NÃKOLIK POZN MEK K»ESK RODINN POLITICE* )

Transkript

1 V Demografii vyšla v minulosti již řada studií věnovaných rodinné politice. Přesto vzhledem k závažnosti a aktuálnosti této problematiky v České republice se redakční rada rozhodla otevřít na stránkách časopisu na toto téma diskusi a vyzvat potenciální autory k zaslání jejich názorů. Zahajujeme ji tedy níže publikovaným zamyšlením prof. L. Rabušice. NÃKOLIK POZN MEK K»ESK RODINN POLITICE* ) K seps nì tohoto Ël nku mï p imïl fakt, ûe»esk republika se z hlediska hrnnè plodnosti pohybuje v poslednìch deseti letech v oboru hodnot, kter dostal n zev extrèmnï nìzk plodnost (lowest-low fertility), to je 1,3 a niûöì: v roce 1995 byla hrnn plodnost 1,28 dïtì na jednu ûenu, aby po sestupu k jeötï niûöìm hodnot m v n sledujìcìch letech se v roce 2005 vr tila na stejnou roveú (1,28). Teprve v roce 2006 jsme tuto hranici p ekroëili, neboù hrnn plodnost byla v tomto roce 1,33. NicmÈnÏ toto drobnè p ekon nì jednè extrèmnì hranice jeötï neznamen, ûe»r zdolala druhou magickou hranici, kter je st le hranicì demograficky kritickou, a to roveú plodnosti 1,5 dïtì na ûenu. Takto nìzk intenzita hrnnè plodnosti je povaûov na za kritickou z toho d vodu, ûe kaûdoroënï narozenè poëty dïtì jsou natolik nìzkè, ûe v dlouhodobè perspektivï vedou k velmi nìzk m poët m n sledn ch generacì potenci- lnìch rodië, takûe ty jiû nebudou schopnè zvr tit trval bytek obyvatelstva 1). Do hry totiû vstoupì efekt negativnì demografickè setrvaënosti, kter m na poëet obyvatel (p i absenci imigrace) sestupn spir lovit efekt. Lutz a Skirbek (2005) a Lutz, Skirbek a Testa (2005) varujì v tomto kontextu p ed pastì nìzkè plodnosti 2). Tato jiû deset let trvajìcì situace mï p imïla, abych se opïtovnï vr til k ot zce, jakè jsou moûnè cesty z tèto pasti, jak opat enì rodinnè (p ÌpadnÏ populaënì) politiky by mïla b t p ijata, aby se plodnost v»r zaëala zvyöovat. PobÌdka p iöla takè pod vlivem v zvy, kterou ve svèm Ël nku formulovala Kucha- ov (2006). To mï p ivedlo k reflexi toho, co jsem aû dosud o rodinnè politice napsal. Asi je o mnï dostateënï zn mo, ûe jsem byl aû dosud ve sv ch odpovïdìch na ot zky typu Ñdo jakè mìry a v jakèm smyslu m ûe rodinn politika ovlivnit demografick v voj v»r?ì pomïrnï znaënï skeptick a m odpovïô typicky znïla: Ñjen velmi m loì. D vody mè skepse, proë opat enì rodinnè Ëi i pronatalitnì politiky mohou mìt jen mal efekt, byly podle mèho soudu jasnï argumentov ny (nap. Rabuöic, 2001; 2002a; 2002b) a tyto argumenty mï vedly k n zoru, ûe aktivnì pronatalitnì politika nem ûe stimulovat dobrovoln rozhodnutì, jeû by vedla k podstatnèmu zv öenì porodnosti. NynÌ ovöem, kdy uplynulo dalöìch pït let od mèho poslednìho zam ölenì se nad moûnostmi populaënì (a rodinnè) politiky, se musìm pt t s m sebe: PlatÌ m skepse i nad le? NenÌ p ece jen v sil ch politiky stimulovat mladè lidi k vyööì porodnosti? *) Tento Ël nek je upravenou verzì p ÌspÏvku p ednesenèho na konferenci KomplexnÌ rodinn politika jako priorita st tu aneb je»esk republika st tem p telsk m k rodinï? dne v Praze. V zkum pro tuto staù byl podporov n grantem GrantovÈ agentury»r (GA»R), ËÌslo projektu 403/05/0800, n zev projektu Rodina, pr ce a reprodukënì strategie aneb preferenënì teorie v»r. 1) Podle Boteva (2006) to byl J. Burgeois-Pichat, kdo v polovinï 70. let pravdïpodobnï jako prvnì upozornil na hranici 1,5 dïtì na ûenu (viz Burgeios-Pichat, 1976). Hovo il o nì jako o limitujìcì hodnotï, k nìû se mohou evropskè zemï p iblìûit, bylo to vöak v kontextu koneënè plodnosti. O dvacet let pozdïji roce 2005 McDonald (2005) vyslovil varov nì, ûe jakmile hrnn plodnost klesne pod 1,5, objevuje se nebezpeëì, ûe nìzk z stane po dlouhou dobu. 2) Past nìzkè plodnosti je v sledkem t Ì vz jemnï se podporujìcìch mechanism : demografickèho, tj. sniûov nì poëtu potenci lnìch matek, kterè povede ke sniûov nì poëtu narozen ch; sociologickèho, kter zp sobuje, ûe p edstavy o ide lnìm poëtu dïtì v nejmladöìch kohort ch se sniûujì, coû je n sledek nìzkè plodnosti, kterou kolem sebe zaûìvajì; ekonomickèho, zaloûenèho na hypotèze relativnìho p Ìjmu R. Easterlina, kter p edpokl d, ûe plodnost je v sledkem aspiracì, a oëek vanèho p Ìjmu ñ u mlad ch kohort se aspirace zvyöujì, ale oëek van p Ìjem se sniûuje, takûe eöenìm tèto nerovnosti je nìzk poëet dïtì. Tyto t i procesy povedou podle Lutze, Skirbeka a Testy k sestupnè spir le v poëtu narozen ch. 262

2 Graf 1 Specifická plodnost českých žen podle věkových skupin, (Age specific fertility of Czech females ) Kontext Abych byl up Ìmn, z ËeskÈho demografickèho v voje zaëìn m b t i j ponïkud nesv j. Jako sociolog, kter pro objasnïnì populaënìch trend v modernì spoleënosti vyuûìv v kladovèho schèmatu teorie druhè demografickè transice, jsem totiû oëek val, ûe po prudkè politickè a ekonomickè zmïnï se ve svobodnè a demokratickè spoleënosti musì z konitï na nïjakou dobu plodnost snìûit ñ v d sledku ot esu zaûit ch stereotyp a strategiì a v d sledku novï se konstitujìcìch hodnotov ch vzorc. Proto jsem v voj porodnosti v 90. letech sledoval pomïrnï klidnï ñ bylo to desetiletì, kdy se u n s usazoval nov demografick reûim, kter nahrazoval demografick reûim re lnèho socialismu. Jeho p Ìm m d sledkem bylo odkl d nì uzavìr nì súatk a odkl d nì porod dïtì, tzv. efekt Ëasov nì, coû se v transverz lnìch ukazatelìch projevilo v razn m snìûenìm hrnnè plodnosti. OËek val jsem ovöem, ûe z kladnì transformaënì procesy, kterè majì vliv na porodnost, se zhruba po deseti letech ust lì, takûe po roce 2000 se zaëne Ëesk porodnost zvyöovat ñ baby-boomov generace z poloviny 70. let dos hla v tè dobï vïku 25 let, coû je z hlediska plodnosti jiû vïk, kdy je velmi vhodnè zaëìt rodit prvnì dïti. Z tïchto d vod jsem zast val liber lnì laissez faire ñ Ñnechejme vïcem voln pr bïhì ñ postoj. Podle mèho soudu v dobï dynamicky probìhajìcìch soci lnìch a kulturnìch zmïn s p etv ejìcìmi se hodnotov mi strukturami a v dobï generaënìho p erodu nemïlo p Ìliö smyslu investovat (a utr cet st tnì prost edky) do opat enì pronatalitnì politiky, kter v tè dobï byla navìc jejìmi zast nci setrvaënï ch p - na p edevöìm jako opat enì finanënì 3). V tè dobï bylo podle mèho n zoru t eba p edevöìm nastavit a usadit systèm modernì soci lnì politiky, a pokud ta bude fungovat podle zam ölen ch cìl (a povede k eliminaci chudoby, bude podporovat zamïstnanost a vytvo Ì soci lnì trampolìnu, kter bude pom hat k odrazu od soci lnìho dna), populace se o sebe postar sama a bude mìt porodnost, kter se nebude liöit od evropskèho pr mïru. 3) Jak je pravdïpodobnost, ûe velkoryse zam ölen finanënì opat enì, kter rusk prezident Putin navrhl v kvïtnu 2006, aby zv öil ruskou porodnost (p Ìdavky na dïti zv öit ze 700 rubl u prvnìho dìtïte na 1500 rubl a u druhèho dìtïte na 3000 rubl mïsìënï, ale p edevöìm vybavit ûenu, kter porodì druhè dìtï, kapit lem ve v öi rubl, aby sobï a svèmu dìtïti zajistila d stojnè podmìnky k ûivotu) v soci lnï a ekonomicky neusazenè ruskè spoleënosti dojdou svèho cìle? 263

3 Graf 2 Specifická a úhrnná plodnost českých, švédských a holandských žen podle věkových skupin v roce 2005 (Age specific fertility and TFR of Czech, Swedisch and Dutch females, 2005)»esk soci lnì politika byla (ötïd e) ustavena, porodnost se vöak na evropsk pr mïr (zatìm) nezv öila. Baby-boomovÈ generaci je dnes jiû 30 let a k plozenì dïtì se zaëìn odhodl vat teprve nynì, jak ukazuje obr zek v voje specifick ch plodnostì v»r v letech 1976ñ2005. Na z kladï k ivek na grafu 1 je moûnè se pt t: Ukazuje tento v voj, ûe v p ÌötÌch letech se k ivka z roku 2005 v tomto vïkovèm rozloûenì ust lì a ûeny ve vïku 25ñ29, 30ñ34 a 35ñ39 zaënou ponïkud vìce rodit dïti podle vzoru övèdskè Ëi nizozemskè populace, v nichû se hrnn plodnost pohybuje kolem evropskèho pr mïru (graf. 2)? Z grafu 2 vypl v, ûe Ëesk vïkov vzorec plodnosti se jiû zaëal podobat vzorc m z padnìm se dvïma rozdìly. ZaprvÈ, vrcholn intenzita plodnosti je st le jeötï o jednu pïtiletou vïkovou skupinu nìûe, takûe ËeskÈ ûeny nejvìce rodì ve vïku 25ñ29 let, zatìmco ûeny nizozemskè a övèdskè ve vïku 30ñ34 let. ZadruhÈ, intenzita plodnosti ve vïku 25ñ44 let je v»r v raznï niûöì neû v Nizozemsku a ävèdsku. Je tak tento obr zek sign lem, ûe potè, kdy se vyrovnal Ëesk vzorec plodnosti v mladèm vïku do 25 let, se zaëne takè v p ÌötÌch letech vyrovn vat i ve vyööìch vïkov ch skupin ch? Na tuto ot zku dnes neexistuje odpovïô, avöak m j kvalifikovan odhad Ìk (a m m jej Ë steënï podep en daty z v bïrov ch öet enì o hypotetickè koneënè plodnosti ñ nap. van Peer ñ Rabuöic, 2007), ûe tomu tak m ûe b t. Jenûe moûn je i jin vaha a ot zka zcela odliön. Neznamen souëasn vïkov vzorec plodnosti naopak to, ûe se»r jako st edoevropsk zemï zaëala ve svè plodnosti podobat evropsk m nïmecky mluvìcìm zemìm, kterè jsou zn my svou dlouholetou velmi nìzkou plodnostì (graf 3)? Je zn mo, ûe z hlediska budoucìho v voje populace je relativnï ÑbezpeËn ì intenzita plodnosti na rovni 1,7ñ1,9, kterou dnes zaznamen v me kromï jiû zmìnïnèho ävèdska a Nizozemska ve Francii, Norsku, D nsku, Finsku a SpojenÈm kr lovstvì. KlÌËovou pro naöi zemi, kde tïchto hodnot nedosahujeme, tak z st v ot zka, jak m zp sobem a zdali v bec je moûnè motivovat mladè ËeskÈ ûeny a muûe k tomu, aby svou plodnost zv öili. ObecnÏ se d konstatovat, ûe nìzk plodnost pod hranicì reprodukce je imanentnìm znakem vyspïl ch spoleënostì. Vznikla, eëeno velmi obecnï slovy Petera McDonalda (2006), jako nezam ölen d sledek dvou vln soci lnìch zmïn: tou prvnì byla expanze spoleëenskèho liberalismu, kter se zaëal öì it od konce 60. let. Tou druhou pak vlna ekonomickè deregulace (nov kapitalismus), kter se zaëala öì it v pr bïhu 80. let. StruËnÏ tyto procesy slovy McDonalda popiöme. SpoleËensk liberalismus znamen z sadnì hodnotovou promïnu: promïnu existujìcìch spoleëensk ch norem, kterè vykon vajì na jedince jiû mnohem menöì n tlak, neboù je to jedinec s m, kdo m 264

4 Graf 3 Specifická a úhrnná plodnost českých, švýcarských, rakouských a německých žen podle věkových skupin v roce 2005 (Age specific fertility and TFR of Czech, Swiss, Austrian and German females) nynì prostor je konstruovat. Sociologicky se zde pohybujeme v kontextu pojmu reflexivnì modernizace, kter Ìk, ûe v souëasn ch spoleënostech se modernizace dïje tak, ûe jsou znovu prom öleny (reflektov ny) a definov ny z sady, na kter ch je ûivot spoleënosti a jedince ñ to p edevöìm ñ zaloûen. Znamen takè osvobozenì od institucion lnìch a soci lnìch omezenì, souëasnï vöak vede k vïtöì odpovïdnosti pro jedince, ale i k vïtöì mì e rizika ñ neboù jedinec je s m o sobï zodpovïdn za svè Ëiny a za jejich n sledky. Proto je reflexivnì modernizace takè spojov na s konceptem rizikovè spoleënosti. Jedinci jsou v takovè spoleënosti citlivì na riziko a snaûì se rizik m vyh bat. Nastolen spoleëensk liberalismus vedl k p ijetì z kon o rozvodech, liberalizoval z kony o umïlèm p eruöenì tïhotenstvì, vedl k p ijìm nì princip genderovè rovnosti ñ p edevöìm v oblasti vzdïl v nì, trhu pr ce a p Ìjm. To vöe mïlo obrovsk efekt na demografickè chov nì. Ekonomick deregulace spoëìvajìcì v uzn nì principu, ûe voln trh je nejvìce efektivnì formou organizace ekonomiky, vedly k tomu, ûe prvky starèho kapitalismu (to je stabilita velk ch firem, celoûivotnì zamïstn nì, odbory, vysok mìra zdanïnì a peëovatelsk st t) byly odvrûeny a byly nahrazeny prvky nov mi: rychl mi obmïnami firem, poklesem rukodïlnè pr ce, poklesem v znamu velk ch odborov ch organizacì, n r stu poûadavk na kvalifikaci a lidsk kapit l. Vöak se takè hovo Ì o novèm kapitalismu. Tento nov kapitalismus klade d raz na inovaci a dobrou pr ci, kterou n leûitï odmïúuje. PracovnÌk nebo zamïstnanec majì velkou svobodu nalèzat si pr ci, ale jsou takè vystaveni vïtöìmu riziku, ûe v tomto nalèz nì neuspïjì. Hodnotov modernizace a ekonomick modernizace tak zp sobily, ûe je to spìöe jedinec, neû spoleënost, kter nese odpovïdnost a n sledky. Pro mladè ûeny a mladè muûe tyto podmìnky otev ely velkè moûnosti a nav öily jejich aspirace. SouËasnÏ ale p inesly menöì jistotu pr ce a mnohem vïtöì konkurenci mezi vrstevnìky, coû je nutì k navyöov nì aû maximalizaci svèho lidskèho kapit lu. V tïchto podmìnk ch se jedinci chovajì racion lnï, velmi pragmaticky a z jejich hlediska pozitivnï: odkl dajì zaloûenì rodiny a majì mal poëet dïtì. V sledkem tohoto individu lnï racion lnìho chov nì je vöak v agregovanè podobï plodnost v raznï pod reprodukënì hranicì, kter zpïtnï takto se chovajìcìm jedinc m p in öì negativnì konsekvence ñ populace st rne, st rne pracovnì sìla, zmenöuje se poëet pracovnìch sil, populace vymìr. McDonald (2006a) Ìk, ûe cìlem reflexivnì modernizace je svoboda a nez vislost, cìlem novèho kapitalismu je vïtöì finanënì jistota (byù ne vûdy se ji da Ì naplúovat). ObÏ soci lnì sìly uvrhly instituci rodiny pod velk tlak, z nïhoû se rodina podle McDonalda nenì bez pomoci st tu schopna dostat. Je to proto, ûe mladì 265

5 Tab. 1 Úhrnná plodnost (ÚP) v Evropě v roce 2005 (TFR in European countries, 2005) Země Skupina A Skupina B Země ÚP do 1,50 ÚP nad 1,51 Polsko 1,24 Lucembursko 1,70 Slovensko 1,25 Belgie 1,72 Slovinsko 1,26 Nizozemsko 1,73 Litevsko 1,27 Švédsko 1,77 Česká republika 1,28 Dánsko 1,80 Řecko 1,28 Finsko 1,80 Bulharsko 1,31 Velká Británie 1,80 Lotyšsko 1,31 Norsko 1,84 Maďarsko 1,32 Irsko 1,88 Rumunsko 1,32 Francie 1,94 Německo 1,34 Island 2,50 Španělsko 1,34 Itálie 1,34 Malta 1,37 Portugalsko 1,40 Rakousko 1,41 Chorvatsko 1,42 Švýcarsko 1,42 Estonsko 1,50 Pramen: EUROSTAT: =detailref&language=en&product=yearlies_new_population&root=yearlies_new_population/c/c1/c12/cab12048 lidè odkl dajì zakl d nì rodin (a majì tak niûöì poëty dïtì) ne z d vod aktu lnì ekonomickè situace, n brû z d vod budoucìch obav 4). Obav z toho, zdali se mohou vyhnout ekonomick m rizik m a zdali se jim i s rodinou poda Ì naplnit jejich individu lnì aspirace. Z vïr, kter McDonald ËinÌ, je, ûe Ñ eöenì pro nìzkou fertilitu leûì v poskytov nì vïtöìho pocitu jistoty mlad m ûen m a mlad m muû m v tom, ûe kdyû uzav ou súatek a budou mìt dïti, budou spoleënostì v tomto soci lnï a individu lnï d leûitèm rozhodnutì podporov niì. (McDonald 2006a: 495). Z toho logicky vyvozuje, ûe je na Ëase, aby vl dy st t, jimû nenì dlouhodob demografick budoucnost jejich zemì lhostejn, zaëaly jednat a zaëaly p ijìmat pat iën politick opat enì, kter by vedla ke zv öenì porodnosti (McDonald, 2006b). Skepse z st v McDonaldovy v zvy k formulaci opat enì rodinnè politiky (autor explicitnï a opakovanï ve sv ch Ël ncìch hovo Ì o tom, ûe v ohnisku pozornosti opat enì by nemïl b t pronatalismus, n brû podpora pro rodiny s dïtmi) znïjì velmi rozumnï a chtïlo by se jim p itakat. Navzdory tomu a navzdory dosavadnìmu do jistè mìry znepokojivèmu v voji ËeskÈ porodnosti z st v m ovöem i nad le k moûnostem ËinnÏ zv öit intenzitu plodnosti v»r prost ednictvìm soci lnï politick ch opat enì skeptick. SdÌlÌm totiû podobnè pochybnosti, kterè ve svèm pojedn nì vyj d il ned vno velmi p esvïdëivï van de Kaa (2006). V dalöìch Ë stech tohoto Ël nku se je pokusìm vyj d it.»esk spoleënost, dovoluji si tvrdit, podobnï jako spoleënosti z padnì, takè pociùuje ve svè souëasnè existenci d sledky proces spoleëenskèho liberalismu a ekonomickè deregulace. Strategie mladè ËeskÈ populace se tedy formulujì v tomto kontextu. Co ale v tomto r mci m ûe politika ovlivnit? Jakou podporu v eliminaci budoucìch rizik jim m ûe st t poskytnout? A je v bec pro mladè obyvatele»r nìzk porodnost problèmem? PodÌv me-li se na nejnovïjöì transverz lnì daje o hrnnè plodnosti v EvropÏ 5) a rozdïlìme-li evrop- 4) U McDonalda zde tak rezonuje tèma obavy z neprosperity, kterè do fertilitnìch studiì vnesl Easterlin (1987), jakoûto faktor, kter vede k nìzkèmu poëtu dïtì v rodinï. 5) Pro vahy o opat enìch pro podporu rodin s dïtmi, a nep Ìmo tudìû pro zv öenì plodnosti, jsou transverz lnì ukazatele zcela relevantnì, neboù je to pr vï tato mìra, kter urëuje poëet ûivï narozen ch dïtì v danèm roce ñ poëet narozen ch pak urëuje tvar vïkovè struktury, kter je pro budoucì plodnost nesmìrnï d leûit. 266

6 skè zemï podle intenzity plodnosti do dvou skupin, pak zjistìme, ûe to jsou skupiny velmi r znorodè (tab. 1). Pro obï skupiny, tedy jak pro tu, v nìû je hrnn plodnost pod kritickou hranicì 1,5, tak pro tu, kde je hrnn plodnost relativnï vysok, platì, ûe se v nich smïöujì zemï ekonomicky velmi vyspïlè a zemï mènï vyspïlè, zemï s velmi s rozdìlnou historiì, s rozdìlnou rovnì sìtì soci lnìho st tu a zemï odliönèho geografickèho umìstïnì. Tato heterogenita podle mèho soudu ned v p Ìliö dobrou nadïji na to, abychom si vyp jëili model rodinnè a soci lnì politiky z tïch zemì, v nichû je intenzita plodnosti nejvyööì, a ten aplikovali na Ëeskou spoleënost. ävèdsko, Francie, Nizozemsko a Velk Brit nie jsou prototypem zcela odliön ch typ welfare st tu, a p itom dosahujì podobnè intenzity plodnosti. PodobnÏ, systèm soci lnì politiky v Rumunsku, NÏmecku a äpanïlsku je diametr lnï jin, nicmènï v sledek ñ intenzita plodnosti ñ je v podstatï identick. ÿada Ëesk ch expert zaëìn v poslednì dobï zcela jasnï vyz vat vl du k z sadnì akci (k p ijetì opat enì), kter by zp sobila obrat v dosavadnìm trendu plodnosti. V populaënìm diskurzu zaëìn p evaûovat tèma, ûe pokud vl da nejr znïjöìmi pobìdkami nezv öì podporu rodin a neulehëì jejich existenci, velk babyboomov kohorta, kter odkl d svè rodiëovstvì, nebude mìt takovè poëty dïtì, kterè se p edpokl daly, ËÌmû nastraûì past nìzkè plodnosti.»esk populaënì diskurz tak v kontextu znepokojujìcìho demografickèho v voje zaëìn p ech zet od rètoriky öiroce zaloûenè soci lnì a rodinnè politiky, kterè poëty narozen ch dïtì podporujì nep Ìmo, k p ÌmÈmu pronatalismu. AËkoliv i mne nenech v populaënì v voj klidn m, ob v m se, ûe Ëesk vl da toho nem v tèto oblasti jiû p Ìliö mnoho co efektivnï nabìdnout. D vod je ada a na nïkterè z nich pouk ûu. P edevöìm v souëasn ch spoleënostech reflexivnì modernizace vl da uû nem takovou p Ìmou moc k implementaci sv ch rozhodnutì a opat enì, jakou mïla p ed nïkolika desetiletìmi. PozdnÌmu modernismu jsou cizì Ñvelk vypr vïnìì a velkè vize. LidÈ, obëanè, ztratili do znaënè mìry vìru v akceschopnost vl dy a politick ch institucì, o Ëemû svïd- ËÌ nap. nìzk mìra participace p i volb ch a nìzk mìra d vïry ve vl du Ëi parlament. V politickèm souboji v dobï voleb se modernì spoleënosti p i odevzd v nì hlas sv m politick m reprezentant m dïlì na p ibliûnï dvï stejnï velkè skupiny, coû vede k patovèmu v sledku ñ levice i pravice majì p ibliûnï stejnï velkè poëetnì zastoupenì k esel v n rodnìch parlamentech. TakovÈ mocenskè rozdïlenì pak ned v moûnost razantnì politickè akce. SpoleËnost je diferencov na z hlediska sv ch hodnotov ch vzorc a vl da nevì, chce-li b t p ÌötÏ opït zvolena, zda m podporovat skupiny volajìcì po konzervativnìch opat enìch, kterè by posìlily instituci rodiny (súatky v d ÌvÏjöÌm vïku, delöì mate sk p ÌpadnÏ rodiëovsk dovolen, vyööì porodnè, vyööì rodiëovskè p Ìdavky umoûúujìcì ûen m mìt vìce dïtì a z stat s nimi v dom cnosti, vyööì d chody podle poëtu vychovan ch dïtì apod.), nebo zda m volit liber lnì p Ìstup ve formï minim lnìch danì obyvatelstvu, v podpo e zamïstn v nì matek, budov nì p edökolnìch za ÌzenÌ, zrovnopr vnïnì manûelstvì s nesezdan m souûitìm, p ÌspÏvky na umïlè oplodnïnì neprovdan m ûen m, kterè chtïjì mìt dìtï, apod. ProblematickÈ navìc je to, ûe v ËeskÈm kontextu jeötï nikdo vl dï jasnï neprok zal, kter z tïchto opat enì povedou jednoznaënï k vyööìm poët m dïtì, jeû ûeny p ivedou na svït. V pozadì vol nì po souboru vl dnìch politik, kterè by zv öily Ëeskou porodnost, je opakovanï zjiöùovan poznatek, ûe lidè v pr zkumech vyjad ujì p nì mìt vyööì poëty dïtì, neû kolik pak ve skuteënosti majì. Z toho se pak v»esku vyvozuje z vïr, ûe kdybychom odstranily p ek ûky, kterè stojì v cestï p edstav m o poëtu dïtì, lidè by tyto poëty takè realizovali. V tèto souvislosti ale musìm poloûit stejnï v ûnè ot zky, kterè klade van de Kaa (2006: 206ñ207): ÑJe skuteënï rozumnè p edpokl dat, ûe kdyû odstranìme p ek ûky a umoûnìme kombinovat rodiëovstvì s participacì na trhu pr ce, bude v sledkem vyööì porodnost? Coûpak zkuöenost z minulosti neukazuje, ûe ûeny vyuûijì tïchto lepöìch moûnostì k nav öenì svè pracovnì participace? A je tomu skuteënï tak, ûe p ry vyuûijì zlepöen ch ûivotnìch podmìnek k tomu, aby si po Ìdily (dalöì) dìtï namìsto toho, ûe by zìskanè prost edky vïnovaly na uspokojenì jin ch priorit? Je moûnè skuteënï tvrdit, ûe se v d sledku rodiëovsk ch opat enì snìûì intenzita soutïûe s jin mi prioritami, jako je tr venì dovolenè, vylepöenì bydlenì nebo doprov zenì oblìbenèho fotbalovèho klubu po vöech koutech Evropy?_A budou mladì lidè, jak informuje Dorbritz (2004), vnìmat tato opat enì jinak, neû ûe jim majì udïlat jejich ûivot ponïkud lehëìm?... A zmïnì p ry a jednotlivci, kte Ì se rozhodli z stat dobrovolnï bezdïtn mi, sv j mysl v perspektivï l kav ch p ilepöenì?ì Dok ûeme na tyto pochybnosti nalèzt argumenty, kterè by je vyvr tily? Nenechejme se v»esku m st faktem, ûe nïkter z opat enì rodinnè a soci lnì politiky, kter jsou implementov na ve ävèdsku (a ve Skandin vii v bec) nebo ve Francii, jsou doprov zena relativnï vysokou intenzitou plodnosti 6). NevÌme totiû, je-li to d sledek tïchto opat enì, nevìme, existuje-li zde kauz lnì vazba. O poëtu rozen ch dïtì 6) Mimochodem, jak övèdsk, tak francouzsk model p edpokl d vysokou mìru p erozdïlov nì ve ve ejn ch financìch. Jsou ËeskÈ ve ejnè finance v takovè pozici, aby si to mohly dovolit? 267

7 Tab. 2 V ČR se v posledních letech rodí málo dětí. Vyvolává to ve Vás obavy? (The number of children born in the Czech Republic in recent years has been low. Does this worry you?) Pohlaví Obavy? ano ne neví nestará se Muži (celkem) N = ,9 24,9 13,2 23, ,7 22,4 12,7 25, ,5 26,4 13,5 21,6 Ženy (celkem) N = ,3 35,4 10,1 14, ,9 28,3 11,8 15, ,5 41,4 8,6 13,5 Celkem 39,3 30,4 11,7 18,6 Pramen: Výzkum Manželství, práce, rodina, Tab. 3 Odpovědi na otázku: Kterému z následujících dvou názorů dáváte přednost? (1. Mít děti je naše zodpovědnost vůči společnosti. 2. Mít děti je záležitost každého člověka, do které nemá nikdo co mluvit. 3. Neví, nerozhodnut), v % [Responses to the question: Which of the following two opinions do you agree with more? (1. Having children is our duty to society. 2. Having children is a matter for each individual and is no one else s business. 3. Don t know, undecided), in %] Pohlaví Odpovědnost vůči společnosti Záležitost každého člověka Neví Muži 12,4 81 6,6 Ženy 12,7 82,8 4,5 Celkem (N = 2521) 12,6 81,9 5,5 Pramen: Výzkum Manželství, práce, rodina, v kaûdè konkrètnì zemi rozhoduje mimo jinè i populaënì klima, kterè je formov no historiì, tradicì a okolnostmi. Historie a tradice takè urëujì, zdali je v zemi akceptov na siln centralizovan vl da, zdali jejì populace je na svou zemi nacionalisticky hrd, do jakè mìry je s nì identifikov na a zdali v poëtech obyvatelstva spat uje d leûit prvek svè existence.»eöi nejsou nacionalisticky hrdì, siln centr lnì vl - da jim zatìm sice nevadì (coû je zìskan stereotyp z doby totalitnìho ÌzenÌ), nemajì k nì vöak d vïru, a ñ coû je d leûitè ñ potenci lnì bytek obyvatelstva jim nijak zvl ötï nevadì, jak ukazujì fakta z ned vno provedenèho sociologickèho v zkumu 7). NÌzk porodnost nenì v»esku vnìm na jako v razn problèm, neboù na ot zku, zdali v respondentech vyvol v obavy skuteënost, ûe se v»r v poslednìch letech rodì m lo dïtì, bylo rozloûenì takovè, jak ukazuje tabulka 2. SouËasn nìzk porodnost je zdrojem obav pouze pro 39 % Ëesk ch muû a 40 % ûen. Pro p ibliûnï t etinu ûen a Ëtvrtinu muû to zdrojem obav nenì, navìc 23 % muû a 14 % ûen se o tento problèm v bec nestar. NejvÌce vyjad ujì obavy z tèto situace mladè ûeny ve vïku 20ñ29 let (45 %), zatìmco nejmenöì obavy majì ûeny ve vïku 30ñ40 let ñ ty patrnï z toho d vodu, ûe znaën Ë st z nich povaûuje svou reprodukënì karièru de facto jiû za uzav enou, takûe ze svèho hlediska k eöenì problèmu nemohou nijak p ispït (v pr mïru mïly v naöem souboru 1,5 dïtì). Muûi v obou vïkov ch skupin ch se ve srovn nì s ûenami statisticky signifikantnï ËastÏji o tento problèm v bec nestarajì. Lze tedy konstatovat, ûe nìzk porodnost Ëeskou mladou populaci p Ìliö netr pì, neboù pln ch 61 % respondent obavy z tohoto fenomènu nevyj d ilo. Ve svïtle takov ch v sledk musìme logicky poloûit ot zku, zda m ûe naöe mlad populace slyöet na opat enì populaënì/rodinnè politiky. DalöÌ d leûitou zpr vou z hlediska p Ìpadn ch opat enì populaënì/rodinnè politiky, kter rovnïû vypl v z naöeho v öe zmìnïnèho v zkumu, je, ûe vïtöina mlad ch Ëesk ch respondent povaûuje rozhodnutì o tom, zdali mìt Ëi nemìt dïti za svou individu lnì z leûitost. Jak ukazuje tabulka 3, je to pln ch 82 % respondent (muûi a ûeny se neliöì, vïk rovnïû nehraje roli). MÌt dïti ch pe jako v raz odpovïdnosti v Ëi spoleënosti pouze necel ch 13 % mlad ch Ëesk ch muû a ûen. OpÏt si zde musìme poloûit ot zku: Jak v tomto kontextu motivovat populaci k vyööì plodnosti, kdyû mladì lidè p i rozhodov nì o zakl d nì sv ch rodin berou (logicky a pochopitelnï) v vahu pouze svou situaci? 7) Jedn se o v zkum ÑManûelstvÌ, pr ce a rodinaì, kter byl realizov na v listopadu roku 2005 na reprezentativnìm souboru osob ve vïku 20ñ40 let (N = 2 546). SbÏr dat provedla agentura SC&C, autorem v zkumu byl t m FSS MU pod vedenìm autora tohoto Ël nku. 268

8 ProblÈm nìzkè plodnosti je v celè EvropÏ zp soben tìm, jak uk zal Frejka se Sardonem (2006), ûe kles podìl ûen, kterè rodì svè prvnì dìtï, coû je zp sobeno tìm, ûe ûeny odkl dajì svè prvnì poëetì do vyööìho vïku. Rozsah poklesu plodnosti prvnìch dïtì je v kohort ch let 1960 a poë tku let 70. v mnoha vyspïl ch zemì tak velk, konstatujì auto i, ûe bude pot eba velkèho n r stu plodnosti u staröìch ûen (datovou ilustraci viz Frejka ñ Sardon, 2006: tab. 1, s. 152). Pokud se tak nestane, koneën plodnost tïchto kohort bude nìzk. Toto je samoz ejmï i problèm nìzkè ËeskÈ plodnosti, platì to vöak pro kohortu ûen zrozenou v letech ËeskÈho baby boomu 1974ñ1978. Co dïlat? MÈ vidïnì problèmu mi napovìd, ûe zv öenì ËeskÈ plodnosti by se teoreticky mohlo ubìrat dvïma cestami: 1) Motivovat ûeny, aby neodkl daly porody prvnìch dïtì do vyööìho vïku. TÌm by se nezkracovalo obdobì reprodukce a rodinn politika by mohla sn ze nabìzet ûen m moûnost mìt dvï nebo snad i t i dïti. 2) VÏk prvnìho porodu neovlivúovat, ale vytvo it podmìnky pro to, aby ûeny rodily druhè pop. t etì dìtï i v pozdïjöìm vïku. PodÌvejme se na tyto moûnosti nynì podrobnïji. Ad 1) Neodkl dat porody prvnìch dïtì Z biologick ch d vod je obecnï dobrè, aby ûena mïla prvnì dìtï nejpozdïji do 25. roku vïku. V»R se pr mïrn vïk matky v dobï porodu prvnìho dìtïte stabilnï zvyöuje od roku Tehdy byl 22,5 rok, v roce 2006 jiû 26,9, nicmènï i tento vïk je ve srovn nì s mnoha zemïmi z padnì Evropy jeötï relativnï nìzk, takûe je moûnè p edvìdat, ûe se bude nad le zvyöovat 8). D vodem jsou totiû faktory struktur lnì povahy: k charakteristik m spoleënosti reflexivnì modernizace a novèho kapitalismu se p id vajì dalöì, totiû charakteristiky spoleënosti vïdïnì, jejìû ekonomika je taûen znalostmi. Tento rys vytv Ì znaën poûadavek na roveú vzdïl nì souëasnè mladè generace. P vodnì zamïstn nì, pro kterè byla d Ìve dosta- ËujÌ st ednì ökola, nynì vyûadujì bakal sk stupeú nebo alespoú vyööì odbornè vzdïl nì (t k se nap. zdravotnìch sester Ëi uëitelek v mate sk ch ökol ch). Jak ve svè zpr vï uv dì Kouck a Zelenka (2006), je»r mezi zemïmi OECD jiû nïkolik let zemì, kde poëet absolvent s terci rnìm vzdïl nìm roste nejrychleji.»erstvì absolventi vysok ch a vyööìch odborn ch ökol dnes tvo Ì p es Ëtvrtinu p ÌsluönÈ vïkovè skupiny. Do roku 2010 se podìl absolvent v p ÌsluönÈ vïkovè skupinï zv öì na 45 % a bïhem dalöìch pïti let jiû dokonce p ekroëì polovinu. Tito absolventi a absolventky Vä ukonëì svè vzdïl v nì ve vïku 22ñ24 let a je u nich moûnè oëek vat, ûe kdyû tak dlouho studovali a investovali nemalè finanënì prost edky, budou chtìt uplatnit svè vzdïl nì v odpovìdajìcìm zamïstn nì. ObÏ pohlavì, aby obst la v konkurenci pracovnìho trhu ñ a ten je dnes kv li genderovè rovnosti a principu rovn ch p ÌleûitostÌ velmi ostr ñ budou muset nïjakou dobu pracovat a akumulovat pracovnì zkuöenosti, neboù teprve vzdïl nì doplnïnè o pracovnì zkuöenosti je ten prav lidsk kapit l, kter umoûúuje zìskat odpovìdajìcì pozice a p Ìjem. éeny si teprve pak budou moci dovolit odejìt ze zamïstn nì na rodiëovskou dovolenou a porodit svè prvnì dìtï ñ coû nebude moci b t d Ìve neû kolem 26.ñ27. roku vïku 9). A to jeötï budou mnohè takov to krok zvaûovat, neboù n klady p ÌleûitostÌ, kterè ztratì bïhem mate stvì, budou pro mnohè moûn p Ìliö velkè.»esk mlad generace navìc p i srovn nì, jak naplúujìcì je b t v dom cnosti nebo v zamïstn nì, se pomïrnï jasnï vyjad uje ve prospïch zamïstn nì (tab. 4). V naöem v zkumu (je pops n v pozn. 8) na v rok B t v dom cnosti naplúuje stejnï jako placenè zamïstn nì souhlasnï reagovalo pouze 28 % respondent, ûeny s tìmto v rokem nesouhlasily signifikantnï ËastÏji neû muûi. U ûen byl navìc patrn jasn gradient s r stem vzdïl nì. S oëek van m celkov m n r stem vzdïlanostnì rovnï v ËeskÈ spoleënosti je proto moûnè p edpokl - dat, ûe porody prvnìch dïtì se budou st le vìce posouvat do vyööìch vïkov ch skupin. Coû samoz ejmï v sobï skr v nebezpeëì, ûe v mnoha p Ìpadech se prvnì dïti v bec nenarodì. Z naöeho v zkumu m me jeötï dalöì indik tor toho, ûe pr ce a zamïstn nì jsou pro Ëeskou ûenu d leûitè. S v rokem, ûe ûeny chtïjì mìt jak dïti, tak zamïstn nì v naöem v zkumu souhlasilo pln ch 83 % ûen. ZajÌmavÈ je, ûe rozdìl podle vzdïl nì zde byl minim lnì a pohyboval se mezi 79 % u ûen se z kladnìm vzdïl nìm a 83 % u ûen se vzdïl nìm st edoökolsk m. VyööÌ vïk v dobï prvnìho porodu je navìc pro mladè lidi v hodn v tom, ûe znamen menöì kumulaci ûivotnìch start a jejich rozloûenì do delöìho obdobì ûivotnì dr hy ñ ukonëenì ökoly, usazov nì se v zamïstn nì, za izov nì bydlenì, trvalè souûitì Ëi súatek, zaloûenì rodiny. Naopak p Ìliö brzk zaë tek rodinnèho ûivota (kolem 23ñ24 let) vede v modernì spoleënosti ke kumulaci ûivotnìch start, kterè 8) Jak uk zali Kohler, Billari a Ortega (2002), jsou nynïjöì trendy v porodnosti ve vyspïl ch zemìch charakteristickè tzv. Ñodkl dacì tranzicìì, kter vede k dynamickèmu, trvalèmu a v podstatï nevratnèmu odkl d nì v porodech dïtì. 9) Teoreticky je moûnè uvaûovat o moûnosti, ûe by se student m vytvo ily podmìnky proto, aby mïli prvnì dìtï jiû bïhem studiì, coû by mohlo p ispït ke stabilizaci vïku v dobï prvnìho porodu. Ostr konkurence na pracovnìm trhu, kter zaëìn jiû soutïûì bïhem studia, je ovöem p dn m protiargumentem. 269

9 Tab. 4 Být v domácnosti naplňuje stejně, jako mít placené zaměstnání podle vzdělání a pohlaví, v % (Being in the household is just as fulfilling as having paid employment, by education and sex, in %) Ukazatel Souhlasí Ani, ani Nesouhlasí Muži (celkem) N = ,6 37,0 33,4 Základní 37,3 35,3 27,5 Střední vzdělání bez maturity 34,2 34,8 31,0 Střední vzdělání s maturitou 24,7 38,7 36,5 Vysokoškolské 24,6 41,2 34,2 Ženy (celkem) N = ,0 28,0 45,0 Základní 40,3 22,1 37,7 Střední vzdělání bez maturity 34,9 25,3 39,8 Střední vzdělání s maturitou 20,8 30,6 48,5 Vysokoškolské 20,2 28,9 50,9 Celkem 28,3 32,5 39,2 Pramen: Výzkum Manželství, práce, rodina, zp sobujì mlad m rodië m a jejich rodin m mnohè problèmy (neusazen dom cnost, finanënì potìûe, starost o malè dìtï, hled nì se ve vztahu atd.). Vöechny v öe zmìnïnè struktur lnì faktory signalizujì, ûe vïk v dobï prvnìho porodu velmi pravdïpodobnï i v blìzkè budoucnosti z stane vysok, takûe na tento prvek, jenû by mohl p ispït k nav öenì intenzity plodnosti, nelze spolèhat. P Ìpadn snaha motivovat ûeny k ËasnÏjöÌm porod m je s velkou pravdïpodobnostì odsouzena k ne spïchu. Ad 2) Vytvo it podmìnky pro porody i v pozdïjöìm vïku Pro z padnì zemï, jak ve svè p ehledovè stati uv dïjì Billari, Kohler, Anderson a Lundstrˆm, (2007), je pr mïrn vïk menopauzy v 50ñ51 letech (variuje ovöem v intervalu od 40 do 60 let) a nenì pozorov no jeho zvyöov nì, kterè by bylo analogickè prodluûov nì st ednì dèlce ûivota. Porod poslednìho dìtïte b v ovöem realizov n mnohem d Ìve, neû je vïk menopauzy, v populacìch, kde se aplikuje antikoncepce, je pr mïr poslednìho porodu 41 let. Schopnost otïhotnït se ovöem zaëìn v raznï sniûovat po 35. roce vïku 10). Porody ve vyööìm vïku 11) jsou ve vyspïl ch zemìch st le ËastÏjöÌ. Billari et al. (2007) ovöem ukazujì, ûe souëasn plodnost ve vïku 40+ a 45+ je zatìm niûöì, neû jak byla zaznamen v na na poë tku 20. stoletì. Je zde teoreticky prostor pro vyplnïnì tohoto rozdìlu. Jeden z hlavnìch rozdìl mezi zemïmi s relativnï vyööì plodnostì a zemïmi s velmi nìzkou plodnostì spoëìv v tom, ûe v zemìch s vyööì plodnostì ûeny ñ byù startujì pozdïji ñ rodì do pozdïjöìho vïku. PlatÌ to beze zbytku i pro»r, kde porody po 40. roce vïku tvo Ì jen minim lnì podìl ze vöech ûivï narozen ch dïtì: v roce 2005 se ûen m ve vïku 40+ narodilo 1276 dïtì, tedy 1,3 %. V»R je ovöem relativnï nìzk porodnost jiû ve vïku 35+, v roce 2005 se takto narodilo jen necel ch 9 % dïtì. Jak vìme z demografick ch dat, jsou pro vyspïlè zemï typickè relativnï vysokè pr mïrnè vïky v dobï prvnìho porodu a relativnï dlouhè meziporodnì intervaly. Tato fakta indikujì, ûe fertilita se realizuje v prost edì plnï antikoncepënìch spoleënostì. NÌzk plodnost tak v tïchto spoleënostech (»R nevyjìmaje) jasnï indikuje, ûe dïti se rodì pl novitï, takûe vïtöinou nejsou v sledkem n hodn ch okolnostì. RozhodnutÌ mìt dïti p edevöìm znamen p estat uûìvat antikoncepci. Pro porody v pozdnìm vïku je d leûitè, zdali se jedn o porody prvnìho nebo vyööìho po adì. PÈËe vïnovan (asistovanè) reprodukci u tïch, kdo chtïjì mìt prvnì dìtï v pozdïjöìm vïku, je velmi d leûit, neboù kaûdè spïönè tïhotenstvì u tïchto ûen sniûuje podìl bezdïtn ch v populaci. Asistovan reprodukce u dïtì vyööìho po adì je d leûit nemènï. PoËty dïtì narozen ch buô po IVF (asi t i tisìce roënï) nebo po aplikaci lèëby neplodnosti (asi 6 tisìc roënï) nejsou v kontextu ËeskÈho populaënìho v voje v bec zanedbatelnè (KuËera, 2007: 1). Vazba na Ëeskou zdravotnì politiku je zde zcela jasn a jak konstatuje KuËera (ibid), asistovan reprodukce uû nenì jen soukromou z leûitostì, ale st v se v znamnou z leûitostì ve ejnou. Pro opat enì v tèto oblasti (nap. aby asistovan reprodukce vëetnï nezbytnè medikace byla plnï hrazen zdravotnìmi pojiöùovnami nebo, aby moûnost ÑdÏtÌ ze zkumavkyì a lèëenì neplodnosti byla vìce popularizov na, ËÌmû by ztratila jist n dech nïëeho nepat iënèho) vehementnï hlasuji. Kauz lnì efekt je zde totiû velmi z eteln. 10 ) Nejsem si jist, do jakè mìry je naöe mlad generace s tïmito biologick mi fakty obezn mena. 11) Billari et al. (2007) hovo Ì o Ñvelmi pozdnì plodnostiì, kdyû ûeny rodì ve vïku 40+, a o ÑnejzazöÌ plodnostiì u porod po 45. roce vïku. 270

10 U ûen, kterè rodì prvnì dìtï ve vyööìm vïku, je asi d leûitè, aby mohly, pokud chtïjì, skloubit rodiëovstvì s uplatnïnìm na trhu pr ce. Na makro rovni, z anal z Ëasov ch ad vztahu mezi podìlem ûen na trhu pr ce a hrnnou plodnostì v evropsk ch zemìch (nap. Kohler, H. ñ P. ñ F. C. Billari ñ J. A. Ortega, 2006) vypl v, ûe negativnì korelace, p vodnï nalèzan v 70. a 80. letech, se v pr bïhu let 90. obr tila v korelaci pozitivnì. Tam, kde je vyööì participace ûen na trhu pr ce, je i vyööì plodnost. ÿeëeno jinak, tam, kde podmìnky trhu pr ce umoûúujì sladit pracovnì v kon s rodiëovstvìm, se takè rodì vìce dïtì. Zde leûì velk v zva ËeskÈ politice zamïstnanosti. Jenûe opït, ani tak zd nlivï nerozpornè opat enì, jìmû by byla vïtöì flexibilita trhu pr ce umoûúujìcì matk m mal ch dïtì pracovat, nenì v ËeskÈ populaci p ijìm - no jednoznaënï. Na mezin rodnì konferenci KomplexnÌ rodinn politika jako priorita st tu aneb je»esk republika st tem p telsk m k rodinï? na podzim roku 2006 v Praze zaznïla od Ëesk ch Ëastnic ada emotivnìch diskusnìch p ÌspÏvk o tom, ûe matky se musì o malè dïti starat doma, a ne chodit do pr ce. Vytv enì podmìnek pro porody v pozdïjöì vïku je podle mèho soudu cesta, kterou bychom se mïli ubìrat. Tento smïr znamen zkou koordinaci zdravotnì, rodinnè a soci lnì politiky. Z vïr Nechejme na z vïr do naöich vah o moûnostech jak zv öit Ëeskou plodnost vstoupit optimistu a zast nce vl dnìch intervencì Petera McDonalda. Ten konëì sv j inspirativnì Ël nek (McDonald, 2006a) n sledovnï: Ìk, ûe eöenì nìzkè plodnosti nespoëìv v tom, ûe bychom mïli br nit spoleëenskèmu liberalismu nebo ûe bychom mïli vyslyöet vol nì starè levice po odstranïnì ekonomickè deregulace. ObÏ soci lnì zmïny, spoleëensk liberalismus a ekonomick deregulace, jdou v intencìch toho, po Ëem lidè touûì: chtïjì ûìt ve spoleënosti, kter nabìzì soci lnì svobodu a moûnosti individu lnìch voleb. VÏtöina d v p ednost pracovat v takovèm ekonomickèm prost edì, kterè oceúuje podnikavost a silì. VÏtöina vöak souëasnï chce mìt i dlouhotrvajìcì intimnì vztah a chce mìt dïti. ÿeöenì podle McDonalda leûì ve t etì vlnï soci lnì zmïny, v nìû st t a dalöì instituce poskytujì podporu rodinnèmu ûivotu. K tomu je ale t eba, nab d, vypracovat novè vidïnì rodiny, kter funguje v podmìnk ch spoleëenskèho liberalismu a novèho kapitalismu, kterè jsou integr lnì souë stì ekonomiky a spoleënosti 21. stoletì. Liber l a realista van de Kaa ovöem ve svèm pojedn nì tvrdì, ûe vl dy dïlajì dob e, kdyû se drûì od natalitnìch opat enì d le, neboù podle nïj Ñlidsk reprodukce je pravdïpodobnï mimo p Ìmou sfèru vl dnìho vlivuì (2006: 204). A jak doporuëenì pro situaci, kdy je v nïkter ch spoleënostech tak nìzk porodnost, ûe poëet budoucìch generacì bude stïûì vïtöì neû polovina tïch, kdoû jsou dnes ekonomicky aktivnì, formuluje? Nab d, v souladu s predikcemi futurolog, aby si dneönì vyspïlè spoleënosti vychovaly co nejlepöì budoucì elity, kterè budou schopny soutïûit s elitami, kterè jiû dnes vyr stajì v Indii,»ÌnÏ a dalöìch Ë stech Asie. ÑNe poëty dïtì budou rozhodujìcìm faktorem spoleënè budoucnosti, ale kvalita a roveú vzdïl nì tïch, kte Ì se narodìì, zd razúuje van de Kaa. My v»esku mcdonaldovskè novè vidïnì rodiny zatìm nem me ñ p ijìman opat enì rodinnè/natalitnì politiky jsou zaloûena tak trochu na pokusu a omylu (a obëas majì funkci p edevöìm populistickou). Nem me ovöem ani v zkumnè v sledky, jeû by jednoznaënï uk zaly, kterè prvky rodinnè politiky p ispìvajì pozitivnï k vyööì intenzitï plodnosti. A nem me ani strategii, jak vychovat skvïle vzdïlanè obyvatelstvo, neboù ËeskÈ ökolstvì, p edevöìm to vysokè, trpì absencì jasnè ökolskè politiky. V vodu tohoto Ël nku jsem vyjevil sv j p vodnì rezervovan postoj k moûnostem stimulovat populaënì r st pobìdkami rodinnè a soci lnì politiky. Na z kladï reflexe tèto problematiky dospìv m k pozn nì, ûe m j rezervovan (aû skeptick ) postoj p etrv v. A ûe tedy nemusìm nic mïnit na sv ch z vïrech, kterè jsem formuloval jiû v roce 2002: ÑJelikoû prim rnìm cìlem chov nì kaûdèho ËlovÏka je naplúovat jeho osobnì blaho, k nïmuû pat Ì jak naplúov nì z kladnìch pot eb, tak realizace pot eb vyööìho du, mïl by se st t snaûit o to, aby p edevöìm eliminoval k iklavè projevy chudoby, aby zajistil moûnost vyööìho vzdïl nì pro vöechny, kdo o nïj projevì z jem, aby zajistil svobodn trh s byty, na nïmû je moûnè s pomocì dostupn ch hypotèk zìskat bydlenì nejr znïjöì finanënì rovnï, aby prost ednictvìm aktivnì politiky zamïstnanosti minimalizoval dlouhodobou nezamïstnanost a aby umoûnil eliminovat nerovnosti muû a ûen na trhu pr ce. Takov systèm st tnì asistence, kter bude mìt v citlivè symbiûze jak prvky subsidiarity, tak takè univerzalismu, vytvo Ì podmìnky ke svobodnèmu rozvoji... individua, kter se o sebe, a tudìû i o celou populaci, postar vìcemènï s mì (Rabuöic, 2000b: 68). Literatura Billari, F. C. ñ Kohler, H. P. ñ Anderson, G. ñ Lundstrˆm, H Pushing the limit: long-term trends in late fertility in Sweden. Max Planck Institute for Demographic Research Working Paper, 2007ñ004 (January). Botev, N Is Europe trapped in/by low fertility? EntrÈe Nous, Ë. 63, s. 4ñ7. Burgeois-Pichat, J Baisse de la fèconditè et descendence finale. Population, 31, Ë. 6, s. 1045ñ

11 Dorbritz, J Demographische Trends und Hauptergebnisse der deutschen Population Policy Acceptance Study (PPAS). Zeitschrift f r Bevˆlkerungswissenschaft, 29, Ë. 3ñ4, s. 315ñ328. Easterlin, R. A Birth and Fortune: The Impact of Numbers on Personal Welafre. Second Edition. Chicago: University of Chicago Press. Frejka, T. ñ Sardon, JñP First birth trends in developed countries: Persisting parenthood postponement. Demographic Research, 15, Ël nek 6 (s. 147ñ180), dostupn z: Kohler, H.ñP. ñ F. C. Billari ñ J. A. Ortega The emergence of lowest-low fertility in Europe during the 1990s. Population and Development Review, 28, Ë. 4, s. 641ñ681. Kohler, H.ñP. ñ F. C. Billari ñ J. A. Ortega Low Fertility in Europe: Causes, Implications and Policy Options. In F. R. Harris (Ed.), The Baby Bust: Who will do the Work? Who Will Pay the Taxes? Lanham, MD: Rowman & Littlefield Publishers, s. 48ñ109. Kouck, J. ñ Zelenka, M PostavenÌ vysokoökol k a uplatnïnì absolvent vysok ch ökol na pracovnìm trhu St edisko vzdïl vacì politiky PedagogickÈ fakulty UK (rukopis). KuËera, T kuijstenovsk semin aplikovanè demografie na AlbertovÏ: p ÌspÏvek do diskuse o roli asistovanè reprodukce v souëasnèm populaënìm v voji. Zpravodaj»eskÈ demografickè spoleënosti, Ë. 42, s. 1ñ2. Kucha ov, V Rodinn politika v»r ñ proë a o Ëem. Demografie, 48, Ë. 4, s. 229ñ240. Lutz, W. ñ Skirbek, V Policies addressing the tempo effect in low-fertility countries. Population and Development Review, 31, Ë. 4, s. 699ñ720. Lutz, W. ñ Skirbek, V. ñ Testa, M. R The low fertility trap hypothesis: Forces that may lead to further postponement ond fewer births in Europe. European Demographic Research Papers, Ë. 4, 36 s. McDonald, P Low fertility in Singapure: Cause, consequences and policie. Paper preparwed for the Forum on Population and Development in East Asia, Beijing. McDonald, P. 2006a. Low fertility and the state: The efficacy of policy. Population and Development Review, 32, Ë. 3, s. 485ñ510. McDonald, P. 2006b. An asessment of policies that support having children from the perspectives of equity, efficciency and efficacy. Vienna Yearbook of Population Research, 2006, s. 213ñ 334. Rabuöic, L Kde ty vöechny dïti jsou? Praha: Slon. Rabuöic, L. 2002a. K nïkter m p edpoklad m formulace pronatalitnì politiky. Demografie, 44, Ë. 3, s. 177ñ187. Rabuöic, L. 2002b. PronatalitnÌ politika ñ spìöe chimèra neû sp sa. In PropopulaËnÌ politika ñ ano Ëi ne. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku:, Ë. 21, s. 47ñ62. van de Kaa, D. J Temporarily new: On low fertility and the prospekt of pro-natal policie. Vienna Yearbook of Population Research 2006, s. 193ñ211. van Peer, Ch. ñ Rabuöic, L Shall we witness an upturn in European fertility in the near future?ìin Avramov, D. ñ Hoehn, C. ñ Kotowska, I. People, Population Change and Policies: Lessons from the Population Policy Acceptance Study. Springer, (v tisku). Ladislav Rabuöic 272