Rozvoj destinace Rosice a okolí z pohledu cestovního ruchu MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav marketingu a obchodu Rozvoj destinace Rosice a okolí z pohledu cestovního ruchu Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Ondřej Dufek, DiS. Autor práce: Martin Gotzmann BRNO 2008

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci na téma Rozvoj destinace Rosice a okolí z pohledu cestovního ruchu vypracoval samostatně s použitím pramenů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne 21. května podpis autora

3 PODĚKOVÁNÍ Děkuji Ing. Ondřeji Dufkovi, DiS. za odborné vedení a připomínky, které mně poskytl při tvorbě této bakalářské práce. Poděkování patří také mé rodině, která mně umožnila studovat a po celou dobu studia mě podporovala.

4 Abstrakt GOTZMANN, M. Rozvoj destinace Rosice a okolí z pohledu cestovního ruchu. Bakalářská práce. Brno, Tato bakalářská práce se zabývá rozvojem cestovního ruchu na Rosicku, kdy pomocí nových turistických produktů by Kulturní informační centrum Rosice v blízké budoucnosti mělo nalákat turisty k návštěvě tohoto regionu a současně dopomohlo ke spolupráci podnikatelských a zájmových subjektů, kteří se budou podílet na zajištění těchto produktů. Součástí práce je také analýza materiálně-technické základny, kulturního a sportovního zázemí s nejvýznamnějšími organizacemi, které v Rosicích a nejbližším okolí působí. Klíčová slova: cestovní ruch, propagace, marketing, marketingový mix, produkt, Rosice Abstract GOTZMANN, M. Tourism development in Rosice district. Bachelor thesis. Brno, This bachelors thesis subject is about development of travel industry in Rosice district. If new tourist products are introduced by cultural and information center of Rosice in the near future it would attract tourists to our region. Development of these products will be in cooperation with private companies and voluntary acocciations. This thesis includes also analysis of material and technical base, and the most significant cultural and sports organizations from Rosice district. Key words: tourist trade, propagation, marketing, marketing mix, product, Rosice

5 Obsah 1 Úvod Cíl práce Metodika práce Literární východiska Cestovní ruch Marketing Marketing služeb v cestovním ruchu Specifika služeb cestovního ruchu Přístupy k marketingu v cestovním ruchu Rozšířený marketingový mix pro cestovní ruch 8P Typologie cestovního ruchu Formy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu Materiálně-technická základna cestovního ruchu Ubytovací služby Stravovací služby Doprava Praktická část Poloha města Rosic a okolních obcí v České republice Rosicko-oslavanská pánev Hornictví a těžba černého uhlí Historické atraktivity Rosic Renesanční zámek Zámecký park Rosická radnice Kamenný most Kaplička sv. Trojice a Křížová cesta Pranýř hanby Socha T. G. Masaryka Kostel sv. Martina Muzeum včelařství v Rosicích Zajímavé lokality v okolí Masarykův okruh Brněnská přehrada Přírodní lokality k pěší a cykloturistice Kulturní a sportovní atraktivity regionu Rytířské klání o srdce dívek a paní Říčanská lávka Vozatajské závody a Country den Vybrané spolky a organizace působící v regionu Divadelní spolek Prádelna a divadelní soubor Emanuela Krumpáče... 35

6 5.7.2 Občanské sdružení Bonus Rosice Taneční škola Michala Holého Zastávka Mažoretky Anife Rosice Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska Materiálně-technická základna Ubytovací a stravovací služby Dopravní dostupnost Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) Čerpací stanice pohonných hmot Centra a místa k pořádání akcí Mikroregiony Mikroregion Kahan Svazek obcí Panství hradu Veveří Mikroregion Domašovsko Mikroregion Ivančicko Pěší a cykloturistika SWOT analýza Mikroprostředí Silné stránky regionu Slabé stránky regionu Makroprostředí Příležitosti Hrozby Shrnutí SWOT analýzy Návrhy turistických produktů a jejich propagace Zámek Rosice a jeho okolí pro školní výlety Využití ubytovacích a stravovacích zařízení pro pořádání školení s možností návštěvy zámku v Rosicích Cykloturistický výlet po okolí Rosicka Sportovně zábavný víkend v Rosicích Jezdectví a výuka o koních Diskuze Závěr Seznam použité literatury Seznam příloh... 66

7 1 Úvod Cestovní ruch, aby se mohl v daném regionu dostatečně silně uplatnit, musí nabízet turistický produkt vzájemně provázaných služeb, které jsou propojené s potenciálem daného regionu. Zajímavé atraktivity, kvalitní materiálně-technická základna, dostatek kulturních a sportovních událostí dělají z regionu pro turisty lákavý cíl poznání i zábavy. Každá obec, město, region či kraj by se měli snažit své přednosti vyzdvihnout a odpovídajícím způsobem prezentovat veřejnosti. Hlavní překážku, která často brání rozvoji informovanosti obyvatel a turistů, tvoří jednak nedostatek finančních prostředků a částečně také neschopnost dostatečně efektivně využít grantů na rozvoj cestovního ruchu z Evropské unie. V případě regionu Rosicka je vzhledem k jeho malé rozloze možné poukázat na značný počet historických staveb a památek. Některé z těchto atraktivit ovšem nejsou dostatečně výrazné, zapadají do rázu krajiny a případný návštěvník často ani neví, že stavba, kolem které prochází, má svoji historii a je něčím významná a zajímavá. Proto by jim měla být věnována větší pozornost při propagaci, jelikož hlavně tímto způsobem se mohou dostat do podvědomí obyvatel a turistů regionu. Výrazný potenciál má rosický region také ve své rosicko-oslavanské uhelné pánvi, ať už z hlediska její geograficky výhodné polohy či historie, neboť ještě v minulém století se zde těžilo černé uhlí. Právě díky těžbě byla vystavěna železnice z Brna do Zastávky, po které se uhlí dováželo nejenom do Brna, (jakožto centra odbytu a důležité obchodní křižovatky), ale také do Vídně, kde významně přispělo k vybudování veřejného plynového osvětlení, které bylo následně zřízeno i v Brně. Přestože těžba byla koncem 20. století zastavena, je možné její dopad využít v cestovním ruchu dodnes, jelikož se jednalo o epochu, která rosický region ve své době proslavila. 8

8 2 Cíl práce V dnešní moderní době je nutné držet krok s konkurencí a přizpůsobovat nabídku poptávce, která se na trhu vyskytuje. Současně je také nezbytné stále obnovovat a zdokonalovat výrobky a služby, které jsou nabízené spotřebitelům.to samé platí i v oblasti cestovního ruchu. Návštěvníkům a turistům určité destinace by měly být nabídnuty adekvátní produkty a služby cestovního ruchu, které by umožnily udržet a zajistit dané destinaci patřičnou návštěvnost a tím by také vedly k rozvoji daného místa. Při nabídce produktů a služeb je dobré vycházet z geografické polohy a historie daného území. Cílem této bakalářské práce je navrhnout nové turistické produkty, pomocí kterých by Kulturní informační centrum Rosice v blízké budoucnosti mohlo nalákat turisty k návštěvě rosického regionu a současně by dopomohlo ke spolupráci podnikatelského a sportovního zázemí. Dílčím cílem společně s navrženými novými produkty je také analyzování a představení materiálně-technické základny, kulturního a sportovního zázemí s nejvýznamnějšími organizacemi, které v oblasti cestovního ruchu v jihomoravském městě Rosicích u Brna a jeho nejbližším okolí působí a pomocí kterých je možné realizovat nové produkty. Uvedené informace z minulosti a především současnosti společně s návrhy nových turistických produktů poslouží Kulturnímu informačnímu centru Rosice dále v jeho náplni práce informovat o možnostech, které se zde v současné době nachází a zajišťovat nové produkty, které by obyvatelé regionu a turisté využívali ve svém volném čase. 9

9 3 Metodika práce Vstupními zdroji, pomocí kterých byla vypracována analýza regionu, byly publikace, letáky, internetové stránky organizací, města Rosic a okolních obcí. Autorovi pomohly také vlastní poznatky a znalosti o daném městě a regionu. V práci je použita SWOT analýza, která je rozdělena na mikroprostředí a makroprostředí. Mikroprostředí se zabývá silnými a slabými stránkami, makroprostředí příležitostmi a hrozbami. Navržené turistické produkty jsou zpracovány pomocí marketingového mixu 8P podle Morrisona. Přehled ubytovacích a stravovacích zařízeních v příloze je sestaven na základě informací zveřejněných na internetových stránkách mikroregionu Kahan. Informace o počtu návštěvníků rosického zámku jsou získány z kanceláře Správy zámku Rosice, za pomoci kterých je v jedné z příloh sestavena tabulka a graf návštěvnosti tohoto zámku za období 7 let. Práce je rozdělena na dvě části. První teoretická část se zabývá danou problematikou a druhá praktická část je zaměřena na analýzu a návrhy daného cíle. V teoretické části práce, která je nazvána literární východiska, jsou objasněny pojmy cestovní ruch, marketing nebo typologie cestovního ruchu. Důležitou součástí této teoretické části je rozšířený marketingový mix, pomocí kterého dochází k rozvoji a rozmístění cestovního ruchu a v neposlední řadě i jeho materiálně-technická základna, ze které byly čerpány informace při zpracování předložené práce. Praktická část, označená jako vlastní práce, obsahuje analýzu rozvoje cestovního ruchu na Rosicku (historii, památky, současný stav a jejich využívání, přírodní podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku, existence mikroregionu Kahan a dalších mikroregionů v okolí, materiálně-technickou základnu a SWOT analýzu). Uvedené informace slouží jako podkladový materiál pro návrhy turistických produktů, které mají přilákat větší množství návštěvníků do této destinace. Přílohy obsahují obrazovou dokumentaci, mapky nebo přehled restauračních a ubytovacích zařízení v mikroregionu Kahan. 10

10 4 Literární východiska 4.1 Cestovní ruch Nalézt přesnou definici pojmu cestovní ruch není jednoduché v závislosti praxe i teorie. Dle AIEST 1 je cestovní ruch definován jako souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání. Za zlom ve vymezení tohoto pojmu lze považovat konferenci WTO 2 v roce 1991 v Ottawě, která tento pojem interpretuje jako dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle než 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi. Tato definice WTO vylučuje z cestovního ruchu cestování v rámci místa trvalého bydliště, pravidelné cesty do zahraničí, dlouhodobou migraci a přechodné pracovní poměry. Pro vznik cestovního ruchu dle Ryglové [14] musí být splněny následující předpoklady: svoboda pohybu a volný čas. Jako třetí předpoklad se uvádí dostatek volných finančních prostředků. Mezi hlavní příčiny, které vedly ke vzniku cestovního ruchu se dají předpokládat v potřebě obnovit spojení s přírodou s cílem reprodukovat pracovní sílu, růst vzdělání jako realizace potřeby vzdělání a obnovování a navazování styku s lidmi. Cestovní ruch je obvykle dělen do čtyř vývojových etap: Prvopočátky CR: 480 př. n. l. 16. století Začátky moderního CR: 17. století 19. století Novodobý CR: po I. světové válce do roku 1948 a období Současné období: po roce Mezinárodní sdružení expertů cestovního ruchu 2 Světová organizace cestovního ruchu (angl. World Tourism Organization) 11

11 4.2 Marketing Definovat marketing je poměrně složité, jelikož existuje celá řada různých definic. Mezi nejvýstižnější patří především definice od Kotlera [10], který marketing definuje jako sociální a manažerský proces, jehož pomocí získávají lidé to, co buď potřebují, anebo po čem touží, a to na základě výroby komodit a jejich směny za komodity jiné anebo za peníze. Americká marketingová asociace (AMA) definuje marketing jako proces plánování a realizace koncepcí, tvorby cen, propagace a distribuce myšlenek, výrobků a služeb s cílem dosáhnout takové směny, která uspokojí požadavky jednotlivců a organizací (AMA, 1988) Společným jmenovatelem, který by tyto dvě definice spojil a charakterizoval tím srozumitelnou podstatu marketingu je dle Foreta [6] konstatování, že marketing slouží ke zjišťování a uspokojování lidských potřeb prostřednictvím směny a s pomocí takových nástrojů jaké představují marketingový výzkum či marketingový mix. 4.3 Marketing služeb v cestovním ruchu Cestovní ruch je jednou ze součástí resortu, který se zabývá službami. Dle Ryglové [14] je marketing služeb koncepce založená na poznání jedinečnosti všech služeb, které mají společné rysy, kterými se odlišují od výrobních a distribučních odvětví zboží. Nehmatatelnost charakteru služeb a snadná reprodukovatelnost jejich inovací by měla vést k vypracování koncepce, pomocí ní může podnik služeb či cestovního ruchu dosáhnout odlišnosti produktu v porovnáním s podobnými produkty, které se na trhu vyskytují a tím si také získat dobrou pověst. Kotler [10] definuje službu jako jakoukoliv činnost nebo prospěch, které jedna strana může nabídnout druhé a které jsou v podstatě nehmotné a nevytvářejí vlastnictví čehokoliv. 12

12 Rozlišuje čtyři kategorie nabídky služeb: 1. Pouze hmatatelné zboží např. sůl, mýdlo, které nepředstavují žádnou službu. 2. Hmatatelné zboží s doprovodnými službami tyto služby zvyšují přitažlivost vystaveného zboží a tím přispívají k jeho prodeji (nákup nového automobilu je spojen s odbornou pomocí prodejce, servisem apod.) 3. Důležitá služba s doprovodnými menšími výrobky a službami cestování na palubě výletní lodi v první třídě, připraveno šampaňské, župan, apod. 4. Pouze služba ubytování, stravování, výuka jazyka, pečovatelská činnost a jiné. Obecná specifika, která dle Ryglové [14] zásadně ovlivňují marketing služeb v odlišnosti od výrobků: Nehmotný charakter služeb (nehmatatelnost) zde zákazník neví, co mu daná služba přesně přinese na rozdíl od výrobku, který si může ohmatat. Charakter výroby (proměnlivost) služby se vyznačují různorodou kvalitou, kterou jsou ovlivňovány kvalitami a úrovní zaměstnanců. U výrobku je neustále stejná kvalita. Pomíjivost služby, které nabízíme nyní, nemůžeme nabídnout později jako je to u výrobků (místo na filmové představení na 16 hodinu v 17 hodin neprodám). Distribuční cesty klasické distribuční cesty neexistují, zákazník přichází sám za poskytovatelem služeb. Podmíněnost nákladů na rozdíl od výrobků u služeb není jednoznačné určit fixní a variabilní náklady, jednotliví zákazníci vyžadují různé přístupy. Vztah služeb a provozovatele určité služby se vztahují přímo na jejich tvůrce a bez nich se nedají provozovat. 13

13 4.4 Specifika služeb cestovního ruchu Dle Ryglové [14] má trh řadu zvláštností, které vznikají především z přání klientů (strana poptávky) a služeb, které firmy zákazníkům nabízí (strana nabídky). Poptávka v cestovním ruchu je hlavně ovlivněna následujícími faktory: disponibilní důchod obyvatelstva ekonomická a politická situace v zemi, fond volného času, cenová hladina nabídky služeb, motivace, móda a prestiž, způsob života, kvalita lidských zdrojů = služeb, reklama, marketingová činnost, doporučení jiných, příspěvky na úhradu (sportovní, kulturní, lázeňské akce a jiné), sezóna, spotřebitelské preference dostupnost (např. dopravní). Nabídka je tvořena objekty cestovního ruchu (souhrn atraktivit, služeb, hmotných statků a užitečných efektů), které jsou poskytnuty účastníkům cestovního ruchu v určitou dobu a v určitém místě. Nabídka je ovlivněna následujícími faktory: kvalita přírodního prostoru (např. zázemí, kapacity), kvalita lidských zdrojů = služeb, legislativa, kapitál, kontrakty se zahraničními partnery, dopravní dostupnost, cenové nabídky dodavatelů, 14

14 regulace ze strany státu, malá pružnost nabídky (kapacitní vázanost), vysoká míra komplexnosti (balík služeb), rozvoj techniky a technologií (informační a rezervační systémy), distribuční a prodejní činitelé. Dle Morrisona [13] mají služby v cestovním ruchu své specifické charakteristiky, které nenajdeme u jiných služeb a platí také to, že služby nejsou zcela totožné. Mezi základní specifika služeb cestovního ruchu patří: Kratší expozitura služeb pro udělání dobrého nebo špatného dojmu na zákazníka je málo času (např. návštěva restaurace, cestovní kanceláře). Výraznější vliv psychiky a emocí při nákupu služeb významnou roli zde hrají vztahy mezi lidmi, které služby nabízí a lidmi, kteří je konzumují. Větší význam vnější stránky poskytovaných služeb při nákupu služeb zákazníci spoléhají na hmatatelné záchytné body, kdy kombinovaný efekt těchto bodů podmiňuje hodnocení kvality služeb. Větší důraz na úroveň a image charakter služeb je většinou nehmotný, zákazníci se většinou rozhodují o nákupu podle svých emocí, představ a přání, proto musí firmy vyvolat patřičné asociace. Složitější a proměnlivější distribuční cesty fyzicky neexistuje žádný distribuční systém, ale existuje zvláštní skupina zprostředkovatelů, kteří sestavují prázdninové balíčky služeb. Větší závislost na komplementárních firmách práce všech firem, které se podílejí na cestovním ruchu, je důležitá a pokud jedna nedosahuje úrovně ostatních, vrhá to špatný vliv na všechny ostatní. Snazší kopírování služeb většina služeb v cestovním ruchu se napodobuje, aby nevznikala konkurenční nevýhoda. 15

15 Větší důraz na propagaci mimo sezóny je vhodná převážně v době, kdy klienti plánují svou dovolenou (propagovat letní dovolenou na začátku prázdnin by bylo pozdě, proto jsou vhodným obdobím zimní měsíce) Přístupy k marketingu v cestovním ruchu Morrison [13] vymezuje pět typických přístupů k marketingu cestovního ruchu: Používání více než jen 4P základní prvky jako product, price, place a promotion již nestačí pro oblast cestovního ruchu a proto jsou rozšířeny o další čtyři prvky: people, programming, partnership a packaging, které tvoří rozšířený marketingový mix 8P. Větší význam ústní reklamy možnosti zákazníků vyzkoušet danou službu před zakoupením jsou malé, proto by se měli zákazníci částečně řídit a spoléhat na reference, které dostanou od svých přátel nebo příbuzných. Používání emotivní přitažlivosti propagace zákazníci se při svém výběru řídí často emotivním a iracionálním rozhodováním, proto při propagaci služeb by mělo být přidáno určité kouzlo osobnosti. Složitější ověřování inovací kopírovat služby v oblasti cestovního ruchu je poměrně snadné než zboží a proto firmy mají být schopné obměňovat své nabízené služby. Rostoucí význam dobrých vztahů s komplementárními firmami všechny firmy v cestovním ruchu by měly bezprostředně ovlivňovat spokojenost zákazníků a vytvářet mezi nimi a místním obyvatelstvem specifický významný vztah. 16

16 4.4.2 Rozšířený marketingový mix pro cestovní ruch 8P Foret [5] uvádí, že marketingový mix je soubor taktických nástrojů, které slouží poskytovateli služeb využít a získat konkurenceschopnost pro svůj produkt a tím dosáhnout jeho prosazení se na trhu. Dle Ryglové [14] nástroje = proměnné, které tvoří marketingový mix, může management ovlivňovat a neustále přizpůsobovat změnám v okolí. Vytvořit ideální marketingový mix v praxi není možné, jelikož jediná změna v jedné proměnné vyvolá změnu v dalších proměnných a to vede v konečném důsledku i ke změně navrženého mixu. 1. Product (Produkt) tvoří komplexní zážitek od chvíle opuštění domova až do doby návratu. Je tvořen většinou souborem služeb, které se dělí na základní (ubytování, stravování) a doplňkové (obchodní služby, směnárenské, apod.), které jsou schopny uspokojit potřeby zákazníka. Produkt má omezenou životnost a musí se neustále přizpůsobovat měnícím se požadavkům zákazníka s ohledem na stádium životního cyklu (uvedení na trh, růst, zralost, pokles). Pomocí něj se region nebo organizace prezentují a získávají své turisty a návštěvníky. Dobře navržený produkt by měl obsahovat tyto základní atributy: zacílení na konkrétní zákaznické skupiny, dostatečná atraktivita, přístupnost, uspokojení potřeb a požadavků turistů, soulad se skutečnou nabídkou destinace, cena, kterou je zákazník ochoten akceptovat, organizační podpora regionálních činitelů v cestovním ruchu a propagace 2. Price (Cena) nevystupuje jako reprezentant jedné služby, ale celého balíku služeb, který je poskytnut zákazníkovi. Cena je také jediným prvkem v marketingovém mixu, která vytváří příjmy. 17

17 Cena je nejvíce ovlivněna: náklady, povahou konkurence, pružností poptávky, objemem prodeje, podnikovými cíly a životním cyklem daného produktu. 3. Place (Místo,distribuce) dle Foreta [5] lze otázku místa a s ním související distribuce chápat v následujících podobách: Atraktivita místa místo vyniká svými přírodními, klimatickými, léčebnými nebo kulturně-historickými podmínkami. Poloha leží (neleží) na křižovatce dopravní infrastruktury, je (není) v blízkosti nebo je (není) součástí velké aglomerace lidí a nebo se nachází v blízkosti státních hranic nebo jinak zajímavých a atraktivních míst. Dopravní dostupnost jaké dopravní prostředky je možné využít (auto, autobus, vlak, letadlo, loď a jejich kombinace) a jak je doprava organizována (individuálně, hromadně). Důležitou součástí je také telekomunikace. 4. Promotion (Propagace) pod tímto pojmem je často myšlena marketingová komunikace či komunikační mix. Cílem je vzbudit zájem o daný produkt cestovního ruchu a přesvědčit spotřebitele k jeho koupi. Kotler [10] jako hlavní komunikační nástroje uvádí: Reklama a propagace kvalitně zpracované propagační materiály (pohlednice, brožury, mapy, písemné informace, letáky, plakáty, apod). Osobní prodej telefonický nebo přímý kontakt. Podpora prodeje aktivity, které mají zvýšit objem prodeje a učinit nabídku produktu atraktivnějším (cenové balíčky, slevy z ceny, dárky, apod.) Public Relations vytváření dobrého mínění o dané destinaci ve společnosti, je to vhodné především pro větší města a regiony, které mohou společně propagovat své produkty. 18

18 5. People (Lidé) jsou základním faktorem, který ovlivňuje kvalitu služeb a tím kvalitu daného produktu. Jsou to nejenom zaměstnanci podniků a hosté, ale také místní obyvatelstvo. 6. Partnership (Partnerství) spolupráce mezi jednotlivými provozovateli zařízení v cestovním ruchu. Jedná se např. o spolupráci hotelů, dopravců, pořadatelů sportovních či kulturních akcí, apod. 7. Packaking (Balíčky služeb) obsahují soubor několika služeb, které jsou pro zákazníka zajímavé a přitažlivé. Bývají také finančně výhodnější, než jednotlivé služby kupované zvlášť. 8. Programming (Programming) představuje techniku, pomocí které jsou tvořeny balíčky. Zahrnuje postupy, úkoly, mechanismy, časové rozvrhy nebo činnosti, pomocí nichž je služba poskytována klientovi. 4.5 Typologie cestovního ruchu Rozdělení cestovního ruchu na formy a druhy pomáhá turistům, organizacím nebo také státu lépe se orientovat v této problematice. Dle Hladké [7] formy vycházejí ze zaměření cestovního ruchu na uspokojování určitých konkrétních potřeb účastníka a kladou obvykle zvláštní požadavky na způsob realizace a zabezpečení služeb na jejich rozsah a kvalitu. Dělí se na základní a specifické formy. Druhy cestovního ruchu členíme a sledujeme podle různých hledisek místo realizace, délka účasti, apod. 19

19 4.5.1 Formy cestovního ruchu Základní formy cestovního ruchu: a) rekreační nejrozšířenější forma cestovního ruchu, kdy se obnovují duševní a fyzické síly účastníka. b) kulturně poznávací zvyšuje kulturní a odborné znalosti účastníka, jehož cílem je návštěva architektonických památek, tradičních akcí, festivalů, apod. c) lázeňsko léčebný předpokladem rozvoje je existence vhodného přírodního prostředí s léčivými zdroji (např. Karlovy Vary, Luhačovice). d) sportovně turistický předpokladem jsou vhodné přírodní podmínky (skály, vodní plochy, lesy) a fyzické schopnosti účastníka. Specifické formy cestovního ruchu: a) kongresový Ryglová [14] uvádí, že se tato forma turistiky týká pořádání kongresů, seminářů, symposií nebo výročních shromáždění. Patří k tomu také odpovídající ubytování a různé doprovodné programy. b) incentivní dle Drobné [4] bývá také označován jako pobídkový či motivační cestovní ruch, nejčastější formou je zájezd zaměstnanců placený organizací (zaměstnavatelem) za odměnu nebo v souvislosti s posilováním vztahu zaměstnanců k vlastní organizaci. Náplní je poznávání, relaxace, sport, zábava, společnost nebo vzdělávání (přednášky, semináře, manažerské hry, apod). c) cykloturistický je moderní forma cestovního ruchu, při které turisté své sportovní aktivity spojují s přírodou a venkovským prostředím, při více denních výletech turisté využívají k noclehu ubytování v soukromí nebo v hromadných ubytovacích zařízeních. d) venkovský (agroturistika, ekoturistika) Čertík [3] uvádí, že tato forma nabývá na významu pro svoji ekologickou a regenerační funkci na člověka, turisté mají zájem o pobyty na horách, blízkosti vodních ploch nebo zemědělských farem či hospodářství, které jsou provozovány podnikateli a příjmy z turistiky jim 20

20 slouží jako dodatečný finanční zdroj pro udržení jejich hlavní zemědělské činnosti. e) další formy specifického cestovního ruchu: rodinný, sportovní lov, rybolov, gastronomický, zábavní a atrakční, cestovní ruch zdravotně postižených, náboženský, mládežnický, seniorský a další Druhy cestovního ruchu 1. Místo realizace a) domácí cestovní ruch účastníci se zdržují na území své země (nepřekročí státní hranici). b) zahraniční cestovní ruch příjezdy a výjezdy účastníků přes státní hranice určitého státu, dělí se na: aktivní cestovní ruch příjezd a pobyt zahraničních turistů v domácí zemi, pasivní cestovní ruch výjezd našich turistů do zahraničí, tranzitivní cestovní ruch průjezd turistů přes území jiného než cílové státu zpravidla bez přenocování, mezinárodní cestovní ruch zahrnuje aktivní a pasivní cestovní ruch. 2. Způsob formy úhrady nákladů a) volný cestovní ruch (komerční) účast není formálně podmíněna a účastník si ji hradí plně ze svých příjmů, b) vázaný cestovní ruch (sociální) účast je hrazena plně nebo z části jiným subjektem (členství v organizaci, společenské fondy, apod.). 3. Způsob účasti a) neorganizovaný účastník si zajišťuje vše potřebné sám, b) organizovaný cesta je zajištěna organizací (cestovní kancelář). 4. Délka účasti a) krátkodobá pobyt do 3 dnů, nejvýše 2 přenocování, mimo trvalé bydliště, b) dlouhodobá pobyt delší jak 3 dny, max. 6 měsíců, mimo trvalé bydliště. 21

21 4.6 Materiálně-technická základna cestovního ruchu Dle Ryglové [14] umožňuje účastníkům cestovního ruchu realizovat služby. Do materiálně-technické základny patří: ubytovací služby, stravovací služby, doprava, organizace, působící v tomto odvětví, sportovně rekreační zařízení, doplňkové služby: prodej suvenýrů a předmětů související s cestovním ruchem, finanční služby, směnárny, apod Ubytovací služby Ubytovací služby jsou významným předpokladem rozvoje zejména pobytového cestovního ruchu. Jejich úkolem je poskytnout účastníkům přenocování nebo přechodné ubytování mimo místa jejich trvalého bydliště. Dělení ubytovacích zařízení dle: 1. Charakteru zařízení a) pevná hotely, chaty, motely, penziony, kempy, ubytovny, apod., b) pohyblivá lodě, botely, lehátkové vozy, obytné přívěsy, apod. 2. Časového využití a) celoroční, b) dvousezónní (léto, zima), c) jednosezónní (léto nebo zima). 3. Provozovatele a) zařízení volného cestovního ruchu, b) vázaného cestovního ruchu. 4. Druhu zařízení a) hromadná, b) individuální. 22

22 Podle Hornera [8] správné umístění určuje pravděpodobný objem služeb, tak jejich cílové návštěvníky. Umístění ubytovacího zařízení v atraktivním prostředí může ospravedlňovat vysokou cenu služeb, které bude provozovatel nabízet a bude také mít vliv na poptávce daného zařízení. Příklady umístění jsou následující: centra měst, předměstí, vesnice, venkovské krajiny, hory nebo pobřeží moře Stravovací služby Hlavní náplní stravovacích služeb je příprava jídel, které se konzumují v zařízeních provozovatele nebo doma u zákazníků. Zabezpečují uspokojení základních potřeb výživy účastníků cestovního ruchu během přepravy a pobytu v určité destinaci. Obrázek č.1: Různé typy stravovacích služeb Zdroj: HORNER, S. -- SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: str

23 Základní rozdělení hostinských zařízení restauračního typu dle statistické metodiky EU do kategorií je následující [2]: restaurace (restaurace, samoobslužné restaurace, rychlé občerstvení, železniční jídelní vozy a jiná zařízení pro přepravu cestujících), bary (bary, noční kluby, pivnice, vinárny, kavárny-espressa). Charakteristika jednotlivých kategorií hostinských provozoven: 1. Restaurace a) restaurace je hostinské zařízení zajišťující obslužným způsobem stravovací služby se širokým sortimentem pokrmů základního stravování, b) pohostinství je modifikovaným typem restaurace zabezpečující základní i doplňkové stravování, c) jídelní restaurační vozy a jiná zařízení pro přepravu osob poskytují základní i doplňkové stravování ve veřejných dopravních prostředcích, d) motoresty jsou restaurace s dostatečnou kapacitou pro parkování motorových vozidel budované při silnicích nebo při dálnicích, které poskytují služby především motoristům, e) mezi další patří samoobslužná restaurace, bufet, bistro, občerstvení, kiosek. 2. Bary a) Denní bar je hostinské zařízení, jehož dominantním vybavením je barový pult. Poskytuje obslužným způsobem občerstvovací, případně i podle svého zaměření stravovací služby. Je možná specializace podle hlavního předmětu prodeje např.: gril bar (grilované pokrmy), pizzerie (pizza), snack bar (výrobky studené kuchyně, minutková jídla), aperitiv bar (výrobky studené kuchyně, různě připravované nápoje), lobby bar (je součástí hotelu a nabízí především různě připravené teplé i studené nápoje). 24

24 b) vinárna specializace především na podávání vína, studených, případně teplých pokrmů, c) kavárna je obslužné hostinské zařízení se zaměřením hlavně na prodej teplých nápojů, cukrářských výrobků, studené kuchyně a podle místních podmínek i teplých pokrmů. Svou funkcí a charakterem slouží k delšímu pobytu hosta. Tomu je přizpůsobeno i zařízení a vybavení (křesla, boxy, stylový nábytek, je k dispozici tisk, společenské hry atd.). Kavárny mohou být podle svého poslání specializovány (taneční kavárna, koncertní kavárna, kino - kavárna) nebo kombinovány (kavárna - cukrárna), d) mezi další patří výčep piva, pivnice, hostinec, espreso Doprava Doprava dle Drobné [4] je základní podmínkou realizace cestovního ruchu. Dopravní služby jsou spojeny se zajištěním vlastní přepravy účastníků a jejich zavazadel. Jsou jim poskytnuty informace o dopravním spojení, rezervace míst v dopravních prostředcích, rezervace lístků, apod. Typy doprav: 1. Železniční doprava vyznačuje se hromadností, plynulostí, bezpečností, je málo závislá na klimatických podmínkách a v cestovním ruchu málo využívaná. 2. Silniční doprava a) autobusová doprava (např. ČSAD, Čebus, Rozsíval, apod.), b) automobilová doprava (především individuální). 3. Letecká doprava nejrychlejší způsob přepravy, pravidelné a charterové lety, cenově dostupná široké veřejnosti, vyžívání rezervačních a informačních systémů. 4. Vodní doprava nejstarší druh přepravy osob, atraktivní, pomalá, nepružná, zábavní plavby, trajekty, průplavní čluny, apod. 5. Další druhy přepravy městská hromadná doprava, horská dopravní zařízení (vleky, lanovky), koně apod.. 25

25 5 Praktická část 5.1 Poloha města Rosic a okolních obcí v České republice Město Rosice u Brna leží v Jihomoravském kraji, který se nachází v jihovýchodní části republiky u hranic se Slovenskem a Rakouskem. Statutárním městem kraje je Brno, které má v současné době kolem obyvatel. Město Rosice je vzdálené přibližně 20 kilometrů západním směrem od brněnské metropole. Leží na soutoku řeky Bobravy s Říčanským potokem, zasazené ve výběžku Českomoravské vrchoviny, v Boskovické brázdě, v nadmořské výšce 338 m. Rozlohou zaujímá ha a aktuální počet obyvatel k roku 2007 je [11]. Leží i s přilehlými obcemi v okrese Brno-venkov. Je přirozeným spádovým centrem pro téměř obyvatel žijících v jeho širokém okolí. Do správního obvodu obce s rozšířenou působností Rosice a stejně tak území pro pověřený úřad města Rosice spadá celkem 24 obcí (viz Příloha A) v abecedním pořadí: Babice u Rosic, Domašov, Javůrek, Kratochvilka, Lesní Hluboké, Litostrov, Lukovany, městys Ostrovačice, Příbram na Moravě, Přibyslavice, Rosice, Rudka, Říčany, Říčky, Stanoviště, Tetčice, Újezd u Rosic, Veverské Knínice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zálesná Zhoř, Zastávka, Zbraslav a Zbýšov. 5.2 Rosicko-oslavanská pánev Hornictví a těžba černého uhlí Rosicko-oslavanská pánev patří sice k nejmenším, ale současně k nejstarším černouhelným pánvím na území České republiky. Objevením uhlí a rozvojem těžby se celý region během 250 let výrazně proměnil k nepoznání. Původní zemědělsky zaměřené obce se během pár generací staly hornickými. Dříve chudé vesnice se staly bohatšími, lidnatějšími a život v nich se zásluhou černého zlata změnil k lepšímu. 26

26 Z hlediska průběhu těžby uhlí a spojování jednotlivých těžebních společností se revír dělí na 3 velké části: severní rosickou střední zbýšovskou jižní oslavanskou V Oslavanech se započalo s těžbou kolem roku Až do roku 1783 se černé uhlí na Moravě těžilo jedině na oslavanském panství. Na rosickém panství u Zastávky se začalo těžit o pět let později. Kromě uhlí se zde těžila také kamencová břidlice. Přesto, že se podle dobových pramenů uhlí z obou panství kvalitou plně vyrovnalo nejlepším druhům těženým v cizině, byl rosicko-oslavanský uhelný revír svědkem celé řady stávek za vyšší mzdy horníků, které byly bohužel nejnižší ze všech uhelných revírů monarchie. Období konce 19. a počátku 20. století je možné nazvat zlatým obdobím uhelného revíru. Došlo k technické modernizaci dolů, zvýšila se těžba (na některých dolech až na pětinásobek), stavěly se ocelové těžní věže (do té doby dřevěné), zavádělo se umělé větrání, zdokonalovaly se důlní lampy, těžní klece, čerpadla, modernizovala se doprava rubaniny v dole i na povrchu a zaváděly se nové technologie. Počet dolů v rosicko-oslavanské pánvi dosáhl čísla 9. (viz Příloha B) V roce 1992 byly provozy na všech dolech zastaveny, těžní věže demontovány, šachty zasypány nebo jen uzavřeny betonovou "zátkou". Zůstala jen těžní věž dolu Jindřich II ve Zbýšově, který je nejhlubším černouhelným dolem v České republice a podílí se na prvenství ve střední Evropě. Těžilo se v něm v hloubce 1428,4 metrů, ale dosažitelná dopravní hloubka byla až 1550 metrů [15]. V současné době je důl zaplaven vodou a jsou plány na jeho zasypání. Dále se zachovala těžní věž dolu Simson též ve Zbýšově, která byla roku 1987 prohlášena za technickou památku a torzo těžní věže dolu Kukla v Oslavanech. 27

27 5.3 Historické atraktivity Rosic Renesanční zámek Renesanční zámek, který leží na kopci nad soutokem Bobravy s Říčanským potokem, byl vybudován přestavbou gotického hradu. (Prvními známými majiteli hradu byli Bohuš a Hartman z Rosic, připomínaní na listině z roku Ve 14. a první polovině 15. století patřily Rosice Hechtům z Rosic. Od té doby měl hrad několik majitelů a za Petrolda z Lipé došlo pravděpodobně k zahájení přestavby hradu na zámek. Hlavní přestavba proběhla na přelomu století za panování rodu Žerotínů, kteří Rosice získali v roce Žerotínové provedli celou přestavbu na renesanční zámek a důsledně odstranili všechny vnější znaky původního gotického hradu.) Areál je tvořen hlavní budovou, severním a jižním křídlem a jeho nedílnou součástí je i přilehlý zámecký park se zahradou. Severní křídlo zámku původně sloužilo jako konírna se sýpkou, jižní křídlo bylo původně určeno zámecké čeledi. Prohlídku zámku s odborným výkladem je možné absolvovat od dubna do října. Během ní může návštěvníky zaujmout nově zrestaurovaná renesanční sgrafitová omítka na nádvoří hlavní budovy, případně arkády z konce 16. století, které jsou dominantním prvkem hlavní budovy zámku. Zachováno je i větší množství renesančních ostění, vstupů, oken a dalších architektonických článků. Interiéry zámku jsou zařízené v barokně-renesančním stylu s dobovým nábytkem. Historicky cenné jsou zejména štukové stropy ve třech místnostech a také unikátní barokní krb. V celém objektu se nachází i romantické doplňky z 2. poloviny 19. století, za zmínku stojí například schodiště do prvního poschodí hlavní budovy. V dnešní době v zámku sídlí také městská knihovna, divadelní spolek Prádelna, speciální a mateřská škola a další instituce. Severní křídlo je dnes sídlem Domu dětí a mládeže Rosice a jižní křídlo využívá Městský úřad Rosice. (viz Příloha C) 28

28 5.3.2 Zámecký park Zámecký park o rozloze 8,45 hektaru obklopuje zámek ze tří stran a rozkládá se převážně ve svahu. Je vyhledávaným odpočinkovým místem k procházkám a trávení volného času. V období první republiky zde byla vybudována učebna pod širým nebem nazvaná s odkazem na historii jako Žerotínova přírodní škola. Nacházel se zde i taneční parket s posezením a pódiem pro účinkující. Tato tradice je zde i dnes živá, jsou zde provozovány různé kulturní a zábavné akce. Za zmínku též stojí informace, že rekonstruovaná zámecká zahrada, propojená s budovou zámku mostem, je vyhledávaným místem pro konání svatebních obřadů Rosická radnice Rosická radnice byla postavena v roce O sedm let později byla zvýšena o radniční věž a opatřena věžními hodinami za finanční podpory manželky majitele rosických uhelných dolů Antonína Rahna. Radnice obecnímu úřadu dlouho nesloužila. Byl v ní umístěn hostinec a obecní byty, zatímco obecní úřad se nacházel v protější obecní budově. Radnice několikrát prošla přestavbou a modernizací a dnes společně s jižním křídlem zámku slouží Městskému úřadu a jeho odborům, které poskytují služby občanům celého Rosicka. V současné i v minulé době není radniční věž veřejnosti přístupná, jelikož nemá patřičné vyhlídkové prostory Kamenný most K českým stavebně technické unikátům se řadí další z historických památek města - kamenný most nad tokem říčky Bobravy. Most je deset metrů vysoký a tři metry široký, jediný oblouk má rozpětí osm metrů. Před několika staletími přes něj vedl do Rosic vodovod. Před časem byl opraven kvůli svému špatnému stavu a v současné době je volně přístupný. 29

29 5.3.5 Kaplička sv. Trojice a Křížová cesta Mezi nejvzácnější historické památky města patří kaple Nejsvětější Trojice na jižním návrší města z 18. století. Vnitřní prostor má trojúhelníkový tvar s hlavním oltářem orientovaným k východu a s bočními oltáři v jihozápadní a severozápadní části. Ke kapli vede jižně od centra města lípová alej, po jejíž pravé straně je 12 kamenných památníků s vytesanými symboly Křížové cesty. Společně tak tvoří nejen významnou historickou, ale i přírodní památku. Při pořádání poutě, která se v Rosicích koná každoročně v měsíci červnu, je možno shlédnout její interiér, jelikož je jinak celoročně veřejnosti uzavřena. Při domluvě je zde možné mít svatební obřad Pranýř hanby Pranýř hanby sloužil v 15. až 18. století rosickému hrdelnímu právu. Před popravou byl odsouzenec postaven na pranýř a uvázán ke kruhům. Pranýř byl umístěn před starou obecní radnicí. 3 Od té doby zůstal pranýř zapomenut na dvoře obecního domu a pak na dalších místech. Péčí městské rady v Rosicích byl opraven a postaven v roce 1959 na místě pod radnicí a patří k jedné z mnoha připomínek minulosti Rosic. U pranýře se nachází také jeden ze dvanácti panelů naučné stezky Rosickou historií (viz Příloha D), které byly rozmístěny takřka po celém území u významných památek v roce Tyto panely informují turisty a místní obyvatele o historii kulturních památek, zajímavých místech a nebo také o osobnostech, které byly s Rosicemi spjaté Socha T. G. Masaryka Socha T. G. Masaryka, která stojí v parčíku před rosickým zámkem a která byla zakoupena ze sbírky rosických občanů, byla odhalena 27. října Konce předešlých dvou soch tohoto významného československého prezidenta, které zde taktéž stály, se vážou ke vstupu nacistů na území Rosic a éře komunismu. 3 Hrdelní soud byl zrušen roku

30 5.3.8 Kostel sv. Martina Farní kostel sv. Martina, původně románská stavba, leží na svahu návrší jižně pod zámkem na bývalém hřbitově. Jedná se o nejstarší architektonickou památku ve městě. V 15. století byl přestavěn v gotickém slohu, jehož zbytky se zachovaly zejména v přední části kostela. Gotická sakristie pochází asi ze 13. století, severní kaple pak asi z poloviny 14. století. Jižní a nejmladší část kostela je renesanční a má mnoho podobných znaků s renesančním zámkem. Hlavní oltář sv. Martina pochází z roku Muzeum včelařství v Rosicích Včelařský spolek byl v Rosicích založen již v roce 1901 a mezi jeho významné osobnosti patřil především František Posádka, Jan Ulbrich a Jan Komárek. V roce 1975 byla postavena samostatná spolková budova, která ladí s okolní přírodou na ulici Zbýšovská. V 90. letech z ekonomických důvodů rozhodl Český svaz včelařský o přechodu střediska do soukromého vlastnictví a bylo zde vybudováno muzeum. Po telefonické domluvě si lze domluvit návštěvu tohoto muzea, kde se také nachází knihovna tohoto svazu. Součástí muzea je přednáškový sál, klubovna, galerie a výstavní sál se stálou výstavou včelařské minulosti. Exponáty jsou zapůjčeny z muzea zámku Kačina. V galerii 1. poschodí je umístěna stálá výstava nové včelařské techniky. Součástí muzea je také přírodní skanzen, kde je možné prohlédnout si historické úly. (viz Příloha E) Mezi další stavby a památky [9] města Rosic patří Rahnův dům, starobylá rosická kašna, sochy před kostelem sv. Martina, kříž na náměstí, kamenný památník u silnice do Brna, kamenný kříž na hřbitově, busta Dr. Živanského, rosické sklárny, Kellnerův mlýn a vila a nebo kaple sv. Jana Nepomuckého. Mezi památky okolních obcí patří především kostely, kaple a kapličky. 31

31 5.4 Zajímavé lokality v okolí Masarykův okruh Masarykův okruh [1], který znají příznivci automobilového a motoristického sportu po celém světě, se nachází v blízkosti města Rosic a městysu Ostrovačice. Okruh leží v lesích obklopující obec Popůvky a brněnskou část Žebětín. Byl vybudován v letech (viz Příloha F), kdy nahradil původní klasický městský okruh, na kterém se závodilo od 30. let minulého století. Mistrovství světa motocyklů hostuje na Masarykově okruhu každoročně, s výjimkou sezóny 1992, a přivádí v srpnu návštěvníky z celé České republiky a okolních států. Díky televizním přenosům je možné jej sledovat ve všech světadílech. Mimo Velké ceny se zde pořádají i další auto-motoristické akce, např. Renocar Tuning Jaro, FIA WTCC, Mistrovství světa Superbiků, FIA Grand Tourismo nebo Podzimní cena Brna. Příznivci motoristického sportu si zde mohou vyzkoušet, v období května až září, své jezdecké dovednosti a vžít se do pocitů profesionálních závodníků Brněnská přehrada Necelých 20 km severovýchodně od města Rosic se nachází Brněnská přehrada, která je zejména v letních měsících častým cílem turistů, kteří tuto lokalitu vyhledávají k odpočinku, cykloturistice a také ke koupání. Přehrada byla vybudována na řece Svratce citlivým vsunutím do zdejší lesnaté a skalnaté krajiny v letech Dřívější oficiální název byl Kníničská přehrada - o své původní domovy zde totiž přišli obyvatelé starých Kníniček, jejichž trosky se možná ještě dnes dají nalézt na dně přehrady. 32

32 5.5 Přírodní lokality k pěší a cykloturistice Přírodních lokalit vhodných pro jízdu na kole nebo pěší turistiku je v okolí Rosicka velké množství. Mezi vhodné lokality v Rosicích je možné řadit les nazývaný Obora nebo kopec Bučín na území Tetčic. 4 Druhou dominantou je říčka Bobrava, která právě v Tetčicích vstupuje do údolí, kterým Bobravskou vrchovinu přetíná směrem k ústí do řeky Svratky, jižně od Brna. Okolí tohoto údolí je chráněno jako Přírodní park Bobrava a návštěvníkům nabízí rozsáhlé lesy, hluboká údolí potoků, napájejících říčku Bobravu. Ostrovačice jsou spjaty s Podkomorskými lesy nebo s krajem Pohádky máje Viléma Mrštíka. Další atraktivní lokalitou je Údolí Bílého potoka, které je protkáno cestami pro pěší a cyklisty a vede od Veverské Bítýšky až k Velké Bíteši. Zahrnuje téměř 15 kilometrů dlouhý úsek toku Bílého potoka v sevřeném a hlubokém malebném údolí. Strmé svahy údolí, na mnoha místech skalnaté, jsou souvisle zalesněny. 5.6 Kulturní a sportovní atraktivity regionu Kulturní a sportovní atraktivity byly vždy součástí života v obcích a městech. Jejich nabídka by měla být pestrá a něčím výjimečná, aby mohla daná obec či region upoutat pozornost turisty k návštěvě dané lokality. Vzhledem k tomu, že nemalou roli hrají finanční prostředky, které je nutné do těchto aktivit investovat, je vhodná podpora organizací, spolků a nadšenců, kteří se tomuto oboru věnují. Region Rosicka má kulturní a sportovní zázemí, které je doplňováno organizacemi, spolky a především práci jednotlivých členů, kteří mají zájem o to, aby region žil svým kulturním a sportovním životem a měl co nabídnout jak lidem, kteří zde žijí, tak i turistům, kteří zejména v jarních a letních měsících sem přijíždí a účastní se kulturních a sportovních akcí. 4 Název je odvozen z původního porostu kopce bukovým lesem, který dodnes upomíná devět mohutných starých buků. 33

33 5.6.1 Rytířské klání o srdce dívek a paní Mezi jednu z nejvýznamnějších kulturních akcí, o které se může turista dozvědět z tisku nebo z médií, je středověký festival Rytířské klání o srdce dívek a paní, který má v Rosicích mnohaletou tradici. Festival je také propagován na veletrhu cestovního ruchu GO Regiontour na brněnském výstavišti. Poslední srpnový víkend v roce 2008 se uskuteční již XVII. ročník této akce, která je vždy vyvrcholením konce letních prázdnin. Počátky její historie spadají do počátku 90. let, kdy z aktivity skupiny historického šermu Taranis bylo při příležitosti rosické pouti v prostorách nádvoří zámku uspořádáno její vystoupení. Postupně bylo rozšířeno na větší počet skupin a celé představení bylo pojato jako turnaj a historický festival. V pátek je pro skupiny šermířů připraven koncert dobové hudby. V sobotu se koná hlavní turnaj, kterému předchází průvod městem a pasování nových rytířů. Během dne je na nádvoří zámku historické tržiště a sobotní program uzavírá velkolepý ohňostroj. V neděli je upořádána polní bitva a konec festivalu je završen divadelním představením. Počet účinkujících i diváků rok od roku roste a největšího počtu dosáhl při příležitosti oslav desátého výročí, kdy se zúčastnilo na 750 účinkujících z České republiky i ze zahraničí a přítomno bylo diváků 5. Původně se bojovalo pouze na nádvoří zámku, v průběhu několika let se boje rozšířily i do zámeckého parku, na pole u kaple Svaté Trojice nebo na pískové hřiště u rosické sokolovny. V roce 2005 bylo vybudováno pod parkem kolbiště a v roce 2006 vyrostla v blízkosti kolbiště kulisa pevnosti pro nedělní bitvu. Od tohoto roku se obě hlavní festivalové vystoupení pořádají na jednom místě. (viz Příloha G) 5 Zdroj: VOLÁNEK, L., et. al. Rosice 100 let městem. 1.vyd. Rosice: Kulturní informační centrum, s. ISBN

34 5.6.2 Říčanská lávka Říčanská, nebo též Starobrněnská lávka se stala téměř symbolem Říčan u Brna. Každým rokem v půlce července se zde setkávají lidé, kteří mají rádi recesi a chuť si zasoutěžit. Hlavní atrakcí je překonat lávku, která je 50 metrů dlouhá a 20 centimetrů široká, v co nejkratším nebo co nejdelším čase na kole nebo trakaři. Mimo to se zde konají i souboje dvojic na lávce nebo soutěž o největší pivní vanu. Akce je velmi dobře organizovaná a dobře prezentovaná v médiích (noviny, rádia, televize). Návštěvníci se zde mohou setkat s takovými osobnosti, jako je Pavel Zedníček, Pavel Nový, Václav Upír Krejčí, Bob Frídl nebo Jan Rosák Vozatajské závody a Country den Pro milovníky koní jsou v Rosicích připraveny akce s názvem Vozatajské závody, které pořádá František Šmerda a DS Prádelna na poli vedle Moravského plynostavu. Další akcí s názvem Country den pořádá BONUS Rosice, tentokrát na kolbišti pod zámeckým parkem. Návštěvníci těchto akcí především shlédnou umění westernových jezdců nebo závody spřežení. Nedílnou součástí jsou různé doprovodné programy s odpovídající tématikou. (viz Příloha H) 5.7 Vybrané spolky a organizace působící v regionu Divadelní spolek Prádelna a divadelní soubor Emanuela Krumpáče Počátky divadelního spolku Prádelna spadají do roku 1994 a divadelního souboru Emanuela Krumpáče do roku Obě skupiny, které spolu spolupracují, každým rokem pořádají a realizují řadu divadelních představení, výstav a jiných kulturních akcí. Návštěvníci mohli za řadu let shlédnout takové inscenace, jako je např. Lakomá Barka, Excoolzivně, Zlatý Kolovrat, Hrátky s čertem, Misionáře nebo velmi úspěšné Hovory ryb. Mezi nejznámější akce v poslední době patřil festival 35

35 Život na zámku, který byl pořádán v minulém roce už po dvanácté. 6 Na tento festival navázal Krumpfest, který letos v srpnu pokračoval třetím ročníkem. Jedná se o festival, který má předvést svým návštěvníkům místní tvorbu, ať už hudební, výtvarnou, taneční nebo divadelní Občanské sdružení Bonus Rosice Občanské sdružení, které bylo založeno v roce 2005, je rozděleno do dvou pracovních skupin pod vedením Renaty Markové a Jitky Živné. Jedná se o neziskovou organizaci, která podporuje kulturní život v Rosicích a jeho okolí. Podporuje aktivity volného času dětí a dospělých prostřednictvím speciálních akcí, přehlídek, kurzů, školení nebo soutěží. Sdružení pořádalo např. Miss desetiletí, což byl vzpomínkový galavečer na prvních 10 ročníků Miss Rosice. Mezi další akce patří Country den, Ponyořiškiáda, Rosický Aport, Kurzy orientálních břišních tanců nebo Den pro ženy Taneční škola Michala Holého Zastávka Taneční skupina Mighty Shake, jejíž počátky spadají do roku 1995, postupně působila ve Zbýšově, Rosicích a od roku 2001 v Zastávce. Získala mnohokrát titul mistra ČR a taktéž i titul mistrů světa v disco show formacích. Umění skupiny zahrnuje téměř celé spektrum současných tanečních trendů od Hip hopu, Urban Dance, Electric Boogie či Freestyle Show až po společenské a latinskoamerické tance. (viz Příloha CH) V současné době má stálou základu čítající 150 členů, kteří trénují v Zastávce a zhruba 250 členů trénuje v tanečních kurzech pro mládež v Rosicích, Ivančicích, Velké Bíteši, Veverské Bítýšce, Zbraslavi a Moravském Krumlově. Současně vytváří projekty tanečního divadla. V roce 2006 společně s divadlem Prádelna a divadelním spolkem Emanuela Krumpáče vzniklo představení Hovory ryb, jehož záznam v roce 2007 z podzimní reprízy bylo možno shlédnout v pořadu Divadlo žije na programu ČT2. 6 V dalších letech se nepočítá s jeho pokračováním. 36