OCEŇOVÁNÍ A ODHADY NEMOVITOSTÍ PROSTŘEDÍ STAVEB A TZB TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV ČÁST 1. (ZTI)

Transkript

1 Institut Franka Dysona - realitní vysoká škola Masná 34, Brno OCEŇOVÁNÍ A ODHADY NEMOVITOSTÍ PROSTŘEDÍ STAVEB A TZB TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV ČÁST 1. (ZTI) Doc. Ing. Jiří Hirš, CSc. FAST, VUT v Brně hod. a hod.

2 OSNOVA TZB 1. Část zdravotně technické instalace vnitřní vodovod, vodovodní přípojka vnitřní kanalizace, kanalizační přípojka domovní plynovod, přípojka plynu, plynové spotřebiče v budovách 2. Část vytápění budov otopné soustavy zdroje tepla včetně obnovitelných otopné plochy regulace otopných soustav a spotřeba energie, e e, předpisy vzduchotechnika předpisy pro větrání, soustavy větrání (přirozené, mechanické, hybridní), vlhký vzduch a psychrometrické výpočty soustavy teplovzdušného vytápění a klimatizace jednotky pro úpravu vzduchu, rozvody vzduchu, distribuční elementy systémy zpětného získávání tepla, strojní chlazení, hluk a vibrace VZT zařízení energie a certifikace budov 2

3 SÍTĚ TECHNICKÉHO VYBAVENÍ 3

4 Provádění inženýrských sítí ve společné trase

5 Zájmová pásma podzemního vedení vztah IS k budovám

6 SÍTĚ TECHNICKÉHO VYBAVENÍ Ochranná pásma sítí technického vybavení - vzdálenosti od budov při souběhu (pokud jsou sítě vedeny ve veřejném pozemku jedná se o vzdálenosti při souběhu s hranicemi soukromých pozemků) Druh sítě Ochranné pásmo vzdálenost od povrchu sítě m Vodovod do DN 500 1,5 Vodovod d nad DN ,5 Kanalizace do DN 500 1,5 Kanalizace nad DN 500 2,5 Nízkotlaký nebo středotlaký plynovod 1,0 Tepelná síť 2,5 Elektrický kabel do 110 kv 1,0 6

7 SÍTĚ TECHNICKÉHO VYBAVENÍ Nejmenší dovolené krytí (vzdálenost horního povrchu sítě od terénu) podzemních sítí podle ČSN (výběr) Druh sítí Silové kabely Nízké napětí (NN) do 1 kv Vysoké napětí (VN) do 10 kv Vysoké napětí (VN) do 35 kv Velmi vysoké napětí (VVN) do 220 kv Nejmenší krytí m Chodník Vozovka Volný terén 0,35 0,5 1,0 1,3 Velmi vysoké napětí (VVN) do 220 kv 1,3 1,3 1,3 1,0 1,0 1,0 1,3 0,35 0,7 1,0 1,3 Sdělovací kabely -místní -dálkové 0,4 0,5 0,9 0,9 0,6 0,6 -optické místní (dálkové) 0,4 (0,5) 0,9 (1,2) 0,6 (1,0) Plynovodní potrubí 0,8 1,0 0,8 Vodovodní potrubí 1,5 1,5 1,5 Tepelné sítě 0,5 1,0 0,5 Stoky a kanalizační přípojky 1,0 1,8 1,0 7

8 SÍTĚ TECHNICKÉHO VYBAVENÍ Nejmenší dovolené vzdálenosti při souběhu (křížení) podzemních sítí, v m, podle ČSN (výběr) Vzdálenosti jsou měřeny od povrchu k povrchu sítí. U souběhu (hodnoty bez závorek) se jedná o vzdálenosti vodorovné, u křížení (hodnoty v závorkách) se jedná o vzdálenosti svislé. Druh sítí Plynovodní potrubí Vodní Stoky a Vodovodní Sdělovací Nízkotlak do Středotlak do tepelné kanalizační potrubí kabely 5 kpa 400kPa sítě přípojky Silové kabely NN do 1 kv VN do 10 kv 0,4 (0,1 1 ) 04(01 0,4 (0,1 1 ) 0,6 (0,1 1 ) 06(02 0,6 (0,2 1 ) 0,4 (0,4) 04(04) 0,4 (0,4) 0,3 (0,3) 07(05) 0,7 (0,5) 0,5 (0,3) 05(03) 0,5 (0,3) 0,3 (0,1 3 ) 08(03 0,8 (0,3 3 ) VN do 35 kv VVN do 220 kv 0,4 (0,1 1 ) 0,4 (0,3) 0,6 (0,2 1 ) 0,6 (0,7) 0,4 (0,4) 0,4 (0,4) 1,0 (0,5) 2,0 (1,0) 0,5 (0,5) 1,0 (0,5) 0,8 (0,3 3 ) 1,5 (0,5 4 ) Sdělovací kabely 0,4 (0,1) 0,4 (0,1) 0,4 (0,2) 0,8 (0,5) 0,5 (0,2) 0,07 (0,3) Plynovodní potrubí nízkotlak do 5 kpa středotlak do 400 kpa 0,4 (0,1) 0,4 (0,1) 0,4 (0,1) 0,4 (0,1) 0,5 (0,15) 0,5 (0,15) 0,5 (0,1 2 ) 0,5 (0,1 2 ) 1,0 (0,5) 1,0 (0,5) 0,4 (0,1) 0,4 (0,1) Vodovodní potubí 0,5 (0,15) 0,5 (0,15) 0,6 1,0 (0,35) 0,6 (0,1) 0,4 (0,2) Vodní tepelné sítě 0,5 (0,1 2 ) 0,5 (0,1 2 ) 1,0 (0,35) 0,3 (0,1) 0,8 (0,15 3 ) 8

9 SÍTĚ TECHNICKÉHO VYBAVENÍ Poznámky k předchozí tabulce: 1. Kabel v chráničce přesahující plynovod na každou stranu o 1 m. Pro kabel bez ochranného krytu se zvětšují vzdálenosti takto: při křížení í nízkotlakého kéh plynovodu s kabely do 35 kv na 0,4 m, při křížení středotlakého plynovodu s kabely do 10 kv na 1 m, s kabely do 35 kv na 1,5 m. 2. Jedná li se o tepelné sítě uložené v kanálu nebo kolektoru, nutno plynovodní py potrubí v místě křížení opatřit chráničkou přesahující kanál či kolektor na každou stranu o 1 m. 3. V technickém kanálu nebo betonových chráničkách. 4. V chráničce nebo betonovém žlabu zalitém asfaltem přesahujících místo křížení na obě strany nejméně o 2 m. 9

10 HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ (MÍSTNOSTI) A ZAŘIZOVACÍ PŘEDMĚTY 10

11 ZÁSADY ŘEŠENÍ HYGIENICKÝCH ZAŘÍZENÍ (MÍSTNOSTÍ) V BYTECH A RODINNÝCH DOMECH Počty různých zařizovacích předmětů určují příslušné předpisy (vyhlášky, normy) podle druhu budovy a počtu osob, které budou zařizovací předměty používat. V bytech majících dva a více pokojů musí být jedna záchodová mísa umístěna v samostatné místnosti (záchodě). Případná druhá záchodová mísa může být umístěna vkoupelně. Jediná záchodová mísa smí být umístěna v koupelně pouze ve svobodárnách a bytech s nejvýše dvěma obytnými místnostmi (kuchyň o ploše 12 m 2 a více je obytnou místností). V bytech o pěti a více obytných místnostech musí být instalovány dvě záchodové mísy. Jedna z těchto záchodových mís musí být umístěna v samostatné místnosti. Druhá záchodová mísa může být umístěna v koupelně, která může být přístupná z ložnice, pokud je určena pouze uživatelům této ložnice. 11

12 MINIMÁLNÍ ROZMĚRY HYGIENICKÝCH ZAŘÍZENÍ (MÍSTNOSTÍ) V OBYTNÝCH BUDOVÁCH Minimální rozměry místnosti záchodu: při otevírání dveří ven - šířka 900, délka 1200 mm, při otevírání dveří dovnitř šířka 900, délka 1550 mm, při otevírání dveří ven a umístění umývátka šířka 900, délka 1350 mm, při otevírání dveří dovnitř a umístění umyvadla u dveří vedle mísy šířka 1400, délka 1450 mm. Při bočním umístění dveří otevíravých ven se doporučuje zvětšit délku místnosti o 100 mm. 12

13 MINIMÁLNÍ ROZMĚRY HYGIENICKÝCH ZAŘÍZENÍ (MÍSTNOSTÍ) V OBYTNÝCH BUDOVÁCH Další minimální rozměry místností koupelen a záchodů: vzdálenost mezi okrajem záchodové mísy a dovnitř otevíravým křídlem dveří v kterékoliv poloze je nejméně 300 mm, vzdálenost mezi předním okrajem záchodové mísy a protilehlou stěnou nebo topným tělesem je nejméně 500 mm, průchod mezi vanou nebo umyvadlem a stěnou nebo topným tělesem je nejméně 650 mm, vzdálenost mezi stěnou a osou umyvadla nebo stěnou a osou záchodové mísy je nejméně 450 mm. Dveře do koupelny nebo na záchod musí mít šířku nejméně 700 mm. 13

14 SESTAVY ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŮ Vzor legendy zařizovacích předmětů: Označení na výkrese WC 1 WC 2 U 1 Počet Popis sestavy sestav Záchodová á mísa keramická ká kombinační č bílá svnitřním svislým odpadem d Záchodové sedátko plastové bílé Rohový ventil pochromovaný DN 15 2 Připojovací trubička 3/8 x ½ délky Manžeta Ø 110 pro napojení na kanalizační připojovací potrubí Záchodová mísa keramická závěsná bílá s hlubokým splachováním Instalační prvek pro závěsnou záchodovou mísu pro předezdění Ovládací ítlačítko k instalačnímu č prvku 2 2 x podpěra pro instalační prvek Záchodové sedátko plastové bílé Umyvadlo keramické bílé Zápachová uzávěrka umyvadlová plastová bílá 4 Baterie umyvadlová stojánková pochromovaná jednopáková 2 x rohový ventil pochromovaný DN 15 14

15 SESTAVY ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŮ Vzor legendy zařizovacích předmětů: Označení na výkrese Popis sestavy Počet sestav D 1 Dřez nerezový jednodílný vestavný do kuchyňské linky Zápachová uzávěrka dřezová plastová s nerezovým odpadním ventilem 4 Baterie dřezová nástěnná pochromovaná jednopáková VA 1 AP 1 Ocelová smaltovaná vana bílá délky Zápachová uzávěrka vanová plastová s přepadem Baterie vanová nástěnná s ruční sprchou Držák ruční sprchy Krycí dvířka ocelová 300 x Zápachová uzávěrka pro automatickou pračku podmítková Výtokový ventil na hadici DN 15 pochromovaný se zpětným a zavzdušňovacím ventilem podle ČSN EN

16 WC se splachovací nádržkou standard ecco kombi 16

17 Umyvadlo s otvorem pro baterii a armatury 17

18 UMYVADLO A BIDET

19 SPRCHA A PERLÁTOR

20 SPLACHOVACÍ NÁDRŽKA KOMBI WC

21 VANA S VÝTOKOVOU ARMATUROU

22 NEREZOVÝ DŘEZ

23 POZINKOVANÁ TRUBKA - NARUŠENÁ

24 STARÝ TYP NÁSTĚNNÉHO UZÁVĚRU VODY

25 STARÝ ROHOVÝ VENTIL - WC

26 WC SE SVISLÝM VNĚJŠÍM ODPADEM

27 INKRUSTACE POTRUBÍ

28 UZAVÍRACÍ VENTIL S VYPOUŠTĚNÍM

29 VÝTOKOVÁ ARMATURA

30 KULOVÝ KOHOUT

31 ŠPATNÉ NAPOJENÍ HADICE

32 VENTIL S PŘIVZDUŠNĚNÍM A KLAPKOU

33 KONDENZACE NA POTRUBÍ ST. VODY

34 NAPOJENÍ OHŘÍVAČE TEPLÉ VODY

35 POZINKOVANÉ A PLASTOVÉ POTRUBÍ

36 DOMOVNÍ VODOMĚR

37 zdravotně technické instalace VNITŘNÍ VODOVOD VODOVODNÍ PŘÍPOJKA 37

38 ČÁSTI VNITŘNÍHO (DOMOVNÍHO) VODOVODU Vnitřní vodovod, který rozvádí vodu zvodovodní odní přípojky nebo vlastního zdroje k výtokovým armaturám, se dělí na tyto části: Ležaté potrubí vedené od hlavního domovního uzávěru zpravidla v nejnižším podlaží k jednotlivým stoupacím potrubím, Stoupací potrubí vedené zpravidla svisle jednotlivými podlažími od ležatého potrubí k jednotlivým podlažním rozvodným potrubím, 38

39 ČÁSTI VNITŘNÍHO (DOMOVNÍHO) VODOVODU Podlažní rozvodné potrubí odbočující ze stoupacího potrubí a vedené k jednotlivým připojovacím potrubím v rámci jednoho podlaží (nejčastěji v přizdívkách, pod omítkou a v podhledech), Připojovací potrubí napojené na ležaté, stoupací nebo podlažní rozvodné potrubí a vedené k výtokové armatuře, Cirkulační potrubí sloužící k dopravě zchládlé teplé vody zpět do ohřívače a používané u vnitřních vodovodů sústřední přípravou teplé vody, Potrubí vnitřního požárního vodovodu vedené k zařízením pro hašení požáru, například k hadicovým systémům pro první zásah. 39

40 ROZMÍSTĚNÍ STOUPACÍCH POTRUBÍ Stoupací potrubí vedeme nejčastěji v instalačních prostorech (šachtách nebo drážkách) společně s odpadním potrubím kanalizace. Při rozmístění stoupacích potrubí v budově dbáme, aby podlažní rozvodná a připojovací potrubí teplé vody nebyla příliš dlouhá. Objem vody v podlažním rozvodném a připojovacím potrubí teplé vody nesmí překročit 3 l. Dalším kritériem je, zejména v bytových domech, počet vodoměrů v bytech, který nemá být větší než 4 (max. dva vodoměry studené vody a dva vodoměry teplé vody). 40

41 MATERIÁL A OZNAČOVÁNÍ VODOVODNÍHO POTRUBÍ Pro vnitřní vodovody se dnes nejčastěji používají potrubí z mědi nebo plastů. Ocelové pozinkované potrubí se vzhledem ke korozi a inkrustaci (zanášení trubek) dnes používá pouze v případech, kdy se požaduje nízká cena a požární odolnost. Méně často se zatím používá kvalitní ale drahé potrubí z nerezavějící oceli. Z plastových potrubí je nejrozšířenější potrubí z PPR, má se používat tlaková řada PN 20. Z dalších plastových potrubí se u nás používají potrubí z polybutenu (PB), síťovaného polyetylénu (PE-X), chlorovaného polyvinylchloridu (PVC-C). Používají se také vícevrstvé materiály y(plastová potrubí z hliníkovou vložkou), např. STABI nebo MEPLA. Vodovodní přípojky do vnějšího průměru 63 mm se provádějí z polyetylénu (HDPE 80 nebo HDPE 100 SDR 11). 41

42 MATERIÁL A OZNAČOVÁNÍ VODOVODNÍHO POTRUBÍ Vodovodní přípojky větších průměrů se provádějí také z litinového tlakového potrubí a tlakového potrubí z PVC. Ocelové závitové nebo litinové potrubí, závitové a přírubové armatury se ve výkresech označují jmenovitou světlostí DN. Zkratka DN se obvykle neuvádí. Jmenovitá světlost DN je číslo udávající přibližnou hodnotu vnitřního průměru potrubí a armatur v milimetrech. Potrubí z plastu, mědi, nerezavějící oceli nebo vícevrstvých materiálů (kombinace plast-kov) se na výkresech označují vnějším průměrem x tloušťkou stěny (d a x s), značka d a x s nebo Ø se obvykle neuvádí. Armatury připojované jinak než závity nebo přírubami (např. plastové armatury, které se s potrubím svaří) se označují vnějším průměrem, značka d a nebo Ø se obvykle neuvádí. 42

43 DIMENZOVÁNÍ POTRUBÍ VNITŘNÍHO VODOVODU Podrobný výpočet vnitřního vodovodu se provádí podle ČSN V budovách s málo rozsáhlým rozvodem (rodinné domy, nejvýše pětipodlažní bytové domy s jedním schodištěm, ze kterého jsou byty yypřímo přístupné, a nejvýše jý pětipodlažní administrativní budovy s jedním schodištěm) je možné potrubí vnitřního vodovodu dimenzovat zjednodušenou metodou podle ČSN EN Zjednodušenou metodu dimenzování potrubí je možné použít, pokud je splněna nerovnost: 43

44 DIMENZOVÁNÍ POTRUBÍ VNITŘNÍHO VODOVODU p dis p minfl + p e + p WM + p Ap + p příp p + p vv kde p dis p minfl p e p WM p Ap p příp p vv je dispoziční přetlak v místě napojení vodovodní přípojky na vodovodní řad pro veřejnou potřebu (kpa), minimální požadovaný hydrodynamický přetlak u nejvyšší výtokové armatury (pro běžné výtokové armatury je požadováno 100 kpa), tlaková ztráta způsobená rozdílem mezi výškovou úrovní nejvyšší výtokové armatury a místa napojení vodovodní přípojky na vodovodní řad pro veřejnou potřebu hydrostatický přetlak (kpa), tlakové ztráty vodoměrů (při optimálním návrhu vodoměru činí přibližně 50 kpa), tlakové ztráty napojených zařízení, např. průtokových ohřívačů vody nebo zařízení pro úpravu vody (kpa), Tlaková ztráta ve vodovodní přípojce a případném přívodním potrubí vnitřního vodovodu vně budovy podle 5.4 (kpa), součet tlakových ztrát třením a místními odpory v potrubí vodovodu uvnitř budovy (předpokládá se celková hodnota 150 kpa). 44

45 DIMENZOVÁNÍ POTRUBÍ VNITŘNÍHO VODOVODU Postup dimenzování příslušného úseku potrubí zjednodušenou metodou spočívá v sečtení hodnot výtokových jednotek výtokových armatur, které zásobuje tento úsek potrubí vodou, a stanovení průměru potrubí v závislosti na počtu výtokových jednotek, největší hodnotě výtokových jednotek, materiálu a délce potrubí podle tabulek. Jmenovité výtoky vody Q A a hodnoty výtokových jednotek LU pro různé výtokové armatury jsou uvedeny v tabulce. Hodnoty výtokových ý jednotek v uvedené tabulce platí zvlášť pro studenou a zvlášť pro teplou vodu. Výpočtový průtok, např. pro dimenzování potrubí vodovodní přípojky nebo pro návrh vodoměru, je možné určit také podle tabulky. Postup dimenzování potrubí se skládá ze tří kroků: 45

46 DIMENZOVÁNÍ POTRUBÍ VNITŘNÍHO VODOVODU 1. Rozdělení potrubí na úseky od výtokové armatury k odbočujícímu potrubí nebo od odbočujícího potrubí k další odbočce. 2. Stanovení součtu výtokových jednotek v jednotlivých úsecích potrubí studené nebo teplé vody počínaje od nejvzdálenější výtokové armatury. Počet výtokových jednotek připadajících na příslušný úsek potrubí je dán počtem výtokových armatur, které tento úsek zásobuje vodou, a hodnotami výtokových jednotek těchto armatur. V místě odbočení potrubí studené vody k ohřevu se výtokové jednotky teplé vody sčítají s výtokovými jednotkami studené vody. 3. Určení průměru potrubí v příslušném úseku podle součtu výtokových jednotek a materiálu potrubí s použitím tabulek. Při určování průměru potrubí podle následujících tabulek je třeba přihlížet také k největší jednotlivé hodnotě výtokových jednotek, kterou má některá ze zásobovaných výtokových armatur, a k délce potrubí, jež nesmí překročit maximální hodnotu uvedenou v tabulce. 46

47 HODNOTY VÝTOKOVÝCH JEDNOTEK LU A JMENOVITÝCH VÝTOKŮ Q A STUDENÉ NEBO TEPLÉ VODY PRO VÝTOKOVÉ ARMATURY Jmenovitý výtok Výtoková armatura DN Q A l/s Hodnota LU Nádržkový splachovač, směšovací baterie u umyvadla, umývátka nebo bidetu 15 0,1 1 Výtokový ventil pro umyvadlo, umývátko, pračku v domácnosti 1) nebo myčku nádobí 1), 15 0,2 2 směšovací baterie pro dřez, výlevku nebo sprchu Tlakový splachovač pisoárové mísy nebo stání, výtokový ventil u výlevky nebo v kotelně Směšovací baterie u vany, velkokuchyňského dřezu nebo prádelnových necek 15 0, ,4 4 Výtoková armatura na zahradě nebo v garáži 15 0,5 5 Směšovací baterie u velkokuchyňského dřezu, velkoobjemové vany, sprchy 20 0,8 8 Tlakový splachovač záchodové mísy 20 1,5 15 1) Pro jiné pračky nebo myčky se jmenovitý výtok určí podle údajů výrobce. 47

48 URČENÍ JMENOVITÉ SVĚTLOSTI POTRUBÍ DN, RESP. PRŮMĚRU POTRUBÍ D A A JMENOVITÉ SVĚTLOSTI DN ARMATUR ZABUDOVANÝCH DO TOHOTO POTRUBÍ PODLE SOUČTU VÝTOKOVÝCH JEDNOTEK LU, NEJVĚTŠÍ HODNOTY LU, MATERIÁLU A DÉLKY POTRUBÍ a) Ocelové pozinkované potrubí Max.součty LU 4 1) Největší hodnoty LU Max. délka potrubí m DN potrubí DN armatur

49 URČENÍ JMENOVITÉ SVĚTLOSTI POTRUBÍ DN, RESP. PRŮMĚRU POTRUBÍ D A A JMENOVITÉ SVĚTLOSTI DN ARMATUR ZABUDOVANÝCH DO TOHOTO POTRUBÍ PODLE SOUČTU VÝTOKOVÝCH JEDNOTEK LU, NEJVĚTŠÍ HODNOTY LU, MATERIÁLU A DÉLKY POTRUBÍ b) Měděné potrubí (možno použít i pro potrubí z nerezavějící oceli) Max.součty LU 1 2 2) Největší hodnoty Max. délka potrubí LU m Vnější průměr krát tloušťka stěny mm 12x1,01 15x1,01 18x1,01 22x1,0 28x1,5 35x1,5 5 42x1,5 54x2 (d a x s) DN armatur

50 URČENÍ JMENOVITÉ SVĚTLOSTI POTRUBÍ DN, RESP. PRŮMĚRU POTRUBÍ D A A JMENOVITÉ SVĚTLOSTI DN ARMATUR ZABUDOVANÝCH DO TOHOTO POTRUBÍ PODLE SOUČTU VÝTOKOVÝCH JEDNOTEK LU, NEJVĚTŠÍ HODNOTY LU, MATERIÁLU A DÉLKY POTRUBÍ c) Potrubí z PPR, PN 20 Max.součty LU 1 2 2) Největší hodnoty Max. délka potrubí LU m Vnější průměr krát tloušťka stěny 2 40x6, mm 16 x 2,7 20 x 3,4 25x4,2 32x5,4 7 (d a x s) DN armatur Poznámky k tabulkám : 1) Jen jedna výtoková armatura o hodnotě výtokových ý jednotek LU 4. 2) Jen jedna výtoková armatura o hodnotě výtokových jednotek LU 2. Pro ostatní materiály potrubí se použijí tabulky uvedené v ČSN EN

51 DIMENZOVÁNÍ VODOVODNÍ PŘÍPOJKY A PŘÍVODNÍHO POTRUBÍ VNITŘNÍHO VODOVODU VNĚ BUDOVY Průměr potrubí vodovodní přípojky p a přívodního potrubí vnitřního vodovodu vně budovy se stanoví podle výpočtového průtoku určeného podle součtu (počtu) výtokových jednotek LU s ohledem na největší jednotlivou hodnotu výtokových ý jednotek, kterou má některá ze zásobovaných výtokových armatur. Výpočtový průtok Q D se stanoví podle následující tabulky. 51

52 Počet výtokových jednotek LU Největší jednotlivá hodnota výtokových jednotek LU Výpočtový průtok Q D l/s ,10 DIMENZOVÁNÍ 2 0,20 3 0,24 0,30 4 0,27 0,34 0,40 VODOVODNÍ PŘÍPOJKY A 5 0,30 0,36 0,43 0,50 6 0,32 0,39 0,46 0,53 7 0,34 0,41 0,48 0,55 PŘÍVODNÍHO POTRUBÍ 8 0,36 0,43 0,50 0,56 0,80 9 0,38 0,45 0,52 0,58 0,82 VNITŘNÍHO VODOVODU 10 0,40 0,47 0,54 0,60 0, ,41 0,48 0,55 0,62 0, ,43 0,49 0,56 0,64 0,87 VNĚ BUDOVY 13 0,45 0,51 0,58 0,66 0, ,46 0,53 0,60 0,68 0, ,47 0,54 0,60 0,70 0,91 1, ,49 0,55 0,62 0,71 0,92 1, ,50 0,56 0,64 0,72 0,93 1, ,51 0,57 0,65 0,73 0,95 1, ,52 0,59 0,66 0,74 0,96 1,51 Výpočtový ýprůtok 20 0,53 0,60 0,68 0,75 0,97 1, ,55 0,62 0,70 0,77 0,99 1, ,59 0,65 0,73 0,80 1,01 1, ,60 0,68 0,76 0,83 1,04 1, ,64 0,71 0,78 0,85 1,06 1, ,67 0,76 0,82 0,90 1,10 1, ,72 0,79 0,85 0,93 1,14 1, ,75 0,83 0,90 0,96 1,17 1, ,79 0,85 0,92 0,99 1,20 1, ,85 0,92 0,97 1,05 1,22 1, ,91 0,97 1,04 1,10 1,26 1, ,97 1,01 1,10 1,15 1,30 1, ,02 1,08 1,15 1,20 1,32 1, ,06 1,13 1,20 1,25 1,36 1, ,15 1,20 1,27 1,30 1,40 1, ,23 1,27 1,33 1,35 1,44 1, ,30 1,33 1,38 1,40 1,48 1, ,37 1,40 1,42 1,44 1,51 1, ,43 1,44 1,46 1,48 1,54 1, ,46 1,48 1,50 1,53 1,58 1, ,55 1,53 1,57 1,60 1,61 1, ,57 1,60 1,62 1,62 1,64 1, ,65 1,65 1,66 1,66 1,68 1, ,70 1,70 1,70 1,70 1,70 1,70 v závislosti na počtu výtokových jednotek 52

53 DIMENZOVÁNÍ VODOVODNÍ PŘÍPOJKY A PŘÍVODNÍHO POTRUBÍ VNITŘNÍHO VODOVODU VNĚ BUDOVY Průměr potrubí se stanoví podle tabulky. Průtočná rychlost v by měla být v rozmezí 0,5 až 2 m/s. Tlaková ztráta p RF v potrubí, v kpa, se stanoví podle vztahu: pp RF = R. (L + l e e) ) Kde R je délková tlaková ztráta třením v potrubí, v kpa/m, podle tabulky, L - délka potrubí v m, l e -součet ekvivalentních přirážek, v m, stanovených podle tabulky. 53

54 DÉLKOVÉ TLAKOVÉ ZTRÁTY TŘENÍM R A RYCHLOSTI PROUDĚNÍ VODY V V POTRUBÍ Z HDPE 100 SDR 11 (STUDENÁ VODA) Vnější průměr x tloušťka stěny trubky y( (d a x s) ) Průtok mm Q D 32 x 3 40 x 3,7 50 x 4,6 63 x 5,8 l/s R v R v R v R v kpa/m m/s kpa/m m/s kpa/m m/s kpa/m m/s 0,20 0,09 0,4 0,30 0,19 0, , , , , ,5 0,50 0,47 0,9 0,16 0,6 0,60 0,66 1,1 0,22 0,7 0,08 0,5 0,70 0,86 1,3 0,29 0,8 0,10 0,5 0,80 1,10 1,5 0,37 1,0 0,13 0,6 0,90 1,35 1,7 0,46 1,1 0,16 0,7 1,00 1,63 1,9 0,55 1,2 0,19 0,8 0,06 0,5 1,20 2,27 2,3 0,76 1,4 0,26 0,9 0,09 0,6 1,40 1,00 1,7 0,34 1,1 0,11 0,7 1,60 1,27 1,9 0,43 1,2 0,14 0, , , , , , , ,9 2,00 0,64 1,5 0,21 1,0 54

55 EKVIVALENTNÍ DÉLKOVÉ PŘIRÁŽKY NA MÍSTNÍ ODPORY V POTRUBÍ Místní odpor Vnější průměr HDPE potrubí mm Ekvivalentní délková přirážka m Oblouk 90 O 0,4 0,5 0,6 0,7 Koleno 90 O 0,6 0,8 1,0 1,2 T-kus (odbočení) 1,1 1,6 1,9 2,2 T-kus (rozdělení) 3,1 4,5 5,5 6,7 Přímý ventil 8,0 10,9 13,0 16,0 Šoupátko nebo kulový kohout 1,5 2,0 2,5 3,5 Navrtávací pas 2,6 3,6 4,4 5,7 Poznámka - T-kusy (průtok), nátrubky, redukce, šroubení a příruby je možné zanedbat. Ekvivalentní délková přirážka zpětného ventilu je cca 13 m. 55

56 NÁVRH OHŘÍVAČE VODY Při návrhu objemu zásobníkového ohřívače vody v obytných budovách se vychází z počtu zásobovaných osob (počtu bytů), vybavení bytů (sprcha, vana) a doby ohřevu vody v zásobníkovém ohřívači. Objem zásobníkového ohřívače v bytových domech je možné navrhnout podle Sandera. 56

57 NÁVRH OHŘÍVAČE VODY Potřeby vody o teplotě 55 ºC a tepla pro jednotlivé činnosti Činnost Potřeba vody litry Potřeba tepla kwh Mytí rukou 2 0,10 Mytí těla 10 0,52 Sprcha 25 1,32 Vana délky 80 4,20 Mytí podlahy 20 1,05 Poznámka objem vody o teplotě tě 40ºC připravené smíšením í teplé vody s vodou studenou je přibližně 1,5 násobný. 57

58 NÁVRH OHŘÍVAČE VODY Nejmenší objemy zásobníkového ohřívače vody podle Sandera pro bytové domy s byty pro 3 až 4 osoby vybavené vanou. Objem zásobníkového ohřívače v l Počet bytů při době ohřevu v h 0,5 h 1 h 2 h 3 h

59 ZTI - VNITŘNÍ VODOVOD ČSN EN pro navrhování vnitřních vodovodů (Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě) Norma je určena zejména projektantům, architektům, stavebnímu dozoru, instalatérům, a provozovatelům vodovodů pro veřejnou potřebu. ČSN Vnitřní vodovody 59

60 ČSN EN PRO NAVRHOVÁNÍ VNITŘNÍCH VODOVODŮ Provozní teplota Při úplném otevření výtokové armatury nemá být teplota vody po uplynutí 30 s u výtokových armatur studené vody vyšší než 25 C a u výtokových armatur teplé vody nižší než 60 C. V ČR je teplota teplé vody vytékající z výtokové armatury stanovena ve vyhlášce MPO ČR č. 152/2001 Sb. (45 až 60 C), v ČSN (ve stavbách pro bydlení 50 až 55 C, krátkodobě min. 45 C) a ČSN (pro ústřední přípravu teplé vody max. 55 C, vyšší teplota jen u místní přípravy). Školy, nemocnice, senioři,.. Doporučená maximální teplota je 43 C. Sprchy ve školkách, speciální péče, má být zajištěno, aby teplota nepřekročila hodnotu 38 C. Pro účely termické dezinfekce mají být vnitřní vodovody teplé vody navrhovány tak, aby bylo možné dosažení teploty 70 C u nejvzdálenější výtokové armatury. 60

61 ČSN EN PRO NAVRHOVÁNÍ VNITŘNÍCH VODOVODŮ Vedení potrubí ČSN povoluje vedení potrubí v zemi pod podlahou objektu jen pokud je uloženo v ochranné trubce, instalačním kanále apod. Při prostupu stavební konstrukcí nesmí být také podle ČSN potrubí pevně spojeno s touto konstrukcí. Potrubí nesmí být vedeno například: v komínech, ve větracích šachtách, ve výtahových šachtách, v šachtách pro shoz domovního odpadu, pokud jsou provozovány k původnímu účelu. Dále nesmí být potrubí vedeno odvodňovacím nebo kanalizačním potrubím. Musí být zajištěna požární bezpečnost. 61

62 ČSN EN PRO NAVRHOVÁNÍ VNITŘNÍCH VODOVODŮ Ochrana proti zpětnému průtoku Výtokové armatury Připojení ohřívačů vody Úprava vody Ochrana proti hluku Ochrana a před zamrznutím Zvyšování tlaku Snižování tlaku Připojení požárního vodovodu Ochrana před poškozením korozí 62

63 ZTI - VNITŘNÍ VODOVOD Instalace typu A - uzavřený systém rozvodu vody s rozsahem přetlaků 0,05 až 1 MPa (příklad podle ČSN EN 200) 1 - rozvod studené vody, 2 - rozvod teplé vody, 3 - přívod studené vody o přetlaku do 1 MPa, 4 - ohřívač vody 63

64 ZTI - VNITŘNÍ VODOVOD Instalace typu B - nízkotlaký otevřený systém vnitřního vodovodu s přetlakem 0,01 01 MPa až 1,0 MPa (příklad podle ČSN EN 200) 1 - přerušovací zásobní nádrž na studenou vodu (pro názornost bez víka), 2 - přepadová (signalizační) trubka, 3 - odvzdušňovací potrubí, 4 - zásobníkový ohřívač vody, 5 - alternativní nízkotlaký rozvod studené vody k výtokovým armaturám, 6 - přívodní a zpětné potrubí teplonosné látky, 7 - přívod vody o přetlaku do 1 MPa 64

65 65

66 66

67 ZTI VODOVODNÍ PŘÍPOJKA Vodovodní přípojka není vodním dílem ( 3, zákon 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích). Pro každou připojovanou nemovitost se zásadně zřizuje samostatná vodovodní přípojka. Výjimečně lze se souhlasem provozovatele vodovodu pro veřejnou potřebu zřídit jednu přípojku pro více nemovitostí, jsou-li pro to technické nebo ekonomické důvody, nebo více domovních přípojek pro jednu nemovitost, jde-li o rozsáhlou nemovitost. 67

68 ZTI VODOVODNÍ PŘÍPOJKA Vlastníkem vodovodních přípojek zřízených do účinnosti zákona č. 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod, neprokáže-li opak.vlastníkem vodovodní přípojky po účinnosti zákona č. 274/2001 Sb. je ten, kdo na své náklady přípojku zřídil. Vodovodní přípojky je možné zřizovat a povolovat (stavební povolení) pouze na zkolaudované vodovody. 68

69 ZTI VODOVODNÍ PŘÍPOJKA 69

70 ZTI VODOVODNÍ PŘÍPOJKA Napojení vnitřního vodovodu na vodovodní přípojku V místě napojení vnitřního vodovodu na vodovodní přípojku musí být kromě jiných armatur osazena také kontrolovatelná zpětná armatura, tedy zpětný ventil (zpětná klapka) se zkušebním kohoutem. Jedná se o ochranu veřejného vodovodu. Vodoměrová souprava 2 - uzávěr před vodoměrem, 3 a 8 - redukce, 4 a 6 - uklidňovací kus, 5 - vodoměr, 9 - hlavní uzávěr vnitřního vodovodu, 10 - zkušební kohout, 11 - zpětný ventil (klapka), 12 -vypouštěcí kohout 70

71 ZTI VODOVODNÍ PŘÍPOJKA Materiál: PE - pro vodovodní přípojky do DN 50 včetně (tj do Ø 63 mm) tvárná á litina, PE - pro vodovodní d přípojky nad DN 50 71

72 UMÍSTĚNÍ VODOMĚRŮ 1. U podsklepeného objektu, který lícuje sveřejným ř prostranstvím, se umísťuje vodoměr do sklepních prostorů 72

73 UMÍSTĚNÍ VODOMĚRŮ 2. U podsklepeného objektu, který nelícuje sveřejným ř prostranstvím, t se umísťuje vodoměr do sklepních prostorů vpřípadě, že délka domovní části vodovodní přípojky uložené v soukromém pozemku od hranice připojované nemovitosti je max. 10 m. Je -li potrubí přípojky při vstupu do budovy uloženo níže než je podlaha suterénu, je třeba těsně za v stupem potrubí do budovy navrhnout montážní šachtu. 73

74 UMÍSTĚNÍ VODOMĚRŮ 3. U podsklepeného objektu, který nelícuje sveřejným ř prostranstvím, t se umísťuje vodoměr do vodoměrné šachty v případě, že délka části vodovodní přípojky na soukromém pozemku je delší než 10 m. Vodoměrná šachta musí být umístěna do 2 m za hranicí veřejného prostranství. 74

75 UMÍSTĚNÍ VODOMĚRŮ U nepodsklepeného objektu se vodoměr ě osazuje vždy do vodoměrné šachty. U nepodsklepeného objektu, u kterého nelze zřídit vodoměrnou šachtu na soukromém pozemku, se vodoměr umístí v mělké šachtě umístěné v zádveří nebo v chodbě. Umístění vodoměru ve výklenku nebo ve skříňce chodbového zdiva se z provozních důvodů nepovoluje (výjimkou jsou opravy a rekonstrukce stávajících vodovodních přípojek ). 75

76 UKÁZKA VODOMĚRŮ 76

77 UKÁZKA VODOMĚRŮ 77

78 VODOMĚRNÉ ŠACHTY Vodoměrné Vd ě šachty jsou navrhované betonové, zděné ( vpřípadě, že hladina podzemní vody nedosahuje do úrovně dna šachty ), plastové. Rozměry vodoměrných šachet jsou pro jednotlivé profily potrubí následující: do DN 40 včetně: 1200 x 900 x 1600 DN 50: 1500 x 900 x 1600 DN 80 a vyšší: rozměry projednány individuálně 78

79 ROZVODY PRO STUDENOU A TEPLOU VODU Potrubí: Ocelové pozinkované (vhodné pro požární rozvody) Měděné (letované nebo lisované) Polyetylén PPR (rozvody SV a TV nižších teplot - svařované polyfúzně) Síťovaný polyetylén (pro vyšší teploty TV - spojované lisováním nebo spojkami) Potrubí lepené plastové (vhodné pro vše) Ostatní speciální materiály 79

80 zdravotně technické instalace VNITŘNÍ KANALIZACE KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKA 80

81 ZÁKLADNÍ NÁZVOSLOVÍ KANALIZACE Stoková síť jednotné soustavy y(jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu) stoková síť, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně jednou soustavou stok. Zpravidla se odvádí dohromady d splaškové a dešťové odpadní d vody. Stoková síť oddílné soustavy (oddílná kanalizace pro veřejnou potřebu) stoková síť odvádějící jednotlivé odpadní vody odděleně. Většinou se jedná o soustavu tvořenou dvěmi stokovými sítěmi, kde jedna slouží pro splaškové vody a druhá pro dešťové vody (splašková kanalizace, dešťová kanalizace). Kanalizační přípojka potrubí vedené od svodného potrubí vnitřní kanalizace do stoky. Vnitřní kanalizace kanalizace, která je v majetku vlastníka nemovitosti a odvádí odpadní vody z budov a přilehlých ploch, jež s nimi funkčně souvisí. 81

82 ČÁSTI VNITŘNÍ (DOMOVNÍ) KANALIZACE Vnitřní kanalizace se dělí na tyto části: Zařizovací předměty, do kterých přitéká čistá voda, jež po použití odtéká jako znečištěná do vnitřní kanalizace (umyvadla, vany, dřezy, záchodové mísy apod.). Odtoková potrubí vedená od zařizovacího předmětu nebo jiného zařízení í volně ě nad vpust, odvodňovanou dň plochu apod. Připojovací potrubí nacházející se mezi zařizovacím předmětem a splaškovým odpadním nebo svodným potrubím. Odpadní potrubí, která jsou většinou svislá, odvádí odpadní vody do svodných potrubí a dělí se na: splašková, odvádějící splaškové vody z připojovacích potrubí, dešťová, odvádějící dešťové vody ze střech. 82

83 ČÁSTI VNITŘNÍ (DOMOVNÍ) KANALIZACE Větrací potrubí,,jež slouží k větrání vnitřní kanalizace. Hlavní větrací potrubí je pokračováním splaškového odpadního potrubí nad střechu. Svodná potrubí vedená pod podlahou v zemi nebo pod stropem nejnižšího podlaží budovy a odvádějící odpadní vody od odpadních d nebo připojovacích potrubí, Příslušenství, což jsou vpusti, střešní vtoky, kanalizační armatury, šachty a jiná zařízení spojená s potrubím vnitřní kanalizace. 83

84 ROZMÍSTĚNÍ SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH POTRUBÍ V BUDOVĚ Pro vedení odpadních potrubí je nejvýhodnější j situování zařizovacích předmětů v jednotlivých podlažích nad sebou tak, aby připojovací potrubí, která musí mít sklon nejméně 3 % byla krátká (do délky 4 m). Vychází - li více připojovacích potrubí delších než 4 m, uvažujeme o navržení dalšího odpadního potrubí. Při rozmísťování odpadních potrubí dbáme, aby zařizovací předměty mající připojení nejníže nad podlahou (záchodové mísy, vany, bidety), byly pokud možno blízko k odpadnímu potrubí. Odpadní potrubí rozmísťujeme podle polohy zařizovacích předmětů ve vyšších podlažích, protože zařizovací předměty v nejnižším podlaží můžeme napojit pomocí připojovacích potrubí přímo na svodné potrubí. 84

85 DIMENZOVÁNÍ POTRUBÍ VNITŘNÍ KANALIZACE Dimenzování potrubí vnitřní kanalizace podle ČSN EN a 3 a ČSN spočívá ve stanovení průtoku odpadních vod a návrhu jmenovité světlosti potrubí, které má hydraulickou kapacitu (maximální dovolený průtok) větší nebo rovnou vypočtenému průtoku. Při návrhu je třeba respektovat empirické zásady uvedené v poznámkách k návrhovým tabulkám s hydraulickými kapacitami potrubí. 85

86 DIMENZOVÁNÍ POTRUBÍ VNITŘNÍ KANALIZACE Průtok splaškových vod Q ww vl/sse vypočítá ze vztahu: kde K je součinitel odtoku. Pro bytové domy, rodinné domy a administrativní budovy K = 0,5. Pro budovy občanské vybavenosti s rovnoměrným odběrem vody (např. hotely, restaurace a školy) K = 0,7. Σ DU součet výpočtových odtoků, v l/s, které najdeme v tabulce. 86

87 VÝPOČTOVÉ ODTOKY DU PRO BUDOVY S ROVNOMĚRNÝM ODBĚREM VODY A JMENOVITÉ SVĚTLOSTI DN NEVĚTRANÝCH PŘIPOJOVACÍCH POTRUBÍ JEDNOTLIVÝCH ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŮ (VÝBĚR) Zařizovací předmět Výpočtový odtok DU [l/s] Jmenovitá světlost připojovacího potrubí od jednoho zařizovacího předmětu DN Umývátko 0,3 40 Umyvadlo 0,5 40 Bidet 0,5 40 Pisoárová mísa 0,5 50 Sprcha s podlahovou vpustí 0,6 50 1) Sprchová mísa bez zátky 0,6 50 1) Sprchová mísa se zátkou 0,8 50 1) Koupací vana 0,8 50 1) Kuchyňský dřez 0,8 50 1) Prameník 0,8 50 1) Bytová myčka nádobí 0,8 50 1) Automatická pračka do prádla 0,8 50 1) Podlahová vpusť DN 50 0,8 50 1) Litinová výlevka 1,5 70 Podlahová vpust DN 70 1,5 70 Záchodová mísa s tlakovým splachovačem 1,8 100 Záchodová mísa s nádržkovým splachovačem o objemu do 2,0 90 až 100 Podlahová vpust DN 100 2,0 100 Záchodová á mísa nebo keramická výlevka s nádržkovým splachovačem o objemu 2,5 100 Poznámka: 1) Připojovací potrubí s odklonem od svislice menším než 30 musí mít jmenovitou světlost nejméně DN

88 DIMENZOVÁNÍ POTRUBÍ VNITŘNÍ KANALIZACE Pokud je průtok splaškových vod Q ww menší než největší jednotlivá hodnota výpočtového odtoku DU obsaženého v součtu, uvažuje se, že průtok splaškových vod je roven největší jednotlivé hodnotě výpočtového odtoku (Q ww = DU max ). Celkový ýprůtok splaškových vod Q tot vl/s se vypočítá ze vztahu: Q tot = Q ww + Q c + Q p kde Q ww je průtok splaškových vod, v l/s, vypočtený podle předchozího vztahu, Q c - trvalý ýp průtok, v l/s, (trvající déle než 5 min), jinak se započte jako DU do předchozího vztahu Q p - čerpaný průtok, v l/s, (trvající déle než 5 min), jinak se započte jako DU do předchozího vztahu. 88

89 DIMENZOVÁNÍ POTRUBÍ VNITŘNÍ KANALIZACE Průtok dešťových vod Q r vl/s se určí ze vztahu: Q r = i. A. C kde i je intenzita deště vl/s.m 2, která se u střech a ploch ohrožujících budovu zaplavením uvažuje hodnotou i = 0,03 l/s.m 2, C - součinitel odtoku dešťových vod podle tabulky, A -půdorysný průmět odvodňované plochy v m 2. 89

90 SOUČINITELÉ ODTOKU DEŠŤOVÝCH VOD C PODLE DRUHU A SKLONU ODVODŇOVANÉ PLOCHY (VÝBĚR) Druh odvodňované plochy,případně druh úpravy povrchu Střechy s propustnou horní vrstvou tlustší než Střechy ostatní (s nepropust. tkrytinou) Asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár Dlažby s pískovými spárami Sklon odvodňované plochy do 1 % 1 až 5 % nad 5 % Součinitelé odtoku dešťových vod C 0,5 0,5 0,5 1,0 1,0 1,0 0,7 0,8 0,9 0,5 0,6 0,7 Zatravněné plochy 0,05 0,1 0,15 90

91 DIMENZOVÁNÍ POTRUBÍ VNITŘNÍ KANALIZACE Průtok odpadních vod Q r,w vl/s ve svodném potrubí nebo přípojce p jednotné vnitřní kanalizace je dán vztahem: Q r,w = 0,33. Q ww + Q c + Q p + Q r kde Q ww je průtok splaškových vod, v l/s, Q c - Q p - Q r - trvalý průtok, v l/s, čerpaný průtok, v l/s, průtok dešťových vod v l/s. Pokud výsledný průtok Q r,w < Q ww, uvažujeme pro dimenzování, že průtok odpadních vod Q r,w = Q tot. 91

92 DIMENZOVÁNÍ POTRUBÍ VNITŘNÍ KANALIZACE Návrh jmenovité světlosti potrubí se provede porovnáním vypočteného průtoku Q tot, Q r, nebo Q r,w s hydraulickou kapacitou potrubí Q max uvedenou v tabulce pro příslušné potrubí (pro každé potrubí platí jiná tabulka). Vypočtený průtok musí být menší nebo roven hydraulické kapacitě Q max a musí být respektovány empirické poznámky uvedené ve spodní části tabulky. Upřipojovacích a svodných potrubí se určuje průtok a jmenovitá světlost v každém úseku mezi odbočkami. Jmenovitou světlost připojovacího potrubí od jednoho zařizovacího předmětu můžeme navrhnout bez výpočtu podle tabulky. Jmenovitá světlost odpadního potrubí se určuje podle průtoku v nejnižším místě (těsně nad zalomením do potrubí svodného). Jmenovitá světlost hlavního větracího potrubí je stejná jako jmenovitá světlost odpadního potrubí. Ve směru průtoku se potrubí nesmí zužovat. 92

93 HYDRAULICKÉ KAPACITY NEVĚTRANÝCH PŘIPOJOVACÍCH POTRUBÍ OD DVOU A VÍCE ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŮ Hydraulická kapacita Jmenovitá světlost Q max DN l/s 0,5 40 1) 7) 08 0,8 50 2) 3) 5) 1, ) 5) 1, ) 2, )6) 2, , ) Pouze od jednoho zařizovacího předmětu. 2) Připojovací potrubí zatížené průtokem nejméně 0,6 l/s s odklonem od svislice menším než 30 musí mít jmenovitou světlost nejméně DN 60. 3) Připojovací potrubí od dvou a více pisoárových mís musí mít jmenovitou světlost nejméně DN 60. 4) Připojovací potrubí od pisoárové stěny nebo stání musí mít jmenovitou světlost nejméně DN 70. 5) Při napojení pisoárů o sedmi a více místech je nejmenší jmenovitá světlost připojovacího potrubí DN ) Njýš Nejvýše dě dvě záchodové áhd mísy. 7) Nesmí být napojeny žádné pisoáry. 93

94 HYDRAULICKÉ KAPACITY A MAXIMÁLNÍ POČTY ZÁCHODOVÝCH MÍS U SPLAŠKOVÉHO ODPADNÍHO POTRUBÍ S HLAVNÍM VĚTRACÍM POTRUBÍM Hydraulická kapacita Q max l/s Odbočky s úhlem 60 až 88,5 Odbočky s úhlem do 45 nebo s obloukovou úpravou Maximální počet připojených záchodových mís Jmenovitá světlost odpadního a samostatného větracího potrubí DN 0,5 0, ) 3) 1,5 2, ) 3) 27 2,7 35 3, )3) 4,0 5, ,8 7, ,5 12, ) Na odpadní potrubí DN 60 nesmějí být napojovány žádné pisoáry. 2) Na odpadní potrubí DN DN 90 nesmějí být napojovány žádné záchodové mísy ani keramické výlevky s napojením DN ) Odpadním potrubím DN 60, DN DN 90 nesmějí být odváděny splašky s tuky od velkokuchyňských zařízení. 94

95 HYDRAULICKÉ KAPACITY DEŠŤOVÝCH ODPADNÍCH POTRUBÍ Jmenovitá světlost dešťového odpadního Hydraulická kapacita potrubí Q max DN l/s vnitřního vnějšího 2, , , , , , , , Při dimenzování dešťových odpadních potrubí je třeba přihlédnout také k maximálnímu průtoku střešními vtoky nebo lapači střešních splavenin. 95

96 HYDRAULICKÉ KAPACITY Q MAX PŘI STUPNI PLNĚNÍ 70 % PRO JMENOVITÉ MAX SVĚTLOSTI DN SVODNÉHO POTRUBÍ NEBO PŘÍPOJKY (VÝBĚR) Sklon potrubí 1 % 2 % 3 % Hydraulická kapacita Q max l/s Jmenovitá světlost potrubí DN 4,2 5,9 7, ,8 96 9,6 11, ,8 18,2 22, ,7 33,6 41,2 200 Přivětším sklonu potrubí jsou hydraulické kapacity větší. 96

97 MATERIÁL A OZNAČOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO POTRUBÍ NA VÝKRESECH Pro vnitřní kanalizaci se dnes nejčastěji používají plastová potrubí. Kameninové, litinové, ocelové a vláknocementové potrubí se používá méně. Nejrozšířenějším materiálem plastových potrubí neukládaných do země je polypropylen HT. Polypropylenové potrubí se spojuje pomocí hrdel. Kromě jiných materiálů se pro celou vnitřní kanalizaci i používá také polyetylénové lé é potrubí spojované svařováním. Potrubí ze šedého neměkčeného PVC se dnes používá méně, protože při malých tloušťkách stěny trubky nesplňuje požadavky na teplotní odolnost. Potrubí ukládaná do země se často provádějí z PVC KG spojovaného hrdly. Odpadní potrubíprocházejícínapř. obývacím pokojem je vhodné provést ze zvukově izolačního materiálu, např. POLO-KAL 3S nebo GEBERIT db 20. Kanalizační č přípojky bývá vněkterých městechě předepsánoř provádět z kameninového hrdlového potrubí. 97

98 MATERIÁL A OZNAČOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO POTRUBÍ NA VÝKRESECH Ve výkresech se potrubí popisuje jmenovitou světlostí (uvádí se pouze číslo bez zkratky DN/ID nebo DN/OD). Plastová potrubí se označují jmenovitou světlostí vztaženou k vnějšímu průměru DN/OD, potrubí z ostatních materiálů se označují jmenovitou světlostí vztaženou k vnitřnímu průměru DN/ID). V tabulce je uveden převod jmenovitých světlostí DN navržených při dimenzování na jmenovité světlosti vyráběného potrubí DN/ID resp. DN/OD. 98

99 PŘEHLED JMENOVITÝCH SVĚTLOSTÍ (VÝBĚR) POTRUBÍ PRO KANALIZACI A JEJICH VZÁJEMNÉ VZTAHY Minimální vnitřní průměry trub podle ČSN EN mm Vztažené k minimálnímu vnitřnímu průměru pro potřeby dimenzování podle ČSN EN DN Jmenovité světlosti Vztažené k vnitřnímu průměru používané pro neplastové materiály potrubí podle ČSN EN 476 DN/ID Vztažené k vnějšímu průměru používané pro plastová potrubí podle ČSN EN 476 DN/OD (30) (40) (60) 63 1) (90) (80) (90) Poznámka: Potrubí o jmenovitých světlostech uvedených v závorkách se u nás pro vnitřní kanalizaci používá málo nebo se v ČR vůbec nevyrábí. 1) Potrubí DN/OD 63 se vyrábí pouze z PVC nebo PE. 99

100 ZTI - VNITŘNÍ KANALIZACE, KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKA ČSN EN (2001) Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 1: Všeobecné a funkční požadavky ČSN EN (2001) Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 2: Odvádění splaškových odpadních vod - Navrhování a výpočet ČSN EN (2001) Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 3: Odvádění dešťových vod ze střech - Navrhování a výpočet ČSN EN (2001) Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 4: Čerpací stanice odpadních vod - Navrhování a výpočet ČSN EN (2001) Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 5: Instalace a zkoušení, pokyny pro provoz, údržbu a používání 100

101 ZTI - VNITŘNÍ KANALIZACE, KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKA ČSN EN (2000) Vnitřní kanalizace - Podtlakové systémy ČSN (2003) Vnitřní kanalizace Norma je národním předpisem, který zahrnuje požadavky ČSN EN až 5 a předkládá doporučení ohledně návrhu, instalace, úpravy, zkoušek, údržby a provozu kanalizace v budovách a pro určité účely potrubí mimo budovy, ovšem v areálu. Zahrnuje systém trubek, armatury a připojená zařízení, instalovaná pro odvádění vody z budov včetně odvádění dešťové vody ze střech. Rozsah normy končí až po poslední spojení svodných potrubí nebo hlavní vstupní šachtu, kde začíná kanalizační přípojka, popř. žumpu nebo vodní recipient. 101

102 ZTI - VNITŘNÍ KANALIZACE, KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKA Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod (dále jen "odpadní vody"), kanalizační objekty včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Kanalizace je vodním dílem. Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka p není vodním dílem. Vlastníkem kanalizační přípojky, popřípadě jejich částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 274/2001 Sb. (o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, prováděcí Vyhláška č. 428/2001 Sb.), je vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci, neprokáže-li se opak. 102

103 DĚLENÍ VNITŘNÍ KANALIZACE Zařizovací předměty Odtokové potrubí - otevřené Připojovací potrubí Odpadní potrubí Větrací potrubí Svodné potrubí Příslušenství 103

104 Odpadní potrubí s hlavním větracím potrubím Odpadní potrubí s přímým doplňkovým větracím potrubím 104

105 Odpadní potrubí s nepřímým doplňkovým větracím potrubím Odpadní potrubí se sekundárním větracím potrubím 105

106 SYSTÉMY KANALIZACE Jednotná (splašková a dešťová společně) odpadní vody z kuchyní, koupelen, prádelen, WC apod. znečišťující látky převážně organické Oddílná (splašková a dešťová odděleně) vody ze všech druhů atmosférických srážek spadlých na povrch znečištění jednak průchodem ovzduší a zejména splachy z terénu anorganické i organické. 106

107 SVODNÉ POTRUBÍ - ODDÍLNÁ KANALIZACE 107

108 KANALIZACE PODLÉNÉ ŘEZY 108

109 ZTI - KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKA Vedení přípojky Napojení na veřejnou kanalizaci Ochrana před vzdutou vodou Přečerpávání odpadních vod 109

110 VEDENÍ KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKY A NAPOJENÍ NA VEŘEJNOU KANALIZACI 1/2 Přípojka má být vedena v přímém směru, přednostně kolmo na kanalizaci pro veřejnou potřebu. Změnu trasy, nebo sklonu u gravitační přípojky lze provádět pouze v prostoru revizní šachty, nebo ve spadišti. Napojení gravitační přípojky na kanalizaci pro veřejnou potřebu se provádí přednostně do vložek pod úhlem 45 až 60 st. Napojování tlakové přípojky na tlakovou kanalizaci se provádí u nových řadů přes vsazený T-kus s osazeným kanálovým uzavíracím šoupětem se zemní soupravou, u stávajících í tlakových řadů se provádí napojení navrtávkou s osazením uzavíracího kanálového šoupěte se zemní soupravou. Přípojka musí být uložena v nezámrzné hloubce, pod energetickým vedením. Gravitační přípojka i pod vodovodem. 110

111 VEDENÍ KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKY A NAPOJENÍ NA VEŘEJNOU KANALIZACI 2/2 Minimální přípustný p sklon gravitační přípojky p DN150 2%, největší přípustný sklon gravitační přípojky je 40%. Pokud na přípojce vychází větší sklon, je nutno použít spádový stupeň, ň umístěný ítě na pozemku připojené nemovitosti. Šikmé a kolmé odbočky (vsazené vložky) na trubních vedení gravitační kanalizace se doporučují DN 200, minimální povolené DN 150. Revizní šachta na gravitační přípojce se osazuje do vzdálenosti 3bm od hranice pozemku tak, aby byla přístupná tlakovým vozům. 111

112 OCHRANA PŘED VZDUTOU VODOU Podle ustanovení norem nesmějí zařízení, která se nacházejí pod hladinou zpětného vzdutí ve stokové síti, umožňovat zaplavení objektu vzdutou vodou. Ohrožené prostory a zařízení se musejí chránit technickým opatřením podle EN Vnitřní kanalizace Gravitační systémy (1): Kanalizačním potrubím chráněným proti zpětnému vzdutí se nesmí odvádět odpadní voda z ploch, zařizovacích předmětů azařízení, která jsou nad nejvyšší hladinou zpětného vzdutí ve stokové síti. 112

113 OCHRANA PŘED VZDUTOU VODOU Vzdutá voda přetékající přes okraje zařizovacích předmětů. 113

114 OCHRANA PŘED VZDUTOU VODOU Jako ochranu před vniknutím vzduté vody ze stokové sítě do budovy je možno za určitých okolností použít zpětnou armaturu. Normy umožňují použití zpětných uzávěrů jako ochrany před zpětným vzdutím pouze v případě, že stavebník souhlasí s občasným zaplavením chráněného prostoru. Zpětná armatura nemůže stoprocentně zajistit ochranu. 114

115 AUTOMATICKÁ ZPĚTNÁ ARMATURA PROTI VZDUTÉ VODĚ 115

116 PŘÍKLAD INSTALACE AUTOMATICKÉ STANICE PRO SBĚR A PŘEČERPÁVÁNÍ ODPADNÍCH VOD 116

117 AUTOMATICKÁ STANICE PRO SBĚR A PŘEČERPÁVÁNÍ ODPADNÍCH VOD 117

118 ČERPACÍ STANICE BĚŽNÝCH SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD DO SYSTÉMU VEŘEJNÉ KANALIZACE 118

119 PŘEČERPÁVÁNÍ ODPADNÍCH VOD 119

120 VNITŘNÍ KANALIZACE (ROZVINUTÝ ŘEZ)

121 VNITŘNÍ KANALIZACE, PODLAŽÍ 1S (PŮDORYS)

122 VNITŘNÍ KANALIZACE, PODLAŽÍ 1NP (PŮDORYS)

123 VNITŘNÍ KANALIZACE (ROZVINUTÝ SVISLÝ ŘEZ) Nákresy v tomto článku byly převzaty z ČSN

124 NAPOJENÍ WC A UMYVADLA 124

125 NAPOJENÍ DŘEZU 125

126 POTRUBÍ LITINA A PVC 126

127 zdravotně technické instalace DOMOVNÍ PLYNOVOD PŘÍPOJKA PLYNU PLYNOVÉ SPOTŘEBIČE V BUDOVÁCH 127

128 ZÁKLADNÍM NORMATIVNÍM DOKUMENTŮM PRO PLYNOVODY V BUDOVÁCH ČSN EN 1775 (2005) Zásobování plynem - Plynovody v budovách - Nejvyšší provozní tlak 5 bar - Provozní požadavky TPG ( revize plánována na rok 2008) Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách. Tt Toto technické hiké pravidlo stanovuje podrobnější bější pravidla pro navrhování, stavbu, zkoušení, uvádění do provozu a provoz odběrných plynových zařízení v budovách o provozním tlaku do 10 kpa včetně, pro umisťování a připojování plynových spotřebičů s jednotlivými tepelnými výkony nižšími než 50 kw a pro přívodní části domovních plynovodů k domovním regulátorům tlaku plynu se vstupní tlakem plynu nejvýše 0,4 MPa. 128

129 ZTI - DOMOVNÍ PLYNOVOD, PŘÍPOJKA PLYNU, PLYNOVÉ SPOTŘEBIČE V BUDOVÁCH Domovní plynovod, který rozvádí zemní plyn z plynovodní přípojky k plynovým spotřebičům, se dělí na tyto části: Vnější domovní plynovod vedený vně budovy, nejčastěji pod terénem, od hlavního uzávěru plynu k prostupu plynovodu vnější obvodovou zdí budovy, Vnitřní domovní plynovod vedený uvnitř budovy od prostupu obvodovou zdí k uzávěrům spotřebičů, Domovní rozvod vedený od hlavního uzávěru ě plynu k uzávěrům ě ů plynoměrů ě ů pro obchodní styk, Spotřební rozvod vedený od uzávěrů před plynoměry pro obchodní styk k uzávěrům plynových py spotřebičů, Rozdělovací potrubí vedené vodorovně k jednomu nebo více stoupacím vedením, Stoupací vedení vedené zpravidla svisle v budově s více podlažími a procházející nejméně ě jedním nadzemním podlažím, Připojení plynového spotřebiče tvořené trubkou nebo atestovanou hadicí s uzávěrem spotřebiče k připojení spotřebiče na spotřební rozvod, Plynový spotřebič, který využívá energie plynu vzniklé spalováním k přípravě pokrmů, vytápění, přípravě teplé vody nebo k technologickým účelům. 129

130 PŘEHLEDOVÉ SCHÉMA PLYNOVÉHO ZAŘÍZENÍ PODLE ČSN EN 1775 A TPG Legenda : 1 - Uliční rozvod, 2 - Hlavní uzávěr plynu, py 3 - Regulátor, 4 - Domovní uzávěr, 5 - Prostup domovního plynovodu obvodovou zdí, 6 - Samostatný objekt, 7 - Uzávěr před plynoměrem, 8 - Plynoměr, 9 - Uzávěr spotřebiče, 10 - Spotřebič A - Plynové zařízení, B - Plynárenské zařízení, C - Odběrné plynové zařízení, D - Plynovodní přípojka, E - Domovní plynovod, F - Vnější plynovod, G - Vnitřní plynovod, H - Domovní rozvod, I - Spotřební rozvod, J - Připojení spotřebiče, K - Plynovod, L - Spotřebič

131 SCHÉMA ROZDĚLENÍ PLYNÁRENSKÉHO A ODBĚRNÉHO PLYNOVÉHO ZAŘÍZENÍ PŘI UMÍSTĚNÍ HLAVNÍHO UZÁVĚRU PLYNU VE SKLEPĚ OBJEKTU Legenda : 1 - NTL distribuční plynovod, 2 - NTL přípojka, 3 - Plot na hranici pozemku, 4 - Hlavní uzávěr plynu, 5 - Uzávěr plynu před plynoměrem, 6 - Uzávěr plynu před spotřebičem, 7 - Spotřebič plynu, 8 - Prostup plynovodu chráničkou osazenou v obvodové zdi objektu, 9 - Plynoměr, 10 - Plynárenské zařízení, 11 - Odběrné plynové zařízení

132 SCHÉMA ROZDĚLENÍ PLYNÁRENSKÉHO A ODBĚRNÉHO PLYNOVÉHO ZAŘÍZENÍ PŘI UMÍSTĚNÍ HLAVNÍHO UZÁVĚRU PLYNU VE SKŘÍŇCE OBJEKTU Legenda : 1 - Středotlaký distribuční plynovod, 2 - Středotlaká přípojka, 3 - Plot na hranici pozemku, 4 - HUP, umístěný ve skříni na hranici pozemku, 5 - Domovní nízkotlaký plynovod v zemi, 6 - Prostup domovního plynovodu, 7 - Domovní uzávěr plynu, 8 - Uzávěr plynu před plynoměrem, 9 - Uzávěr plynu před ř spotřebičem, 10 - Spotřebič plynu, 11 - Plynoměr ě (alternativně), ti 12 - Odběrné plynové zařízení (od HUP - pozice 4), 13 - Plynárenské zařízení (pozice 1 a 2), 14 - Regulátor tlaku plynu

133 NÁVRH DOMOVNÍHO PLYNOVODU A ROZMÍSTĚNÍ PLYNOVÝCH SPOTŘEBIČŮ 133

134 SCHÉMA ROZVODU PLYNU V BYTOVÉM DOMĚ 1 - plynový py ýspoteb spotřebič, 2 - plynoměr, py ě,a) - společný ýpy plynovod od( (v péči majitele e domu), b) - plynovod v péči nájemníka (vlastníka) bytu od vstupu do bytu 134

135 PŘIPOJOVÁNÍ PLYNOVÝCH SPOTŘEBIČŮ Hadice musí být připojena k hrdlu spotřebiče rozebíratelným spojem, provedeným za pomoci nástroje. Spoj musí být těsný a jeho provedením musí být vyloučeno samovolné odpojení nebo uvolnění. Připojení plynové hadice na pevnou část domovního plynovodu může být provedeno bez použití nástroje, pokud to výrobce (dodavatel) d uvede v dokumentaci k plynové hadici. 135

136 PŘIPOJENÍ SPOTŘEBIČE MUSÍ BÝT CO NEJKRATŠÍ Připojení spotřebiče nesmí být delší než 1,5 m 136

137 PŘIPOJENÍ SPOTŘEBIČE MUSÍ BÝT PROVEDENO HADICÍ Z JEDNOHO KUSU Připojení plynových spotřebičů nesmí vést místy, v nichž kdy je zakázáno vedení rozvodu plynu 137

138 PŘIPOJENÍ PLYNOVÝCH SPOTŘEBIČŮ SE MUSÍ V CELÉ SVÉ DÉLCE NACHÁZET V TÉMŽE PROSTORU, V NĚMŽ JE INSTALOVÁN PLYNOVÝ SPOTŘEBIČ 138

139 ŘEŠENÍ DOMOVNÍHO PLYNOVODU V RODINNÉM DOMĚ Nízkotlaká plynovodní přípojka povede od veřejného plynovodního py řadu kolmo na hranici soukromého a veřejného pozemku. Hlavní uzávěr plynu, kterým končí přípojka p a začíná domovní plynovod, py bude společně splynoměrem umístěn na hranici soukromého a veřejného pozemku ve výklenku sloupku. Mezi sloupkem shlavním uzávěrem a budovou povede potrubí (vnější domovní plynovod) py )pod terénem. Potrubí vnitřního plynovodu může být vedeno volně (viditelně) podél stěn a pod stropem nebo pod omítkou. Je třeba respektovat zákazy vedení plynovodu. 139

140 ŘEŠENÍ DOMOVNÍHO PLYNOVODU V RODINNÉM DOMĚ V kuchyni bude osazen plynový sporák. Nejmenší objem kuchyně musí být 20 m 3. Výměna vzduchu v kuchyni při zavřených oknech a dveřích musí činit nejméně 20 m 3 /h. Světlá výška místnosti musí být nejméně 2,3 m. V technické místnosti, na chodbě, vkoupelně nebo v kuchyni bude umístěn plynový kotel se zásobníkovým ohřívačem vody. Doporučuje se použít kotel v provedení C (turbo), který si vzduch potřebný ke spalování nasává áá zvnějšího prostředí a spaliny odvádí rovněž do vnějšího prostředí. Potrubí pro přívod vzduchu a odvod spalin bude vedeno přednostně přes střechu. Pokud se použije kotel v provedení B, který si vzduch potřebný ke spalování odebírá z místnosti a spaliny jsou odváděny do komína, musí být umístěn v technické místnosti s nebo uzavřené skříni s otvorem pro přívod vzduchu z vnějšího prostředí u podlahy. 140

141 ŘEŠENÍ DOMOVNÍHO PLYNOVODU V BYTOVÉM DOMĚ Nízkotlaká plynovodní přípojka povede od veřejného plynovodního řadu kolmo na hranici soukromého a veřejného pozemku. Hlavní uzávěr plynu pro budovu, kterým končí přípojka a začíná domovní plynovod, bude umístěn na hranici i soukromého a veřejného ř pozemku ve výklenku k sloupku. Mezi sloupkem s hlavním uzávěrem a budovou povede potrubí vnějšího plynovodu pod terénem. Každý byt bude mít samostatný plynoměr. Plynoměry musí být umístěny na přístupném místě ve společných prostorách domu, nejlépe na schodišti. Stoupací vedení domovního plynovodu povede na schodištích, rozdělovací potrubí povede pod stropem 1. PP větratelnými prostory. Plynovodní potrubí může být vedeno volně (viditelně) podél stěn a pod stropem nebo pod omítkou. Je třeba respektovat zákazy vedení plynovodu (odstavec 6.3). V kuchyni každého bytu bude osazen plynový sporák. Nejmenší objem kuchyně musí být 20 m 3. Výměna vzduchu v kuchyni při zavřených oknech a dveřích musí činit nejméně 20 m 3 /h. Světlá výška místnosti musí být nejméně 23 2,3 m. 141

142 ZÁKAZY VEDENÍ PLYNOVODU šachtami, komínovými průduchy a komínovým zdivem, za i pod stabilně zabudovanými předměty (např. vanou), půdami (netýká se podkrovních místností), v podlahách, ve schodišťových stupních nebo ve stropech (nevztahuje se na prostupy stropy), prostorami jiného uživatele (cizím bytem), kromě stoupacího vedení. Stoupací vedení, kromě spotřebního rozvodu, nesmí procházet obytnými místnostmi (pokoje, kuchyně), místnostmi určenými pro elektrická zařízení (transformátorové stanice, strojovny výtahu apod.) V garážích, prádelnách a kotelnách se vedení domovního plynovodu nedoporučuje. Pokud je nezbytné těmito místnostmi domovní plynovod vést, musí být veden nejkratším možným směrem a nesmí na něm být v těchto místnostech armatury a rozebíratelné spoje. Křížení dutého prostoru plynovodním potrubím je třeba provést pomocí ochranné trubky (pouze přímý úsek trubky). 142

143 DIMENZOVÁNÍ POTRUBÍ DOMOVNÍHO PLYNOVODU Dimenzování potrubí domovního plynovodu podle TPG spočívá v určení redukovaného odběru plynu a navržení průměru potrubí pro každý úsek potrubí tak, aby při redukovaném odběru plynu součet ztrát tlaku v ležatých úsecích potrubí (od hlavního uzávěru plynu po uzávěr plynového spotřebiče) nepřekročil dovolenou hodnotu (100 Pa) a ztráty tlaku ve stoupacím vedení byly vyrovnány vztlakem zemního plynu, který činí 5 Pa/m. Ztráty tlaku na 1 m potrubí jsou uvedeny v tabulce. Tvarovky a armatury se při určování ztrát tlaku vyjadřují pomocí ekvivalentních délkových přirážek ke skutečné délce potrubí. Ve směru proudění plynu py se potrubí nesmí rozšiřovat. 143

144 DIMENZOVÁNÍ POTRUBÍ DOMOVNÍHO PLYNOVODU Redukovaný odběr plynu V r v m 3 /h se stanoví podle vztahu: kde V r = K 1. V 1 + K 2. V 2 + K 3. V 3 V 1 je součet objemových průtoků spotřebičů pro přípravu pokrmů (sporáky, vařidlové desky apod.) a průtokových ohřívačů vody v m 3 /h, V 2 - součet objemových průtoků lokálních topidel a zásobníkových ohřívačů vody vm3 /h, - součet objemových průtoků všech kotlů včetně kotlů kombinovaných v m 3 /h, V 3 K - = -0,5 1 koeficient současnosti pro skupinu spotřebičů uvedených u V 1 (K 1 n ), K 2 - koeficient současnosti pro skupinu spotřebičů uvedených u V 2 (K 2 = n -0,15 ), K 3 - koeficient současnosti pro skupinu spotřebičů uvedených u V 3 (K 3 = n -0,1 ), n - počet spotřebičů, které jsou zásobovány plynem z příslušného úseku potrubí. 144

145 ORIENTAČNÍ HODNOTY EKVIVALENTNÍCH DÉLKOVÝCH PŘIRÁŽEK PRO TVAROVKY A ARMATURY PODLE TPG (VÝBĚR) Tvarovka nebo armatura Ekvivalentní přirážka m T kus (průchod) 0,5 T kus (odbočení) 13 1,3 Koleno 0,7 Redukce 0,4 Kulový kohout přímý nebo šoupátko 0,5 Kulový kohout rohový 1,3 145

146 ZTRÁTY TLAKU V ZÁVISLOSTI NA JMENOVITÉ SVĚTLOSTI POTRUBÍ A REDUKOVANÉM ODBĚRU ZEMNÍHO PLYNU PODLE TPG (VÝBĚR) DN 1) Ztráta tlaku Pa/m ,667 0,5 0,4 0,33 0,25 0,2 Redukovaný odběr plynu m 3 /h , , , , , , , , , , , ,71 3,32 2,87 2,34 1,66 1,34 1,17 1,05 0,95 0,83 0, ,48 5,79 5,02 4,10 2,90 2,37 2,05 1,83 1,66 1,45 1, ,00 10,70 9,30 7,59 5,37 4,38 3,80 3,40 3,03 2,68 2, ,00 18,80 16,20 13,30 9,38 7,66 6,63 5,93 5,39 4,69 4, ,60 32,80 28,40 23,20 16,40 13,40 11,60 10,40 9,41 8,19 7,33 1) U měděného a polyetylénového potrubí se jedná o vnitřní průměr. 146

147 MATERIÁL A OZNAČOVÁNÍ PLYNOVODNÍHO POTRUBÍ NA VÝKRESECH Domovní plynovody a přípojky se provádějí zocelového, měděného nebo polyetylénového potrubí (PE 100 SDR 11). Polyetylénové potrubí smí být vedeno pouze vně budovy v zemi, a pokud je vedeno v ochranné trubce, může vést také svisle k hlavnímu uzávěru umístěnému ve výklenku sloupku v oplocení nebo uzávěru na fasádě budovy. Potrubí uvnitř budovy nesmí být z polyetylénu. Potrubí vně budovy musí být chráněno proti korozi. Vyrábí se ocelové potrubí s plastovou izolací BRALEN. Pro připojení závitových armatur na polyetylénové nebo měděné potrubí se používají přechodky. Ocelové závitové potrubí (spojované u plynovodů přednostně svařováním), závitové a přírubové armatury se ve výkresech označují jmenovitou světlostí DN. Zkratka DN se obvykle neuvádí. Jmenovitá světlost DN je číslo udávající přibližnou hodnotu vnitřního průměru potrubí a armatur v milimetrech. Potrubí z polyetylénu a mědi se na výkresech označují vnějším průměrem x tloušťkou stěny (d a x s), značka d a x s nebo Ø se obvykle neuvádí. 147

148 VNITŘNÍ PLYNOVOD V PŮDORYSU (KK - Kulový kohout, Potrubí z polyetylenu (HDPE) je označeno vnějším průměrem x tloušťkou stěny. Ocelové potrubí a závitové armatury jsou označeny jmenovitou světlostí DN.) 148

149 PLYNOVODNÍ PŘÍPOJKA Pro každý objekt samostatná přípojka, pokud nerozhodne jinak správce plynovodního řadu, vedení kolmo k ose plynovodního řadu K připojení plynového odběrného zřízení na vnější plynovod dle pracovního přetlaku nízkotlaké ké NTL do 5 kpa středotlaké STL kpa vzdálenost od budovy min. 4 m pod vozovkou, chodníkem, bez chráničky 2 4 m - pod vozovkou, chodníkem, uložení v pískovém loži min. 1m - pod vozovkou, chodníkem, uložení v ocelové chráničce krytí přípojky min. 0,6 m max. 1,2 m spád min. 0,4 % přednostně do plynovodního řadu ochrana vedení chránička křížení potrubí s ostatními sítěmi při průchodu dutými prostory a exponovanými místy prostupu obvodovou zdí 149

150 ROZVOD PLYNU ULOŽENÍ POTRUBÍ V RÝZE 150

151 DOMOVNÍ PLYNOVOD (ŠIKMÝ PRŮMĚT - AXONOMETRIE) 151

152 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBY Pro zpracování projektové dokumentace pro provedení stavby musí být k dispozici předchozí stupně projektové dokumentace, schválené objednatelem nebo stavebním úřadem. Pokud není mezi objednatelem a zhotovitelem projektové dokumentace dohodnuto jinak, obsahuje projektová dokumentace pro provedení stavby: technickou zprávu výkaz výměr (seznamy částí a materiálu), popř. rozpočet, pokud je požadován přehledný situační výkres stavby se zakótovanými a popsanými přípojkami a náležitostmi výkres rozvinutých řezů nebo podélných profilů přípojek podrobný výkres vodoměrové sestavy výkres vodoměrové šachty, pokud je navržena výkres půdorysu základů se zakreslením svodného potrubí kanalizace včetně jmenovitých rozměrů, materiálu a tvarovek, jeho polohy ve vztahu k základům, prostupů základy, šachet, zařízení pro předčištění odpadních vod, popř. jiných zařízení; do tohoto půdorysu se mohou zakreslit také jiná potrubí vedená v základech (v instalačním kanále, montážní šachtě apod.) 152

153 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBY výkresy půdorysů kanalizace všech podlaží se zakreslením potrubí, s označenými odpadními potrubími, označením materiálu potrubí,,jmenovitých rozměrů trub a tvarovek výkresy rozvinutých řezů svodných potrubí kanalizace včetně jmenovitých rozměrů a materiálu trub a tvarovek, hloubek dna potrubí, prostupů základy, šachet, zařízení pro předčištění odpadních vod, popř. jiných zařízení výkresy rozvinutých řezů odpadních a připojovacích kanalizačních potrubí s označením jmenovitých rozměrů a materiálu trub a tvarovek a vyznačením stropních konstrukcí a střech v místě prostupu kanalizačního potrubí výkresy vstupních kanalizačních č íh šachet ht umístěných ítě ýh vně ě budovy výkresy půdorysů vodovodu ve všech podlažích s označením stoupacích potrubí, materiálu a jmenovitých rozměrů trubek a armatur, popř. sklonů potrubí výkresy axonometrických zobrazení, popř. rozvinutých řezů vodovodu, s označením stoupacích potrubí, materiálu a jmenovitých rozměrů trubek a armatur, popř. sklonů potrubí výkresy půdorysů plynovodu ve všech podlažích s označením stoupacích potrubí, materiálu a jmenovitých rozměrů trubek, armatur a plynoměrů výkresy axonometrických zobrazení, případně rozvinutých řezů plynovodu s označením stoupacích potrubí, materiálu a jmenovitých rozměrů trubek, armatur a plynoměrů výkresy yp podrobností, výkresy komponentů nebo sestav,,pokud jsou nutné 153

154 HLAVNÍ UZÁVĚR PLYNU - HUP na domovním plynovodu se umísťuje HUP na místo určené dodavatelem plynu - dle dnešních požadavků zpravidla vně objektu v rámci plynoměrné sestavy: a) Plynoměrná skříň v rámci oplocení b) Plynoměrná skříň ve výklenku na fasád c) Zemní souprava jen se schválením plynáren d) Uvnitř objektu - zcela výjimečně,,jen se schválením plynáren py 154

155 REGULAČNÍ SOUSTAVY PLYNU 155

156 PLYNOMĚRY Každý odběratel samostatný plynoměr, plynoměr dodává, připojuje (odpojuje) a spravuje příslušný plynárenský podnik. Rozdělení: a) objemové (měří přímo průtok v m 3 /h) membránové ( membránové komory ) bytové rotační ( otáčivé písty ) laboratoře b) rychlostní (velmi přesné měření, pro velké průtoky, měří rychlost, průtočné množství plynu nutno dopočítat) turbínové ( oběžná lopat. kola ) vírové elektronické snímání ultrazvukové s elektr. snímáním c) dynamické clonové průtokoměry speciální provozy 156

157 PLYNOMĚRNÁ SKŘÍŇ 157

158 PLYNOMĚRY 158

159 MATERIÁL PLYNOVODU ocelové trubky se zaručenou č svařitelností tí trubky kovové s tovární izolací proti korozi měděné trubky svařované tvrdou pájkou polyethylen PE podle TPG pouze pro plynové přípojky v zemi Je zakázáno á používat ocelové pozinkované trubky a plasty (mimo vedení v zemi) 159

160 PROVEDENÍ PLYNOVÉHO SPOTŘEBIČE Kategorie A Počet plynových spotřebičů v této kategorii je největší ze všech uvedených kategorií. Patří sem plynové sporáky, vařiče, některé typy průtokových ohřívačů vody ale i velkokuchyňské spotřebiče, laboratorní a sklářské kahany aj. Typickým představitelem této kategorie je plynový sporák. Kategorie B Do této kategorie patří převážná většina plynových kotlů s atmosférickými hořáky, dále některé typy topidel, průtokové ohřívače vody zapojené do komína nebo s vlastním kouřovodem. Do podskupiny B1 patří v této kategorii spotřebiče, vybavené přerušovačem tahu. Do podskupiny B2 patří spotřebiče bez přerušovače tahu. Kategorie B má celkem 5 podskupin, které se liší konstrukčním provedením (přirozený odtah spalin, odtah spalin ventilátorem aj.). 160

161 PROVEDENÍ PLYNOVÉHO SPOTŘEBIČE Kategorie C Do této kategorie plynových spotřebičů patří převážně plynové kotle s různým konstrukčním provedením přívodu spalovacího vzduchu z vnějšího prostoru a odvodem spalin do vnějšího prostoru. Patří sem především závěsné plynové kotle s přívodem vzduchu a odvodem spalin na fasádu, s přirozeným nebo umělým tahem, dále kotle se samostatným kouřovodem, podokenní plynová topidla aj. Tato kategorie má celkem 8 poskupin podle konstrukčního uspořádání spotřebiče. Typickými přestaviteli podskupiny C1 jsou tzv. turbokotle a plynová topidla s přirozeným tahem. 161

162 PLYNOVÉ SPOTŘEBIČE V BUDOVÁCH Požadavky na spalování plynu Požadavky na větrání Vazba na systém větrání 162

163 SCHEMATICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VĚTRATELNÉHO PROSTORU KUCHYNĚ SE SPOTŘEBIČEM TYPU A 163

164 PŘEHLED PROSTOROVÝCH POŽADAVKŮ NA SPOTŘEBIČE TYPU A Spotřebiče provedení A Nejmenší požadovaný objem místnosti m 3 v bytových jednotkách s bez odsávacích zařízení nad I více obytnými spotřebičem POLOŽKA místnostmi místností II s odsávacím zařízením nad spotřebičem (např. digestoř) v bytových jednotkách s jednou obytnou místností I. II. I. II. plynový sporák s plynovou nebo el. troubou 1 nebo vestavná jednotka s oddělenou ,5 vařidlovou deskou a plynovou troubou 2 samostatná plynová trouba nebo samostatný plynový vařič s dvěma hořáky 10 7, ,7 3 plynová chladnička 6 4,5 6 4,5 4 plynový průtokový ohřívač vody do příkonu 10 kw nebo zásobníkový ohřívač do příkonu 2 kw plynový průtokový ohřívač vody do příkonu 10 5 kw, umístěný společně s plynovým sporákem s plynovou nebo elektrickou troubou nebo 26 19, vestavnou jednotkou s oddělenou vařidlovou deskou a plynovou troubou 6 plynový průtokový ohřívač vody do příkonu 10 kw umístěný společně se samostatnou plynovou troubou nebo samostatným vařičem s dvěma hořáky nebo plynovou chladničkou ,5 164

165 Pokud nemá místnost 1 nejmenší požadovaný objem, je možno ji propojit se sousední místností 2 neuzavíratelnou ate volnou ou plochou ou od podlahy až ke stropu o šířce nejméně 1 m nebo rovnocenným způsobem. Přitom musí být splněny následující požadavky Objem místnosti ti V ě 1 je nejméně 10 m 3 a celkový objem obou místností tí V 1 a V 2 se rovná alespoň nejmenšímu požadovanému objemu, v daném případě požadovaných 20 m 3 Obě místnosti, 1 a 2, jsou alespoň přímo větratelné, např. oknem 165

166 POŽADAVKY NA VÝŠKU PROSTORU PRO INSTALACI SPOTŘEBIČŮ Průměrná světlá výška prostoru = 2,3 m. Je-li spotřebič umístěn u stěny nižší než 2,3 m, nutno instalovat nad spotřebič odsávací zařízení, např. digestoř. 166

167 POŽADAVKY NA VÝMĚNU VZDUCHU V PROSTORÁCH S PLYNOVÝMI SPOTŘEBIČI TYPU A 1. Podmínka Prostor má alespoň JEDNONÁSOBNOU výměnu vzduchu za hodinu z nejmenšího požadovaného objemu místnosti ti pro plynový spotřebič nebo jeho kombinace - položky 1 až 6 podle tabulky v bodě II/1. Výměna vzduchu n = 1 Prostor s plynovým py sporákem a digestoří - požadovaný prostor 15 m 3, výměna 15 m 3 /hod. 2. Podmínka Jednonásobnou výměnu vzduchu n = 1 je možné splnit např.: instalací sníženého nebo perforovaného těsnění na křídlech oken a rámu oken odstraněním těsnění v příslušné délce - podle předpisu TPG instalací větracích mřížek v rámu okna, stavební konstrukcí k apod. realizací větracího systému doloženého vzduchotechnickým výpočtem 3. Podmínka V místnostech, v nichž je vytvářen podtlak, např. od zařízení sloužících k zajištění potřebné výměny vzduchu nebo umožňujících snížení požadavků na prostor - např. odsávací zařízení nad spotřebičem (digestoře), NESMÍ BÝT bez příslušných opatření instalovány spotřebiče typu B s atmosférickými i hořáky, tj. připojené na odvod d spalin - HROZÍ NEBEZPEČÍ PORUŠENÍ TAHU KOMÍNA A VRACENÍ SPALIN DO MÍSTNOSTÍ. 167

168 SCHEMATICKÉ ZNÁZORNĚNÍ DOVOLENÝCH (ANO) A ZAKÁZANÝCH (NE) INSTALACÍ PRŮTOKOVÝCH OHŘÍVAČŮ VODY BEZ ODVODU SPALIN 168

169 SCHEMATICKÉ ZNÁZORNĚNÍ DOVOLENÝCH (ANO) A ZAKÁZANÝCH (NE) INSTALACÍ PRŮTOKOVÝCH OHŘÍVAČŮ VODY BEZ ODVODU SPALIN 169

170 SPOTŘEBIČE TYPU B S ATMOSFÉRICKÝM HOŘÁKEM A PŘERUŠOVAČEM TAHU ZÁKAZY UMÍSTĚNÍ 1. Nevětratelné místnosti (místnost musí být alespoň nepřímo větratelná). 2. V prostorách, v nichž může být vytvářen podtlak vlivem větracích zařízení, např. ventilátorů, otvorů do šachet, schodišť, digestoří apod. 3. V prostorách s nebezpečím požáru nebo výbuchu. 4. Spotřebiče bez pojistky proti zpětnému toku spalin o příkonu větším než 7 kw nesmějí být umístěny v nepřímo větratelných prostorech, které nesplňují zpřísněný požadavek na objem (2 m 3 na 1 kw příkonu spotřebiče). POZNÁMKA: Je-li místnost kde je umístěn spotřebič, nepřímo větratelná,,pak se její j objem pro splnění požadavků nezapočítává. Započítává se objem propojeného sousedního přímo větratelného prostoru, nebo další přímo větratelné místnosti 170

171 SCHÉMA SPOTŘEBIČE S INSTALOVANOU POJISTKOU PROTI ZPĚTNÉMU TOKU SPALIN 171

172 POŽADAVEK NA OBJEM PROSTORU Větrané a přímo větratelné místnosti Není-li k dispozici objem 1 m 3 na 1 kw příkonu spotřebiče, je možné zajistit náhradní rovnocenná řešení, která jsou uvedena v části: Praktická řešení bezpečného umístění spotřebičů typu B. 172

173 POŽADAVEK NA OBJEM PROSTORU Nepřímo větratelné místnosti Spotřebiče s pojistkou proti zpětnému toku spalin, spotřebiče bez pojistky proti zpětnému toku spalin o příkonu do 7 kw Spotřebiče bez pojistky proti zpětnému toku spalin s příkonem nad 7 kw 173

174 POŽADAVKY NA PŘÍVOD SPALOVACÍHO VZDUCHU A VĚTRÁNÍ Pro bezpečný a spolehlivý provoz plynových spotřebičů typu B je třeba zajistit přívod vzduchu pro spalování: 174

175 SCHÉMA UMÍSTĚNÍ PLYNOVÉHO SPOTŘEBIČE V PŘÍMO A NEPŘÍMO VĚTRATELNÉM PROSTORU 175

176 SCHÉMA UMÍSTĚNÍ PLYNOVÉHO SPOTŘEBIČE S PŘÍKONEM VĚTŠÍM NEŽ 7 KW BEZ POJISTKY PROTI ZPĚTNÉMU TOKU SPALIN 176

177 PRAKTICKÁ ŘEŠENÍ BEZPEČNÉHO UMÍSTĚNÍ SPOTŘEBIČŮ TYPU B 1. ZÁKLADNÍ ŘEŠENÍ - přívod vzduchu 1,6 m 3 /h na 1 kw příkonu spotřebiče a) Plynový spotřebič je umístěn vevětratelnémvětratelném prostoru 1, který splňuje podmínku nejmenšího prostoru 1 m 3 /1 kw příkonu spotřebiče. Ve větratelném prostoru není rozhodující, zda je spotřebič vybaven pojistkou proti zpětnému toku spalin. 177

178 PRAKTICKÁ ŘEŠENÍ BEZPEČNÉHO UMÍSTĚNÍ SPOTŘEBIČŮ TYPU B 1. ZÁKLADNÍ ŘEŠENÍ - přívod vzduchu 1,6 m 3 /h na 1 kw příkonu spotřebiče b) Plynový spotřebič je umístěn v nepřímo větratelném prostoru 2, kotel má pojistku proti zpětném toku spalin - požadovaný prostor je 1 m 3 na 1 kw příkonu spotřebiče (Prostor 2 se nezapočítává). 178

179 PRAKTICKÁ ŘEŠENÍ BEZPEČNÉHO UMÍSTĚNÍ SPOTŘEBIČŮ TYPU B 1. ZÁKLADNÍ ŘEŠENÍ - přívod vzduchu 1,6 m 3 /h na 1 kw příkonu spotřebiče c) Plynový spotřebič je umístěn v nepřímo větratelném prostoru 2, kotel NEMÁ pojistku proti zpětnému toku spalin a jeho příkon je vyšší než 7 kw (Prostor 2 se nezapočítává). 179

180 PRAKTICKÁ ŘEŠENÍ BEZPEČNÉHO UMÍSTĚNÍ SPOTŘEBIČŮ TYPU B 2. ŘEŠENÍ PŘI PROVEDENÍ NUTNÝCH OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ CÍLE ZÁKLADNÍHO ŘEŠENÍ a) Plynový spotřebič je umístěn ve větratelném prostoru 1, ale jeho velikost je menší než 1 m 3 na 1 kw příkonu spotřebiče. OPATŘENÍ - k dosažení požadavku na nejmenší objem prostoru se místnost se spotřebičem propojí se sousedním prostorem 2, např. otvory ve dveřích nahoře a dole, každý o velikosti 10 cm 2 na 1 kw příkonu, nejméně však 200 cm 2. Okna v prostoru 1 a 2 mají provedeno snížené a perforované těsnění oken nebo instalované přivětrávání, např. mřížkou v rámu okna. Přívod vzduchu 40 m 3 /h - VYHOVUJE (přívod vzduchu je zajištěn z prostoru 1, 2 a 3). 180

181 PRAKTICKÁ ŘEŠENÍ BEZPEČNÉHO UMÍSTĚNÍ SPOTŘEBIČŮ TYPU B 2. ŘEŠENÍ PŘI PROVEDENÍ NUTNÝCH OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ CÍLE ZÁKLADNÍHO ŘEŠENÍ b) Plynový spotřebič je umístěn v nepřímo větratelném prostoru 2 (Prostor 2 se nezapočítává). OPATŘENÍ - k dosažení požadavku je provedeno propojení prostoru 2 větratelným prostorem 1 (např. otvory o velikosti 10 cm2 na 1 kw příkonu spotřebiče, a to u podlahy a v horní části dveří nebo stavební konstrukce, v případě kotle s příkonem 20 kw, tedy dvěma otvory, každý z nich o velikosti 200 cm 2 ). Přívod vzduchu 32 m 3 /h - VYHOVUJE (přívod vzduchu je zajištěn z prostoru 1 a 3). 181

182 PRAKTICKÁ ŘEŠENÍ BEZPEČNÉHO UMÍSTĚNÍ SPOTŘEBIČŮ TYPU B 2. ŘEŠENÍ PŘI PROVEDENÍ NUTNÝCH OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ CÍLE ZÁKLADNÍHO ŘEŠENÍ c) Plynový spotřebič je umístěn v přímo větratelném prostoru 1, který nemá požadovaný objem pro umístění (menší než 1 m 3 na 1 kw příkonu). OPATŘENÍ - k dosažení požadavku předpisů je kotel umístěn do samostatného, odděleného prostoru (např. skříně) se samostatným trvalým přívodem vzduchu z venkovního prostoru otvorem (otvory) o celkovém volném průřezu nejméně 10 cm 2 na 1 kw příkonu spotřebiče, nejméně ale 200 cm 2. Přívod vzduchu 40 m 3 /h - VYHOVUJE (přívod vzduchu je zajištěn otvorem z venkovního prostoru do prostoru skříně spotřebiče o velikosti 250 cm 2 ). 182

183 PRAKTICKÁ ŘEŠENÍ BEZPEČNÉHO UMÍSTĚNÍ SPOTŘEBIČŮ TYPU B 2. ŘEŠENÍ PŘI PROVEDENÍ NUTNÝCH OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ CÍLE ZÁKLADNÍHO ŘEŠENÍ d) Plynový spotřebič je umístěn ve větraném prostoru 1, který nemá požadovaný objem pro umístění (menší než 1 m 3 na 1 kw příkonu). OPATŘENÍ - k naplnění požadavku předpisů je prostor 1 se spotřebičem propojen s venkovním prostorem otvorem (otvory) o volném průřezu nejméně 10 cm 2 na 1 kw příkonu spotřebiče, nejméně ale 200 cm 2. Otvory se umísťují co nejblíže u podlahy. Otvory jsou neuzavíratelné; pokud budou otvory uzavíratelné, musí být spuštění spotřebiče možné jen po jejich otevření. Přívod vzduchu 48 m 3 /h - VYHOVUJE (přívod vzduchu je zajištěn otvorem u podlahy o velikosti 300 cm 2 z venkovního prostoru). 183

184 PRAKTICKÁ ŘEŠENÍ BEZPEČNÉHO UMÍSTĚNÍ SPOTŘEBIČŮ TYPU B 2. ŘEŠENÍ PŘI PROVEDENÍ NUTNÝCH OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ CÍLE ZÁKLADNÍHO ŘEŠENÍ e) Plynový spotřebič je umístěn v prostoru 1 (příklad 1) nebo v prostoru 2 (příklad 2) bez oken, které nemají požadovaný objem pro umístění (alespoň 1 m 3 na 1 kw příkonu u příkladu 1 a 2 m 3 na 1 kw příkonu u příkladu 2). OPATŘENÍ 1 - přívod vzduchu z venkovního prostoru vzduchotechnickým potrubím s vyústěním u podlahy 184

185 PRAKTICKÁ ŘEŠENÍ BEZPEČNÉHO UMÍSTĚNÍ SPOTŘEBIČŮ TYPU B 2. ŘEŠENÍ PŘI PROVEDENÍ NUTNÝCH OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ CÍLE ZÁKLADNÍHO ŘEŠENÍ e) Plynový spotřebič je umístěn v prostoru 1 (příklad 1) nebo v prostoru 2 (příklad 2) bez oken, které nemají požadovaný objem pro umístění (alespoň 1 m 3 na 1 kw příkonu u příkladu 1 a 2 m 3 na 1 kw příkonu u příkladu 2). OPATŘENÍ 2 - přívod vzduchu z venkovního prostoru vzduchotechnickým potrubím s vyústěním u podlahy. 185

186 SPOLEČNÉ POŽADAVKY OPATŘENÍ 1 A 2 K dosažení požadavku předpisů je spotřebič umístěn vprostoru 2 bez oken, který je trvale větraným prostorem se samostatným přívodem vzduchu z venkovního prostoru vzduchotechnickým potrubím nebo kanálem otvorem (otvory) o volném průřezu nejméně 10 cm2 na 1 kw příkonu spotřebiče, nejméně ale 200 cm 2. Otvory mohou být uzavíratelné jen za podmínky, že před spuštěním spotřebiče dojde k jejich otevření. Je-li vzduch přiveden potrubím, kanálkem, vzduchovodem apod., musí být jeho průřez zvětšený o ekvivalentní přirážku nejméně 0, m 2 na 1 m délky. Na každý ohyb 90 se připočítává ekvivalentní délka nejméně 3 m, na ohyb 45 délka nejméně 1,5 m. Ve složitějších případech musí být provedení a dimenzování zařízení pro přívod vzduchu doloženo vzduchotechnickýmvýpočtem. ýp 186

187 PRAKTICKÁ ŘEŠENÍ BEZPEČNÉHO UMÍSTĚNÍ SPOTŘEBIČŮ TYPU B 2. ŘEŠENÍ PŘI PROVEDENÍ NUTNÝCH OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ CÍLE ZÁKLADNÍHO ŘEŠENÍ f) Plynový spotřebič je umístěn v prostoru 2, který není propojen s přímo větratelnou místností 3, která nemá požadovaný objem (menší než 1 m 3 na 1 kw příkonu). OPATŘENÍ - požadovaný přívod vzduchu je zajištěn nuceným větráním (např. axiální ventilátor) za podmínky, že větrání musí být přetlakové, při použití více ventilátorů musí být větrání přetlakové nebo rovnotlaké a jednotlivé ventilátory, resp. jejich chod musí být vzájemně jištěn, aby nemohlo v místnosti se spotřebičem dojít k vytváření podtlaku, který by nepříznivě ovlivňoval funkci hořáků, přerušovače tlaku nebo komínu. Spotřebič smí být spuštěn až po zapnutí nuceného větrání. 187

188 PRAKTICKÁ ŘEŠENÍ BEZPEČNÉHO UMÍSTĚNÍ SPOTŘEBIČŮ TYPU B 2. ŘEŠENÍ PŘI PROVEDENÍ NUTNÝCH OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ CÍLE ZÁKLADNÍHO ŘEŠENÍ g) Plynový spotřebič je umístěn v prostoru 1, 2 a 3, který nevyhovuje z hlediska potřebného prostoru 1 m 3 na 1 kw příkonu (nebo u kotlů s výkonem nad 7 kw, umístěných v nepřímo větratelných prostorech a nevybavených pojistkou proti zpětnému toku spalin, 2 m 3 na 1kW příkonu) nebo kde není zajištěn přívod vzduchu 1,6 m 3 /h na 1 kw příkonu spotřebiče. OPATŘENÍ - k dosažení požadavků příslušných předpisů na objem prostoru a přívod vzduchu lze využít kombinací způsobů uvedených v OPATŘENÍ pod body a) až f), případně jejich modifikací. 188

189 PRAKTICKÁ ŘEŠENÍ BEZPEČNÉHO UMÍSTĚNÍ SPOTŘEBIČŮ TYPU B 2. ŘEŠENÍ PŘI PROVEDENÍ NUTNÝCH OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ CÍLE ZÁKLADNÍHO ŘEŠENÍ h) Ostatní běžné příklady umístění spotřebičů v praxi. Plynový kotel umístěný ve skříni s přívodem vzduchu z venkovních prostor. Skříň je umístěna v nevětraném prostoru 189

190 PRAKTICKÁ ŘEŠENÍ BEZPEČNÉHO UMÍSTĚNÍ SPOTŘEBIČŮ TYPU B 2. ŘEŠENÍ PŘI PROVEDENÍ NUTNÝCH OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ CÍLE ZÁKLADNÍHO ŘEŠENÍ h) Ostatní běžné příklady umístění spotřebičů v praxi. Příklady řešení přívodu vzduchu k plynovému py kotli umístěnému v samostatné skříni 190

191 PRAKTICKÁ ŘEŠENÍ BEZPEČNÉHO UMÍSTĚNÍ SPOTŘEBIČŮ TYPU B 2. ŘEŠENÍ PŘI PROVEDENÍ NUTNÝCH OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ CÍLE ZÁKLADNÍHO ŘEŠENÍ h) Ostatní běžné příklady umístění spotřebičů v praxi. Plynový kotel je umístěn ve skříni kuchyňské sestavy se samostatným přívodem vzduchu větracím kanálem z venkovního prostoru. Kuchyň má charakter přímo větratelného t prostoru, který však nevyhovuje prostorovým požadavkům z hlediska příkonu plynového kotle. 191

192 PRAKTICKÁ ŘEŠENÍ BEZPEČNÉHO UMÍSTĚNÍ SPOTŘEBIČŮ TYPU B 2. ŘEŠENÍ PŘI PROVEDENÍ NUTNÝCH OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ CÍLE ZÁKLADNÍHO ŘEŠENÍ h) Ostatní běžné příklady umístění spotřebičů v praxi. Příklad řešení přívodu vzduchu ve větratelném prostoru pomocí motorově ovládané klapky. Prostorové požadavky pro umístění íkotle jsou nedostatečné. t č Přívod vzduchu okenními spárami je nedostatečný. 192

193 SOUČASNÉM UMÍSTĚNÍ SPOTŘEBIČŮ BEZ ODTAHU SPALIN (TYPU A) A SPOTŘEBIČŮ PŘIPOJENÝCH NA ODTAH SPALIN (TYPU B) Při kombinaci spotřebičů typu A se spotřebiči typu B je nejmenší požadovaný objem místnosti roven vyšší z hodnot nejmenšího objemu požadovaného pro spotřebiče daného provedení. Zároveň musí být splněny požadavky na výměnu vzduchu a na přívod vzduchu pro spotřebiče typu B. Spotřebiče typu C, které jsou v kombinaci se spotřebiči typu A nebo B, nemají na požadovaný objem místnosti ani výměnu vzduchu žádný vliv. 193

194 SOUČASNÉM UMÍSTĚNÍ SPOTŘEBIČŮ BEZ ODTAHU SPALIN (TYPU A) A SPOTŘEBIČŮ PŘIPOJENÝCH NA ODTAH SPALIN (TYPU B) - PŘÍKLAD 1 Požadavek na prostor plynový py sporák: 20 m 3 plynový kotel: 1 m 3 na 1 kw příkon spotřebiče = 30 m 3 Závěr: Prostor 1 musí mít nejméně 30 m 3. 2 Požadavek přívodu vzduchu 1,6 m 3 /h na 1 kw příkon spotřebiče = 48 m 3 /h. 194

195 DOPORUČENÁ LITERATURA KE STUDIU: Vrána, J.:Voda a kanalizace v domě a bytě. Instalatérské práce (Grada Publishing, Praha 2005). Valášek, J. a kol.: Zdravotnětechnická zařízení budov (JAGA group, Bratislava 2006). Novák, R.: Instalace plynovodů pro učební obor instalatér (Sobotáles, Praha 2002). Jelínek, V.: Technická zařízení budov 10 - Plynová zařízení (Česká technika nakladatelství ČVUT, Praha 2005). Pertlík,J.: J: Odběrná plynová zařízení (GAS, Praha 1997). Chromík, R.- Klein, Š.: Stavební tabulky 7, sanita koupelna - technická voda (ART projekt, Brno 2006). Vrána, J. a kol.: Technická zařízení budov v praxi příručka pro stavaře (Grada Publishing, Praha 2007). Buchta, J., Burišin, M. - Plynová zařízení v budovách, (ČSTZ, 2007) 195

196 DĚKUJI ZA POZORNOST. Kontakt: Doc. Ing. Jiří Hirš, CSc. Ústav technických zařízení budov Stavební fakulta Vysoké učení technické v Brně Veveří 331/ Brno Tel.: , Fax.: hirs.j@fce.vutbr.cz Web: 196