UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Katedra genderových studií Bc. Mirka Dobešová Fenomén českého travesti show Diplomová práce Vedoucí práce: Věra Sokolová, Ph.D. Praha 2013

2 Abstrakt Travesti show tedy převlékaní mužů za ženy za účelem parodické performance (především známých zpěvaček a hereček) se během posledních dvaceti let stalo v České republice legitimním segmentem kulturního odvětví. To je navíc ve srovnání se zahraniční produkcí tohoto typu velmi specifické, a to jak terminologicky, tak i vlastní obsahovou náplní. Ačkoliv téma travesti show již proniklo i na českou akademickou půdu, obvykle je pojímáno pouze z hlediska genderové performativity a zaměřuje se na samotné vystupující. Tato práce se oproti tomu snaží postihnout divácké perspektivy, a to nejen vnímání vystupujících očima publika, ale také širší charakteristiky diváků/ček, vztažené především na srovnání jejich všeobecné míry tolerance vůči tématům týkajícím se genderových rolí ve společnosti a také LGBT problematiky ve srovnání s běžnou populací. Abstract Travesti show in other words men s dressing as women (especially famous singers) in order to create a parody has become a legitimate part of the Czech cultural events for the last twenty years. Moreover, in comparison with a foreign production of that kind it is very specific as regards terminology and content. Although travesti show theme has penetrated into the Czech academic ground too, it is still understood only from the perspective of gender performativity and is focused on performers themselves. On the contrary, this paper tries to grasp spectators perspectives regarding not only the audience perception of the performers, but also a wide range of spectators characteristics related to their general degree of tolerance towards gender roles in the society as well as LGBT issues in comparison with common population. Klíčová slova: Travesti show, genderová performativita, genderová subverze, publikum, divácká specifika Keywords: Travesti show, gender performativity, gender subversion, audience, spectators characteristics

3 Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřejnosti i pro účely výzkumu a studia. V Praze Mirka Dobešová

4 Poděkování Za přátelské vedení práce a pomoc s korekcemi teoretického backgroundu patří mé díky vedoucí práce Věře Sokolové, Ph.D., za objasnění práce s SPSS a pomoc se statistickým zpracováním dat děkuji Michaelu L. Smithovi, Ph.D. Dále bych ráda poděkovala rodičům za podporu, všem přátelům, kteří se aktivně zapojili do výpomoci s dotazníkovým šetřením a Vojtovi za jeho každodenní schopnost být také Nadjou.

5 OBSAH 1. ÚVOD Vymezení pozicionality TEORETICKÉ RÁMCE Poststrukturalistické pojetí reality Genderová performativita Judith Butler Diskurzivně utvářené binarity Maskulinita a femininita Heterosexualita, homosexualita a heteronormativita Gender z perspektivy sociálního konstruktivismu Gender display Doing gender Queer teorie TRAVESTI (DRAG) SHOW Terminologie Drag jako genderová subverze Drag show jako genderfuck SPECIFIKA ČESKÉHO PROSTŘEDÍ České travesti show KULTURÁLNÍ POHLED NA PUBLIKUM Pop-kultura a vkus Publikum fanoušci/fanynky PRAKTICKÁ ČÁST Sběr dat a konstrukce dotazníku Metodologie Statistické metody Logistická regrese VÝSLEDKY A JEJICH INTERPRETACE Přehledy četností a testování hypotéz Srovnání datových výstupů s daty SoÚ AV ČR Kontingenční tabulky Logistická regresní analýza Výrok č

6 Model Model Model Výrok č Model Model Model Výrok č Model Model Model Výrok č Model Model Model Výrok Model Model Model Shrnutí logistické regresní analýzy ZÁVĚR LITERATURA PŘÍLOHY

7 1. Úvod Travesti show tedy převlékaní mužů za ženy za účelem parodické performance se v českém prostředí začalo na veřejnosti objevovat až po roce Jeho počátky na území někdejšího Československa je pak možné naleznout na domácích večírcích, které však byly s ohledem na kulturně-politickou situaci uzavřené a dokladují je pouze archivní materiály jejich účastníků/ic. Od chvíle, kdy se travesti 1 začalo veřejně prezentovat jako součást zábavního segmentu, získalo také masivní diváckou základnu, díky níž se stalo legitimní součástí kulturní branže. Právě publikum pravděpodobně nejznámější 2 české travesti skupiny Screamers bylo v souvislosti s touto prací podrobeno dotazníkovému šetření a s ním související kvantitativní analýze s kvalitativní interpretací výsledků. Analýza se zaměřuje nejen na demografická specifika pojící se k tomuto konkrétnímu publiku, ale snaží se také postihnout jeho recepci individuality vystupujících, tematizuje i uspořádání společnosti dle heteronormativního genderového řádu, otázky rovnoprávnosti a v neposlední řadě také míru tolerance vůči institucionalizaci soužití gay&les párů a možnostem adopcí stejnopohlavními dvojicemi. Základní premisou je, že travesti show, často také považované za ne příliš hodnotnou kulturu, má značný subverzivní charakter a může tak své diváky/čky přivést nejen k otevřenějšímu přístupu k sexualitě, ale i k úvahám o otázkách ne/existence fixní genderové identity. Ke komparaci míry tolerance vůči gayům a lesbám a postojům k jejich právům publika travesti show a zbytku české populace poslouží kvantitativní výzkum SoÚ AV ČR Názory české veřejnosti na práva homosexuálů z května roku Travesti (show) je termín specifický pro české prostředí, v zahraničí se konceptu travesti show významově nejvíce blíží termín drag show. 2 Láďa Černý je managerem jedné z nejznámějších a nejoblíbenějších travesti skupiny Screamers (magazín Look, 7-8/2009); Osmany Laffita dorazil na parník, který pořádala nejlepší česká travesty skupina Screamers. (Novinky.cz, ); Silniční zákon přinesl velké problémy s body naší nejpopulárnější travesti skupině Screamers. (Blesk, ); Vojta Kohoutek je členem nejznámější pražské travesti skupiny Screamers (časopis Sedm, ); Dnes je Vojta členem naší nejznámější travesti skupiny Screamers (Aha, ); Společně s managerem Láďou tvoří Lukáš, Vojta, Jarda, Alexandr a Sergej skupinu Screamers, která dělá nejlepší travesti show v republice. (magazín Juicy, ) ad. 3

8 1. 1 Vymezení pozicionality Česká travesti scéna je dlouhodobě předmětem mého zájmu, a to jak odborného, tak i čistě osobního. 3 V roce 2004 jsem vytvořila webovou prezentaci jednomu ze členů travesti skupiny Screamers, určenou primárně pro fanoušky a fanynky. Z prvotního záměru informovat o novinkách souvisejících se Screamers a zprostředkovat kontakt s jednotlivými vystupujícími, se následně ze stránek stal web zaměřený na české travesti show, sledovaný i samotnými travesti skupinami. Právě díky tomuto webu a mnoha ům (které byly před dobou Facebooku jediným možným komunikačním kanálem) od fans jsem si začala všímat stále se opakujících dotazů 4 a také specifik složení publika, které jsem měla možnost pozorovat i v rámci mnoha svých cest společně se Screamers na jejich vystoupení. Ačkoliv v počátcích českého travesti boomu, cca v letech , bylo publikum tvořeno převážně ženami středního a staršího věku, s postupným rozmachem internetu a usnadněním tvorby rozličných internetových prezentací, přibývalo v divácké skupině stále vyšší procento mladých dívek, které se aktivně ujaly vytváření mnoha screamers-blogů či fan-stránek jednotlivých vystupujících. Z jejich iniciativy se v roce 2009 uskutečnilo také první setkání příznivců/kyň travesti skupiny Screamers, o rok později dokonce i s vystupujícími. Od té doby Screamers (každý ze členů má v současné době vlastní fan-web, vytvářený a spravovaný fanynkami) právě prostřednictvím svých webů komunikují s diváky/čkami (oficiální prezentace guestbook postrádá), informují o nadcházejících akcích a pravidelně se také se svými příznivci/kyněmi setkávají. Právě proto, že se ve společnosti travestitů, ale i jejich fanoušků a (především) fanynek, pohybuji již více než deset let, mám do dané komunity exkluzivní přístup již jako insiderka. Tato pozice je pro mne také klíčová pro následující práci, v níž nejprve nadefinuji výchozí teoretické koncepty a následně na základě vlastních poznatků zformuluji základní hypotézy a následně také stanoviska (či zhodnocení) týkající se výsledků kvantitativní analýzy. Jen díky množství kontaktů po celé republice bylo realizovatelné i samotné dotazníkové šetření, které ačkoliv mělo původně probíhat výhradně o přestávkách vystoupení travesti skupiny Screamers, bylo nakonec jejím manažerem (se skupinou také vystupujícím) hned v úvodu pozastaveno. Důvodem byla dle jeho slov nutnost o přestávce přemýšlet o 3 S travesti skupinou Screamers jsem se poprvé setkala v roce 2000 díky produkční agentuře mého otce, která ji v té době začala zastupovat v moravském regionu. Tato spolupráce trvá dodnes. 4 Nejobvyklejší byly otázky týkající se osobního života travestitů, paradoxně však ve velmi minimální míře zaměřené na primární zjištění jejich sexuální orientace. resp. tyto y heterosexuální orientaci nezpochybňovaly, naopak pisatelé/ky považovali heterosexualitu vystupujících za zcela samozřejmou. 4

9 tom, jestli jsme nebo nejsme na chlapy, místo toho, aby se lidi bavili o tom, jak se jim to líbí a jak se baví. V reakci na tento prvotní neúspěch jsem oslovila základnu fanoušků a fanynek, kteří/é mi následně s šířením dotazníků velmi pomohli. Sběr dat tak díky nim probíhal přímo na představeních ve spolupráci s jediným obeznámeným (a s výzkumem souhlasícím) členem Screamers nikoliv však o pauzách, ale až po vystoupení, metodologicky srovnatelně s exit poll. Díky velké ochotě a nadšení fanouškovské základny, jejíž příslušníci/e si mnohdy dotazníky i na vlastní náklady sami množili a následně mi je zasílali buď prostřednictvím České pošty, či je soustředili u mého kontaktu ve Screamers, se nakonec podařilo shromáždit 622 vyplněných dotazníků z 22 měst či obcí, kde Screamers pravidelně vystupují. 5

10 2. Teoretické rámce Lidé s určitým způsobem nadefinovanými těly a sexualitou, jejíž projevy jsou spjaty právě s binárním genderovým dělením na muže a ženy, to jsou obvyklá východiska uplatňovaná v rámci euroatlantické společnosti. V celospolečenské diskusi tak i nadále dominují myšlenky biologického esencialismu a určité přirozené podmíněnosti, a to i navzdory tomu, že vědecké postoje týkající se biologické determinace lidské sexuality již nabízejí i mnoho jiných alternativních pohledů. Zpochybnění existence objektivně dané reality a snaha o dekonstrukci zavedených dualit je potom hlavním rysem poststrukturalistického přístupu, který se vůči zmíněným stanoviskům staví do kontradikce. Poststrukturalismus, v jehož rámci dochází k systematickému nabourávání tradičních binarit, je také základním epistemologickým východiskem této práce Poststrukturalistické pojetí reality Primárním předmětem zájmu poststrukturalismu je subjekt a subjektivita a zároveň s těmito pojmy související kritika předpokladu existence celistvého, stabilního a nezávislého charakteru identity, tzn. zpochybňování (či dekonstrukce) diskursivně zažitých konceptů týkajících se chápání jedince jako autonomního a schopného vědomě ovlivňovat vlastní existenci. Klíčovým pro poststrukturalistické stanovisko je také vztah mezi subjektem, věděním a mocí, tematizovaný především v pracích Michela Foucaulta. Díky entitám moci a vědění se dle Foucaulta stává diskurs produktivním a získává dynamiku. (Foucault 1994) Realita je podle něj utvářena diskurzivně a samotný diskurs je možné považovat za soubor praktik, které systematicky vytvářejí objekty, o nichž mluví. (Foucault 2002: 78-79) Ačkoliv se Foucault ve svých textech problematiku genderu nijak záměrně postihovat nesnaží, už tím, že nastoluje otázku diskursivního utváření sexuality jako esence lidské identity, se jí vlastně dotýká. Domnělou objektivní dualitu pohlaví a identitu jako soudržný celek potom označuje za výsledek záměrné regulace sexuality. Myšlenky Michela Foucaulta následovala Judith Butler, která aplikovala jeho teorii na gender a přes genderovou dekonstrukci utvořila koncept genderového performativu. Butler však na rozdíl od Foucaulta odmítla i existenci prediskurzivního jádra v tomto případě těla tj. samostatnou existenci pohlaví bez závislosti na diskurzu. Butler naopak tvrdí, že všechna těla podléhají genderování a bez kultury či diskurzu by vůbec neexistovala. (Butler 2003) 6

11 Gender je tedy z poststrukturalistického hlediska produktem diskurzů vycházejících z kultury, která zároveň utváří určité modely považované za přirozené. Za ustavováním subjektů jako mužů a žen a také za utvářením jednotlivých genderových rolí z této perspektivy stojí diskurzivní praktiky. Za produkt kultury je tím pádem možné považovat i sexualitu, která byla v souvislosti s udržením a podpořením konformity společnosti postupně ovlivněna diskursivně nastavenými normami Genderová performativita Judith Butler Feministické a queer teorie se zaměřují na zdůrazňování skutečnosti, že žena jako kategorie je sociálním konstruktem a pouze projevem reprezentace atributů (ve značné míře i vizuálních), které jsou ztotožňovány s ženstvím. Podle Luce Irigaray to, co je všeobecně označováno za ženské, de facto splývá s reprezentací sebe sama. V momentě, kdy je určitý obraz ženství jako ženství také vnímaný, dojde k naprostému překrytí ženství samotného touto reprezentací. (Irigaray 1974) Tuto tezi následně zradikalizovala Judith Butler, a to za užití pojmu performativ ve smyslu jeho definice Derridou tedy jako nepopisného a schopného sociální realitu utvářet či přetvářet. (Derrida 1993) Butler skrze vlastní konceptualizaci performativu poukázala na fakt, že genderové kategorie se neodkazují k ničemu přirozenému a že až neustálé opakování konkrétních praktik vede k pojmenovávání ženství a mužství. Právě poststrukturalistické pojetí genderu tedy pracuje s možnostmi jeho dekonstrukce, čímž zároveň poukazuje na diskursivní původ genderových kategorií. Ty jsou dle Butler výsledkem performativního konání, které má zároveň schopnost jedincům konstruovat a genderovat jejich těla. Neexistuje žádná rodová identita, která by se skrývala za projevy rodu, taková identita je performativně konstituovaná právě těmi projevy, o nichž tvrdí, že jsou jejími výsledky. (Butler 2003: 47) Stejně odmítavě jako ke konceptům mužství a ženství se Butler staví i kategoriím muž a žena, ty podle ní neexistují, naopak jsou kulturně podmíněné a závislé na neustálém opakování. Butler na rozdíl od Michela Foucaulta (který pracuje s tělem jako s médiem pro zápis ) tvrdí, že prediskurzivní tělo neexistuje, schopnost utvářet jej má až diskurz. Biologické pohlaví Butler považuje za činitele, podílejícího se na tělesné materializaci, tedy udávání významů, které jedince determinují k existenci uvnitř genderově pohlavního řádu. 7

12 Účinek rodu se tvoří stylizací těla, třeba ho tedy chápat jako běžný způsob, jakým rozmanitá tělesná gesta, pohyby, styly vytvářejí iluzi pevného, rodově určeného Já. (Butler 2003: 192) Genderová performativita je tedy primárním činitelem při utváření genderové identity, jejíž charakteristiky plynou právě ze systematického opakování vzorců, tradic, či norem spjatých s diskursem hegemonie. V průběhu tohoto opakování však nastává i prostor pro odhalení (a to záměrně či náhodně např. díky vzniku chyby při opakování) skutečnosti, že struktury, považované za pevné a přirozené, ve skutečnosti neexistují. Záměrné narušování struktur potom potvrzuje, že subjekty nejsou ke svému konání determinovány, naopak, mají schopnost subverzivního jednání. Subverzivní praktiky však mohou mít účinek pouze tehdy, pokud jsou aplikovány v rámci dominantního diskursu a tedy zároveň pracují s tím, co se snaží zpochybnit. (Fulka 2002) Jednou z možností, jak skrze subverzivní metody dospět k poukázání na skutečnost, že genderová identita má nestabilní charakter, je parodie. Parodické jednání má potenciál upoutat pozornost na modelové opakování, a to např. díky cross-dressingu a drag show, jejíž subverzivní potenciál je dle Butler nejsilnější. Jelikož jde o imitace, které úspěšně odstranily význam originálu, imitují mýtus samotné originality. (Butler 2003: 189) Právě drag show (z této perspektivy libovolné střídání a předvádění genderových rolí) je jednou z možností, jak upozornit na fluidní charakter genderové identity, která zároveň není spjatá s biologickým pohlavím. Rodová parodie odhaluje, že původní identita, podle které se tvarují rody, je imitací bez původu. Přesněji řečeno, je to produkce, která se ve svých důsledcích jeví jako imitace. (Butler 2003: 189) Drag performance je tedy jednou z nejvýraznějších metod, které mohou díky jasně pozorovatelné subverzi teorii Butler podpořit. Stejně tak drag performance ze své podstaty umožňuje mnohoznačnější výklad a je také možné zaujmout k ní ve vztahu k genderovým normám kritické stanovisko. 5 Tou nejzásadnější perspektivou k přístupu k drag performanci, kterou teorie genderové performativity Judith Butler umožňuje, je však představa, že v performování a parodování opozitního pohlaví drag-akty potvrzují, denaturalizují a defamiliarizují projevy vykonstruovaných konvenčních a údajně binárních genderů. (Edwards 2009: 79) 5 Lze se setkat s vnímáním drag performerů jako misogynních utlačovatelů, pro něž je performace femininity de facto posílením a pro které je performování ženství potěšením (nikoliv však ve smyslu transvestitismu) bez toho, aniž by jejich vlastní maskulinní identita jakkoliv utrpěla. Možný je také pohled z historické perspektivy, kdy mnoho žen na sebe převzalo činnosti do té doby považované za ryze mužské. Pokud však tyto performance nebyly odhaleny, genderový pořádek nebyl nabourán. (Edwards 2009) 8

13 Diskurzivně utvářené binarity Sociálně diferencované tělo vzniká pod vlivem mnoha mechanismů a za dělením pohlaví, ale i věcí na mužské a ženské, pak stojí sociální řád. Kategorii pohlaví je potom více než za cokoliv jiného možné označovat za konstrukci mocenskou (Šmausová 2007), a to i v době, kdy členové/ky společnosti stereotypizované genderové identity již dávno nemají a aktuálně není možné každého/ou z nás přesně označit jako ženu či muže. (Šmausová 2007) Stále udržované kategorie mužství a ženství pak dle Butler napomáhají při konstruování pohlavních rozdílů. (Butler in Harrington 2006) Přitom mužství a ženství je kladeno do vzájemného protikladu tak, že ženství je definováno skrze skutečnost, že není mužstvím. (Bourdieu 2000) Androcentrické pojetí světa a jeho objektivizace následně vede k tomu, že veškeré další konstrukce vznikají ve vzájemných opozicích. A podobně, jako jsou konstruována pohlaví, dochází také k formování představ, jaké sexuální chování je pro to, či ono biologické pohlaví tím správným Maskulinita a femininita Způsoby vyjádření femininity či maskulinity jsou proměnlivé v závislosti na době, ale také společnosti. Navzdory tomu existují základní charakteristiky genderové stereotypy které jsou s těmito kategoriemi spojovány. Ženy bývají obvykle označovány jako emocionálně založené a empatické (Oakley 2000) a s ohledem na biologické rozdíly oproti mužům byly (a mnohdy také stále jsou) vnímány především optikou přirozeného mateřství. Nejvýznamnější podíl na tradičním pojetí genderových rolí má instituce rodiny, v níž se uskutečňuje systematické vštěpování socializačních vzorců. (Oakley 2000) Jejich odlišnost pojící se k jednotlivým pohlavím má potom nesporné důsledky pro utvoření identity a tedy i života žen a mužů. Základní tezí, která se stala jedním z výchozích bodů feministického poststrukturalismu, odmítajícího užívání ženské subjektivity za účelem eliminace nerovností mezi ženami a muži, je Foucaultova teorie mocenské disciplinace. Ta umožnila nový náhled na postupy přiřazování genderů, které do té doby probíhalo v mantinelech duality, v nichž byly ženy označovány jako podřadné a byly vystavovány systematickému útlaku, jako důsledku neúspěchu v boji o moc. Díky Foucaultově perspektivě se však jako problematický ukázal samotný boj o moc mezi existujícími subjekty, o nichž Foucault neuvažuje jako o determinovaných entitách, ale jako o postupně utvářených subjektech, které si specifické 9

14 vlastnosti osvojují až v průběhu utváření vlastní identity. Pro poststrukturalistický feminismus je tak bezpodmínečnou nutností dekonstruovat samotnou kategorii ženství a snažit se odhalit principy konstruování ženských těl. (Barša 2002) Po té, co se genderové kategorie etablovaly i v oblasti historie (nejprve zaměřené na historii ženskou), byly užity také při ustavování mužských studií v 70. letech v USA a Velké Británii. V jejich rámci byla pozornost věnována konstruování jednotlivých maskulinit a názor, že maskulinita se tvoří na základě opozice vůči femininitě, ustoupil konceptu vzniku jednotlivých maskulinit skrze maskulinity alternativní (jak na základě jiné barvy pleti, či socio-ekonomického postavení ad.). Samotný koncept maskulinity prošel (a stále prochází) mnoha proměnami. Každá společnost disponuje vlastní diskurzivní maskulinitou a tedy i představami, jaký by měl být správný muž. I uvnitř jednotlivých společností je potom možné mluvit o více typech maskulinit (do nichž se promítají dílčí faktory prvky intersekcionality), které však obvykle nejsou hodnoceny jako stejně kvalitní. Jeden typ maskulinity je však vždy dominantní (tzv. hegemonní maskulinita, pro niž je typická především dominance nad ženami a praktiky přispívající k udržitelnosti patriarchátu) a ostatní alternativy jsou jí podřízené. (Connell 1987) Pravidla pro správnou mužskost jsou však nastavena tak, že jim neodpovídá nutně každý ač pod nálepkou majority dochází skrze tato pravidla ke zbavení vlivu/síly na základě rasy, třídy, národnosti, věku, sexuální preference. Ne všichni biologičtí muži jsou společenskou a institucionální strukturou chápáni jako muži, a ne všichni se proto těší výhod patriarchátu jako systému mužské nadvlády. (Sokolová in Formánková, Rytířová 2004: 207) Totožný princip platí i v případě žen, ačkoliv je nutné podotknout, že v případě, že žena dostatečně nenaplňuje kategorii správného ženství, může dosáhnout maximálně pozic zapovězených mužům, kteří nezapadají mezi správné muže. (Sokolová in Formánková, Rytířová 2004) Ačkoliv muži by tedy automaticky měli na základě fungování institucionalizovaného patriarchátu mít ze své pozice výhody, ne každému z nich se dostává reálné moci, jejíž distribuce je ovlivňována právě prvky intersekcionality. Muži navíc výrazně podléhají tlaku, založenému na definici univerzálně správného mužství, v základě antifemininního. Muži na sebe tedy vzájemně aplikují sami sebou utvořené normy a nároky, jejichž naplňování je často ve výsledku znevýhodňuje a stávají se tak oběťmi vlastní utlačující mužské socializace. (Kimmel in Whitehead & Barret 2001) I když poslední desetiletí přineslo určité zpochybnění základního konceptu maskulinity (MacInnes in Whitehead & Barret 2001), stále je mužství většinově jasně 10

15 definováno a charakterizováno. Za jeho nejzjevnější známku či projev obvykle bývá označováno násilí a hyperbolizovaná sexualita (Kimmel in Whitehead & Barret 2001), přitom snaha o utvrzování ostatních o vlastní mužskosti se prolíná všemi sférami co si kdo obléká, jak mluví, jak chodí... Neustálé demonstrování správné mužskosti je potom možné hledat za zveličováním tradičních pravidel maskulinity, a to včetně sexuálního nátlaku na ženy, či projevů homofobie, která je v tomto světle spíše strachem z toho, být označen jako gay tedy nesprávný muž. (Kimmel in Whitehead & Barret 2001) Důležitý aspekt do studia maskulinit vnesla ženská maskulinita a to konkrétně fakt, že maskulinita může existovat i bez přímé návaznosti na mužské tělo. Právě v případě, že maskulinita není spjata s mužským (a navíc heterosexuálním a bílým) mužem, se stává výrazně transgresivní. Podle Judith Halberstam, autorky pravděpodobně nejvlivnějšího díla dotýkajícího se ženské maskulinity, není ženská maskulinita jen převrácenou náhražkou k dominantním genderům, naopak, bez ní by de facto nebylo možné maskulinitě proniknout pod povrch. Halberstam potom zdůrazňuje odlišování ženské maskulinity od maskulinity mužské, příp. konceptualizuje maskulinitu bez mužů (Halberstam 1998: 2) a zároveň zdůrazňuje, že maskulinit existuje značné množství. Halberstam také upozorňuje, že o ženské maskulinitě je nutné uvažovat v intenci její existence jako zcela originálního konceptu (dle Butler však originál neexistuje), nikoliv jako o imitaci mužství. Podobně jako prošel mnoha proměnami koncept mužství, vyvíjel se v perspektivě českého kulturně-politického systému v posledních desetiletích i koncept ženství Heterosexualita, homosexualita a heteronormativita Díky diskurzu heterosexuality jsou ženy a muži konstruováni v opozici jako dvě samostatné kategorie s odlišnými specifiky, avšak se vzájemnou přirozenou přitažlivostí. Diskurz heterosexuality tak stojí za legitimizací heteronormativity. Stejné charakteristiky vycházející z protikladnosti žen a mužů má pak i diskurs biologizující. Až do 19. století přitom svět na heterosexuální a homosexuální polarizován nebyl, z historického kontextu také plyne, že heterosexualita je jako normální a přirozená v průběhu doby definována velmi proměnlivě. (Katz in Peiss 2001) Pro počátek 19. století bylo typické pojetí mužů a žen jako dvou neoddělitelných entit, které jsou nutné pro reprodukci. Erotické bytí heterosexuálem/kou neexistovalo, stejně tak podstatou heterosexuální identity (vlastní ženám i mužům) nebyla láska. Lidské tělo bylo 11

16 historicky v 19. století prostředkem k reprodukci tedy i penis a vagina byly prostředky k plození, nikoliv k potěšení. Tyto myšlenky pak výrazně kontrastují s obdobím konce 19. a počátku 20. století, kdy lidé byli k heterosexuálnímu styku de facto nabádáni. Paradoxně příčinu nového pojetí heterosexuality zavdala až emancipační definice homosexuality německého zakladatele sexuologie Richarda von Krafft-Ebinga. Homosexualitu označoval jako erotickou přitažlivost stejným pohlavím, oproti tomu heterosexualitu definoval jako sexuální inklinaci k pohlaví opačnému. Kraff-Ebing zároveň homosexuály/ky a heterosexuály/ky důrazně odděloval od třetí kategorie (kategorie psychosociálního hermafroditismu ), pro niž byl typický zájem o obě pohlaví. Tato nová kategorizace nabídla modernímu světu nové normy, které pozvolna začaly zaujímat dominantní pozice v představách o sexualitě, a také napomohla k přechodu od základního módu lidské reprodukce k vlastnímu potěšení. Nová heterosexualita byla mj. ovlivněna transformací rodiny a vztahy jejích členů k vlastním tělům od primární existence těla jako nástroje k práci došlo k jeho vnímání jako prostředku k potěšení. Heterosexualita jako normalita a láska k druhému pohlaví byla lékaři přijímána velmi pozvolna a postupně. Nový standardizovaný model heterosexuality se zasloužil o moderní regulaci lásky a také vedl k prvním pokusům o standardizaci femininity a maskulinity. Idea heterosexuality jako dominantního (popř. hlavního) typu sexuality od níž byly jakékoliv odchylky hodnoceny jako deviantní následně nabyla výrazně autoritativních rozměrů. Lékařská normalizace sexuality vytvořila nový heterosexuální separatismus erotický apartheid. (Katz in Peiss 2001) Ten důsledně segregoval sexuálně normální od sexuálně perverzního. Jeho základní myšlenkou byla binarita a tyto nově vzniklé a striktní hranice zformovaly vznikající svět erotiky jako prostý jakýchkoliv variant a bezpečnější pro sexuálně normální. Podle Katze tento erotický apartheid postupně de facto vytěsnil všechny ostatní sexuální identity a praktiky. Veškeré alternativy tak nabyly menšinový (až deviantní) charakter. Heterosexualita i homosexualita každopádně existovaly i před tím, než byly pojmenovány. Formulace toho, co je hetero/homosexuální, nevytvořila hetero/homosexuální zážitky, či chování. Samotná definice (či vynález ) heterosexuality byla vlastně výsledkem strachu o genderový řád bylo nutné definovat heterosexualitu jako normu a zároveň navrátit ženy do přirozené opoziční role. Kvůli opozičnímu vymezení pohlaví a definicím heterosexuality a homosexuality (tedy identit, které se v dřívější společnosti nepovažovaly za důležité), však zároveň ve společnosti vznikl strach o možné proměny rolí mužů (a nejen 12

17 žen). Až teprve celosvětové rozšíření pojmu heterosexuál/ka jako všeobecně uznávané normy pak vedlo k tomu, že lidé začali mnohem více pociťovat potřebu veřejně demonstrovat svou sexualitu a také to, že jsou normální Gender z perspektivy sociálního konstruktivismu Na utváření světa, v němž žijeme, se z perspektivy sociálního konstruktivismu podílíme v rámci komunikace a sociální interakce. To, co považujeme za přirozené, je tedy možné interpretovat jako výsledek působení kultury či společnosti. Tato východiska lze potom aplikovat i na rozdíly mezi pohlavími tedy ačkoliv sociální konstruktivismus nepopírá existenci biologických odlišností mezi ženami a muži, snaží se zároveň dekonstruovat představu, že rozdíly mezi ženským a mužským chováním jsou biologicky determinované Gender display Gender display, či předvádění genderu, odkazuje ke skutečnosti, že jedinci se snaží před ostatními, s nimiž přicházejí do interakce, určitým způsobem prezentovat svou identitu. Cílem je, aby tato prezentace byla okolím/publikem vnímána tak, jak zamýšlel/a předvádějící. Tento nový pohled, tzv. dramaturgický přístup, v němž je pro vysvětlování rozličných sociálních interakcí užívána divadelní terminologie, zavedl do sociologie Erving Goffman. Ten začal pracovat s tezí, že každý jedinec během svého života hraje rozličné role, a to i role genderové. Jakákoli interaktivní situace se stává jevištěm, pro ztvárnění esenciální ženské a mužské přirozenosti. (West, Zimmerman 1987: 137) Jako hraní rolí vnímá Goffman i zakořeněné chování spojované s jednotlivými pohlavími, obvykle považované za přirozené. Femininita a maskulinita jsou považovány za prototypy esenciálního vyjádření sebe sama, tedy něco, co může být účelově užito v jakékoliv sociální situaci a také něco, co je spjato s nejzákladnější charakteristikou individua. (Goffman 1976: 75) Právě atributy pojící se k mužství a ženství a také přirozenosti jsou korelátem správně provedené performance a stejně tak i jejího dekódování v performancích ostatních. Goffman považuje gender display za vysoce stylizované chování, které je strukturované na dvě části tvrzení a odpověď a v němž přítomnost či absence symetrie může ustavit podřízenost či dominanci. (West, Zimmerman 1987: 129) 13

18 Gender display je potom v nejužším významu typ performování sebe sama, které nabylo ritualizovaného charakteru, či emociálně motivované chování, které se stává formalizovaným ve smyslu zjednodušení, přehánění a stereotypizace. (Goffman 1979: 1) Stejně tak gender display odkazuje k performování rolí, které jsou od jednotlivců očekávány na základě určitých společenských konvencí. Některé z projevů se zdají být vytvořené speciálně pro toto rozpoznávání (...) v případě genderu se jedná o styl účesu, oblékání a výšku hlasu. (Goffman 1979: 2) Goffmanova práce se stala výchozím bodem pro další sociokonstruktivistické teorie, a to konkrétně pro gender attribution ( přiřazování genderu ) autorek Suzanne Kessler a Wendy McKenna a také pro doing gender ( dělání genderu ) Candace West a Dona H. Zimmermana. Kessler a McKenna Goffmanův gender display rozšířily o zájem týkající se průběhu přiřazování jedinců do jednotlivých genderových kategorií, které mají binární charakter právě proto, že toto zařazení je podmíněno prací s pouze dvěma biologickými pohlavími. Přitom biologická kritéria nejsou nutnou ani dostatečnou podmínkou pro bytí mužem či ženou v každodenním životě. (Kessler, McKenna 1985: 76) West a Zimmerman následně obě tyto teorie propojili a na jejich základě vytvořili teorii doing gender, obohacující základní terminologii čítající pohlaví a gender ještě o pohlavní kategorii. Ta je resultátem gender display a také základním činitelem umožňujícím přiřazení jednotlivců mezi muže či ženy, a to s ohledem na skutečnost, že biologické pohlaví není na první pohled viditelné Doing gender Teorie doing gender odkazuje k procesuálnímu charakteru genderu, který je dennodenně utvářen ve vzájemných interakcích jedinců. Gender z tohoto pohledu neznamená to, kým daný člověk je, nýbrž je vyvíjenou aktivitou. A to konkrétně aktivitou vědomou a účelovou, podřízenou naplnění určitých konvencí či genderových vzorců, které budou při posuzování jedince uplatňovat ostatní. Gender, resp. jeho předvádění, je z podstaty interaktivní a institucionální, vysvětlitelnost je rysem sociálních vztahů a její idiom je přejat z institucionální oblasti, v níž se tyto vztahy ustavují. (West, Zimmerman 1987: 137) Jakmile se těmto tradičním modelům jedinec začne vymykat, na jednu stranu sice přispěje k nabourávání genderového status quo, zároveň však sám/a sebe vystaví ostré konfrontaci, či kritice. Každopádně tradicím se podrobující doing gender může vyústit až 14

19 v sociální stratifikaci, udržují-li muži model dominance a ženy submisivity, výsledkem jsou hierarchizované mocenské vztahy. (West, Zimmerman 1987) Klasické dichotomické vnímání světa, tedy i dělení aspektů podílejících se na identitě jedince, na pohlaví a genderu, se West a Zimmerman snaží rekonceptualizovat, a to jejich obohacením o výše zmiňovanou pohlavní kategorii. Ta zároveň není přímo závislá na pohlaví, a to i navzdory faktu, že pohlavní kategorie může být určitým vodítkem pro jeho odvození Queer 6 teorie Označení queer lze považovat za základní pojem v rámci kritiky heteronormativity. (Giles 2004) Termín queer theory se tedy začal užívat v návaznosti na tematizování neexistence pevného provázání mezi kategoriemi gender pohlaví sexualita, které se zároveň (jsou-li v souladu) podílejí na stvrzování heterosexuality jako normy sexuálního chování. Queer teorie se také zabývá konkrétními způsoby, které jsou v praxi užívány pro zpochybnění či parodii přirozených kategorií, mj. tedy zaujímá analytický pohled na drag/travesti show jako na jednu z metod, která má potenciál demonstrovat individuální rozměr genderové identity. Dekonstruování genderových kategorií a zájem o sexuální projevy jedinců znamenalo také přesun zájmu od feministických a gay-les studií ke queer studiím, která se od 90. let stala novou perspektivou pro nazírání na kulturu. Queer teorie se snaží zpochybňovat neměnnost společensky utvářených konceptů (tedy vychází ze sociálního konstruktivismu), které zároveň dekonstruuje s důrazem na vlastní performanci identity jedinců. Queer teorie se primárně věnuje konstruování sexualit a sexuálních identit, k heterosexualitě zaujímá kritický postoj jako ke konceptu, který svými charakteristikami a nároky vede až k nátlakové povinné heterosexualitě. (Sokolová in Formánková, Rytířová 2004) Ta je také v centru zájmu kritiky teoretičky queer studies, Judith Halberstam, která tvrdí, že queer subkultura funguje právě na principu hledání alternativ k heteronormativním rámcům. (Halberstam 2005) Pro queer studia mají zásadní význam také další koncepty Judith Halberstam, zaměřené primárně na ženskou maskulinitu, resp. na maskulinní lesbické ženy a různé podoby jejich ženství (butch, femme), které mohou nabývat maskulinních charakteristik. Halberstam utvořila přesvědčivou argumentaci pro výrazně flexibilnější klasifikaci 6 Základní význam slova queer v současnosti odkazuje k různým modelům sexuality, resp. je užíván pro jakékoliv alternativní smýšlení o modelech sexuality neodpovídajících mainstreamu. 15

20 maskulinity, maskulinity nezávislé na mužství (biologickém), které bylo vždy považováno za základ moci. Podle Halberstam mohou mužskými vlastnostmi, či kvalitami jako je síla, nezávislost a autorita, stejně jako muži, disponovat i ženy. (Williams 2012, online) Halberstam také zdůvodňuje, proč by si ženy rády vtělily maskulinitu: Ve společnosti, v níž jsou dominantními muži, je maskulinita stále oceňována a zároveň je spojována s mnoha aktivitami určenými pouze pro muže. Je mnohem snazší vysvětlit atraktivitu maskulinity pro ženy než femininity pro muže, a to obzvlášť s ohledem na to, že kulturně je femininita stále znehodnocována. (Butler in Williams 2012, online) V průběhu poznávání různých forem maskulinit se Halberstam ve svých pracích mj. zaměřila i na drag king subkulturu (tedy ženy performující a parodující muže, viz níže kap. 3.1). 16

21 3. Travesti (drag) show 3. 1 Terminologie Ačkoliv se s termíny, které postihují performance ženství a mužství (ať už ženami nebo muži), lze již díky více otevřenému přístupu médií běžně setkat i na území ČR, mnohé z nich jsou často vzájemně zaměňovány, a to také na základě užití odlišných teoretických východisek. Z toho důvodu považuji za nezbytné vymezit zde nejpodstatnější termíny tak, jak s nimi bude v rámci textu pracováno. Jako souhrnný či všem následujícím termínům nadřazený bude vnímán pojem cross-dressing (CD). Ten vystihuje akt převlékání se, ať už mužů za ženy, tak i žen za muže. Cross-dressing se úzce pojí k tezi doing gender a má hlubokou historii v jednotlivých světových kulturách (např. převlékaní kmenových šamanů, tradiční japonské divadlo ad). (Oakley 2000, Feinberg 2000 ad.) S pojmem cross-dressing se však lze setkat i jako se slangovým (či synonymním) označením k termínu transvestitismus. (Spencer in Feinberg 2000, Lang 1998) V této práci bude však cross-dressing pojímán ve smyslu termínu zastřešujícího převlékání se. Specifickým typem převlékání mužů za ženy, jehož základ je možné hledat v parodii, je potom travesti show. Samotnou travestii definuje Akademický slovník cizích slov jako komické nebo satirické dílo zpracovávající vážné nebo vznešené téma zlehčujícím až karikujícím stylem. (Kraus a kol. 2005: 818) V této intenci se tedy jedná o zábavné pojetí vážného příp. klasického obsahu (např. literárního díla). 7 Jako travesti show bude v rámci tohoto textu chápáno představení převážnou většinou českých performerů popisované jako forma obživy či přivýdělku 8 v němž vystupují muži, kteří za účelem pobavení publika performují a parodují celebrity, obvykle ženy zpěvačky, či herečky. České travesti show ve srovnání se zahraniční (euroamerickou) produkcí vykazuje mnohé specifické rysy travestité často do svých vystoupení zařazují i celebrity mužské, ale také pohádkové postavy, či různé scénky postavené na principu stand-up comedy, což spíše svědčí o jisté inklinaci k divadelní tradici. V případě travesti skupiny Screamers (jejíž publikum je právě z důvodu značné specifičnosti její travesti produkce viz dále předmětem analýzy) k ní odkazuje i sama koncepce tří autorských programů ročně (jarní, 7 Což v ČR činila např. již zesnulá travesti umělkyně Hraběnka Sonáta Mondscheinová, jejíž performance spočívaly v parodickém přednesu klasické poezie. 8 Je však nutné zmínit případy, kdy travesti show zvolí jako předstupeň ke své přeměně transsexuální jedinci. V ČR např. travesti umělkyně Lucy de Borg, či Alexis. Ty však i nadále navzdory faktu, že v současné době jsou již formálně ženami vystupují pod nálepkou travesti show. 17

22 podzimní a vánoční speciál), které Screamers uvádějí. Pro každý z pořadů je utvořen vlastní scénář (obsahující tracklist a texty průvodního slova moderátorské dvojice), světelný scénář i dekorace odpovídající názvu a náplni programu (např. Ta naše Brodvej česká, Kdopak by se konce bál, Scream-show ad.). Vystoupení jsou potom obvykle situována do kulturních domů či sálů divadel a jsou členěna za pomoci klasické divadelní přestávky. Tento typ travesti show je potom charakteristický pouze pro určitý segment českých travesti skupin, které se svými vystoupeními uživí a je tedy jediným zdrojem příjmu performerů (především Screamers, Hanky Panky, Kočky). Pro výraz travesti show, v Čechách zaužívaný (ale i zde nabývající různých podob), tedy neexistuje zcela vystihující ekvivalent v angličtině, v níž jsou tito performeři označováni jako female impersonators (v případě, že podstatou je co nejvíce se připodobnit skutečným ženám), či jako drag queens (a to tehdy, jedná-li se o velmi okázalou show, která však ani tak nepracuje s nutností vizuálně se podobat ztvárňovaných hvězdám, ale spíše se snaží odprezentovat velkolepé kostýmy, líčení, účesy). Travesti(ti)smus potom bývá často především v bulvárních médiích 9, ale i mezi veřejností zaměňován s transvestitismem (Dobešová 2009), a to navzdory významové odlišnosti obou pojmů. Tato praxe pak může vést i k negativním konotacím, pojícím se právě k travesti show. Transvestitismus totiž medicínský (psychiatrický) diskurz definuje jako sexuální deviaci, spočívající v občasné touze jedince (v tomto případě muže) užít atributy spojované s ženstvím, a to konkrétně oděvy, či líčení, obvykle za účelem vlastního sexuálního uspokojení. (Weiss 2002) Jsou-li v mediální praxi pojmy travestita/transvestita volně zaměňovány, může to vést v případě, že k zasazení do teoretického konceptu bude užit medicínský diskurs k utváření základu pro vnímání travesti performerů jako perverzních či zvrácených (což plyne z podstaty označení deviace ). Jistý rozdíl mezi travestity a transvestity je pak možné hledat v sexuální orientaci, kdy transvestité jsou většinově heterosexuální a jejich převlékání se za ženy (projevující se nejčastěji neveřejně), nestojí 9 Talent Prima: Transvestité předvedli Lucii Bílou, ta nemohla popadnout dech Super.cz, , online. [cit ] Dostupný na: < Jan Kraus má rád transvestity. (...) Dámské kostýmy, nalíčené tváře, nápadně zvětšená ňadra, to je svět transvestitů, kteří se převlékají za ženy. Ahaonline.cz, , online. [cit ] Dostupný na: < html> 18

23 v cestě navázání a udržení běžného heterosexuální soužití. Oproti tomu travestité jsou většinově homosexuální. 10 Jako synonymické označení k českému termínu travestita lze rámcově vnímat již výše zmiňovaný anglický pojem drag queen. Cizojazyčná literatura totiž v souvislosti s muži parodujícími a performujícími ženy pracuje výhradně s pojmem drag show/drag queen, kdy drag je utvořeno jako akronym ze slov DRessed As Girl, tedy oblečený jako dívka. Přídomek queen odkazuje k určité teatrálnosti charakteristické pro gay-speak, podobně jako k tendencím mluvu feminizovat, či užívat honosných označení (dáma, madam, lady). (Cameron, Kulick 2003; Hall, Bucholz 2004; Sloboda 2002) Užití drag show jako synonyma pro travesti show však na české kulturní scéně poněkud zproblematizovala první česká drag queen 11 ChiChi Tornádo, která ve svých performancích kombinuje prvky maskulinity a femininity (vystupuje např. neoholená, bez paruky, s gumovými prsy atp.) a odpovídá tak spíše euroamerickému konceptu drag show. S parodováním maskulinity ženami potom souvisí termín drag king, který pravděpodobně vznikl až následně jako logické opozitum k drag queen. V souvislosti s těmito dvěma koncepty je nutné poukázat na rozdíly mezi performováním ženství (drag queen) a mužství (drag king). Jak upozorňuje Halberstam, nejen že samotné performance vypadají jinak, ale je také možné postihnout zřetelný rozdíl mezi vztahy mezi maskulinitou a její performancí a femininitou a její performancí. (Halberstam 1999) Ačkoliv tedy drag (queen i king) přispívá k určitému rozmělňování genderových hranic, konkrétně drag king performace (převážně prováděné maskulinními ženami, butch lesbami) navíc umožňuje konfrontaci mezi ženskou a mužskou maskulinitou a tím pádem navíc poskytuje prostor pro kompletní parodii bílé maskulinity (Halberstam 1999). Stejně tak Halberstam poznamenává, že mužskost nepatří mužům, nebyla produkována jen muži a nemůže jasně vyjádřit mužskou heterosexualitu, naopak, mužství je dle ní také produktem maskulinních žen, gender deviants a lesbických žen. (Halberstam 1999: 241) 10 V rámci tohoto tvrzení vycházím nejen z vlastního více jak desetiletého soužití s travesti komunitou, ale také z rozhovorů s travesti performery, kteří působení heterosexuálního muže na české travesti scéně plošně kategoricky zamítli (česká travesti scéna je potom velmi úzce semknutá travestité, kteří na ní dlouhodobě působí, se znají od jejích počátků a stáli u jejího zrodu nejprve na Střeleckém ostrově a potom v travesti kabaretu Aqua, noví performeři potom nutně začínají svou kariéru právě mezi touto generací). Dělám transku už patnáct let, ale heteráka jsem v tomhle oboru fakt ještě nepotkal. Osobně neznám snad ani bisexuála, který by dělal travesti (rozhovor s Vojtou/slečnou Nadjou, 2011); Hetero-transku neznám, i když někdo tvrdí, že jsou. (rozhovor s Davidem/slečnou Daisy, 2010) 11 Buďte vítáni na stránkách první české drag queen Chi Chi Tornado. Oficiální webová prezentace ChiChi Tornádo, online [cit ]. Dostupný na: < 19

24 3. 2 Drag jako genderová subverze V nejobecnějším slova smyslu je možné pracovat s termínem drag jako s označením užívaným pro jakékoliv vizuální prvky (oděvy, paruky, make-up, ale také gesta, pohyby) mající symbolický genderovaný význam obvykle se jedná o využití typického oblečení spojeného s jedním genderem mužstvím nebo ženstvím osobou s biologickým pohlavím opačným. (Dobešová, Sloboda 2011) Monica Baroni potom definuje ze současné perspektivy drag takto: Drag je ve své podstatě akce/činnost, nikoliv identita: rozviklává rigidní definice genderu a sexuality tím, že paroduje stereotypy femininity a maskulinity. (...) Zachovává si svůj příznačný charakter maškarády, teatrální akce okázalosti, spektakulérnosti a kýčovitosti. (Baroni in Gerstner 2006: 191) Označení drag queen je obvykle spojováno s muži, kteří používají genderové atributy ztotožňované s ženstvím oblečení, líčení, chování pro parodii, karikaturu, zesměšnění a vlastní umělecké vyjádření. Drag queens na sebe oblékají femininitu, kterou imitují, ale zároveň se jí mohou rázem zbavit, či ji odložit. Pokud se zaměříme na vnější podobu rolí, drag naznačuje, že rodové role a v případě komplexního pohledu i role z obecného hlediska, jsou něčím povrchním, co může být změněno, nasazeno a zase odloženo dle vlastní vůle. (Newton in Bergman 1994: 49) Právě upozorňování na vlastní mužství performerů v rámci drag výstupu je také častou praxí, vystupující buď poukazuje na znaky svého biologického těla (ohryzek, či genitálie kdy penis je užíván jako kulturní synonymizace mužství) či částečně odloží kostým (klasickou tečkou za drag show je potom odličovačka, kdy se performeři v průběhu písně před diváky sami odlíčí a zbaví dámských šatů). Ženství, které na sebe vystupující během show berou, je tak možné považovat za určitý typ maškarády. Maškaráda potom ve své podstatě spočívá v záměrném zatajení vlastní identity, tradičně zakrytí tváře a zdůraznění těla. Za jednu z forem maškarády je považován i crossdressing. (Craft-Fairchild 1993) Zaměňování genderových pravidel, užívaných pro náležité odívání žen a mužů, a tedy snadné střídání genderových rolí, v minulosti velmi často odkazovalo také k sexualitě, kdy maškaráda byla neobvyklou možností k erotickému experimentování a vztahům. (Castle 1986: 38) V případě úvah o drag, či cross-dressingu jako o formě maškarády, ve všech směrech odkazující se k hyperbolizování a zesměšňování tradičních norem, je nutné přistupovat k ní také jako k východisku pro feministický camp a zároveň ji i o campy-aspekt obohatit. Camp jednoduše nahrazuje znaky maskulinity parodií znaků ženskosti. (Britton in Cleto 20

25 1999: 138) Camp je pak ve své podstatě určitý typ estetického vnímání, spočívající v lásce k nepřirozenému, k umělosti a přehánění. (Sontag 2000: 80) Ačkoliv však camp zahrnuje prvek humoru, resp. cílené zesměšnění obvykle vžitých společenských norem, nelze jej považovat primárně za jejich kritiku. Campy chování je možné rozpoznat jen jako odchylku od zažitých norem, bez kterých by jej nebylo možné definovat. Ani na chvíli však neposkytuje (a ani nemůže) radikální kritiku těchto norem. (Britton in Cleto 1999: 138) V souvislosti s campem nelze nezmínit také homosexualitu, právě campy humor je považován za jistý typ obrany homosexuálů, jejichž zlepšující se postavení v západní společnosti počínaje 70. lety však postupně vedlo až k zániku campu s kořeny v homosexuálním vnímání. (Sontag 2000) Camp se následně z původního gay subkulturního prostředí (z nějž vzešla i komunita drag queens) posunul do mainstreamu. Toto přesunutí campu z gay prostředí mezi většinovou společnost se stalo velmi diskutovaným (a dělení campu na gay a mainstreamový stojí také za rozmanitostí jeho definic), avšak událo se v důsledku jeho využití pro zisk v zábavním průmyslu Drag show jako genderfuck 12 Pravděpodobně nejkomplexnější pohled na (západní) drag show avšak většinou z perspektivy vystupujících přinášejí texty Leily Rupp a Verty Taylor. Ty na základě svého výzkumu v drag show kabaretu Kabaretu 801 vytvořily velmi obsáhlý soubor poznatků nejen o drag show, ale také o samotných performerech a jejich zamýšlených záměrech. Bohužel právě Kabaret 801 a v něm vystupující, jimiž se Taylor a Rupp ve své analýze zabývaly, z hlediska charakteristik v mnoha směrech naprosto neodpovídají českému vzorku, a už vůbec ne vzorku vystupujících v travesti skupině Screamers (viz dále kap. 4.1). Jak plyne z výzkumu Taylor a Rupp, zahraniční drag performeři běžně pracují se svou příslušností ke gay komunitě Již od prvopočátku upozorňují publikum na to, že jsou mužigayové, zároveň však mluví mužským hlasem, dělají si legraci ze svých dlouhých klitorisů a mangin ( ) někteří si také neholí nohy, či ochlupení v podpaždí či v okolí genitálií. (Rupp, Taylor 2006: 12) a své performance strukturují s jasnými záměry a cíli. Drag queens se skrze svou show snaží zcela vědomě publikum upozorňovat na značnou rozmanitost a nespojitost mezi genderovými a sexuálními identitami, jsou tedy mnohem více než pouhými baviči/kami. Vlastně nás své publikum učí vnímat fluidní a proměnlivý charakter hranic 12 Nabourávání tradiční představ týkajících se genderových identit, rolí a reprezentací. 21

26 mezi genderem a sexualitou. (Taylor, Rupp 2006: 12) Drag queens tedy svými performancemi mohou přimět publikum přemýšlet o významech toho, co znamená být muž či žena, a také o nedostatečnosti kategorií homosexualita - heterosexualita. Kromě toho mohou mít drag queens vliv i na vnímání vlastní sexuality diváků/ček, kteří/které mohou být během performance k vystupujícím až eroticky přitahováni/y, či jimi být vzrušeni/y. A to tak, že tato přitažlivost neodpovídá jejich reálné sexuální identitě (heterosexuální muži v publiku mohou shledávat drag queens jako velmi atraktivní ženy, toto atraktivní ženství je však pouze performancí a reálnou postavou je muž, což z hlediska heterosexuálního diváka neodpovídá jeho heterosexualitě). A protože drag queens mají potenciál vyvolat silnou žádostivost, kterou lidé pociťují jako kontrastující s jejich vlastní sexuální identitou, mají jejich show zároveň reálný dopad na úvahy publika o hranicích heterosexuality. (Taylor, Rupp 2006: 16) Příkladem upozorňování na fluidost a rozličnou uchopitelnost genderových kategorií může potom být např. zařazování čísel, v jejichž průběhu vystupující odperformují oba gendery, resp. z performovaných žen se stanou muži, a to navíc za hudebního doprovodu, který dané číslo textově umocňuje (v Kabaretu 801 např. za tónů písně What Makes a Man a Man). 13 V průběhu těchto typů výstupů je potom publikum konfrontováno s performancí, v níž kontrastuje kostým, make-up, paruka, podpatky, se samotným tělem performera. Právě toto je způsob, který učí publikum o performativitě genderu a flexibilitě sexuálních tužeb. (Taylor, Rupp 2006: 13) Pro drag queens však ženská role není pouze předstíráním, Taylor a Rupp popisují drag queens jako muže, kteří z různých důvodů touží být ženami, avšak zároveň nechtějí podstoupit operativní změnu pohlaví. Tito performeři zároveň svou show považují za určitou platformu pro poučení, osvobození či otevření lidských myslí, odstranění jejich slepoty a někdy také změnu života. (Rupp, Taylor 2006: 17) Mají tedy jasné záměry nejen publikum pobavit, ale zároveň mu ukázat nové obzory. 14 Ačkoliv však zahraniční drag performance vykazují v mnoha směrech odlišné charakteristiky než české travesti show, akademický pohled na drag/travesti je z obou 13 To je v českém kontextu problematické, neboť české publikum většinově nemusí s ohledem na jazykovou bariéru ocenit významové propojení textu a performance probíhající na jevišti. Konkrétně píseň What Makes a Man a Man se v českém travesti show vůbec neobjevuje, číslo, při němž se z travesti umělkyně stává muž travesti performer, je obvykle doprovázeno písní Glorie Gaynor, I m what I am. Možnost neporozumění významu aglického textu je však v obou případech stejná. 14 V této souvislosti je pravděpodobně nejvýmluvnějším výrokem, svědčícím o smýšlení českých travestitů, odpověď jednoho českého travesti performera na otázku, co je pointou jeho výstupu, v němž si při tónech coveru písně Hallelujah (původně s náboženským, resp. židovským námětem) v její polovině na šaty oblékne arabská křídla. Sám vystupující na tento dotaz velmi bezelstně odpověděl: No přece že se převleču. 22

27 perspektiv (zahraniční i české) totožný. Drag/travesti show je považováno za performativní akty, které zpochybňují nejen přirozenost genderu, ale také sexuální identity. Díky zábavné a lehké formě show tohoto typu mohou drag performeři ať už záměrně či bezděčně poukazovat před širším publikem na rozmanitosti genderových i sexuálních identit. Právě díky komediálním prvkům a četné interakci s diváky/čkami se drag show také vymezila vůči (čistě západnímu) konceptu female impersonation, který překročila a začala humor a diváckou interakci užívat pro demonstraci širokých možností performování genderu. 23

28 4. Specifika českého prostředí Projevy cross-dressingu sahají do hluboké minulosti mnoha kultur, je však nutné brát v potaz dobová specifika, a tedy např. ztvárňování žen muži v klasické divadelní tradici není ve své podstatě ani tak cross-dressingem či travestií, jako spíše přímým důsledkem dobových restrikcí, často plynoucích z náboženských praktik. Společenské, kulturní a politické klima se tedy dlouhodobě podílí na utváření celospolečensky sdílené praxe, ale i názorů a postojů. Některá témata se tak nutně stávají více či méně žádoucími, opomíjenými, či zavrhovanými. V důsledku čtyřicetileté izolace, které byl česko/slovenský národ kvůli komunistickému režimu vystaven, na našem území nebyla možná konfrontace s novými (myšlenkovými) proudy, což se výrazně projevilo na nepříliš ideálním vlastním výkladu ženské emancipace, emancipace homosexuálů, či porevolučním přístupu k feministickým proudům, ale i k sexualitě jako takové. Úsek československých dějin ovlivněný komunismem tabuizujícím různé podoby sexuality (či nahlížející na sexualitu pouze skrze medicínský diskurs) způsobil, že česká společnost se stále těžce vyrovnává s existencí homosexuality (jako sexuální preference rovnocenné s heterosexualitou), bisexuality či transsexuality. (Sokolová in Hašková, Křížková, Linková 2006) Nepříliš pozitivní pohled na nové myšlenkové proudy ale i trendy, či postoje společnosti k odlišným sexuálním identitám, které v české společnosti s ohledem na její historický vývoj mnohdy přetrvaly dodnes, pak s největší pravděpodobností souvisí i s pohledem české společnosti na travesti show a de facto i s tím, jak české travesti show vypadá. Protože travesti show i na území ČR během své geneze vzešlo z gay subkultury, v době, kdy pozvolna začalo pronikat mezi širší veřejnost, již mělo nálepku zábavy pro gaye, zábavy podřadné, či nekvalitní (navíc s původem v barech a klubech). 15 Tato praxe nutně vedla k tomu, že publikum se etablovalo spíše z nižší a střední třídy, resp. v případě složení publika se dá v jeho valné většině očekávat středoškolské vzdělání jako nejvyšší dosažené. Tomu se české travesti show podřizuje dodnes. Negativní dopady mělo politické zřízení země i na porevoluční vnímání feminismu. V 70. letech 20. století, tedy v době, kdy ve světě feminismus procházel svými nejradikálnějšími fázemi, panovala na našem území normalizace a jakákoliv konfrontace s těmito myšlenkovými směry byla vyloučená. Za vrchol ženské emancipace byla považována jejich plná zaměstnanost, která měla zároveň přispět k vyššímu podílu žen ve veřejném dění. Tato socialistická emancipace však neměla charakter aktivity iniciované ženami, nýbrž byla 15 A to i navzdory tomu, že vědomí spojení travesti show s gay subkulturou postupně sláblo. 24

29 ryze politická. A právě proto, že tato rovnoprávnost byla řízená politicky, považovaly ji samy ženy za zcela samozřejmou. Zároveň tento způsob státem řízené emancipace naprosto nepostihoval dekonstrukci klasických genderových rolí, a vedl pouze k tomu, že ženy se sice zapojily do veřejného kulturně-politického života, stejně tak jim ale zůstala starost o domácí sféru péče o rodinu. Tím byly nastaveny také mantinely představ o správnosti dělení genderových rolí na poli pracovním a rodinném, které v porevolučním období značně ovlivnily i velmi vlažné či negativní postoje zaujímané k myšlenkám feminismu. Na těchto postojích měli svůj vlastní podíl i osobnosti, do roku 1989 žijící v exilu, které se na téma feminismu začaly vyjadřovat, a to v drtivé většině případů bez jakékoliv teoretické kompetence. Feminismus představovali téměř shodně jako jednolitou, militantní (bojechtivou), ale zároveň jednoduchou a smíchu hodnou ideologii, která bezmyšlenkovitě propaguje nenávist k mužům. (Sokolová 2004: 200) Tato úzkoprofilová prezentace feminismu potom naprosto opomíjela široké spektrum témat, jež ve skutečnosti byla předmětem feministického myšlení. Pro první polovinu 90. let se tak stal typickým radikální antifeminismus, který začal oslabovat až pod vlivem opakovaných snah feministek/feministů ve druhé polovině 90. let. I tak je však české prostředí charakteristické svými nepřátelskými postoji vůči feminismu, který tedy v českém kontextu nabývá až negativních konotací. Paradoxně je potom feminismus v ČR ospravedlňován skrze genderové teorie, ačkoliv by tomu mělo být naopak a bez feminismu jako teoretického východiska by gender byl pouze bezobsažným slovem. (Sokolová 2004) Důsledkem výše zmíněných faktorů potom je, že navzdory všem vědeckým pokrokům, které značně zmírnily teze biologického determinismu (v případě žen např. antikoncepce oslabuje východiska týkající se předurčenosti k mateřství), stále i v dnešní společnosti přetrvávají tradiční názory podporující existenci rozdílností mezi ženami a muži, a to jak ve sféře společenské, tak i rodinné. Právě genderové stereotypy se tak mnohem vyšší měrou než biologické faktory podílejí na konstruování rolí správných žen a mužů. Mnohé podobné rysy, jaké v minulém století na území Československa vykazuje ženská emancipace, je při bližším pohledu možné postihnout i na problematice emancipace homosexuality. Jejím jediným (opět institucionálním) projevem v letech byla dekriminalizace homosexuálního styku mezi dospělými osobami v novém trestním zákoně a trestním řádu, jež nabyly účinnosti k (Siedl 2012) V době následující po nacistické okupaci byla hnutí zasazující se o práva sexuálních menšin značně oslabena, a to pravděpodobně i proto, že poválečné klima vedlo ke změnám v žebříčcích hodnot obyvatel 25

30 země. Mnozí z nich také věřili v jistou pokrokovost komunismu, deklarujícího odstranění veškerých křiv, tyto teze podpořila také praxe po roce 1945, kdy persekuce homosexuálního chování výrazně poklesla. Ve společnosti také panovala naděje, že v novém trestně-právním pořádku již homosexualita jako trestný čin figurovat nebude. S ohledem na situaci v SSSR, kde byl sexuální styk s osobami stejného pohlaví stále vnímán jako asociální a tedy trestný, se však v roce 1950, éře vrcholného stalinismu, tyto naděje na území Československa rozplynuly. (Seidl 2012) K přehodnocování stalinistické legislativy začalo postupně docházet až po pádu Stalinova kultu v roce 1956, v roce 1960 se země po mnohaletém budovatelském úsilí ocitla na prahu socialistického zřízení (Seidl 2012: 276), které způsobilo jisté opojení socialistickou zemí a lidem a vyústilo v novou legislativu platnou právě od Z odborného hlediska se homosexualita stala předmětem zájmu československých sexuologů cca od roku 1950, a to především v intenci choroby, kterou je nutné pokoušet se léčit, vyhledat její příčiny a ty potlačit. Následně byly při sexuologických centrech založeny socioterapeutické skupiny pro homosexuální jedince (1976 Brno, 1982 Praha), které v první fázi suplovaly funkci gay klubů. Ty ve své podstatě za komunismu na území Československa neexistovaly, ačkoliv je možné doložit, že ve velkých městech měly fungující gay subkultury vlastní místa k setkávání (kavárny, kluby, bary), která pod dozorem Veřejné bezpečnosti fungovala jako v podstatě výlučně homosexuální podniky, které navštěvovali ženy i muži. (Seidl 2012: 305) Klasickým místem setkávání byly také domácnosti, kam je také možné vysledovat počátky českého travesti show, které se začalo dříve než veřejně objevovat právě na soukromých oslavách narozenin, večírcích, pyžamových (či jinak kostýmových) party ad. Ve srovnání s meziválečným obdobím však totalitní režim nedovoloval jakékoliv snahy o emancipaci. Náznak proměny společenského klimatu je potom možné vysledovat až počátkem roku 1988, kdy v Praze pod vedením sexuologů Brzka a Procházky vzniklo uskupení určené pro homosexuály, tentokrát však již ne jako socioterapeutická skupina, ale jako klub. (Seidl 2012) 4. 1 České travesti show Navzdory tomu, že muži performující a karikující před publikem známé ženské celebrity, zpěvačky a herečky, se již minimálně v zahraničí (především v západních zemích) stali předmětem akademického zájmu a drag show je tedy v cizojazyčné literatuře jako téma hojně pojednáváno, z hlediska charakteristik v mnoha směrech naprosto neodpovídá českému 26

31 vzorku travesti show (z hlediska počátků také o více jak šedesát let opožděného), které je velmi obtížné jakkoliv zasadit do kontextu přesahujícího hranice České republiky. Opomineme-li někdejší performance mima a tanečníka Jaroslava Čejky a jeho vystoupení s Jiřinou Kotovou, ve kterých můžeme odhalit jisté prvky travesti/e ( Slepice a scénky, v nichž Čejka vystupuje jako žena), první doklady o zmínkách o počátcích českého travesti show je možné naleznout výhradně ve vlastních archivech samotných travestitů a účastníků veřejnosti nepřístupných akcí (narozeninové oslavy, gay party atd), na nichž performance probíhaly. Z těchto zdrojů je potom zřejmé, že za tradicí českého travesti show stojí performeři vystupující pod uměleckými pseudonymy Lady Peachford a Sonáta Hraběnka Mondscheinová (svou performancí zcela naplňující základní obsah pojmu travestie). Jako určitý typ kulturní produkce začalo být travesti show vnímáno až po roce 1989, který s sebou přinesl především uvolnění poměrů pro gay komunitu, jež byla s travesti show vždy těsně spjata. Od roku 1989 tak bylo gayům i travestitům umožněno scházet se v soukromých podnicích, do nichž však heterosexuálové/ky přístup obvykle neměli. Ačkoliv se tedy travesti show přesunulo z domácností na veřejnost, masové publikum k němu přístup stejně nemělo, neboť se stále soustředilo na místech přístupných pouze členům/kám gay komunity. Jako první veřejná travesti produkce konaná v rámci jednoho z tematických gay večerů na pražské diskotéce Na Homolce je potom jejími účastníky označováno vystoupení travesti skupiny Lady Peachford v roce K určitému zlomu v genezi českého travesti show však došlo až v roce 1997, kdy travesti představení začala postupně pronikat do sálů kulturních domů a zpřístupnila se tak i heterosexuálnímu publiku, které na ně zprvu v mnoha případech reagovalo velmi rozporuplně. Travesti show se tak muselo potýkat s množstvím negativních soudů vycházejících z předsudků, které mnohde (především v oblastech se silnou náboženskou základnou) k tomuto typu performance přetrvávají dodnes. Současně s tím, kdy se travesti show začalo objevovat v kulturních domech či společenských sálech, začaly se heterosexuálním návštěvníkům/cím otevírat i gay kluby. Nejvýrazněji se potom do přístupu a přijetí travesti promítl aspekt konkrétní lokality, kdy nejprve začaly být travesti performance akceptovány publikem ve větších městech (především v Praze) a až následně si získaly své příznivce/kyně i v menších obcích. K přijetí travesti show jako určitého typu zábavní produkce pak velmi výrazně přispěla i masmédia, které se s postupem času (minimálně ta nebulvární) vyrovnala i s místy problematickou terminologií. (Dobešová 2009) 27

32 Od doby svého vzniku tedy české travesti show prošlo mnoha etapami vývoje, které vyústily v jistou fragmentaci celé travesti scény, na níž se během uplynulých dvaceti let vystřídalo kolem čtyřiceti travesti uskupení. Současný stav se ustálil cca na patnácti až dvaceti skupinách, s nimiž se lze na české travesti scéně setkat a kterou by bylo v jejím základu možné rozdělit dle typu produkce a míry inklinace k uměleckosti a divadelnosti na travesti show varietní a napodobující/klubové. (Dobešová, Sloboda 2011) Charakteristiky varietního travesti show by pak naplňovala produkce travesti skupiny Screamers, ale i Hanky Panky, Kočky, příp. Scandal Ladies tzn. skupin, které se snaží svá vystoupení koncipovat na základě určitých divadelních pravidel a systematicky vytvářejí celovečerní programy s tematickými názvy, kulisami, scénami, člení vystoupení pomocí klasické divadelní pauzy a situují je především do kulturních domů, společenských sálů či prostorů divadel. Právě s tímto typem travesti show, odkazujícího se svou kompozicí spíše k divadlu (což na mnoha místech reflektuje i samotné publikum, které volí při návštěvě představení Screamers i adekvátní společenské oděvy obleky, dlouhé šaty) se potom mimo ČR nelze setkat. Klubové/napodobující travesti show (které se svou náplní blíží k drag show více než travesti show varietní) se odehrává obvykle na diskotékách (formou bloků, kdy je výběr písní buď čistě na vystupujících nebo na pořadateli), plesích (často půlnoční překvapení), soukromých/firemích večírcích, či v gay klubech (kde opět platí, že vystupující mají v rámci večera několik kratších vstupů). Za určitou kombinaci varietního/klubového travesti by potom bylo možné považovat produkci travesti kabaretu Tingl Tangl v Praze a klubu Fiesta v Ostravě, v jejichž případě se jedná o místa, kde travesti show probíhá pravidelně. Tingl Tangl navíc disponuje vlastní širší základnou vystupujících, z nichž je ad hoc každý večer (travesti show probíhá dvakrát-třikrát týdně) utvořena skupina. Vystoupení (resp. konkrétní zařazená čísla) v těchto klubech jsou pak závislá na tom, kteří performeři v daný večer vystupují a které zpěvačky/celebrity mají v repertoáru. Nedá se tedy mluvit o žádné cílené kompozici, oproti vystoupením na diskotékách a v gay klubech mají však performance v Tingl Tanglu a Fiestě charakter celovečerního představení, přerušeného pouze jednou či dvěma pauzami, během nichž se vystupující baví s návštěvníky/cemi na tanečním parketu, příp. na baru. Jakékoliv pokusy o přesah show ze zábavního segmentu do linie rozšiřování povědomí o možných alternativách genderových identit se však v Česku (minimálně v prvním plánu) v rámci ani jednoho z možných typů travesti show nevyskytují (což de facto dokladuje i výrok managera Screamers, citovaný v úvodu této práce). Dá se říci, že české travesti show se snaží 28

33 od využití možností drag performativity distancovat a její potenciál např. rozvolnit rigidní hranice mezi heterosexualitou a homosexualitou v drtivé většině případů nevyužívá. 16 To lze považovat také za důsledek historického kontextu (přiblíženého výše), s nímž je přímo spjata také neangažovanost ve veřejném prostoru. (Uhde 2003) Paradoxní potom je, že nejen zahraniční drag show je se svou historií sahající cca do roku 1920 s gay komunitou úzce propojena. Na rozdíl od českého travesti které stejně jako drag show z gay subkultury vzešlo, ale v současné době se k ní nijak výrazně nehlasí však drag show bylo hned od prvopočátku považováno za jednu možností, jak heterosexuálním divákům/čkám zprostředkovat kontakt s gay kulturou. Muži oblečení v dámských šatech se stali viditelným segmentem gay komunity a zároveň okouzlili heterosexuální publikum. (Rupp, Taylor 2006: 12) Oproti tomu české travesti show se od tematizace gay kultury distancuje a konkrétně travesti skupina Screamers se jako jediná v ČR také mediálně prezentuje jako ryze heterosexuální a tento mediální obraz aktivně podporuje i navzdory tomu, že všechny ostatní české travesti skupiny se postupně vyoutovaly, příp. se svou orientací alespoň nijak netají. Primárním záměrem českých travestitů tedy není osvěta publika, kterou zahraniční drag performeři velmi často tematizují. Samozřejmě není vyloučeno, že někteří čeští travestité se touto cestou ubírají, nečiní to však tak otevřeným způsobem, jako se tomu děje na zahraničních scénách na západ od českých hranic. V ČR je jednoduše vše ponecháno na publiku, které je navíc v konkrétním případě Screamers plánovitě mystifikováno ohledně sexuální orientace vystupujících. Právě z tohoto důvodu se publikum travesti skupiny Screamers stalo předmětem této práce, která by zároveň měla být nejen reflexí určité mediální síly, ale také potenciálu diváků/ček zpracovat zcela bez záměrných přičinění vystupujících jejich performance do vlastních konceptů. 16 Jedinou výjimkou je show Chichi Tornádo, která v tomto světle jako jediná na území ČR skutečně naplňuje obsah pojmu drag show tak, jak jej prezentují Taylor a Rupp. 29

34 5. Kulturální pohled na publikum Zásadní část kulturálních studií je ze své podstaty svázána s oblastí médií, kdy kulturální přístup k nim postihuje všechny aspekty vzniku a šíření a následného vnímání mediálních produktů. V průběhu 20. století došlo k postupnému formování tří mediálních škol, které reflektovaly pojetí médií, jejich vliv a dopad na společnost publikum. Birminghamská škola, která se utvořila jako poslední, se oproti dvěma předchozím (Frankfurtské a Torontské), pro něž byl charakteristický mediocentrický přístup, začala zabývat zkoumáním všech projevů kultury, zájem přenesla na média a oblasti, které jsou s jejich působením spojeny (chování určitých věkových skupin, subkultury, gender, vzdělání). V souvislosti s novými přístupy k publiku se zvýšil zájem o uživatele/ky a účastníky/ce komunikace, o to, jakým způsobem nakládají s předloženou komunikační nabídkou. Publikum přestalo být chápáno jako pasivní, naopak, počítá se s jeho reakcemi a také možností aktivního výběru. Média jsou vnímána jako součást každodenního života, úzce propojena s populární kulturou (vnímanou jako prostor vymezený pro uplatnění ve společnosti marginalizovaných skupin). Kulturální přístup se stal také základem pro recepční studia a analýzu, spojenou se schopností konkrétních konzumentů/ek mediálních obsahů dle vlastních preferencí samostatně nabyté informace zpracovat a zároveň se oprostit od ideologií do nich zanesených. (Reifová 2004) Právě recepční studia, resp. sama schopnost recepce, je základem pro utváření v této práci tematizovaných diváckých postojů. Schopnost diváků/ček reinterpretovat významy je potom de facto srovnatelná s diskurzivní silou centralizovaných mediálních institucí konstruovat texty, které publikum následně interpretuje. (Morley 1992) 5. 1 Pop-kultura a vkus Navzdory tomu, že kulturální studia se vůči dichotomii hodnotící kulturu jako vysokou, či nízkou, vymezila, určitým kvalitativním stanoviskům se při pohledu na masovou, resp. pop-kulturu, vyhnout nelze. Problematika vkusu, hrajícího v procesu posuzovaní kultury klíčovou roli, je v tomto případě rozmělněna ve skutečnosti, že nejrozšířenější a nejvyhledávanější symbolickou kulturu reprezentují veškeré mediální produkty, resp. kultura masová (dnes označovaná spíše jako pop-kultura). Její obsah je rozmanitou směsicí představ, informací, myšlenek a zábavy a odkazuje ke vkusu, sklonům, projevům, zvykům, a způsobům jednání masy lidí. Odlišení vkusu masového a vkusu elitního se v tomto světle tedy jeví jako 30

35 značně problematické. Bere na sebe totiž množství podob a v případě posuzovaní kvality je možné uplatňovat rozličná kritéria. Z toho důvodu se lze v souvislosti s posuzováním kvality travesti show setkat s rozporuplnými soudy. Ačkoliv masmédia se již od negativních hodnocení víceméně oprostila (Dobešová 2009), především ta část společnosti, která zaujímá odmítavý postoj vůči homosexualitě, se podobně negativně staví i k travesti. Jistou roli v označování travesti show jako kultury nízké (populární), může hrát i samo složení publika v němž z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání (dle Bourdieho označovaného jako kulturní kapitál viz níže) dominují středoškoláci/čky. 17 Teoretický koncept Pierra Bourdieho, pro nějž byla výchozí ekonomizující teorie společnosti Karla Marxe a východiska Maxe Webera související s kulturologickými aspekty teorie společnosti, může poskytnout určitou perspektivu náhledu na publikum a fanoušky/fanynky travesti show. Bourdieu vytvořil teoretický model týkající se dělení společnosti, v němž je společnost srovnávána se společenským prostorem. Model sociálního prostoru vznikne protnutím dvou os, které jsou tvořeny dvěma kapitály ekonomickým a kulturním. (Kubátova 2010: 70) Ačkoliv se tedy sám Bourdieu za stoupence kulturálních studií nikdy nepovažoval naopak se k nim stavil značně kriticky konkrétně teorie kulturního kapitálu má pro kulturální studia značný význam. (McRobbie 2006) Kulturní kapitál lze definovat jako institucionalizované široce sdílené kulturní signály (postoje, preference, formální vědění, jednání, statky, oprávnění) používané jako nástroje sociální a kulturní exkluze (Lamont, Lareau 1988: 156) a v podstatě jej lze považovat za předpoklady jedince vedoucí k dosažení určitého společenského statusu. Pro ocenění kvalit uměleckých děl a rozlišení vysokého a nízkého umění je potom nutné porozumět symbolickému kódu, jenž je součástí příslušného typu kulturního kapitálu. K porozumění kódu můžeme dojít buď skrze jeho osvojení v třídním prostředí, či cílenou výukou. Dochází-li k osvojování symbolického kódu v rodině, je tato schopnost považována za individuální nadání, přestože je ve skutečnosti natrénovaná a příslušníci buržoazie za ni vděčí své privilegované sociální pozici a materiálním podmínkám. (Kubátová 2010: 196) V teorii kulturního kapitálu Bourdieu dále vychází z premisy, že jistého uznání se dostane těm jedincům, kteří jsou schopni ocenit kulturní hodnoty tedy mají vkus, jenž je výsledkem edukativního procesu, socializace. Výsledkem sociálního procesu rozlišování mezi vysokou a nízkou kulturou je potom přetavení kulturního kapitálu v kapitál 17 Viz výsledky dotazníkového šetření, kap

36 společenský určité penzum vztahů, které mohou být pro jedince užitečné a přínosné. (Bourdieu 1984). Pro toto celospolečenské ohodnocení je pak zásadní, že ocenění kulturní hodnoty je vázáno k danému člověku, jedná se o jeho speciální charakteristiku. Základem pro kulturní a sociální inkluzi/exkluzi je tedy podle Bourdieho ne/ovládnutí symbolického kódu dominantní kultury. Schopnost rozumět kultuře by nás zároveň měla charakterizovat jako bytosti se speciálními schopnostmi, které by společnost měla ocenit. Tento Bourdieuho přístup je však soudobými sociology kritizován za nadměrné zdůrazňování významových nuancí a kulturních projevů vysoké kultury a naopak za opomíjení důležitosti morálních hranic a praktických individuálních schopností při formování sociální identity Publikum fanoušci/fanynky Fanoušci/fanynky tvoří velmi specifický segment publika a stali se předmětem akademického zájmu již v 80. letech 20. století. Pravděpodobně nejznámějším autorem, zabývajícím se touto problematikou, je Henry Jenkins, zakladatel tzv. fan studies, oboru s východisky v post/kritickém paradigmatu. Jenkins začal chápat fanoušky/fanynky jako aktivní publikum, zbavené stigmat a negativních konotací vycházejících mj. z podstaty původu slova, které kromě svého významu pocházejícího z latiny ( fanaticus 18 ) odkazuje k všeobecně nepříliš pozitivně vnímané fanatičnosti. Negativní vnímání fanoušků Jenkins, ale i teoretik popkultury Fiske, vysvětluje pomocí konceptu Bourdieho kulturního kapitálu. (Jenkins 1992, Fiske in Lewis 1992) Fiske potom fanoušky/fanynky vnímá jako uživatele/ky, kteří/é aktivně kulturní kapitál užívají. (Fiske in Lewis 1992) Přitom jejich vlastní kultura je kombinací rozmanitých kulturních definic tedy jak aspektů kultury oficiální, tak i jejích redefinic a vymezení se vůči ní. Jenkins se vymezil vůči pojetí fanoušků/fanynek jako masového publika složeného z pasivních konzumentů/ek a začal je vnímat nejen jako publikum, které je schopné postavit se odmítavě k dominantní ideologii, ale také jako schopné utvářet vlastní významy a to v kooperaci s ostatními fanoušky/fanynkami. Fanoušek není ten, kdo pravidelně sleduje určitý program, ale ten, kdo přeměňuje toto sledování v určitý typ kulturní aktivity. Fanoušek sdílí pocity a myšlenky o obsahu programu s přáteli a zapojuje se do komunity ostatních fanoušků s podobnými zájmy. (Jenkins 2006: 41) Společně s těmito novými definicemi 18 V původním slova smyslu patřící ke chrámu, chrámový sluha, oddaný stoupenec (Jenkins 1992: 12) 32

37 zavedl Jenkins pro jím definované skupiny organizovaných fanoušků/fanynek termín fandom, který v tomto pojetí nabývá charakteristik komunity či subkultury. Právě fanoušci/fanynkyky se také podle Jenkinse aktivně podílejí na rozmělňování nastavených rozdílů mezi vkusem a nevkusem a to tak, že svou pozornost zaměřují na popkulturu, které si cení tak, jako děl kultury vysoké. (Jenkins 1992) Změna paradigmatu z kritického na postkritické potom přináší i výrazné změny v pohledu na fanoušky/fanynky. Ti/y se z pozice klasických aktivních konzumentů/ek díky moderním technologiím stávají spolutvůrci/kyněmi vlastních obsahů a zároveň si na jejich základě utvářejí i vlastní identity spjaté s fan-komunitou. (Abercrombie, Longhurst 1998) Tyto tendence je potom možné vysledovat i u publika travesti skupiny Screamers, které se díky rozmachu blogování, instant message programů jako ICQ, QIP, Skype, či Facebooku zformovalo po celé republice v jistý typ aktivního fandomu. Jeho členové/ky vytvářejí jak jednotlivým členům, tak i celé skupině Screamers fan-weby, fanouškovské stránky na Facebooku, sdílejí mezi sebou rozličné tematické materiály (video i foto prezentace, obrazové koláže, hudební sestřihy pojící se k jednotlivým pořadům ad.) pořádají vlastní setkání atp. Z tohoto hlediska je tedy možné zkonstatovat, že ačkoliv obecně travesti show je ze své podstaty s ohledem na to, že jeho kořeny je možné hledat v gay subkultuře považováno za kulturu nízkou, příp. populární, právě fanoušci/fanynky se velmi aktivně podílejí na tom, že konkrétně vystoupení travesti skupiny Screamers se postupně vymezuje vůči ostatním typům české travesti show a je povyšováno na divadelní úroveň. Tento přístup pak postihují i výsledky dotazníkového šetření provedného online mezi fanoušky/fanynkami travesti skupiny Screamers v roce 2010, kdy 70 % respondentů/ek označilo travesti show za umění (viz příloha č. 1). 33

38 6. Praktická část 6. 1 Sběr dat a konstrukce dotazníku První fáze výzkumu distribuce a sběr vyplněných dotazníků (viz níže a také Příloha č. 2) byla realizována v období od do , tedy v období od premiéry jarního programu Screamers v proudu času až do divadelních prázdnin téhož roku. Dotazníky byly respondentům/kám (oproti původnímu managerem zamítnutému záměru distribuovat je o přestávce vystoupení Screamers) šířeny za pomoci příznivců/kyň skupiny a také za spolupráce jednoho ze členů Screamers, konkrétně na bázi politologické metody exit poll. Respondenti/ky byli tedy kontaktními osobami k vyplnění dotazníku vyzváni/y bezprostředně po zhlédnutí programu Screamers a opuštění sálu. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 622 dotazníků z 22 měst či obcí v Čechách i na Moravě, kde Screamers pravidelně (minimálně dvakrát do roka) vystupují. Město Datum Počet vyplněných dotazníků 1. Štěpánov Strakonice Třebíč 17. a Hulín Kroměříž České Budějovice Praha Rakovník 30. a Kutná Hora Kolín Havířov Prostějov Čáslav Olomouc Otrokovice Mohelnice Chropyně Bohumín

39 rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím nevím rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím nevím 19. Liberec Jihlava Jeseník Vyškov 19. a Celkem: 622 Přehledová tabulka specifikující místo a datum sběru dat a také počet získaných vyplněných dotazníků. Dotazník byl tematicky rozdělen na čtyři části, první meritorní se snažila postihnout možnosti diváckého vnímání travesti vystoupení (výhradně travesti skupiny Screamers) a samotných vystupujících, druhá tematizovala pohled na genderové role a homosexualitu všeobecně, třetí byla zaměřena na práva gay-les minority. Poslední čtvrtá část se soustředila na demografická data. Anonymní dotazníkové šetření publikum a jeho vnímání travesti show Zatrhněte výrok, který nejlépe vyjadřuje váš názor. OZNAČTE JEDNU ODPOVĚĎ V KAŽDÉM ŘÁDKU. 1. Travestité vystupující ve Screamers jsou heterosexuální. 2. To, že se travestité převlékají za ženy, znamená, že se částečně jako ženy cítí. 3. Účinkující v travesti show i v průběhu vystoupení vnímám pouze jako muže (za ženy pouze převlečené). 4. Díky travesti show se zamýšlím nad tím, co znamená být žena a muž. 5. Travesti mě přiměla k zamyšlení o mé vlastní sexualitě. Zajímá nás také Váš názor na ženy, muže a homosexualitu obecně. OZNAČTE JEDNU ODPOVĚĎ V KAŽDÉM ŘÁDKU. 6. Muž má vydělávat peníze a žena se má starat o domácnost a o rodinu. 7. Muži by se měli více než doposud podílet na práci v domácnosti. 8. Muži by se měli více než doposud podílet na péči o děti. 9. Když se člověk v České republice přizná k homosexualitě, způsobí mu to potíže v soužití s ostatními lidmi. 35

40 rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne nevím Homosexuální ženy a muži by měli mít právo: 10. uzavřít sňatek 11. uzavřít registrované partnerství 12. adoptovat děti DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE (zatrhněte) 13. Pohlaví: žena muž 14. Věk: do 15 let a více 15. Partnerský stav: nezadaný/á krátkodobý vztah dlouhodobý vztah vdaná/ženatý/registrovaný/á 16. Nejvyšší dosažené vzdělání: základní SŠ s výučním listem SŠ s maturitou vyšší odborné VŠ 17. Sexuální orientace: heterosexuální homosexuální bisexuální 18. Velikost obce/města, kde bydlím: Do nad Travesti show jsem navštívil/a: poprvé podruhé poněkolikáté chodím pravidelně 20. Toto vystoupení jsem navštívil/a: sám/a s partnerem/kou s přáteli s rodičem (u odpovědi na otázku č. 20 můžete zatrhnout i více odpovědí). Formulář dotazníku užitého k dotazníkovému šetření. Výroky 1-5 byly formulovány tak, aby postihly klíčová témata spojená s diváckým vnímáním travestitů ze skupiny Screamers a zároveň vycházely z vlastního pozorování publika. Výroky 6-9 byly pokládány proto, aby případně ilustrovaly další smýšlení diváků/ček, a to právě v souvislosti s možností objevit určité paralely mezi uvažováním o ženách a mužích a jejich rolemi ve společnosti. Výroky byly potom zvoleny stejné jako v průzkumech veřejného mínění týkajícího se práv LGBT lidí (v tomto případě konkrétně jako v průzkumu SoÚ AV ČR, který též poslouží ke srovnání výsledků). Obsah demografické části kopíroval klasické otázky užívané v dotazníkových šetřeních (pohlaví, věk, vzdělání, sexuální orientace) a kombinoval je s dalšími okruhy, které byly zvoleny s ohledem na možnost jejich vlivu na pokládané otázky (velikost obce, pravidelnost návštěvy travesti show, partnerský stav, doprovod). 36

41 V prvních třech částech dotazníku byla k postižení diváckých postojů použita čtyřstupňová Likertova škála (doplněna o položku nevím numericky kódovanou číslem 8). Likertova škála slouží k vyjádření míry souhlasného či nesouhlasného postoje respondenta/ky k zadanému výroku. Data v dotaznících (otázky 1-12) byla následně numericky okódována tak, aby odpovídala základním kritériím pro analýzu v SPSS. Rozhodně Spíše Spíše Rozhodně nevím souhlasím souhlasím nesouhlasím nesouhlasím Numerická posuzovací škála užitá pro kódování dotazníků v SPSS Demografická data byla kódována dle počtu položek v rozmezí 1-6. Nevyplněné/scházející položky byly potom kódovány jako missing a numericky označeny číslem 9. Pro potřeby zhotovení některých částí analýzy byly následně kategorie nevím a missing sloučeny pouze do jedné položky missing Metodologie K analýze dat byl využit statistický software SPSS, a to konkrétně základní popisné statistiky, resp. jednorozměrná statistická analýza (kontingenční tabulky) a logistická regresní analýza. Hlavním cílem bylo nalezení konkrétních proměnných, které mají nejvýraznější vliv na různé pohledy na sledované tematické okruhy. Stejně tak byly na základě předchozích zkušeností a pozorování v prostředí publika travesti stanoveny základní výzkumné hypotézy: H1: Publikum travesti skupiny Screamers je z nadpoloviční většiny tvořeno ženami. Tato hypotéza vychází nejen z vlastního pozorování divácké základny travesti skupiny Screamers, ale také z předpokladu, doloženého četnými studiemi, že ženy všeobecně vykazují vyšší míru tolerance vůči alternativním možnostem vyjádření vlastní identity než muži. (Taylor & Rupp 2003, Renzetti & Curran 2003). 37

42 H2: Jsou-li v publiku travesti show muži, převažují homosexuálové nad heterosexuály. Při formulování této hypotézy je výchozí tezí skutečnost, že muži-gayové mají výrazně vyšší sklony kfeminizaci vlastního chování a sebeprezentace než muži, kteří se identifikují jako heterosexuální. I travesti show je z tohoto úhlu pohledu pro gay muže tedy přístupnější a pravděpodobně nabízí širší možnosti zábavy i identifikace než pro muže heterosexuální. H3: Mezi publikem travesti skupiny Screamers převažuje názor, že vystupující jsou heterosexuální. Tato hypotéza se zaměřuje nejen na postižení míry úspěšnosti plánovité a velmi systematické mediální prezentace členů travesti skupiny Screamers jako heterosexuálů, ale také na samotné vyhodnocení sexuality vystupujících publikem s ohledem na další (nemediální) faktory, které by jejich postoje mohly formovat (na specifikaci a míru vlivu těchto faktorů bude zaměřena další část analýzy logistická regrese). H4: V segmentu diváků/ček, kteří/é považují členy Screamers za homosexuály, převažují gayové a lesby. S ohledem na to, že kořeny travesti show je možné naleznout v gay subkultuře, je jasné, že gay-les populace se s travesti show běžně v tomto kontextu setkává, tedy by tím pádem měla ve srovnání s heterosexuální částí publika spíše inklinovat k zařazení travesti performerů mezi homosexuály. H5: Ve složení publika travesti skupiny Screamers dominují ti/ty, jejichž nejvyšším dosaženým vzděláním je vzdělání středoškolské. Východiskem této hypotézy je klasifikace travesti show i její časté mediální prezentace jako nepříliš kvalitní kultury, či kultury nižšího charakteru, která by měla být doménou osob s nižším sociálním/kulturním kapitálem. Pro práci s daty ve druhé a třetí části dotazníku jsou za výchozí optiku považovány výsledky dotazníkových šetření Sociologického ústavu AV ČR z roku 2012, které tematizují 38

43 (a též srovnávají s předchozími lety) postoje české populace vůči gayům, lesbám a adopcím homosexuálními páry. Při vyhodnocování odpovědí ve druhé části dotazníku budou pro otázku č. 9 (Když se člověk v České republice přizná k homosexualitě, způsobí mu to potíže v soužití s ostatními lidmi) klíčová zjištění, že u české veřejnosti mírně převládá názor, že deklarace homosexuality by vedla k těžkostem v rámci daného města či obce, což uvedlo 51 % dotázaných, přičemž 15 % je o tom přesvědčeno poměrně pevně (výpovědi rozhodně způsobí). Na druhou stranu dvě pětiny lidí si myslí, že by k obtížím nedošlo. (Tabery 2012: 1) Pro práci s daty ze třetí části dotazníku (Homosexuální ženy a muži by měli mít právo...) budou za výchozí pro srovnání považována tato data SoÚ AV ČR, vztažená k téže otázce (viz následující tabulka). Homosexuální ženy a muži by měli mít právo: Uzavřít registrované partnerství Uzavřít sňatek Adoptovat děti ANO NE ANO NE ANO NE Hodnoty uváděny v %. Procenta scházející v případě součtu do 100, vyjadřují odpověď nevím. (Tabery 2012: 3) Odpověď ANO v sobě zahrnuje postoj rozhodně souhlasím a spíše souhlasím, odpověď NE potom rozhodně nesouhlasím a spíše nesouhlasím. Z výstupu SoÚ AV také plyne, že tolerance dotazovaných má s plynoucím časem vzestupnou tendenci a v případě srovnání dat z května 2012 s daty pořízenými během prvního výzkumu realizovaného v roce 2005 došlo ke značnému posunu v pozitivním přístupu veřejnosti k právům gayů a leseb. Stejně tak výzkum SoÚ zmiňuje, že existují faktory, které mohou postoje respondentů/ek ovlivnit. Konkrétně je zmiňován aspekt věku (kdy u dotazovaných nad 60 let je u všech tří položek výrazně nižší podpora), vzdělání (registrované partnerství spíše nepodporují lidé s nižším vzděláním) a také životní úroveň (čím vyšší, tím pozitivněji se dotazovaní/é staví i k právům gayů a leseb, zejména co se týče potenciálních adopcí dětí homosexuálními páry), či náboženství (které postoje ovlivňuje negativně). (Tabery 2012) Právě věk a vzdělání jsou faktory, jejichž vliv bude ověřován i v souvislosti s postoji k travesti show a travesti performerům. Výsledky, které budou porovnávány s výstupy SoÚ AV, potom poslouží k formulování odpovědi na otázku, zda publikum travesti skupiny Screamers vykazuje vyšší míru tolerance k daným tématům oproti běžné populaci. 39

44 Dílčím materiálem, který taktéž případně poslouží k jisté komparaci (či interpretaci) výstupů následující analýzy, je závěrečná zpráva projektu společnosti Člověk v tísni Rovnost je cool. Průzkum byl realizován mezi středoškoláky/čkami v roce 2007 ve spolupráci s agenturou NMS a bylo do něj zahrnuto 1685 respondentů/ek ze všech typů SŠ z celé České republiky. Součástí průzkumu bylo i postižení přístupu středoškolských studentů/ek ke gayům a lesbám, přičemž se ukázalo, že: Výrazně horší vztah ke gayům mají chlapci negativní vztah vyjadřuje 72 % chlapců oproti 24 % dívek. Rozdíl mezi chlapci a dívkami je ve vztahu k lesbám menší záporný vztah vyjadřuje 31 % chlapců a 28 % dívek. (Network Media Service pro společnosti Člověk v tísni 2007) Statistické metody K sumarizaci informací (či statistických znaků variable/s ) týkajících se aspektů vyskytujících se u velkého počtu statistických jednotek slouží základní popisné statistiky. Na vyhodnocování informací nabytých z datového souboru, tedy kategoriálních dat, je zaměřena interferenční statistika. Jednotlivé kategorie (hodnoty values ) je potom možné postihovat na různých škálách hodnot, na základní úrovni na škále nominální, ordinální a intervalové. (Řezanková 1997) K záznamu odpovědí respondentů/ek slouží proměnné, resp. kategoriální proměnné. Stejně jako je možné dle charakteristik členit škály, člení se i proměnné. Ty je možné klasifikovat na základě vazeb panujících mezi nimi. V rámci dotazníku je pracováno s proměnnými nominálními, které mají kvalitativní charakter a nelze hodnotově určit jejich pořadí a proměnnými ordinálními, které jsou pořadové a pořadí hodnot je jasně postihnutelné. Jako klasický první krok při provádění analýzy kategoriálních dat poslouží procedura Frequencies (Řezanková 1997), která mapuje výskyt sledovaných kategoriálních proměnných. Logistické regresní analýze potom bude předcházet testování vztahů kategoriálních proměnných, a to za užití kontingenčních tabulek procedury Crosstabs. Konkrétně bude proveden Chí kvadrát test za účelem zjištění ne/existence vlivu odpovědí na otázky 6-12 a demografických údajů na sledované výroky 1-5. Analýze podrobená data budou v případě provádění Chí-kvadrát testu případně upravena tak, aby splňovala podmínky dobré aproximace tj. 80 % očekávaných četností musí být větší než 5 a zbylých 20% nesmí klesnout pod 2 a test bude prováděn na hladině významnosti 0.05 (riziko, s nímž testujeme, je 5 %). V případě, že Chí kvadrát test potvrdí závislosti mezi sledovanými proměnnými, ke 40

45 zjištění jejich síly bude užita P-hodnota, tedy číselné vyjádření koeficientu kontingence (tzv. Cramerovo V) Logistická regrese Regresní analýza je nejpoužívanější vícerozměrnou kvantitativní výzkumnou metodou v sociálních vědách, jejímž cílem je postihnout statistický vztah jedné nebo několika nezávislých-vysvětlujících kardinálních (číselných) proměnných [X 1, X 2, ] (prediktor, regresor) k jedné kardinální (číselné) závislé proměnné [Y]. (Šafr 2011) Regrese tedy slouží k vysvětlení závislosti jedné proměnné na druhé a má (na rozdíl od korelace) asymetrický charakter. Proměnná je zde uvažována jako přirozený logaritmus šance, že vysvětlovaná proměnná nabude jedné ze dvou kategorií. S pravděpodobností P (Y = 1) = π nabude kategorie označené kódem 1, s pravděpodobností 1 π nabude druhou kategorii. Podíl těchto hodnot vyjadřuje šanci, že vysvětlovaná proměnná nabude sledované kategorie. Logaritmus této šance se nazývá logit. (Čejková 2009: 23) V rámci logistické regrese je nutné pracovat s nominálně nezávislými proměnnými, a to buď dichotomickými, či multikategoriálními (či multinomickými), v tom případě však hodnoty jednotlivých kategorií kódujeme jako tzv. dummy proměnné. Tzn. v případě, že je za účelem analýzy nutné z kategoriálních dat utvořit data numerická, je z nominálního atributu s více hodnotami utvořeno několik nových samostatných numerických atributů s vlastními dichotomickými hodnotami. Konkrétně v případě této analýzy se jedná o rozdělení původní otázky na příslušný počet otázek samostatných, které mohou nabývat pouze hodnot ANO-NE (resp. 0-1). 41

46 7. Výsledky a jejich interpretace 7. 1 Přehledy četností a testování hypotéz Hypotéza č. 1 Publikum travesti skupiny Screamers je z nadpoloviční většiny tvořeno ženami. Pro zjištění poměrů žen a mužů ve zkoumaném vzorku publika byla zvolena procedura Frequencies, jejímž výstupem je přehled četností. Z výsledku plyne, že 78.5 % z výzkumu podrobeného publika tvořily ženy (konkrétně 488 žen), 20.1 % muži (číselně 125). Výsledek potvrzuje první hypotézu, že více jak polovinu publika tvoří ženy. Kategorie Počet Počet v % Žena % Muž % Missing % Celkem % Hypotéza č. 2 Poměr žen x mužů v publiku travesti skupiny Screamers Jsou-li v publiku travesti show muži, převažují homosexuálové nad heterosexuály. Pro potvrzení/vyvrácení hypotézy druhé tedy že mužská část publika je zároveň ve většině homosexuální byla zvolena procedura Crosstabs. Dle výsledků z kontingenčních tabulek je z 95 mužů zahrnutých do výzkumu 21 homosexuálních. Druhá hypotéza se nepotvrdila, avšak na základě výsledků kategorie žen, z nichž z celkového počtu 443 se za homosexuální označilo pouze 22, je možné dojít alespoň k závěru, že pravděpodobnost, že v mužském publiku budou muži gayové, je výrazně vyšší, než že mezi ženami budou lesby. Heterosexuální Homosexuální Bisexuální Celkem žena muž missing 22 celkem Počty žen a mužů x sexuální orientace, s níž se ztotožňují. 42

47 S ohledem na vysvětlení tohoto neočekávaného výsledku byla následně provedena návazná datová analýza pomocí procedury Frequencies, zohledňující také to, s jakým doprovodem dotazovaní/é na travesti show skupiny Screamers přišli. Cílem bylo pokusit se číselně podložit, že ženy často jako doprovod volí své (logicky heterosexuální) partnery, což by také vysvětlovalo důvod, proč dominují nad homosexuálními muži v publiku muži heterosexuální. S kým jsem na travesti show Pohlaví přišel/přišla žena muž celkem sám/a orientace heterosexuální homosexuální bisexuální celkem s partnerem/kou orientace heterosexuální homosexuální bisexuální celkem s přáteli orientace heterosexuální homosexuální bisexuální celkem s rodičem orientace heterosexuální homosexuální bisexuální celkem Tabulka vyjadřuje číselné vztahy mezi otázkou týkající se doprovodu a pohlavím a sexuální orientací respondentů/ek. Z výsledků je zřejmé, že heterosexuálních mužů a žen, kteří/é zároveň v dotazníku vyplnili, že na představení zvolili jako doprovod partnera/ku, je velmi vyrovnaný počet (69 žen x 61 mužů). Je tedy možné zkonstatovat, že výchozí domněnka byla správná. Jako evidentní se jeví také to, že mezi heterosexuálními ženami a muži, kteří přišli ve společnosti přátel (nikoliv partnerů/ek), je značný nepoměr (314 žen x 24 mužů). Z toho je možné 43

48 odvodit, že pravděpodobnost, že se k návštěvě travesti show rozhodne heterosexuální muž, bez toho, aniž by byl doprovodem partnerky, je výrazně nižší, než aby se k témuž rozhodla heterosexuální žena. Hypotéza č. 3 Mezi publikem travesti skupiny Screamers převažuje názor, že vystupující jsou heterosexuální. Procedura Crosstabs byla užita také pro zjištění postojů publika vůči sexuální orientaci travesti performerů ze Screamers. Kategorie missing byla v tomto případě sloučena s kategorií nevím, které obě nebyly samostatně pro výsledky nijak relevantní. Z následujících číselných údajů je zjevné, že mediální prezentace vlastní heterosexuality se členům travesti skupiny Screamers relativně uspokojivě daří. Ze 404 žen, které k prvnímu výroku v dotazníku vyjádřily jiné stanovisko, než nevím, jich bylo 116 přesvědčeno (rozhodně souhlasím), že vystupující jsou heterosexuální a dalších 130 se k tomuto názoru přiklánělo (spíše souhlasím). To je ve srovnání se 40 vyjádřenými důraznými nesouhlasy (rozhodně nesouhlasím) a 119 přikloněními se k nesouhlasnému názoru (spíše nesouhlasím) o více jak třetinu více odpovědí s kladným přístupem k zadanému výroku. Ze 101 mužů se jich 55 vyjádřilo souhlasně (21 x rozhodně souhlasím, 34 x spíše souhlasím), 46 potom nesouhlasně (20 x rozhodně nesouhlasím, 26 x spíše nesouhlasím). V případě mužů tedy není rozdíl mezi kladnými a zápornými postoji číselně tak výrazný jako u žen. To by mohlo být dáno faktem, že mezi muži se vyšší počet respondentů označil jako homosexuální, přičemž u osob s homosexuální orientací předpokládáme také otevřenější pohled na sexuální identity a také možné vlastní zkušenosti z LGBT prostředí. Pokud také budeme vycházet z argumentu, že travesti show v českém prostředí nevykazuje rysy politické akce s možností aktivizace kritického myšlení a zpochybnění zažitých genderových a sexuálních stereotypů u publika (Rupp a Taylor 2003), jak bylo zmíněno v teoretické části práce, je pravděpodobné, že konzervativnější (české) publikum, jež travesti většinově považuje pouze za zábavu bez politického přesahu, bude mít zároveň tendenci být přesvědčené, že sleduje heterosexuální muže, kteří se pouze převlékají za ženy, pro zábavu svou i druhých, a nic více tím nechtějí říci. Každopádně z celkového počtu 505 respondentů se jich 300 (245 x ženy, 55 x muži) k heterosexualitě travestitů vyjádřilo souhlasně (136 x rozhodně souhlasím, 164 x spíše souhlasím) a 205 (159 x ženy, 46 x muži) nesouhlasně (66 x rozhodně nesouhlasím, 139 x 44

49 spíše nesouhlasím. Hypotéza o převaze představy o travestitech jako heterosexuálních se tímto potvrdila. Hypotéza č. 4 V segmentu diváků/ček, kteří/é považují členy Screamers za homosexuály, převažují gayové a lesby. Číselná vyjádření týkající se sexuální orientace respondentů/ek a jejich postojů k výroku vztaženému k sexuální orientaci travestitů ze Screamers potom skutečně nasvědčují tomu, že označí-li se sami/y respondenti/ky jako homosexuální, tím spíše považují za homosexuální i travestity. Konkrétně ze 20 lesbických žen se jich pouze 6 přiklonilo k názoru, že travestité jsou heterosexuální (1 x rozhodně souhlasím, 5 x spíše souhlasím), zbývajících 14 se postavilo do kontradikce (4 x rozhodně nesouhlasím, 10 x spíše nesouhlasím). Za signifikantnější je však možné považovat výsledky týkající se dotazovaných gayů. Kromě toho, že z celkového počtu 101 respondentů mužů se jich za homosexuální označilo 20, z tohoto počtu se jich navíc k možnosti, že by travestité mohli být heterosexuální, postavilo 13 zcela odmítavě (rozhodně nesouhlasím). Spíše odmítavý postoj potom zaujali 4 z nich. K tomu, že travestité jsou heterosexuální, se souhlasně vyjádřili pouze 3 homosexuální respondenti (1 x rozhodně souhlasím, 2 x spíše souhlasím). Hypotéza o závislosti vlastních sexuálních preferencí respondentů/ek na utvoření názoru týkajícího se sexuality travestitů se tedy potvrdila. Travestité ze Screamers jsou heterosexuální Pohlaví Postoj Sex. orientace respondentů/ek Heterosexuální Homosexuální Bisexuální Celkem Žena rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím CELKEM Muž rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím CELKEM

50 Souhrn rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím CELKEM Tabulka vyjadřuje četnost žen a mužů, jejich orientaci a postoje k výroku, že travestité ze Screamers jsou heterosexuální. Hypotéza č. 5 Ve složení publika travesti skupiny Screamers dominují ti/ty, jejichž nejvyšším dosaženým vzděláním je vzdělání středoškolské. Z výsledků základní analýzy četnosti utvořené pomocí procedury Frequencies vyplynulo, že z celkového počtu 622 dotazovaných jich jako nejvyšší dosažené vzdělání označilo 429 (tzn %) vzdělání středoškolské (204 x SŠ s výučním listem, 225 x SŠ s maturitou). Hypotézu tato čísla potvrdila. Za absolventy/ky vysokých či vyšších odborných škol se označilo pouze 107 (58 x VOŠ, 49 x VŠ) respondentů/ek, což je procentuálně vyjádřeno jen 17.3 % dotazovaných. Tato skutečnost dokladuje, že jakkoliv se travesti show snaží aspirovat na zábavu divadelního charakteru, stále nepatří do segmentu kultury, jež je výraznějším předmětem zájmu absolventů/ek vysokých škol. Na druhou stranu je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že výzkum probíhal spíše v menších městech České republiky, kde je pravděpodobná menší koncentrace vysokoškolsky vzdělaných lidí než ve velkých českých městech, což možná výsledky této konkrétní hypotézy ovlivnilo. Nejvyšší dosažené vzdělání Číselné vyjádření Procentuální vyjádření základní % SŠ s výučním listem % SŠ s maturitou % vyšší odborné (VOŠ) % vysokoškolské % missing % Tabulka s číselným a procentuálním vyjádřením nejvyššího dosaženého vzdělání označeného respondenty/kami. 46

51 7. 2 Srovnání datových výstupů s daty SoÚ AV ČR Z výzkumu SoÚ AV ČR z roku 2012, do nějž bylo zahrnuto 100 respondentů/ek, se jich polovina (51 %) vyjádřila souhlasně s tezí, že coming out stále může gayům a lesbám způsobit ve společnosti problémy. Přitom 15 % z nich na tomto tvrzení pevně trvalo (odpovědi rozhodně způsobí). V rámci našeho vzorku, čítajícího 622 respondentů/ek, jich svůj konkrétní postoj zformulovalo 566 (+55 x nevím, 1 x missing). S tím, že coming out je v ČR stále problematický, souhlasilo 429 respondentů/ek (181 x rozhodně souhlasím, 248 x spíše souhlasím), proti se vymezilo 137 dotazovaných (40 x rozhodně nesouhlasím, 97 x spíše nesouhlasím). Ukázalo se tedy, že z hlediska poměru souhlasných a nesouhlasných postojů k problematičnosti coming outu, je ve vzorku publika travesti skupiny Screamers ve srovnání se vzorkem SoÚ AV ČR vyšší procento osob (konkrétně ¾ oproti ½ z výsledků SoÚ), domnívajících se, že coming out skutečně může mít na život gayů a leseb negativní dopady. Když se člověk v České republice přizná k homosexualitě, Číselné Procentuální způsobí mu to potíže v soužití s ostatními lidmi. vyjádření vyjádření Rozhodně souhlasím % Spíše souhlasím % Spíše nesouhlasím % Rozhodně nesouhlasím % Nevím % Missing % Celkem % Tabulka s číselnými a procentuálními vyjádřeními týkajícími se otázky ne/problematičnosti coming outu v české společnosti. Ze srovnání získaných dat s výsledky průzkumu provedeného SoÚ AV je zjevné, že předpoklad, že publikum travesti show se bude k otázkám souvisejícím s právy gayů a leseb stavět více otevřeně než zbytek populace, byl správný. Pokud někdo zastává názor, že coming out může pro danou osobu představovat společenský problém, bude velmi pravděpodobně daleko citlivější a všímavější k otázkám i projevům diskriminace, latentní homofobie, či šikany osob na základě sexuální orientace či pohlavní identity. Souhlasně (tzn. postoje rozhodně souhlasím a spíše souhlasím) se k právu gayů a leseb na registrované partnerství postavilo 84.9 % respondentů/ek, to je o 8.9 % více než ve vzorku SoÚ AV (který je navíc početně menší než našemu výzkumu podrobená skupina dotazovaných). K možnosti sňatku se v našem výzkumu kladně postavilo 60.5 % dotázaných, 47

52 v průzkumu SoÚ AV bylo zaznamenáno 51 % souhlasných postojů. Stejná převaha kladných postojů ze vzorku publika travesti skupiny Screamers nad respondenty/kami SoÚ AV je zaznamenatelná i v souvislosti s postoji k možnosti adopce v rámci gay-les párů. K nim se pozitivně staví 58.5 % respondentů/ek našeho výzkumu a pouze 37 % výzkumu SoÚ AV, v postojích k tomuto výroku je tedy zjevný největší rozdíl (21.5 %) mezi publikem Screamers a vybranými respondenty/kami SoÚ AV. Homosexuální ženy a muži by měli mít právo: Uzavřít registrované partnerství Uzavřít sňatek Adoptovat děti Rozhodně souhlasím 323 (51.9 %) 189 (30.4 %) 213 (34.2 %) Spíše souhlasím 205 (33 %) 187 (30.1 %) 151 (24.3 %) Spíše nesouhlasím 51 (8.2 %) 119 (19.1 %) 107 (17.2 %) Rozhodně nesouhlasím 17 (2.7 %) 75 (12.1 %) 102 (16.4 %) Nevím 23 (3.7 %) 43 (6.9 %) 47 (7.6 %) Missing 3 (0.5 %) 9 (1.4 %) 2 (0.3 %) celkem 622 (100 %) Tabulka postihuje postoje respondentů/ek k naformulovaným výrokům týkajícím se práv gayů a leseb Kontingenční tabulky Pro zjištění a otestování možného vlivu demografických proměnných (pohlaví, věk, vzdělání, orientace, velikost obce) na postoje k výrokům 1-5 byla data podrobena Chí kvadrát testu a ke změření síly závislosti užita P-hodnota, tzn. číselné vyjádření koeficientu kontingence značené jako Cramerovo V. Závislost je potom potvrzena tehdy, je-li P-hodnota menší než 0,05 a Cramerův koeficient nabývá hodnot do 0,3. Těmto podmínkám odpovídající položky byly zvýrazněny. Otázka č. 1 Otázka č. 2 Otázka č. 3 Otázka č. 4 Otázka č. 5 POHLAVÍ P 0,000 P 0,001 P 0,078 P 0,627 P 0, 745 CV 0,204 CV 0,172 CV 0,108 CV 0,057 CV 0,046 VĚK P 0,003 P 0,152 P 0,240 P 0,525 P 0,005 CV 0,128 CV 0,090 CV 0,081 CV 0,071 CV 0,116 VZDĚLÁNÍ P 0,87 P 0,070 P 0,267 P 0,080 P 0,180 CV 0,111 CV 0,110 CV 0,090 CV 0,109 CV 0,097 48

53 ORIENTACE P 0,000 P 0,001 P 0,073 P 0,003 P 0,000 CV 0,205 CV 0,142 CV 0,100 CV 0,135 CV 0,176 VELIKOST OBCE P 0,030 P 0,012 P 0,000 P 0,157 P 0,000 CV 0,109 CV 0,113 CV 0,154 CV 0,090 CV 0,162 Přehledová tabulka P-hodnot a Cramerova V týkající se vztahu demografických údajů a odpovědí na otázky 1-5. Z výsledků je zřejmé, že odpovědi respondentů/ek vztahující se k výrokům 1-5 nejvýrazněji ovlivňuje jejich sexuální orientace a také velikost obce, z níž pocházejí. Jistý vliv je vysledovatelný i v případě zohlednění pohlaví a věku. Vliv vzdělání se oproti původním očekáváním v rámci základní analýzy nijak neprojevil, i navzdory tomu však bude s touto kategorií pracováno i při utváření logistické regresní analýzy Logistická regresní analýza Z důvodu co nejpodrobnějšího vystižení možných závislostí mezi proměnnými byly pro každý z výroků 1-5 vytvořeny tři základní modely testování. První z nich je zaměřen na vysledování možných vztahů mezi odpověďmi na položky 1-5 a odpověďmi týkajícími se obecných postojů k genderovým rolím a LGBT komunitě (tzn. výroky 6-12). Druhý model testuje závislosti postojů k výrokům 1-5 v souvislosti pouze s demografickými proměnnými, poslední třetí model je potom zaměřen na vztah kompletního souboru dat (demografie + odpovědi na otázky 6-12) k postojům vyjádřeným ve vztahu k výrokům 1-5. Jednotlivé výroky (6-12) a demografické proměnné byly potom pojmenovány tak, aby s nimi bylo možné v rámci logistické regrese v SPSS pracovat (tedy bez české diakritiky, bez mezer a s omezeným počtem znaků). Výrok č. 6 (Muž má vydělávat peníze a žena se má starat o domácnost a o rodinu) je ve výstupech SPSS značen jako GenderRole, výrok č. 7 (Muži by se měli více než doposud podílet na práci v domácnosti) jako MuziDoma, výrok č. 8 (Muži by se měli více než doposud podílet na péči o děti) jako MuziDeti, výrok č. 9 (Když se člověk v České republice přizná k homosexualitě, způsobí mu to potíže v soužití s ostatními lidmi) jako HMProblem. 49

54 Výroky pojící se k právům gayů a leseb tzn. Homosexuální ženy a muži by měli mít právo jsou značeny jako č. 10 (uzavřít sňatek) Snatek, č. 11 (uzavřít registrované partnerství) RP, č. 12 (adoptovat děti) Adopce. Demografické proměnné nabyly pro účel logistické regrese každá vlastní označení, tzn. pro každý tematický celek byl utvořen soubor souvisejících jednotlivě značených proměnných. Položky v dotazníku jsou tak kódovány: č. 13 (pohlaví) Muz Zena, č. 14 (věk) Vek1 (do 15 let), Vek2 (16-25), Vek3 (26-35), Vek4 (36-45), Vek5 (46-55), Vek6 (56 a více), č. 16 (nejvyšší dosažené vzdělání) Zakladni (základní), Vyucni (SŠ s výučním listem), Maturita (SŠ s maturitou), VOS (vyšší odborné), VS (VŠ), č. 17 (sexuální orientace) Hetero (heterosexuální), Homo (homosexuální), Bisexualni (bisexuální), č. 18 (velikost obce/města, kde bydlím) Mesto1 (do 5 000), Mesto2 ( ), Mesto3 ( ), Mesto4 (nad ). Položky č. 15 (partnerský stav), č. 19 (tematizující, jak často respondenti/ky travesti show navštěvují) a č. 20 (s kým respondenti/ky travesti show navštívili) byly z analýzy po uvážení jejich relevance pro logistickou regresi vyřazeny. Referenčními kategoriemi, které byly pro účel logistické regresní analýzy vynechány z každé jednotlivé skupiny demografických dat a interpretované výsledky se k nim tedy vztahují, jsou heterosexualita, muz, Vek1 (tzn. do 15 let), ZS a Mesto1 (tzn. obec do 5000 obyvatel/ek) Výrok č. 1 Travestité vystupující ve Screamers jsou heterosexuální. Tato položka zaujala v dotazníku první místo, neboť eminentním zájmem výzkumu je postihnout míru úspěšnosti mediální prezentace performerů z travesti skupiny Screamers jako ryze heterosexuálních. Stejně tak bylo cílem podložit daty provázanost mezi sexuální orientací respondentů/ek a jejich odpověďmi. 50

55 Za účelem provedení logistické regresní analýzy byl výrok překódován (a to dichotomicky), výchozí pro následující tři analytické modely je pak formulace, že travestité vystupující ve Screamers jsou homosexuální referenční kategorií se tedy v tomto případě stává heterosexualita vystupujících, k níž se vztahují výsledky logistické regrese Model 1 V prvním kroku byla prověřena správnost modelu, resp. ověřeno, do jaké míry zahrnuté proměnné odpovědi na uvažované otázky ovlivňují. Tato skutečnost vyplývá z koeficientu determinace (Nagelkerke R²), který se pohybuje v rozmezí mezi 0-1, přičemž platí, že čím je jeho hodnota vyšší, tím silnější jsou i závislosti. V případě prvního modelu byla hodnota R² 0,51 tzn. zahrnuté proměnné mohou z 51 % vysvětlovat odpovědi na sledovaný výrok. Logistická regrese výrok 1, model 1 B Sig. Exp(B) Snatek RP Adopce GenderRole HMProblem MuziDoma MuziDeti Constant B poměry šancí Exp (B) poměry šancí vyjádřené procentuálně Sig vyjádření P-hodnoty, která aby položka byla signifikantní, nesmí přesáhnout hodnotu 0,05 Z výsledků tohoto modelu plyne, že existuje jistá závislost mezi postoji ke sledovanému výroku č. 1 a postoji vyjádřenými k výrokům týkajícím se případné problematičnosti coming outu a výraznějšího zapojení mužů do péče o dítě. Konkrétně čím více si respondenti/ky myslí, že coming out může gayům a lesbám způsobit potíže, tím více (0.7 x) vnímají travestity jako heterosexuální. S ohledem na zápornou hodnotu B je potom možné interpretovat postoje pojící se k otázce vztažené na vyšší míru péče mužů o dítě tak, že čím více sílí představa, že by se muži měli do péče o dítě více zapojovat, vzrůstá u takto 51

56 odpovídajících respondentů/ek šance (1.5 x), že se budou domnívat, že vystupující travestité jsou homosexuální. Vzájemnou návaznost těchto dvou zmíněných postojů by bylo možné hledat např. v tom, že představa výraznějšího zapojení mužů do péče o děti předpokládá u respondentů/ek jisté oproštění se od tradičního rozdělení genderových rolí a s ním se pojící heteronormativity. Závislosti mezi odpověďmi na otázky zaměřenými na práva LGBT lidí a názory na sexuální orientaci travestitů se nijak neprokázaly, podobně jako také v případech zbývajících otázek genderového charakteru Model 2 Hodnota koeficientu determinace je v případě modelu zaměřeného na vliv demografických proměnných na první otázku 0.106, tzn. demografické proměnné mohou vysvětlit 10 % odpovědí. Logistická regrese výrok 1, model 2 B Sig. Exp(B) Homo Bisexualni Zena Vek Vek Vek Vek Vek Vyucni Maturita VOS VS mesto mesto mesto Constant B poměry šancí Exp (B) poměry šancí vyjádřené procentuálně Sig vyjádření P-hodnoty, která aby položka byla signifikantní, nesmí přesáhnout hodnotu 0,05 52

57 Šance gayů a leseb domnívat se, že travestité jsou homosexuální, je 5.3 x vyšší, než aby si totéž mysleli heterosexuálové/ky. Stejně tak názor, že travestité jsou homosexuální, je 3.2 x pravděpodobnější u respondentů/ek ve věkové skupině než ve skupině do 15 let. Jistý vliv je potom možné vysledovat i u velikosti obce, v níž respondenti/ky žijí, tzn. obyvatelé/ky měst ( obyvatel/ek) mohou být o homosexualitě travestitů přesvědčení 0.5 x více než ti, kteří/ žijí na vesnici (do 5000 obyvetel/ek). Důvody toho, že gayové a lesby travestity považují za homosexuální výrazně více než heterosexuální muži a ženy, je pak nejpravděpodobněji možné hledat právě v jejich úzkém propojení s LGBT komunitou, kdy travesti show patří i dnes mezi častou zábavu či zpestření programu v gay klubech (které však heterosexuálové/ky v nijak masovém měřítku nenavštěvují). Vliv velikosti obývané obce/města na odpověď na otázku spojenou se sexuální orientací travestitů je možné vysvětlovat jako důsledek větší anonymity a volnosti života ve městě, kdy obyvatelé/ky menších obcí mohou být stále pod vlivem tradicionality (heterosexuální) rodiny, která se ve své klasické podobě udržuje nejvíce právě tam. Aspekt věku potom odhaluje i fakt, že ačkoliv věková skupina vykazuje jistá specifika oproti skupině do 15 let, v rámci tohoto modelu se nepodařilo odhalit závislost vyššího věku na odpověď týkající se sexuální orientace, kdy by bylo možné očekávat, že právě s rostoucím věkem poroste i představa o heterosexualitě vystupujících. A to jak s ohledem na to, že starší lidé se nutně nemusí ztotožňovat s alternativními modely sexuality, ale také s ohledem na fakt, že právě lidé nad 46 i nad 56 let patří k nejsilnější skupině konzumentů/ek bulvárních obsahů, v nichž konkrétně vychází největší procento textů, prezentujících vystupující v travesti skupině Screamers jako heterosexuály Model 3 V případě modelu, který zohledňuje jak demografické proměnné, tak i postoje k výrokům 6-12, je možné díky koeficientu determinace R², jehož hodnota je 0.167, vysvětlit 16.7 % odpovědí pomocí sledovaných dat. 53

58 Logistická regrese výrok 1, model 3 B Sig. Exp(B) Homo Bisexualni Snatek RP Adopce GenderRole HMProblem MuziDoma MuziDeti Zena Vek Vek Vek Vek Vek Vyucni Maturita VOS VS mesto mesto mesto Constant B poměry šancí Exp (B) poměry šancí vyjádřené procentuálně Sig vyjádření P-hodnoty, která aby položka byla signifikantní, nesmí přesáhnout hodnotu 0,05 Ačkoliv v případě, že jsou do modelu zahrnuta jak data demografická, tak i odpovědi vztahující se k vybraným položkám, může dojít k tomu, že se projeví nové závislosti, konkrétně u výroku č. 1 tomu tak není. Tento model tedy pouze potvrdil již zjištěné skutečnosti, že smýšlení o sexuální orientaci travestitů mohou ovlivnit faktory jako samotná sexuální orientace respondentů/ek (nejvýrazněji), či postoje k otázkám postihujícím problematiku coming outu a zapojení mužů do výchovy dětí. 54

59 Výrok č. 2 To, že se travestité převlékají za ženy, znamená, že se částečně jako ženy cítí. Tento výrok se snaží o reflexi představ publika o možnosti inkorporované femininní identity travesti performerů. Vychází z předpokladu, že minimálně heterosexuální divák/čka se může v mantinelech hetero/normativity zamýšlet nad tím, zda se heterosexuální muž může převlékat za ženu, aniž by na jeho vlastní identitu tato praxe měla jakýkoliv další vliv Model 1 Koeficient determinace má v tomto případě hodnotu 0.042, tedy lze očekávat, že závislosti mezi postoji k výrokům 6-12 ovlivní přístup k výrokům 1-5 velmi minimálně, pouze ze 4.2 %. Logistická regrese výrok 2, model 1 B Sig. Exp(B) Snatek RP Adopce GenderRole HMProblem MuziDoma MuziDeti Constant B poměry šancí Exp (B) poměry šancí vyjádřené procentuálně Sig vyjádření P-hodnoty, která aby položka byla signifikantní, nesmí přesáhnout hodnotu 0,05 Výsledky dle očekávání souvisejícího s hodnotou koeficientu determinace nepotvrdily žádnou výraznou závislost mezi sledovanými proměnnými, jistá vazba je pozorovatelná pouze mezi postoji k výroku týkajícímu se potenciální problematičnosti coming outu v české společnosti. V tomto případě lze z hodnoty B, která má zápornou hodnotu, odvodit, že respondenti/ky, kteří spatřují v coming outu komplikace, mají zároveň vyšší tendenci domnívat se, že travestité nijak neinklinují k tomu, aby se jako ženy částečně cítili. Tento postoj pravděpodobně vyplývá ze skutečnosti, že je-li coming out klasifikován 55

60 respondenty/kami jako případně problematický, podobně problematické by z hlediska jejich postoje mohlo být i vyjádření jisté ženskosti v rámci maskulinní identity Model 2 S ohledem na determinační koeficient s hodnotou lze pracovat s tezí, že demografické údaje mohou z necelých 11 % ovlivnit postoje k výrokům 1-5. Logistická regrese výrok 2, model 2 B Sig. Exp(B) Homo Bisexualni Zena Vek Vek Vek Vek Vek Vyucni Maturita VOS VS mesto mesto mesto Constant B poměry šancí Exp (B) poměry šancí vyjádřené procentuálně Sig vyjádření P-hodnoty, která aby položka byla signifikantní, nesmí přesáhnout hodnotu 0,05 Respondenti/ky, kteří/é se označili jako bisexuální, mají dle výsledků logistické regrese 3.3 x větší šanci než heterosexuálové/ky, domnívat se, že travestité se zároveň částečně jako ženy cítí. Tento fakt by mohl být dán tím, že bisexualita sama o sobě se de facto vymyká z binárního světa genderového rozdělení pohlaví i rolí a bisexuálové/ky se svými sexuálními preferencemi odmítají zařadit k jedné či druhé sexualitou nadefinované kategorii. 56

61 Mohou být tedy sami/y přístupnější k myšlence, že ač biologicky muži, mohou se travestité zároveň v určitých aspektech ztotožňovat s ženstvím. Ze záporné hodnoty B týkající se kategorie žen je možné vyčíst, že ženy mají naopak o polovinu větší šanci než muži tento postoj nezaujmout. Východiska pro toto zjištění by bylo možné hledat ve skutečnosti, že heterosexuální ženy (které se jak je zřejmé z výše uvedených výsledků analýzy zároveň domnívají, že travestité jsou heterosexuální) v travestitech mnohdy vidí vlastní (mužské) idoly. To by však mohlo být pro divačky problematické v případě, že by se domnívaly, že travestité mají tendence částečně se cítit jako ženy (což by potom odpovídalo tezi Rupp a Taylor o možnostech drag show přivést publikum k úvahám o vlastní sexualitě). V postojích k vlastnímu vnímání travestitů hraje určitou roli také věk respondentů/ek, kdy odpovídající ve věku si ve srovnání s referenční skupinou do 15 let mohou třikrát pravděpodobněji myslet, že travesti performeři mají tendence cítit se jako ženy. Významnější než věk je však z hlediska demografie velikost obce, v níž dotazovaní/é žijí. Konkrétně ti/y, kteří označili své místo pobytu jako obec o velikosti obyvatel/ek mají téměř o polovinu větší šanci než obyvatelé/ky menších obcí (referenční skupina do 5 000) domnívat se, že travestité nijak pocitově k ženství neinklinují Model 3 Po zahrnutí jak demografických proměnných, tak i postojů k výrokům 6-12, lze pomocí nich ze 14.7 % vysvětlit postoje ke sledovanému druhému výroku (hodnota R² = 0.147). Logistická regrese výrok 2, model 3 B Sig. Exp(B) Homo Bisexualni Snatek RP Adopce GenderRole HMProblem MuziDoma MuziDeti Zena Vek

62 Vek Vek Vek Vek Vyucni Maturita VOS VS mesto mesto mesto Constant B poměry šancí Exp (B) poměry šancí vyjádřené procentuálně Sig vyjádření P-hodnoty, která aby položka byla signifikantní, nesmí přesáhnout hodnotu 0,05 Z hlediska srovnání se dvěma předchozími modely kromě kategorie pohlaví respondentů/ek a také respondentů/ek, kteří/é se domnívají, že coming out s sebou může přinést problémy, obsahují výsledky logistické regrese stejná data. Tedy opět jsou signifikantní kategorie sexuální orientace, věk a také velikost obývané/ho obce/města. Překvapivá je v tomto modelu absence zjištění, že i homosexualita respondentů/ek může ovlivnit způsob vnímání travesti performerů. Právě u gayů a leseb by se totiž ještě více než v modelu zvýrazněné skupině bisexuálů dalo předpokládat, že jejich perspektiva pohledu na travestity bude odlišná než perspektiva, z níž k nim přistupují dotazovaní/é heterosexuálové/ky Výrok č. 3 Účinkující v travesti show i v průběhu vystoupení vnímám pouze jako muže (za ženy pouze převlečené). Formulace tohoto výroku se snaží reflektovat nakolik přesvědčivě travestité performují ženství a také jak úspěšně se jim daří přimět publikum přistoupit na myšlenku genderových rolí jako volně uchopitelných a dle libosti a nezávisle na biologickém pohlaví performovatelných. Protože i když čeští travestité myšlenku záměrného upozorňování diváků/ček na performativní možnosti genderu spíše odmítají, v jejich vystoupeních je i tak možné odhalit jisté postupy, které k této tezi bezděčně odkazují (především čísla, v jejichž 58

63 průběhu se travestita stává z muže ženou, či naopak). Je však pouze na divácích/čkách, nakolik vnímavě k těmto konkrétním typům performance přistoupí a jak je budou sami zasazovat do vlastních interpretačních rámců. Předpokladem je, že nejvíce se projeví vliv demografických údajů, a to konkrétně sexuality respondentů/ek Model 1 Na základě determinačního koeficientu (0.098) je zřejmé, že postoje k výrokům 6-12 mohou respondenty/ky při formulaci vlastního stanoviska k vnímání travesti performerů ovlivnit z 9.8 %. Logistická regrese výrok 3, model 1 B Sig. Exp(B) Snatek RP Adopce GenderRole HMProblem MuziDoma MuziDeti Constant B poměry šancí Exp (B) poměry šancí vyjádřené procentuálně Sig vyjádření P-hodnoty, která aby položka byla signifikantní, nesmí přesáhnout hodnotu 0,05 Jak je zřejmé z analýzy postojů k výrokům 6-12, pouze názor na případnou problematičnost coming outu má určitou vazbu na vyjádření názoru na vlastní vnímání travestitů respondenty/kami. Ti/y z nich, kteří/é se domnívají, že coming out je pro gaye a lesby potenciálním problémem, mají zároveň 1.5 x vyšší šanci považovat travesti performery pouze za muže převlečené za ženy. Vysvětlení této tendence by v tomto případě mohlo být totožné jako u modelu vztaženého k vyjádření možnosti vnímání travestitů jako částečně se cítících jako ženy (kap ). Tzn. lidé, kteří zaujímají souhlasné stanovisko k problematičnosti coming outu taktéž z potenciálního důvodu možného zproblematizování povahy a naplnění pojmu mužství a ženství, ale případně i vlastní sexuality nepřipouštějí vnímání travestitů jako žen. 59

64 Model 2 Pouze demografické proměnné zahrnuté do tohoto modelu mají ještě nižší šanci (8.4 %) ovlivnit postoje respondentů/ek k analyzovanému výroku než proměnné utvořené v souvislosti s postoji k výrokům Koeficient determinace R² je v tomto případě Předpokládaný vliv sexuality respondentů/ek se nepotvrdil a sexuální orientace dotazovaných tedy nemá tendenci jakkoliv ovlivnit jejich smýšlení vztažené k výroku č.3. Logistická regrese výrok 3, model 2 B Sig. Exp(B) Homo Bisexualni Zena Vek Vek Vek Vek Vek Vyucni Maturita VOS VS mesto mesto mesto Constant B poměry šancí Exp (B) poměry šancí vyjádřené procentuálně Sig vyjádření P-hodnoty, která aby položka byla signifikantní, nesmí přesáhnout hodnotu 0,05 Jako jediná signifikantní proměnná se díky analýze ukázala kategorie velikosti obývané/ho obce/města. Obyvatelé/ky obcí o velikosti mají 0,5 x vyšší šanci stavět se k analyzovanému výroku odmítavě a tedy vnímat travesti performery nejen jako za ženy se převlékající muže. Interpretace tohoto výsledku by však s ohledem na nepříliš významný poměr mezi sledovanými položkami byla spekulací. 60

65 Model 3 Možnost vysvětlit/ovlivnit postoje k výroku č. 3 nejlépe umožnil model zahrnující všechny proměnné, a to konkrétně z 15,9 % (hodnota determinačního koeficientu R² = 0, 159). I navzdory tomu se však jako jediná signifikantní kategorie ukázala již v předchozím modelu zmiňovaná kategorie týkající se označení coming outu jako společensky problematického. Logistická regrese výrok 3, model 3 B Sig. Exp(B) Step 1 a Homo Bisexualni Snatek RP Adopce GenderRole HMProblem MuziDoma MuziDeti Zena Vek Vek Vek Vek Vek Vyucni Maturita VOS VS mesto mesto mesto Constant B poměry šancí Exp (B) poměry šancí vyjádřené procentuálně Sig vyjádření P-hodnoty, která aby položka byla signifikantní, nesmí přesáhnout hodnotu 0,05 61

66 V této souvislosti je také nutné dodat, že výsledky všech tří modelů vztažených k výroku č. 3 nabourávají tezi Rupp a Taylor, jejíž podstatou je fakt, že travestité mohou přimět diváky/čky začít uvažovat o hranicích vlastní sexuality díky skutečnosti, že budou pociťovat vzhledem k vlastní sexuální orientaci neodpovídající identifikaci s vystupujícími. Pokud totiž ženská část publika v travesti performerech spatřuje pouze muže převlečené za ženy (a zároveň je navíc považuje za heterosexuální) nedochází naprosto k žádné konfrontaci představ nejen o možných podobách ženství a mužství, ale ani sexuálních identit. Travesti se z tohoto úhlu pohledu jeví jako pouhá komerční zábava bez jakéhokoliv politického přesahu, jejíž humor a uspokojení spočívá právě v tom, že žádné zakořeněné stereotypy o genderu a sexualitě (a tudíž ani o naší vlastní identitě) nezpochybňuje Výrok č. 4 Díky travesti show se zamýšlím nad tím, co znamená být žena a muž. Toto tvrzení bylo do dotazníku zařazeno s ohledem na to, že drag/travesti performance by dle teorie performativity měly mít výrazný genderově subverzivní potenciál. To, nakolik diváci/čky skutečně reflektují, že předváděná show narušuje běžné představy o kategoriích mužství a ženství svázaných s biologickým pohlavím, potom odhalí, do jaké míry se českým travestitům (ač nezáměrně) daří navést publikum na genderové otázky Model 1 Proměnné zahrnuté do tohoto modelu mají s ohledem na výsledek koeficientu determinace (0.040) velmi nízkou pouze 4% šanci ovlivnit postoje k analyzovanému výroku. Logistická regrese výrok 4, model 1 B Sig. Exp(B) Snatek RP Adopce GenderRole HMProblem MuziDoma MuziDeti

67 Constant B poměry šancí Exp (B) poměry šancí vyjádřené procentuálně Sig vyjádření P-hodnoty, která aby položka byla signifikantní, nesmí přesáhnout hodnotu 0,05 Z provedené logistické regresní analýzy je zjevné, že s ohledem na P-hodnotu, která ani v jedné z kategorií nenabývá hodnoty pod 0.05, žádná z proměnných není signifikantní pro interpretaci závislostí Model 2 Ani v případě zaměření pozornosti na vliv demografických proměnných na vyjádřené postoje dotazovaných se neprokázala žádná výraznější závislost. Koeficient determinace má hodnotu 0.068, tedy demografie má pouze 6.8% vliv. I tak je však mezi demografickými údaji najít některé, které jsou ve vztahu k referenční kategorii s ohledem na analyzovaný výrok statisticky významné konkrétně je to sexuální orientace, vzdělání a velikost obývané/ho obce/města. Logistická regrese výrok 4, model 2 B Sig. Exp(B) Homo Bisexualni Zena Vek Vek Vek Vek Vek Vyucni Maturita VOS VS mesto mesto mesto Constant B poměry šancí Exp (B) poměry šancí vyjádřené procentuálně Sig vyjádření P-hodnoty, která aby položka byla signifikantní, nesmí přesáhnout hodnotu 0,05

68 Sexuální orientace respondentů/ek dle očekávání ovlivňuje to, zda se nad významy kategorií muž/žena dotazovaní/é zamýšlejí. Gayové a lesby se tedy s 2.5 x vyšší pravděpodobností vyjadřují s výrokem souhlasně a travesti show jim poskytuje podněty k tomu, aby nad existencí kategorií muž/žena uvažovali. Podobně je také 2.3 x vyšší šance, že tento postoj zaujmou i obyvatelé/ky velkých měst (nad ) ve srovnání s obyvateli/kami obcí do Nepříliš očekávaným je zjištění týkající se vzdělání, kdy absolventi/ky středních škol ukončených maturitní zkouškou mají téměř o polovinu vyšší šanci oproti osobám pouze se základním vzděláním o genderové binaritě a kategoriích muž x žena vůbec neuvažovat. Důvodem, proč problematiku genderové binarity více vnímají gayové a lesby než heterosexuálové/ky, by mohl být fakt, že jejich vlastní sexuální identita může být okolím vnímána jako určitý kompromis a také může docházet k její stereotypní generalizaci ve smyslu, že lesby jsou chlapicemi (tedy ženami, které nenaplňují představy o správném femininním ženství a naopak si inkorporují určité aspekty spojované s maskulinitou) a gayové jsou zženštilí. Aspekt velikosti obce/města, v níž/němž dotazovaní žijí, je potom možné vysvětlit na základě vyšší míry anonymity velkoměst, jejich větší otevřeností alternativám a tedy i překračování nastavených pravidel pro feminitu a maskulinitu Model 3 Po té, co byly do modelu zařazeny všechny proměnné, výsledky analýzy poukázaly na to, že jejich vliv na postoje ke čtvrtému výroku je 9.3 %. Hodnota koeficientu determinace je I navzdory tomu se na základě sledované P-hodnoty nepodařilo najít žádnou proměnnou, která by měla dostatečně signifikantní vliv. Logistická regrese výrok 4, model 3 B Sig. Exp(B) Homo Bisexualni Snatek RP Adopce GenderRole HMProblem

69 MuziDoma MuziDeti Zena Vek Vek Vek Vek Vek Vyucni Maturita VOS VS mesto mesto mesto Constant B poměry šancí Exp (B) poměry šancí vyjádřené procentuálně Sig vyjádření P-hodnoty, která aby položka byla signifikantní, nesmí přesáhnout hodnotu 0, Výrok 5 Travesti mě přimělo k zamyšlení o mé vlastní sexualitě. Tento výrok opět vychází z teze Rupp a Taylor, že drag performance mohou přispět u diváků/ček drag/travesti show k novému úhlu pohledu na sexualitu. Ačkoliv čeští travestité se nijak plánovitě nesnaží angažovat v jakékoliv formě emancipace homosexuality a Screamers se navíc prezentují jako heterosexuální, přesto je možné, že publikum samo bez záměrného přičinění vystupujících dospěje k vlastním novým stanoviskům a závěrům Model 1 Proměnné zahrnuté do prvního modelu mají dle determinačního koeficientu o hodnotě 0,118 šanci 11,8 % vysvětlit postoje k výroku týkajícímu se zamyšlení respondentů/ek o jejich vlastní sexualitě. 65

70 Logistická regrese výrok 5, model 1 B Sig. Exp(B) Snatek RP Adopce GenderRole HMProblem MuziDoma MuziDeti Constant B poměry šancí Exp(B) poměry šancí vyjádřené procentuálně Sig vyjádření P-hodnoty, která aby položka byla signifikantní, nesmí přesáhnout hodnotu 0,05 Pokud se dotazovaní/é staví pozitivně k adopcím dětí gay a lesbickými dvojicemi, mají zároveň 1.7 x vyšší šanci zamýšlet se díky travesti show nad vlastní sexualitou. Stejně tak tomu je i u respondentů/ek, kteří/é se souhlasně vyjádřili k výroku týkajícímu se genderových rolí tedy, že ženy se mají starat o domácnost a muži vydělávat peníze (1.3 x vyšší šance než u dotazovaných s opačným postojem) a také u těch, kteří/í se domnívají, že coming out je i v dnešní společnosti problematický (1.59 x vyšší šance než šance respondentů/ek opačného názoru). U osob, které souhlasí s adopcemi dětí gay&les páry, není kladné vyjádření týkající se zamýšlení nad vlastní sexualitou, nijak překvapivé jak ukázal i výzkum SoÚ AV, souhlasně se k adopcím staví spíše mladší populace, která je zároveň otevřenější i co do uvažování o sexualitě jako takové. Stejně tak i v provázanosti mezi souhlasem s problematičností coming outu a úvahách o vlastní sexualitě, lze najít jistou logiku premisa, že coming out je v české společnosti stále problém, může vycházet buď ze zvýšeného povědomí o tématu, nebo ze zkušenosti. Tzn. ať tak, či onak, v obou případech je předpokladem již jisté povědomí o možnostech sexuálních alternativ, vedoucích taktéž k úvahám o sexualitě vlastní. Velmi překvapivým je však zjištění souvislosti mezi (stereotypními) postoji k genderovým rolím a sledovaným výrokem. Formulace výroku, že muži by měli vydělávat peníze a ženy pečovat o rodinu, je ve srovnání s výrokem sledovaným velmi stereotypně zabarvená. Interpretace důvodů jakékoliv paralely mezi souhlasnými odpověďmi na tato dvě tvrzení by ale byla velmi spekulativní a nikterak založená na jakýchkoliv v této práci tematizovaných východiscích. 66

71 Model 2 Z analytického modelu obsahujícího pouze demografická data plyne, že demografické údaje mají (s ohledem na koeficient determinace o hodnotě 0.173) 17.3% potenciál ovlivnit postoje k vysvětlovanému výroku. Logistická regrese výrok 5, model 2 B Sig. Exp(B) Homo Bisexualni Zena Vek Vek Vek Vek Vek Vyucni Maturita VOS VS mesto mesto mesto Constant B poměry šancí Exp (B) poměry šancí vyjádřené procentuálně Sig vyjádření P-hodnoty, která aby položka byla signifikantní, nesmí přesáhnout hodnotu 0,05 Nejvýrazněji postoje ke sledovanému výroku ovlivňují kategorie velikosti obývané/ho obce/města, sexuální orientace a vzdělání. Konkrétně obyvatelé/ky měst nad mají 7.3 x vyšší šanci zamýšlet se díky travesti show nad vlastní sexualitou než obyvatelé obcí do Stejně tak tomu je i ve srovnání s obcemi o velikosti obyvatel (v tomto případě je šance ve srovnání s obcemi do x vyšší). Zásadní roli ve formulování stanoviska k výroku č. 5 hraje i sexuální orientace respondentů/ek. Gayové a lesby mají ve srovnání se skupinou heterosexuálů/ek 4.1 x vyšší šanci se nad sexualitou zamýšlet. Ještě vyšší potenciál na kladný postoj ke sledovanému výroku mají bisexuálové/ky, a to konkrétně 8.1 x než heterosexuálové/ky. 67

72 Jistou míru významnosti lze vysledovat také u položek z kategorie vzdělání, kdy ve vztahu k referenční skupině osob se základním vzděláním mají osoby s výučním listem téměř 0.4 x vyšší šanci uvažovat v souvislosti s travesti show také o vlastní sexualitě. V případě osob s maturitou je potom šance ve vztahu k referenční skupině 0.3 x vyšší a v případě vysokoškoláků/ček 0.25 x vyšší. Interpretace vlivu a významnosti postihnutých kategorií je totožná jako u předchozích modelů Model 3 Tento model, zahrnující všechny proměnné, je z hlediska úspěšnosti potenciálu vysvětlit skrze ně odpovědi na sledovaný výrok, ze všech výše uvedených modelů nejkvalitnější. S ohledem na koeficient determinace (0.277) je zjevné, že proměnné mohou téměř z 28 % ovlivnit postoje k výroku č. 5. Logistická regrese výrok 5, model 3 B Sig. Exp(B) Homo Bisexualni Snatek RP Adopce GenderRole HMProblem MuziDoma MuziDeti Zena Vek Vek Vek Vek Vek Vyucni Maturita VOS VS mesto mesto

73 mesto Constant B poměry šancí Exp (B) poměry šancí vyjádřené procentuálně Sig vyjádření P-hodnoty, která aby položka byla signifikantní, nesmí přesáhnout hodnotu 0,05 Výsledky souhrnného modelu potvrdily míru významnosti vlivu demografických kategorií sexuální orientace a velikosti obývané obce/města a také postojů k otázce problematičnosti coming outu, tzn. kategorií, které během celé logistické regresní analýzy vykazovaly nejvyšší míru signifikace. To, zda respondenti/ky díky travesti show začnou přehodnocovat vlastní sexualitu, je téměř 13 x pravděpodobnější tehdy, budou-li bisexuální a 3.7 x pravděpodobnější pokud se označí za gaye či lesby než kdyby sami sebe vnímali jako heterosexuály/ky. Pokud budou dotazovaní/é navíc z velkoměsta, bude jejich šance na tematizaci vlastní sexuality v souvislosti s travesti show vzhledem k referenční skupině obce do obyvatel/ek 6.6 x vyšší Shrnutí logistické regresní analýzy Z provedených modelových testů plyne, že kategoriemi, které mají největší potenciál ovlivnit postoje respondentů/ek ke sledovaným výrokům (ve srovnání s referenčními skupinami), jsou z demografických dat (řazeno sestupně) sexuální orientace, velikost obývané/ho obce/města, věk a vzdělání. Vlastní sexuální orientace dotazovaných se nejvíce projevila v případě formulace postojů k sexualitě travesti performerů, vnímání travesti show jako podnětného k zamýšlení o sexualitě a také v případě vyjádření stanoviska k výroku vztahujícímu se k travesti show jako jisté platformě pro přehodnocování mužství a ženství (výrok č. 4). Na základě získaných dat je možné zkonstatovat, že jak homosexualita, tak bisexualita respondentů/ek pozitivně ovlivňuje míru jejich přístupnosti k alternativním pohledům mimo dominantní heteronormativní diskurs stavící na dichotomii. Pozitivní vliv na výše zmíněné má také prostředí, v němž se dotazovaní/é pohybují žijí-li ve větších městech, úměrně také stoupá pravděpodobnost, že se k otázkám sexuality a utváření a vnímání genderových identit budou stavět otevřeněji. Stejně tak je možné zaznamenat jistý vliv věku na utváření postojů a názorů ke sledovaným výrokům, avšak není natolik zásadní, jak by bylo možné předpokládat (a nedosahuje takové signifikace, již zmiňuje v souvislosti s postoji k právům gayů a leseb na partnerství, manželství a adopce výzkum SoÚ AV). Překvapivým zjistěním je fakt, že vliv vzdělání osob, podrobených dotazníkovému 69

74 šetření, je ve srovnání s dalšími kategoriemi téměř nepatrný. Ačkoliv tedy konkrétně v publiku travesti skupiny Screamers dominují středoškoláci/čky, není možné minimálně na základě dat získaných z logistické regresní analýzy postihnout žádné výrazné rozdíly v jejich smýšlení ve srovnání s absolventy/kami vysokých či vyšších odborných škol. Podobně neočekávaný je také minimální vliv pohlaví na odpovědi na kladené výroky, důvodem však může být nepoměrné zastoupení žen a mužů v analyzovaném vzorku, plynoucí z podstaty věci, že travesti show je primárně zájmem ženského publika. I navzdory tomu však v průběhu kompletní analýzy nedošlo ani jedenkrát k potvrzení výstupů průzkumu Rovnost je cool, tedy neprokázalo se, že by muži skutečně výrazně více než ženy projevovali své negativní postoje vůči gayům a lesbám či jejich právům. Z proměnných, které byly utvořeny z výroků 6-12 se jako nejsignifikantnější ukázal výrok č. 9 týkající se potenciální problematičnosti coming outu. Respondenti/ky, kteří vyjádřili svůj souhlas s tím, že veřejné přihlášení se k vlastní sexualitě (resp. homosexualitě) může způsobit gayům a lesbám v jejich okolí problémy, zároveň měli tendenci vyjadřovat se negativně k výrokům spojeným s možnostmi překračování genderových identit či homosexuální orientací travesti performerů či jejich inklinaci k jisté feminizaci (ať už v rámci jejich vlastní identity, tak i v očích respondentů/ek). I ty by totiž pravděpodobně z perspektivy těchto dotazovaných mohly přinést problémy. Dalším z výroků, který měl také jistý vliv utvoření konkrétního postoje dotazovaných, bylo tvrzení, že muži by se měli více podílet na péči o děti (konkrétně v souvislosti s prvním výrokem tematizujícím sexuální orientaci vystupujících travesti performerů), kdy v případě, že respondenti se k výroku postavili kladně, zároveň se zvýšila jejich šance domnívat se, že travestité jsou homosexuální. U žádného jiného výroku, vyjma tohoto, se však názor na výraznější participaci otců na výchově jejich dětí neprojevil. Poslední dvě kategorie, jejichž dopad na formulaci odpovědí se během logistické regresní analýzy projevil, jsou výroky týkající se genderových rolí a adopcí dětí homosexuálními partnery/kami. První z nich položený záměrně velmi stereotypně se překvapivě ukázal jako signifikantní v souvislosti s výrokem č. 5, že travesti show přimělo respondenty/ky k úvahám o jejich vlastní sexualitě. Jak již bylo zmíněno výše interpretace souvislosti kladného přístupu ke stereotypním genderovým rolím a zároveň také souhlasu se slovaným výrokem, by však byla velmi spekulativní. Jisté paralely je však možné naleznout v případě spojitosti 5. výroku a pozitivního názoru na adopce gay-les páry, který přístup 70

75 k adopcím kladně ovlivňuje, což může být opět dáno větší otevřeností respondentů/ek vůči různým modelům partnerského soužití a také sexualitě jako takové. 71

76 8. Závěr Z pěti předem na základě vlastního pozorování stanovených hypotéz byly díky statistickým analytickým procedurám čtyři potvrzeny, pouze jedna potom vyvrácena. O publiku travesti show lze s ohledem na tyto výsledky zkonstatovat, že je většinově tvořeno heterosexuálními ženami, které se taktéž domnívají, že i travesti performeři jsou heterosexuálové. Pokud diváci/čky považují travestity za homosexuály, je zároveň velmi pravděpodobné, že sami budou gayové či lesby. Stejně tak je možné tvrdit, že ve vzorku publika travesti skupiny Screamers dominují absolventi/ky středních škol. Jediná hypotéza, kterou analýza nepotvrdila, se týkala poměru počtu heterosexuálních a homosexuálních mužů, kdy výsledky prokázaly, že navzdory očekávání nad homosexuály dominují heterosexuálové. Za touto skutečností je potom možné hledat fakt (taktéž statisticky postihnutý), že ženy často berou s sebou na představení své partnery či manžele, u nichž je heterosexualita logicky předpokládatelná. Ze srovnání datových výstupu této práce s výsledky dotazníkového šetření SoÚ AV z května roku 2012 vyplývá, že publikum travesti skupiny Screamers je také tolerantnější než vzorek respondentů/ek prodobený šetření SoÚ AV. Rozdíly se projevily v postojích týkajících se práv gayů a leseb (jak k otázce registrovaného partnerství, tak i manželství se publikum travesti skupiny Screamers podrobené výzkumu stavělo cca o 10 % pozitivněji než respondenti/ky SoÚ AV), tak i možnosti adopcí dětí stejnopohlavními dvojicemi, kde byl rozdíl v pozitivním přístupu dotazovaných v našem šetření ve srovnání s průzkumem SoÚ AV nejvyšší 21.5 %. Podobný trend postihují i postoje vyjádřené k možným komplikacím, s nimiž by se gayové a lesby mohli setkat v souvislosti s coming outem ¾ diváků/ček travesti skupiny Screamers se domívá (oproti ½ z výsledků SoÚ AV), že coming out je v české společnosti stále problémem. Toto je jistě velmi zajímavý výsledek. Je však otázka, jakým směrem se tato otevřenost pohybuje, tj. zda lidé, kteří jsou apriori otevřenější adopcím dětí homosexuálními páry, budou zároveň vykazovat větší zájem o travesti show, nebo naopak, zda sledování travesti show a následné přemýšlení o flexibilitě sexuality a genderových rolí, jež tato zábava nabízí, diváky přiměje ke změně hodnotových postojů v otázce adopcí. Na tyto otázky statistická analýza samozřejmě odpovědi neposkytuje, její výsledky nicméně nabízí prostor k zamyšlení právě nad tím, jaký politický potenciál travesti show v České republice má (či může mít). Data získaná díky logistické regresní analýze se potom zaměřila na vystihnutí kategorií, které mohou smýšlení o travesti show a travesti performerech jakkoliv ovlivnit. 72

77 Jako nejsignifikantnější se projevil výrok č. 9 týkající se problematičnosti coming-outu, který ovlivnil postoje ke sledovaným výrokům 1, 2, 3 a 5. V případě, že dotazovaní/é považovali coming out za problém, měli současně tendenci stavět se odmítavě k možnostem genderové performativity zrcadlící se v travesti show a také výrokům o přehodnocování vlastní sexuality. Hned po stanoviscích k výroku č. 9 se jako velmi zásadní projevila demografická kategorie sexuální orientace diváků/ček. Pokud se sami označili za homosexuální či bisexuální, jejich přístup k naformulovaným položkám v dotazníku byl otevřenější a všeobecně je možné zkonstatovat, že tito/tyto dotazovaní/é byli genderově citlivější a vnímavější. Podobný trend je potom zjevný i v případě zaměření se na kategorii velikosti obce/města, z níž dotazovaní/é pochází. Ta překvapivě co do míry signifikantnosti výrazně předčila očekávaný vliv věku. Demografická kategorie týkající se věku se potom neprojevila v takové míře, jak by se dalo očekávat (resp. vliv měla pouze u výroků 1 a 2). Podobně minimálně se projevil také aspekt vzdělání, a to i navzdory potvrzení hypotézy o převaze středoškoláků/ček v publiku travesti skupiny Screamers. Rozdíly v utváření postojů mezi touto majoritní skupinou a skupinou vysokoškoláků/ček nelze navzdory původní domněnce nijak podložit. U žádných dalších kategorií se jejich vliv či souvislosti s určitým typem odpovědí nedá analyticky postihnout. Na základě všech výsledků analýzy je tedy možné konkrétně nadefinovat jistá specifika, která se k publiku travesti skupiny Screamers pojí. Protože však dotazníkové šetření probíhalo mezi širokým publikem, nelze pomocí něj jakkoliv postihnout fenomén fanouškovství/fanynkovství, které se také výrazně podílí na podobě a posunech, kterými české travesti show prochází. Kromě toho, že fan-základna travesti skupiny Screamers se aktivně podílí na rozšiřování povědomí o travesti show jako samostatném kulturním žánru, utvářejí její příslušníci/e také vlastní tématické (obrazové, hudební, audiovizuální či textové) obsahy, které umisťují na weby, blogy, sociální sítě. Veškeré tyto činnosti potom napomáhají tomu, aby travesti show proniklo díky své zábavné formě k mnoha lidem, kteří by se s ním za jiných okolností neměli šanci setkat. A jak prokázala kompletní analýza vzorku stávajícího publika, jistá ovlivnění touto formou performance jsou nepopiratelná a ve směru zaujímání méně konformních postojů vůči charakteru identity a sexuality pozitivní. Stejně jako má travesti show potenciál ovlivňovat publikum, i publikum může mít podobný vliv na travesti show, a to konkrétně na směr jeho vývoje, kdy diváci/čky sami mohou začít vyžadovat zkvalitnění produkce, či nové formy. Podobně důležitý vliv jako 73

78 publikum mají i média, svým prostřednictvím mohou neustále ovlivňovat své konzumenty/ky a to jak ty, kteří/é o travesti show již mají povědomí, tak i ty, kteří/é se s touto produkcí skrze média setkají poprvé. 19 O českém travesti show lze potom říci, že je relativně mladým a stále se rozvíjejícím (ve srovnání se zahraničím navíc velmi svébytně) divadelně-kabaretním žánrem, který se zrodil na pozadí sexuální resp. transgenderové revoluce, přičemž směr jeho vývoje není pevně dán a je přímo závislý na konkrétních osobnostech a skupinách aktuálně působících na české travesti scéně. Ačkoliv v současné době je tedy české travesti show velmi omezeno svým záporným (nebo minimálně laxním) postojem vůči výraznější a především záměrné tematizaci problematiky sexuality a konstruování genderu, není vyloučeno, že v následujících letech nová generace travesti performerů tato stanoviska přehodnotí a umožní tak travesti show nejen aspirovat na pozici skutečně srovnatelného partnera k divadelní produkci, ale také stát se plnohodnotnou formou politické akce či prostředkem genderfucku. 19 Výrazný vliv na veřejné mínění měla např. medializace travesti show prostřednictvím účinkování travestitů v talentových soutěžích Československo má talent (TV Prima) a Talentmánie (TV Nova). Právě tyto dva pořady byly prvními, které poskytly travesti umělcům možnost prezentovat se na televizních obrazovkách v prime-timu a umožnily tak skupinám (či jednotlivcům), aby se představili i populaci travesti produkce neznalé. 74

79 9. Literatura ABERCROMBIE, Nicholas; LONGHURST, Brian. Audiences: A Sociological Theory of Performance and Imagination. London: SAGE Publications, s. ISBN X. BARŠA, Pavel. Panství člověka a touha ženy. Praha: Sociologické nakladatelství, s. ISBN BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, s. ISBN BOURDIEU, Pierre. Distinction: a social critique of the judgement of taste (1979). London: Routledge, s. ISBN BUTLER, Judith. Trampoty s rodom. Feminizmus a podrývanie idenity. Bratislava: Aspekt, s. ISBN CASTLE, Terry. Masquerade and Civilization: the Carnivalesque in Eighteenth-Century English Culture and Fiction. Stanford, CA: Stanford University Press, s. ISBN CONNELL, Robert. Gender and power: society, the person, and sexual politics. Stanford: Stanford University Press, s. ISBN DERRIDA, Jacques. Texty k dekonstrukci. Bratislava: Archa, s. ISBN EDWARDS, Jason. Eve Kosofsky Sedgwick (Routledge Critical Thinkers). London, New York: Routledge, s. ISBN FEINBERG, Leslie. Pohlavní štvanci: od Johanky z Arku až po současnost. [z anglického orig. přeložila Tereza Spencer]. 1. vyd. Praha: G plus G, s. ISBN FOUCAULT, Michel. Archeologie vědění. Praha: Hermann & synové, s. ISBN FOUCAULT, Michel. Diskurs, autor, genealogie. Praha: Nakladatelství Svoboda, s. ISBN GOFFMAN, Erwing. Gender Advertisements. New York: Harper & Row, s. ISBN HALBERSTAM, Judith. Female Masculinity. Durham: Duke University Press, s. ISBN HALBERSTAM, Judith. In a Queer Time and Place: Transgender Bodies, Subcultural Lives. New York: New York University Press, s. ISBN

80 HALBERSTAM, Judith; VOLCANO Del LaGrace. The Drag King Book. Serpents Tail, s. ISBN IRIGARAY, Luce. Speculum od the other Woman. New York: Cornell University Press, s. ISBN O JENKINS, Henry. Fans, Bloggers and Gamers: Exploring Participatory Culture. New York, London: New York University, s. ISBN-10: JENKINS, Henry. Textual Poachers: Television Fans and Participatory Culture. London, New York: Routledge, s. ISBN KESSLER, Suzanne; McKENNA, Wendy. Gender: An Ethnometodological approach. New York: John Wiley, [1978] s. ISBN KUBÁTOVÁ, Helena. Sociologie životního způsobu. Praha: Grada, s. ISBN MORLEY, David. Television, Audiences and Cultural Studies. London: Routledge, s. ISBN McROBBIE, Angela. Aktuální témata kulturálních studií. Praha: Portál, s. ISBN OAKLEY, Ann. Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál, s REIFOVÁ, Irena a kol. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál s. ISBN ŘEZANKOVÁ, Hana. Analýza kategoriálních dat pomocí SPPS. Praha: VŠE, s. ISBN ŠUBRT, Jiří. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. Praha: ISV nakladatelství, s. ISBN Texty v monografiích BUTLER, Judith. Judith Butlerová o diskurzu a rozdílu mezi pohlavím a genderem. In: HARRINGTON, Austin (ed.). Moderní sociální teorie: základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál, s ISBN BARONI, Monica. Drag Queen. In: GERSTNER, David A. (ed.). Routledge International Encyclopedia of Queer Culture. London, New York: Routledge, s ISBN BRITTON, Andrew. For Interpretation: Notes against Camp. In: CLETO, Fabio (ed.). Camp. Queer Aesthetics And The Performing 76

81 Subject - A Reader. Edinburgh: Edinburgh University Press, s ISBN CAMERON, Deborah; KULICK, Don. Sexuality as identity: gay and lesbian language. In D. CAMERON, Debora; KULICK, Don. Language and Sexuality. Cambridge: Cambridge University Press, s ISBN FISKE, John. The Cultural Economy of Fandom. In: LEWIS, Lisa (ed.). The Adoring Audience: Fan Culture and Popular Media. London: Routledge, s ISBN KATZ, Jonathan. The Invention of Heterosexuality. In: PEISS, Kathy (ed.). Major problems in the History of American Sexuality. New York, Boston: Houghton Mifflin Company, s ISBN KIMMEL, Michael S. Masculinity as Homophobia. In: WHITEHEAD, Stephen; BARRET, Frank (eds.). The Masculinities Reader. Cambridge: Polity Press, s ISBN MacINNES, John. The Crisis of Masculinity and the Politics of Identity. In: WHITEHEAD, Stephen; BARRET, Frank (eds.). The Masculinities Reader. Cambridge: Polity Press, s ISBN NEWTON, Esther. Role Models. In: BERGMAN, David (ed.). Camp Grounds: Style and Homosexuality. Amherst: University of Massachusetts Press, s ISBN SOKOLOVÁ, Věra. Současné trendy feministického myšlení. In: FORMÁNKOVÁ, Lenka; RYTÍŘOVÁ, Kristýna (eds.). ABC feminismu. Brno: Nesehnutí, s ISBN SOKOLOVÁ, Věra. Koncepční pohled na sexuální menšiny. In: HAŠKOVÁ, Hana; KŘÍŽKOVÁ, Alena; LINKOVÁ, Marcela (eds.) Mnohohlasem: Vyjednávání ženských prostorů po roce Praha: SoÚ, s ISBN Periodika GILES, Fiona. Relational and Strange: a Preliminary Foray into a Project to Queer Breastfeeding. Australian Feminist Studies 19/2004. s GOFFMAN, Erving. Gender Display. Studies in the Anthropology of Visual Communication. 2/1976, s ISSN LAMONT, Michele; LAREAU, Annette. Cultural Capital: Allusions, Gaps and Glissandos in Recent Theoretical Developments. Sociological Theory. 1988/6. s SLOBODA, Zdeněk. Feminizace jazyka v homosexuální komunitě. Gender, rovné příležitosti, výzkum. 3(4), s

82 ŠMAUSOVÁ, Gerlinda. Angažovanost vědy. Sociologica Andragogica Univerzita Palackého, Olomouc, s ISSN TAYLOR, Verta; RUPP, Leila. Learning from drag queens. Contexts. Vol. 5, Issue 3/2006. s ISSN WEST, Candace; ZIMMERMAN, Don. Doing gender. Gender and Society. Vol. 1, No. 2., 6/1987. s Online zdroje FULKA, Josef. Od interpelace k performativu (feminismus a konstrukce rodové identity). In Sociální studia 7/2001. pp 29-50, online. [cit ] Dostupný na: < sok.bz/web/media/ video/fulka.pdf> ŠAFR, Jiří. Analýza kvantitativních dat regresní analýza. Online skripta FHS UK, [cit ] Dostupné na: < WILLIAMS, Jeffrey. Queer 2.0 Judith 'Jack' Halberstam complicates gender. The Chronicle of higher Education , online. [cit ] Dostupný na: < Ostatní ČEJKOVÁ, Tereza. Aplikace modelů diskrétní volby. Praha: VŠE, Fakulta informatiky a statistiky, s. Vedoucí diplomové práce prof. Ing. Roman Hušek, CSc. DOBEŠOVÁ, Mirka; SLOBODA, Zdeněk. Travesti show jako součást (gay?) kultury Nepublikováno. DOBEŠOVÁ, Mirka. Mediální zobrazení a stereotypizace transgenderu v českém tisku. Praha: Karlova univerzita, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra žurnalistiky, s. Vedoucí bakalářské práce Doc. PhDr. Barbora Osvaldová. Network Media Service pro společnosti Člověk v tísni. Závěrečná zpráva kvantitativního výzkumu Rovnost je cool. Praha: NMS, s. TABERY, Paulina. Postoje veřejnosti k právům homosexuálů květen Tisková zpráva SoÚ AV ČR, s. UHDE, Zuzana. Revoluce zvaná travestie - Analýza travestie show v kontextu sociální změny. Semestrální práce z oboru sociologie. Praha, Vedoucí práce PhDr. Jana Duffková, CSc. 78

83 10. Přílohy 1. Výsledky ankety realizované mezi diváky/čkami travesti skupiny Screamers Dotazníkové šetření bylo provedeno v dubnu 2010 prostřednictvím internetu ( a zúčastnilo se jej celkem 104 respondentů/tek. 2. Dotazník šířený na představeních travesti skupiny Screamers 79