Financování obcí zprávy 1/2009

Transkript

1 -1 - Financování obcí zprávy 1/2009 Obsah: 1. Mezitímní účetní závěrka I. čtvrtletí Pořizovač výkazů, mezivýkazové vazby 4 3. Nástroje a Zdroje pro získávání údajů pro části XI. a XII. výkazu FIN 2-12M Operační program životní prostředí (OP ŽP) nové nástroje 53, Dodatečné uznání výdajů z předchozích let u projektů spolufinancovaných z prostředků EU 7 4. Vývoj daňových příjmů obcí v roce Novela zákona o dani z přidané hodnoty Upozornění na chyby ze zpracování účetnictví v závěru roku, které mají opakující se charakter Financování obnovy vodovodů a kanalizací Změny ve výplatě nemocenských dávek - účtování náhrad za dočasnou pracovní neschopnost Zřízené neškolské příspěvkové organizace obcemi (městysy, městy) s činností od ledna Brno, Krajský úřad, 31. březen 2009

2 -2-1. Mezitímní účetní závěrka I. čtvrtletí 2009 Na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, ve znění vyhlášky č. 535/2002 Sb., č. 544/2004 Sb., č. 22/2007 Sb. a č. 377/2008 Sb., DSO, města i obce čtvrtletně předkládají za sebe i za své příspěvkové organizace jako zřizovatelé prostřednictvím krajského úřadu výkazy - Rozvahu, Výkaz zisku a ztráty a Přílohu. 1.1 Výkazy za obce, města a DSO Rozvaha, Příloha a v případě hospodářské činnosti i Výkaz zisku a ztráty, sestavené za období od do , se elektronickou cestou nebudou předávat. Města, obce a DSO měsíčně přes program Automat předávají obraty účetnictví, požadované výkazy si tedy krajský úřad vygeneruje z programu účetnictví sám. V souladu s metodickým pokynem k předkládání účetních a finančních výkazů obcemi a DSO v roce 2009 požadujeme pouze výkazy v písemné podobě a to v korunách a haléřích. 1.2 Výkazy za neškolské příspěvkové organizace zřízené obcemi Tyto výkazy předkládají pouze obce a města, která jsou zřizovateli těchto příspěvkových organizací neškolského charakteru, tj. Rozvahu, Výkaz zisku a ztráty a Přílohu, sestavené za období od do Způsob předložení výkazů je dle vyhlášky stanoven tak, že příspěvkové organizace odevzdávají obcím zřizovatelům - výkazy sestavené na tisíce Kč a na dvě desetinná místa v elektronické podobě a opis v písemné podobě schválený ředitelem příspěvkové organizace. Obce je následně předávají na krajský úřad elektronickou poštou a písemný opis poštou. Nevylučuje se ani takový způsob, při kterém obec zkontroluje jako garant za správnost výkazy příspěvkové organizace a výkazy elektronicky i poštou odešle příspěvková organizace přímo na krajský úřad. V tomto případě by obec měla poslat zprávu se seznamy příspěvkových organizací, za které odesílá výkazy obec a se seznamem příspěvkových organizací, které si výkazy budou odesílat samy. Pokud budou výkazy chybné, budou vráceny zpět na obce k zajištění správnosti výkazů. 1.3 Předávání výkazů příspěvkových organizací se dělí takto: - výkazy školských příspěvkových organizací se předávají stejným způsobem jako doposud, informace odbor školství JMK Ing. Jaroslav Chalupník, tel.č výkazy neškolských příspěvkových organizací se budou předávat přes odbor ekonomický JMK, dle okresů přes pracovníky oddělení financování obcí OE JMK, informace Ing. Antonín Špaček, tel.č Způsob předávání výkazů neškolských příspěvkových organizací v elektronické podobě bude následující: a) elektronickou poštou na ovou adresu: po.obce@kr-jihomoravsky.cz b) výjimečně na disketě opatřené štítkem s názvem PO a jménem souboru Jihomoravský kraj používá ekonomický software Gordic a pro sumarizaci dat výkazů jeho funkci AUTOMAT. Po nahrání výkazů na Automat budou odesílány zpětné protokoly, v případě chyb bude zaslána zpráva o chybách. Rozhraní pro elektronický přenos dat, které je nutno dodržet, je uvedeno v příloze č.1. V příloze č.2 jsou uvedeny příklady pro předmět zprávy či textový soubor automat.sub.

3 -3- V případě, že PO používá jiný účetní software než je Gordic, je nutné kontaktovat příslušného dodavatele software a předat mu požadované rozhraní. Všechny tři druhy výkazů jedné příspěvkové organizace posílejte v jednom u. Termíny předložení výkazů v elektronické podobě: za I. čtvrtletí roku 2009 od do v písemné podobě: do Příloha č. 1 Rozhraní pro komunikaci s funkcí AUTOMAT prostřednictvím elektronické pošty nebo přenosného media Pro jednoznačnou identifikaci příchozích dat používá program AUTOMAT přesně specifikovanou hlavičku (identifikátor obsahu dat). Tuto hlavičku je nutno zadávat: při předávání dat elektronickou poštou jako: předmět (subject) zprávy, jeden může obsahovat data právě jedné účetní jednotky, vlastní data jsou nekomprimované (kromě GORDIC komprimace) soubory uložené v příloze zprávy. při předávání dat přenosným mediem jako: jednoduchý textový soubor s libovolným názvem (v konvenci MS DOS) a příponou SUB, jedna disketa může obsahovat data právě jedné účetní jednotky. název souboru doporučujeme například AUTOMAT.SUB Struktura textu je následující (max. délka je 255 znaků): WinXXXtt_mm/rrrr_datum_čas_IIIIIIIIII_nnnnnnnnnnnnnnnnnnn.. XXX je zkratka aplikace zpracovávající načítání a sumarizaci UCR pro datový výstup (tt=21,24) VYK pro vstupy výkazem (tt=25) tt typ dat: 20 data jiného typu 21 dávka 5,6,x 22 dávka GZx 23 dávka GZx XML 24 binární data UCR (archiv) 25 výkaz 45,46,47 26 výkaz 45,46,49 27 výkaz GVx 28 výkaz GVx XML 29 binární data VYK (archiv) mm aktuální období (měsíc) rrrr aktuální období (rok) datum den vytvoření dávky dat ve tvaru dd.mm.yyyy dd den mm měsíc yyyy rok čas okamžik vytvoření dávky dat ve tvaru hh:mm:ss hh hodina mm minuta ss sekunda IIIIIIIIII IČO organizace na 10 míst zleva, doplněné mezerami vpravo nnnnn. název organizace v libovolném kódování české diakritiky (nepovinný údaj, délka údaje omezená celkovou délkou věty 255 znaků) znak _ znamená mezeru

4 -4- Příloha č. 2 Příklady pro předmět zprávy či textový soubor automat.sub pro čtvrtletní (1-3 měsíc) výkazy zasílané pomocí věty 45,46,47 : WinVYK25 03/ :15: Domov důchodců Sokolnice pro upřesnění: datum musí být u měsíců i dnů na 2 místa tzn pro 5. duben 2009 čas musí být u hodin, minut i sekund na plný počet míst tzn. 08:15:10 pro osm hodin, patnáct minut a deset sekund IČO je potřeba uvádět na 10 míst tzn. pokud uvádíte do deseti míst je potřeba dát ještě 2 mezery, pokud uvádíte je potřeba dát 4 mezery, pak následuje mezera a za ní teprve název příspěvkové organizace jedním em můžete posílat všechny výkazy jedné organizace (v jednom souboru či ve třech souborech) nebo co to jeden výkaz předmět zprávy musí obsahovat pouze deklarovanou hlavičku text zprávy ( u) Automat nezpracovává, nebere se na něj ohled, je ignorován upozornění: Pokud se posílají y s výkazy těsně za sebou, tak je možné, že se při cestě ke zpracovateli předběhnou. Automat při vstupu provádí přesnou kontrolu na datum a čas a pokud přijde odesílaný jako první ke zpracovateli později než odesílaný jako druhý, nebude první odesílaný zpracován. Doporučujeme odesílat výkazy jedné organizace v jednom u. 2. Pořizovač výkazů, mezivýkazové vazby Městům, obcím a příspěvkovým organizacím je možno na vyžádání zaslat excelovskou aplikaci Pořizovač výkazů. Tato aplikace, určená pro organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace, byla vytvořena pro usnadnění práce při pořizování dat účetních výkazů definovaných ve vyhlášce MF č. 505/2002 Sb., následný převod dat do formátu Automatizovaného rozpočtového informačního systému - ARIS dle vyhlášky MF č. 535/2002 Sb. Aplikace POŘIZOVAČ je určena pro organizace, které nemají možnost jinak pořídit data ve formátu ARIS. Pokud tedy vykazující organizace používá základní ekonomický a účetní program, který je k převodu dat (z uvedených výkazů) do formátu ARIS uzpůsoben, nemusí již tuto aplikaci používat. Bližší informace a na vyžádání tento pořizovač elektronicky pošle Ing. Antonín Špaček, spacek.antonin@kr-jihomoravsky.cz, telefon Z dosavadní praxe používání této pomůcky vyplynula ta chyba, že po napořizování dat se tyto výkazy pouze uložily a ve formátu.xls byly odeslány na sumarizaci příspěvkových organizací či referentovi účetnictví. To však není správné: po napořizování dat je nutno v menu, po provedení kontroly mezivýkazových vazeb, provést uložení ve formátu ARIS /tj. ve formátu věty 45,46,47/ a teprve potom tento soubor odeslat jako přílohu na výše uvedenou adresu. Aktuální verzí tohoto pořizovače je verze 1.96, ve které je doplněna kompatibilita s aplikací Excel (resp. Office) 2007.

5 -5- Pro úplnost dodáváme základní vnitro- a mezivýkazové vazby v účetních výkazech pro příspěvkové organizace: - rovnost aktiv a pasiv v obou sloupcích rozvahy, - rovnost ř. 152 Rozvaha s ř. 62 Výkaz zisku a ztráty, tj. rovnost výsledku hospodaření v Rozvaze a ve Výkazu zisku a ztráty, - rovnost ř. 57 Výkaz zisku a ztráty (sl ) s ř (sl. 2), tj. rovnost provozní dotace ve Výkazu zisku a ztráty a v Příloze, - rovnost ř. 184 v Rozvaze na ř. 54 v Příloze v obou sloupcích těchto účetních výkazů. Přehled veškerých vnitro- a mezivýkazových vazeb účetních výkazů jak pro příspěvkové organizace, tak pro územní samosprávné celky, je uveden v tabulkové podobě v materiálu Zprávy financování obcí 1/ Nástroje a Zdroje pro získávání údajů pro části XI. a XII. výkazu FIN 2-12M 3.1 Operační program životní prostředí (OP ŽP) nové nástroje 53, 54 Novelizací vyhlášky č. 16/2001 Sb. došlo od v Číselníku pro atribut NÁSTROJ ke zrušení stávajícího nástroje 35 OP Životní prostředí, tzn. že pro sledování poskytovaných dotací a vynaložených výdajů v rámci Operačního programu životní prostředí již není možné pro rok 2009 nástroj 35 použít. Jelikož je Operační program životní prostředí financován ze dvou různých fondů Evropské unie, byl původní nástroj 35 nahrazen dvěmi samostatnými nástroji, které určují zdroj jeho financování, tj.: nástroj 53 OP Životní prostření ERDF je určen pro prostředky poskytované z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), nástroj 54 OP Životní prostředí CF je určen pro prostředky poskytované z Fondu soudržnosti (někdy je označován také jako Kohezní fond - Cohesion Fund). To, ze kterého fondu EU je konkrétní projekt financován, by mělo být zřejmé z uzavřené smlouvy o poskytnutí dotace. Pro usnadnění orientace, jaký nástroj má být použit u konkrétní prioritní osy v rámci OPŽP, uvádíme jejich stručný přehled s příslušným nástrojem a účelovými znaky pro části financované ze zdrojů EU tj. pro zdroj 5: Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní je financována z Fondu soudržnosti, u projektů v rámci této prioritní osy tedy používáme nástroj 54 a následující účelové znaky: Podpora zlepšování VH infrastruktury a snižování rizika povodní program č EU NIV, Podpora zlepšování VH infrastruktury a snižování rizika povodní program č EU IV. Prioritní osa 2 - Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí je financována z Fondu soudržnosti, u projektů v rámci této prioritní osy tedy používáme nástroj 54 a následující účelové znaky:

6 Podpora zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí program č EU NIV, Podpora zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí program č EU IV. Prioritní osa 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie je financována z Fondu soudržnosti, u projektů v rámci této prioritní osy tedy používáme nástroj 54 a následující účelové znaky: Podpora udržitelného využívání zdroje energie program č EU NIV, Podpora udržitelného využívání zdroje energie program č EU IV. Prioritní osa 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží je financována z Fondu soudržnosti, u projektů v rámci této prioritní osy tedy používáme nástroj 54 a následující účelové znaky: Podpora zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekolog.zátěží program č EU NIV, Podpora zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekolog.zátěží program č EU IV. Prioritní osa 5 - Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik je financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj, u projektů v rámci této prioritní osy používáme nástroj 53 a následující účelové znaky: Podpora omezování průmysl.znečišťování program č EU NIV, Podpora omezování průmysl.znečišťování program č EU IV. Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny je financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj, u projektů v rámci této prioritní osy používáme nástroj 53 a následující účelové znaky: Podpora zlepšování stavu přírody a krajiny program č EU NIV, Podpora zlepšování stavu přírody a krajiny program č EU IV. Prioritní osa 7 - Rozvoj poradenství a osvětu infrastruktury pro environmentální vzdělávání, je financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj, u projektů v rámci této prioritní osy používáme nástroj 53 a následující účelové znaky, Podpora rozvoje infrastruktury pro env. vzdělávání, poradenství a osvětu program č EU NIV, Podpora rozvoje infrastruktury pro env. vzdělávání, poradenství a osvětu program č EU IV.

7 -7- Prostředky státního rozpočtu na spolufinancování projektů v rámci OPŽP jsou poskytovány prostřednictvím SFŽP ČR, zde používáme odpovídající nástroj 53 či 54 podle toho, do které prioritní osy projekt spadá, se zdrojem 1 a s následujícími účelovými znaky: Operační program životní prostředí ( ) - spolufinancování NIV, Operační program životní prostředí ( ) - spolufinancování IV. 3.2 Dodatečné uznání výdajů z předchozích let u projektů spolufinancovaných z prostředků EU Vzhledem k tomu, že projekty, které jsou spolufinancované z prostředků Evropské unie, jsou často realizovány v rámci několika let, může v průběhu jednotlivých let dojít k určitým anomáliím v označovaní výdajů a příjmů atributy nástroj a zdroj. Toto se týká především dodatečného uznání výdajů realizovaných ještě před uzavřením smlouvy o poskytnutí dotace z příslušného operačního programu (tzn. různé přípravné práce projektu, projektová dokumentace apod.), které se po schválení projektu mohou stát uznatelným výdajem, ať už z části či v plné výši. Tyto výdaje před samotným schválením projektu nemohou být označeny atributem zdroj a nástroj, což je v souladu s materiálem Ministerstva financí Aktuální komentář ke způsobu vyplňování částí XI. a XII. finančního výkazu Fin 2-12M, kde je mj. uvedeno: Výdaje na přípravu dosud neschválených projektů, které by se v případě jejich schválení staly uznatelnými, nemohou být v okamžiku realizace vykazovány v části XII. finančního výkazu; pokud nicméně dojde k jejich schválení ještě v průběhu rozpočtového období, pak se vykáží při nejbližším předkládání finančního výkazu (v plné výši za celé období od počátku roku), výdaje realizované v příslušném roce na přípravu dosud neschválených projektů, které byly následně schváleny až po odevzdání finančního výkazu za tento rok, se tak v tomto finančním výkazu v části XII. neobjeví". V praxi tedy může nastat situace, kdy obdržíme dotaci i na výdaje, které byly vynaloženy v předchozím roce a nebyly označeny atributem zdroj a nástroj, protože v té době nebyl projekt dosud schválen. Poté, co by došlo k jeho schválení v následujícím roce, již by nebylo možné tyto výdaje dodatečně označit, neboť již byl předán finanční výkaz za daný rok. V tomto případě označíme pouze uznatelné výdaje aktuálního roku ve stanoveném poměru a zpětně proplacené výdaje předchozího roku již ve výdajích aktuálního roku zohledňovat nebudeme. Pokud bychom ve výdajích aktuálního roku označili i tu část výdajů předchozího roku, která byla dodatečně uznána, označili bychom výdaje neuznatelné či nad rámec projektu nebo by došlo ke zkreslení stanoveného poměru spolufinancování (prostředky EU vs. národní zdroje). Neboť vždy v rámci rozpočtového roku musí být stanovené poměry spolufinancování dodrženy a to jak u projektů realizovaných v rámci jednoho roku, tak i u víceletých projektu, u kterých nelze připustit, abychom např. v jednom roce označovali výdaje pouze zdrojem 1 a v následujícím roce zdrojem 5, protože by v rámci každého roku nebyl dodržen stanovený poměr spolufinancování.

8 -8- Pro názornost uvádíme příklad z Operačního programu životní prostředí z prioritní osy financované z Fondu soudržnosti (nástroj 54), v tomto operačním programu je stanoven poměr spolufinancování následovně: 85% uznatelných výdajů je hrazeno z prostředků EU, 5% uznatelných výdajů je hrazeno z prostředků státního rozpočtu, 10% uznatelných výdajů si hradí žadatel z vlastních zdrojů. Z čehož vyplývá, že: na 90% uznatelných výdajů projektu obdržíme dotaci a zbývajících 10% výdajů si hradíme z vlastních zdrojů. Pokud vyjdeme ze situace, že jsme v roce 2009 obdrželi dotaci z tohoto operačního programu, přičemž část obdržené dotace se týká jak uznatelných výdajů roku 2009, tak i dodatečně uznaných výdajů z roku 2008, které byly vynaloženy ještě před schválením projektu a proto také nebyly v roce 2008 označeny příslušným atributem zdroj a nástroj. V tomto případě bude značení výdajů v roce 2009 vypadat následovně:

9 -9- V roce 2008 činily uznatelné výdaje projektu 100 tis. Kč a nebyly a ani nemohly být v roce 2008 označeny atributem nástroj a zdroj V roce 2009 byly uznatelné výdaje projektu ve výši 1 mil. Kč Celkové uznatelné výdaje projektu za oba roky tak činí 1,1 mil. Kč V roce 2009 jsme obdrželi dotaci ve výši 990 tis. Kč, což představuje 90 % z uznatelných výdajů projektu ve výši 1,1 mil. Kč. příjem dotace ve výši 935 tis. Kč bude označen nástrojem 54, zdrojem 5 a ÚZ (představuje podíl EU, tj. 85 % z uznatelných výdajů projektu) příjem dotace ve výši 55 tis. Kč bude označen nástrojem 54, zdrojem 1 a ÚZ (představuje podíl st. rozpočtu, tj. 5 % z uznatelných výdajů projektu) Z přijaté dotace se 90 tis. Kč týká výdajů roku 2008 (90 % z uznatelných výdajů roku 2008 ve výši 100 tis. Kč) Z přijaté dotace se 900 tis. Kč týká výdajů roku 2009 (90 % z uznatelných výdajů roku 2009 ve výši 1 mil. Kč) V roce 2009 již není možné dodatečně označit do výkazu výdaje do roku 2008, stejně tak není možné výdaje roku 2008 promítnout do výkazu roku 2009 JIŽ NELZE OPRAVIT V roce 2009 označíme jen uznatelné výdaje roku 2009 ve výši 1 mil. Kč a to ve stanoveném poměru, tj.: tis. Kč nástrojem 54, zdrojem 5 a ÚZ (jedná se o podíl EU - 85 % uznatelných výdajů roku 2009), - 50 tis. Kč nástrojem 54, zdrojem 1 a ÚZ (jedná se o podíl SR - 5 % uznatelných výdajů roku 2009), tis. Kč nástrojem 54, zdrojem 1 bez ÚZ (jedná se o vlastní zdroje 10% uznatelných výdajů roku 2009)

10 -10- Stanovený poměr tj. 85 % prostředky EU, 5 % prostředky SR, 10 % vlastní zdroje byl pro označení dodržen Do výdajů však není promítnuta celá část obdržené dotace toto již v roce 2009 nelze opravit, neboť část uznatelných výdajů byla vynaložena již v roce 2008 Poskytnutá dotace činila 990 tis. Kč, ale ve výdajích je s účelovým znakem promítnuto jen 900 tis. Kč Pokud bychom se do výdajů roku 2009 snažili promítnout celou výši přijaté dotace, museli bychom označit i neuznatelné výdaje či výdaje nad rámec projektu, což je v rozporu s metodikou MF ČR Pokud bychom např. na dodatečně uznané výdaje roku 2008 pohlíželi jako na výdaje hrazené z vlastních zdrojů, které měly být v roce 2008 označeny zdrojem 1 a v roce 2009 bychom se snažili promítnout do výdajů celou výši dotace, došlo by ke zkreslení stanoveného poměru, což je opět v rozporu s metodikou MF ČR V tomto případě bychom výdaje vztáhli k poskytnuté dotaci, tzn. příjem dotace a výdaje by byly označeny účelovým znakem ve stejné výši, z celkové uvolněné dotace představuje 935 tis. Kč prostředky EU a 55 tis. Kč prostředky SR, tj. zde bychom pohlíželi na uznatelné výdaje roku 2008 ve výši 100 tis. jako na vlastní zdroje, které měly být v roce 2008 označeny zdrojem 1 a o tuto část bychom označili v roce 2009 méně zdrojem 1, tj. opět budou označeny v roce 2009 výdaje ve výši 1 mil. Kč, ale zdrojem 5 označíme celých 935 tis. Kč (EU prostředky dle celkové poskytnuté dotace), zdrojem 1 pak označíme 55 tis. Kč (SR prostředky dle poskytnuté dotace) dohromady představují výdaje ve výši poskytnuté dotace tj. 990 tis. Kč, zbytek tj. 10 tis. Kč bude označeno zdrojem 1 (vlastní podíl obce), v tomto případě bude ve výdajích promítnuta celá výše přijaté dotace s příslušným účelovým znakem a označeny jen uznatelné výdaje roku 2009, ale dojde k porušení stanoveného poměru spolufinancování na úkor promítnutí celé výše dotace do výdajů roku 2009!!!! Místo původního poměru: 85 % podíl EU x 5 % podíl SR x 10 % vlastní podíl dojde v roce 2009 ke zkreslení poměru na: 93,5 % podíl EU x 5,5 % podíl SR x 1 % vlastní podíl NEBUDE DODRŽEN STANOVENÝ POMĚR V JEDNOTLIVÝCH LETECH!!!!

11 Vývoj daňových příjmů obcí v roce 2009 Na vyžádání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR byla vládou zpracována a sněmovně předložena zpráva o změnách příjmů a výdajů kapitol státního rozpočtu a deficitu státního rozpočtu ve variantách při meziročním růstu HDP ve výši 3%, 2% a 1%. V této zprávě jsou zanalyzovány různé vlivy a dopady do dříve provedených odhadů makroekonomického vývoje a na základě dostupných poznatků zde byly definovány tři možné scénáře vývoje ekonomiky v České republice v roce Součástí této zprávy je také revize příjmů a výdajů krajů a obcí. Celá zpráva je zveřejněna na webových stránkách PSP pod číslem sněmovního tisku 723. Vláda předpokládá, že makroekonomický vývoj ovlivní u obcí a krajů zejména plnění daňových příjmů, jejichž příjemci jsou v rámci územních rozpočtů pouze kraje a obce. Změny v daňových příjmech, které definuje zpráva předložená vládou, demonstruje následující tabulka: Příjmy obcí v mld. Kč Schválený SR ,2 Varianta A Růst HDP 3% 2 159,1 Varianta B Růst HDP 2% 3 157,5 Varianta C Růst HDP 1% 4 155,6 varianty A rozdíl ,1 Dopad varianty B rozdíl ,7 varianty C rozdíl ,6 Ministerstvo financí ČR pracuje s další variantou, která vychází z meziročního růstu HDP ve výši -2%. Na základě této varianty vypracovalo novou predikci daňových příjmů pro rok 2009, která byla oficiálně předložena na pracovním jednání ministerstva a krajů dne U obcí předpokládala původní predikce daňových příjmů na rok 2009 oproti očekávané skutečnosti růst o 8,5%. (Tuto predikci obdržely obce z krajského úřadu v rámci tzv. rozpisového dopisu ze dne č.j.: 616/2009 OE.) Podle predikce vydané MF v únoru 2009 však u daňových příjmů obcí v roce 2009 mělo dojít oproti očekávané skutečnosti roku 2008 k poklesu o 3,6%. Podle původní predikce (zveřejněné MF v roce 2008) měly daňové příjmy obcí v roce 2009 dosáhnout celkové výše 168,2 mld. Kč a podle predikce MF vydané v únoru 2009 měla být výše daňových příjmů obcí v roce 2009 celkem 149,4 mld. Kč, což představovalo rozdíl zhruba 18,8 mld. Kč. Srovnání původní predikce MF a únorové predikce ilustruje následující tabulka: Daňový příjem v mld. Kč DPH DPPO celkem v tom: DPPO DPPO placená obcemi DPFO celkem v tom: DPFO zvl.sazba DPFO z přiznání celkem DPFO z přiznání sdíl.část DPFO z přiznání 30% DPFO závislá celkem DPFO závislá sdíl. část DPFO závislá 1,5% mot. Daň z nemovitostí Místní a správní poplatky Poplatky za znečišťování ŽP Celkem Očekávaná skutečnost OS ,60 44,20 37,70 6,50 36,80 2,20 8,10 2,40 5,70 26,50 24,80 1,70 5,90 7,50 6,00 155,00 Původní predikce na r ,6 45,90 40,00 5,90 42,10 2,10 10,70 3,20 7,50 29,30 27,40 1,90 6,40 8,00 6,20 168,20 Původní index P2009/ OS ,16 103,85 106,10 90,77 114,40 95,45 132,10 133,33 131,58 110,57 110,48 111,76 108,47 106,67 103,33 108,52 Nová predikce na r (únor 09) 54,40 39,00 33,50 5,50 35,60 1,70 7,70 2,30 5,40 26,20 24,50 1,70 6,40 7,80 6,20 149,40 Nový index P2009/ OS ,63 88,24 88,86 84,62 96,74 77,27 95,06 95,83 94,74 98,87 98,79 100,00 108,47 104,00 103,33 96,39

12 -12- V měsíci březnu však byla navržena a poté i schválena celá řada opatření, která reagovala na vývoj krizové situace v ČR, proto MF v měsíci březnu 2009 zveřejnilo novou daňovou predikci, která rovněž staví na předpokladu, že HDP poklesne o 2% oproti roku 2008, ale do které jsou již zahrnuta veškerá schválená krizová opatření. Srovnání původní predikce MF zveřejněné MF v roce 2008 a nové březnové predikce ilustruje následující tabulka: Daňový příjem v mld. Kč DPH DPPO celkem v tom: DPPO DPPO placená obcemi DPFO celkem v tom: DPFO zvl.sazba DPFO z přiznání celkem DPFO z přiznání sdíl.část DPFO z přiznání 30% DPFO závislá celkem DPFO závislá sdíl. část DPFO závislá 1,5% mot. Daň z nemovitostí Místní a správní poplatky Poplatky za znečišťování ŽP Celkem Očekávaná skutečnost OS ,60 44,20 37,70 6,50 36,80 2,20 8,10 2,40 5,70 26,50 24,80 1,70 5,90 7,50 6,00 155,00 Původní predikce na r ,6 45,90 40,00 5,90 42,10 2,10 10,70 3,20 7,50 29,30 27,40 1,90 6,40 8,00 6,20 168,20 Původní index P2009/ OS ,16 103,85 106,10 90,77 114,40 95,45 132,10 133,33 131,58 110,57 110,48 111,76 108,47 106,67 103,33 108,52 Nová predikce na r (březen 09) 54,40 37,80 32,00 5,80 29,90 1,40 3,80 1,10 2,70 24,70 23,10 1,60 6,40 7,50 6,20 142,20 Nový index P2009/ OS ,63 85,52 84,88 89,23 81,25 63,64 46,91 45,83 47,37 93,21 93,15 94,12 108,47 100,00 103,33 91,74 Podle původní predikce (zveřejněné MF v roce 2008) měly daňové příjmy obcí v roce 2009 dosáhnout celkové výše 168,2 mld. Kč a podle predikce MF vydané v březnu 2009 je upravena výše daňových příjmů obcí v roce 2009 celkem na 142,2 mld. Kč, což představuje rozdíl zhruba 26 mld. Kč. Tato skutečnost představuje oproti očekávané skutečnosti roku 2008 pokles daňových příjmů obcí o cca 8,3 %. Na základě nastíněného makroekonomického vývoje a aktualizované predikce daňových příjmů v roce 2009 se předpokládá, že územní rozpočty jako celek budou v roce 2009 realizovat schodek hospodaření. Reakcí na propad daňových příjmů by mělo být i snížení na straně výdajů územních samosprávných celků. Obce by měly být maximálně obezřetné a snažit se především o zapojování rezerv do svých rozpočtů. Měly by být opatrné především v oblasti investování, zejména tam, kde realizované investice vyvolávají investice následné. Veškeré další dostupné informace týkající se upřesnění makroekonomického vývoje a daňových příjmů v roce 2009 bude oddělení financování obcí OE KrÚ Jihomoravského kraje zveřejňovat na webových stránkách JMK pod odkazem Krajský úřad Odbory KrÚ a dokumenty oborů OE odbor ekonomický Příprava rozpočtu obcí na rok 2009 a v dalších metodických materiálech pro obce a DSO.

13 Novela zákona o dani z přidané hodnoty Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, byl novelizován zákonem č. 302/2008 Sb. Tato novelizace je účinná již od 1. ledna Jedná se o rozsáhlou novelizaci předpisu, se zcela zásadním dopadem na obce. Jedná se o velmi složitou problematiku, ke které není krajský úřad schopen v současné době poskytovat ucelenou a odbornou metodickou pomoc obcím. V metodických listech ekonomického odboru na webových stránkách kraje byla vytvořena nová složka s názvem Informace k DPH, ve které budou průběžně zveřejňovány aktuální informace (zejména stanoviska MF ČR, dále odborné články z periodik nebo informace zpracované na základě dostupné literatury). 6. Upozornění na chyby ze zpracování účetnictví v závěru roku, které mají opakující se charakter Upozorňujeme na následující chyby či chybné postupy, především ve vztahu k závěru roku: zrušení běžného účtu k s tím, že zůstatek rušeného účtu je převeden na jiný základní běžný účet obce - protože na účet prostředky dojdou až v následujícím roce, není možné z důvodu konsolidace a konstrukce výkazu FIN 2-12M použít obvyklé účtování konsolidačními položkami na úrovni účetní jednotky 5345 a 4134; chybu nutno řešit účtováním na položkách financování, přičemž zůstatek na účtu Peníze na cestě není problémem, kontrolu zůstatku bankovního účtu s účetním stavem považujeme za samozřejmost, taktéž nulování pokladny rozpočtových činností s ohledem na položku 5182, přesto se každoročně vyskytují problémy, problémy může přinést i výběr hotovosti v závěru roku platební kartou, důslednost je nutná u účtování na podrozvahových účtech, zejména používání analytického členění, kdy příslušnému podrozvahovému účtu vždy odpovídá vyrovnávací účet 999 s analytikou dle příslušného podrozvahového účtu; na tuto vazbu byly zavedeny počínaje obdobím 12/2008 kontrolní chody, správné zadávání nástrojů a zdrojů, např. vlastní podíl nelze zadávat do pole ORG účetní věty, ale vždy tak, aby do věty 5,6C bylo vystoupeno do rozšířeného 8-místného pole ÚZ, transfery na konci roku - i přes neustálé upozorňování se vyskytují případy zaslání prostředků obcím nebo DSO v závěru roku, nejen na konci roku, ale obecně vždy, je nutné dávat pozor na účtování položek třídy 8 Financování, nelze účtovat splátku jistiny půjčených prostředků na D s položkou 8xx3, což je položka pro příjem, nikoli splácení, takových půjčených prostředků; splácení musí vždy probíhat s položkou 8xx4, nedůslednost v používání analytických účtů - především u předpisů a úhrad pohledávek a závazků, speciální metodika.8x pro "projektové, dotační" účty u ÚSC s metodikou účtování, 232 a 235, tedy především velkých měst - pro speciální účty, na kterých má proběhnout veškeré financování určitého projektu, tedy jak výdaje, tak následný příjem dotace, případně financování, je vytvořena v softwaru Gordic metodika účtování na účtu.8x; příklad účtování je součástí zveřejněné metodiky účtování z roku 2007; veškeré operace se tedy účtují na.8x, kde jsou připuštěny téměř všechny obvyklé kombinace použití rozpočtové skladby

14 -14- není možné o těchto speciálních projektových účtech účtovat na syntetickém účtu Vkladový výdajový účet, účet Vkladový výdajový účet (a na něj navazující účet 212) na konci roku nemůže mít zůstatek, taktéž na 232 by následně nebylo možné účtovat o příjmu dotace příjmovými položkami - metodika.8x ve všech těchto aspektech nepůsobí problémy. věnování pozornosti ÚSC jako zřizovatelů vlastním příspěvkovým organizacím a případným problémům ve vztahu k předání účetních výkazů obvyklou cestou a v obvyklých termínech, v některých výkazech příspěvkových organizací neškolského charakteru zjišťujeme nedostatky ve vykazování pohledávek/závazků na účtech 336, 341, 342, 343, 345, tedy tzv. "plovoucích účtů", zůstatky těchto účtují se vykazují podle charakteru svého zůstatku buď v aktivech (v případě zůstatku vyjadřujícího pohledávku) nebo v pasivech (v případě zůstatku vyjadřujícícho závazek), 5a vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu: (1) Hodnoty položek rozvahy (bilance) se vykazují podle konečných zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech směrné účtové osnovy buď s kladným nebo záporným znaménkem. Výjimku představují účty č. 336, 341, 342, 343, 345 a 373, které jsou v rozvaze (bilanci) uvedeny v aktivech i pasivech a rozdíl stran vstupuje: a) do aktiv kladně, jestliže převažuje stav obratu strany účtu Má dáti nad stavem obratu strany Dal, b) do pasiv kladně, jestliže převažuje stav obratu strany účtu Dal nad stavem obratu strany Má dáti. výsledkem takového chybného vykazování je potom především vykazování pohledávek na těchto účtech v pasivech mínusem, problémy s bilanční kontinuitou vycházející z rozdílných dat na obci a na KrÚ je bezpodmínečně nutné kontrolovat (především v závěru roku) zpětné protokoly a výkazy v nich obsažené, popř. zaslané analytické rozvahy, za účelem potvrzení stejnosti těchto dat, neboť z dat na KrÚ jsou generovány výkazy dále předávané do celostátního zpracování (systém ARIS); případné odchylky ihned řešit, tyto rozdíly nemohou mít svůj prvotní důvod vzniku na KrÚ, pozornost je třeba věnovat zasílaným opravným dávkám (může již být blokován vstup do dané organizace), příchod dat konzultovat s danými referenty, je nutné hlásit na KrÚ případné změny metodik účtování, tj. například při přechodu z metodiky.1x,2x,3x na, 232, 235 nebo opačně, dalším důvodem je přechod na software Gordic Ginis u ÚSC na metodice.1x,2x,3x - tato platforma Ginis nepodporuje tuto metodiku, je standardně tvořena pro metodiku, 232, 235; proto u menších ÚSC bez příjmového a výdajového účtu je nutno přejít na metodiku.4x; veškeré takové změny metodik apod. se provádějí vždy k 1.1., nikoli v průběhu roku, nahlášení změn je nutné, aby byla přenastavena konfigurace v systému na KrÚ, důrazně upozorňujeme, že příspěvky obcí na IDS JMK se účtují na paragrafu 2221 a především položce Výdaje na dopravní územní obslužnost, nelze účtovat na položce Neinvestiční transfery krajům, ačkoli jsou tyto prostředky hrazeny do účelového peněžního fondu Jihomoravského kraje, stále přetrvávají problémy v účtování mezd,

15 -15- vznik (zavedení) hospodářské činnosti je nutné vyřešit i softwarově - je nutné, aby při zasílání dat na KrÚ "šla" data hlavní rozpočtové činnosti i činnosti hospodářské v jednom u (dávce). 7. Financování obnovy vodovodů a kanalizací V návaznosti na dotazy obcí a články v odborných časopisech (např. Obec & finance 1/2009) sdělujeme k této problematice základní informace. Parlament ČR schválil novelu zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, která stanoví od povinnost vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací a to na dobu nejméně 10 kalendářních let ( 8, odst. 11 zákona). Důvodem je snaha zajistit plynulou provozuschopnost vodovodů a kanalizací pro dlouhodobější období. Podmínky obsahu plánu včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí právní předpis, tj. 13a vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a to vé své příloze č. 18. Jednou za 5 let musí být plán aktualizován s ohledem na míru jeho realizace. Zákon č. 274/2001 Sb. 8 (11) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí právní předpis. Vyhláška 428/2001 Sb. 13a Obsah plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací a pravidla pro jeho zpracování (1) Plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací se zpracovává v rozsahu údajů a podle pravidel stanovených v příloze č ) Plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací se aktualizuje nejpozději po 5 letech od jeho zpracování. Každá provedená aktualizace je nedílnou součástí původního plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací. Pokud by výsledkem tohoto plánu financování obnovy bylo vytvoření např. Fondu obnovy vodohospodářské infrastruktury a reálné odkládání finančních prostředků pro tyto účely, potom z účetního hlediska by bylo vhodné účtovat o účelovém peněžním fondu, tedy na účtech 236.xx a 917.xx. Konkrétní účtování by potom vycházelo ze schválených zásad takového fondu a způsobu tvorby a čerpání takového fondu. Výše uvedený text má za cíl pouze informovat o této problematice, jeho účelem není řešit konkrétní a s ohledem na finanční prostředky praktickou realizaci plánu financování. 8. Změny ve výplatě nemocenských dávek - účtování náhrad za dočasnou pracovní neschopnost Dne nabývá účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon nahrazuje dosavadní platný zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, spolu s jeho prováděcími předpisy, a přináší řadu změn, jejichž přehled je uveden níže. Nemocenské Tato dávka bude náležet od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti, za kalendářní dny.

16 -16- Během prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti bude poskytovat zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny, avšak náhrada mzdy, platu či odměny nebude příslušet za první 3 takovéto dny. Náhrada mzdy bude náležet pouze za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Pojistné na nemocenské pojištění Zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, a také zákon č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, obsahují i novelu zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění. V roce 2009 bude část pojistného, kterou na nemocenské pojištění platí zaměstnavatel, snížena ze současných 3,3% na 2,3% z jeho vyměřovacího základu. A zaměstnavatel si odečte z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Od roku 2010 pak budou dvě sazby na nemocenské pojištění. První sazba pojistného na nemocenské pojištění bude u zaměstnavatele snížena z 2,3% na 1,4 % a zaměstnavatel odečte z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtoval na náhradě mzdy zaměstnancům se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé s méně než 51 nemocensky pojištěnými zaměstnanci mají možnost zvolit si zvýšenou sazbu pojistného na nemocenské pojištění, která v roce 2010 bude činit 3,3% z jejich vyměřovacího základu. V případě této volby je zaměstnavatel oprávněn odečítat z pojistného polovinu částky, kterou zúčtoval všem svým zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Sazba pojistného na nemocenské pojištění, které platí zaměstnanec, bude od činit 1% z vyměřovacího základu. Sazba pojistného na nemocenské pojištění u OSVČ a zahraničních zaměstnanců bude činit 2,4% z vyměřovacího základu. Upozorňuje se však, že je navržena změna pokud jde o sazby pojistného zaměstnanců, OSVČ a zahraničních zaměstnanců, kterou bude projednávat Parlament ČR. Do vyměřovacího základu zaměstnance se náhrada mzdy nebo snížený plat (snížená odměna) poskytované za dobu prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti podle zvláštních právních předpisů nezahrnují.

17 -17- Účetní případ SÚ AÚ pol. MD D 3.3 a) ÚČTOVÁNÍ O MZDÁCH vč. ZDRAVOTNÍHO A SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ A NÁHRAD ZA DOČASNOU PRACOVNÍ NESCHOPNOST ( DPN ) 1. Předpis hrubých mezd a náhrad za DPN do nákladů - hrubé mzdy - náhrady za DPN Předpis odvodů z mezd pracovníků - ZP pracovníci - SP pracovníci - daň zálohová - daň srážková - obstávka (od soudu- výživné, exekuce apod.) Provedení odvodů srážek z mezd pracovníků z bankovního účtu ZP pracovníci SP pracovníci daň zálohová daň srážková obstávky odvody SP, ZP + daň - zastupitelé odvody SP, ZP + daň + obstávky - zaměstnanci odvody + daň - veřejně prospěšné práce daň - dohody o provedení práce 331 xx xx 342 xx 379 xx xx xx xx xx xx XX xxxx Převod čistých mezd a náhrad za DPN na účty pracovníků - čisté mzdy zastupitelů - čisté mzdy zaměstnanců - čisté mzdy veřejně prospěšné práce - čisté mzdy - dohody o provedení práce - náhrady za DPN zaměstnanců regulace za body 3 a Předpis odvodů na sociální a zdravotní zabezpečení za zaměstnavatele ZP zaměstnavatel SP zaměstnavatel Snížení SP, zápočet 1/2 náhrady za DPN xx 331 xx 430 xx 331 xx Zaúčtování odvodů z mezd za zaměstnavatele ZP zaměstnavatel SP zaměstnavatel regulace xxxx 5032 xxxx

18 -18- Další výklady k účetním postupům a rozpočtovému zatřídění Ke zveřejnění tohoto výkladu v nynější době nás vede především poměrně rozsáhlá diskuse odborné veřejnosti. V tomto účtování totiž přetrvává několik rozdílných názorů, především v otázkách: jaký je správný nákladový protiúčet k položce 5424? lze se setkat s výklady doporučujími takový předpis účtovat na vrub účtů MD 420, 430, 440 nebo 450, i v rámci výše uvedeného příkladu je doporučen nejčastější případ a to účet Cestovné a ostatní výplaty fyzickým osobám, jeho použití vychází ze zatřídění v rozpočtové skladbě na položku 5424, položka je zatříděna v seskupení položek 54 - Neinvestiční transfery obyvatelstvu (není zatříděna v seskupení položek 50 - Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné, což by naopak vedlo k použití protiúčtu MD Mzdové a ostatní osobní náklady), v účetnictví příspěvkových organizací (nebo hospodářské činnosti ÚSC) se sjednotil názor k použití účtu MD Ostatní sociální náklady, jak v účetních předpisech mezd zaúčtovat snížený odvod sociálního pojištění, tedy zápočet 1/2 náhrad za DPN? doporučujeme toto snížení zaúčtovat jako snížení vypočteného a předepsaného sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem, tedy mínusovat náklad MD 420 souvztažně s účtem , na kterých byl tento původně vypočtený předpis zaúčtován, nedoporučujeme tuto problematiku analyzovat v těch souvislostech, že když má organizace nárok na snížení odvodu sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem, tak náklady (výdaje) na DPN jsou pouze ve výši 1/2 jejich vypočtené výše, nedoporučujeme tedy toto snížení odvodu sociálního pojištění mínusovat na účtu MD 430, na kterém je zaúčtován předpis náhrad za DPN, aby na položce Náhrady mezd v době nemoci byla ve výsledku pouze 1/2 vypočtených a vyplacených náhrad (což by znamenalo v konečném důsledku, že na položce Povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti byla původní vypočtená výše, tedy nezkrácená o 1/2 DPN). k otázkám použití paragrafového (odvětvového) třídění rozpočtové skladby doporučujeme, aby: tato náhrada za DPN na položce Náhrady mezd v době nemoci byla účtována ve výdajích na takovém paragrafu, na kterém je rozpočtováno a účtováno o mzdách příslušného zaměstnance, nedoporučujeme tedy zjednodušení v tom smyslu, aby veškeré náhrady za DPN byly rozpočtovány a vypláceny pouze na jednom paragrafu, např Činnost místní správy, v návaznosti na předcházející odrážku se také snížený odvod na položce 5031 Povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti projevil na příslušném paragrafu dle zaměstnance, neboť předpokládáme, že tyto odvody zaměstnavatelů jsou standardně rozpočtovány a účtovány na jednotlivých paragrafech, nikoli souhrně na jednom paragrafu. Na základě požadavku krajů je možné, že bude vydáno stanovisko MF ČR řešící tuto problematiku. V případě takového stanoviska bude tato metodika případně upravena.

19 Zřízené neškolské příspěvkové organizace obcemi (městysy, městy) s činností od ledna 2009 Na základě pravidelného porovnání registrů RES a RARIS bylo zjištěno, že byly zřízeny obcemi, městysy či městy především na území okresů Břeclav a Hodonín, ale také Znojmo, příspěvkové organizace neškolského charakteru. Tyto příspěvkové organizace mají název nejčastěji Správa majetku města xxx nebo Služby obce xxx. Domníváme se, že tyto příspěvkové organizace byly zřízeny s ohledem na novelu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Tato novelizace účinná od 1. ledna 2009 má zcela zásadní dopad na obce. Předpokládáme, že takto zřízené příspěvkové organizace začnou prakticky realizovat činnosti, ke kterým byly zřízeny. To také znamená, že budou předávat v souladu s platnými pokyny (tj. ve stanoveném formátu a ve stanovených termínech) účetní výkazy krajskému úřadu, který zabezpečuje sumarizace těchto výkazů a jejich předání do systému ARIS. Pokud činnost nevykonávají, pak je třeba zvážit důvody tohoto zřízení a z dlouhobého hlediska ukončení (zánik, zrušení) takové příspěvkové organizace v registru RES. MF ČR tyto registry pravidelně vzájemně porovnává a rozdíly požaduje vysvětlit a dořešit (pokud příspěvková organizace, která činnost, pro kterou byla zřízena, nevykonává, tudíž ani nepředává účetní výkazy, není ani v registru RARIS zavedena). Aby toto předání výkazů mohlo probíhat a bylo řádné zabezpečeno, je nutné nahlásit zřízení (vznik) neškolské příspěvkové organizace do registru RARIS správci registru na krajském úřadě. Správcem registru RARIS na KrÚ JMK je Ing. Antonín Špaček, tel.č Změny se provádí na formuláři RARIS, který je součástí metodického pokynu k předkládání účetních a finančních výkazů, ke zpracování a předkládání rozpočtu a k předkládání upraveného rozpočtu, obcemi a dobrovolnými svazky obcí v roce Tento je zveřejněn na metodických listech, jeho součástí je i internetový odkaz na webové stránky MF ČR, kde je možné si prohlédnout aktuální výpis zvolené organizace podle IČa, což výrazně ulehčí vyplnění formuláře (nově zřízená příspěvková organizace zde samozřejmě není, ulehčení při vyplnění může přinést výpis obce - zřizovatele).