NEJVYŠŠÍ SOUD ESKÉ REPUBLIKY 26 Cdo 5372/ U S N E S E N Í

Transkript

1 NEJVYŠŠÍ SOUD ESKÉ REPUBLIKY 26 Cdo 5372/ U S N E S E N Í Nejvyšší soud eské republiky rozhodl v senát složeném z p edsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudky JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve v ci žalobkyn m stské ásti Praha 13, se sídlem v Praze 5, Slune ní nám stí 2580/13, zastoupené JUDr. Vlastimilem ezní kem, advokátem se sídlem v Praze 7 Holešovicích, Dobrovského 554/10, proti žalované RG- parking s. r. o., se sídlem v Praze 4 Michli, Jaurisova 4, I O: , zastoupené JUDr. Martinem Grubnerem, advokátem se sídlem v Praze 1 Novém M st, Washingtonova 1599/17, o zaplacení ástky ,- K s p íslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 41 C 326/2012, o dovolání žalované proti usnesení M stského soudu v Praze ze dne 3. ervence 2015,. j. 21 Co 208/ , takto: Usnesení M stského soudu v Praze ze dne 3. ervence 2015,. j. 21 Co 208/ , se zrušuje a v c se vrací tomuto soudu k dalšímu ízení. Od vodn ní: Žalobkyn (m stská ást vykonávající práva a povinnosti hlavního m sta Prahy jako vlastníka pozemk parc /531 o vým e m 2, parc /532 o vým e 236 m 2, parc /674 o vým e 2435 m 2 a parc /677 o vým e 332 m 2 /d íve šlo o pozemky parc /531 o vým e m 2 a parc /532 o vým e 307 m 2 /, všech v kat. úz. Stod lky dále jen p edm tné pozemky, resp. pozemky ) se zm n nou (resp. postupn rozši ovanou) žalobou domáhala, aby jí žalovaná jako nájemkyn zaplatila ástku ,- K s p íslušenstvím (v podob zákonných úrok z prodlení) z titulu dlužného nájemného z p edm tných pozemk za léta 2011 až Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupn ) rozsudkem ze dne 11. února 2015,. j. 41 C 326/ , žalobu zamítl, rozhodl o nákladech ízení ú astnic a uložil žalobkyni povinnost zaplatit tam stanovený doplatek soudního poplatku. Z provedených d kaz zjistil následující skutkový stav. Žalobkyn (správkyn pozemk ) vyv sila dne 10. ledna 2005 na ú ední desce ú adu m stské ásti Praha 13 zám r pronajmout p edm tné pozemky, který z ní s ala dne 26. ledna Poté nájemní smlouvou ze dne 7. února 2005 pozemky pronajala spole nosti RG-STAVBY s. r. o. na dobu ur itou v trvání t iceti let (dále též jen nájemní smlouva ). Dne 26. dubna 2006 pak uzav ela se spole nostmi RG-STAVBY s. r. o. a RG Invest s. r. o. smlouvu ozna enou jako Dodatek. 2 k nájemní smlouv (dále jen Dodatek. 2 ), v níž vyslovila souhlas s ujednáním, podle n hož bude spole nost RG-STAVBY s. r. o. nahrazena v pozici ú astníka nájemní

2 2 smlouvy spole ností RG Invest s. r. o. Dne 7. ledna 2009 pak uzav ela se spole ností RG Invest s. r. o. a žalovanou smlouvu ozna enou jako Dodatek. 3 k nájemní smlouv (dále jen Dodatek. 3 ), v níž vyslovila souhlas s ujednáním, podle n hož bude spole nost RG Invest s. r. o. nahrazena v pozici ú astníka nájemní smlouvy žalovanou. Citované dodatky byly sjednány na základ žádostí jmenovaných spole ností o p evod práv a povinností dohodnutých v nájemní smlouv, v nichž p íslušný žadatel (konkrétn spole nost RG- STAVBY s. r. o. v p ípad žádosti o uzav ení Dodatku. 2 a spole nost RG Invest s. r. o. v p ípad žádosti o uzav ení Dodatku. 3) vždy také navrhl subjekt, jenž m l vstoupit do postavení nájemce pozemk. P ed uzav ením dodatk žalobkyn nezve ejnila (vyv šením na ú ední desce ú adu m stské ásti Praha 13) zám ry vyslovit souhlas s uvedenými zm nami nájemce p edm tných pozemk. Na tomto skutkovém základ soud prvního stupn p edevším dovodil, že Dodatek. 3 je absolutn neplatný právní úkon ve smyslu 39 zákona. 40/1964 Sb., ob anský zákoník, ve zn ní do 31. prosince 2013 (dále jen ob. zák. ). Podle jeho názoru je tomu tak proto, že jeho uzav ení nep edcházelo v rozporu se smyslem a ú elem ustanovení 36 odst. 1 zákona. 131/2000 Sb., o hlavním m st Praze, ve zn ní ú inném do 31. prosince 2010 (dále jen zákon. 131/2000 Sb. ) zve ejn ní zám ru žalobkyn vyslovit souhlas s ujednáním, v jehož d sledku se zm ní subjekt v postavení nájemce p edm tných pozemk, a to p esto, že taková zm na se týkala podstatných náležitostí nájemní smlouvy, resp. samotné existence nájemního pom ru (zde odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu z 8. dubna 2009, sp. zn. 28 Cdo 3297/2008). Uzav el, že je-li Dodatek. 3 absolutn neplatný, nestala se žalovaná na jeho základ nájemkyní p edm tných pozemk, v d sledku ehož pak není v daném sporu ani pasivn v cn legitimována. Proto žalobu zamítl. K odvolání žalobkyn M stský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 3. ervence 2015,. j. 21 Co 208/ , citovaný rozsudek soudu prvního stupn zrušil a v c mu vrátil k dalšímu ízení. Odvolací soud se ztotožnil se zjišt ným skutkovým stavem, avšak na jeho základ dosp l k rozdílným právním názor m na posouzení platnosti Dodatku. 3. V této souvislosti p edn podotkl, že nelze souhlasit s názorem, že citovaný dodatek sm oval ke zm n podstatných náležitostí nájemní smlouvy. Ujednání, na jehož základ m la žalovaná vstoupit na místo dosavadního nájemce pozemk, se totiž nikterak nedotýká vlastního obsahu nájemní smlouvy. Dodatek. 3 proto nep edstavuje právní úkon, jímž by žalobkyn realizovala nový zám r (zám r pronajmout pozemky za podmínek odlišných od p vodního zám ru), který by podléhal zve ejn ní podle 36 odst. 1 zákona. 131/2000 Sb. Ostatn takový zám r ani pojmout nemohla, nebo nájemní pom r byl sjednán na dobu t iceti let, p i emž druhá smluvní strana nežádala o jeho p ed asné ukon ení, nýbrž jen o p evod práv a povinností z n j vyplývajících na nového nájemce. V návaznosti na to konstatoval, že Dodatek. 3 byl tedy u in n v mezích p vodního (zve ejn ného) zám ru, na n mž se nic nezm nilo; proto je platný stejn jako samotná nájemní smlouva a p edchozí dodatky k ní. Dodal, že i kdyby tomu tak nebylo a byl správný záv r o neplatnosti citovaného dodatku, vznikalo by žalované užíváním pozemk bezd vodné obohacení, o n mž lze rozhodnout i na základ žaloby na zaplacení dlužného nájemného. Jelikož však o tento p ípad zde nejde, stala-li se žalovaná na podklad (platného) Dodatku. 3 nájemkyní p edm tných pozemk, uzav el, že v dané v ci je pasivn v cn legitimována; za tohoto stavu se m l soud prvního stupn vypo ádat rovn ž s její námitkou zapo tení vzájemných pohledávek ú astnic, což však neu inil, p i emž v d sledku nesprávného právního posouzení platnosti Dodatku. 3 ani v pot ebném rozsahu neprovedl dokazování rozhodujících skute ností. Z vyložených d vod shledal, že nejsou spln ny p edpoklady ani pro potvrzení ani pro zm nu rozsudku soudu prvního stupn. Proto

3 Pokra ování 3 26 Cdo 5372/2015 ho s odkazem na ustanovení 219a odst. 2 zákona. 99/1963 Sb., ob anský soudní ád, ve zn ní ú inném do 31. prosince 2013 (dále jen o. s.. ) zrušil a v c mu vrátil k dalšímu ízení ( 221 odst. 1 písm. a/ o. s..). Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož p ípustnost op ela o ustanovení 237 o. s.. a od vodnila konstatováním, že napadené usnesení závisí na vy ešení otázky (ne)platnosti Dodatku. 3, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. V tomto sm ru p edevším namítla, že není správný právní názor, že zm na v osob ú astníka nájemní smlouvy nep edstavuje podstatnou zm nu této smlouvy. M la za to, že ozna ení smluvních stran pat í mezi podstatné náležitosti smlouvy, a proto i zm na této náležitosti nutn musí znamenat podstatnou zm nu uvedené smlouvy. Vyjád ila p esv d ení, že za této situace byla žalobkyn povinna postupem podle 36 odst. 1 zákona. 131/2000 Sb. zve ejnit zám r k uzav ení Dodatku. 3, nebo sm oval k nahrazení jedné ze stran nájemní smlouvy novým subjektem. Dodala, že jelikož uvedené povinnosti nedostála, je citovaný dodatek absolutn neplatný ve smyslu 39 ob. zák. V uvedených souvislostech se dovolávala rozsudk Nejvyššího soudu z 16. ervence 2008, sp. zn. 28 Cdo 3757/2007, a z 8. dubna 2009, sp. zn. 28 Cdo 3297/2008, a zmínila také usnesení Nejvyššího soudu z 16. ledna 2013, sp. zn. 26 Cdo 3372/2011. Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a v c vrátil odvolacímu soudu k dalšímu ízení. Žalobkyn ve vyjád ení k dovolání vyvracela správnost použitých dovolacích námitek. Poukázala rovn ž na to, že zamítavý rozsudek soudu prvního stupn by musel být zrušen, i kdyby byl správný tam vy ený záv r o neplatnosti Dodatku. 3, nebo v takovém p ípad m l soud prvního stupn posoudit v c podle ustanovení o bezd vodném obohacení. Navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto. Nejvyšší soud eské republiky jako soud dovolací ( 10a o. s..) dovolání žalované (dovolatelky) proti usnesení odvolacího soudu projednal a o n m rozhodl podle zákona. 99/1963 Sb., ob anský soudní ád, ve zn ní ú inném do 31. prosince 2013 viz l. II bod 2. ve spojení s l. VII zákona. 293/2013 Sb. (dále op t jen o. s.. ). P itom shledal, že bylo podáno v as, subjektem k tomu oprávn ným ú astnicí ízení ( 240 odst. 1 o. s..), za spln ní podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( 241 odst. 1 a 4 o. s..) a je p ípustné podle 237 o. s.., nebo sm uje proti rozhodnutí, jímž bylo odvolací ízení skon eno a které závisí na ešení otázky hmotného práva (otázky, zda se publika ní povinnost zakotvená v ustanovení 36 odst. 1 zákona. 131/2000 Sb. vztahuje i na zám r m stské ásti uzav ít dodatek k nájemní smlouv, který sm uje ke zm n subjektu v postavení nájemce nemovitosti, která je ve vlastnictví hlavního m sta Prahy a byla sv ena do správy p íslušné m stské ásti), jež dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu (výslovn ) vy ešena. Podle 242 odst. 1 a 3 o. s.. dovolací soud p ezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden. Rozhodnutí odvolacího soudu lze p ezkoumat jen z d vodu vymezeného v dovolání. Je-li dovolání p ípustné, dovolací soud p ihlédne též k vadám uvedeným v 229 odst. 1, 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám ízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve v ci. Existence uvedených vad tvrzena nebyla a tyto vady nevyplynuly ani z obsahu spisu. Prost ednictvím dovolacího d vodu podle 241a odst. 1 o. s.. lze odvolacímu soudu vytknout, že jeho rozhodnutí spo ívá na nesprávném právním posouzení v ci. Právní posouzení v ci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil v c podle právní normy, jež

4 4 na zjišt ný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správn ur enou, nesprávn vyložil, p ípadn ji na daný skutkový stav nesprávn aplikoval. Podle 36 odst. 1 zákona. 131/2000 Sb. zám ry hlavního m sta Prahy nebo m stských ástí prodat, sm nit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výp j ku hlavní m sto Praha nebo m stská ást zve ejní po dobu nejmén 15 dn p ed schválením v orgánech hlavního m sta Prahy nebo v orgánech m stských ástí vyv šením na ú ední desce Magistrátu hlavního m sta Prahy nebo na ú ední desce ú adu m stské ásti, aby se k nim mohli zájemci vyjád it a p edložit své nabídky. Zám r m že hlavní m sto Praha nebo m stská ást zve ejnit zp sobem v míst obvyklým. Pokud hlavní m sto Praha nebo m stská ást zám r nezve ejní, je právní úkon od po átku neplatný. V soudní praxi (srov. nap. od vodn ní rozsudku Nejvyššího soudu z 31. srpna 2011, sp. zn. 33 Cdo 128/2009) není i vzhledem k jednozna nému zn ní poslední v ty 36 odst. 1 zákona. 131/2000 Sb. pochyb o tom, že zve ejn ní zám ru podle citovaného ustanovení je zákonem stanovenou podmínkou platnosti zamýšleného právního úkonu (condicio legis). Ú elem požadavku publikace uvedeného zám ru je p edevším informovat ob any o dispozicích s majetkem hlavního m sta Prahy. Jde o to, aby p íslušné úkony probíhaly transparentn, aby se o nich ob ané p edem a v as dozv d li, aby mohli upozornit na hrozící pochybení i nesprávné hospoda ení s tímto majetkem a p ípadn aby m li možnost sami vstoupit do tzv. nabídkového ízení jako zájemci (srov. mutatis mutandis rozsudky Nejvyššího soudu z 16. ervence 2008, sp. zn. 28 Cdo 3757/2007, uve ejn ný pod C 6394 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, z 27. zá í 2010, sp. zn. 30 Cdo 1250/2009, uve ejn ný pod. 45/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a z 26. ledna 2011, sp. zn. 32 Cdo 721/2010, uve ejn ný pod. 111/2011 asopisu Soudní judikatura, v nichž byl vyložen ú el ustanovení 39 odst. 1 zákona. 128/2000 Sb., o obcích /obecní z ízení/, ve zn ní ú inném do 31. prosince 2013, které obsahov koresponduje ustanovení 36 odst. 1 zákona. 131/2000 Sb.). Je z ejmé, že hlavní m sto Prahu (jeho m stskou ást) nelze vyjmout z požadavk kladených na správu v cí ve ejných ani tehdy, vystupuje-li jako ú astník soukromoprávního vztahu. Hlavní m sto Praha jako ve ejnoprávní korporace má p i nakládání se svým majetkem ur ité zvláštní povinnosti vyplývající práv z jeho postavení subjektu ve ejného práva. Proto i zde platí, že hospoda ení s majetkem hlavního m sta Prahy musí být maximáln pr hledné, ú elné a ve ejnosti p ístupné. Tyto zásady jsou ostatn vyjád eny i v n kterých ustanoveních zákona. 131/2000 Sb. (viz nap. 2 odst. 2 i 35 odst. 1 tohoto zákona). V posuzovaném p ípad je p edm tem dovolacího ízení posouzení otázky, zda lze z ustanovení 36 odst. 1 zákona. 131/2000 Sb. dovodit povinnost m stské ásti zve ej ovat i zám r uzav ít dodatek k nájemní smlouv, který sm uje ke zm n subjektu v postavení nájemce nemovitosti, která je ve vlastnictví hlavního m sta Prahy a byla sv ena do správy p íslušné m stské ásti. A koli tato povinnost není v citovaném ustanovení zakotvena výslovn (expressis verbis), podle p esv d ení dovolacího soudu jednozna n vyplývá z jeho ú elu a smyslu. P edn nelze ztratit ze z etele, že p enechá-li m stská ást sv enou nemovitost do užívání ur itému subjektu (lhostejno že pouhým ud lením souhlasu se zm nou stávajícího nájemce), aniž postupem podle 36 odst. 1 zákona. 131/2000 Sb. zve ejní tomu odpovídající zám r, m že to každý potenciální zájemce o pronájem dot ené nemovitosti d vodn poci ovat jako svévolné znemožn ní ú asti v nabídkovém ízení, tedy e eno jinak jako nerovné zacházení. Už to samo o sob se v pom rech jednání

5 Pokra ování 5 26 Cdo 5372/2015 ve ejnoprávní korporace jeví jako nep ijatelné. Nahlíženo prizmatem ú elu citovaného ustanovení pak takový postup zjevn odporuje zásadám transparentnosti a ú elnosti nakládání s majetkem ve ejnoprávní korporace, nebo p íslušná majetkoprávní dispozice jednak nebude zp ístupn na ve ejné kontrole a jednak z stane nevyužit potenciál nabídkového ízení maximalizovat výt žek dané dispozice jejím otev ením širokému okruhu p ípadných zájemc. Zásad transparentnosti se však uvedený postup protiví i proto, že pojme-li m stská ást úmysl (by z podn tu stávajícího nájemce) p enechat sv enou nemovitost do nájmu jinému konkrétnímu (p edem zvolenému) subjektu, je t eba i v tomto p ípad dát ob an m prostor k tomu, aby p edložili jiné (možná výhodn jší) nabídky nebo se alespo vyjád ili formou p ípadných p ipomínek k zamýšlené dispozici. Nelze p itom akceptovat názor, že úmysl uzav ít dodatek k nájemní smlouv, v jehož d sledku se zm ní subjekt v postavení nájemce, nemusí m stská ást zve ej ovat, jelikož nejde o nový zám r (zám r pronajmout nemovitost za podmínek odlišných od p vodního zám ru). V této souvislosti je t eba si uv domit, že praktický význam takového dodatku spo ívá v zásad jen v usnadn ní (zjednodušení) soukromoprávního styku dot ených subjekt v situaci, kdy k dosažení výsledku, který se jím sleduje (p enechání nemovitosti do užívání t etí osoby), by jinak bylo zapot ebí nejmén dvou posloupných krok (tj. zrušení již existujícího závazku mezi dosavadními stranami a následné založení, by obsahov shodného, závazku mezi jednou z nich a t etí osobou). Je p itom evidentní, že samotná okolnost, zda subjekty docílí téhož výsledku ve více postupných krocích nebo najednou (zjednodušenou formou), by nem la mít na právní hodnocení jimi zvoleného postupu žádný vliv (z materiálního hlediska z stává výsledek obou postup stejný, r zní se jen technické prost edky, jimiž byl dosažen). Pak ovšem nezbývá, než sjednání dodatku k nájemní smlouv, v jehož d sledku vstoupí do nájemního pom ru na místo stávajícího nájemce t etí osoba, postavit narove zrušení dosavadního nájemního pom ru a následnému p enechání v ci do užívání novému nájemci, což je dispozice, ohledn které nelze mít žádných pochyb o tom, že je-li jejím p edm tem nemovitost hlavního m sta Prahy, sv ená do správy m stské ásti, musí jí p edcházet zve ejn ní odpovídajícího zám ru p íslušné m stské ásti podle 36 odst. 1 zákona 131/2000 Sb. Z uvedeného pro danou v c vyplývá, že nep edcházelo-li uzav ení Dodatku. 3 zve ejn ní zám ru žalobkyn vyslovit souhlas s ujednáním, podle n hož m la namísto spole nosti RG Invest s. r. o. vstoupit do postavení nájemce p edm tných pozemk dovolatelka, pak citovaný dodatek, jímž byl uvedený zám r realizován, je z pohledu ustanovení 36 odst. 1 zákona. 131/2000 Sb. od po átku neplatný. K tomu lze jen dodat, že na uvedeném záv ru nem že nic zm nit ani okolnost, že je zjevn ú elová námitka absolutní neplatnosti zmín ného dodatku, kterou vznesla dovolatelka v pr b hu ízení p ed soudem prvního stupn. Absolutní neplatnost právního úkonu jako d sledek skute nosti, že právní úkon je v rozporu se zákonem, totiž nem že být odvrácena ani za použití 3 odst. 1 ob. zák. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 27. února 2001, sp. zn. 26 Cdo 586/99, uve ejn ný pod. 23/2002 asopisu Soudní judikatura). Se z etelem k e enému lze uzav ít, že neobstojí d vody, pro které odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupn a v c mu vrátil k dalšímu ízení. Již jen na okraj lze dodat, že dovolací soud se nemohl zabývat správností odvolacím soudem vy ené úvahy o možnosti posouzení v ci podle ustanovení o bezd vodném obohacení (v uvedených souvislostech však p ece jen nelze p ehlédnout, že z hledisek uvád ných v tomto rozhodnutí je platná nájemní smlouva ze dne 7. února 2005, kterou žalobkyn uzav ela se spole ností RG-STAVBY s. r. o. na dobu ur itou v trvání t iceti let). Je tomu tak proto, že zmín nou

6 6 úvahu lze chápat pouze jako argument podp rný (argument navíc ), na n mž napadené rozhodnutí ve skute nosti nespo ívá (samotný odvolací soud v od vodn ní svého zrušujícího usnesení uvedl, že zde se o takový p ípad nejedná ) a že je vázán obsahovým vymezením ( 242 odst. 3 v ta první o. s..) uplatn ného dovolacího d vodu podle 241a odst. 1 o. s.. (dovolatelka zmín ný podp rný argument v dovolání ani nezmínila, pravd podobn nejen proto, že jde vskutku o argument podp rný, nýbrž i proto, že ji nepropívá). Lze uzav ít, že napadené usnesení spo ívá na nesprávném právním posouzení v ci ( 241a odst. 1 o. s..). Jelikož dovolací soud neshledal podmínky pro jeho zm nu, usnesení odvolacího soudu bez jednání ( 243a odst. 1 v ta první o. s..) zrušil podle 243e odst. 1 o. s.. ve spojení s ustanovením 243f odst. 4 o. s.. a v c mu vrátil k dalšímu ízení ( 243e odst. 2 v ta první o. s..). Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( 243g odst. 1 v ta první o. s..). V novém rozhodnutí o v ci rozhodne soud o náhrad náklad ízení, v etn ízení dovolacího ( 243g odst. 1 v ta druhá o. s..). Proti tomuto usnesení není opravný prost edek p ípustný. V Brn dne 15. ervna 2016 Za správnost vyhotovení: Martina Kotková JUDr. Miroslav Ferák v. r. p edseda senátu