchto analyzovan ch obcì demografickè ukazatele dosahovaly r zn ch rovnì, proto bylo nutnè klasifikaënì systèm sestavit pro 15 typ. Z tïchto 15 typ je 7 tvo eno pouze jednou obcì a u dalöìch t ech typ nedosahuje poëet obcì ani 10 (tab. 3). TÏmto typ m s mal m poëtem obcì bude pozornost vïnov na zvl öù. Nejprve jsme se zamï ili na prvnìch pït hlavnìch typ, kterè jsou zobrazeny v grafu 4. V p Ìloze 1 je uveden kartogram obcì podle typ. Pro hodnocenì rovnï typu jsme pouûili tïûiötï centroid jednotliv ch typ, kterè jsou vypoëìt ny jako pr mïrn hodnota ukazatele v centroidu. Navrûen klasifikace n s vede k n - sledujìcìm zobecnïnìm: 38

43 Ivan äotkovsk ñ Lubor Tvrd : V voj p irozenèho a migraënìho p Ìr stku v obcìch MoravskoslezskÈho kraje v letech 1992 aû 2001 Tab. 3 Počet obcí v třídách (Number of municipalities in classes) Typ Počet % Kum. % ,1 36, ,9 62, ,2 75, ,7 86, ,3 92, ,4 95, ,1 96, ,8 97, ,4 97, ,4 98, ,4 98, ,4 98, ,4 99, ,4 99, ,4 100,0 Celkem ,0 Typ 1 Vysok a jen mìrnï oscilujìcì hodnota hmms po celè sledovanè obdobì (31 obcì) s tendencì mìrnèho poklesu v poslednìch t ech letech. P esto tïûiötï u hmms p esahuje hladinu 10,6 â a u hmpp jsou to necelè ñ4 â. Typ 14 Obce s kladnou st ednï vysokou hodnotou hmms, ale odliön m Ëasov m pr bïhem (35 obcì). Na poë tku sledovanèho obdobì dosahovaly vysok ch hodnot hmms (aû 17 â), ale s poklesem v hy aû do roku 1998, kdy opït doch zì k mìrnïjöìmu r stu ukazatele. NavÌc se u nich p irozen mïna po vïtöì Ë st 90. let pohybovala v kladn ch hodnot ch a aû v z vïru tohoto obdobì klesla pod 0, ale nep es hla dosud hranici ñ2 â. Typ 11 St ednï vysok hodnota hmms po celè sledovanè obdobì (nikdy nepoklesla pod 0 hodnotu, ale rovnïû nep ekroëila hranici 8 â) s mìrn m n r stem, kter byl ke konci sledovanèho obdobì zastaven (96 obcì). Typ 7 Obce s p evaûujìcì st ednï vysokou z pornou hodnotou migraënìho salda (pr mïrn hodnota hmms okolo ñ1,8 â), ale ËasovÏ odliön m pr bïhem (69 obcì). V prvnì polovinï sledovanè dek dy sniûov nì z pornèho salda migrace aû tèmï k 0 hranici, ale ve druhè polovinï dek dy opït n r st z pornèho salda migrace a dosaûenì stavu na poë tku sledovanèho obdobì i s mìrn m p ekroëenìm. Proto i v sledn hodnota hmcpp se v dek dï p iblìûila k ñ1,2 â. Typ 4 Obce s p evaûujìcì vyööì z pornou hodnotou migraënìho salda, kterè se v naöem st ednïdobèm pohledu p Ìliö nemïnì (14 obcì). V prvnì polovinï sledovanè dek dy zvyöov nì z pornèho salda migrace, ale ve druhè polovinï dek dy sniûov nì hodnoty z pornèho salda migrace a mìrnèho p ekon nì stavu z poë tku sledovanèho obdobì. V raznïjöì je u nich promïna v hy ukazatele hmpp, kdy z poë teënìch v raznï kladn ch hodnot okolo 6 â kles aû k nule. NicmÈnÏ za celè sledovanè obdobì jsou tyto obce v raznï ztr tovè z pohledu celkovèho populaënìho v voje (tïûiötï je ñ6,3 â). 39

44 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 Graf 4 Klasifikační systém obcí 5 hlavních typů (Classification system of municipalities 5 major types) Vztah mezi klasifikacì a velikostì obce Vztah mezi typologiì velikostì obce byl statisticky v znamn 4) a lze ho zn zornit prost ednictvìm korespondenënì anal zy. Prost ednictvìm tèto anal zy umìstìme jednotlivè kategorie do biplotu 5) (graf 5) tak, aby co nejlèpe odr ûely vztah k ostatnìm kategoriìm. P i korespondenënì anal ze se uk zalo, ûe je vhodnè vzhledem k navrûenè klasifikaci redukovat poëet kategoriì velikostnì struktury obcì na 6 typ. U typu 7 jsou zastoupeny vöechny obce nad obyvatel a skoro vöechny obce v p edch zejìcì velikostnì kategorii ñ RovnÏû se ukazuje, ûe typy 1 a 11 majì podobnou sìdelnì hierarchii, kde p evaûujì obce ve velikostnì kategorii 1000ñ4999. U typu 14 jsou 4) Na hladinï v znamnosti 0,05 nebyla zamìtnut hypotèza o z vislosti mezi typologiì a velikostnì kategorii obcì, kter byla testov na Pearsonov m χ 2 testem. 5) Osy, resp. dimenze biplotu jsou zkonstruov ny tak, aby co nejlèpe postihovaly variabilitu bunïk v kontingenënì tabulce. 40

45 Ivan äotkovsk ñ Lubor Tvrd : V voj p irozenèho a migraënìho p Ìr stku v obcìch MoravskoslezskÈho kraje v letech 1992 aû 2001 nejvìce zastoupeny obce z nejmenöì analyzovanè velikostnì kategorie 200ñ499 obyvatel. A pro typ 4 je charakteristickè relativnï rovnomïrnè zastoupenì obci ve t ech nejniûöìch velikostnìch kategoriìch. Graf 5 Biplot typ versus velikost obce (VO) (Biplot type versus municipality size) Typ; VO Vztah mezi klasifikacì a okresy RovnÏû byla na 5 % hladinï v znamnosti prok z na statick z vislost mezi typologiì a okresem, ve kterèm se obce nach zejì. Nejv raznïji se odliöuje typ 4, kde je 85,7 % zastoupenì obcì z okresu Brunt l. V typu 1 p evl d zastoupenì obcì z okresu Fr dek-mìstek a naopak nejmenöì podìl majì obce z okresu Brunt l a n slednï i obce z okresu Opava. Typ 7 se vyznaëuje mal m podìlem obcì z okresu Fr dek-mìstek a u typu 11 je menöì Ëetnost obcì z okresu Brunt l. V jimky potvrzujìcì pravidlo Pro verifikaci typologie je vhodnè vïnovat pozornost typ m i s mal m poëtem obcì a pokusit se najìt vysvïtlenì pro abnormality rovnï, p Ìp. v voje ukazatel hmpp nebo hmms u dan ch obcì. 41

46 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 Graf 6 Biplot versus okres (Biplot type versus district) Typ; Okres Okres: BR Bruntál, FM Frýdek-Místek, KI Karviná, NJ Nový Jičín, OP Opava, OV Ostrava Co se t Ëe polohy, tak nejvïtöì extrèmy m ûeme nalèzt u typu 6 a 8. Jedn se o obce Kyjovice (6) a KomornÌ Lhotka (8), kde jsou umìstïny domovy d chodc. Tomu odpovìd i velk podìl obëan vyööìho vïku. Tyto obce se tedy vyznaëujì vysok m kladn m migraënìm saldem a velmi vysok m p irozen m bytkem. DalöÌ nejvyööì tïûiötï z pohledu hmms je u typu 10, kter tvo Ì obec Malenovice. Obec leûì v Chr nïnè krajinnè oblasti Beskydy. V tèto rekreaënì oblasti doch zì k intenzivnì v stavbï rodinn ch domk. Od roku 1992 se poëet obyvatel obce zv öil z 285 na 379 v roce NejvÌce osob se do Malenovic p istïhovalo v letech 1996 aû D vodem vych lenì tïûiötï nad hodnotu 10 â hmms u typ 9 a 13 jsou extrèmnì hodnoty migraënìho salda v jednom roce. V typu 13 je obec Moravice, u kterè hodnota hmms v roce 1999 je 143 â. V katastru obce leûì stav soci lnì pèëe. V tomto stavu se nach zejì ment lnï retardov nì pacienti, kte Ì nemïli do roku 1999 v obci trvalè bydliötï. Obdobn p Ìpad se takè vyskytuje u obce DolnÌ éivotice (typ 9), kde vznikl stav soci lnì pèëe v roce Hodnota hmms v tomto roce dos hla 149 â. U zb vajìcìch dvou typ s jedinou obcì (typ 2 a 3) vykazujì analyzovanè ukazatele vyööì variabilitu bez z etelnèho trendu. Tyto obce majì okolo 250 obyvatel, proto jim nebude vïnov na vïtöì pozornost. 42

47 Ivan äotkovsk ñ Lubor Tvrd : V voj p irozenèho a migraënìho p Ìr stku v obcìch MoravskoslezskÈho kraje v letech 1992 aû 2001 Graf 7 Poloha těžiště centroidů u jednotlivých typů (Position of the centre of gravity of centroids in individual types) V typu 12 se nach zejì obce PstruûÌ (NJ), Hostaöovice (FM) a DÌvËÌ Hrad (BR). U vöech zmìnïn ch obcì doch zì k prudkèmu n r stu migraënìho salda. U prvnìch dvou obcì doch zì k v stavbï rodinn ch domk, jelikoû se jedn o atraktivnì oblasti, jak z hlediska kvality ûivotnìho prost edì, tak i z pohledu dobrèho napojenì na silniënì sìù. U obce DÌvËÌ Hrad, kter leûì na periferii v OsoblaûskÈm v bïûku, doölo po povodnìch k renovaci byt obecnìm adem. Do tïchto byt se p edevöìm nastïhovali lidè z okolnìch vesnic. U typ 15 se jedn o dvï obce Milotice nad Opavou a» kov, kterè leûì v okrese Brunt l a jejich poëet obyvatel leûì v rozmezì 300 aû 400. V tïchto obcìch byl velk nar st hmms v letech 1994 aû 1996 a naopak v razn pokles v letech 1997 aû Tento netypick v voj odliöuje typ 15 od typu 7, se kter m m skoro totoûnè tïûiötï. D vodem je z ejmï vysok podìl chata. NÏkte Ì z nich se v uvedenèm obdobì p ihl sili a zase odhl sili v obci k trvalèmu pobytu. Odhlaöov nì by mohlo b t zp sobeno povodnì v roce Typ 5 se vyznaëuje siln m poklesem hmms. Tvo Ì ho 9 obcì, ze kter ch 6 leûì v okrese Brunt l. V tèto skupinï jsou zn m turistick a rekreaënì centra jako Karlova Stud nka, Mal Mor vka, p Ìp. Rudn pod PradÏdem nebo AndÏlsk Hora. P es turistick ruch v tïchto obcìch je zde vysok hladina nezamïstnanosti. Ta se pohybovala od 15 % do 17 % k (RIS Ostrava, 2003). V tomto lze spat ovat d vod migraënìho odlivu. 43

48 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 V öe uvedenè typy nenaruöujì navrûenou typologiì, ale pouze ji doplúujì o region lnì specifika. Z vïr Navrûen klasifikace pom h identifikovat problèmovè obce. TÌm mìnìme sìdla, kde bude pokraëovat vylidúov nì zemì, a to jak z pohledu migraënìho, tak i z pohledu p irozenèho p Ìr stku. Typy 1, 14 a 11 tvo Ì obce, kterè velikostnï spadajì do intervalu od 500 do 5000 obyvatel a Ëasto jsou z zemìm velk ch mïst kraje (mïsta nad 50 tisìc obyvatel) do vzd lenosti p ibliûnï 40 km. Jejich celkovè populaënì chov nì je r stovèho charakteru s tìm, ûe zcela rozhodujìcì je migraënì chov nì. Jejich v znamn imigraënì schopnost je d na geografickou polohou vëetnï kvality ûivotnìho prost edì. Proto jsou pomïrnï Ëasto lokalizov ny v relativnï atraktivnìch oblastech (okolì dolnìch n drûì, podh Ì apod.). Vzhledem k tomu, ûe obecnï migranti jsou mladöì lidè, mïlo by dojìt a Ë steënï jiû doch zì k menöìmu zlepöov nì hodnot p irozenèho p Ìr stku. Ale vzhledem k souëasnèmu trendu reprodukënìho chov nì ËeskÈ populace se tato skuteënost projevì pravdïpodobnï jenom zpomalenìm poklesu p irozenè mïny. Typy 7 a 4, kterè zahrnujì 83 obcì MoravskoslezskÈho kraje, sice vykazujì o nïco lepöì hodnoty p irozenè mïny, ale podstatnï se na jejich celkovï negativnìm populaënìm chov nì podìlì statisticky v znamn velikost z pornèho salda migrace. Jejich atraktivnost tak m ûeme oznaëit za velice nìzkou. Nejh e jsou postiûeny nïkterè malè obce na Brunt lsku, coû jasnï zd razúuje jejich perifernì poloûenì v prostorovè struktu e MoravskoslezskÈho kraje. Od poë tku 90. let 20. stoletì se z hlediska zmïn poëtu obyvatel v obci st v rozhodujìcìm mï Ìtkem migraënì chov nì obyvatelstva. Tato skuteënost je zd raznïna tìm, ûe p irozen mïna je v podstatï nep Ìliö odliön, jak zemnï, tak i podle sìdelnì velikostnì struktury. RostoucÌ z jem o p istïhov nì do obcì s vìce neû jednìm tisìcem obyvatel a mènï neû obyvatel odpovìd z padoevropskèmu modelu hled nì novèho optim lnïjöìho bydlenì z hlediska kvalitnïjöìho prost edì, vïtöì bezpeënosti a ne p Ìliö velkè dopravnì vzd lenosti od nejvïtöìch center, kde je st le soust edïno nejvìce pracovnìch p ÌleûitostÌ. Takto obecnï se projevuje trend suburbanizace velk ch sìdel, kter byla v ned vnè minulosti nejvìce zasaûen procesy koncentrace. Literatura Andrle, A Ke koncepci osìdlenì»eskè republiky. Ve ejn spr va, Ë. 20. P Ìloha Ëasopisu. Hampl, M. a kol Region lnì struktura a v voj systèmu osìdlenì»sr. Praha: Univerzita Karlova, 255 s. HanËlov, J. ñ Tvrd, L. et al Modelov nì a klasifikace region lnìch trh pr ce. Ostrava: VäB-TU Ostrava, Ekonomick fakulta, 150 s. P ÌstupnÈ online na Horsk, P.ñ Maur, E. ñ Musil, J Zrod velkomïsta: Urbanizace Ëesk ch zemì a Evropa. Praha ñ Litomyöl: Paseka, 352 s. Kubeö, J ProblÈmy stabilizace venkovskèho osìdlenì»r.»eskè BudÏjovice: JihoËesk univerzita v»esk ch BudÏjovicÌch, 163 s. RIS Ostrava Region lnì informaënì systèm [online] Ostrava: Agentura pro region lnì rozvoj (cit ). Dostupn z WWW: http: // SPSS. SPSS 7.5 Statistical Algorithms. Chicago: SPSS Inc äotkovsk, I. SociogeografickÈ a demosoci lnì znaky MoravskoslezskÈho kraje. In SouËasnÈ sociogeografickè procesy (SbornÌk z XX. jubilejnìho sjezdu»gs). stì nad Labem: UJEP stì nad Labem 2002, s. 46ñ59. äotkovsk, I. ñ Tvrd, L ZmÏny reprodukënìho a prostorovèho chov nì obyvatel MoravskoslezskÈho kraje v letech 1992 aû In Mezin rodnì vïdeck konference ÑEkonomickÈ a adaptaënì procesy 2002ì. Ostrava: VäBñTU Ostrava, Ekonomick fakulta, s. 190ñ

49 Ivan äotkovsk ñ Lubor Tvrd : V voj p irozenèho a migraënìho p Ìr stku v obcìch MoravskoslezskÈho kraje v letech 1992 aû 2001 P Ìloha: Kartogram MoravskoslezskÈho kraje s klasifikacì obcì Pozn.: Obce, které z výše uvedených důvodů nebyly do analýzy zahrnuty, nejsou vybarvené. N znamená počet obcí. Typy s počtem obcí menším než 10 jsou následující: Typ 2 Valšov (BR) Typ 3 Staré Heřminovy (BR); Typ 4 Hlinka (BR); Bohušov (BR); Ryžoviště (BR); Šilheřovice (OP); Hladké Životice (NJ); Bílčice (BR); Břidličná (BR); Heřmanovice (BR); Horní Benešov (BR); Leskovec nad Moravicí (BR); Lomnice (BR); Moravský Beroun (BR); Světlá Hora (BR); Svobodné Heřmanice (BR); Typ 5 Tvrdkov (BR); Rudná pod Pradědem (BR); Karlova Studánka (BR); Malá Morávka (BR); Pražmo (FM); Větřkovice (OP); Litultovice (OP); Horní Životice (BR); Andělská Hora (BR); Typ 6 Komorní Lhotka (FM); Typ 8 Kyjovice (OP); Typ 9 Dolní Životice (OP); Typ 10 Malenovice (FM); Typ 12 Hostašovice (NJ); Pstruží (FM); Dívčí Hrad (BR); Typ 13 Moravice (OP); Typ 15 Čaková (BR); Milotice nad Opavou (BR); 45

50 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 IVAN äotkovsk je absolventem ekonomickè a region lnì geografie p i P F UK. V letech 1985 aû 1989 p sobil na kated e hospod skè geografie VäE Praze, v letech 1989 aû 1991 pracoval ve V zkumnèm stavu rozvoje oblastì a mïst v OstravÏ. Od roku 1991 je odborn m asistentem na kated e region lnì ekonomiky EkonomickÈ fakulty VäB ñ TechnickÈ univerzity Ostrava, kde se zab v demografickou a sociogeografickou problematikou. Mezi jeho hlavnì pr ce pat Ì: Prostorov systèm a soci lnï ekonomickè procesy (p Ìkladov studie ostravskè aglomerace) (VäBñTU Ostrava, 1997), vod do studia demografie (VäBñTU Ostrava, 1998), Vliv demosoci lnìch faktor na rozvoj moravskoslezskèho kraje (OPF Karvin, 2001), Hospod sk geografie (VäBñTU Ostrava, 2002). LUBOR TVRD absolvoval obor n rodohospod stvì na EkonomickÈ fakultï, VäBñTU Ostrava. NynÌ studuje externì formou doktorandskè studium na FF UK, obor sociologie. Od roku 1999 pracuje na EkonomickÈ fakultï, VäBñTU Ostrava ñ nejd Ìve na kated e matematick ch metod v ekonomice a od roku 2001 na kated e region lnì ekonomiky. VyuËuje p edmïty Anal za dat v regionalistce a Region lnì sociologie a v zkum. Jeho odborn m zamï enìm jsou anal zy region lnìch trh pr ce. Je spoluautorem monografie http: // BliûöÌ informace a dalöì publikace jsou p ÌstupnÈ na http: // Summary The paper deals with the analysis of the spatial behaviour of North Moravia and Silesia Region population, that have two levels. One of them is the assessment of a settlement hierarchy where regional municipalities themselves are a primary spatial unit. The second field of interest to be included is the evaluation of populationís characteristics, which primarily means the analysis of reproduction and migration behaviour of population permanently living in particular municipalities within the North Moravia and Silesia Region. Since the beginning of the 20th century and in a perspective of change in the number of citizens in a municipality, populationís migration behaviour has become a decisive measure. This reality is emphasized by the fact that a natural transformation does not essentially differ from each other, both territorially and according to sharing a size structure. The growing interest in moving in municipalities with more than one thousand citizens and less than ten thousand citizens corresponds with a West European model of searching a new optimum housing in terms of better quality environment, security, and located not far from the largest centres as regards the transport since many job opportunities are concentrated there. This is how the trend of de urbanization of large settlements generally occurs, especially the settlements that have been most hit by the processes of concentration in the recent past. In the paper a classification is outlined to identify problem municipalities, which are the settlements where the process of depopulating of a certain territory will continue. The most appealing situation is in some small municipalities in the area of Brunt l region, which has periphery localization. 46

51 SËÌt nì lidu PLODNOST A S ATE»NOST SËÌt nì lidu 2001 zjistilo v»eskè republice bydlìcìch ûen ve vïku 15 a vìce let. TÏmto ûen m se podle v sledk sëìt nì bïhem jejich dosavadnìho ûivota narodilo celkem dïtì, p ibliûnï tedy 1,7 na 1 ûenu. U ûen ve vïku 40 a vìce let p ipadly na kaûdou ûenu v pr mïru vìce neû dvï dïti, p ibliûnï stejnï jako p i p edchozìch sëìt nìch lidu v letech 1980 a PodstatnÏ mènï dïtì neû p i minul ch sëìt nìch vöak mïly mladöì ûeny. Ve vïku, kter byl v»r dlouho nejplodnïjöìm vïkov m obdobìm ûivota ûeny ñ od 20 do 24 let ñ p ipad na 1000 ûen necel ch 300 dïtì, mènï neû t etina proti skuteënosti zjiötïnè sëìt nìm lidu v roce roku 1991 i neû v kterèmkoli ze staröìch sëìt nì. TÌm se ve sëìt nì odrazila neb vale nìzk porodnost v devades t ch letech a na p elomu stoletì. Tab. 1 Ženy podle počtu narozených dětí sčítání lidu 1991 a 2001 (Women by number of births population censuses 1991 and 2001) Počet narozených dětí Celkový počet žen Počet všech narozených dětí Věková skupina na 1000 žen 1) Nezjištěna Celkem ) Na 1000 žen se zjištěným počtem dětí. Z celkovèho poëtu ûen bylo k datu sëìt nì 2001 celkem ûen vdan ch; tyto vdanè ûeny byly matkami dïtì, na 1 vdanou ûenu tak p ipadalo 1,9 dïtì. VdanÈ ûeny tvo ily 53, 4 % vöech ûen ve vïku 15 a vìce let. Je to mènï, neû v p edchozìch sëìt nìch 1980 a PoËet i podìl vdan ch ûen se velmi v raznï snìûil v nejmladöìch vïkov ch skupin ch. ManûelstvÌ nicmènï z stalo z kladem populaënì reprodukce, poëet a vïkov struktura vdan ch ûen jsou pro jejì pr bïh rozhodujìcì. Struktura narozen ch dïtì podle rodinnèho stavu matek se proti p edchozìm sëìt nìm lidu p Ìliö nezmïnila, n padnï se zv öil jen relativnì poëet dïtì narozen ch svobodn m ûen m. Porovn nì je ponïkud komplikov no skuteënostì, ûe p i sëìt nì 2001 mnohè, zejmèna svobodnè, ûeny poëet sv ch dïtì neuvedly a ve v sledcìch byly proto za azeny mezi ûeny s nezjiötïn m poëtem dïtì. P i sëìt nì 1991 nebyl zjiötïn poëet dïtì p ibliûnï u 65 tisìc ûen, v roce 2001 to bylo tèmï u 275 tisìc ûen. NejvÌce tìm utrpïly v sledky u mlad ch vïkov ch kategoriì: nap. ve vïku 20ñ24 let poëet dïtì p i sëìt nì 1991 nebyl zjiötïn u 7,2 tisìce ûen, v roce 2001 to bylo u 71, 5 tisìc ûen, podobnï vysok rozdìl byl i v kategoriìch 15ñ19 a 25ñ29 let. Pokud by nap. u vïkovè kategorie 15ñ19 let ûeny, kterè poëet jim narozen ch dïtì neuvedly, byly povaûov ny za ûeny bezdïtnè (jak je v tomto vïku pravdïpodobnè), p ipadalo by na 1000 svobodn ch ûen v roce 2001 nikoli 158, ale jen 125 narozen ch dïtì. 47

52 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 Tab. 2 Počet narozených dětí připadající na 1000 žen podle rodinného stavu (Births per 1000 women by marital status) Sčítání lidu Svobodné Vdané poprvé Vdané opětovně Rozvedené Ovdovělé Celkem stup od ËasnÈho uzavìr nì manûelstvì se projevil i v z sadnìm r stu poëtu a podìlu mlad ch svobodn ch ûen. MnohÈ z nich ûijì v neform lnìm partnerstvì, i ty vöak mate stvì zpravidla odkl dajì do vyööìho vïku ñ Ëasto znovu a znovu, aû se st v, ûe dobu vhodnou pro mate stvì promeökajì. Ve vïku 15ñ19 let bylo p i sëìt nì 99,2 % ûen svobodn ch, ve vïku 20ñ24 let to bylo 77,1 % (p i sëìt nì 1991 jen 34,1 %), ve vïku 25ñ29 let bylo v roce 2001 svobodn ch 31,9 % ûen proti 10,9 % p i sëìt nì DÏti se svobodn m ûen m rodì. Plodnost svobodn ch ûen je ovöem nad le podstatnï niûöì neû plodnost ûen vdan ch, pravdïpodobnost mate stvì u svobodnè ûeny je vûdy menöì neû u ûeny vdanè. Proto zmïna ve struktu e obyvatelstva podle rodinnèho stavu, spoëìvajìcì v r stu podìlu svobodn ch ûen, byla v»eskè republice v devades t ch letech jednou z bezprost ednìch p ÌËin bytku narozen ch. Ze svobodn ch ûen majì relativnï nejvìce dïtì ûeny ve vïkovè kategorii 35ñ39 let ñ 586 dïtì na 1000 ûen. Tab. 3 Plodnost svobodných žen sčítání lidu 2001 (Fertility of single women population census 2001) Věková skupina Počet vdaných žen 1) Na 1000 svobodných žen se zjištěným počtem dětí. Počet dětí narozených vdaným ženám Počet narozených na 1000 vdaných žen¹ ) Nezjištěno Celkem SËÌt nì lidu 2001 sledovalo i neform lnì partnerstvì muûe a ûeny, ve v sledcìch sëìt nì pojìmanè jako ÑfaktickÈ manûelstvìì. V tïchto faktick ch manûelstvìch zjistilo sëìt nì ûen, kterè mïly dïtì, p ibliûnï 1,6 dìtïte na 1 ûenu. Neform lnì souûitì nejsou ovöem z leûitostì jen svobodn ch partner, v»r jsou typick spìöe i pro staröì p ry, v nichû ûije ovdovïl, rozveden nebo i vdan ûena. 11, 3 % ûen ve faktick ch manûelstvìch je ve vïku 60 a vìce let. SvobodnÈ ûeny tvo Ì 35,2 % ûen ûijìcìch ve faktick ch manûelstvìch, 46,0 % jsou ûeny rozvedenè, 15,5 % ovdovïlè a 2,4 % ûeny vdanè (u zbytku, tj. 1,0 %, nebyl rodinn stav zjiötïn). TÈmÏ dvï t etiny ûen, ûijìcìch v neform lnìm partnerskèm svazku byly nebo jeötï jsou vdanè ñ a dïti, kterè s nimi ûijì, se jim vïtöinou narodily v nïkdejöìm manûelstvì. TÈmÏ 460 tisìc m ûen, kterè byly v dobï sëìt nì 2001 rozvedenè, se bïhem jejich dosavadnìho ûivota narodilo 846 tisìc dïtì. SËÌt nì nerozliöovalo, kolik z tïchto dïtì se narodilo v dobï trv nì nïkdejöìch manûelstvì tïchto ûen a kolik se jich narodilo po rozvodu; podstatn vïtöina dïtì se ovöem narodila v dobï trv nì manûelstvì. Celkov poëet narozen ch dïtì, p ipadajìcìch na 1000 rozveden ch ûen, byl jen nepatrnï niûöì neû obdobn ukazatel u ûen vdan ch. Na 1000 rozveden ch ûen p ipad 1885 dïtì; u nejstaröìch rozveden ch ûen ve vïku 65 a vìce let je to 2050 dïtì. OvdovÏlÈ ûeny jsou samoz ejmï v znamnïji zastoupeny jen ve vyööìch vïkov ch skupin ch, od 65 let vïku p evaûujì. V maxim lnï plodnèm vïku je poëet a podìl ovdovïl ch ûen mal, v roce 2001 ñ opït v d sledku niûöì súateënosti ñ tèmï zanedbateln. PoËet dïtì narozen ch ûen m, jeû p i sëìt nì 2001 byly 48

53 SËÌt nì lidu ovdovïlè, je nicmènï pozoruhodn. VÏtöina tïchto p ev ûnï staröìch ûen proûila plodnè obdobì svèho ûivota v jedinèm manûelskèm svazku, nep eruöovanèm rozvody a uzavìr nìm dalöìch manûelstvì. I proto je relativnì poëet dïtì u ovdovïl ch ûen nejvyööì. Na 1000 ovdovïl ch ûen p ipad 2262 narozen ch dïtì, nejvìce u vïkovè skupiny 80ñ84 let ñ 2369 dïtì. Jsou v nì ûeny, narozenè kolem roku 1920, kterè se st valy matkami v letech 1945ñ1948, v letech s v bec nejvyööìm pov leën m poëtem narozen ch. P es probìhajìcì zmïny ve struktu e narozen ch podle rodinnèho stavu matek se i kolem roku 2000 tèmï 80 % dïtì rodì v manûelstvì. Manûelsk rodina v»eskè republice nad le z st v tïûiötïm populaënì reprodukce, roveú plodnosti vdan ch ûen je rozhodujìcì. Tab. 4 Plodnost vdaných žen sčítání lidu 2001 (Fertility of married women population census 2001) Věková skupina Počet vdaných žen 1) Na 1000 vdaných žen se zjištěným počtem narozených dětí. Počet dětí narozených vdaným ženám Počet narozených na 1000 vdaných žen¹ ) Nezjištěno Celkem Od 35 let vïku p ipadajì na 1 vdanou ûenu v pr mïru 2 dïti, mezi 40 a 54 lety je pr mïr vìce neû 2,1. KoneËn plodnost vdan ch ûen by v podstatï zabezpeëovala prostou reprodukci obyvatelstva, je vöak pravdïpodobnè, tèmï jistè, ûe koneën plodnost vdan ch ûen, jeû p i sëìt nì byly mladöì 30 let, pr mïru 2,1 ani 2,0 nedos hne. Podle v sledk sëìt nì lidu 2001 z ûen ve vïku 15 a vìce let bylo 80 % ûen matkami aspoú jednoho dìtïte. Tento daj je tèmï naprosto shodn s v sledky sëìt nì lidu 1980 a PodstatnÏ niûöì v skyt mate stvì ve vïku do 29 let byl kompenzov n zv öen m podìlem matek mezi staröìmi ûenami. Pozoruhodn je vysok podìl matek ve vïku 35ñ44 let, p ekraëujìcì 95 % ûen tohoto vïkovèho rozpïtì. Dokl d, ûe v le k rodiëovstvì je dosud v populaënìm chov nì obyvatel»eskè republiky velmi siln a jeötï ned vno bylo tèmï samoz ejmostì, omezovanou snad jen p Ìpady biologickè neplodnosti. Dostupn mezin rodnì porovn nì skuteënï ukazujì, ûe ve vïtöinï jin ch evropsk ch zemì nenì podìl ûen- -matek tak vysok jako v»r, i kdyû naopak v nïkter ch jin ch srovnateln ch zemìch je relativnï vìce matek s t emi a vìce dïtmi. bytek matek mezi nejmladöìmi ûenami od roku 1991 je vöak neobyëejnï hlubok a v d ÌvÏjöÌ populaënì historii»eskè republiky ani»eskoslovenska nem obdobu. Na 100 ûen ve vïku 18 let p ipadalo p i sëìt nì lidu 2001 jen 0,3 matek aspoú jednoho dìtïte; p i sëìt nì 1991 to bylo 9,8 dïtì, u devaten ctilet ch ûen to bylo 0,9 a 19,9, u dvacetilet ch 2,4 a 33,1. Takov zlom vypovìd o z sadnìch zmïn ch nejen v natalitnìm chov nì mladè generace, ale i o hlubokè zmïnï jejìho ûivotnìho stylu. V jeho novèm pojetì v le k rodiëovstvì uû z ejmï nenì tak dominantnì, jako u generace jen m lo staröì. V sledky sëìt nì lidu 2001 bohuûel neposkytujì d leûit soubor daj, data o poëtu a struktu e dïtì, narozen ch z nynïjöìho nebo z poslednìho manûelstvì. Tyto daje nebyly dosud zpracov ny vzhledem k z sahu adu pro ochranu osobnìch dat, jenû sv m rozhodnutìm z uloûil jejich likvidaci.»esk statistick ad podal v tèto vïci stavnì stìûnost k stavnìmu soudu, kter nebyla dosud vy eöena. AËkoli po roce 1990 v»r poëet narozen ch dïtì razantnï klesl, ve struktu e manûelsky narozen ch dïtì podle po adì narozenì se to neprojevilo. RazantnÏ ubyla nejmladöì manûelstvì, kter jeötï û dnè dìtï nemïla a pokud se jim narodì, jde tedy o prvnì dìtï v po adì. Proto proti logickèmu oëek v nì klesl podìl dïtì, narozen ch jako prvnì v po adì a vzrostl podìl dïtì, narozen ch jako druhè. 49

54 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 Ve v sledcìch sëìt nì lidu 2001 se tento v voj projevil tìm, ûe podìl vdan ch ûen, kter m se nenarodilo û dnè dìtï, se proti p edchozìmu sëìt nì z etelnï snìûil, mìrnï klesl podìl ûen s jednìm dìtïtem, zatìmco podìl ûen s dvïma dïtmi vzrostl. Tab. 5 Vdané ženy podle věkových skupin a počtu živě narozených dětí sčítání lidu 1991 a 2001 (Married women by age group and number of live births population censuses 1991 and 2001) Věková skupina Podíl podle počtu narozených dětí (%) ,3 47,0 2,6 0,1 38,8 56,9 4,1 0, ,4 52,7 23,1 1,8 30,1 54,8 14,3 1, ,4 30,7 52,9 9,0 13,7 42,1 39,9 4, ,3 15,6 62,1 19,0 4,0 24,6 59,4 12, ,6 12,7 60,4 24,3 2,3 16,0 62,4 19, ,7 13,7 58,0 25,6 2,1 13,1 61,3 23, ,6 16,8 55,0 24,6 2,3 12,4 60,0 25, ,5 18,5 51,6 25,4 2,5 13,3 58,3 25, ,5 19,4 48,4 26,7 2,7 16,2 56,4 24, ,2 20,0 44,4 28,4 3,0 18,2 53,4 25, ,8 19,0 39,8 31,4 4,3 19,8 48,1 27,8 Celkem 6,8 21,2 50,5 21,5 5,0 20,6 54,1 20,3 OdliönÏ se vyvinula situace u svobodn ch ûen. I u nich se snìûil podìl ûen bezdïtn ch, nejmarkantnïji mezi ûenami ve vïku od 30 do 49 let. PodÌl ûen, kter m se narodilo 1 dìtï, vöak v raznï vzrostl, a to ve vöech vïkov ch skupin ch. PodÌl ûen s dvïma dïtmi u svobodn ch ûen z stal sice mal, proti roku 1991 se vöak zv öil dvojn sobnï a na rozdìl od vdan ch ûen vzrostl mezi svobodn mi ûenami i podìl tïch, kter m se jiû narodily t i nebo vìce dïtì. Tab. 6 Svobodné ženy podle věkových skupin a počtu živě narozených dětí sčítání lidu 1991 a 2001 (Single women by age group and number of live births population censuses 1991 and 2001) Věková skupina Podíl podle počtu narozených dětí (%) ,1 0,8 0,1 0,0 98,7 1,2 0,1 0, ,0 6,0 0,8 0,2 91,8 6,8 1,1 0, ,5 14,8 2,5 1,2 78,9 15,6 3,9 1, ,7 20,4 3,8 2,1 63,0 26,1 7,6 3, ,4 21,3 3,8 2,5 59,5 29,2 7,5 3, ,2 20,5 3,6 2,7 61,6 28,5 6,5 3, ,4 17,5 2,9 2,2 65,7 26,1 5,0 3, ,6 14,7 3,2 2,6 67,8 24,5 4,4 3, ,6 13,0 2,9 2,5 72,2 21,8 3,7 2, ,3 12,0 3,2 2,4 74,5 18,6 3,7 3, ,8 11,2 2,3 1,6 76,9 16,1 3,9 3,1 Celkem 93,3 5,3 0,9 0,5 88,4 8,8 1,9 0,8 SouËasnÈ vïkovè rozdïlenì plodnosti v»eskè republice je kombinacì z padoevropskèho standardu u nejmladöìch ûen s p eûìvajìcìm v chodoevropsk m standardem u ûen staröìch. ZjednoduöenÏ: nejmladöìm ûen m se rodì dïtì tak m lo jako v z padnì EvropÏ, t icetilet m a staröìm ûen m se rodì dïtì tak m lo jako ve v chodnì EvropÏ. Od roku 1996 jsou vöak patrnè zn mky obratu, plodnost ûen ve vïku 30ñ34 let, 50

55 SËÌt nì lidu ale i ve vïku 35ñ39 let stoup. S tìm sìlì i perspektiva, ûe za nïkolik let bude struktura plodnosti v»eskè republice obdobn jako v z padoevropsk ch zemìch, a tìm se i porodnost zvedne aspoú na nevysok evropsk pr mïr. SnÌûenÌ plodnosti u nejmladöìch ûen bylo v jimeënï radik lnì a nem obdobu v dosavadnì populaënì historii Ëesk ch zemìch. Mate stvì dvacetilet ch a mladöìch ûen, v 70. a 80. letech zcela obvyklè, se na p elomu stoletì tèmï stalo raritou. Nap. na 1000 ûen ve vïku 19 let p ipadlo v roce 2000 celkem 17,9 narozen ch dïtì, zatìmco jeötï v roce 1991 to bylo 78,5 dïtì. P i sëìt nì lidu 2001 na 1000 dvacetilet ch ûen p ipadlo 110 dïtì, p i p edchozìm sëìt nì v roce 1991 to bylo 345 dïtì. DosavadnÌ orientace rodin na model dvou dïtì se projevuje i v tom, ûe se nezvïtöuje jen podìl matek dvou dïtì, ale roste i jejich absolutnì poëet. éeny s dvïma dïtmi jsou jedinou kategoriì ûen se zjiötïn m poëtem narozen ch dïtì, v nìû absolutnì poëet vzr st. Tab. 7 Ženy ve věku 15+ let podle počtu dětí narozených jedné ženě sčítání lidu 1980 až 2001 (Women aged 15+ by number of births per woman giving birth population censuses 1980 to 2001) Počet dětí Absolutní počet Podíl (%) ,8 20,5 19, ,7 19,5 19, ,6 40,2 42, ,3 14,1 13, ,4 3,6 3, ,2 2,1 1,7 Nezjištěno x x x Celkem ,0 100,0 100,0 NenÌ tomu tak u nejmladöìch ûen. Ve vïku do 19 let se mate stvì dvou dïtì tèmï nevyskytuje, ve vïku do 24 let se jeho v skyt od roku 1991 pronikavï snìûil. Naopak se podstatnï zv öil podìl bezdïtn ch mlad ch ûen. éen m ve vïku do 19 let se na p elomu stoletì dïti rodì jen v jimeënï, 75,6 % ûen ve vïku 20ñ24 tvo Ì ûeny bezdïtnè. P i vöech p edchozìch pov leën ch sëìt nìch lidu v ûenskè vïkovè skupinï 20ñ24 let p evaûovaly matky nad bezdïtn mi ûenami, v roce 2001 je to poprvè naopak. Z kladnì zjiötïnì, plynoucì z dat SLBD 1991 o plodnosti ûen, lze shrnout takto: SËÌt nì lidu 2001 poskytlo obraz realizovanè plodnosti nïkolika ûijìcìch generacì ûen v»eskè republice. Jeho v sledky doloûily, ûe souëasn generace mlad ch ûen p ibliûnï ve vïku do 30 let, tedy generace, kter je ve vïku maxim lnì biologickè plodnosti, je ze vöech ûijìcìch ûensk ch generacì re lnï plodn nejmènï. V poslednì dek dï 20. stoletì se vlivem nìzkè realizovanè plodnosti tèto generace v»r narodilo nejmènï dïtì ve statisticky sledovanè historii. Plodnost vdan ch ûen se p itom v porovn nì s p edchozìmi sëìt nìmi nezmïnila, podstatnï vöak ubylo vdan ch mlad ch ûen. PodÌl vdan ch ûen ve vïku do 30 let je mimo- dnï nìzk a dïti se rodì v delöìm intervalu po súatku neû v minulosti. Proto je velmi mal i poëet dïtì, narozen ch mlad m vdan m ûen m. NÌzk poëet dïtì narozen ch vdan m ûen m nem ûe b t kompenzov n dïtmi narozen mi ûen m nevdan m, zejmèna svobodn m, i kdyû jejich poëet a podìl v celkovèm mnoûstvì narozen ch v raznï vzr st. NÌzk plodnost generace mlad ch ûen se z konitï promìtne do bytku obyvatelstva»eskè republiky p irozenou mïnou, jenû re lnï nem ûe b t kompenzov n imigracì se zahraniëì. PoËet obyvatel republiky se v prvnìch dek d ch 21. stoletì bude sniûovat. Z bytku obyvatel, jehoû je souëasn nìzk plodnost prvotnì p ÌËinou, vyplyne akcelerace populaënìho st rnutì, kter zkomplikuje soci lnì i ekonomick v voj»eskè republiky. Milan Aleö 51

56 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 Recenze SEBEVRAéEDNOST OBYVATELSTVA»ESK REPUBLIKY V OBDOBÕ TRANSFORMACE SPOLE»NOSTI Soci lnï ekonomick podmìnïnost sebevraûednosti je trval m poznatkem o tomto z vaûnèm spole- ËenskÈm jevu uû od z kladnì studie Masarykovy p es Durkheima, v naöich pomïrech i R ûiëku a dalöì autory do souëasnosti. NejnovÏjöÌm p ÌspÏvkem k anal ze sebevraûednosti v Ëesk ch zemìch je rozs hl anal za sebevraûednosti v obdobì transformace ËeskÈ spoleënosti v letech 1960ñ2000 1). Anal za sebevraûednosti v»esku byla provedena na z kladï zpracov nì celost tnìch dat o zem el ch a p ÌËin ch smrti a v zkumu PsychiatrickÈho centra v Praze, resp. stavu zdravotnick ch informacì a statistiky. Zdrojem nïkter ch informacì bylo i PolicejnÌ prezidium»eskè republiky. Auto i navazujì organicky na prvnì hluböì studii o sebevraûednosti T. Masaryka (Sebevraûda hromadn m jevem spoleëensk m) z roku 1881 (resp. Ëesky 1926), na Durkheimovu studii z roku 1897 (Le suicide. Etude de Sociologie) a Ëasto citujì pr vem L. R ûiëku, zejmèna jeho Sebevraûednost v»eskoslovensku z hlediska demografickèho a sociologickèho (Praha: Academia, 1968, 155 s.). Dodejme, ûe D. Dz rov a E. Dragomireck na nï navazujì v nejkomplexnïjöìm vztahu. Sebevraûednost obyvatelstva»eskè republiky je analyzov na zejmèna podle Ëty z kladnìch kritèriì. P ednï je to rozbor podle pohlavì a vïku. D le je to anal za podle rodinnèho stavu, potè rozbor motiv, vedoucìch k sebevraûd m v»esku ve sledovanèm obdobì a se zamï enìm na vybranè roky, a koneënï sebevraûednost podle rodinnèho stavu. Anal za vöech uveden ch kritèriì potvrzuje p edchozì rozbory o uveden ch aspektech sebevraûednosti a potvrzuje i zjiöùovanè skuteënosti, avöak zjiöùuje i mìrnè odchylky. Z st v pravidlem, ûe sebevraûda je z visl na pohlavì a vïku, ûe s rostoucìm vïkem se mìra sebevraûednosti zvyöuje, avöak od poloviny 90. let neroste, ale kles. Stabilizace standardizovan ch mïr je p Ìzniv m fenomènem v voje suicidi lnìho chov nì naöeho obyvatelstva. SouvisÌ to i se staröìmi poznatky, ûe v dynamicky se vyvìjejìcìch spoleënostech jsou obdobìmi nejniûöì sebevraûednosti obdobì relativnï nejrychlejöìho pohybu spoleënosti, a naopak. Rozbor takè znovu potvrdil d ÌvÏjöÌ zjiötïnì o pozitivnìm vlivu manûelstvì na hladinu sebevraûednosti, a naopak z pornèho vlivu, nap. u rozveden ch osob. Opakuje se ovöem i vysvïtlenì, ûe s m rodinn stav exponovanè populace je v sledkem rozhodov nì jednotliv ch obyvatel o vstupu nebo odmìtnutì manûelstvì z d vodu zdravotnìho stavu potenci lnìch snoubenc ve vztahu k aktu lnìmu rodinnèmu stavu, coû pak predisponuje riziko p ÌsluönÈho obyvatele v jeho manûelskèm nebo mimomanûelskèm ûivotï. MÌra sebevraûednosti se liöì podle d ÌvÏjöÌch zjiötïnì takè podle stupnï vzdïl nì. VyööÌ hladina sebevraûednosti je spojena s vyööìm stupnïm vzdïl nì. TakÈ zde jsou uvedena, resp. rekapitulov na d ÌvÏjöÌ zjiötïnì a vysvïtlenì uvedenèho fenomènu. D vody sebevraûednèho chov nì, motivace se nad le soust eôujì na nevylèëitelnè choroby, coû souvisì s p esunem tïûiötï do vyööìch vïkov ch skupin obyvatelstva, charakterizovanèho vyööì mìrou sebevraûednèho chov nì. Sebevraûednost muû je aû dvakr t vyööì neû sebevraûednost ûen. Ti takè volì ËinnÏjöÌ zp soby sebevzetì ûivota neû ûeny. RodinnÈ d vody jako p ÌËina sebevraûednosti proti d ÌvÏjöÌm pomïr m ustoupily znaënï do pozadì. ZnaËn pozornost je pr vem vïnov na geografickèmu rozloûenì sebevraûednosti. Je sledov n nejen horizont lnì prvek zemnìho rozloûenì, ale takè vazebnì faktor souvisejìcì s mìrou urbanizace zemì s r znou rovnì sebevraûednèho chov nì. Nov v zkum potvrdil existenci zemnï rizikovïjöìch oblastì republiky, jak mi jsou nap. severoz padnì regiony a oblasti s tradiënï niûöì sebevraûednostì. Oba fenomèny jsou vysvïtlov ny odliön m soci lnï ekonomick m, vzdïlanostnìm event. n rodnostnï podmìnïn m z zemìm sledovan ch populacì a zp esúujì d ÌvÏjöÌ zjiötïnì v tïchto smïrech. Za aktu lnì problèmy sebevraûednosti jsou povaûov ny p edevöìm zmïny ve sloûenì obyvatelstva republiky z hlediska vzdïl nì, p Ìjm, profesì, z hlediska mïnìcìch se ukazatel nezamïstnanosti apod. Jako d leûit prvek souvisejìcì s destrukcì naöì souëasnè spoleënosti je povaûov no zvyöujìcì se zneuûìv nì psychoaktivnìch l tek a nadmïrn r st konzumu alkoholick ch n poj. 1) Dz rov, D. ñ Dragomireck, E. (eds.). Sebevraûednost obyvatelstva»eskè republiky v obdobì transformace spoleënosti. Praha: Univerzita Karlova, katedra soci lnì geografie a region lnìho rozvoje, PsychiatrickÈ centrum Praha, Laborato psychiatrickè demografie, 2002, 80 s. + p Ìlohy. 52

57 Recenze Mezin rodnì srovn nì sebevraûednosti je provedeno na z kladï standardizovan ch ukazatel celkovè mrtnosti a mrtnosti na sebevraûdy podle pohlavì z 2. poloviny 90. let (WHO). Na prvnìch mìstech s vysokou sebevraûednostì jsou nïkterè zemï b v. SovÏtskÈho svazu, d le MaÔarsko (7. po adì), Japonsko (18. po adì), ävèdsko (26. po adì). Mezi 47 zemïmi je»esko na 22. mìstï, tedy zhruba uprost ed v Ëtu sledovan ch zemì. V sledky anal zy sebevraûednosti v»eskè republice od poë tku 60. let do souëasnosti shrnuli auto i do nïkolika z vïreën ch poznatk : Od 70. let uplynulèho stoletì klesala mìra sebevraûednosti aû k historickèmu minimu v roce Zd vodnïnì hledajì auto i v stabilizaci spoleënosti, ale takè v rozvoji zdravotnick ch a poradensk ch sluûeb. Protoûe vöak souëasn spoleënost je v»esku otev en a liber lnì a mezilidskè vazby se uvolúujì, nelze vylouëit obrat tohoto v voje. U v voje sebevraûednosti podle vïku lze zaznamenat jejì kles nì v nejvyööìm vïku a sbliûov nì intenzitnìch ukazatel v niûöìch vïkov ch skupin ch. S v vojem sebevraûednosti souvisì i v voj bezkonfesijnosti naöeho obyvatelstva a i relativnï nìzk vliv n rodnostnì heterogamie obyvatelstva Ëesk ch zemì, jeû majì vliv na mezikrajovè rozdìly, nap. v severoz padnì Ë sti republiky na jednè stranï a jihov chodnì oblasti st tu na druhè stranï. VyööÌ roveú sebevraûednosti vykazujì i oblasti s vyööì intenzitou migrace. Auto i zjistili i pozitivnì vazbu mezi vyööì potratovostì a vyööì mrtnostì na sebevraûdy, coû spojujì s vyööì mìrou rozvolnïnì tradiënìch rodinn ch vazeb. CelkovÏ doöli auto i k z vïru, ûe lze vyvr tit obëas se vyskytujìcì n zor, ûe Ñpo listopadu 1989 se zv öil poëet sebevraûdì. Ve skuteënosti se obdobì 1996ñ2000 vyznaëuje nejniûöì sebevraûednostì od ukonëenì 2. svïtovè v lky. P esto lze Ìci, ûe anal za znovu potvrdila dlouhodobè setrvaënostnì trendy v jejìm dlouhodobèm v voji, zjiötïnè p edevöìm anal zami L. R ûiëky p ed pades ti lety. To nic nemïnì na pot ebï pokraëovat pravidelnï v rozborech sebevraûednosti i v dalöìch letech. Publikace, resp. anal za je dokladov na mnoûstvìm vïkovï standardizovan ch ukazatel v voje sebevraûednosti v obdobìch 1960ñ2000, resp. 1996ñ2000 a mnoûstvìm graf o uveden ch jevech. Kolem dvaceti kartogram prezentuje zemnì rozloûenì sebevraûednosti z hlediska r zn ch aspekt podle okres, ale takè podle velikostnìch skupin obcì. Vyuûit dom cì i zahraniënì literatura p edstavuje p ehledn soubor publikacì vïnovan ch zejmèna v nejnovïjöì dobï problèmu sebevraûednosti jako psychosoci lnìmu jevu v souëasnè dobï u n s i v cizinï. Pro doplnïnì seznamu pramen za»esko by bylo moûno uvèst i publikace b valèho St tnìho adu statistickèho, nap. Statistika sebevraûd 1937, 1947ñ1954 (Zpr vy a rozbory /1955/,) Ë. 114, nebo P ÌËiny sebevraûd v roce 1956 (Zpr vy a rozbory /1957/), Ë. 65, ale takè p ÌspÏvky o sebevraûednosti v»eskoslovensku v Demografii (1963) event. o sebevraûednosti ml deûe rovnïû v Demografii (1969), a to v oddìle P ehledy. P edpokl d m, ûe alespoú struën v tah recenzovanè publikace bude vyd n v nïkterèm ze svïtov ch jazyk, aby problematika sebevraûednosti v souëasnèm»esku byla konfrontov na s jejìm v vojem v cizinï. VladimÌr Srb PLODNOST A KOJENECK MRTNOST V NIZOZEMSKU V 19. STOLETÕ Doktorsk disertace O. W. Hoogerhuise, vydan v loúskèm roce ve Wageningen, je analytickou studiì vych zejìcì metodicky z francouzsk ch zkuöenostì p i rekonstrukci rodin v minulosti. Autor vyëerp v vöechny dostupnè prameny k tèto tèmatice z bohat ch nizozemsk ch archìv a shrnuje poznatky obsaûenè v öirokè paletï dom cì soudobè literatury z lèka sk ch i jin ch profesnìch kruh vëetnï ednìch relacì 1). Pr ce se t k demografickè situace jiûnìho Bevelandu oblasti situovanè v jihoz padnì Ë sti Zeeland (spr vnì st edisko Middelburg). PodrobnÏ analyzuje v voj dïtskè mrtnosti (nejen novorozeneckè a kojeneckè) pro celè obdobì let 1811ñ1900 v mïsteëku Goes a Ëty ech okolnìch vesnicìch, kde v porovn nì se zbytkem Nizozemska dosahovala mrtnost dïtì do jednoho roku vïku nezvykle vysok ch hodnot (obdobì 1840ñ1870 zde p ekraëovala 40 %). TÌm, ûe autor porovn v v sledky svè multivariaënì anal zy s poznatky dalöìch demograf, zab vajìcìch se toutèû tèmatikou (p edevöìm pro Francii, NÏmecko a 1) Hoogerhuis, Otto W. Baren op Beveland. Vruchtbaarheid en zuigelingensterfte in Goes en omliggende dorpen gedurende de 19e eeuw. In A. A. G. Bijdragen 42, Wageningen 2003, XVI s., 62 tabulek, 9 vyobrazenì, 25 kartogram, 3 foto, 21 p Ìloh, anglickè resumè. 53

58 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 Rakousko), p ekraëuje studie r mec mikroanal zy tohoto malèho cìpu Nizozemska a nepochybuji o tom, ûe Hoogerhuisova pr ce zaujme nejen naöe historickè demografy. P ÌËiny tak vysokè kojeneckè mrtnosti p isuzovala vïtöina nizozemsk ch lèka tè doby specifick m klimatick m a p dnìm podmìnk m krajiny oznaëovanè od 17. stoletì za Ñnezdravouì, suûovanou endemickou mal riì, byù o nïco mìrnïjöì, neû byla jejì klasick tropick forma (v Zeelandu to byla malaria tertiana). Kolem roku 1850 navrhovali nïkte Ì nizozemötì lèka i obr tit pozornost ke zkoum nì v ûivy kojenc v souvislosti s p eruöenìm kojenì kr tce po narozenì. Nesouviselo to s mûdou ÑnekojenÌì, ale s velkou zamïstnanostì ûen v Zeelandu p i n jemn ch polnìch pracìch, Ëasto ve znaënè vzd lenosti od domova, kdy svï ovaly novorozeúata do pèëe staröìch dïtì, babiëek Ëi p Ìbuzn ch. V dïleën Ëinnost byla vïtöinou ekonomickou nutnostì a mïla dokonce obligatornì r z: jestliûe ûena odmìtla, potrestal farm manûela. O. W. Hoogerhuis pracnï rekonstruoval 2827 rodin, jejichû demografickè chov nì sledoval po cel vymezen Ëasov sek (zahrnuje tedy vìce generacì); dokl d, jak postupoval v p ÌpadÏ migracì, kterè vûdy takov v zkum ztïûujì a komplikujì. PomocÌ detailnì anal zy doch zì k z vïr m, kterè se sice daly logicky p edpokl dat, ale jsou nynì spolehlivï doloûenè. NejvyööÌ novorozeneck a kojeneck mrtnost byla zjiötïna ve vsi Wolphaartsdijk (u dïtì relativnï staröìch rodiëek vûdy vyööì, nejvyööì v letnìch mïsìcìch, zejmèna v pozdnìm lètï, u dïtì zamïstnan ch matek v raznï vyööì neû ve zbytku souboru). V znamnou roli hr lo kojenì ñ jeho dèlku odvozuje autor z dèlky meziporodnìch interval jako indik toru (vztah mezi laktacì a fertilitou, laktaënì amenorrhoea). V zkum dok zal, ûe dïti byly kojeny velmi z Ìdka pr vï v letnìch mïsìcìch. LogickÈ (a statisticky doloûenè) jsou souvislosti k ivek mrtnosti s v skytem mimo dnï hork ch letnìch mïsìc nïkter ch let, v nichû jako tehdejöì nejëastïjöì diagnûza p evaûovala pr jmov onemocnïnì kojenc vëetnï v skytu plavice. Ty autor d v do souvislosti s absencì kojenì a s hygienick mi pomïry v oblasti z pasìcì zejmèna v takov ch letech s nedostatkem nez vadnè pitnè vody (dehydratace organismu je zvl öù nebezpeën v kojeneckèm vïku). Hoogerhuisova pr ce je v tèto Ë sti i obs hl m exkursem do dïjin nizozemskèho zdravotnictvì a medicìny a sk t dost moûnostì k porovn nì s v vojem na naöem zemì, kde byla kojeneck mrtnost stejnï hrozivï vysok a jejì k ivky klesaly jeötï pozvolnïji. Jak nevzpomenout p i tèto p Ìleûitosti na osobnost tak mimo dnï osvìcenou, jakou byl v naöich pomïrech Jan MeliË (1763ñ1837) ñ praûsk porodnìk. Jako prvnì u n s studoval matriky nejlidnatïjöìho z praûsk ch farnìch okrsk pr vï se z - mïrem dok zat, ûe je zbyteënè, aby tolik dïtsk ch ûivot p edëasnï vyhaslo a nar soval pl n studia mortality nejen v souvislosti s vïkem, ale i s povol nìm, dosaûen m stupnïm vzdïl nì a soci lnìm prost edìm. Jeho souëasnìk Johann Joseph Nehr (1757ñ1820) v disertaci nazvanè Quare plerique moriuntur infantes et eorum, qui adolescunt, quare plerique sunt morbosi z roku 1793 uû rozt Ìdil p ÌËiny kojeneckè mrtnosti na endogennì a exogennì, ovlivnitelnè pèëì o novorozence. N sledovali dalöì ñ AntonÌn Hain, J. D. John, J. A. Riegger, J. J. MaötalÌ. Pro 19. stoletì byly nejv raznïjöìmi zjevy J. K. Hoser a F. A. Stelzig, kter sestavil prvnì mrtnostnì tabulky pro»echy za lèta 1800ñ1828 ñ porovnal je se z vïry Johanna S ssmilcha, zam ölel se, stejnï jako jeho p edch dci, nad p ÌËinami vysokè kojeneckè mrtnosti i nad rovnì plodnosti. Zjiöùujeme, ûe moudr ch hlav bylo nejen v Nizozemsku, ale i u n s dost. P esto trvalo velmi dlouho, neû jejich hlasy pronikly k vïdomì st tnì reprezentace, aby z nich vyvodila nïjakè z vïry a p ijala Ëinn opat enì. Dob e mìnïnè rady spolèhajìcì se na dobrovolnost z st vajì obvykle nevyslyöeny, pokud je neprov zì soustavn, cìlen n tlak (povinnè oëkov nì, povinnost dodrûovat z kladnì pravidla hygieny, osvïta, zlepöenì vzdïl nì a zv öenì odpovïdnosti vöech, kdo rozhodujì od prvnì po poslednì instanci o tom, kolik novorozenc p eûije a jak se zv öì nadïje doûitì). Hoogerhuis prov dì podrobnou anal zu plodnosti manûelsk ch p r za celè sledovanè obdobì (plodnost v souvislosti s celkov m poëtem dïtì v rodinï, se soci lnìmi pomïry, kvalitou bydlenì a hustotou zalidnïnì, vïkem prvorodiëky, dèlkou meziporodnìch interval atd.) s pouûitìm Coaleov ch index manûelskè plodnosti (standardem je plodnost hutteritek). Pro zjiöùov nì meziporodnìch interval pouûìv metodiky vypracovanè J. Knodelem (Demographic Behavior in the Past. Cambridge, 1988). Shled v pozitivnì korelaci mezi vysokou dïtskou (nejen kojeneckou) mrtnostì a vysokou plodnostì. V obdobì 1841ñ1870 ve zmìnïnèm Wolphaartsdijku rodily ûeny 11,8 dïtì, coû povaûuje za extrèmnì pr mïr p evyöujìcì dokonce vysokou plodnost hutterit v obdobì 1821ñ1830. Riziko mrtnosti kojenc se zvyöovalo se sniûov nìm dèlky meziporodnìch interval ñ smrt dìtïte tak zvedala roveú porodnosti (zn m Ñreplacement effectì ñ rozenì n hradnìch dïtì, tj. pravdïpodobnost novèho poëetì je vyööì, jestliûe p edchozì dìtï zem elo, neû kdyû p eûilo). Podle Hoogerhuise to dokazuje, ûe ÑmanûelskÈ p ry nebyly pasivnì ve vztahu ke kojeneckè a dïtskè mrtnosti. mrtì dìtïte zvedalo roveú plodnostiì (s. 249). P ev ûn vïtöina zemïdïlsk ch dïlnìk a jejich rodin ûila ve velkè chudobï, jak dokazujì ednì relace a popisy souëasnìk. Ve sledovan ch vsìch pracovalo n mezdnï p es 40 % ûen po nejvïtöì Ë st 54

59 Recenze roku a jejich dïti trpïly podv ûivou poëìnajìcì od nej tlejöìho vïku, jestliûe nebyly kojeny. Kojeneck mrtnost byla vyööì v rodin ch usazen ch ve st edu vsì neû v okrajov ch oblastech zkoumanèho regionu a sama Ñadresaì rodiny signalizovala v öi kojeneckè mrtnosti. Pr jmy a gastrointestin lnì obtìûe byly hlavnì p ÌËinou mrtì kojenc po celè 19. stoletì (u n s tomu nebylo jinak!). éivotnì cyklus rodin se pohyboval v jakèmsi ÑzaËarovanÈm kruhuì: porod ñ kr tk doba kojenì ñ öpatn ûivotospr va ñ nedostatek hygieny ñ vysok pravdïpodobnost mrtì kojence ñ jeho smrt ñ novè poëetì ñ dalöì porod... Pro vyööì vïkovè skupiny byla po celè 19. stoletì v Nizozemsku (i u n s) nejbïûnïjöì p ÌËinou mrtì TBC. Matthijs Westrate v roce 1875 hovo Ì o ÑtuberkulÛznÌch rodin chì, situacì v Goes se zab val lèka Abraham Pieter Fokker, jin m v znamn m nizozemsk m lèka em, kter podrobnï studoval mrtnost na mal rii a zanechal i pìsemn svïdectvì o zdravotnì situaci obyvatel v souvislosti s jejich soci lnìm postavenìm a bydlenìm, byl Jan Cornelis De Man (1818ñ1909). Hoorgerhuis uv dì i p ehledy p ÌËin mrtì pro 2. polovinu 19. stoletì (1875ñ1899) po pïtilet ch dobìch s rozliöenìm na 34 hlavnìch skupin, kterè jiû nejsou tak mlhavè a nespolehlivè, jako byla klasifikace o sto let d Ìve. Je moûnè shrnout, ûe nizozemsk autor obohatil a doplnil naöe p edstavy o tom, jak se utv ela demografick situace v jednom z region z padnì Evropy a jeho pr ce je p Ìnosn a zajìmav jak metodicky, tak sv m obsahem. Alena äubrtov DEMOGRAFICK METODY A KONCEPCE Donald T. Rowland je docentem AustralskÈ n rodnì univerzity, kde p edn öì demografii vìce neû deset let. UËebnice, kterou ned vno vydal, zrcadlì z velkè Ë sti jeho zkuöenosti uëitele populaënìch studiì. Je naps na jednoduch m a srozumiteln m stylem, vyh b se sloûit m matematick m proces m a je zamï ena na maxim lnì vyuûitì poëìtaëe jako uëebnì pom cky i jako n stroje anal zy. Z tïchto d vod je ke knize p ipojen disk, CD-ROM, kter pouûìv program Microsoft-Excel k dvojìmu Ëelu: Jednak k objasnïnì a ilustraci nïkter ch demografick ch pojm a proces, nap. epidemiologick p echod, demografick p echod a jednak k analytick m technik m, jako nap. standardizace nebo populaënì projekce 1). Kniha je rozdïlena do t in cti kapitol v öesti sekcìch. Kaûd kapitola je uvedena objasnïnìm problèmu, jenû bude probìr n; potè n sleduje v Ëet Ëelu studia. V klad je pak dokumentov n na p Ìkladech, jeû jsou nejëastïji na CD-ROM disku. K tomu je p ipojen popis, jak pouûìvat p Ìsluön program Excel. Kaûd kapitola konëì doporuëenìm dalöì literatury ke studiu a informacì o zdrojìch daj na internetu. N sledujì p Ìklady (jejichû eöenì je v p Ìloze D) a speci lnì p Ìklady pouûitì programu Excel. (V p Ìloh ch B a C je struënï vysvïtleno jak pouûìvat program Excel k v poët m a ke konstrukci graf.) Kapitoly 1ñ3 se zab vajì skladbou obyvatelstva podle vïku a pohlavì, mìrami zmïny v poëtu a struktu e obyvatelstva. Kapitola 4 obsahuje metody srovn v nì charakteristik populacì, vëetnï standardizace; zde je rovnïû objasnïn kohortnì (generaënì) p Ìstup k demografick m proces m. N sledujìcì p t kapitola je tak trochu zvl ötnostì v uëebnici demografick ch technik a koncepcì. Je totiû uvedenìm do demografickèho v zkumu a mezi jin m obsahuje i instrukci jak uspo dat studii populaënìch problèm a jak popsat v sledky takovèho studia. äest kapitola o studiu mrtnosti obsahuje rovnïû diskusi o mìr ch zdravotnìho stavu obyvatelstva a nemocnosti; zde je takè v klad epidemiologickèho p echodu. K sedmè kapitole, jeû se zab v mìrami porodnosti, je p ipojena diskuse o mìr ch súateënosti a rozvodovosti. Koncepce druhèho demografickèho p echodu je souë stì tèto kapitoly. Kapitoly 8 a 9 soust eôujì v klad z kladnìch demografick ch model : mrtnostnì tabulky, stacion rnì a stabilnì obyvatelstvo. ModelovÈ mrtnostnì tabulky a modely stabilnìho obyvatelstva jsou obsaûeny v 9. kapitole, kde je rovnïû v klad o st rnutì populacì. Kde lidè ûijì a jak bydlì, je podstatou kapitoly 10. Pozornost je vïnov na mapov nì rozmìstïnì populace, vëetnï tzv. systèmu geografickè informace (GIS) a mìr m populaënì hustoty. Migrace, vnit nì i zahraniënì, a metody odhadu rozsahu migrace ze z kladnìch demografick ch statistik jsou p edmïtem kapitoly 11. Z vïreënè kapitoly 12 a 13 jsou vïnov ny populaënìm soci lnìm projekcìm vybran ch sloûek celkovè populace: nap. projekce pracovnìch sil, dom cnostì, rodin, apod. UËebnice je jak obsahem, tak i pod nìm zamï ena nejen na pot eby student demografie. JejÌ kapitoly jsou v bïrovï stejnï d leûitè pro studenty geografie, ekonomiky, sociologie a statistiky. KromÏ toho v nì najdou zdroj informacì i odbornìci, kte Ì se rozhodujì a pl nujì Ëinnost v oborech, kde obyvatelstvo nebo jeho sloûky jsou rozhodujìcìm faktorem ñ jako nap. zdravotnictvì, ökolstvì, soci lnì v zkum, pr zkum trhu apod. Lado R ûiëka 1) Rowland, Donald, T. Demographic Methods and Concepts. Oxford: Oxford University Press, 2003, 546 s. + CD-ROM. 55

60 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 Zpr vy Z»eskÈ demografickè spoleënosti ÿìjnov 370. diskusnì st eda byla vïnov na p Ìdavk m na dïti (Jak systèm rodinn ch p ÌspÏvk preferuje Ëesk ve ejnost?). P edn öejìcì RNDr. Ji ina Kocourkov (P ÌrodovÏdeck fakulta UK) uvedla, ûe p Ìdavky na dïti pat Ì ve vyspïl ch zemìch mezi d leûit opat enì, kter mi st t finanënï podporuje rodiny. Proto jsou jak v öe d vky, tak kritèria pro jejì vypl cenì p edmïtem Ëast ch politick ch diskusì a n vrhy pro jejich pravu souë stì volebnìch program politick ch stran. V»eskÈ republice se ot zky t kajìcì se p Ìdavk na dïti staly velmi aktu lnì p edevöìm v souvislosti se snahou p edstavitel»ssd o zavedenì jejich ploönèho vypl cenì (tj. vöem bez ohledu na p Ìjmovou situaci rodiny). PoslednÌ n vrh p edloûen souëasn m ministrem pr ce a soci lnìch vïcì Z. äkromachem v roce 2002 by vyûadoval n klady ve v öi 5, 4 mld. KË (tento n vrh vöak nebyl podroben diskusi ve vl dï a jeötï p edtìm byl staûen z programu jedn nì vl dy, jak vyplynulo z diskuse po p edn öce). Je ot zkou, zda v bec existuje spoleëensk popt vka po tomto opat enì. Do jakè mìry by Ëesk ve ejnost zavedenì ploön ch p Ìdavk podporovala lze zjistit ze öet enì populaënìho klimatu, kterè v»eskè republice probïhlo za podpory GrantovÈ agentury»r v roce Tento v zkum byl souë stì mezin rodnì öet enì zn mèho pod n zvem Population Policy Acceptance (PPA), jehoû druhè kolo probïhlo v letech 2001ñ2003 ve vybran ch evropsk ch st tech. SouË stì dotaznìku byly mimo jinè i ot zky t kajìcì se preferovan ch systèm p Ìdavk na dïti. Z dat vypl v, ûe zavedenì ploön ch p Ìdavk by u n s podpo ila pouze t etina dotazovan ch osob. VÏtöina respondent preferuje diferenciaci p Ìdavk podle vïku dìtïte a tèmï 80 % respondent up ednostúuje stejnè p Ìdavky na kaûdè dìtï, tj. bez ohledu na po adì dìtïte. ZÌskanÈ v sledky jsou v konzistenci se z - vïry mezin rodnìho srovn nì dat z p edchozìho öet enì PPA.»esk ve ejnost preferuje takov systèm p Ìdavk na dïti, kter m ovï en a povaûuje ho za funkënì. P ÌjmovÏ testovanè p Ìdavky na dïti podporujì vìce mladì lidè a lidè s pr mïrn mi a vyööìmi p Ìjmy. VÏkovÏ diferencovanè p Ìdavky na dïti preferujì vìce lidè s vyööìm vzdïl nìm. ZatÌmco preference t kajìcì se systèmu p Ìdavk na dïti z hlediska p Ìjmu Ëi vïku dìtïte se zdajì b t v zkè souvislosti se skuteënï pouûìvan m systèmem v danè zemi. VysvÏtlenÌ, proë Ëesk ve ejnost nepodporuje vyööì p Ìdavky na dïti vyööìch po adì, je pot eba hledat v tom, jak Ëesk ve ejnost vnìm d sledky poklesu rovnï plodnosti. Mezin rodnì anal zy ukazujì, ûe ËÌm vïtöì podìl tïch, co povaûujì klesajìcì podìl mlad ch lidì za velmi öpatn trend, tìm vïtöì lze oëek vat pochopenì pro opat enì, kter podporujì rozenì dïtì vyööìch po adì, tj. nap. na kaûdè dalöì dìtï vyööì p Ìdavek.»esk republika pat ila k zemìm s nejniûöìm podìlem respondent, kte Ì oznaëili klesajìcì podìl mlad ch lidì za öpatn Ëi velmi öpatn trend. Z hlediska individu lnìch charakteristik by zavedenì diferenciace podle poëtu dïtì v»eskè republice podpo ili lidè spìöe s vyööìm vzdïl nìm a lidè se dvïma dïtmi. Na z kladï v sledk se nelze domnìvat, ûe zavedenì ploön ch p Ìdavk by p ispïlo ke zlepöenì populaënìho klimatu v»r. NavÌc, zavedenì ploön ch p Ìdavk by pravdïpodobnï znamenalo zruöenì daúovè levy, kter je v sou- ËasnÈ dobï poskytov na na kaûdè dìtï. Za takovè situace by zmïny v systèmu p Ìdavk byly pouze ËelovÈ a nemïly by vl dnì stranou proklamovan pronatalitnì efekt. Na 371. diskusnìm veëeru (19. listopadu) se prof. PhDr. Ladislav Rabuöic, CSc. z Fakulty soci lnìch studiì Masarykovy univerzity v BrnÏ zab val ot zkou imigrace do»r. V p edn öce nazvanè Mohla by b t imigrace eöenìm ËeskÈho demografickèho deficitu? nejd Ìve naërtl z kladnì koncepty z teorie migrace, zmìnil se o vl dnìm pilotnìm projektu aktivnì imigraënì politiky a potè se zab val ot zkou, kolik imigrant bude»r pot ebovat k eöenì svèho demografickèho deficitu. Vyloûil, ûe tato ot zka v sobï vlastnï skr v t i dimenze: 1. PoËet imigrant pot ebn ch ke stabilizaci poëtu obyvatelstva, 2. poëet imigrant nutn ch ke stabilizaci poëtu pracovnìch sil a 3. poëet imigrant nutn ch k zamezenì populaënìho st rnutì. Pouk - zal na fakt, ûe v»r zatìm nem me k dispozici naöi projekci imigrace z hlediska tïchto t Ì ot zek a jako p Ìklad pouk zal na studii OSN Replacement Migration vypracovanou v roce 2001, kter by n m mohla slouûit jako vzor a n vod na zpracov - nì. Ve druhè Ë sti svèho vystoupenì L. Rabuöic eöil problèm, zdali je Ëesk ve ejnost ochotna sdìlet sv j Ëesk prostor s imigranty. Na z kladï sociologickèho v zkumu na reprezentativnìm vzorku ËeskÈ dospïlè populace uk zal, ûe v ËeskÈ mentalitï je imigrace asociov na s negativnì konotacì, ûe Ëesk ve ejnost je p esvïdëena, ûe imigrace znamen p edevöìm n klady (ekonomickè, soci lnì a kulturnì), ale jen minim lnì v nosy a ûe myölence imigrace nenì celkovï p Ìliö naklonïna. Z hlediska p ipravovanè aktivnì imigraënì politiky to nenì pro 56

61 Zpr vy Ëeskou vl du p Ìliö dobr zpr va. P edn öka vyvolala ûivou diskusi, debatovalo se nap. o p ÌËin ch konstatovanè ËeskÈ xenofobie, d le o tom, proë m ûe b t»esk republika pro cizince l kav, o moûnèm tvrdèm konkurenënìm z pase o imigranty ve st rnoucì EvropÏ, a o nutnosti zab vat se v zkumnï nejenom postoji»ech k cizinc m, ale takè cizinc ûijìcìch u n s k»ech m. L. Rabuöic v z vïru konstatoval, ûe problematika migrace bude jednìm z velk ch tèmat dom cì i zahraniënì politiky v nejbliûöìch desetiletìch, tèmatem ovöem nesmìrnï citliv m a velmi obtìûn m, neboù imigrace ve svè ne ÌzenÈ podobï m ûe zp sobit znaënè soci lnì a politickè problèmy. TÈmatem poslednì (372.) diskusnì st edy v roce 2003 (17. prosinec) bylo Dom cì sluûebnictvo v EvropÏ v dlouhodobèm kontextu. P edn öejìcì RNDr. Ludmila Fialov, CSc. (P ÌrodovÏdeck fakulta UK) sezn mila p ÌtomnÈ s nïkter mi aspekty tèto soci lnì kategorie obyvatelstva od ranèho novovïku aû po souëasnost. Hned v vodu zmìnila, ûe jde o tèma, kterèmu je v poslednìch letech ze strany z padoevropsk ch historik, sociolog a demograf vïnov na velk pozornost (bliûöì informace viz ObecnÏ se o studiu dom cìho sluûebnictva (DS) d s jistou nads zkou Ìci, ûe jde o jak si pohled Ñpod sukniì tè kterè spoleënosti, kter dotv Ì objektivnïjöì obraz society. Obsah a v znam pr ce DS se v pr bïhu Ëasu mïnil. ZjednoduöenÏ se d Ìci, ûe bïhem 16.ñ19. stoletì zmïnou jeho role ve v robnìm procesu, kter se z poë teënìho zajiötïnì chodu dom cnosti/rezidence p esouv st le v raznïji na zajiötïnì pouze chodu dom cnosti a pèëe o nïkterè Ëleny rodiny (dïti, nemocnè a starè osoby), doch zì z roveú k jistè spoleëenskè degradaci. PostavenÌ DS v dneönì spoleënosti (jde o feminizovan sektor) je zvl ötnì a neplnohodnotnè ve srovn nì s ostatnìmi obory lidskè Ëinnosti. Projevuje se to nap. mimo jinè i tìm, ûe ekonomovè DS neoznaëujì za ekonomicky aktivnì, protoûe pr nevytv Ì novè hodnoty. V zahraniënì literatu e je DS oznaëov no zkratkou termìnu C+C (cleaning and care). PostavenÌ sluûebnictva bylo v minulosti v r zn ch Ë stech Evropy i uvnit jednotliv ch zemì r znè (svou roli tu hr lo zvykovè pr vo, kterè mïlo vliv nap. na dèlku pracovnì doby, dèlku sjednanè sluûby, dobu odchodu/p Ìchodu ze/do sluûby). Autorka rozezn v t i hlavnì oblasti r zn ch typ postavenì DS ñ severoz padnì Evropu, st ednì Evropu a jiûnì Evropu. PostavenÌ DS bylo v SZ EvropÏ ve srovn nì s ostatnìmi Ë stmi Evropy rovnopr vnïjöì ñ muûi a ûeny pracovali jako DS zpravidla pouze po urëitou Ë st svèho ûivota, DS bylo sou- Ë stì ûivotnìho a pracovnìho cyklu. Na vesnici nebo ve mïstï mohlo sluûebnictvo poch zet i ze stejnè vrstvy jako zamïstnavatel ñ sedl k/mïöùan, protoûe pro ËeledÌna nebo dïveëku, resp. sluûku v mïöùanskè dom cnosti to byla uëebnì lèta ñ tedy nab v nì nov ch zkuöenostì pot ebn ch pro vedenì vlastnì usedlosti a dom cnosti. Vedle tvrdè pr ce mïla sluûba i adu pozitivnìch rys ñ stala se p ÌleûitostÌ ke vzdïl nì, öì enì kulturnìch vzorc, spoleëenskèmu kontaktu, soci lnìmu vzestupu (za vydïlanè penìze se ûeny mohly st t nez visl mi a jako hospodynï sobïstaën mi ñ nemusely se vd - vat). V zemìch jiûnì Evropy, kde DS poch zelo z niûöìch vrstev, p ich zelo ze vzd lenïjöìch oblastì a pro rodinu zamïstnavatele bylo ot zkou prestiûe, mïlo ponìûenè postavenì. V tèto oblasti se takè do 18. stol. udrûela otrock pr ce. PostavenÌ sluûebnictva ve st ednì EvropÏ bylo podobnè jako v z padnì EvropÏ, ale uplatúovaly se zde i vlivy p etrv vajìcìho poddanstvì a Ë steënï i nevolnictvì, postupnï se takè sniûoval jeho status a prestiû. ObecnÏ se v EvropÏ s rozvojem pr myslu, resp. pr myslovou revolucì zmïnila skladba obyvatelstva zamïstnanèho v jednotliv ch sektorech ñ poklesl v znam zemïdïlstvì, kde byla p edevöìm v severoz padnì a st ednì EvropÏ zamïstn na vïtöina DS, a zmïnil se takè sytèm p Ìpravy na povol nì, kter vyûadoval ËÌm d le vìce odbornè vzdïl nì. DS p estalo takè bydlet v dom cnostech, jeho status se d le sniûoval. Tento posun dokl dajì prameny i na promïnï mentality sluûebnictva, jestliûe v 17. stoletì bylo hrdè na svè povol nì, ve 20. a 21. stoletì se za nïj stydì. V pr bïhu 20. stoletì se objevujì novè typy pr ce v dom cnosti. Jednak jde o tzv. ÑdobrovolnÈì DS, kdy se mladì lidè nech - vajì najìmat na dom cì pr ce v cizinï nebo jinèm regionu, aby se tak sn ze nauëili cizìmu jazyku (dneönì au pair). Jednak se pr ce v dom cnosti profesionalizujì, takûe se rozvìjì p ÌsluönÈ odbornè ökolstvì (u n s tzv. rodinky). ObecnÏ se ale v letech po skonëenì 2. svïtovè v lky p edpokl dalo, ûe DS je historickou kategoriì, p eûìvajìcì jen dìky nemnoha dom cnostem nejvyööìch spoleëensk ch vrstev. P edpokl dalo se, ûe pot eby dom cnosti zajistì jejich vybavenì modernì technikou (automatickè praëky, kuchyúskè roboty apod.) a takè ve- ejn obecnï dostupn za ÌzenÌ (jesle, ökolky, sanatoria pro seniory). Na konci 20. stoletì se ale situace z sadnï zmïnila, jak je moûnè doloûit na p Ìkladu vybran ch zemì, nap. It lie a NÏmecka. Odhaduje se, ûe v dneönì It lii je jako DS zamïstn no asi 1,3 mil. osob; za vïtöinu z nich zamïstnavatel ale neplatì pojiötïnì a danï. Jde tèmï v hradnï o ûeny. VÌce neû polovinu z nich tvo Ì cizinky, p ev ûnï ze severnì Afriky, jihov chodnì Asie (FilipÌnky) a v chodnì Evropy (Ukrajinky, Bulharky). Sluûky pracujì p edevöìm v bohatöìch Ë stech It lie ñ na severu a v ÿìmï. Jde Ëasto o vysokoökolsky vzdïlanè vdanè ûeny, kterè zanechaly svou rodinu doma, kde se jim o dïti starajì prarodiëe. ZvyöujÌcÌ se popt vka po DS v z - 57

62 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 padnì EvropÏ (p edevöìm v tè Ë sti, kde nebyl v minulosti vybudov n systèm ve ejnè pèëe o dïti nebo starè obëany) vypl v z velkè zamïstnanosti vdan ch ûen ñ 3/4 pracujì na pln vazek, velkèho poëtu ne pln ch rodin a snahy zajistit pèëi o starè rodiëe (v It lii tvo Ì lidè nad 65 let 18 % populace). Svou vysokou ûivotnì roveú si z padoevropskè dom cnosti zajiöùujì dvïma platy, tj. nejen muûe ale i ûeny, chod dom cnosti placenou pracì DS. Pro ûeny z mènï vyspïl ch zemì se sluûba v dom cnosti st - v zdrojem sluönèho p Ìjmu ve srovn nì s jejich dom cìmi pomïry. V z vïru bylo konstatov no, ûe pr ce DS se dnes st v celoûivotnìm zamïstn nìm, kterè ale postr - d moûnost soci lnìho vzestupu. Jako DS pracujì v z padnì EvropÏ etnicky i kulturnï heterogennì skupiny osob ñ zpravidla ûen (Ëasto cizinek), pob vajìcìch v danè zemi neleg lnï, v lepöìm p ÌpadÏ na turistickè vìzum bez pracovnìho povolenì. To vede k jejich ukr v nì, Ëasto v domï zamïstnavatele, ale takè k hlubokèmu pod ÌzenÌ zamïstnavateli a ke znaënèmu ohroûenì nap. sexu lnìm i jin m n silìm. Pr vï tyto aspekty vyvol vajì ur- ËitÈ obavy, nap. ze strany sociolog a soci lnìch pracovnìk nehledï na trval z jem ad pr ce. Rozsah zamïstn v nì DS se zaëìn promìtat i do legislativy jednotliv ch zemì, jde tu p edevöìm o snahu zjednoduöit z kony tak, aby se snìûilo da- ÚovÈ zatìûenì rodin zamïstn vajìcìch DS a z roveú rozöì il okruh DS, za kterè je placeno pojiötïnì. P itom se p edpokl d, ûe se poëet DS pracujìcìho v dom cnostech z padnì Evropy bude d le zvyöovat ñ jednak proto, ûe se zvyöujì pot eby z padoevropsk ch rodin o tyto sluûby vzhledem ke st rnutì evropskèho obyvatelstva, jednak proto, ûe se d le rozvìrajì n ûky mezi bohat mi a chud mi evropsk mi dom cnostmi. Po vìce jak deseti letech byla v Olomouci obnovena Ëinnost poboëky»eskè demografickè spoleënosti (zahajujìcì setk nì se uskuteënilo 22. Ìjna 2003). Inici tory tèto z sluûnè akce byli VladimÌr Pol öek z»eskèho statistickèho adu v Olomouci a Miloö FÚukal a Pavel Pt Ëek z»eskè geografickè spoleënosti (katedra geografie P F UP). Organiz to i do konce ökolnìho roku 2003/04 za adili jeötï jednu demografickou p edn öku. V noru byl diskusnì podveëer vïnov n sebevraûd m. HlavnÌm posl nìm diskusnìch setk nì by mïla b t voln v mïna n zor s odbornìky z r zn ch oblastì p ÌsluönÈho oboru na danè tèma. Na prvnì p edn öku N boûenstvì ve sëìt nì, kterou z celorepublikovèho pohledu p ednesl Ladislav Piötora (»S Praha) a z hlediska OlomouckÈho kraje zmìnïn V. Pol öek, byl pozv n i teolog Petr é rek z CyrilometodÏjskÈ teologickè fakulty UP, aby p ÌtomnÈ informoval o postoji katolickè cìrkve k tèto ot zce. V vodu k anal ze v sledk sëìt nì o n boûenstvì V. Pol öek p ipomenul nep Ìznivou medi lnì kampaú, kter byla vedena proti SLDB 2001 a zd raznil fakt, ûe i p es tyto peripetie dopadlo sëìt nì dob e. LidÌ, kter ch odmìtlo vyplnit sëìtacì tiskopisy, bylo ve srovn nì s celkov m poëtem obyvatelstva m lo. PotÈ L. Piötora struënï shrnul historii sëìt nì v Rakousko-Uhersku a za prvnì republiky ve vztahu ke zjiöùov nì n boûenstvì. Po roce 1945 bylo n boûenstvì zjiöùov no ve sëìt nì v roce 1950 a pak aû v roce Ze sëìt nì 2001 vyplynulo, ûe vï ÌcÌch je u n s (32,1 %), bez vyzn nì je (59,0 %), nezjiötïno (8,8 %). Tyto daje n s prezentujì jako v raznï ateistick st t narozdìl od naöich soused, nap. Polska, kde 93 % obyvatel je vï ÌcÌch, Rakouska 86 % a Slovenska 84 %. Ve srovn nì s rokem 1991 u n s poklesl poëet vï ÌcÌch o 1,7 mil. a poëet nevï ÌcÌch vzrostl tèmï o 2 mil. Z celkovèho poëtu obyvatelstva se k nejvïtöì cìrkvì ñ ÌmskokatolickÈ, hl sì (26,8 %) vï ÌcÌch, k ËeskobratrskÈ evangelickè (1,2 %) a k ËeskoslovenskÈ husitskè (1,0 %). NejvÏtöÌ Ìmskokatolick cìrkev tvo Ì 83,4 % vöech vï ÌcÌch, pak n sleduje cìrkev Ëeskobratrsk evangelick (3,5 %) a Ëeskoslovensk husitsk (3,0 %). Z kladnì tendencì zaznamenanou poslednìm sëìt nìm je pokles poëtu vï ÌcÌch tradiënìch cìrkvì a vzr st mal ch cìrkvì (nap. stoupl poëet vï ÌcÌch N boûenskè spoleënosti svïdk Jehovov ch ze v roce 1991 na v roce 2001, PravoslavnÈ cìrkve v Ëesk ch zemìch z (1991) na (2001). L. Piötora d le uvedl, ûe st le p etrv vajì rozdìly podle pohlavì ñ mezi vï ÌcÌmi je vìce ûen a u obou pohlavì p evaûuje staröì generace. Nejv raznïjöìm znakem vï ÌcÌch je jejich zemnì diferencovanost ñ religiozita nar st od z padu k v chodu (nejmènï je jich v severnìch a severoz padnìch»ech ch (okresy Most, RakovnÌk, DÏËÌn) a nejvìce na jiûnì MoravÏ smïrem ke slovensk m hranicìm (nap. okresy UherskÈ HradiötÏ, HodonÌn). U katolickè cìrkve p evaûujì vï ÌcÌ se z kladnìm vzdïl nìm u ostatnìch dvou ñ husitskè a evangelickè, majì vï- ÌcÌ vzdïl nì vyööì. U vï ÌcÌch ûen je vyööì plodnost neû u ûen bez vyzn nì. V Ë sti vïnovanè OlomouckÈmu kraji VladimÌr Pol öek v koment i k 15 tabulk m konstatoval, ûe n boûensk m vyzn nìm se zdejöì obyvatelè p Ìliö neliöili od celorepublikovèho pr mïru ñ 37,0 % vï ÌcÌch (»R 32,1 %), 53,8 % bez vyzn nì (»R 59,0) a 9,2 % nezjiötïno (»R 8,8). PodÌl vï ÌcÌch je sice nejmenöì z Ñmoravsk chì kraj, ale p esto vïtöì neû v ÑËeskÈmì kraji s nejvyööì hodnotou ñ v JihoËeskÈm kraji 34,7 %. (OznaËenÌ kraj za ÑËeskÈì a ÑmoravskÈì je podle sìdla kraje.) Z kladnì charakteristikou vztahu obyvatelstva OlomouckÈho kraje k vì e je vöak jejich znaën polarita. JiûnÌ okresy kraje pat Ì v republice k okres m s vyso- 58

63 Zpr vy k m podìlem vï ÌcÌch z celkovèho obyvatelstva (okresy P erov, ProstÏjov) a severnì okres JesenÌk zase okres m s podpr mïrn m podìlem. ZajÌmavostÌ je, ûe obce s nejvyööìm podìlem obyvatel, kte Ì neuvedli vztah k n boûenstvì (20 ñ 42,5 % z celkovèho obyvatelstva), jsou p ev ûnï z okres s nejvïtöìm podìlem vï ÌcÌch, tj. ProstÏjov a P erov. Z hlediska poëtu vï ÌcÌch je na prvnìm mìstï Ìmskokatolick cìrkev, na druhèm Ëeskoslovensk cìrkev husitsk (tìm se kraj liöì od hrnu republiky) a na t etìm Ëeskobratrsk evangelick, ËtvrtÈ mìsto zaujìmajì pravoslavnì. OstatnÌmi ukazateli, nap. vïkovou strukturou vï ÌcÌch, odpovìd kraj celorepublikovèmu pr mïru ñ nejvïtöì poëet hl - sìcìch se k n boûenskèmu vyzn nì byl u vïkov ch skupin 60 a vìce let. P Ìtomn teolog Petr é rek (moûn kontakt mail: pzurek@quick.cz) v reakci na v sledky sëìt nì 2001 nejprve informoval o poëtu k esùan na celèm svïtï, kter ch je 1,7 mld., z toho katolìk (vëetnï eckokatolickè cìrkve a dalöìch) 1,05 mld. V»eskÈ republice je katolick cìrkev rozdïlena do 8 diecèzì a jednoho apoötolskèho exarch tu. JednotlivÈ farnosti v r mci diecèzì shromaûôujì data o vï ÌcÌch ñ ËastnÌk bohosluûeb (nap. celorepublikovè sëìt nì z p ineslo v sledek osob); poëtu k t, 1. svatèho p ijìm nì, bi mov nì, uzav enì manûelstvì a poh b (nap. jen v roce 2000 bylo pok tïno novorozenc, celkem pok tïn ch ze vöech vïkov ch skupin bylo ). Katolick cìrkev vöak zatìm nedisponuje plnou evidencì vöech vï ÌcÌch a nem ûe ani z finanënìch d vod prov dït statistick a sociologick öet enì o jejich poëtu. P edstavitelè cìrkve se ale domnìvajì, ûe v»r je vï ÌcÌch vìce, neû jak uv dì»s na z kladï sëìt nì P. é rek odk zal na Ël nek Prokopa Remeöe: Statistick ad to opït po dnï popletl (»S dokonale matematicky zpracoval naprosto v gnì a nep esn vstupnì data, ze ). V diskusi L. Piötora vysvïtlil konstrukci ot zky na n boûenstvì ve sëìt nì 2001, tj. d raz na srovnatelnost s daty ze SLDB 1991, na jednoduchost a srozumitelnost, p ipomenul konzultace s p edstaviteli jednotliv ch cìrkvì p i p ÌpravÏ sëìt nì, vysvïtlil, proë byly ot zky v dotaznìku azeny abecednï, jak byl zp sob kûdov nì p i zpracov nì dotaznìk. V tèto souvislosti opït p ipomenul, ûe ve zjit enè atmosfè e by lidè podrobnïjöì dotaznìk v bec odmìtli vyplnit a ûe nelze smïöovat sociologickè öet enì, kterè operuje s adou ot zek, s jednou ot zkou ve sëìt nì (Jste bez vyzn nì, jste vï ÌcÌ ñ jakè cìrkvi, n boûenskè spoleënosti nebo vì e se hl sìte?), kterè bylo navìc zaloûenè na metodï sebesëìt nì. V dalöì debatï se studenti geografie dotazovali zejmèna teologa P. é rka na religiozitu Rom, na budoucnost katolickè cìrkve v»r, resp. jakè z vïry p edstavitelè cìrkve uëinili ze sëìt nì, zda existujì programy zmïn ze st vajìcì situace a jakè jsou moûnosti r stu k esùansk ch cìrkvì. P. é rek uvedl, ûe katolick cìrkev v souvislosti s migracì z v chodu oëek v potenci lnì r st stoupenc eckokatolickè cìrkve, pravoslavn ch a isl mu. PrvnÌ diskusnì st eda obnovenè poboëky»ds byla vìce neû slibn ñ nejen ËastÌ student a vyuëujìcìch p ÌrodovÏdeckÈ fakulty (p iölo asi 30 z - jemc ), ale i p ÌtomnostÌ tè ÑdruhÈ stranyì ñ teologa. P. é rek p sobil civilnï a p telsky, takûe diskutujìcì bez ostychu kladli ot zky, kterè p edstaviteli cìrkve nemusely b t vûdy p ÌjemnÈ. Do budoucnosti proto p ejeme organiz tor m, aby mïli vûdy tak öùastnou ruku ve v bïru tèmat. JK, LR, hru V znamnè ûivotnì jubileum doc. RNDr. Boûeny Nov kovè-h ibovè, CSc. Doc. RNDr. Boûena Nov kov -H ibov, CSc. se narodila v OstravÏ. Po st edoökolsk ch studiìch absolvovala v roce 1948 studium geografie na MasarykovÏ univerzitï v BrnÏ a v tomto roce takè obh jila rigorûznì pr ci. Po ukonëenì studia p sobila jako asistentka na PalackÈho univerzitï v Olomouci a odtud po t ech letech p eöla do novï z ÌzenÈho Kabinetu pro historickou geografii»sav v Praze. Po jeho zruöenì v roce 1955 se vr tila na PalackÈho univerzitu. Od roku 1958, po vynucenèm odchodu z olomouckè univerzity, p sobila öest let jako st edoökolsk profesorka. Po zaloûenì GeografickÈho stavu (Gg )»SAV byla v roce 1964 p ijata jako vïdeck pracovnice a vïnovala se p edevöìm geografii obyvatelstva. Ve vïdeckè pr ci se jubilantka dlouhodobï zamï ila na problematiku stïhov nì obyvatelstva, jeho zemnì strukturu a vymezov nì migraënìch region. V sledky v zkum p edloûila v disertaënì pr ci, kterou obh jila v roce 1968 a publikovala v adï pracì. Nejzn mïjöì z nich jsou Migrace obyvatelstva v moravsk ch krajìch (1971) a mapy imigraënìch a emigraënìch region»eskè republiky. Odborn a vïdeck Ëinnost doc. Nov kovè se realizovala i v mnoha dalöìch oblastech. Autorsky se podìlela na zpracov nì oddìl t kajìcìch se 59

64 Demografie, 2003, roë. 45, Ë. 4 hodnocenì obyvatelstva ve v zkumn ch kolech eöen ch Gg, nap. SeveroËeskÈ uhelnè oblasti, BrnÏnskÈ aglomerace, MoravskÈho krasu. Publikovala adu studiì a Ël nk, je autorkou mapy Pohyby obyvatelstva v»sr 1961ñ1970 (1983) a autorskèho listu hustota zalidnïnì v Atlasu obyvatelstva v»ssr (1987). Rozs hl seznam jejich publikacì do roku 1984 je uveden ve Zpr v ch Gg»SAV (Ë. 2/1984). Odchod do d chodu neznamenal pro jubilantku ukonëenì vïdeckè a pedagogickè Ëinnosti. VÏnovala se jako editorka i spoluautorka dokonëenì a vyd nì rozs hlè publikace Obce a sìdla Añé (1991), kter je t etìm dìlem edice ZemÏpisn lexikon»eskè republiky. PoË tkem 90. let se opït vr tila na katedru geografie PalackÈho univerzity, kde nïkolik let externï p edn öela a kde takè byla jmenovan docentkou. Jubilantka je dlouholetou Ëlenkou»eskÈ demografickè spoleënosti. ÿadu let byla p edsedkynì jejì JihomoravskÈ poboëky a zaslouûila se o jejì rozvoj. V znamnï p ispìvala k aktivit m odbornè skupiny pro ekonomickou geografii JihomoravskÈ poboëky»s. geografickè spoleënosti. Boûena Nov kov je zn m svou otev enostì, iniciativnìm pracovnìm nasazenìm, pìlì, vytrvalostì a trval m z jmem o geografickou a demografickou problematiku. Do dalöìch let jì p ejeme p edevöìm hodnï zdravì, optimismu a ûivotnì pohody. ZdeÚka Tarabov PÏtasedmdes tiny doc. ing. Miroslava Hiröla, CSc. P ed pïti lety redakënì rada Demografie i ËlenovÈ»eskÈ demografickè spoleënosti p li na str nk ch tohoto Ëasopisu doc. ing. Miroslavu Hirölovi CSc. ( ) do dalöìch let ÑdobrÈ zdravì, ûivotnì pohodu a vïtöì ocenïnì jeho odbornè pr ceì. K letoönìmu jubileu nelze, neû zopakovat toto p - nì a s potïöenìm konstatovat, ûe je st le aktivnìm Ëlenem ËeskÈ vïdeckè obce zamï enè na soci lnì politiku a ûivotnì roveú obyvatelstva. Do»eskoslovenskÈ demografickè spoleënosti byl doc. Hiröl p ijat na doporuëenì RNDr. Josefa Ambroûe v sedmdes tèm roce. Dodnes si velmi v ûì toho, ûe tehdejöì p edseda spoleënosti JUDr. VladimÌr Srb jej p ivìtal osobnìm dopisem, a to pr vï v dobï, kdy jej tehdy mocnì odsunovali na vedlejöì kolej. VÌce neû t icet let se doc. Hiröl ËastnÌ na Ëinnosti demografickè spoleënosti a p in öì sem poznatky ekonoma, kter se soustavnï a intenzivnï zab v soci lnì situacì v znamn ch skupin obyvatelstva. NenÌ mnoho ekonom, kte Ì dovedou sledovat jednotlivè kapitoly st tnìho rozpoëtu, daje o zamïstnanosti, o v voji mezd a d chod, v sledky mikrocenz Ëi rodinn ch Ët a respektovat p itom pot eby a z jmy obëan, ch pat demografick v voj obyvatelstva jako prim rnì z klad pro soci lnï ekonomickè anal zy. Doc. Hiröl byl mezi nejmladöìmi ËastnÌky protifaöistickèho odboje ve skupinï P edvoj. Byl mezi prv mi Ëeskoslovensk mi studenty LeningradskÈ st tnì univerzity a jiû v roce 1961 obh jil svoji kandid tskou pr ci na tèma PostavenÌ dïlnickè t Ìdy v Anglii. Od tèto doby se st le vïnuje soci lnï ekonomickè problematice. Od roku 1966 byl docentem na kated e politickè ekonomie VäP a podìlel se na podkladech i jedn nì Mezin rodnì organizace pr ce. Spolupracoval s V zkumn m stavem soci lnìho zabezpeëenì, kter se pozdïji zmïnil na V zkumn stav pr ce a soci lnìch vïcì p i MPSV. Zde od roku 1969 naöel moûnost zkoumat a publikovat jiû d Ìve zpracov vanè tèma ûivotnìho minima, chudoby a tèû problematiku d chodovèho zabezpeëenì a d vek pro rodiny. Pro svè tèma objevil krycì n zev Ñobyvatelstvo s omezenou moûnostì spot ebyì. Ekonomicko-soci lnì anal zy uplatúoval takè v PrognostickÈm stavu»sav. V letech 1989ñ1990 p edsedal odbornè komisi pro stanovenì ûivotnìho minima a v öe minim lnìho d chodu jako jedinèho zdroje p Ìjmu. DoporuËenÌ tèto komise vedla k z ÌzenÌ institutu ûivotnìho minima v roce 1991 a k prav m v öe p Ìdavk na dïti podle jejich vïku.v roce 1992 se z nikem»eskoslovenska a tìm i feder lnìch ministerstev M. Hiröl nedobrovolnï ukonëil svou Ëinnost ve V zkumnèm stavu pr - ce a soci lnìch vïcì, ale nad le byl a je velmi Ëinn. V letech 1993ñ2001 pracoval v makroekonomickèm oddïlenì»mkos jako poradce vedenì odborovè federace. ÿadu studiì, anal z soci lnì situace a stanovisek k p ÌpravÏ aktu lnìch soci lnìch z - kon publikoval v odbor skè revue Pohledy a t denìku Sondy. Do loúskèho roku byl Ëlenem VÏdeckÈ rady n - rodohospod skè fakulty VäE, st le je Ëlenem RezortnÌ hodnotìcì komise MPSV Ëinnosti V PSV, je zv n k oponentnìm ÌzenÌm, na r znè semin e a konference. Tak jako v minulèm volebnìm obdobì je i nynì externìm poradcem ministra pr ce a soci- lnìch vïcì a v souëasnè dobï i externìm poradcem p edsedy vl dy»eskè republiky. Jeho pr ce doöla ocenïnì pamïtnì plaketou, kter mu byla udïlena ke 125.v roëì zaloûenì»eskè strany soci- lnï demokratickè v roce BART 60

65 Zpr vy Prof. MUDr. Jan HolËÌk, DrSc. ñ 60 let V rychlèm bïhu Ëasu, v dobï neust l ch zmïn a nov ch ud lostì, b v me obëas zaskoëeni jubileem, kterè n m ne prosn kalend sice p ipomìn, ale kterèmu se zdr h me uvï it. Je tomu tak i se öedes tinami prof. MUDr. Jana HolËÌka, DrSc. ( ), vedoucìho stavu soci lnìho lèka stvì a ve ejnèho zdravotnictvì LÈka skè fakulty Masarykovy univerzity v BrnÏ. Jubilanta jsem poznal bïhem jeho studiì na lèka skè fakultï. Uû tehdy projevoval ûiv z jem o statistiku, smysl pro logiku i zaujetì pro tv rëì pr ci. R d jsem jej uvedl do pedagogickè pr ce. PodÌlel se na v uce jako student 5. a 6. roënìku. Promoval v roce Byl jsem jeho ökolitelem v postgradu lnìm studiu a tïöil jsem se i z dalöìch etap jeho pedagogickè a vïdeckè dr hy. V souëasnè dobï, uû jako Ñmlad öedes tnìkì, m za sebou mnoho nesporn ch v sledk. spïönï p ispìv k rozvoji oboru soci lnì lèka stvì. Napsal vìce neû 200 vïdeck ch a odborn ch publikacì, podìlel se na nïkolika monografiìch a adï uëebnìch text. Je p edsedou v boru SpoleËnosti soci- lnìho lèka stvì a ÌzenÌ pèëe o zdravì»eskè lèka skè spoleënosti JEP, Ëlenem VÏdeckÈ rady Minis- terstva zdravotnictvì»r (MZ»R) a Ëlenem nïkolika komisì p i MZ»R, Ëlenem»eskÈ demografickè spoleënosti a Ëlenem redakënì rady Ëasopisu Demografie. Je i Ëlenem zahraniënìch spoleënostì a pracuje v jejich ÌdÌcÌch v borech. Prof. MUDr. Jan HolËÌk, DrSc. m po d hodnï pl n, spoustu pr ce a je inici torem ady uûiteën ch zmïn, zejmèna ve v uce. M cit pro hodnoty, kterè obst ly ve zkouök ch Ëasu. I kdyû si v ûì vzdïl nì jako plodnèho n stroje lidskèho intelektu, nenì zast ncem ÑpamÏùovÈ ekvilibristikyì. SnaûÌ se rozvìjet zejmèna tvo ivost student a vede je k samostatnèmu eöenì problèm. Jeho konìëkem je problematika soci lnìho lèka stvì a ve ejnèho zdravotnictvì, najde si vöak Ëas i pro kreslenì a malov nì, kde hled klid, harmonii a vnit nì rovnov hu. Mil Jene, p ejeme Ti do dalöìch decèniì hodnï energie, optimismus, ûivotnì pohodu, dobrè zdravì a mnoho spïch v pr ci a osobnìm ûivotï. Adolf é Ëek K p nì prof. MUDr. A. é Ëka, DrSc. se p ipojujì i HlavnÌ v bor»eskè demografickè spoleënosti a ËlenovÈ redakënì rady Demografie (pozn. red.). Tiskov konference»s ñ éeny a muûi v datech V listopadu roku 2003 uspo dal»esk statistick ad (»S ) tiskovou konferenci na tèma éeny a muûi v datech. Jde o aktu lnì tèma rozdìl mezi ûenami a muûi a tomu odpovìdala i vysok Ëast novin, resp. novin ek, jejichû poëet se blìûil ke t iceti (vëetnï redaktorek ûensk ch Ëasopis a webov ch str nek pro ûeny). Mimo reprezentant adu ñ mìstop edsedy Stanislava Dr pala a vedoucì oddïlenì specifick ch charakteristik obyvatelstva Bohdany HolÈ, se tiskovè konference z Ëastnily: poslankynï PoslaneckÈ snïmovny Parlamentu»R Anna»urdov (»SSD), p edsedkynï Rady vl dy pro rovnè p Ìleûitosti muû a ûen a Dagmar Zelenkov, vedoucì oddïlenì pro rovnè p Ìleûitosti ûen a muû MPSV. V vodu S. Dr pal informoval o souëasnèm stavu statistickèho sledov nì problematiky rovn ch p ÌleûitostÌ ûen a muû a sezn mil i s podnïty, kterè vych zejì z twingovèho projektu zpracovanèho v r mci programu Phare spoleënï»eskou republikou a ävèdskem. Pro»S z toho nap. vypl v, sledov nì vöech daj vûdy ËlenÏn ch na ûeny a muûe a obdobnï i jejich vyhodnocov nì. ad by mïl pravidelnï zjiötïn data uve ejúovat formou publikace, kter by zahrnovala vöechny rozhodu- jìcì oblasti, kde jsou statisticky zaznamen vanè rozdìly mezi ûenami a muûi. Dlouhodob m kolem je vytvo enì indexu rovnosti ûen a muû podle vzoru övèdskèho statistickèho adu. Ten se skl d z deseti aû patn cti r zn ch promïnn ch veliëin, kterè jsou d leûitè z hlediska rovnosti ûen a muû v r zn ch regionech a umoû- Úuje vz jemnè porovn nì jejich rovnï. I kdyû je ad p ipraven k jeho zpracov nì, problèmem je v bïr vhodn ch ukazatel. Ty by mïly odpovìdat naöim podmìnk m a mïly by b t zìsk v ny buô z administrativnìch zdroj nebo vlastnìm zjiöùov - nìm. Pro objektivnì sestavenì souboru ukazatel a stanovenì v hy jednotliv ch ukazatel v r mci tohoto indexu je vöak nutn mnohem öiröì souëinnost vl dnìch, ale i nevl dnìch institucì a organizacì. Prezentace p ipraven B. Holou vych zela z publikace éeny a muûi v datech (viz recenze M. KuËery v Demografii Ë.3/2003, s. 201) a z dalöìch daj, kterè ad v r mci tzv. gender statistiky shrom ûdil. Broûura pokr vala vïtöinu v znamn ch oblastì, jako nap. vzdïl nì, sloûenì dom cnostì, ekonomickou aktivitu, pozice ûen a muû, trestnè Ëiny, vztah k n - boûenstvì a demografick data t kajìcì se mj. vïku, mrtnosti a rodinnèho stavu. 61

66 Demografie, 2003, roë. 45, Ë. 4 V rozs hlè diskusi byly kladeny ot zky t kajìcì se nap. dlouhodobèho v voje rozdìlu mezi ûenami a muûi a jeho tendencìch do budoucna nebo nïkter ch politick ch aspekt tohoto vztahu, nap. zastoupenì ûen na Ñvlivn chì a rozhodovacìch pozicìch, o kter ch s novin i diskutovala A.»urdov. Novin i obdrûeli publikaci éeny a muûi v datech a podkladov materi l Gender statistika v praxi. Pro jejich dalöì pr ci se statistick mi daty byl velmi podnïtn CD-ROM p ipraven pro tuto konferenci, kter mj. obsahoval tyto publikace»s ñ éeny a muûi v datech, Zaost eno na ûeny, Plodnost a súateënost ûen, V voj súateënosti a rozvodovosti v»r po roce 1989, DÏlba pr ce v rodinï 2001 a Mzdov diferenciace zamïstnanc v roce Ladislav Piötora 12. konference uûivatel geografick ch informaënìch systèm ESRI a ERDAS Koncem Ìjna 2003 se konala v MÏstskÈ knihovnï v Praze 12. konference uûivatel geografick ch informaënìch systèm ESRI a ERDAS. Konference slouûì k sezn menì s novinkami a moûnostmi st vajìcìch softwar tïchto firem (p edn öky a workshopy) a s eöenìmi uûivatel. Sou- Ë stì setk nì je takè soutïûnì v stava pracì uûivatel. Konference se z Ëastnilo na 400 uûivatel a vystoupili na nì kromï dom cìch firem i z stupci zahraniënìch partner. Skupina softwar ArcGis firmy Esri je pomïrnï rozs hl, poëìnaje tvorbou mapov ch vrstev, pracì s geodetick mi mï enìmi, p es prostorovou anal zu, 3D modelov nì, pr ci s rastry (leteckè, druûicovè snìmky aj.), internetovè prezentace GISu aû po mobilnì zìsk v nì geoinformacì.»esk statistick ad vyuûìv software ArcGis takè p i p ÌpravÏ a zpracov nì v sledk sëìt nì lidu, dom a byt. V obdobì p Ìprav sëìt nì se vyuûìvalo produkt firmy Esri p i zemnì p ÌpravÏ 1), vznikly geografickè vrstvy stavebnìch objekt a sëìtacìch obvod, kterè byly uloûeny do datab ze RDBMS Oracle/SDE, doplnïnè rastrov mi daty (z kladnì mapy 1: a katastr lnì mapy). P i povodni v lètï roku 2002 p iöel»esk statistick ad o rastrov data (katastr lnì mapy) p eveden do form t pouûiteln ch v ArcGisu. Na jejich obnovenì se pr bïûnï pracuje pr vï pomocì technologiì firmy Esri a Erdas. MapovÈ v stupy ze sëìt nì jsou tvo eny pomocì stejnèho softwaru. ZatÌm byly publikov ny tiötïnè mapovè v stupy podle vybran ch okruh sëìt nì. V souëasnè dobï se vytv Ì internetov prezentace mapov ch v stup ze sëì- 1) PodrobnÏ v Kraus, J. SËÌt nì lidu, dom a byt 2001 a prostorovè informace. Demografie, 2002, roë. 44, Ë. 2, s. 125ñ128. t nì. Po obnovenì rastrov ch podklad bude opït zprovoznïna editaënì internetov aplikace pro aktualizace ve vrstvï stavebnìch objekt. Na konferenci byla p edstavena vylepöenì softwaru ArcGis 8.3 ñ co vöe se vyvìjì pro verzi 9.0 a jakè budou hlavnì trendy dalöìho v voje. Uv dïnè novinky vych zejì z konceptu novè struktury softwaru ArcGis, kter se poprvè objevila na trhu koncem roku P edchozì verze produktu postupem Ëasu p ibrala novè moduly, nïkterè vöak nebyly vz jemnï propojitelnè. CÌlem novè ady bylo vytvo enì komplexnìho softwaru pracujìcìho na stejn ch stavebnìch principech (ArcObjects). Tato glob lnì zmïna struktury produktu a implementace nov ch funkcì byla natolik z sadnì, ûe p emïna softwaru probìh ve Ëty ech f zìch: 1. modelov nì a spr va dat (ArcGis 8.0) 2. mapov nì/integrace produkt (ArcGis 8.1/8.2) 3. topologie, editace a kompilace dat (ArcGis 8.3) 4. pokroëil geoprocesing, multiplatformnì ArcIms 4.0, v voj (ArGis 9.0, v prodeji bïhem roku 2004) Jeden blok konference byl vïnov n prezentaci dat na internetu a intranetu dom cìch uûivatel (»esk hydrometeorologick stav ñ Mapy zneëiötïnì ovzduöì automaticky generovanè z operativnìch dat,»esk geologick sluûba ñ Mapov server»eskè geologickè sluûby, St tnì plavebnì spr - va ñ Splavnost ek, PlzeÚsk kraj ñ dopravnì aktu- lnì vytìûenì, aj.). V hodou internetovè prezentace je p Ìleûitost, jak uk zat nebo upravovat velkè mnoûstvì geografick ch a atributov ch dat z jednoho mìsta, kterè je pomïrnï snadno dostupnè (softwarovï m lo n roënè) pro cìlovè uûivatele. NÏkterÈ p edn öky a abstrakta Ël nk vyöly v Ëasopise ArcRevue 04/2003, Ëasopis je takè v elektronickè verzi: MagdalÈna Poppov 62

67 P ehledy Z PO» TKŸ DEMOGRAFIE II P ed Ëasem jsem uve ejnil p eklad Ë sti Grauntov ch Pozorov nì (Demografie, 2002, roë. 44, Ë. 4, s. 296ñ304), kter jsou povaûov na za poë tek demografie jako vïdy. Redakci se takov v let do historie z ejmï zalìbil a poû dala mï o jeötï jeden pohled do minulosti. P edkl d m tedy Ëten i dalöì milnìk z v voje demografie, totiû Halleyho pr ci, kde publikoval tabulku, jeû je povaûov na za prvnì mrtnostnì tabulku. Moûn si vzpomenete, ûe Graunt ve svè pr ci uû takè mïl cosi, co mrtnostnì tabulku vzd lenï p ipomìn, totiû poëet doûìvajìcìch ve vybran ch vïcìch. Ovöem Graunt si ta ËÌsla doslova vycucal z prstu ñ nemïl totiû û dnè daje o mrtnosti podle vïku, tak p edpokl dal, ûe intenzita mrtnosti je konstantnì, ûe se s vïkem nemïnì. Halley mïl uû k dispozici podrobnè daje o vïku a pohlavì zem el ch za pït let, takûe uû pro nïj, pro ËlovÏka zbïhlèho v matematice a logickèm uvaûov nì, nebyl problèm mrtnostnì tabulku zkonstruovat (s m vöak tento termìn nepouûìv ñ naz v ji sdruûenou [adjoined] tabulkou, sdruûenou s p vodnì tabulkou zem el ch podle vïku). Jenom poznamenejme, ûe to jeötï nenì mrtnostnì tabulka, na jakou jsme zvyklì, nejsou v nì totiû uvedeny poëty doûìvajìcìch se p esnèho vïku x, n brû poëty ûijìcìch ve vïku x, tedy v p esnèm vïku mezi x a x + 1. ZajÌmav je Halleyho motivace, kterou vyj d il uû dovïtkem v n zvu svèho Ël nku ñ s pokusem odhadnout cenu doûivotnìho d chodu. VÌce neû polovinu pr ce vïnuje aktu rsk m v poët m a jsou to z ejmï prvnì korektnì aktu rskè v poëty v ûivotnìm pojiötïnì. Trochu na ökodu je, ûe n m Halley zatajil Ë st sv ch vah, jak doöel k ËÌsl m na zaë tku tabulky. Dnes uû o tomto problèmu existuje docela sluön ada pracì. Ani dalöì propoëty neodpovìdajì p esnï zjiötïn m daj m, z ejmï prov dïl jakèsi vyrovn nì podle ÑnejlepöÌho vïdomì a svïdomìì (ostatnï o nepravidelnostech, kterè by p i vïtöìm poëtu pozorov nì zmizely, se v textu zmiúuje). Za povöimnutì stojì hned prvnì dky, kde v öe zmìnïn Pozorov nì p ipisuje Williamu Pettymu s tìm, ûe je vlastnì John Graunt. Pochyby o autorstvì Pozorov nì trvajì dodnes, i kdyû souëasn doba se p ikl nì spìöe ke Grauntovi. K Ël nku je p ipojen jeötï Halleyho dodatek, kde jednak zd razúuje uûiteënost logaritm pro aktu rskè v poëty, jednak si posteskl nad nìzkou plodnostì ñ soudì, ûe by mohla b t Ëty ikr t (!) vyööì. JejÌ nìzkou hodnotu p ipisuje problèm m se zajiötïnìm ûivobytì a navrhuje, aby kr l (tj. st t) podporoval vìcedïtnè rodiny a zlepöil pèëi o chudè, aby mohli mìt dïti. Jako by se za 300 let nic nezmïnilo! Je pouënè si p edstavit, co by se stalo, kdyby se jeho vize uskuteënily. Felix Koschin 63

68 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 64

69 P ehledy 65

70 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 66

71 P ehledy 67

72 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 68

73 P ehledy 69

74 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 70

75 P ehledy 71

76 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1 72

77 P ehledy 73

78 Demografie, 2003, roë. 45, Ë. 4 Bibliografie Rozvoj bydlenì II. Praha:»esk spoleënost pro rozvoj bydlenì, 2003, 146 s. NovÏ vznikl edice»eskè spoleënosti pro rozvoj bydlenì (»SRB) pokraëovala v roce 2003 druh m svazkem odborn ch p ÌspÏvk, poznatk a n mït ze zahraniëì a souborem n zor, n mït a informacì z oblasti bydlenì a bytovè politiky. P ÌspÏvky se zamï ily na demografickè skuteënosti a jejich d sledky pro bytovou politiku (A. Andrle), ceny bydlenì (V. Beran), komun lnì bytovou politiku (B. ävamberk), v voj obyvatelstva a bydlenì 1961ñ2001 (A. Andrle ñ J. Vl öek) a bytovou v stavbu v»eskè republice (J. Vl öek). Poznatky ze zahraniëì byly vïnov ny Mezin rodnì konferenci ENHR ve VÌdni 1.ñ (M.»erven ñv. Srb), regulaci n jemnèho v Rakousku (Ch. Donner), bydlenì ve VÌdni, Budapeöti, Praze a BratislavÏ (A. Andrle) a bytovè politice v Nizozemsku (p eklad Newsletter, 4/2002). Informace se t kaly rozpak z danï z nemovitostì (J. CÌsa ), SvÏtovÈho dne Habitat , poûadavk PracovnÌ skupiny Nadace Fr. Eberta na trvalou politiku bydlenì a v stavby mïst, schv lenì Statutu evropskèho druûstevnictvì Evropskou komisì a spolupr ce Rakouska a MaÔarska a Slovenska a Ma- Ôarska v oblasti bytovè problematiky. E. Charv t LidÈ a mïsta, revue pro etnologii, antropologii a etologii komunikace, 2001, Ë. 6, 264 s. NenÌ to tak d vno, co jsme si p ipomìnali sedmdes tiny PhDr. Mirjam MoravcovÈ, DrSc. ñ etnografky, ale takè Ëlenky»eskÈ demografickè spoleënosti. V znamnè ûivotnì jubileum oslavenkynï odbornè ve ejnosti p ipomnïli i jejì kolegovè a spolupracovnìci, kdyû jì vïnovali celè ËÌslo Ëasopisu LidÈ a mïsta (jehoû je mimochodem zakladatelkou). TÈmatickou pestrostì Ël nk tak upozornili na jejì celoûivotnì krèdo ñ mezioborovost. Revue je skuteënï souborem p ÌspÏvk autor r znèho vïdeckèho zamï enì, ale v hlavnìch rysech mapujìcì jednotliv ûivotnì a vïdeck zastavenì jubilantky. Redakce ËÌslu ponechala tradiënì ËlenÏnÌ na oddìly FilosofickÈ zamyölenì, Studie, Dokumenty doby, V zkumy, Zpr vy, Recenze a Bibliografii a autor m studiì ñ p edstavitel m hlavnìch etnografick ch institucì i koleg m z jin ch obor volnou ruku ve v bïru tèmat. SpoleËn m prvkem jednotliv ch studiì je mïsto sledovanè z r zn ch hl pohledu, tedy p edmït studia, kter po roce 1989 M. Moravcov ñ po zkuöenostech se Starou dïlnickou Prahou, rozöì ila nejen o dalöì tèmata, resp. o studium dalöìch vrstev mïstskè spoleënosti, ale p edevöìm o souëasnost. Aktu lnì problèmy doby ñ rasismus, etnick a generaënì nesn öenlivost, drogy apod., nutily zkuöenou etnografku k hled nì odpovïdì. ÿeöenì a nastolov nì tïchto ot zek vöak nenajdeme jen v jejich poslednìch pracìch, ale i v bakal sk ch a diplomov ch pracìch, kterè vedla (oddìl Bibliografie, s. 253ñ264). Vraùme se vöak ke studiìm. Po vodnìm slovï J. Kade bkovè, H. NoskovÈ a M. TurkovÈ a filozofickèm zamyölenì L. BenyovskÈho: SkuteËnost a subjekt n sleduje devït p ÌspÏvk z pera Ivo T. Budila: Perspektivy historickè antropologie, Petera Salnera: Etnick polariz cia v podmienk ch etnicky homogennèho mïsta, LubomÌra Tyllnera: Hudba na ulici mïsta, Josefa Kanderta: Vina sk Ëest a sl va, Alexandry Navr tilovè: Nad revitalizacì tradiënìch slavnostì v BrnÏ, Frantiöka Vrhela: RÛheim a paradoxy genit lnìch modifikacì, Franze Schindlera: Sexu lnì chov nì a Ëesk kultura, Ji Ìho Byst ickèho: Sv dïnì jako lèëka diskursu, ZdeÚka Pince:»lovÏk v antickè polis, Petra Zimy: O metod ch a cìlech terènnìho v zkumu jazyka a kultury a Tom öe H jka: Je ÑVelk obrat ke krajinïì skuteënï ekologick? Do Dokument doby p ispïli: Jan Sokol (PamÏù a pamïtnìci ñ opoûdïn recenze), Jan äùovìëek (N rodopisnè hnutì na Turnovsku koncem devaten ctèho stoletì), Blanka Altov (DÏjiny jednoho Domu ñ Kutn Hora) a Dana Bittnerov (PoslednÌ roky star ch Holeöovic). OddÌl V zkumy je vïnov n Komunikaci v mïstsk ch a venkovsk ch sìdlech (J. Kade bkov ñ J. PatoËka ñ Z. TrhlÌnov ) a Ë st Zpr vy informacìm: RomovÈ, SintovÈ, JeniöovÈ. äv carsk romsk politika za druhè svïtovè v lky (Meret Brandner) a P ipravuje se druh roënìk konference o krajinï Tv naöì zemï (Tom ö H jek). Do RecenzÌ p ÌspÏli: Jakub Grygar (Jean Copans: Z klady antropologie a etnologie), VladimÌr Kristen st. (Eduard Gomb r: ModernÌ dïjiny isl msk ch zemì), LudvÌk Skruûn (Religia i izkustvo v kulturnata tradicija na Evropa), Blanka Soukupov (Sally Perel: Salamon, p eûil jsem v Hitlerjugend) a Miroslava Turkov (Od JeötÏda k Trosk m, vlastivïdn sbornìk»eskèho r je a PodjeötÏdÌ). ZmÌnÏn Bibliografie obsahuje soupis literatury jubilantky od roku 1996ñ2000 a p ehled bakal sk ch a diplomov ch pracì, kterè vedla. Redakce tak p ipravila jubilantce hezk d rek i za b valè spolupracovnìky.»ìslo je proto takè podïkov nìm û k za trpïlivost, s jakou jim Mirjam Moravcov vötïpovala z sady poctivè badatelskè pr ce. VÏra Hruökov 74

79 Bibliografie PopulaËn v voj v regiûnoch Slovenskej republiky Bratislava: Infostat ñ V skumnè demografickè centrum, 2003, 104 s. Souhrnn anal za v sledk pohybu obyvatelstva od roku 1993 za osm kraj a 79 okres SlovenskÈ republiky, zpracovan kolektivem pracovnìk V skumnèho demografickèho centra (VDC), se m st t v chozìm podkladem zemnìch anal z v voje obyvatelstva na Slovensku od zaë tku jeho osamostatnïnì v roce Moûno Ìci, ûe je to v chodisko velmi solidnì, odbornï velmi dob e zpracovanè a takè po grafickè str nce na vysokè rovni. Anal za m klasickou strukturu anal zy demografick ch proces. Retrospektiva od roku 1993 za kraje a okresy byla sama o sobï pracn, vëetnï v poët vïkovï specifick ch ukazatel. Kaûd kapitola je uvedena celkov m hodnocenìm na celost tnì rovni, potè n sleduje rozbor podle kraj a uzavìr se souborem v sledk pohybu obyvatelstva podle okres. Vöechna zjiötïnì jsou podep ena analytick mi a velmi p ehledn mi tabulkami a takè p Ìsluön mi kartogramy. P Ìlohu tvo Ì osm p ehledn ch tabulek z kladnìch ukazatel stavu a pohybu obyvatelstva podle okres k charakteristick m kalend nìm let m v voje, a to v absolutnìch datech nebo formou analytick ch ukazatel. Jako obvykle v publikacìch VDC je p ipojen terminologick slovnìk pro nedemografickè Ëten e, kter je vûdy struënou uëebnicì demografie a demografickè statistiky. Publikace vych zì takè v anglickè verzi a zp ÌstupÚuje tak analyzovan data nejöiröìmu okruhu odbornìk. VladimÌr Srb MAUR, EDUARD , Marie Terezie, korunovace na usmì enou. Praha: Havran 2003, 189 s. Panov nì Marie Terezie je v ËeskÈm povïdomì spojeno p edevöìm se ztr tou vïtöì Ë sti Slezska a se zaë tkem mariaterezi nsk ch spr vnìch a ekonomick ch reforem. AËkoli tïûiötïm Maurovy knìûky je Ñkorunovace na usmì enouì, ve skuteënosti vylìëil celè obdobì jejìho panov nì ve vztahu k»ech m, naplnïn m v leën mi taûenìmi, z nichû podstatn Ë st probìhala na naöem zemì. Jednou z prvnìch etap byla por ûka cìsa sk ch vojsk arm dou bavorskèho kurfi ta Karla Albrechta a jeho volba Ë stì Ëesk ch stav za ËeskÈho kr le pod jmènem Karel III. 7. prosince P evalov nì v leën ch front vöak umoûnilo, aby se uû 12. kvïtna 1743 dala za Ëeskou kr lovnu korunovat z konn dïdiëka Marie Terezie. Tato korunovace je ozna- Ëov na jako Ñkorunovace na usmì enou s Ëesk mi stavyì, z nichû polovina zradila habsbursk d m volbou Karla Albrechta Ëesk m kr lem. Je aû s podivem, jak mìrnè tresty stihly provinilè ölechtice. é dn nebyl v koneënè f zi popraven. Tresty byly jen majetkovè a jeötï pozdïji zë sti odpuötïny. Byl to nutn tah Marie Terezie, protoûe v lka pokraëovala a panovnice pot ebovala dalöì a dalöì penìze na jejì vedenì, coû p edpokl dalo souhlas Ëesk ch stav. Marie Terezie se netajila svou nelibostì k ËeskÈ ölechtï, d vajìc ostentativnï p ednost uhersk m stav m, jimû vskutku dïkovala za pomoc v dob ch pro ni nejhoröìch, ovöem za protihodnoty, kter ch Uh i umïli vëas a na spr vnèm mìstï vyuûìt. E. Maur vylìëil nejen podrobnï p edevöìm historii v leën ch taûenì spojen ch s mariaterezi nsk mi v lkami, kdy bylo moûno vyuûìt mnoûstvì historick ch pramen, ale proloûil svou knihu i v sledky vlastnìho v zkumu politicko-ekonomick ch poznatk r zn ch soci lnìch vrstev ËeskÈ spoleënosti od ölechty aû k prostèmu venkovskèmu lidu. UËinil tak systematicky v kapitol ch N rod, vlast a vìra ve v leënè v avï a Robota se p evracì. Jsou zde shrom ûdïny patrnï nejsoubornïji ofici lnì, ale p edevöìm neofici lnì prvky individu lnì historickè pamïti, kter se tak tradovala do dalöìch stoletì naöì spoleënosti. E. Maur hodnotì v sledky dr ûôanskèho a c öskèho mìru jako vìtïzstvì Marie Terezie s d sledky i pro ËeskÈ zemï, neboù byla zachov na jejich celistvost, staly se n rodnostnï jednolitïjöì a bylo moûno zah jit adu administrativnìch a pozdïji i soci lnìch reforem, na nïû mohl pozdïji navazovat i novï projektovan samostatn Ëesk st t. VladimÌr Srb SOUKUP, LADISLAV. Cik ni v zrcadle rakouskè pr vnì reformy p ed vznikem»sr. In Acta Universitatis Carolinae ñ Iuridica 1ñ2/1999, s. 89ñ93. N mïtem Ël nku je p iblìûenì pr vnì situace cik nskèho obyvatelstva v Rakousko-Uhersku v 2. pol. 19. stoletì. O postavenì koëovn ch skupin cik nskèho obyvatelstva si lze vytvo it p edstavu na z kladï obsahu v nosu rakouskèho ministerstva vnitra Ë z roku 1887, kter kodifikoval dosavadnì pr vnì p edpisy uplatúovanè v Ëi Cik n m. ZmÌnÏn v nos, kter platil i po vzniku»sr aû do vyd nì z kona Ë. 117/1927 Sb. z. a n. o potuln ch Cik nech, mj. stanovoval pohraniënìm ad m povinnost zamezovat pronik nì Cik n na zemì st tu, pokud by i p es vöechna opat enì k niku cik nsk ch skupin do vnitrozemì st tu doölo, byly vnitrozemskè ady povinny vydat na ÌzenÌ o jejich vyvedenì za hranice, a to v souëinnosti s pohraniënìmi ady. Na z kladï domovskèho z kona vydanèho v roce 1863, nesmïla b t û dnèmu koëovnèmu Cik novi, kter byl cizìm st tnìm p ÌsluönÌkem, p idïlena v nïkterè obci st tu domovsk p Ìsluönost. 75

80 Demografie, 2003, roë. 45, Ë. 4 Voln pohyb cik nskèho obyvatelstva byl omezen vedle zmìnïnèho v nosu i po dkov mi p edpisy. Vöichni Cik ni, kte Ì byli bez pr ce nebo zamïstn nì a potulovali se po zemì st tu, jakoûto i cizì Cik ni, kte Ì bez povolenì p eöli st tnì hranici a nemohli b t z jak chkoli p ÌËin ihned ÑodstrËeniì za hranice byli p ed ni jako tul ci p ÌsluönÈmu soudu k potrest nì. Podle z kona Ë. 89/1885. z. o toul nì a ûebrotï spoëìvalo tul ctvì v toul nì se osob bez zamïstn nì a pr ce z mìsta na mìsto, pokud nemohly prok zat, ûe majì prost edky ke svè obûivï nebo ûe je mohou poctivï zìskat. Vedle tul ctvì byla nejëastïjöìm deliktem potuln ch Cik n ûebrota, kterè se podle jiû uvedenèho z kona dopouötïla osoba, jeû na ve ejn ch mìstech nebo d m od domu ûebrala (prosila o almuûnu) nebo ze zah lëivosti se dovol vala ve ejnè dobroëinnosti, a to jak v slovnï (buô stnï nebo pìsemnï), tak posuúky. éebr ctvì a tul ctvì bylo za Rakousko-Uherska moûnè postihovat nejen trestnï, ale i policejnìm dozorem podle z kona Ë. 108/1873. z. o zah le- ËÌch a tul cìch. PolicejnÌ dozor bylo moûnè na Ìdit u potuln ch Cik n v p Ìpadech, kdy byli odsouzeni za trestn Ëin proti cizìmu majetku nejmènï na öest mïsìc odnïtì svobody nebo za opakovan delikt kr deûe s niûöì trestnì sazbou. Ukl d nì policejnìho dozoru p Ìsluöelo politick m ad I. stolice a policejnìm ad m. Pokud koëovnì Cik ni zp sobili p i t bo enì ökodu na polìch nebo v lesìch, byli stìh ni podle lesnìho z kona (Ë. 250/1852. z.), resp. podle z. 84/1872. z. o ochranï polì. Po zadrûenì cik nskèho obyvatelstva z d vodu jakèhokoli p estoupenì z kona, bylo na Ìzeno podrobenì lèka skè prohlìdce. TakÈ konï cik nsk ch skupin, bylo-li podez enì na postiûenì nakaûlivou chorobou, byli prohlèdnuti veterin rnìm lèka em. Autor uv dì vedle p Ìklad doklad, kterè mohl p ÌsluönÌk sledovanè skupiny obyvatelstva zìskat, i jakè podmìnky k tomu bylo t eba splnit. Je vöak t eba Ìci, ûe doklady byly cik nskèmu obyvatelstvu vyd v ny zcela v jimeënï. V öe zmìnïn m v nosem vìdeúskèho ministerstva vnitra z roku 1887 byla takè stanovena opat- enì, kter mïla Ëetnick stanice povinnï vykonat, pokud byl v obvodu jì spravovanè obce ohl öen v skyt koëovnè skupiny. Na Slovensku a na PodkarpatskÈ Rusi, kde platil uhersk pr vnì d, byla sledovan problematiky eöena zejmèna na ÌzenÌm uherskèho ministerstva vnitra ze dne 17. kvïtna 1916 Ë Oproti rakouskè pravï se vöak toto na ÌzenÌ net kalo Ñusazen chì Cik n, kte Ì mïli trvalè mìsto pobytu a byli osobnï zn mi mìstnìm ad m. Potuln m Cik n m byly vyk z ny k pobytu vyëlenïnè obce, kde se museli podrobit stanovenèmu reûimu, jehoû cìlem bylo p inutit koëovnè Cik ny usedlèmu zp sobu ûivota. CÌlem rakouskè i uherskè pr vnì pravy, kter vöak byla platn i po vzniku samostatnèho»eskoslovenska, byla p edevöìm ochrana dom cìho obyvatelstva p ed nez konnou Ëinnosti koëovn ch Cik n. Petra Brabcov 76