ESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Transkript

1 NEJVYŠŠÍ SOUD ESKÉ REPUBLIKY 21 Cdo 1851/ ESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud eské republiky rozhodl v senát složeném z p edsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudc JUDr. Ji ího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptá ka, Ph.D. v právní v ci žalobkyn Marcely Kleš ové, narozené dne 3. dubna 1975, bytem ve Velkém Mezi í í, Družstevní. 1685/40, zastoupené Mgr. Petrem Holubem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na p íkop. 1096/19, proti žalované Technické služby VM s.r.o. se sídlem ve Velkém Mezi í í, Karlov. 1398/54, I O , zastoupené JUDr. Janou Ku átkovou, advokátkou se sídlem v Brn, Bezru ova. 81/17a, o ,- K s p íslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Ž áru nad Sázavou pod sp. zn. 12 C 119/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 1. prosince 2015.j. 15 Co 182/ , takto: I. Dovolání žalované se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhrad náklad dovolacího ízení 6.413,- K do t í dn od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Petra Holuba, advokáta se sídlem v Praze 1, Na p íkop. 1096/19. Od vodn ní: Žalobou podanou u Okresního soudu ve Ž áru nad Sázavou dne se žalobkyn domáhala, aby jí žalovaná zaplatila ,- K se "zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5% p.a. od do zaplacení". Žalobu zd vodnila zejména tím, že byla ode dne vedena jako uchaze ka o zam stnání u Ú adu práce R - Krajské pobo ky v Jihlav, kontaktního pracovišt Velké Mezi í í (dále jen "Ú adu práce"), a že na základ smlouvy o výkonu ve ejné služby ze dne j. MPSV- UP/36781/12/AIS-VSL, uzav ené mezi žalobkyní a Ú adem práce, a Plánu výkonu ve ejné

2 2 služby ze dne , vydaného podle zákona. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, a zákona. 435/2004 Sb., o zam stnanosti (v té dob ú inných zn ních) byla žalobkyn v období od do Ú adem práce za azena k výkonu ve ejné služby u žalované. Žalobkyn v uvedeném období u žalované odpracovala podle své evidence nejmén 244 hodin. Nálezem Ústavního soudu R ze dne sp. zn. Pl. ÚS 1/12, který byl publikován pod. 437/2012 Sb., bylo zrušeno ustanovení 30 odst. 2 písm. d) zákona o zam stnanosti, podle kterého bylo možno vy adit uchaze e o zam stnání z evidence ú adu práce z d vodu odmítnutí výkonu ve ejné služby; podle žalobkyn je t eba za protiústavní pokládat i smlouvu o výkonu ve ejné služby ze dne Jelikož se vztah mezi žalobkyní a žalovanou ídil smlouvou, která "ani nem la založit právní vztah", výkon práce žalobkyní pro žalovanou p edstavoval pln ní bez právního d vodu a došlo tak k bezd vodnému obohacení žalované na úkor žalobkyn. Pro p ípad, že by pln ní žalobkyn nebylo bez právního d vodu (nap íklad z d vodu, že by nález Ústavního soudu nem l retroaktivní ú inky), má žalobkyn za to, že má nárok na kompenzaci od žalované, když "ochrana práv a zájm ob an poskytovaná Ústavou eské republiky a Listinou základních práv a svobod má bezesporu p ednost p ed aplikací ve ejnoprávních p edpis, které kladou nároky na ob any". Okresní soud ve Ž áru nad Sázavou rozsudkem ze dne j. 12 C 119/ žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni ,- K s úrokem z prodlení ve výši 7,5% p.a. od do zaplacení, zamítl žalobu o zaplacení dalšího úroku z prodlení ve výši 7,5% p.a. z ástky ,- K od do a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhrad náklad ízení ,59 K k rukám advokáta Mgr. Petra Holuba a že žalovaná je povinna zaplatit eské republice - Okresnímu soudu ve Ž áru nad Sázavou na soudním poplatku 1.000,- K. Soud prvního stupn p edn dovodil, že žalobkyn vykonávala ve ejnou službu pro žalovanou, že to byla výlu n žalovaná, která m la z práce žalobkyn prosp ch, a že tedy je žalovaná v projednávané v ci "pasivn legitimována". Vzhledem k tomu, že žalobkyn vykonávala na základ smlouvy o výkonu ve ejné služby pro žalovanou práci podle jejích pokyn, že žalovaná se zavázala p i sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpo inku, podmínek pro zajiš ování bezpe nosti a ochrany zdraví p i práce dodržovat pracovn právní p edpisy, uzav ít pojistnou smlouvu kryjící odpov dnost za škodu zp sobenou na majetku i zdraví zp sobenou žalobkyní nebo žalobkyni, že žalovaná zajistila proškolení bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci a požární ochrany, že žalovaná "zadávala práci" žalobkyni, vedla evidenci její docházky a pracovní doby, vedla evidenci o asovém objemu a místním ur ení vykonávaných prací, vedla evidenci po tu odpracovaných hodin a záznam o hodnocení výkonu ve ejné služby žalobkyní, soud prvního stupn uzav el, že žalobkyn pro žalovanou vykonávala práce v závislé innosti ve smyslu ustanovení 2 odst. 1 zákoníku práce a l. 9 odst. 1 Listiny a že za vykonanou práci náleží žalobkyni odm na; v opa ném p ípad by šlo o výkon nucené práce. Žalobkyn poskytla žalované pln ní (výkon práce) na základ neplatného právního úkonu (smlouvy o výkonu ve ejné služby) a žalovaná je povinna žalobkyni vydat to, o se bezd vodn obohatila. I když deroga ní ú inky nálezu Ústavního soudu p sobí podle ustanovení 70 zákona o Ústavním soudu pouze "pro futuro", soud prvního stupn s odkazem na tzv. Radbruchovu formuli a judikaturu Ústavního soudu "naznal, že v daném p ípad musí zákon ustoupit spravedlnosti". K odvolání žalované Krajský soud v Brn rozsudkem ze dne j. 15 Co 182/ potvrdil rozsudek soudu prvního stupn a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhrad náklad odvolacího ízení 9.378,- K k rukám advokáta Mgr. Petra Holuba. Odvolací soud se ztotožnil se záv ry soudu prvního stupn v tom, že došlo

3 Pokra ování 3 21 Cdo 1851/2016 k zásahu do ústavn garantovaných základních práv žalobkyn zna né intenzity (nuceným výkonem práce bez nároku na spravedlivou odm nu), a že proto soud prvního stupn správn aplikoval nález Ústavního soudu ze dne sp. zn. Pl. ÚS 1/12. Odvolací soud souhlasil i se záv rem soudu prvního stupn o tom, že žalovaná je ve v ci pasivn legitimovaná, protože mezi žalobkyní a žalovanou vznikl "vztah obdobný faktickému pracovnímu pom ru", a že innosti vykonávané žalobkyní pro žalovanou p edstavují pln ní z neplatného právního úkonu, nebo "zam stnavatel p ijal od fyzické osoby pln ní spo ívající ve výkonu její práce". Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupn také v otázce výše bezd vodného obohacení, když bylo prokázáno, že žalobkyn odpracovala u žalované 244 hodin. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Namítá, že ve sporu není pasivn legitimovaná, nebo se "jedná o ve ejnoprávní vztah mezi žalobkyní a krajskou pobo kou ú adu práce a nikoliv o pracovn právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou". Žalovaná byla totiž na základ Dodatku. 1 ze dne k mandátní smlouv ze dne , který uzav ela s m stem Velké Mezi í í, zavázána jménem m sta Velké Mezi í í a na jeho ú et koordinovat výkon innosti ve ejné služby a m sto Velké Mezi í í zavázalo žalovanou uzav ít s Ú adem práce "p edem jimi obsahov odsouhlasenou smlouvu o organizaci ve ejné služby". Žalovaná proto nemohla od žalobkyn "p ijmout její vykonanou práci" a nemohla se tudíž na její úkor bezd vodn obohatit. Žalovaná dále namítá, že její majetek se "nikterak nezv tšil", když prosp ch z práce vykonavatel ve ejné služby m la vždy obec. Žalovaná nesouhlasí ani se záv ry soud o retroaktivním p sobení nálezu Ústavního soudu R, když podle žalované Ústavní soud nezrušil ve ejnou službu, která i nadále z stává právní formou výkonu innosti za podmínek uvedených v ustanovení 18a zákona. 111/2006 Sb., ale pouze sankci v podob vy azení uchaze e o zam stnání z evidence, kdyby ve ejnou službu uchaze odmítnul. Žalovaná navrhla, aby dovolací soud zm nil rozsudek odvolacího soudu tak, že se žaloba zamítá. Žalobkyn navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl na základ "protiústavního institutu ve ejné služby faktický pracovní vztah", a je tedy dána pasivní v cná legitimace žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyn byla ve ejnou službu nucena vykonávat pod pohr žkou sankce a bez nároku na odm nu, došlo k zásahu do jejích ústavn zaru ených práv, který byl natolik intenzivní, že je možno prolomit zákaz retroaktivního p sobení nálezu Ústavního soudu; žalovaná proto musí vydat, o se bezd vodn obohatila. Nejvyšší soud eské republiky jako soud dovolací ( 10a ob anského soudního ádu) po zjišt ní, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávn nou osobou (ú astníkem ízení) ve lh t uvedené v ustanovení 240 odst. 1 o.s.., se nejprve zabýval otázkou p ípustnosti dovolání. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon p ipouští ( 236 odst. 1 o.s..). Není-li stanoveno jinak, je dovolání p ípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací ízení kon í, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdíln anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak ( 237 o.s..).

4 4 V projednávané v ci z hlediska skutkového stavu (správnost skutkových zjišt ní p ezkumu dovolacího soudu nepodléhá - srov. 241a odst. 1 a 242 odst. 3 o.s. ) bylo (mimo jiné) zjišt no, že dne byla mezi Ú adem práce a žalobkyní uzav ena smlouva o výkonu ve ejné služby.j. MPSV-UP/36781/12/AIS-VSL, kterou se žalobkyn zavázala vykonávat ve ejnou službu za podmínek stanovených v této smlouv a v níž se Ú ad práce zavázal stanovovat žalobkyni jako vykonavatelce ve ejné služby plán výkonu ve ejné služby u subjekt, se kterými má uzav enou smlouvu o organizaci a výkonu ve ejné služby; smlouva byla uzav ena na období od do , v n mž m la žalobkyn vykonávat ve ejnou službu u žalované v rozsahu nejvýše 20 hodin týdn, celkov tedy 244 hodin. Mezi žalovanou (jako mandatá em) a m stem Velké Mezi í í (jako mandantem) byla dne uzav ena mandátní smlouva, která byla dne dopln na Dodatkem. 1, jejímž p edm tem bylo mimo jiné úplatné za ízení koordinace a výkonu inností ve ejné služby mandatá e pro mandanta. Nálezem Ústavního soudu R ze dne sp. zn. Pl. ÚS 1/12 bylo zrušeno ustanovení 30 odst. 2 písm. d) zákona. 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní zákona. 367/2011 Sb., a to ke dni vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákon, k emuž došlo dne pod. 437/2012 Sb. Za tohoto stavu v ci bylo pro rozhodnutí soud (mimo jiné) významné vy ešení právní otázky, zda m l pro ú ely projednávané v ci nález Ústavního soudu zp tnou ú innost a zda v takovém p ípad vzniká vykonavateli ve ejné služby právo na vydání bezd vodného obohacení. Vzhledem k tomu, že uvedená právní otázka dosud nebyla v rozhodovací innosti dovolacího soudu vy ešena a že její posouzení bylo pro v c významné (ur ující), Nejvyšší soud dosp l k záv ru, že dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu je podle ustanovení 237 o.s.. p ípustné. Po p ezkoumání rozsudku odvolacího soudu ve smyslu ustanovení 242 o.s.., které provedl bez jednání ( 243a odst. 1 v ta první o.s..), Nejvyšší soud R dosp l k záv ru, že dovolání není opodstatn né. Projednávanou v c je t eba i v sou asné dob posuzovat - vzhledem k dob vzniku bezd vodného obohacení - zákona podle zákona. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve zn ní zákon. 585/2006 Sb.,. 181/2007 Sb.,. 261/2007 Sb.,. 296/2007 Sb.,. 362/2007 Sb. a. 357/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu. 116/2008 Sb., a zákon. 121/2008 Sb.,. 126/2008 Sb.,. 294/2008 Sb.,. 305/2008 Sb.,. 382/2008 Sb.,. 451/2008 Sb.,. 262/2006 Sb.,. 320/2009 Sb.,. 326/2009 Sb.,. 286/2009 Sb.,. 306/2008 Sb.,. 462/2009 Sb.,. 347/2010 Sb.,. 377/2010 Sb.,. 427/2010 Sb.,. 73/2011 Sb.,. 180/2011 Sb.,. 185/2011 Sb.,. 341/2011 Sb.,. 364/2011 Sb.,. 365/2011 Sb.,. 367/2011 Sb.,. 375/2011 Sb.,. 466/2011 Sb. a. 167/2012 Sb., tedy podle zákoníku práce ve zn ní ú inném do (dále jen "zák. práce") a subsidiárn též podle zákona. 40/1964 Sb., ob anský zákoník, ve zn ní zákon. 58/1969 Sb.,. 131/1982 Sb.,. 94/1988 Sb.,. 188/1988 Sb.,. 87/1990 Sb.,. 105/1990 Sb.,. 116/1990 Sb.,. 87/1991 Sb.,. 509/1991 Sb.,. 264/1992 Sb.,. 267/1994 Sb.,. 104/1995 Sb.,. 118/1995 Sb.,. 89/1996 Sb.,. 94/1996 Sb.,. 227/1997 Sb.,. 91/1998 Sb.,. 165/1998 Sb.,. 159/1999 Sb.,. 363/1999 Sb.,. 27/2000 Sb.,. 103/2000 Sb.,. 227/2000 Sb.,. 367/2000 Sb.,. 229/2001 Sb.,. 317/2001 Sb.,. 501/2001 Sb.,. 125/2002 Sb.,. 135/2002 Sb.,. 136/2002 Sb. a. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu. 476/2002 Sb., zákon. 88/2003 Sb.,. 37/2004 Sb.,. 47/2004 Sb.,. 480/2004 Sb. a. 554/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu. 278/2004 Sb. a zákon. 359/2005 Sb.,. 56/2006 Sb.,. 57/2006 Sb.,. 107/2006 Sb.,. 115/2006 Sb.,. 160/2006 Sb.,. 264/2006 Sb.,. 315/2006 Sb.,

5 Pokra ování 5 21 Cdo 1851/ /2006 Sb.,. 296/2007 Sb.,. 230/2008 Sb.,. 306/2008 Sb.,. 384/2008 Sb.,. 215/2009 Sb.,. 227/2009 Sb.,. 285/2009 Sb.,. 155/2010 Sb.,. 28/2011 Sb.,. 132/2011 Sb.,. 139/2011 Sb. a. 420/2011 Sb., tedy podle ob anského zákoníku ve zn ní ú inném do Judikatura soud již d íve dosp la (v souladu s názorem vysloveným v nálezu Ústavního soudu ze dne sp. zn. II ÚS 1882/09) k záv ru, že, byl-li zákon (jeho jednotlivé ustanovení) zrušen Ústavním soudem pro rozpor s ústavním po ádkem, soud p i posuzování právních vztah, které vznikly p ede dnem ú innosti nálezu Ústavního soudu, k této protiústavnosti p ihlédne, jen jestliže jde podle d vod uvedených v nálezu Ústavního soudu o zásah do ústavn garantovaných základních práv jednotlivce takové intenzity, že by od vod oval zrušení p íslušného rozhodnutí Ústavním soudem v ízení o ústavní stížnosti (srov. rozsudek Velkého senátu Ob anskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne sp. zn. 31 Cdo 152/2010, který byl uve ejn n pod. 47 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ro. 2013). V projednávané v ci bylo nálezem Ústavního soudu R ze dne sp. zn. Pl. ÚS 1/12, uve ejn ným pod. 437/2012 Sb., zrušeno ustanovení 30 odst. 2 písm. d) zákona. 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní zákona. 367/2011 Sb. ke dni Podle Ústavního soudu bylo ustanovení 30 odst. 2 písm. d) zákona o zam stnanosti ve zn ní zákona. 367/2011 Sb. v rozporu s l. 1 odst. 1 Ústavy eské republiky, l. 9 odst. 1, l. 10 odst. 1, l. 26 odst. 1 a 3 a l. 28 Listiny základních práv a svobod, l. 4 odst. 2 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod a l. 8 odst. 3 písm. a) Mezinárodního paktu o ob anských a politických právech a l. 7 písm. a) Mezinárodního paktu o hospodá ských, sociálních a kulturních právech. Vykonávala-li žalobkyn ve ejnou službu za ú innosti zrušeného ustanovení, je nepochybné, že zákonná úprava zasáhla do žalobkyni zaru ených práv, obzvlášt pak do l. 9 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám. Z pohledu d vod uvedených v nálezu Ústavního soudu je podle dovolacího soudu nepochybné, že, kdyby žalobkyn podala individuální ústavní stížnost, m la by s ní úsp ch (a rozhodnutí by muselo být zrušeno). Dovolací soud proto souhlasí s názorem soud v tom, že nálezu Ústavního soudu R ze dne sp. zn. Pl. ÚS 1/12 je t eba p iznat v projednávané v ci "retroaktivní ú inky", a tedy ke zjišt né protiústavnosti p ihlédnout, i když právní vztah vznikl p ede dnem ú innosti nálezu Ústavního soudu. Vzhledem k tomu, že žalobkyn vykonávala pro žalovanou závislou práci, aniž by mezi nimi vznikl platný pracovn právní vztah (smlouvu o výkonu ve ejné služby ze dne j. MPSV-UP/36781/12/AIS-VSL je t eba pokládat za neplatný právní úkon), je t eba považovat právní vztah mezi ú astnicemi za vztah z tzv. faktického pracovního pom ru. Tzv. faktickým pracovním pom rem se rozumí v judikatu e soud právní vztah, který vzniká tím, že fyzická osoba koná pro zam stnavatele (s jeho v domím a podle jeho pokyn ) práci (závislou práci ve smyslu ustanovení 2 zák. práce), a koliv mezi nimi nebyla sjednána platná pracovní smlouva, pop ípad platná dohoda o pracích konaných mimo pracovní pom r (srov. nap íklad rozsudek Nejvyššího soudu ze dne sp. zn. 21 Cdo 2287/2002 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne sp. zn. 21 Cdo 2029/2009). Právní vztah p i tzv. faktickém pracovním pom ru je vztahem pracovn právním.

6 6 Fyzické osob, která vykonává u zam stnavatele práci v tzv. faktickém pracovním pom ru, p ísluší od zam stnavatele v podstat stejné nároky jako zam stnanci v platném pracovním pom ru; p ísluší jí zejména mzda (plat) za vykonanou práci, právo na náhradu mzdy (platu) p i p ekážkách v práci, právo na dovolenou nebo právo na náhradu škody (v etn odškodn ní pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) a stejn jako zam stnanec je povinna nahradit škodu, kterou by zp sobila zam stnavateli zavin ným porušením povinností p i pln ní pracovních úkol nebo v p ímé souvislosti s ním (srov. rozsudek Nejvyššího soudu R ze dne sp. zn. 21 Cdo 3691/2015). V projednávané v ci to byla žalovaná, která m la podle mandátní smlouvy uzav ené s m stem Velké Mezi í í dne (mimo jiné) "zadávat osobám vykonávajícím ve ejnou službu práce" a ídit se p i výkonu ve ejné služby "p im en zákonem. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve zn ní pozd jších p edpis ". Protože žalobkyn pro ni pracovala, aniž by za vykonanou práci obdržela mzdu, je nepochybné, že žalovaná m la z takto žalobkyní vykonané práce bez právního d vodu majetkový prosp ch. Navíc, žalovaná z této mandátní smlouvy m la dostávat úplatu ve výši 50,- K "za osobu vykonávající ve ejnou službu i trest OPP a den". Dovolací soud proto souhlasí se soudy také v tom, že v tzv. faktickém pracovním pom ru vznikl prosp ch žalované, která je povinna jej vydat (ve form mzdy) žalobkyni. Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatn ného dovolacího d vodu správný. Protože nebylo zjišt no, že by byl postižen n kterou z vad, uvedených v ustanovení 229 odst. 1 o.s.., 229 odst. 2 písm. a) a b) o.s.. nebo v 229 odst. 3 os.. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve v ci, Nejvyšší soud eské republiky dovolání žalované podle ustanovení 243d písm. a) o.s.. zamítl. O náhrad náklad dovolacího ízení bylo rozhodnuto podle ustanovení 243c odst. 3, 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o.s.., nebo dovolání žalované bylo zamítnuto a je proto povinna nahradit žalobkyni náklady pot ebné k brán ní práva. P i rozhodování o výši náhrady náklad ízení dovolací soud p ihlédl k tomu, že výše odm ny má být ur ena podle sazeb stanovených paušáln pro ízení v jednom stupni zvláštním právním p edpisem ( 151 odst. 2 ást v ty první p ed st edníkem o.s..), nebo nejde o p iznání náhrady náklad ízení podle ustanovení 147 nebo 149 odst. 2 o.s.. a ani okolnosti p ípadu v projednávané v ci neod vod ují, aby bylo postupováno podle ustanovení zvláštního právního p edpisu o mimosmluvní odm n ( 151 odst. 2 ást v ty první za st edníkem o.s..). Vyhláška. 484/2000 Sb. (ve zn ní pozd jších p edpis ), která upravovala sazby odm ny advokáta stanovené paušáln pro ízení v jednom stupni, však byla nálezem Ústavního soudu ze dne /2013 Sb. dnem zrušena. Nejvyšší soud za této situace ur il pro ú ely náhrady náklad dovolacího ízení paušální sazbu odm ny pro ízení v jednom stupni s p ihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané v ci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem ve výši 5.000,- K. Krom této paušální sazby odm ny advokáta vznikly žalobkyni náklady spo ívající v paušální ástce náhrad ve výši 300,- K (srov. 13 odst. 3 vyhlášky. 177/1996 Sb. ve zn ní pozd jších p edpis ). Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyn advokát Mgr. Petr Holub osv d il, že je plátcem dan z p idané hodnoty, náleží k náklad m, které žalobkyni za dovolacího ízení vznikly, rovn ž náhrada za da z p idané hodnoty ve výši 1.113,- K ( 137 odst. 3, 151 odst. 2 v ta druhá o.s..).

7 Pokra ování 7 21 Cdo 1851/2016 Žalovaná je povinna náhradu náklad ízení v celkové výši 6.413,- K žalobkyni zaplatit k rukám advokáta, který ji v tomto ízení zastupoval ( 149 odst. 1 o.s..), do 3 dn od právní moci rozsudku ( 167 odst. 2, 160 odst. 1 o.s..). Proti tomuto rozsudku není p ípustný opravný prost edek. V Brn dne 6. prosince 2016 Za správnost vyhotovení: Sandra Dufková JUDr. Ljubomír D r á p a l, v. r. p edseda senátu