Vítejte na semináři k publikaci: Na cestě ke znalostní společnosti. Část první: Kde jsme...? Senát ČR Copyright: ISEA

Transkript

1 Vítejte na semináři k publikaci: Na cestě ke znalostní společnosti. Část první: Kde jsme...? Senát ČR

2 Proč, jak a s jakým záměrem publikace vychází?

3 Proč? Dostat vzdělávání, vzdělávací politiku a vzdělávací systém ČR do centra pozornosti expertů, politiků a veřejnosti Nahlodat iluzi, že základní problémy českého vzdělávání jsou v podstatě vyřešeny Ukázat, že náš systém vzdělávání nefunguje srovnatelně se systémy v zemích, kde hluboké reformy proběhly nebo probíhají

4 Proč právě nyní? V současné době se objevují pokusy do vzdělávacího systému vnést nové prvky Otázkou je, zda tyto pokusy lze považovat za vzájemně provázané kroky dobře promyšlené hlubší reformy vycházející z objektivní reflexe stavu, ve kterém se systém vzdělávání v ČR nachází

5 Proč právě nyní? Příklady Na ZŠ i SŠ startuje kurikulární reforma Není pochyb o tom, že tato reforma je nezbytná Reforma má potenciál posunutou české vzdělávání dopředu, ale zároveň s sebou nese řadu velkých rizik Bez seriózní reflexe současného stavu musí reforma nutně skončit nezdarem

6 Proč právě nyní? Příklady Nový školský zákon zavedl omezení počtu přihlášek na střední školy Toto opatření může mít velký vliv na rozhodování rodičů a dětí o výběru školy Přesto jeho zavedení nepředcházela seriózní analýza možných důsledků Kritici dále tvrdí, že toto opatření posílilo sociální dimenzi rozhodování v prvním kole... MŠMT dále tvrdí, že ve druhém kole byla volná místa...

7 Proč právě nyní? Příklady MŠMT nedávno představilo návrh reformy vysokého školství Tento návrh vychází z teze, že v kvantitativních ukazatelích jsme dosáhli úrovně vyspělých zemí, nyní je tedy možné se soustředit na kvalitativní ukazatele... Všechny renomované zdroje a provedené analýzy přitom ukazují, že České vysoké školství vyžaduje mnohem hlubší a zásadnější reformu

8 Jak? Soustředit se na klíčové oblasti určující povahu celého systému (rezignovali jsme na snahu pokrýt vše) Na základě srovnání poskytnout pravdivý obraz současného stavu (není důvod předstírat, že jsme lepší než ve skutečnosti jsme a než ukazují mezinárodní srovnání) Identifikovat souvislosti mezi problémy na různých úrovních a v různých oblastech (kurikulum - státní maturita - časná selekce do odlišných vzdělávacích drah - nerovné podmínky poskytovatelů - omezená nabídka příležitostí - velké nerovnosti na vstupu do terciárního vzdělávání - celkově velké nerovnosti produkované vzdělávacím systémem) Bez zřetelů k partikulárním a politickým zájmům

9 Centrální problém? NEROVNOSTI mezi poskytovateli vzdělávacích služeb mezi jednotlivými typy škol mezi školami v rámci jednoho typu mezi stejně nadanými dětmi různého sociálního původu dosáhnout stejného vzdělání

10 Další kroky... Odborná a veřejná diskuse navazující na tuto publikaci Příprava druhé části: Na cestě ke znalostní společnosti. Jak dál...? Odborná a veřejná diskuse k předloženým návrhům... těžko předvídatelné efekty

11 Vzdělávací systém, kvalitativní aspekty regionálního školství

12 Cíl Shromáždit dostupné informace, na jejichž základě je možno co nejlépe popsat současný stav Vysvětlit, proč a v čem považujeme současný stav za nežádoucí Zabránit nezdaru probíhající reformy

13 Rizika neúspěchu reformy Diskreditace myšlenek reformy (společnost reformu nepřijala, viz výzkumy veřejného mínění, články v denním tisku boj za záchranu dějepisu, historie literatury ap.) Formální realizace reformy (pedagogická veřejnost reformu nepřijala, nemá kompetence k její realizaci) Vývoj vzdělávacího systému bude na řadu let zablokován tomu chceme zabránit

14 Smysl analýzy současného stavu Poskytnout podklady pro přemýšlení Poskytnout podklady pro rozhodování o strategii (jak lze reformu realizovat tak, aby byla alespoň jistá šance na úspěch) Poukázat na skutečnost, že některé základní podklady pro rozhodování nejsou k dispozici

15 Příklady

16 Jak funguje český vzdělávací systém?

17 Základní charakteristika systémuselektivita zvláštní školy (5 % ) školy s rozšířenou výukou (10 %) víceletá gymnázia (10 %) všeobecné vzdělání celkem 18 % maturita 54 % vstup na VŠ 25 % ukončené VŠ vzdělání (17 %) další vzdělání (14 %)

18 Některé závažné důsledky pro vzdělávání neužitečnost, nepříjemnost uspěchanost výlučný důraz na vědomosti důraz na známky vnější motivace absence práce s chybou absence diskuse/argumentace absence spolupráce

19 Sounáležitost se školou (PISA 2003)

20 Názory ředitelů na přístup patnáctiletých žáků ke škole (PISA 2003)

21 Některé závažné důsledky pro vzdělávání neužitečnost, nepříjemnost uspěchanost výlučný důraz na vědomosti důraz na známky vnější motivace absence práce s chybou absence diskuse/argumentace absence spolupráce

22 Nahuštěnost učiva (TIMSS-R 1999)

23 Náročnost učiva (TIMSS-R 1999)

24 Některé závažné důsledky pro vzdělávání neužitečnost, nepříjemnost uspěchanost výlučný důraz na vědomosti důraz na známky vnější motivace absence práce s chybou absence diskuse/argumentace absence spolupráce absence individuální podpory

25 Vnímání otevřenosti klimatu a smyslu angažovaného přístupu ke školním záležitostem (CIVED 1999)

26 Některé závažné důsledky pro vzdělávání neužitečnost, nepříjemnost uspěchanost výlučný důraz na vědomosti důraz na známky vnější motivace absence práce s chybou absence diskuse/argumentace absence spolupráce absence individuální podpory

27 Individuální podpora žáků v hodinách matematiky (PISA 2003)

28 Některé základní informace chybějí! Nezjišťovalo se, jak současný systém plní stanovené cíle vzdělávání (mezinárodní výzkumy zjišťují něco jiného) Nemáme informaci o výsledcích českých žáků na konci středoškolského vzdělání

29 Výsledky žáků různých typů škol (PISA 2000)

30 Jaké jsou přístupy, postoje, dovednosti a vědomosti českých učitelů? (Jak učitele získat, jak je vzdělávat, v čem jim pomoci?)

31 Empirické údaje jsou velmi omezené Kalibro Škola a já (jaro 2005, více než 600 ředitelů a 5500 učitelů) reformu vítá: 50 % učitelů, 60 % ředitelů změna obsahu: 31 % učitelů, 24 % ředitelů změna metod: 43 % učitelů reforma nepřipravena: 69 % ředitelů

32 Pozorování lektorů a mezinárodní srovnání ukazují, že: Učitelé neumějí pracovat s cíli Učitelé neumějí hodnotit cíle jiné než vědomostní povahy

33 Čeští učitelé definují cíl hodiny nebo cíl výuky v daném časovém úseku pomocí znalosti nějaké oblasti: žák má umět, žák se má naučit, zatímco jejich kolegové z ostatních zemí daleko častěji než znalost sledují porozumění: žák má pochopit, žák má porozumět. Příznačné je i to, že čeští učitelé při vymezování cílů výuky vůbec neuvedli řadu cílů, které se objevily v ostatních zemích: komunikovat, rozvíjet obecné myšlenkové dovednosti, rozvíjet experimentální dovednosti, rozvíjet metody vědeckého zkoumání, učit žáky týmové práci, podporovat pozitivní postoj kpřírodním vědám a zájem o ně. TIMSS R Videostudy

34 Vzhledem k chybějící analýze a ve světle omezených poznatků, které máme, se jeví postup státní správy jako krajně nezodpovědný (exemplárním příkladem nezodpovědného přístupu MŠMT je povinnost škol vystavovat výstupní hodnocení žákům 9. ročníku zakotvená ve školském zákoně)

35 Správa a financování regionálního školství: příčina nerovnosti podpory vzdělávání

36 Oblasti, které byly zkoumány Správa školství základní funkce, problémy, srovnání se zeměmi OECD, Formální a reálné pravomoci při řízení škol a školství Řízení školství -příležitosti a rizika Financování - problémy a důsledky stávajícího modelu

37 Podíl rozhodování jednotlivých úrovní Zdroj: Education at a Glance 2002 (OECD)

38 Charakteristika správy Formálně vysoká autonomie škol je reálně výrazně omezena Regulace namísto konkurence Regulátor je současně zřizovatelem Subjektivní hodnocení Decentralizace není provázena jednotící informační a poradenskou podporou Riziko 14 různých systémů

39 Podíl veřejných výdajů na reg. školství Zdroj: Education at a Glance 2002 (OECD)

40 Charakteristika financování Není stanoven standard vzdělávací služby, proto ani cena služby, která má být bezúplatně poskytována ve veřejném zájmu Účelem finanční podpory není úhrada ceny vzdělávání, ale vybrané náklady škol, zejména platy učitelů Výrazné přerozdělování

41 Vývoj platů zaměstnanců ve školství Zdroj: ÚIV a ČSÚ

42 Platy učitelů Výše platů kopíruje nárůst průměru Vykazovaná výše platů je deformována zahrnutím platů ředitelů, zástupců a pod. Prostředky, poukazované školám na platy, mohou být v různých krajích různé Nivelizace v odměňování nemotivuje ke kvalitě

43 Struktura ceny vzdělávací služby

44 Jednotková cena vzdělávací služby Dnes stát hradí jen přímé vzdělávací výdaje škol, nicméně ani tento normativ není normou a neodráží skutečné náklady na službu, která má být poskytnuta ve veřejném zájmu Aplikovaný princip financování je příčinou nerovnosti podpory vzdělávaných

45 Vysoké školy a terciární vzdělávání

46 Fáze vývoje systému: Vytvoření podmínek pro akademickou svobodu a autonomii vysokých škol (zákon o VŠ z roku 1990), zásadní reforma celého systému odložena První krok k diverzifikaci - podpora rozvoji regionálních univerzit, chyběla však vůle systém hierarchizovat (neuniverzitní VŠ, univerzity, výzkumné univerzity), systém zůstává unitární Návrh zásadní reformy financování z roku 1994 (Botlík, Souček) odmítnut jak politickou tak akademickou reprezentací (podobný systém od té doby stále doporučován Světovou bankou)

47 Fáze vývoje systému: Hodnocení:... poskytnutí autonomie vysokým školám bylo využito k zablokování reformy nebo tak bylo vnímáno. Peter Scott (Reflections on the Reform of Higher Education in Central and Eastern Europe, 2002)

48 Fáze vývoje systému: Formální autonomie se posiluje - VŠ se stávají veřejnoprávními institucemi (majetková práva, posílení autonomie...), Fiskální závislost se prohlubuje (uvalení restrikcí na zakládání obchodních společností a tudíž i na možnosti podnikat) Aspirace na dosažení VŠ vzdělání prudce rostou, reálné výdaje klesají, systém v zajetí nabídkového modelu, přechod na poptákový model (spolufinancování) zablokován politickou i akademickou reprezentací

49 Fáze vývoje systému: Další diversifikace systému zablokována zastavením procesu transformace VOŠ na veřejné neuniverzitní vysoké školy ( college ) Neuniverzitní prostor rychle vyplňují soukromé vysoké školy (formálně se stávají součástí systému), z hlediska studentů však v systému vzniká závažná fiskální nerovnost Novela zákona o VŠ z roku 2001 stanovuje závazný časový a věcný rámec přechodu na binární model (strukturované studium), neochota přijmout tento model u řady oborů trvá

50 Fáze vývoje systému: Další návrh reforem financování (spoluúčast studentů, půjčky, stipendia) odmítnut jak politickou tak akademickou reprezentací Alternativní návrh reformy financování VŠ připravený MŠMT a ČKR neřešil ani jeden z vážných problémů českého vysokého školství: a) přechod na vícezdrojové financování vzdělávací služby b) neúnosnost setrvání na nabídkovém modelu c) systém sociální pomoci studentům (půjčky, stipendia), d) extrémně velké sociální nerovnosti v přístupu k VŠ vzdělání e) nízká efektivita fungování celého systému

51 Základní ukazatele přijímání na VŠ

52 Základní ukazatele financování VŠ

53 Kde jsme dnes v kvantitativních ukazatelích? V podílu dospělé populace s VŠ vzděláním (12 %) zůstáváme na jednom z posledních míst v rámci OECD (naše postavení se zhoršilo!) V podílu absolventů vysokých škol z příslušné věkové skupiny (18 %) jsme též na jednom z posledních míst OECD Totéž platí o podílu přijímaných ke studiu na VŠ z příslušné věkové skupiny (s 28 % jsme též na jednom z posledních míst)

54 Podíl osob s vysokoškolským vzděláním v ve dvou věkových skupinách roce 2002 (Education at a Glance 2005)

55 Podíl absolventů VŠ vzdělání z příslušné věkové skupiny (2003) (Education at a Glance 2005)

56 n Očekávaný počet let terciárního vzdělávání (2003) (Education at a Glance 2005) Finland Korea United States Sweden Australia Greece Norway1 New Zealand Poland Iceland Spain Belgium Denmark United Kingdom Ireland Country mean France Italy Hungary Portugal Netherlands Germany Austria Switzerland Czech Republic Slovak Republic Turkey Mexico Luxembourg

57 Součty podílů vstupujících do terciárního vzdělání (typ A) v relevantních věkových skupinách v roce 2002 (Education at a Glance 2004)

58 Na jaké evidenci tedy stojí teze MŠMT, podle které jsme v kvantitativních ukazatelích dosáhli světové úrovně a nyní se lze soustředit hlavně na kvalitu? Ministryně školství Petra Buzková: Již dnes vstupuje na vysoké školy téměř padesát procent populačního ročníku (naposledy v Otázkách Václava Moravce, 18. září 2005)

59 Zapsaní v terciárním vzdělávání typu A a B v jednotlivých věkových skupinách v roce 2003 (Education at a Glance 2004) % studujících Australia Austria Belgium Czech R. Denmark Finland France Germany Greece Hungary Ireland Italy Korea Mexico Netherlands New Zealand Norway Poland Portugal Slovak R. Spain Sweden Turkey United Kingdom United States Country mean Věk

60 Vývoj základních ukazatelů charakterizujících přechod mezi střední a vysokou školou v ČR % % maturanti v daném roce z 18/19ti letých přihlášení z maturantů daného roku zapsaní z maturantů v daném roce zapsaní z 18/19ti letých

61 Počet předchozích pokusů o přijetí k VŠ studium (uchazeči přihlášení k přijímacímu řízení v roce 2004) 11% 6% 8% 9% 8% 58% žádný předchozí pokus jeden pokus dva pokusy tři pokusy čtyři pokusy pět a více pokusů

62 Vývoj sociální selektivity vysokého školství Vývoj poměru šancí na dosažení VŠ vzdělání mezi jedincem pocházejícím z rodiny odborníka a dělníka (údaj vyjadřuje kolikrát měl jedinec pocházející z rodiny odborníka větší šanci na dosažení VŠ vzdělání než jedinec pocházející z rodiny dělníka)

63 Je třeba se soustředit na: A. Kvantitativní ukazatele (šance studovat obor dle vlastní volby) B. Kvalitu poskytovaných vzdělávacích služeb (měřenou uplatnitelností na trhu práce) i výsledků výzkumu a vývoje (mezinárodní kontext) C. Efektivitu celého systému, kterou nelze zvýšit bez konkurence mezi VŠ D. Sociální nerovnosti v šancích na dosažení VŠ vzdělání

64 Struktura managementu Vysoká míra autonomie fakult i v oblastech bránících vytváření institucionální politiky Rozpor mezi odpovědností statutárního orgánu a pravomocemi svěřenými na nižší úroveň Vysoká pravomoc samosprávných orgánů bez kvalifikovaného obsazení Nedostatečná kompetence orgánů reprezentujících veřejný zájem na činnosti instituce, správní rady fakticky jmenovány rektory Nesoulad časových parametrů dlouhodobých záměrů a funkčních období rektorů, volby rektorů určeny vnitřním kompromisem, nikoli vizí směřování instituce

65 Chybějící finanční autonomie Vysoký podíl účelově přidělovaných prostředků Dotační prostředky s ročním určením i tam, kde jsou přidělovány podle fakticky odvedeného výkonu Faktická nemožnost akumulovat jmění nebo hospodařit s prostředky ve víceletém výhledu (např. Dlouhodobého záměru VŠ) Chybějící autonomie v nakládání s investičními prostředky ( systémové dotace ) Faktická nemožnost realizovat PPP projekty na úrovni vysokých škol

66 Neochota přizpůsobit kapacity VŠ poptávce Velké disproporce mezi poptávkou po studiu a kapacitou škol (= finanční podporou nárůstu počtu studentů v příslušných oborech) Zmražené nárůsty počtu studentů v letech útlum restrukturalizace nabídky, stabilizace technických škol na úkor společenskovědních/humanitních oborů bez ohledu na faktické uplatnění absolventů Tlak (pod)průměrných v reprezentaci VŠ prakticky zachovává status quo Rozdíly v kapacitě vytvářejí velké rozdíly ve mzdových možnostech Už symbolické školné by tlak na řešení zvýšilo, i když by nebylo řešením financování VŠ jako takového

67 Nesoulad kapacity VVŠ a poptávky po studiu (podíl přijímaných v roce 2004) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% AVU VŠUP AMU JAMU MU UHK UP VFU OU UK VŠE SU JČU ZČU UTB UJEP MZLU UPAR ČZU VUT VŠB-TU ČVUT VŠCHT

68 Efektivita vzdělávací činnosti na VVŠ (dotace na akad. prac. v tis. Kč -2005) UK TUL UP UHK JČU SU VŠCHT AMU ZČU VŠE ČVUT AVU JAMU UJEP MZLU UPAR OU VŠB- VFU VUT VŠUP MU ČZU UTB

69 Intenzita výzkumu není komplementární k produktivitě ve výuce (tis. Kč na akad. prac. počátek 2005) VŠUP UJEP UHK AMU JAMU OU VŠE ZČU TUL SU MZLU VŠB-TUO UP AVU ČZU UK VUT JČU UPAR UTB ČVUT VFU MU VŠCHT

70 Akreditační komise Obstrukce proti strukturovanému studiu v některých oblastech V pracovních skupinách prostor pro blokování změn iniciovaných na konkurenčních školách Velké možnosti pro uplatňování nedůvodných námitek bez efektivní možnosti opravných prostředků Způsob rozhodování brzdí interdisciplinární studia

71 Věda, výzkum, inovace, konkurenceschopnost

72 Dominující trend současnosti Přechod ke znalostní společnosti (ekonomice) Podstatou je růst role vzdělávání, znalostí, lidského kapitálu a inovací v ekonomické výkonnosti a prosperitě Poznámka: vzdělání a lidský kapitál se stávají součástí inovačního procesu

73 Inovační proces (lineární model) vzdělání VaV invence transfer technologií prototyp výrobek trh ilustrační obr.

74 Konkurenceschopnost Schopnost produkovat zboží a služby, které ve svobodných a spravedlivých tržních podmínkách obstojí na mezinárodních trzích a při tom dlouhodobě udržet či zvyšovat reálné příjmy obyvatelstva.

75 Srovnání konkurenceschopnosti ČR

76 Model produkce znalostí ve znalostních ekonomikách

77 Situace v ČR Projevuje se spíše fragmentace Chybějí statistické údaje pro zhodnocení ekonomického a společenského přínosu výsledků výzkumu a vývoje AV ČR a VŠ Nedaří se zvýšit efektivitu VaV ve vztahu k potřebám rozvoje ekonomiky

78 Bariéry růstu konkurenceschopnosti Slabá spolupráce vysokých škol a výzkumných ústavů s podniky Představa, že transformací na tzv. podnikatelské univerzity dojde ke ztrátě tradičních akademických svobod Nedostatečná ochrana a následné využití duševního vlastnictví

79 Počty patentů u EPO/mil. obyv.

80 Bariéry růstu konkurenceschopnosti Nevhodný poměr financování základního a aplikovaného výzkumu Na území hlavního města Prahy nelze využít žádnou podporu pro budování infrastruktury podporující spolupráci výzkumných pracovišť a podnikatelské sféry

81 Financování vysokých škol Podle počtu studentů Podle objemu finančních prostředků získaných z projektů v předchozích letech?

82 Základní nedostatek Chybí třetí role (the third mission) vysokých škol služba veřejnosti (např. zodpovědnost za využití výsledků výzkumu a vývoje v praxi) Poznámka: Vysoké školy a výzkumné ústavy se chovají efektivně v rámci podmínek, které jim byly nastaveny

83 Vnímané překážky akademických pracovníků českých vysokých škol ve spolupráci se soukromou sférou

84 Zakládání spin-off firem Přestože novela vysokoškolského zákona umožnila vstup VŠ do obchodních společností, současná vnitřní organizační struktura vysokých škol nedovoluje zakládání spin-off v rozumném časovém horizontu.

85 Srovnání IP s Finskem a USA

86 Trend v inovačních indexech (v %)

87 Jak dál? Vytvořit podmínky, včetně motivačních, podporující spolupráci pracovišť výzkumu a vývoje (zejména vysokých škol) a podnikatelské sféry Vzdělání se musí stát součástí inovačního procesu Zlepšit financování vzdělávání a VaV

88 Děkujeme za pozornost isea-cz.org