Postup pro vypracování exodynamické analýzy vývoje reliéfu a návrh pracovní legendy pro sestavení mapy exodynamického vývoje reliéfu oblast Šumava
|
|
- Luděk Netrval
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Miscellanea geographica 10 KGE, ZČU v Plzni, 2004 Příspěvky z geomorfologického semináře Šumava 04 Úvod Postup pro vypracování exodynamické analýzy vývoje reliéfu a návrh pracovní legendy pro sestavení mapy exodynamického vývoje reliéfu oblast Šumava Jiří Šebesta sese@seznam.cz Česká geologická služba, Klárov 1, Praha Exodynamická analýza vývoje reliéfu patří mezi jednu z pomocných metod pro geologická oceňování úložišť jaderného odpadu. Tato analýza studuje vývoj reliéfu z pohledu dynamiky exogenních procesů, které se uplatnily a nebo uplatňují při jeho vytváření. Vzhledem k tomu, že reliéf se vytváří na geologické struktuře, ta tím zákonitě vývoj reliéfu predisponuje. Obráceným způsobem to znamená, že naopak touto metodou lze přispět k dalšímu poznání této struktury. Exodynamická analýza vývoje reliéfu využívá poznatků, jak z geologických oborů, tak i z geomorfologie a dalších geodynamických disciplín. Analýza využívá znalosti endogenních i exogenních procesů, ale používá i dedukční metody pro vysvětlení jednotlivých dynamických vztahů, které se na zemském povrchu staly a nebo existují. Zjednodušujícím způsobem lze charakterizovat exodynamickou analýzu vývoje reliéfu tak, že se snaží na zemském povrchu geneticky rozlišit jednotlivé tvary, formy a případně celky (jednotky), které se vztahují k jednotlivým etapám jeho vývoje a jak vznikaly. Analyzuje se, jak se uplatnila strukturní a tektonická (endogenní) predispozice, jaké exogenní procesy a v jaké době převažovaly, jaký to mělo zpětný dopad na geologickou stavbu, v jaké geomorfologické pozici se daný reliéf nachází a jaký má vztah k celkovému vývoji konkrétního regionu apod. Analyzuje se polycykličnost etap vývoje reliéfu a polygeneze případných uloženin, které při vývoji reliéfu vznikají. Metodika pracovního postupu Cílem analýzy je tudíž vymezit a vysvětlit genezi každé formy na zemském povrchu. Pro vytvoření určitého řádu v této práci se tyto formy studují podle hlavního genetického typu a dělí se na: o formy a jednotky endogenního původu, o denudačního původu o akumulačního původu Poslední skupina akumulačního původu může nahradit studium kvartérních uloženin a případně jejich mapování, protože lze toto studium kvartérních uloženin vložit do této části exodynamické analýzy. Vznik kvartérních uloženin úzce souvisí s posledními cykly vývoje reliéfu. Na Českém masívu se jedná především o periglaciální cykly v mladším pleistocénu a holocénní cyklus.
2 Důležitým fenoménem, který se též studuje je charakter, rozsah a mocnost zvětralinového pláště, který obvykle bývá též polycyklický. Exodynamická analýza vývoje reliéfu patří do poměrně nenákladných metod, které využívají někdy stávající podklady, přístroje a materiál. Pokud tomu tak není, uvádíme seznam technického zajištění a věcí, které je pro tuto analýzu třeba zajistit: topografické mapy, digitální data ortofotomapy, vektorová data Zabaged, stereoskopické letecké snímky, potřebná technika (hardware, software, stereoskopy, zařízení na odběr vzorků, dálkoměr, výškoměr, GPS, kancelářské potřeby ap). Pro práci v terénu se používá terénní vůz 4x4 (nároky na transport rozměrnějšího nákladu nejsou). Pracovní postup o rešerše geologické a geomorfologické stávající literatury; o interpretace stereoskopických leteckých snímků; o terénní ověřování: - mapování; - odběr vzorků pro laboratorní analýzy; - mělké vrty a kopané sondy; - mělké geofyzikální ověření (např. georadar); o zpracování výstupů (vzhledem k nákladnosti na software je možno zajistit dodavatelsky) o závěrečná analýza s doporučeními Pracovní legenda pro sestavení mapy exodynamického vývoje reliéfu oblast Šumava Formy endogenně predisponovány Morfologicky zřejmý průběh zlomu všeobecný poznatek z geomorfologie je, že se při vývoji reliéfu uplatňuje především tektonická stavba a struktura horninového uložení. Tzv. endogenní predispozice vývoje reliéfu. Horninové prostředí je na Šumavě velmi heterogenní a komplikované, proto též predisponuje vznik morfologických forem. Uplatňuje se zde jak celková geologická stavba většího antiklinoria, tak jeho detailní uspořádání a významně i jeho narušení mladší křehkou tektonikou. Podél zlomů jsou horniny obvykle více narušené a toho využívá jak zvětrávání, tak i eroze. Zlomové linie tvoří obvykle rovné úseky údolní sítě, rovné úpatí svahu, které nemají jiné exogenní vysvětlení a přitom navazují a nebo korespondují s ověřenými zlomy v geologii.
3 Morfologicky předpokládaný zlom méně výrazné, ale pravděpodobné rovné úseky údolní sítě, seřazené do jednoho směru nebo do sítě zlomového systému, který je i geologicky dokázaný. Obnažená zlomová plocha svah, který navazuje na zlomy a není jeho vznik možno jinak vysvětlit (např. jako zlomový svah ústupový svah, svah kvestoidu, erozní svah, strukturní svah apod.), obvykle je druhotně denudován, proto je vymezena ideální plocha, kde může plocha zlomu probíhat. Vznikla tím, že denudace obnažovala geologickou stavbu selektivně. Na zlomech jsou horniny obvykle méně rezistentní a tím podléhají rychleji erozi. Kvestoid (monoklina) asymetrická strukturně predisponovaná forma, kdy je obnažena ukloněná (obvykle foliační) plocha na relativně rezistentní poloze metamorfitů. Vzniká tzv. optimální denudační plocha (mírněji ukloněná) a prudký svah, kde eroze řeže strukturu kolmo vyznačuje se vrcholová linie a je naznačena strana prudkého svahu. Vzhledem k tomu, že šumavské antiklinorium prošlo denudačním řezem, vznikl zde tzv. inverzní reliéf, při kterém jsou vypreparovány jednotlivé polohy antiklinoria, které pak tvoří monokliny (kvestoidy). Tyto se tvoří i na dílčích vrásných strukturách, které vznikaly uvnitř vlastního antiklinoria. Vypreparovaná poloha rezistentní horniny skalní výchozy velmi rezistentních žil, které mají obvykle lineární průběh (křemenné, porfyrové, aplity apod.) Optimální denudační plocha obnažená ukloněná foliační plocha na relativně rezistentní poloze metamorfitů (část kvestoidu) Tektono gravitační bloky obnažené různě ukloněné tektonické kry, které vznikaly při hlavních tektonických liniích. Obvykle mají poklesovou tendenci. Vyskytují se hlavně na německé straně při dunajském lineamentu a lze je očekávat též na okrajových zlomech moldanubika, kde mohou být oživeny neotektonicky. Formy denudační Vrcholový tor přemodelovaný mrazovým zvětráním relikty torů, skalních útvarů, které tvořily předpleistocénní reliéf šumavských vrcholů. Jejich úroveň obvykle leží okolo m n. m. Tory jsou intenzivně rozrušeny mrazovou činností. Kryoplanovaný vrchol nebo rozsocha mrazovým zvětráváním a planováním zcela zarovnané vrcholy a na ně navazující rozsochy. Sklaní podklad nevystupuje na povrch. Lze pozorovat na okrajích i nevýrazné
4 kryoplanační terasy, obvykle dvě úrovně. Bloky a úlomky z teras na prudkých svazích plynule přecházejí do plošné soliflukce. Mrazový srub skalní stěna, která je obvykle strukturně predisponovaná, a která vznikla intenzívním odlamováním bloků a úlomků vlivem mrazové desintegrace. Uvolněné bloky a úlomky vlivem gravitace a soliflukce v blokovém proudu a v plošné soliflukci se transportují po svahu do úpatních akumulací nebo do drenáže. Nivační deprese deprese, která vznikla působením sněhu a firnu kratší dobu na podloží. Obvykle jsou orientovány k SV. Deprese se vyskytují pouze nad sněžnou čarou v m n. m. V depresích se nadměrně uvolňovaly bloky a úlomky hornin, které vytváří ve dně deprese a na svahu pod ní mocnější akumulace. Ledovcový kar přehloubená deprese, která vznikla ledovcovou erozí (exarací). Ledovcové kary jsou převážně orientovány k SV. Dnes většinou vyplněny jezery. V okolí se vyskytují systémy morén. Na Šumavě je popisováno 9 karů, z toho 8 s ledovcovými jezery. Polygonální půda mrazovou segregací uspořádané různé velikosti úlomků do polygonálních forem, kdy největší úlomky tvoří okraje polygonů. Tvoří se obvykle na vrcholových kryoplénech. Na Šumavě nejsou dokonale vyvinuty a jsou zatím popisovány pouze náznaky polygonálních půd z vrcholu Jezerní hory. Erozní hrana ostré svahové rozhraní, změna sklonu svahu mezi plošinatými nebo mírně ukloněnými svahy a strmými svahy erozního údolí. Erozní koryto koryto, kde eroze stále působí a nevzniká údolní akumulace. Obvykle je to v místě, kde erozní údolí, vznikající hloubkovou erozí proráží rezistentnější polohu (např. žílu). Erozní svah prudké svahy erozních údolí, kde může vystupovat erozí obnažené podloží. Svahy jsou místy více či méně pokryté koluviem. Ve vyšší nadmořské výšce bývají podél erozní hrany mrazové sruby, které produkovaly velké množství bloků a úlomků, které nyní leží na svazích a při jejich úpatí. Jde především o erozní údolí Otavy, Vltavy, Volyňky, Blanice a jejich přítoky. Odlučná plocha sesuvu výjimečně na erozních svazích vlivem vysokého nasycení spodní vodou dochází k přívalovým proudům ze zvodnělého koluvia. Odlučné plochy nejsou rozsáhlé, obvykle několik čtverečních metrů. Známé jsou např. z údolí Otavy nad Rejštejnem.
5 Trajektorie přívalového proudu linie, kudy stéká přívalový proud. Krasová jeskyně ojediněle vznikají pouze v podhůří v krystalických vápencích. Všechny krasové jevy se vyskytují pod denudační úrovní m n. m. (jeskyně Peklo, Strašínská jeskyně, Sudslavická jeskyně atd.) Antropogenní formy (konvexní) lomy na kámen, písníky na hlinitopísčité nebo písčité zvětraliny, pinky po těžbě, tankové záhraby, okopy, umělé zážezy cest, apod. Antropogénní formy jsou poměrně málo zastoupené. Formy akumulační Výplň údolní nivy charakter údolní nivy je dán obvykle její geomorfologickou polohou. Nivy na šumavských Pláních jsou obvykle štěrkovité až štěrkopísčité s polohami rašeliny. V hlubokých erozních údolích zařezávajících se do šumavských Plání jsou nivy balvanité až štěrkovité. V podhůří jsou pak nivy štěrkopísčité až písčité. Splachová deprese deluviofluviální (splachové) uloženiny vyplňují splachové deprese pouze v nižších nadmořských výškách, kde již nepůsobila intenzívní mrazová desintedgrace a soliflukce. Generelně se dá říci, že vznikají až pod 600 m nadmořské výšky. Polygenetická výplň úvalovitého údolí nebo prameništní deprese výplň horních částí mělkých a širokých údolí a jejich prameništních uzávěrů tvoří uloženiny koluviálního původu, převážně vzniklé soliflukcí. Tyto uloženiny tvoří blokové, blokovokamenité a hlinitokamenité výplně, které malý tok nemá sílu bezezbytku transportovat dál po toku. Proto většina uloženin se hromadí na dně mělké úvalovité deprese a je obvykle velmi zvodnělá, takže vzniká více či méně mocná rašelina. Uloženiny jsou nepravidelně rozmístěné a nevytváří ostré rozhraní vůči koluviálním akumulacím na svahu. Omezení rašelinišť do svahu je individuelní, podle toho jaký je přítok podzemní vody. Vznikají i menší rašeliniště prameništní. V nejbližším okolí toku je uloženina vymývána, je odnášena jemná frakce a zůstávají pouze velké a těžké bloky. Říční terasa štěrkové až štěrkopísčité uloženiny starší úrovně údolní nivy, které se na Šumavě zachovaly jen vyjímečně. Výplavový kužel nedokonale opracované štěrky uložené ve formě kuželu obvykle na soutoku s hlavním tokem, v depresi nebo na úpatí pohoří. Na Šumavě se vytváří také i tzv. vložené výplavové kužely v rámci nivy, obvykle pod erozním stupněm v podélném profilu toku. Výplavové kužely jsou veskrze zvodnělé a vytváří se na nich rašeliniště. Výplavový kužel často uzavírá lokální depresi mezi ním a údolním svahem nebo druhým výplavovým kuželem. Vznikne
6 více či méně hluboká povrchově uzavřená deprese, kde se hromadí slatiny (např. Chalupská slať, slatě na Knížecích Pláních, v prášilské depresi ap) Hluboké eluvium mechanické zvětrání vlivem mrazové desintegrace hornin v období pleistocénu, která byla v nadmořských výškách Šumavy velmi intenzívní, a kdy lze předpokládat i vznik hlubšího permafrostu, vznikaly na náhorních plošinách mocné mechanické zvětraliny. Tyto zvětraliny podléhaly intenzívní soliflukci, takže jen málo vystupují na povrch. Jsou totiž překryty akumulacemi soliflukce. Nejvíce se zachovaly a vystupují až na povrch v plochých sedlech a na plochých rozsochách méně rezistentního podloží (hrubozrnná žula, popř. perlová rula), kde mohou mít polycyklický vývoj. Hluboké eluvium chemické zvětrání tzv. fosilní kaolinické a lateritické zvětraliny, kdy jsou horniny rozloženy do jílových minerálů, se zachovaly pravděpodobně pouze jako malé zbytky původního terciérního zvětralinového pláště. Jejich rozsah se velmi těžko dá zjistit, protože jsou obvykle překryty mladšími koluvii a nebo s nimi provířené. Podle několika neúplných informací je lze předpokládat v depresích okolo Horské Kvildy, Kvildy, Borové Lady a Horní Vltavice a ve vltavické brázdě vůbec. Lateritické zvětraliny byly navrtány ve stašské depresi v podhůří. Vymyté eluvium v okolí toků, které erodují ve zvětralinách žul, dochází k selektivnímu odnosu jemné frakce zvětralin a na místě zůstávají ležet pouze velké bloky, které tvoří více či méně rozsáhlé plochy (okolo Křemelné u Stodůlek, u Malé Vltavy, Červeného potoka apod.). Mrazová desintegrace podloží (in situ) vrcholové části a rozsochy na ně navazující v nižších nadmořských výškách, kde již nepůsobila intenzívní kryoplanace, byly vystaveny pouze mrazovému rozpadu podloží na místě. Pohyb desintegrovaných bloků a úlomků byl malý. Blokový proud akumulace bloků pod mrazovým srubem, která obvykle pozvolna přechází do plošné soliflukce nebo do drenáže, kde je retransportována. Plošná soliflukce většina svahů Šumavy byla v pleistocénu postižena intenzívní soliflukcí zvětralin. Zvětraliny byly přemístěny na různé vzdálenosti. Řádově stovky metrů až několik kilometrů. Mocnost přechodných soliflukovaných uloženin kolísá, ale v průměru se pohybuje mezi 1 2 metry. Mocnost soliflukcí uložených akumulací narůstá ve dnech mělkých a širokých údolí. V erozních údolích byly retransportovány do fluviálních uloženin a jejich mocnost nenarůstala. Někde jsou přemístěny i velké bloky, obvykle bloky rezistentních hornin jako jsou porfyry nebo prokřemenělé ruly a migmatity. Též je možno pozorovat, že velikost bloků a úlomků se zmenšuje po svahu. Mrazová
7 desintegrace pokračovala a zmenšovala jejich velikost. Plošná soliflukce je fenomén, který je na Šumavě nejrozšířenější a z hlediska vývoje a stavby svahů nejdůležitější. Soliflukované bloky vyznačení ojedinělých nebo menších skupin velkých bloků, které byly odneseny daleko od původního zdroje. Sesuvná halda uloženiny polygenetických svahových pohybů (Prášily). Kryoplanační terasa segregace mrazově desintegrovaných zvětralin do teras. Moréna u glacigenních forem se vyskytují čelní, boční, spodní a vnitřní morény, které jsou dnes více či méně denudované. Rašeliniště a ostatní humolity převážně ombrogenní vrchoviště, ale i možné prameništní rašeliniště. Plochá sedla a rozsochy byly vystaveny dlouhodobému polycyklickému zvětrávání, takže se vytvořila hluboká eluvia, která už mohou obsahovat i jílovité minerály. Tím se stává nepropustné podloží, které vytváří vhodné prostředí pro vývoj ombrogénních rašelinišť. Slať a ostatní humulity slatiny vznikají v dynamickém systému údolní nivy. Obvykle vznikají za agradačními valy nebo v depresi mezi výplavovým kuželem a údolím svahem popř. v depresi mezi výplavovými kužely (viz výplavový kužel). Kamenné moře totální mrazová desintegrace, obvykle rezistentní horniny, která se rozpadá do bloků nebo větších úlomků. Tyto se gravitací a soliflukcí přemísťují po svahu, až jej celý zakryjí. Půdní profil se nemůže vytvořit, protože vznikají pouze bloky nebo větší úlomky. Navíc se neustále pohybují po svahu, takže vegetace se neuchytí. Suťový kužel nahromadění bloků a úlomků na dně údolí. Svah je tak prudký, že působí pouze gravitační procesy. Ojediněle vznikají v erozních údolích. Antropogenní uloženiny odvalové haldy, skládky, náspy, valy střelnic, sejpy apod.
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých jednotlivých tvarů (vysočin, nížin) (údolí,
VícePeriglaciální modelace
Periglaciální modelace Periglaciální oblast - vymezení pás mrazové pouště, tundry a lesotundry pás lemující zaledněné (glaciální) oblasti území v nitru kontinentů (vlivem suchosti klimatu nejsou zaledněné)
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceLITOSFÉRA. OSNOVA: I. Struktura zemského tělesa II. Desková tektonika III. Endogenní procesy IV. Exogenní procesy
LITOSFÉRA OSNOVA: I. Struktura zemského tělesa II. Desková tektonika III. Endogenní procesy IV. Exogenní procesy EXOGENNÍ PROCESY = děje působené činností vnějších sil Země - zdrojem energie: sluneční
VíceV I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
VíceÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I h y d r o g e o l o g i c k é p o s o
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K 01 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceDUM č. 2 v sadě. 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země
projekt GML Brno Docens DUM č. 2 v sadě 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země Autor: Lukáš Plachý Datum: 15.06.2013 Ročník: 1C, 2AF, 2BF Anotace DUMu: Tvary zemského povrchu: říční, svahové,
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceKryogenní procesy a tvary
Kryogenní procesy a tvary Kryogenní pochody kryosféra 1923 Dobrowolski nivace = destrukční působení sněhu sněžná čára - hranice, která omezuje plochu ZP se souvislou sněhovou pokrývkou sněžníky (trvalé,
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e
VíceSPŠ STAVEBNÍ České Budějovice
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice JS pro S2G a G1Z TERÉN 2 terénní tvary! POZOR! Prezentace obsahuje plnoplošné barevné obrázky a fotografie nevhodné a neekonomické pro tisk! Výběr z NAUKY O TERÉNU Definice
VíceGeomorfologické mapování
Geomorfologické mapování Irena Smolová Geomorfologické mapování Cíl: geomorfologická analýza reliéfu s cílem zmapovat rozložení tvarů reliéfu, určit způsob jejich vzniku a stáří Využité metody: morfometrická
VícePřednáška č. 3. Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř
Přednáška č. 3 Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř vnější činitele zvětrávání hornin, atmosférické vlivy, zemská gravitace, geologická činnost větru, deště, povrchových
VíceČerné jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut
ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň
VíceEXOGENNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY
EXOGENNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY Exogenní procesy Tendence zarovnat zemský povrch Zdroje energie: sluneční záření zemská gravitace Působení: 1) rozrušení(zvětrávání) materiálu 2) transport rozrušeného materiálu
VíceTVARY VYTVOŘENÉ TEKOUCÍ VODOU
TVARY VYTVOŘENÉ TEKOUCÍ VODOU Literatura Strahler, A. Strahler, A. (1999): Introducing Physical Geography. Wiley, New York, 575 s. Kapitola: Landforms Made by Running Water, s. 380 405. 1. Úvod většina
VíceGeologická činnost gravitace 1. kameny - hranáče
Geologická činnost gravitace 1 Skalní řícení Skalní sesuvy Vznik osypů a suťových kuželů kameny - hranáče Vznik kamenných moří Geologická činnost gravitace 2 Sesuvy plošné proudové vliv vody v pórech (zatížení,
VíceExogenní jevy (pochody)
Exogenní jevy (pochody) snižují členitost zemského povrchu. činnost vody (koryta řek, krasové jevy, činnost mořské vody.) činnost větru činnost ledovců působení teplotních rozdílů (mrazové zvětrávání,...)
VíceModulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Geografie PODYJÍ Pracovní listy ÚDOLÍ DYJE 1. Povodí Dyje Podle mapy v atlasu doplňte
VíceEROZE PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
EROZE PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_259 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 EROZE EROZE JE TRANSPORT MATERIÁLU
VíceJaké jsou charakteristické projevy slézání na svahu?
4.7.2. Svahová modelace Tíže zemská (nebo-li gravitační energie) je jedním z nejdůležitějších geomorfologických činitelů, který ovlivňuje vnější geomorfologické pochody. Působí na souši, ale i na dně moří.
Více2. Geomorfologie. Geomorfologii lze dále rozdělit na specializace:
2. Geomorfologie Geomorfologie je část fyzické geografie, nauka o tvarech povrchu zemského a o jejich vývoji. Všeobecná geomorfologie popisuje procesy vytvářející jednotlivé skupiny tvarů, třídí tvary
VíceKryogenní procesy a tvary
Kryogenní procesy a tvary Kryogenní pochody kryosféra ra 1923 Dobrowolski nivace = destrukční působení sněhu sněž ěžná čára - hranice, která omezuje plochu ZP se souvislou sněhovou pokrývkou sněž ěžníky
VíceJizerské hory. Provincie Česká vysočina Subprovincie Krkonošsko - jesenická Oblast Krkonošská Celek Jizerské hory
Jizerské hory Provincie Česká vysočina Subprovincie Krkonošsko - jesenická Oblast Krkonošská Celek Jizerské hory Délka pohoří ve směru Z-V: 30 km, šířka ve S-J: 20 km Nejvyššími vrcholy včr: Smrk (1124
Více3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL
3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha
VíceZákladní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
VíceGeologickáčinnost ledovců, krasové jevy
Geologickáčinnost ledovců, krasové jevy Přednáška 11 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Ledovec - akumulace ledu pohybující se účinky gravitace po svahu - vznik tlakovým
VíceHodnocení krajiny z hlediska geověd. V. Kachlík, Ústav geologie a paleontologie PřF UK Praha, Albertov 6, Praha 2
Hodnocení krajiny z hlediska geověd V. Kachlík, Ústav geologie a paleontologie PřF UK Praha, Albertov 6, Praha 2 Tvářnost krajiny co ji ovlivňuje? Tvářnost krajiny je výsledkem činnosti: Endogenních gelogických
VíceHORNINY horninový cyklus. Bez poznání základních znaků hornin, které tvoří horninová tělesa, nelze pochopit geologické procesy
HORNINY horninový cyklus Bez poznání základních znaků hornin, které tvoří horninová tělesa, nelze pochopit geologické procesy VYVŘELÉ (magmatické): VÝLEVNÉ + PYROKLASTICKÉ ŽILNÉ HLUBINNÉ OZNAČENÍ TĚLES
VíceGeologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí. Geologická stavba (dle geologické mapy 1:50 000, list Sobotka, Obr.
Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí Místo: Lokalita leží na skalním ostrohu v plošině, která je dělena mozaikovitě systémem strmě zaklesnutých údolí. Zde se jedná o údolnice vzniklé erozí
VíceEXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY
EXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY pochody, které modelují reliéf zvnějšku, mají význam při velmi detailní modelaci zemského povrchu terén převážně snižují a zarovnávají, tzn. působí proti endogenním (vnitřním)
VíceSPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ
SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ JS pro S2G a G1Z TERÉN 3 další terénní tvary! POZOR! Prezentace obsahuje plnoplošné barevné obrázky a fotografie nevhodné a neekonomické pro tisk! Výběr z NAUKY O TERÉNU
VíceNázev projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ DUM: VY_32_INOVACE_2/38
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/38 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl
VíceTvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů
Zdeněk Máčka Z8308 Fluviální geomorfologie (10) Tvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů Cesty pohybu vody povodím celkový odtok základní podpovrchový (hypodermický) povrchový Typy povrchového
VíceEnvironmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk
Stavba planety Země Environmentáln lní geologie sylabus-4 LS Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk PEVNÁ ZEMĚ - -HYDROSFÉRA ATMOSFÉRA - -BIOSFÉRA ENDOGENNÍ E X O G E N N Í Oceány a moře (97% veškeré
VíceDYNAMICKÁ INŽENÝRSK. ENÝRSKÁ GEOLOGIE pomůcka k výuce
2. ročník, předmp edmět: Úvod do inženýrsk enýrské geologie DYNAMICKÁ INŽENÝRSK ENÝRSKÁ GEOLOGIE pomůcka k výuce Ing. Jan Novotný, CSc. Přírodovědecká fakulta UK, ÚHIGUG SG-Geotechnika,a.s., Geologická
VíceHydrogeologický posudek. Louka u Litvínova - k.ú st.p.č.157
Hydrogeologický posudek Louka u Litvínova - k.ú. 687219 st.p.č.157 Prosinec 2013 Výstup : Zadavatel : Investor : hydrogeologický posudek příčiny průniku a podmáčení budovy OÚ Ing. Křesák - SDP Litvínov
Více1. Úvod. 2. Archivní podklady
1. Úvod Na základě požadavku projekční organizace Architekti Headhand s.r.o., U Obecního dvora 7, 110 00 Praha 1 jsem shromáždila dostupné archivní materiály Geofondu Praha a na jejich základě zpracovala
VíceG-Consult, spol. s r.o.
G-Consult, spol. s r.o. BÍLOVEC - parcela 773/1 hydrogeologický průzkum pro vodní zdroj Závěrečná zpráva Číslo zakázky Evidenční číslo Geofondu Účel Etapa Ověření charakteru a využitelnosti kvartérní zvodně
VíceHazmburk Vladislav Rapprich
Čas: 4 hod. (z obce Klapý), 6 hod. (z Libochovic) Vladislav Rapprich Ústecký kraj GPS: 50 26 2,7 N, 14 0 52,7 E Litoměřice 1 2. 3. 1. 1. výhled na od Libochovic 2. hrad 3. obec Klapý 2 Vrch tyčící se nad
VíceSyntetická mapa zranitelnosti podzemních vod
Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod projekt NAZV QH82096 DOBA ŘEŠENÍ 2008 2012 RNDr. Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. 5.6. 2014 Brno Projektový tým Výzkumný ústav meliorací
VíceVY_32_INOVACE_04.13 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovce, větru Činnost ledovců
1/8 3.2.04.13 Činnost ledovců cíl analyzovat činnost ledovců - rozlišit typy ledovců a rozdíl v jejich činnosti - důležitým modelačním prvkem - ve vysokých horách horské ledovec, pevninské ledovce (ledové
VíceSoučasné geomorfologické mapování Novohradských hor. Jiří Rypl
Geomorfologický Geomorfologické sborník mapování 2 a inventarizace tvarů ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Současné geomorfologické mapování Novohradských hor Jiří Rypl rypl@pf.jcu.cz Pedagogická fakulta Jihočeské
Více1. Jaký vidíte aktuální přínos fyzické geografie a geoekologie pro společnost? Jaké otázky jsou aktuálně řešeny?
Ostravská univerzita v Ostravě Katedra fyzické geografie a geoekologie Písemná přijímací zkouška Bodové hodnocení: Studijní program: Geografie Studijní obor: Fyzická geografie a geoekologie Jméno:... Příjmení:...
VíceSLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019
SLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019 PRŮZKUM EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH V HRADCI KRÁLOVÉ Základní údaje Objednatel: Statutární město Hradec Králové Doba řešení projektu: 2017
VíceZákladní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever
Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029
VícePříloha č. 6. Lokalizace studovaných ploch
Příloha č. 6 Lokalizace studovaných ploch Plocha č. Souřadnice (vztahováno ke středům ploch) N E Lokalizace Popis plochy Černá Opava (transekt lokalizován cca 800 m severně od místní části Vrbno p. Prad.-Mnichov,
Více1. NAUČNÁ STEZKA DOLY KOZÍ HŘBETY
1. NAUČNÁ STEZKA DOLY KOZÍ HŘBETY Vítejte na trase naučné stezky Doly Kozí hřbety. Čeká vás celkem 11 zastavení na trase dlouhé 11 km. Část naučné stezky vede PR Peklo, o které se více můžete dozvědět
VíceLužické hory. Lužické hory
Lužické hory Lužické hory plocha 180 km 2 jsou sz. pokračováním ještědsko-kozákovského pásma od Ještědského hřbetu odděleny Jitravským sedlem nejvyšší vrchol: Luž (Lausche)-793 m n.m. nad relativně plochý
VíceGeomorfologické mapování v české části povodí Svarožné. Filip Mužík
Miscellanea geographica 10 KGE, ZČU v Plzni, 2004 Příspěvky z geomorfologického semináře Šumava 04 Geomorfologické mapování v české části povodí Svarožné Filip Mužík muzik.filip@email.cz Katedra fyzické
VíceGeomorfologie vybraných skalních útvarů v okolí Bělé pod Bezdězem, Mimoně a České Lípy
Geomorfologie vybraných skalních útvarů v okolí Bělé pod Bezdězem, Mimoně a České Lípy Vedoucí práce: RNDr. Marek Matura, Ph.D. Jakub Koutník, Františka Ektrtová, Andrea Suchánková, Ester Burgerová, Tomáš
VícePůdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
VíceUčit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin
Geosféra Tato zemská sféra se rozděluje do několika sfér. Problematikou se zabýval fyzik Bulle (studoval zeměpisné vlny). Jednotlivé geosféry se liší podle tlaku a hustoty. Rozdělení Geosféry: Rozdělení
VíceSystémová a geomorfologická analýza. Pavel Mentlík
Miscellanea Geographica 13 Katedra geografie, ZČU v Plzni, 2007 s. 41-46 Systémová a geomorfologická analýza Pavel Mentlík pment@kge.zcu.cz Katedra geografie FPE ZČU v Plzni, Veleslavínova 42, Plzeň Pavel
VícePřírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda
0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti
VíceKryogenní procesy a tvary
Kryogenní procesy a tvary Kryogenní pochody kryosféra 1923 Dobrowolski nivace = destrukční působení sněhu sněžná čára - hranice, která omezuje plochu ZP se souvislou sněhovou pokrývkou sněžníky (trvalé,
VíceGeofyzika jako klíčová metoda pro vyhledávání hydrogeologických struktur v Mohelnické brázdě a v povodí Blaty
Geofyzika jako klíčová metoda pro vyhledávání hydrogeologických struktur v Mohelnické brázdě a v povodí Blaty Skácelová Z., Česká geologická služba pracoviště Jeseník Co je základním principem geofyzikálního
VíceStrukturní jednotky oceánského dna
Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9
VíceStrukturní jednotky oceánského dna
Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 % 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9
VíceGeomorfologické poměry sídla
Geomorfologické poměry sídla s Témata prezentací Geomorfologické poměry obce Zaměření regionální geomorfologie ČR, typy reliéfu vybrané tvary reliéfu Text: +/- 5 10 stran jednotlivci Téma: obec, město
VíceZakončení předmětu. KGG / GMFO (2 + 1) = 5 kreditů KGG/GMOR (2 + 0) = 4 kredity Forma zkoušky: Kombinovaná
Geomorfologie Zakončení předmětu KGG / GMFO (2 + 1) = 5 kreditů KGG/GMOR (2 + 0) = 4 kredity Forma zkoušky: Kombinovaná ZKOUŠKA Písemná Celkový počet bodů: 10 Minimálně: 70 % základní pojmy pozice litosférických
VíceGeomorfologické mapování a inventarizace tvarů
Geomorfologické mapování a inventarizace tvarů 121 122 Geomorfologický Geomorfologické sborník mapování 2 a inventarizace tvarů ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Geomorfologie vrcholové oblasti Keprnické a Pradědské
VíceVnější (exogenní) geologické procesy
Vnější (exogenní) geologické procesy Zvětrávání hornin vytváří podmínky pro tzv. sedimentační proces Sedimentační proces - eroze, transport a sedimentace látek v hydrosféře a atmosféře Modelace povrchu
VíceSEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV)
SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV) Autor: Klíčová slova: Bc. Tomáš Laksar Pískovec, droba, jílovec, skalní výchoz, křída Abstrakt Dokumentace sedimentárního
VíceObsah. Obsah: 3 1. Úvod 9
Obsah: 3 1. Úvod 9 2. Vesmír, jeho složení a vznik 12 2.1.Hvězdy 12 2.2. Slunce 14 2.3. Sluneční soustava 15 2.3.1. Vznik sluneční soustavy 16 2.3.2. Vnější planety 18 2.3.3. Terestrické planety 20 2.3.4.
VíceHlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA
Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační
VícePřírodní katastrofy a jejich řešení Přednáška (3) Svahové pohyby. prof. Ing. Pavel Poledňák, PhD.
Přírodní katastrofy a jejich řešení Přednáška (3) Svahové pohyby prof. Ing. Pavel Poledňák, PhD. Základní pojem Svahové pohyby se definují jako gravitační pohyb horninových mas. Pojem svahové pohyby sdružuje
Více6. Přírodní památka Profil Morávky
6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké
VíceStředočeská pánev potenciální uložiště CO2
Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 1 Obsah geologie, stratigrafie kolektory, izolanty žatecká pánev 2 Středočeská pánev (~6000 km 2 ) Komplex extenzních pánví s klastickou kontinentální výplní
VíceVodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková
Vodstvo Šumavy Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková... z letadla Na prstech u ruky sčetl bys jednotlivá suchá místa zde. Bohatství vod, mlh a par tu nepřebraně, v tomto království lesů a slatí,
VíceGEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF
GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF ZÁKLADNÍ STRUKTURNÍ PRVKY DNA OCEÁNŮ podmořské okraje pevnin (zemská kůra pevninského typu) přechodná zóna (zemská kůra přechodného typu) lože oceánu (zemská kůra oceánského
VíceMORFOSTRUKTURNÍ A GEOFYZIKÁLNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO ÚZEMÍ V RÁMCI GNSS SÍTĚ MORAVA. Otakar Švábenský, Lubomil Pospíšil
MORFOSTRUKTURNÍ A GEOFYZIKÁLNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO ÚZEMÍ V RÁMCI GNSS SÍTĚ MORAVA MORPHOSTRUCTURAL AND GEOPHYSICAL ANALYSIS OF SELECTED AREA WITHIN THE MORAVA GNSS NETWORK Otakar Švábenský, Lubomil Pospíšil
Více2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály.
TISÁ SKÁLA Rozsáhlý skalní útvar Tisá skála (394 m) leží v zalesněném terénu v katastru obce Bratčice na okrese Kutná Hora, 7 kilometrů jižně od Čáslavi. Geologicky je Tisá skála tvořena masívem granitické
VíceMezoformy periglaciálního zvětrávání ve vybraných vrcholových lokalitách Pohořské hornatiny, geomorfologickém podcelku Novohradských hor.
Mezoformy periglaciálního zvětrávání ve vybraných vrcholových lokalitách Pohořské hornatiny, geomorfologickém podcelku Novohradských hor Jiří Rypl rypl@pf.jcu.cz Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta,
VíceZbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.
Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres
VíceSedimentární horniny. Přednáška 4. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ
Sedimentární horniny Přednáška 4 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Sedimentární horniny - nejrozšířenější horniny na zemském povrchu - na rozdíl od hornin magmatických
VíceNázev vzdělávacího materiálu
Název vzdělávacího materiálu Tematická oblast fyzická geografie Datum vytvoření 14.11. 2012 Ročník 1. Stručný obsah Hydrologie - Jezera, rybníky, bažiny, přehradní nádrže Způsob využití gymnázium Autor
VíceGeologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína
0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Hlavní geologické procesy v okolí Zlína 0 Obsah Úvod:... 1 Cíl:... 1 Zápis o činnosti:... 2 Přírodní památka Skály... 2 Přírodní památka Králky... 2 Zápisky
VíceVyužitelné množství p.v. hydrologický bilanční model x hydraulický model
Vodním zdrojem jsou povrch. a podz. vody, které jsou využívány, nebo mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely ( 2 (8) z.254/2001sb.) Zdroje podzemní vody jsou přednostně
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis
VíceExogenní reliéf. Strukturně podmíněný: Reliéf tabulí rozčleněný ve skalní města Krasový reliéf
Exogenní reliéf Strukturně podmíněný: Reliéf tabulí rozčleněný ve skalní města Krasový reliéf Vybrané tvary reliéfu: Glaciálně modelovaného reliéfu Periglaciálně modelováného reliéfu Eolické tvary reliéfu
VíceGeomorfologické mapování lokality Městiště. Filip Hartvich
Geomorfologický Geomorfologické sborník mapování 2 a inventarizace tvarů ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Geomorfologické mapování lokality Městiště Filip Hartvich f.hartvich@volny.cz Přírodovědecká fakulta UK,
VíceTEKTONICKÁ ANALÝZA A INTERPRETACE DRUŽICOVÝCH SNÍMKŮ
Geologické výzkumné práce v části VÚ Boletice k vymezení potenciálně vhodného území pro umístění hlubinného úložiště TEKTONICKÁ ANALÝZA A INTERPRETACE DRUŽICOVÝCH SNÍMKŮ Dílčí zpráva Autorský kolektiv:
VíceProblematika vsakování odpadních vod v CHKO
1 Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 2 CHKO jsou území určená k ochraně rozsáhlejších území s převahou přirozených nebo polopřirozených ekosystémů. V rámci ČR máme v současné době 24 těchto území.
VíceVnitřní geologické děje
Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní
VíceTvary zvětrávání v průlomovém údolí Labe. Emil Kudrnovský, Pavel Sedlák
Geomorfologický Geomorfologické sborník mapování 2 a inventarizace tvarů ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Tvary zvětrávání v průlomovém údolí Labe Emil Kudrnovský, Pavel Sedlák kudrnov@prfnw.upol.cz, sedlak@prfnw.upol.cz
VíceSTAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů
STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ SOUSTAVA Je součástí Mléčné dráhy Je vymezena prostorem, v němž se pohybují tělesa spojená gravitací se Sluncem Stáří Slunce je odhadováno na 5,5 mld.
Vícesvahy Tvar = výsledek vztahu mezi rychlostí rozrušování hornin a rychlostí odnosu zvětralin
Svahové procesy svahy plochy skloněné více než 2 nejrozšířenější a nejdynamičtější prvek georeliéfu vznikají pochody: endogenními endogenní svahy exogenními erozně denudační svahy svahy vzniklé akumulací
VíceTéma 2: Voda jako biotop vnitrozemské vody
KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 2: Voda jako biotop vnitrozemské vody Vnitrozemské vody toto téma je pouze přehledem hlavních kategorií vnitrozemských vod jednotlivým
VíceRekonstrukce a dostavba polikliniky ulice Hvězdova, Praha 4
s.r.o. NOVÁKO VÝCH 6. PRAHA 8, 180 00 tel: 266 316 273; fax: 284 823 774 mobil: 608 886 987 e-mail: cedikova@pruzkum.cz Rekonstrukce a dostavba polikliniky ulice Hvězdova, Praha 4 Stanovení radonového
VíceTopografické mapování KMA/TOMA
Topografické mapování KMA/TOMA ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta aplikovaných věd - KMA oddělení geomatiky Ing. Martina Vichrová, Ph.D. vichrova@kma.zcu.cz Vytvoření materiálů bylo podpořeno prostředky
VíceMetody sanace přírodních útvarů
Metody sanace přírodních útvarů 1. Klasifikace přírodních útvarů, geodynamických procesů se zaměřením na svahové pohyby. 2. Charakteristika svahových pohybů. 3. Podmiňující faktory přírodní. 4. Podmiňující
VíceExogenní procesy a tvary. eroze transport akumulace
Exogenní procesy a tvary eroze transport akumulace Fluviální Kryogenní glaciální, nivační, periglaciální Eolické Marinní Biogenní Fluviální eroze Erozní procesy Erozní báze = dolní hranice erozních procesů
VíceGeologická činnost vody 1 Třetinové pravidlo tzv. koloběh vody (1/3 srážek s vypaří, 1/3 se vsákne a 1/3 steče) Dešťové srážky: dešťová eroze - ron v málo zpevněných horninách vznikají: ronové rýhy výmoly
VíceSopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory
Sopečná činnost a zemětřesení Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Magma = roztavený horninový materiál a) čedičové řídké, vzniká roztavení hornin
VíceGeologické působení gravitace svahové pohyby
Svahové pohyby Geologické působení gravitace svahové pohyby Svahové pohyby Přehrada Vajont Svahové pohyby Svahové pohyby Přehrada Vajont Svahové pohyby Přehrada Vajont Svahové pohyby Casita - Nicaragua
VícePokyny k práci Charakteristika geomorfologického okrsku
Pokyny k práci Charakteristika geomorfologického okrsku Nestrukturovaný text v rozsahu max. 2 stran. Navrhovaná struktura textu: Geologická stavba území Ložiska nerostných surovin Geomorfologická charakteristika
Více