ŘÍJEN CI2, o.p.s. SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V HODONÍNĚ, VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.

Transkript

1 ŘÍJEN 2013 CI2, o.p.s. SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V HODONÍNĚ, VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

2 Obsah Obsah... 2 Cíle průzkumu... 3 Indikátor Spokojenost občanů s místním společenstvím... 3 Metoda dotazování... 4 CI2, o.p.s Socio-demografické složení respondentů... 5 SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM, Spokojenost s obcí, jako s místem, kde lidé žijí či pracují... 8 Spokojenost s jednotlivými oblastmi života v Hodoníně...13 Spokojenost se základními veřejnými službami...14 Osobní hodnocení prioritních oblastí života ve městě...15 Třídění a kompostování komunálního odpadu...16 Subjektivní hodnocení pocitu bezpečnosti ve městě...18 Kvalita služeb ve městě...20 Dostupnost služeb ve městě...22 Kvalita jednotlivých oblastí života ve městě...24 Hodnocení socioekonomických oblastí ve městě...26 Hodnocení zapojení obyvatel do veřejného dění...28 Hodnocení a doporučení Doporučení plynoucí z výsledků průzkumu...32 Příloha 1: Použitý dotazník Strana 2

3 Cíle průzkumu Cílem dotazníkového šetření Spokojenost občanů s místním společenstvím Hodonína bylo zprostředkovat vedení města zpětnou vazbu názorů, postojů a preferencí obyvatel města na jednotlivé tematické indikátory. Cílem průzkumu bylo: Zhodnotit spokojenost obyvatel Hodonína. Navrhnout doporučení ze strany zpracovatele. A porovnat získané výsledky z dotazníkového šetření s průzkumy, které byly provedeny v letech 2004, 2006 a Závěrečná zpráva a způsob prezentace výsledků zohledňuje především její určení. Výsledky jsou uváděny vyčerpávajícím způsobem v přehledné podobě grafů a tabulek tak, aby jednotlivá zjištění bylo možno zohlednit a využít jako podklad a inspiraci orgánům města při konkrétních opatřeních a rozhodnutích. Grafy a tabulky jsou doplněny vysvětlujícím textem, který upozorňuje na nejdůležitější zjištění. Indikátor Spokojenost občanů s místním společenstvím Indikátor ECI 1 A.1 Spokojenost občanů s místním společenstvím je jedním z deseti standardizovaných indikátorů používaných v ČR pro hodnocení místní udržitelnosti. Jsou jimi: 1. Spokojenost obyvatel s místním společenstvím 2. Uhlíková stopa města (místní příspěvek ke globální změně klimatu) 3. Mobilita a místní přeprava cestujících 4. Dostupnost veřejných prostranství a služeb 5. Kvalita místního ovzduší 6. Cesty dětí do a ze školy 7. Nezaměstnanost 8. Zatížení prostředí hlukem 9. Udržitelné využívání území 10. Ekologická stopa města Spokojenost občanů s místním společenstvím zjišťuje a vyčísluje subjektivní pocit spokojenosti občanů s městem, ve kterém žijí a pracují a další dílčí aspekty této spokojenosti. Bezprostředně odráží pocit kvality života, která tvoří důležitou součást udržitelné společnosti. Znamená možnost žít v takových podmínkách, které zahrnují bezpečné a cenově přijatelné bydlení, dostupnost základních služeb (školství, zdravotnictví, kultura atd.), zajímavou a uspokojující práci, kvalitní životní prostředí (jak přírodní, tak člověkem ovlivněné a pozměněné) a reálnou možnost účastnit se místního plánování a rozhodování. Názor občanů na tyto otázky představuje důležité měřítko celkové spokojenosti s daným místem, čímž se z něj stává klíčový indikátor místní udržitelnosti. 1 European Common Indicators (ECI) Společné evropské indikátory jsou v českých podmínkách nejznámější a nejvyužívanější sadou udržitelného rozvoje na místní úrovni. Sada byla vyvinuta v roce 2001 na popud Evropské komise a byla testována v několika desítkách evropských měst. Strana 3

4 Metoda dotazování Dotazníkové šetření bylo provedeno pomocí standardizovaného dotazníku, jenž byl použitý i v jiných městech ČR. Pro zachycení specifik města Hodonína byla část dotazníku zachycující spokojenost obyvatel s místním společenstvím mírně upravena a doplněna. Dále bylo do dotazníku včleněno několik otázek týkajících se nakládání s komunálním odpadem. Dotazník byl téměř identický s těmi, které byly distribuovány při totožném šetření v letech 2004, 2006 a Z toho důvodu je možné zhodnotit základní trendy vývoje jednotlivých aspektů ve městě. Samotné dotazování proběhlo formou řízeného rozhovoru (tazatel se ptá a respondent odpovídá) s využitím proškolených tazatelů. Šetření proběhlo v průběhu července 2013 mezi vybranými obyvateli města. Respondenti (obyvatelé starší 15 let) byli vybráni kvótním výběrem dle základních charakteristik (věk, pohlaví). Výsledky dotazníkového šetření byly primárně zpracovány v prostředí programu MS Access do databáze vytvořené CI2, o.p.s. Zpráva se věnuje indikátorům ECI A.1 a shrnuje výsledky do podoby tabulek, grafů a závěrečných komentářů a neobsahuje srovnání s dalšími městy ČR. Základní srovnání je možno získat na stránkách CI2, o.p.s. ( Dotazníkové šetření se zabývalo rovněž zjištěním mobility a místní přepravy a otázkami bezpečí. Tyto výsledky jsou uvedeny v samostatných zprávách. CI2, o.p.s. CI2, o.p.s. je nestátní nezisková organizace zaměřená na udržitelný rozvoj, vzdělávání, publikační činnost a vědu a výzkum. Jejím cílem je prosazovat udržitelný rozvoj ve spolupráci s veřejnou správou, soukromou sférou, vzdělávacími institucemi a veřejností. V oblasti indikátorů udržitelnosti je CI2, o.p.s. společnost převzala agendu od iniciativy TIMUR, o.s. Strana 4

5 Socio-demografické složení respondentů V roce 2013 bylo v rámci dotazníkového šetření vybráno 600 dotazníků. Ve vzorku respondentů převládá počet žen (52,5 %) nad muži (47,5 %), což odpovídá skutečnému rozdělení mužů a žen ve městě ve věkové skupině dotázaných. Nejvíce je ve vzorku zastoupena věková skupina nad 65 let (21,9 %). Při pohledu na zaměstnání a sociální zařazení dotázaných je zřejmé, že valná většina je buď zaměstnaných (46,8 %) či důchodců (27,4 %). Ve vzorku dále převažují osoby se středoškolským vzděláním (59,9 %). Pohlaví Muž Žena 52,5% 47,5% Vzdělání Základní Středoškolské Vysokoškolské 26,9% 13,1% 59,9% Strana 5

6 50,0% 40,0% 46,8% Zaměstnání 30,0% 27,4% 20,0% 10,0% 11,3% 10,1% 4,4% 0,0% Student Zaměstnaný Nezaměstnaný Důchodce Na rodičovské dovolené 25,0% Věková skupina 21,9% 20,0% 15,0% 13,4% 17,4% 17,5% 16,0% 13,9% 10,0% 5,0% 0,0% nad 65 Co se týče místa bydliště dotázaných, tak největší zastoupení je z částí města Bažantnice (26,2 %), centrum (24,0 %) a sídliště JV (22,4 %). 30,0% 25,0% 20,0% 22,4% 26,2% Bydliště respondentů 24,0% 15,0% 12,9% 10,0% 7,7% 5,0% 0,0% Sídliště JV Sídliště Větrná hůrka 2,3% Bažantnice U nemocnice Centrum Kasárna + okolí 0,7% 0,5% Nesyt, Kapřiska Pánov 3,3% Rybáře Strana 6

7 Titulkový indikátor Jak jste spokojen(a) s Hodonínem, jako s místem, kde žijete či pracujete? 8,2% 17,4% 26,8% 47,7% velmi spokojen(a) mírně spokojen(a) mírně nespokojen(a) velmi nespokojen(a) SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM, 2013 Strana 7

8 Spokojenost s obcí, jako s místem, kde lidé žijí či pracují Z šetření vyplývá, že většina respondentů (65,1 %) je s životem ve městě spokojena, nicméně srovnáme-li tento výsledek s předchozími lety, zjišťujeme, že spokojenost obyvatel je o 6,7 procentních bodů nižší. Jak jste spokojen(a) s Hodonínem, jako s místem, kde žijete či pracujete? 8,2% 17,4% 26,8% 47,7% velmi spokojen(a) mírně spokojen(a) mírně nespokojen(a) velmi nespokojen(a) Pokles spokojenosti pokračoval a historicky dosáhl nejnižších hodnot: V roce 2013 narostl počet velmi nespokojených, spíše nespokojených a dokonce i velmi spokojených. Vše nastalo na úkor spíše spokojených osob (pokles o 8 procentních bodů). 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Jak jste spokojen(a) s Hodonínem, jako s místem, kde žijete či pracujete? 3,7% 12,4% 6,7% 6,2% 8,2% 24,4% 22,3% 26,8% 58,1% 47,5% 55,8% 47,7% 25,7% 21,4% 15,6% 17,4% velmi spokojen(a) mírně spokojen(a) mírně nespokojen(a) velmi nespokojen(a) Strana 8

9 Jak jste spokojen(a) s Hodonínem, jako s místem, kde žijete či pracujete? velmi spokojen(a) mírně spokojen(a) mírně nespokojen(a) velmi nespokojen(a) 25,7% 21,4% 15,6% 17,4% 12,4% 24,4% 22,3% 26,8% 3,7% 6,7% 6,2% 8,2% 58,1% 47,5% 55,8% 47,7% Dále byly odpovědi na klíčovou otázku rozděleny podle základních charakteristik respondentů podle pohlaví, vzdělání věku, sociálního zařazení a bydliště. Z výsledků plyne, že více jsou spokojeny ženy, osoby vzdělanější, mladší (ve věku let) a zaměstnaní či na rodičovské dovolené. Nejnespokojenější skupinou jsou nezaměstnaní (56,7 % nespokojených). U míry spokojenosti rozdělené dle místa bydliště je nutné brát v potaz množství respondentů z jednotlicých částí. Lze říci, že spokojenější jsou obyvatelé čtvrti U nemocnice, Bažantnice a Rybářů. Spokojenost s místem, kde žijí či pracují vs. Pohlaví 100% 80% 60% 11,6% 5,1% 27,0% 26,5% 40% 44,9% 50,2% 20% 0% 16,5% 18,2% Muži Ženy velmi spokojen(a) mírně spokojen(a) mírně nespokojen(a) velmi nespokojen(a) Strana 9

10 Spokojenost s místem, kde žijí či pracují vs. Vzdělání 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 9,2% 8,1% 8,4% 31,6% 26,6% 26,5% 38,2% 49,1% 47,7% 21,1% 16,2% 17,4% Základní Středoškolské Vysokoškolské velmi spokojen(a) mírně spokojen(a) mírně nespokojen(a) velmi nespokojen(a) Spokojenost s místem, kde žijí či pracují vs. Věk 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 6,3% 7,8% 9,5% 10,4% 7,3% 6,9% 23,3% 25,7% 24,0% 28,0% 23,7% 39,2% 42,0% 53,4% 46,9% 52,4% 51,2% 41,8% 27,5% 12,7% 15,5% 12,4% 18,8% 13,4% nad 65 velmi spokojen(a) mírně spokojen(a) mírně nespokojen(a) velmi nespokojen(a) Strana 10

11 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Spokojenost s místem, kde žijí či pracují vs. Sociální zařazení % % 37,9% 43,9% 24,9% 52,7% 12,1% 16,2% 15,0% 11,0% 41,7% 36,7% 6,7% 20,9% 44,8% 23,3% 0,0% 15,4% 53,8% 30,8% Student Zaměstnaný Nezaměstnaný Důchodce Na rodičovské dovolené velmi spokojen(a) mírně spokojen(a) mírně nespokojen(a) velmi nespokojen(a) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 7,0% 10,8% 6,7% 27,3% 50,8% 31,1% 41,9% 24,7% 47,3% 0,0% 8,3% 66,7% 14,8% 16,2% 21,3% 25,0% Sídliště JV Spokojenost s místem, kde žijí či pracují vs. Bydliště Sídliště Větrná hůrka Bažantnice U nemocnice 7,4% 4,5% 0,0% 0,0% 32,4% 42,6% 15,9% 65,9% 17,6% 13,6% Centrum Kasárna + okolí 50,0% 50,0% 100,0% 0,0% 0,0% Nesyt, Pánov Kapřiska velmi spokojen(a) mírně spokojen(a) mírně nespokojen(a) velmi nespokojen(a) 15,8% 15,8% 52,6% 15,8% Rybáře Strana 11

12 Občané měli rovněž možnost vyjádřit svou úroveň spokojenosti s městem jako místem k životu či k práci na bodové stupnici (0 je nejnižší spokojenost a 10 nejvyšší spokojenost). Nejvyšší spokojenost ve všech skupinách panovala v roce Při pohledu na tento indikátor z roku 2013 z hlediska pohlaví a vzdělání, nelze konstatovat, že zde panují významnější rozdíly. 7,0 6,8 6,6 6,8 Index spokojenosti s místem, kde žiji či pracuji (10 - největší spokojenost; 0 - nejmenší spokojenost) 6,4 6,2 6,0 5,8 6,2 6,2 5, ,3 6,2 6,2 6,0 6,0 5,9 5,9 5,8 Index spokojenosti s místem, kde žiji či pracuji (10 - největší spokojenost; 0 - nejmenší spokojenost) 6,0 6,2 Celkem Muži ženy ZŠ SŠ VŠ 6,2 6,0 Strana 12

13 Spokojenost s jednotlivými oblastmi života v Hodoníně V následujících šesti otázkách hodnotili respondenti na stejné 11ti stupňové škále (0 = nespokojenost, 10 = spokojenost) spokojenost s jednotlivými základními oblastmi života v Hodoníně. Jak jste spokojen s: (10 - nejvíce spokojen; 0 - nejméně spokojen) ,0 7,0 6,0 5,0 6,3 6,0 5,7 5,8 6,9 7,0 6,4 6,5 6,6 6,2 6,2 6,3 6,3 6,3 6,0 5,3 5,4 5,1 5,3 5,0 4,0 3,0 3,4 3,1 3,2 3,4 2,0 1,0 0,0 mezilidskými vztahy možnostmi provozovat své záliby a koníčky se základními veřejnými službami kvalitou okolního životního prostředí možnostmi zaměstnání ve Vašem městě možnostmi účastnit se místního plánování Z grafu vyplývá, že u většiny ukazatelů došlo oproti roku 2009 k mírnému nárůstu spokojenosti. To je v kontrastu s titulkovým indikátorem. Nejvíce jsou lidé spokojeni s možností provozovat své záliby a koníčky. Na pomyslném druhém místě se umístila spokojenost s veřejnými službami a s kvalitou okolního životního prostředí. Nejníže byla ohodnocena spokojenost s možnostmi zaměstnání. Strana 13

14 Spokojenost se základními veřejnými službami V otázce číslo 4 se respondenti vyjadřovali k základním veřejným službám ve městě. Jak jste spokojen(a) se základními veřejnými službami (10 - nejvíce spokojen; 0 - nejméně spokojen) ,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 5,7 6,2 7,2 6,0 5,9 6,0 6,7 6,2 6,6 7,0 7,6 6,7 6,9 7,0 7,6 6,5 6,6 7,1 7,3 6,5 6,4 6,4 7,4 6,0 6,2 6,3 7,0 6,9 6,7 6,9 7,2 5,8 5,8 6,4 fungování Městské policie fungování Technických služeb Hodonín fungování Městského úřadu Hodonín městská hromadná doprava střední školy základní školy mateřské školy sociální služby zdravotní služby Spokojenost s veřejnými službami ve městě v polovině případů v roce 2013 oproti roku 2009 narostla a u zhruba u poloviny poklesla. Žádná rostoucí položka však nedosáhla hodnoty roku Respondenti jsou nejvíce spokojeni s fungování technických služeb ve městě a s městskou hromadnou dopravou. Nejméně jsou obyvatelé města spokojeni se sociálními službami a s fungováním Městského úřadu Hodonín. Nejvyšší nárůst spokojenosti nastal u zdravotních služeb, kdy oproti roku 2009 narostla o 4 desetiny bodu. Strana 14

15 Osobní hodnocení prioritních oblastí života ve městě Respondenti měli dále za úkol seřadit jednotlivé oblasti života, které rovněž hodnotili z hlediska spokojnosti, podle svých osobních priorit (1= nejvíce důležitý, 6 = nejméně důležitý). Výsledky z roku 2013 naznačují, že lidé mírně přehodnotili důležitost jednotlivých oblastí. Hodnocení důležitosti daných oblastí, (1 = nejdůležitější, 6 = nejméně důležité) ,0 5,0 4,0 3,0 2,0 3,8 4,0 3,8 3,33,5 3,3 3,43,3 3,4 3,5 3,4 2,72,8 2,7 2,82,9 3,1 2,9 2,3 2,3 5,35,25,3 4,8 1,0 možnost zaměstnání mezilidské vztahy kvalita okolního životního prostředí základní veřejné služby možnost uplatnit vaše zájmy a záliby možnost účasti na místním plánování Největší důležitost lidé přikládají možnostem zaměstnání. Na druhém místě se umístila oblast mezilidských vztahů. Položky kvalita okolního životního prostředí, základní veřejné služby a možnost uplatnit vaše zájmy a záliby v hodnocení důležitosti dosáhly srovnatelného množství bodů Na nejnižších příčkách se, i přes zvýšení hodnocení důležitosti, umístila možnost účastnit se místního plánování. Strana 15

16 Třídění a kompostování komunálního odpadu Dále byly umístěny otázky na separování komunálního odpadu a o informovanosti o třídění a tříděné biologicky rozložitelného, kompostovatelného odpadu (BRKO)? Výsledky ukazují, že nejvíce obyvatel třídí plasty (79 %) a papír (74 %), 14 % netřídí vůbec a že míra třídění komunálního odpadu oproti roku 2009 mírně poklesla. Naopak míra třídění kompostovatelného odpadu i povědomí o něm významně narostlo. Které složky komunálního odpadu třídíte? 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 78,8% 73,9% 57,5% 30,8% 15,9% 13,9% papír plasty sklo tetrapak jiné žádné Které složky komunálního odpadu třídíte? 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% Rok 2009 Rok ,9% 78,8% 74,5% 73,9% 64,7% 57,5% 30,8% 18,5% 15,9% 15,0% 13,9% 8,9% papír plasty sklo tetrapak jiné žádné Strana 16

17 Třídíte biologicky rozložitelný, kompostovatelný odpad (BRKO)? 100,0% 90,0% Rok 2009 Rok ,5% 80,0% 70,0% 68,2% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 31,8% 20,0% 10,0% 11,5% 0,0% ano ne Máte informace o třídění biologicky rozložitelného, kompostovatelného odpadu (BRKO)? 60,0% 50,0% 48,2% Rok 2009 Rok ,0% 35,8% 30,0% 20,0% 10,0% 19,0% 22,7% 24,7% 29,4% 8,2% 12,0% 0,0% ano ne jen zběžně tato problematika mě nezajímá Strana 17

18 Subjektivní hodnocení pocitu bezpečnosti ve městě Pocit bezpečí je subjektivním faktorem, který nevypovídá o tom, zda je město či jeho vybrané lokality doopravdy nebezpečné, nicméně odráží pocity občanů, kteří v něm bydlí. Pocit bezpečí je pro hodnocení kvality obyvatelstva velmi důležitý. I v této oblasti zůstalo v roce 2013 zachováno stejné pořadí jako v předešlých letech. Pozitivní je, že se ve všech možnostech zvýšil pocit bezpečí. Podle respondentů je nejvíc bezpečné nechat přes noc otevřené okno. Být přes den doma s nezamknutými dveřmi se umístilo na druhém místě. Nejhůře jsou hodnoceny alternativy pohybu v noci venku (chodit v noci po veřejných prostranstvích a po hlavních ulicích). Jak bezpečné je podle vás, 2013 (10 - nejvíce bezpečné, 0 - nejméně bezpečné) Chodit v noci po veřejných prostranstvích (parky, hřiště )? 4,2 Chodit v noci po hlavních ulicích? 5,3 Nechat přes noc otevřené okno? Být přes den doma s nezamknutými dveřmi? 6,5 6,7 Jak bezpečné je podle vás, (10 - nejvíce bezpečné, 0 - nejméně bezpečné) Chodit v noci po veřejných prostranstvích (parky, hřiště )? Chodit v noci po hlavních ulicích? Nechat přes noc otevřené okno? Být přes den doma s nezamknutými dveřmi? 3,4 4,2 5,0 4,7 5,3 4,3 5,5 5,0 6,7 6,2 7,1 7,3 6,5 5,7 6,3 5,8 Oproti spokojenosti hodnotili občané i důležitost jednotlivých alternativ. V oblasti bezpečnosti se na prvním místě ocitla možnost chodit v noci po hlavních prostranství, kterou na prvním nebo druhém místě označilo 28,1 % respondentů, která na prvním místě setrvává i ve čtvrtém sledovacím procesu. Strana 18

19 Důležitost hodnocení alternativ, 2013 Chodit v noci po veřejných prostranstvích (parky, hřiště )? 22,8% Chodit v noci po hlavních ulicích? 28,1% Nechat přes noc otevřené okno? 23,9% Být přes den doma s nezamknutými dveřmi? 25,2% Důležitost hodnocení alternativ, Chodit v noci po veřejných prostranstvích (parky, hřiště )? Chodit v noci po hlavních ulicích? Nechat přes noc otevřené okno? Být přes den doma s nezamknutými dveřmi? 22,8% 24,6% 24,1% 23,8% 28,1% 32,3% 32,0% 30,1% 23,9% 21,8% 21,6% 18,2% 25,2% 21,3% 22,3% 27,9% Strana 19

20 Kvalita služeb ve městě Vybrané služby hodnotili respondenti oproti předcházejícím možnostem velmi kladně. Některé z nich vyrovnaly či předstihly hodnoty z úvodního sledování z roku Respondenti jsou nejvíc spokojeni s kvalitou knihovny (průměrný index kvality v roce 2013 byl 7,3). O tři desetiny překonala rok 2009 spokojenost s kvalitou kina (index 7,1). Poklesla naopak spokojenost s kvalitou kulturního domu (index 5,6). Zhodnoťte, prosím, kvalitu následujících služeb ve městě, 2013 (10 - nejvíce kvalitní, 0 - nejméně kvalitní) Knihovna 7,3 Kulturní dům 5,6 Muzea a výstavní síně 6,5 Kino 7,1 Sportovní zařízení 7,1 Zhodnoťte, prosím, kvalitu následujících služeb ve městě, (10 - nejvíce kvalitní, 0 - nejméně kvalitní) Knihovna Kulturní dům Muzea a výstavní síně Kino Sportovní zařízení 7,3 7,7 7,4 8,0 5,6 6,2 6,9 6,5 6,5 6,5 7,0 7,1 6,8 5,7 6,4 7,1 7,3 7,2 7,2 Strana 20

21 Dle hodnocení důležitosti zvítězil těsně kulturní dům před sportovními zařízeními. Nejméně důležité jsou dle obyvatel muzea a výstavní síně. Pořadí se oproti předchozím letům mírně změnilo. Důležitost hodnocení alternativ, 2013 Knihovna 18,8% Kulturní dům 24,1% Muzea a výstavní síně 12,3% Kino 21,3% Sportovní zařízení 23,5% Důležitost hodnocení alternativ, Knihovna Kulturní dům 18,8% 19,5% 21,8% 19,3% 19,8% 20,8% 24,1% 25,3% Muzea a výstavní síně 12,3% 14,0% 11,9% 12,2% Kino Sportovní zařízení 16,7% 21,3% 20,9% 22,8% 23,5% 25,7% 22,7% 26,5% Strana 21

22 Dostupnost služeb ve městě V oblasti dostupnosti základních veřejných služeb byla většina položek hodnocena lépe než při předcházejícím šetření v roce 2009, což je velmi pozitivní zpráva. Pouze jedna alternativa překonala zatím nejúspěšnější rok Nejlépe byla v roce 2009 posuzována dostupnost škol (index 7,3), následovaná dostupností praktických lékařů a veřejné dopravy. Nejhůře byly hodnoceny sociální služby a azylové byty a nemocnice. Jak dostupné jsou následující základní služby, 2013 (10 - nejvíce dostupné, 0 - nejméně dostupné) Veřejná doprava 7,1 Školy 7,3 Policie 6,6 Sociální služby a azylové byty 6,2 Nemocnice 6,4 Praktičtí lékaři 7,2 Jak dostupné jsou následující základní služby, (10 - nejvíce dostupné, 0 - nejméně dostupné) Veřejná doprava Školy Policie Sociální služby a azylové byty Nemocnice Praktičtí lékaři 7,1 7,30 6,9 7,3 7,37 7,4 6,6 6,48 6,4 7,6 6,2 5,86 5,6 6,3 6,4 6,21 6,6 7,2 7,03 7,4 6,9 8,1 8,3 8,4 Strana 22

23 Z hlediska důležitosti byly nejvíce hodnoceny lékařské služby praktičtí lékaři 30,2 % všech odpovědí na prvním a druhém místě a nemocnice 23,8 % odpovědí, tedy stejných možností jako v předchozích šetřeních. Pozn.: Tato otázka nebyla v roce 2006 do šetření zahrnuta. Chybí tedy srovnání. Důležitost hodnocení alternativ, 2013 Veřejná doprava Školy 14,5% 1% Policie 9,3% Sociální služby % Nemocnice 23,8% Praktičtí lékaři 30,2% Důležitost hodnocení alternativ, Veřejná doprava Školy Policie Sociální služby a azylové byty Nemocnice Praktičtí lékaři % 5,4% 4,5% 1% 12,4% 10,5% 14,5% 11,6% 13,5% 9,3% 15,7% 11,0% 23,8% 28,1% 31,1% 30,2% 26,9% 29,4% Strana 23

24 Kvalita jednotlivých oblastí života ve městě Respondenti rovněž hodnotili kvalitu různých oblastí života ve městě. V tomto případě došlo u všech položek ke zlepšení oproti roku Nejvyšší index spokojenosti je zaznamenán u odvozu odpadů a čištění ulic (7,0). Kvalita veřejných prostranství, hlučnost ve dne i kvalita veřejných parků a zahrad je hodnocena indexem 6,4. Kvalita zastavěných prostor byla hodnocena nejhůře s indexem 5,9. Zhodnoťte kvalitu následujících položek, 2013 (10 - nejvíce kvalitní, 0 - nejméně kvalitní) Hlučnost v noci Hlučnost ve dne Kvalita ovzduší Odvoz odpadů a čištění ulic Zastavěné prostory (zastavěné plochy, výstavba ve Veřejná prostranství (náměstí, ulice ) Veřejné parky a zahrady, zeleň obecně 5,9 6,2 6,4 6,4 6,4 7,0 Zhodnoťte kvalitu následujících položek, (10 - nejvíce kvalitní, 0 - nejméně kvalitní) Hlučnost v noci Hlučnost ve dne Kvalita ovzduší Odvoz odpadů a čištění ulic Zastavěné prostory (zastavěné plochy, výstavba ve městě) Veřejná prostranství (náměstí, ulice ) Veřejné parky a zahrady, zeleň obecně 5,4 6,4 6,4 5,2 6,5 6,4 6,2 5,1 5,4 6,2 7,0 6,6 6,7 7,3 5,9 5,8 5,8 6,3 6,4 6,4 6,7 Strana 24

25 Nejdůležitější jsou pro občany veřejné parky a zahrady, zeleň obecně (21,2 %). Na druhé straně se umístily zastavěné prostory (7,3 %) a hlučnost ve dne (9,5 %). Oproti roku 2009 poklesla důležitost kvality ovzduší. Důležitost hodnocení alternativ, 2013 Hlučnost v noci 17,8% Hlučnost ve dne 9,5% Kvalita ovzduší Odvoz odpadů a čištění ulic 15,9% 16,3% Zastavěné prostory 7,3% Veřejná prostranství (náměstí, ulice ) 12,0% Veřejné parky a zahrady, zeleň obecně 21,2% Důležitost hodnocení alternativ, Hlučnost v noci 12,6% 17,8% Hlučnost ve dne 9,5% 9,1% Kvalita ovzduší Odvoz odpadů a čištění ulic 15,9% 16,3% 14,1% 22,8% Zastavěné prostory (zastavěné plochy, výstavba ve městě) 7,3% 8,1% Veřejná prostranství (náměstí, ulice ) 12,0% 13,3% Veřejné parky a zahrady, zeleň obecně 21,2% 20,0% Strana 25

26 Hodnocení socioekonomických oblastí ve městě Všechny sledované jevy byly hodnoceny nejhůře ze všech alternativ, přesto oproti roku 2009 u dvou z nich nastal mírný nárůst. V roce 2013 se index spokojenosti pohyboval od 2,7 do 5,2 bodů. Respondenti byli nejvíc spokojeni s možností odborné rekvalifikace. Méně pak byli spokojeni s výběrem investičních akcí realizovaných městem. Nejmenších hodnot dosáhl index spokojenosti u možnosti úroveň nezaměstnanosti v obci. Jaký je váš názor na následující možnosti, 2013 (10 - největší spokojenost, 0 - nejmenší spokojenost) Spokojenost s výběrem investičních akcí realizovaných městem 4,9 Hospodaření s majetkem obce 4,5 Úroveň nezaměstnanosti v obci 2,7 Podpora novým podnikatelským záměrům (ze strany města) 4,6 Možnost odborné rekvalifikace 5,2 Jaký je váš názor na následující možnosti, (10 - největší spokojenost, 0 - nejmenší spokojenost) Spokojenost s výběrem investičních akcí realizovaných městem Hospodaření s majetkem obce Úroveň nezaměstnanosti v obci Podpora novým podnikatelským záměrům (ze strany města) Možnost odborné rekvalifikace 2,1 2,7 2,9 4,9 5,1 5,3 5,9 4,5 4,9 5,1 5,5 4,6 4,3 4,9 4,9 5,2 4,9 5,7 Strana 26

27 Hodnocení důležitosti jednotlivých oblastí, byla v případě třech možností vyrovnaná. Nejvýš ostatní převyšovala podpora novým podnikatelským záměrům (24,8 %). Oproti předchozím sledováním poklesla míra hodnocení důležitosti u úrovně nezaměstnanosti v obci. Důležitost hodnocení alternativ, 2013 Spokojenost s výběrem investičních akcí realizovaných městem 14,8% Hospodaření s majetkem obce 22,1% Úroveň nezaměstnanosti v obci Podpora novým podnikatelským záměrům (ze strany města) 21,2% 24,8% Možnost odborné rekvalifikace 17,2% Důležitost hodnocení alternativ, Spokojenost s výběrem investičních akcí realizovaných městem Hospodaření s majetkem obce Úroveň nezaměstnanosti v obci Podpora novým podnikatelským záměrům (ze strany města) Možnost odborné rekvalifikace 14,8% 12,9% 15,4% 22,1% 17,6% 1% 21,2% 24,8% 17,3% 14,4% 17,2% 15,9% 19,7% 36,3% 34,4% Strana 27

28 Hodnocení zapojení obyvatel do veřejného dění Poslední sada otázek se zabývala možnostmi obyvatel zapojit se do veřejného dění ve městě. Spokojenost se u všech 4 otázek oproti předchozímu šetření v roce 2009 výrazně zvýšila. Největší spokojenost panuje u účasti v komunálních volbách/referendech (index 7,3). Naopak nejmenší spokojenost byla u možnosti podílet se na místním plánovacím procesu (index spokojenosti byl 5,1). Jaký je váš názor na následující možnosti, 2013 (10 - největší spokojenost, 0 - nejmenší spokojenost) Účast v komunálních volbách/referendech 7,3 Podávat přímé žádosti/dotazy na místní úřad Stát se členem místních zájmových organizací, spolků 5,9 Podílet se na místním plánovacím procesu 5,1 Jaký je váš názor na následující možnosti, (10 - největší spokojenost, 0 - nejmenší spokojenost) Účast v komunálních volbách/referendech Podávat přímé žádosti/dotazy na místní úřad Stát se členem místních zájmových organizací, spolků Podílet se na místním plánovacím procesu 4,3 7,3 6,2 7,2 7,5 5,5 6,3 6,8 5,3 5,1 5,2 5,2 5,9 6,0 Strana 28

29 Z hlediska důležitosti, přikládají obyvatelé největší důraz účasti v komunálních volbách/referendech (33,8 %). Podobně jako u míry spokojenosti je v míře důležitosti hodnocena nejméně možnost podílet se na místním plánovacím procesu. Důležitost hodnocení alternativ, 2013 Účast v komunálních volbách/referendech 33,8% Podávat přímé žádosti/dotazy na místní úřad 26,8% Stát se členem místních zájmových organizací, spolků 20,6% Podílet se na místním plánovacím procesu 18,9% Důležitost hodnocení alternativ, Účast v komunálních volbách/referendech 25,0% 27,6% 33,8% 32,8% Podávat přímé žádosti/dotazy na místní úřad Stát se členem místních zájmových organizací, spolků Podílet se na místním plánovacím procesu 26,8% 27,1% 29,1% 30,6% 20,6% 22,6% 19,6% 19,4% 18,9% 22,6% 18,5% 25,0% Strana 29

30 Hodnocení a doporučení Výsledky spokojenosti s místním společenstvím v Hodoníně ukazují dvě tváře. První z nich je hodnocení titulkového indikátoru, tedy jak jsou obyvatelé spokojeni s městem jako s místem pro život a práci. Výsledek je mírně znepokojující. Spokojenost oproti poslednímu měření poklesla o 6,4 procentních bodů. Je tak nejhorší ze všech sledování a i v celorepublikovém srovnání je velmi nízká. Druhou tváří je nárůst spokojenosti oproti roku 2009 u většiny sledovaných parametrů. Lze sledovat jakýsi obrat ve vnímání jevů obyvatelstvem, který se zatím neprojevil u obecného hodnocení spokojenosti obyvatel. Za tímto rozdvojením lze rovněž sledovat nespokojenost občanů spíše s celostátními jevy než s místní úrovní. Následující tabulka ukazuje souhrnnou spokojenost s jednotlivými aspekty kvality života. V tabulce jsou uvedeny výsledky za roky 2004, 2006, 2009 a Trend mezi roky 2004 a 2013 a roky 2009 a 2013 je naznačen šipkami a vývoje z hlediska udržitelnosti podbarvením. Hodnocená oblast Spokojenost s místem, kde žiji či pracuji Spokojenost s mezilidskými vztahy Spokojenost s možnostmi provozovat své záliby a koníčky Spokojenost se základními veřejnými službami Spokojenost s kvalitou okolního životního prostředí Spokojenost s možnostmi zaměstnání ve Vašem městě Spokojenost s možnostmi účastnit se místního plánování Spokojenost se zdravotními službami Spokojenost se sociálními službami Spokojenost s mateřskými školami Spokojenost se základními školami Index průměrné spokojenosti/kvality/bezpečnosti 10 = největší spokojenost až 0 = nejmenší spokojenost Rok 2004 Rok 2006 Rok 2009 Rok 2013 Zhodnocení vývoje (od roku 2004) Zhodnocení vývoje (od roku 2009) 6,8 6,2 6,2 6,3 6,0 5,7 5,8 6,9 6,4 6,2 6,5 7,0 6,6 6,2 6,3 6,3 6,0 5,3 6,3 3,1 3,4 3,2 3,4 5,4 5,1 5,0 5,3 7,2 6,2 5,7 6,7 6,0 5,9 6,0 7,6 7,0 6,6 6,2 7,6 7,0 6,9 6,7 Spokojenost se středními školami 7,3 7,1 6,6 6,5 Spokojenost s mětskou hromadnou dopravou 7,4 6,4 6,4 6,5 Strana 30

31 Hodnocená oblast Rok 2004 Rok 2006 Rok 2009 Rok 2013 Zhodnocení vývoje (od roku 2004) Zhodnocení vývoje (od roku 2009) Spokojenost s fungování Městského úřadu Hodonín 7,0 6,3 6,2 6,0 Spokojenost s fungováním Technických služeb 7,2 6,9 6,7 6,9 Spokojenost s fungováním Městské policie 6,4 5,8 5,8 Být přes den doma s nezamknutými dveřmi? 5,8 6,3 5,7 6,5 Nechat přes noc otevřené okno? 7,3 7,1 6,2 6,7 Chodit v noci po hlavních ulicích? 5,0 5,5 4,3 5,3 Chodit v noci po veřejných prostranstvích (parky, hřiště )? 4,7 5,0 3,4 4,2 Spokojenost - sportovní zařízení 7,2 7,2 7,3 7,1 Spokojenost- kino 6,4 5,7 6,8 7,1 Spokojenost - muzea a výstavní síně 7,0 6,5 6,5 6,5 Spokojenost - Kulturní dům 6,9 6,2 5,6 Spokojenost - knihovna 8,0 7,4 7,7 7,3 Dostupnost - praktičtí lékaři 6,9 7,4 7,0 7,2 Dostupnost - nemocnice 8,1 6,6 6,2 6,4 Dostupnost - sociální služby (např. pečovatelská služba, domov důchodců) 6,3 5,6 5,9 6,2 Dostupnost - policie 7,6 6,4 6,5 6,6 Dostupnost - školy 8,4 7,4 7,4 7,3 Dostupnost - veřejná doprava 8,3 6,9 7,3 7,1 Kvalita - veřejné parky a zahrady, zeleň obecně 6,7 6,4 Kvalita - veřejná prostranství (náměstí, ulice ) 6,4 Kvalita - zastavěné prostory (zastavěné plochy, výstavba ve 6,3 5,8 5,8 5,9 městě) Kvalita - odvoz odpadů a čištění ulic 7,3 6,7 6,6 7,0 Kvalita ovzduší 6,2 5,4 5,1 6,2 Kvalita - hlučnost ve dne 6,4 6,5 5,2 6,4 Kvalita - hlučnost v noci 6,4 5,4 Možnost odborné rekvalifikace 5,7 4,9 5,2 Podpora novým podnikatelským záměrům (ze strany města) 4,9 4,9 4,3 4,6 Úroveň nezaměstnanosti v obci 2,1 2,9 2,7 Hospodaření s majetkem obce 5,5 5,1 4,9 4,5 Strana 31

32 Hodnocená oblast Spokojenost s výběrem investičních akcí realizovaných městem Spokojenost s možností podílet se na místním plánovacím procesu Spokojenost s možností stát se členem místních zájmových organizací, spolků Spokojenost s možností podávat přímé žádosti/dotazy na místní úřad Spokojenost s možností s účastí v komunálních volbách/referendech Rok 2004 Rok 2006 Rok 2009 Rok 2013 Zhodnocení vývoje (od roku 2004) Zhodnocení vývoje (od roku 2009) 5,9 5,3 5,1 4,9 5,2 5,2 4,3 5,1 6,0 5,3 5,9 6,8 6,3 5,5 7,5 7,2 6,2 7,3 Hodnocení trendu Hodnocení vývoje rostoucí stagnující klesající Nelze hodnotit pozitivní neutrální negativní Doporučení plynoucí z výsledků průzkumu 1. Výsledky ukazují subjektivní hodnocení spokojenosti, které nemusí odpovídat faktickému vývoji daného jevu (např. dostupnosti nemocnice). To však neznamená, že tento subjektivní pocit nemá váhu je naopak velmi důležitý z hlediska místní veřejné správy, procesu místní Agendy 21 a rozhodování o konkrétních aktivitách a službách. 2. Ve městě je (ve srovnání s jinými městy, které provádějí tento průzkum) poměrně vysoký podíl velmi nespokojených občanů (8,2 %). Od roku 2004 se více než zdvojnásobil. Doporučujeme se zaměřit na tuto skupinu, zjistit hlavní příčiny nespojenosti (zda jsou to příčiny vnitřní či vnější) a pokusit se pozitivními aktivitami zvýšit jejich spokojenost. Cílem do budoucna je přesunout část občanů z tuto skupiny do méně vyhrocené kategorie "spíše nespokojen" či "spíše spokojen". 3. Vodítkem je, že nejméně spokojeni jsou nejčastěji nezaměstnaní obyvatelé Hodonína. Doporučuje věnovat úsilí a finanční prostředky rekvalifikacím, vytváření nových pracovních míst či organizaci obecně prospěšných prací. Zejména dlouhodobá nezaměstnanost (delší než 12 měsíců) má kritický dopad na spokojenost obyvatel a sociální klima ve městě. 4. Nad 10 % velmi nespojených občanů je v místních částech Sídliště Větrná hůrka a Rybáře (zde bezmála 16 %). Na tyto místní části by se proto měla soustředit pozornost města. 5. Oproti roku 2009 nastal nárůst spokojenosti prakticky u všech dílčích aspektů spokojenosti. Z tohoto trendu však platí několik výjimek. Velké meziroční rozdíly (v tomto případě mezi lety ) ukazují na oblasti, na něž by se Strana 32

33 měla soustředit pozornost příslušných úřadů a institucí. 6. Největší pokles spokojenosti v období nastal u: spokojenosti s kulturním domem (-0,5) spokojenosti s mateřskými školami (-0,4) hospodaření s majetkem obce (-0,4) spokojenosti s knihovnou (-0,4) spokojenosti se základními školami (-0,3) hodnocení dostupnosti veřejné dopravy (-0,3) 7. Největší nárůst spokojenosti v období nastal u: hodnocení hlučnosti ve dne (+ 1,2) hodnocení kvality ovzduší (+1,1) Spokojenost s možností s účastí v komunálních volbách/referendech (+1,1) Spokojenost s kvalitou okolního životního prostředí (+1,0) Hodnocení bezpečnosti chůze v noci po hlavních ulicích (+1,0) To jsou tedy oblasti, které se výrazněji (v očích občanů) zlepšily a toto zlepšení by bylo vhodné zachovat. 8. Vodítkem pro opatření vyplývající z průzkumu spokojenosti je také absolutní srovnání výsledků z roku Průměrné známky s hodnotou kolem 5 a nižší jsou znakem kriticky hodnocených oblastí. Opět platí, že v těchto oblastech je největší prostor pro zlepšení, ať už faktické (viz. zmíněná nezaměstnanost), nebo z hlediska komunikace ve vztahu v k veřejnosti (PR): Úroveň nezaměstnanosti v obci (2,7) Spokojenost s možnostmi zaměstnání ve Vašem městě (3,4) Bezpečnost chůze v noci po veřejných prostranstvích (4,2) Hospodaření s majetkem obce (4,5) Podpora novým podnikatelským záměrům (ze strany města) (4,6) Spokojenost s výběrem investičních akcí realizovaných městem (4,9) Spokojenost s možností podílet se na místním plánovacím procesu (5,1) 9. Zachovat by se naopak měla poměrně vysoká úroveň spokojenosti (přesahující známku 7) u následujících oblastí: Spokojenost s knihovnou (7,3) Hodnocení dostupnosti školy (7,3) Spokojenost s možností s účastí v komunálních volbách/referendech (7,3) Hodnocení dostupnosti praktických lékařů (7,2) Spokojenost se sportovními zařízeními (7,1) Spokojenost s kinem (7,1) Hodnocení dostupnosti veřejné dopravy (7,1) Hodnocení kvality odvozu odpadů a čištění ulic (7,0) Strana 33

34 Příloha 1: Použitý dotazník Strana 34

35 Strana 35