SÚRAO vodnì slovo editele

Transkript

1 vodnì slovo editele Od poë tku roku 2000 plnila S RAO jiû veökerè povinnosti, kterè jì ukl d atomov z kon. K tèto skuteënosti doölo p evedenìm vöech provozovan ch loûiöù radioaktivnìch odpad v»eskè republice, tj. loûiöù Dukovany, Richard u LitomÏ ic a BratrstvÌ v J chymovï do vlastnictvì st tu. S RAO tìm plnï p evzala odpovïdnost za bezpeënè ukl d nì radioaktivnìch odpad v»r. P evodem loûiöù byl naplnïn poûadavek ß 48 odst. 1 atomovèho z kona. V znam tohoto aktu spoëìv v tom, ûe st t se stal garantem ukl d nì radioaktivnìch odpad a zaruëil tak do budoucna pot ebnou kontinuitu tèto Ëinnosti, kterou ñ vzhledem k tomu, ûe se jedn o problematiku dlouhodobou ñ nemohl zaruëit û dn soukrom subjekt. P ed p evzetìm loûiöù se musela S RAO st t drûitelem povolenì k provozu jadernèho za ÌzenÌ. Toto povolenì jì bylo vyd no na z kladï atomovèho z kona po p edloûenì detailnì dokumentace. S RAO se stala prvnìm drûitelem povolenì k provozu jadernèho za ÌzenÌ v»r, kterèmu byla vöechna nezbytn povolenì k Ëinnosti vyd na na z kladï novè legislativy. KromÏ zajiötïnì provozu st vajìcìch loûiöù nìzko a st ednï aktivnìch radioaktivnìch odpad pokraëovala S RAO i v p Ìpravn ch pracìch na projektu v voje hlubinnèho loûiötï, kterè bude urëeno pro vysokoaktivnì odpady a vyho elè jadernè palivo po jeho prohl öenì za odpad. V pr bïhu roku 2000 se S RAO v znamnou mïrou podìlela na zpracov nì Koncepce nakl d nì s radioaktivnìmi odpady a vyho el m jadern m palivem v»r. Tento materi l hodnotì vöechny moûnosti nakl - d nì s radioaktivnìmi odpady, zejmèna s vyho el m jadern m palivem, a doporuëuje, kter varianta jejich koneënèho zneökodnïnì by mïla b t p ednostnï sledov na. Bere p itom v vahu vöechny v souëasnosti zn mè technologie a neuzavìr se ani eöenìm, kter m ûe dìky probìhajìcìm v zkum m p inèst nejbliûöì budoucnost. N vrh Koncepce byl podloûen anal zou dosavadnìho v voje a odborn m odhadem budoucìch trend p i mìrovèm vyuûìv nì jadernè energie a ionizujìcìho z enì. OpÌr se o p l stoletì zkuöenostì Ëesk ch organizacì a institucì se zneökodúov nìm radioaktivnìch odpad a o praxì provï en, modernizovan a ucelen systèm pr vnìch p edpis, umoûúujìcì uskuteëúovat jednotlivè Ëinnosti bezpeënï a s dostateën mi kontrolnìmi n stroji, dnes i v budoucnu. P i p ÌpravÏ Koncepce se vych zelo tèû ze zkuöenostì a z p ijat ch postup s nakl d nìm s radioaktivnìmi odpady v jin ch zemìch. Koncepce se zab v problematikou zneökodnïnì radioaktivnìch odpad takè z hlediska finanënìho zabezpeëenì a vlivu na ËlovÏka a ûivotnì prost edì. V roce 2000 byla mimo jinè p ipravov na novela atomovèho z kona a S RAO byla zapojena do pravy nïkter ch, s jejì ËinnostÌ souvisejìcìch, Ë stì z kona. NovÏ by mïla b t atomov m z konem upravena tvorba rezerv na vy azov nì jadern ch za ÌzenÌ z provozu a problematika poskytov nì p ÌspÏvk obcìm na jejichû zemì se nach zejì loûiötï radioaktivnìch odpad. CelkovÏ lze rok 2000 v Ëinnosti S RAO hodnotit jako spïön. S RAO si v nïm vytvo ila veökerè p edpoklady pro trvalè zvyöov nì kvality sv ch ËinnostÌ, a to jak ve vztahu k provozu st vajìcìch loûiöù, tak i v p ÌpravÏ nov ch projekt. S RAO je rovnïû plnï p ipravena aktivnï reagovat i na p ÌpadnÈ novè poûadavky, kterè mohou vzejìt z procesu p izp sobov nì legislativy»r poûadavk m EvropskÈ unie Ëi v n vaznosti na dokonëenì privatizace energetickèho sektoru. Je mou milou povinnostì podïkovat vöem, kte Ì se na dosaûen ch spïöìch S RAO v minulèm roce podìleli. 1

2 PostavenÌ S RAO Vl da»r schvaluje pl n a rozpoëet, v roënì zpr vu, v öi odvod a statut S RAO p edkl d pl n a rozpoëet, v roënì zpr vu a n vrh na v öi odvod Ministerstvo pr myslu a obchodu z izuje S RAO a jmenuje editele jmenuje Ëleny Rady doporuëuje pl n a rozpoëet, v roënì zpr vu a n vrh na v öi odvod S RAO Rada S RAO Ministerstvo financì doporuëuje dokumenty pro vl du prov dì dohled, kontroluje pl n a rozpoëet, vyd v doporuëenì ke vöem dokument m spravuje finanënì prost edky Jadern Ëet S RAO p Ìjem odpad platba odvod p ed v nì informacì o p Ìjmech financov nì S RAO PRODUCENTI ODPADŸ platba periodick ch odvod JADERN»ET (»NB) provozov nì loûiöù v bïr lokality, projekt a v stavba H PÿÕPOVRCHOV LOéIäTÃ HLUBINN LOéIäTÃ spr va finanënìch prost edk MINISTERSTVO FINANCÕ 2

3 ST TNÕ ÿad PRO JADERNOU BEZPE»NOST povolenì podle atomovèho z kona a dohled z hlediska jadernè bezpeënosti a radiaënì ochrany»esk B SK ÿad povolenì k hornickè Ëinnosti MINISTERSTVO éivotnõho PROSTÿEDÕ stanoviska k hodnocenì dopad na ûivotnì prost edì S RAO STAVEBNÕ ÿad schvalov nì lokalit a v stavby loûiöù Rada S RAO Rada S RAO je org nem Spr vy. Pravomoci Rady jsou stanoveny atomov m z konem, Rada p edevöìm dohlìûì na hospod rnost a Ëelnost vynakl dan ch prost edk. V roce 2000 pracovala Rada v n sledujìcìm sloûenì: Z stupci org n st tnì spr vy Ing. ZbynÏk Valvoda p edseda Rady (od nahradil v tèto funkci odstupujìcìho Ing. Jaroslava MÌla, MBA), vedoucì oddïlenì jadernè energetiky Ministerstva pr myslu a obchodu RNDr. Josef Tomas, CSc. geolog, sekce technickè ochrany ûivotnìho prost edì Ministerstva ûivotnìho prost edì Ing. LudÏk Janouöek ekonom, vedoucì oddïlenì paliv a energetiky Ministerstva financì Z stupci ve ejnosti Petr Fiedler mìstop edseda Rady, starosta mïsta J chymov, zastupuje obce z region existujìcìch loûiöù radioaktivnìch odpad RNDr. Jitka Seitlov (od nahradila odstupujìcìho MVDr. Pavla He mana), sen torka, zastupuje öiröì ve ejnost Ing. Pavel Gryndler ekolog, oddïlenì ûivotnìho prost edì MÏ LitomÏ ice, zastupuje obce z region existujìcìch loûiöù radioaktivnìch odpad Ing. VladimÌr»ern starosta obce Rouchovany, zastupuje obce z region existujìcìch loûiöù radioaktivnìch odpad Z stupci p vodc radioaktivnìch odpad Ing. Josef Sedl k editel pro finance a spr vu»ez, a. s. ñ Jadern elektr rna Dukovany, zastupuje p vodce radioaktivnìch odpad z oblasti jadernè energetiky Ing. Frantiöek Pazdera, CSc. gener lnì editel JV ÿeû, a. s., zastupuje p vodce radioaktivnìch odpad mimo oblast jadernè energetiky Ing. Dalibor TluËho, CSc. vedoucì technickèho tvaru Immunotech, a. s., zastupuje p vodce radioaktivnìch odpad mimo oblast jadernè energetiky Ing. Ladislav ätïp nek (od nahradil odstupujìcìho Ing. Jaroslav MÌla, MBA), editel sekce n kupu a palivov ch cykl jadern ch elektr ren»ez, a. s., zastupuje p vodce radioaktivnìch odpad z oblasti jadernè energetiky 3

4 VedenÌ S RAO Ing. VÌtÏzslav Duda, MBA, editel Ing. Duda je absolventem specializace jadern energetika na ElektrotechnickÈ fakultï»vut Praha a absolventem postgradu lnìho programu MBA. Od roku 1985 pracoval ve spoleënosti»ez, a. s., postupnï jako oper tor v elektr rnï Dukovany, smïnov inûen r v JadernÈ elektr rnï TemelÌn a potè na hlavnì spr vï»ez, a. s., jako specialista v oddïlenì palivovèho cyklu jadern ch elektr ren a jako asistent editele divize v stavby JadernÈ elektr rny TemelÌn. Od roku 1998 p sobì ve funkci editele S RAO. Ing. Ji Ì Faltejsek, z stupce editele a vedoucì oddïlenì provozu loûiöù NAO/SAO Ing. Ji Ì Faltejsek ukonëil v roce 1982 studia na FakultÏ jadernè a fyzik lnï inûen rskè»vut, specializace jadernï chemickè inûen rstvì. Po absolutoriu nastoupil do stavu jadernèho v zkumu v ÿeûi do oddïlenì neutronovè aktivaënì anal zy. PodÌlel se na pracìch souvisejìcìch se zabezpeëov nìm jakosti analytick ch v sledk stopov ch anal z zejmèna z oblasti ûivotnìho prost edì, p Ìpravy referenënìch materi l a budov nì systèmu jakosti laborato e. Laborato neutronovè aktivaënì anal zy byla v roce 1993 p evedena do»eskèho ekologickèho stavu a v roce 1994 do stavu jadernè fyziky AV»R v ÿeûi. V roce 1995 odeöel z laborato e do stavu jadernèho v zkumu, a. s., kde byl zamïstn n v oddïlenì ukl d nì odpad. V letech byl manaûerem jakosti n rodnìho Programu v voje hlubinnèho loûiötï. V S RAO pracuje od roku 1997 Ing. Miloö Jan, vedoucì specialista pro provoz loûiöù a pro b Úskou bezpeënost Ing. Jan ukonëil v roce 1966 studia na FakultÏ chemickè technologie VäCHT Praha, specializace anorganick technologie a elektrochemie. Po dokonëenì VäCHT pracoval v chemickèm pr myslu v r zn ch vedoucìch funkcìch. ZaË tkem sedmdes t ch let p eöel do»kd PolovodiËe. V roce 1978 dokonëil postgradu lnì studium na VäE»VUT obor mikroelektronika a optoelektronika a v roce 1986 na FJFI»VUT obor spektrometrie a dozimetrie ionizujìcìho z enì. Od roku 1991 do 1997 p sobil jako editel divize stavu pro v zkum, v robu a vyuûitì radioizotop a od r jako editel ARAO, a. s., a zab val se nakl d nìm s radioaktivnìmi odpady, jejich ukl d nìm a provozem loûiöù institucion lnìch radioaktivnìch odpad. V S RAO pracuje od roku Ing. SoÚa Konop skov, CSc., vedoucì oddïlenì bezpeënosti a povolovacìch ÌzenÌ Ing. Konop skov je absolventkou Fakulty jadernè a fyzik lnï inûen rskè»vut, specializace dozimetrie a vyuûitì ionizujìcìho z enì. V letech 1975 ñ 1998 p sobila v stavu jadernèho v zkumu v ÿeûi. Pracovala v oddïlenì ûivotnìho prost edì v oblasti radiaënì bezpeënosti a monitorov nì ûivotnìho prost edì. Od roku 1990 se zab vala ukl d nìm radioaktivnìch odpad. Kandid tskou disertaënì pr ci, kter se zab vala potenci lnìmi niky radionuklid z nìzkoaktivnìch odpad do ûivotnìho prost edì, ukonëila v roce V letech 1992 ñ 1998 byla vedoucì oddïlenì ukl d nì radioaktivnìch odpad divize chemie palivovèho cyklu. V S RAO pracuje od roku Ing. Miroslav KuËerka, vedoucì specialista pro technickou podporu Ing. KuËerka absolvoval v roce 1966 Fakultu strojnì VUT Brno, v letech 1967 ñ 71 postgradu lnì studium Jadern technika na SVäT Bratislava. P sobil v Atomov ch elektr rn ch JaslovskÈ Bohunice. Problematice radioaktivnìch odpad se vïnuje od roku Od roku 1983 do 1997 p sobil p edevöìm jako specialista na radioaktivnì odpady na feder lnìch ministerstvech a pozdïji jako vedoucì oddïlenì na MPO»R. Spolupracoval na p ÌpravÏ atomovèho z kona a jako p edseda tzv. Rady 6 se podìlel na ÌzenÌ Programu v voje hlubinnèho loûiötï. Od byl povï en ÌzenÌm S RAO. Ing. LumÌr Nachmilner, CSc., vedoucì oddïlenì p Ìpravy hlubinnèho loûiötï VAO/VJP Ing. Nachmilner je absolventem specializace technologie jadern ch paliv a radiochemie na FakultÏ chemickè technologie VäCHT Praha. ÿadu let p sobil v stavu jadernèho v zkumu v ÿeûi u Prahy. Pracoval p edevöìm na v zkumu technologie pravy a ukl d nì radioaktivnìch odpad. Zast val funkci editele divize chemie palivovèho cyklu a 5 let byl i Ëlenem p edstavenstva JV ÿeû, a. s. Byl koordin torem n rodnìho Programu v voje hlubinnèho loûiötï vyho elèho paliva a vysokoaktivnìch odpad. V S RAO pracuje od roku Mgr. Miroslava Proch zkov, vedoucì specialista pro pr vnì sluûby Mgr. Proch zkov absolvovala v roce 1975 Pr vnickou fakultu Univerzity Karlovy. V letech 1975 ñ 1989 zast vala funkci vedoucìho podnikovèho pr vnìka na podnikovèm editelstvì st tnìho podniku Potraviny St edoëesk kraj. V roce 1989 nastoupila do legislativnìho a pr vnìho oddïlenì na PrezÌdium Akademie vïd. Od roku 1991 do roku 1998 p sobila postupnï v legislativnìch a pr vnìch odborech st ednìch org n st tnì spr vy. V S RAO pracovala od roku 1998 do roku 2000.

5 SouËasn situace v oblasti ukl d nì radioaktivnìch odpad Kr tkodobè nìzkoaktivnì odpady a st ednï aktivnì odpady tvo Ì objemovï nejrozs hlejöì kategorii radioaktivnìch odpad. VznikajÌ v kapalnè Ëi pevnè formï p i provozu jadern ch reaktor a p i jejich vy azov nì z provozu, d le p i nakl d nì se zdroji ionizujìcìho z enì. Lze je ukl - dat do p Ìpovrchov ch loûiöù, protoûe v d sledku p irozenèho rozpadu radioaktivnìch l tek poklesne po uplynutì nïkolika set let radioaktivita tïchto odpad na roveú l tek, kterè jsou bïûnou souë stì ûivotnìho prost edì. Technologie jejich zpracov nì a pravy p ed uloûenìm jsou dostateënï propracovanè a jsou v»eskè republice zavedeny. NÌzkoaktivnÌ odpady z jadernè energetiky jsou ukl d ny v povrchovèm loûiöti v are lu JadernÈ elektr rny Dukovany. Celkov objem loûn ch prostor m 3 (asi sud ) je dostateën k p ijetì vöech odpad z elektr ren Dukovany i TemelÌn, kterè splnì podmìnky p ijatelnosti pro uloûenì, a to i v p ÌpadÏ prodlouûenì provozu elektr ren na 40 let. ZneökodnÏnÌ nìzkoaktivnìch odpad z pr myslu, v zkumu a zdravotnictvì je zajiötïno jejich umìsùov nìm v loûiötìch Richard (u LitomÏ ic) a BratrstvÌ (u J chymova). loûiötï Richard je vybudov no v komplexu b valèho v pencovèho dolu Richard II (v podzemì vrchu BÌdnice). Od roku 1964 se v nïm ukl dajì institucion lnì odpady. Celkov objem upraven ch podzemnìch prostor p esahuje m 3, kapacita pro ukl d nì odpadu je p ibliûnï poloviënì (zbytek tvo Ì obsluûnè chodby). Na z kladï poznatk zìskan ch z hydrogeologickèho, inûen rsko-geologickèho, geotechnickèho a seismickèho pr zkumu, stavebnìch expertìz a stavu uloûen ch obalov ch jednotek lze konstatovat, ûe v celè lokalitï jsou dlouhodobï plnïny veökerè poûadavky radiaënì ochrany a jadernè bezpeënosti. loûiötï BratrstvÌ je urëeno v hradnï k umìstïnì odpad s p ÌrodnÌmi radionuklidy. Vzniklo adaptacì tïûnì ötoly b valèho uranovèho dolu, kde bylo pro ukl d nì upraveno 5 komor o celkovèm objemu necel ch 1000 m 3. Do provozu bylo uvedeno v roce D l je situov n ve zvodnïlèm krystaliniku, a proto je v okolì loûn ch prostor vybudov n dren ûnì systèm s pr bïûn mi retenënìmi jìmkami. Odv dïnè vody jsou monitorov ny. V souëasnè dobï jsou zpracov v ny podrobnè bezpeënostnì rozbory, na jejichû z kladï bude rozhodnuto o zp sobu provozu tohoto loûiötï v budoucnu. Provoz vöech loûiöù vëetnï monitorov nì jiû uzav enèho loûiötï Hostim je zajiöùov n S RAO v souladu s p Ìsluön mi povolenìmi St tnìho adu pro jadernou bezpeënost, v p ÌpadÏ d lnìch dïl i v souladu s opr vnïnìmi a povolenìmi podle b Úsk ch p edpis. Kapacita loûiöù je p i st vajìcì produkci radioaktivnìch odpad dostateën ve v hledu nïkolika desetiletì (Dukovany do roku 2100, Richard do roku 2070, BratrstvÌ do roku 2030). Budov nì nov ch loûiöù pro nìzkoaktivnì odpady se nep edpokl d, bude optim lnï vyuûita st vajìcì kapacita loûiöù a v p ÌpadÏ pot eby bude zv ûena moûnost jejich rozöì enì. V menöì mì e takè vznikajì dlouhodobè nìzkoaktivnì a st ednï aktivnì odpady; ty nejsou p ijatelnè k uloûenì do p Ìpovrchov ch loûiöù, provozovan ch v souëasnè PojÌzdn je b na loûiöti radioaktivnìch odpad Dukovany 5

6 dobï. Pro tyto odpady musì b t stanoveny poûadavky na zp sob a kvalitu jejich pravy pro skladov nì a n slednè uloûenì v hlubinnèm loûiöti. VysokoaktivnÌ odpady a vyho elè jadernè palivo po jeho prohl öenì za odpad nelze ukl dat ve st vajìcìch loûiötìch. Koncepce nakl d nì s radioaktivnìmi odpady a vyho el m jadern m palivem v»r navrhuje vybudov nì hlubinnèho loûiötï, kterè je v mezin rodnìm mï Ìtku povaûov no za nejre lnïjöì variantu zneökodnïnì vysokoaktivnìch odpad a vyho elèho jadernèho paliva. Princip dlouhodobè bezpeënosti je zaloûen na kontrole pohybu nebezpeën ch l tek bez Ëasti ËlovÏka; v podstatï jde o zaëlenïnì uloûen ch materi l do geologickè struktury zemskè k ry. N vrh Koncepce p ipravila S RAO s adou dalöìch organizacì. Ministerstvo pr myslu a obchodu Koncepci dopracovalo a v roce 2001 ji bude projedn vat vl da. Pro vyuûitì hlubinnèho loûiötï hovo Ì ada d vod : proveditelnost ñ technologie vyuûìv p Ìmo Ëi s modifikacemi existujìcì technickè prost edky, bezpeënost ñ po desetiletìch intenzivnìho v zkumu jsou k dispozici podrobnè metody hodnocenì bezpeënosti, demonstrovatelnost ñ v zkumnè programy (p edevöìm v podzemnìch laborato- Ìch) potvrdily v plnèm mï Ìtku funkënost navrûen ch opat enì, zprovoznïnì loûiötï WIPP u Carlsbadu v NovÈm Mexiku v USA ñ jedn se o hlubinnè loûiötï urëenè pro dlouhodobè nìzko a st ednï aktivnì odpady, pro kterè licenënì org ny p ijaly pr kazy bezpeënosti loûiötï pro obdobì 10 tisìc let. P ÌpravnÈ f ze v stavby hlubinnèho loûiötï v»r budou rozdïleny do t Ì etap: v bïr kandid tnìch lokalit a skladby inûen rsk ch barièr pro hlubinnè loûiötï, n vrh koneënè lokality a odpovìdajìcì eöenì inûen rsk ch struktur, potvrzenì bezpeënosti hlubinnèho loûiötï bezpeënostnìmi rozbory. Projekt budov nì a provozov nì hlubinnèho loûiötï bude eöen jako modulov, tzn. zohlednì moûnost v stavby nov ch jadern ch elektr ren postupn m budov nìm loûn ch prostor pro vyho elè jadernè palivo a vysokoaktivnì odpady, p ÌpadnÏ i prostor pro umìsùov nì jin ch neû vysokoaktivnìch odpad. Ke zprovoznïnì loûiötï by mïlo dojìt kolem roku N vrh Koncepce nevyluëuje v voj nov ch metod dodateënèho vyuûitì a zneökodnïnì vyho elèho jadernèho paliva (p epracov nì, transmutace). Vzhledem k tomu, ûe Koncepce je formulov na s v hledem na zhruba 100 let, navrhuje takè milnìky pro p ehodnocenì st vajìcìho n vrhu na z kladï aktualizovan ch poznatk (zhruba v desetiletèm intervalu). DvÏstÏlitrovÈ sudy v loûiöti radioaktivnìch odpad Richard 6

7 HlavnÌ Ëinnosti a dosaûenè v sledky Provoz loûiötï radioaktivnìch odpad Dukovany Provoz loûiötï zajiöùuje S RAO (v souladu s ß 26 atomovèho z kona) dodavatelsky, na z kladï smlouvy s»ez, a. s., v souladu s p Ìsluön mi povolenìmi St tnìho adu pro jadernou bezpeënost. P itom p ejìmku odpad do loûiötï a nïkterè dalöì, zejmèna kontrolnì Ëinnosti zajiöùuje p Ìmo S RAO. V r mci bïûnèho provozu loûiötï je kaûdoroënï zajiöùov na kontrola stavu provozovan ch stavebnìch objekt a technologick ch za ÌzenÌ, prov dïna bïûn (provoznì) drûba stavebnìch objekt, pozemk, drûba strojnìho a elektroza ÌzenÌ, zajiöùov na radiaënì ochrana, fyzick ochrana, havarijnì p ipravenost a jadern bezpeënost. V roce 2000 bylo do loûiötï radioaktivnìch odpad Dukovany celkem p ijato 44 z silek, kaûd po 35 sudech. Vöechny p ebìranè radioaktivnì odpady splnily podmìnky p ijatelnosti. Bylo uloûeno 1540 sud o celkovè hmotnosti 356,7 t a celkovè aktivitï 89,6 GBq. BÏhem roku byla naplnïna jìmka D23 a n slednï uzav ena, ukl d nì pokraëovalo do jìmky D21. Monitorov nì pracoviötï a okolì probìhalo v souladu se schv len m Programem monitorov nì loûiötï radioaktivnìch odpad Dukovany a nebylo zjiötïno û dnè p ekroëenì limit a poruöenì podmìnek bezpeënèho provozu loûiötï. Provoz loûiöù radioaktivnìch odpad Richard a BratrstvÌ loûiötï radioaktivnìch odpad Richard a BratrstvÌ jsou provozov na S RAO v souladu s p Ìsluön mi povolenìmi St tnìho adu pro jadernou bezpeënost a»eskèho b ÚskÈho adu. V r mci bïûnèho provozu loûiöù je zajiöùov na kontrola stavu d lnìch prostor, prov dïna bïûn drûba stavebnìch objekt a pozemk, drûba strojnìho a elektrickèho za ÌzenÌ, zajiöùov na radiaënì ochrana, fyzick ochrana, havarijnì p ipravenost a jadern bezpeënost. V roce 2000 bylo do loûiötï radioaktivnìch odpad Richard p evzato k uloûenì celkem 7 z silek od dvou p vodc radioaktivnìch odpad. Bylo p evzato 57 sud (11,4 m 3, 15,3 t) zpevnïn ch radioaktivnìch odpad o celkovè aktivitï 45,7 GBq. V loûiöti BratrstvÌ nebyly p evzaty k uloûenì û dnè odpady. Na loûiöti Richard probïhly opravy a pravy v are lu, kterè v hodnï zredukovaly rozsah kontrolovanèho p sma (rekonstrukce hygienick ch smyëek). Byla zah jena rekonstrukce budovy pro kancel e a informaënì st edisko. DokonËenÌ tïchto prav umoûnì p estïhovat administrativnì prostory mimo objekt radiaënì chemie a n - slednï odstranit starè ekologickè z tïûe v tèto budovï (tzv. radiovou linku) a jejì rekonstrukci pro pot eby nakl d nì s radioaktivnìmi odpady. Obsluûn budova byla rekonstruov na takè na loûiöti BratrstvÌ a byla vytvo ena hygienick smyëka vyhovujìcì poûadavk m stanoven m souëasn mi p edpisy. Vstup do podzemnìch prostor loûiötï radioaktivnìch odpad Richard 7

8 MÏ enì d vkovèho p Ìkonu pomocì dozimetru 8 Monitorov nì Jednou z nejd leûitïjöìch ËinnostÌ loûiötï radioaktivnìch odpad je kontrola pracoviötï i vnïjöìho okolì loûiötï. Jedn se o zjiöùov nì geotechnick ch i hydrogeologick ch parametr obou d lnìch dïl, ale p edevöìm o radiaënì monitorov nì loûiöù a jejich okolì. Geotechnick monitorov nì potvrzujì stabilitu d lnìch dïl. RadiaËnÌ monitorov nì probìh v souladu s Programem monitorov nì loûiötï radioaktivnìch odpad Richard schv len m St tnìm adem pro jadernou bezpeënost. S RAO prov dì vlastnìmi silami pravidelnè monitorov nì p Ìkonu d vkovèho ekvivalentu gama z enì a povrchovè kontaminace na pracoviöti. StanovenÌ koncentrace radonu a tritia v ovzduöì pracoviötï a rozbory vypouötïn ch vod a vod odebran ch na pracoviöti a v okolì zajiöùuje na z kladï smlouvy St tnì stav radiaënì ochrany ve sv ch laborato Ìch. Tento stav d le sleduje p Ìkon d vkovèho ekvivalentu gama z enì prost ednictvìm termoluminiscenënìch dozimetr umìstïn ch na hranicìch are lu. PravidelnÏ jsou prov dïny odbïry d lnìch vod, vod vytèkajìcìch z d lnìch prostor, vod z monitorovacìch vrt a studen, nach zejìcìch se v blìzkosti loûiötï, d le vod vypouötïn ch z ËistÌrny odpadnìch vod v LitomÏ icìch, vod ze studnì v pravnï vody PÌöùany a vody z Labe. Ve vzorcìch je stanovov na celkov objemov aktivita alfa, celkov objemov aktivita beta, objemov aktivita tritia, objemov aktivita jednotliv ch radionuklid ( 137 Cs, 60 Co, 241 Am, 137 Cs, 14 C, 90 Sr). Na û dnèm z odbïrov ch mìst nebylo v roce 2000 zjiötïno p ekroëenì limit stanoven ch vyhl ökou St tnìho adu pro jadernou bezpeënost Ë. 184/1997 Sb., vïtöina sledovan ch poloûek se nach zì pod mezì detekce. V monitorovacìm vrtu PV-1 jsou dosud mï eny zv öenè koncentrace tritia; p edchozì majitel loûiötï prov dïl v 90. letech stopovacì zkouöky s pouûitìm tohoto radionuklidu. I p es zjiötïnè koncentrace tritia tento vrt nep edstavuje ohroûenì ûivotnìho prost edì ani obyvatelstva. V podzemnìch prostor ch loûiötï Richard byly zjiötïny zv öenè hodnoty objemovè aktivity radonu v ovzduöì. BÏhem celèho roku proto probìhala mï enì s cìlem vyöet it p ÌËiny v skytu tïchto zv öen ch hodnot a zejmèna zajistit bezpeënost pracovnìk a vöech ostatnìch vstupujìcìch osob. Bylo zavedeno kontinu lnì monitorov nì ekvivalentnì objemovè aktivity radonu vëetnï osobnì dozimetrie za Ëelem posouzenì bezpeënosti vstupu osob a jejich pobytu v podzemnìch prostor ch. EfektivnÌ d vky ze zevnìho oz enì pracovnìk jsou mï eny prost ednictvìm filmov ch dozimetr ; tuto sluûbu poskytuje Celost tnì sluûba osobnì dozimetrie. Jednou roënï absolvujì pracovnìci loûiötï mï enì na celotïlovèm poëìtaëi. D le je vyhodnocov no oz enì produkty p emïny radonu. Nebyly p ekroëeny z kladnì ani odvozenè limity pro pracovnìky se zdroji ionizujìcìho z enì za kalend nì rok, stanovenè vyhl ökou St tnìho adu pro jadernou bezpeënost Ë. 184/1997 Sb. Z dosavadnìch v sledk monitorov nì vypl v, ûe loûiötï radioaktivnìch odpad Richard nem v û dnèm ohledu negativnì vliv na okolì. Monitorov nì pracoviötï BratrstvÌ probìh v souladu s Programem monitorov nì pracoviötï BratrstvÌ schv len m St tnìm adem pro jadernou bezpeënost. Monitorov nì ovzduöì pracoviötï prov dì na z kladï smlouvy St tnì stav jadernè, chemickè a biologickè ochrany P Ìbram ñ Kamenn. Rozbory vypouötïn ch vod a vod odebran ch na pracoviöti i v okolì zajiöùuje na z kladï smlouvy St tnì stav radiaënì ochrany ve sv ch laborato Ìch. Vzhledem k tomu, ûe se pracoviötï BratrstvÌ nach zì v prostor ch b valèho uranovèho dolu, je v ovzduöì pracoviötï monitorov na ekvivalentnì objemov aktivita radonu a objemov aktivita smïsi dlouhodob ch radionuklid emitujìcìch z enì uran-radiovè ady. Hodnoty ovzduöì pracoviötï jsou ovlivnïny nevïtran mi prostorami sta in, od kter ch nenì pracoviötï hermeticky oddïleno. Na z kladï namï en ch hodnot a doby pobytu je vypoëìt na p Ìsluön efektivnì d vka pro kaûdou osobu, kter vstoupila do podzemnìch prostor. V roce 2000 byly tyto efektivnì d vky hluboko pod limity stanoven mi vyhl ökou St tnìho adu pro jadernou bezpeënost Ë. 184/1997 Sb.

9 Monitorovan skuteënost Frekvence mï enì kapalnè v pusti z podzemnìch prostor (celkov objemov aktivita α a β odparku) 1x t dnï pracoviötï (d vkov p Ìkon gama z enì + povrchov kontaminace) 1x mïsìënï kapalnè v pusti z podzemnìch prostor (objemov aktivita jednotliv ch radionuklid ) 1x ËtvrtletnÏ pracoviötï (objemov aktivita 222 Rn v ovzduöì + objemov aktivita 3 H v ovzduöì) okolì, ovzduöì (p Ìkon d vkovèho ekvivalentu gama z enì) okolì, podzemnì vody (celkov objemov aktivita α a β + objemov aktivita jednotliv ch radionuklid + objemov aktivita 3 H) pracoviötï (d vkov p Ìkon gama z enì + povrchov kontaminace) p i pr ci pracoviötï (objemov aktivita 222 Rn v ovzduöì + objemov aktivita 3 H v ovzduöì) p i pr ci dle pot eby pracoviötï (d vkov p Ìkon gama z enì + povrchov kontaminace) po skonëenì pr ce kapalnè v pusti z podzemnìch prostor (objemov p i ukonëenì pracì aktivita jednotliv ch radionuklid ) v ukl dacì komo e PravidelnÏ jsou prov dïny odbïry d lnìch vod, vod vytèkajìcìch z d lnìch prostor a odbïry okolnìch povrchov ch vod. Ve vzorcìch je stanovov na celkov objemov aktivita alfa, celkov objemov aktivita beta a objemov aktivita p ÌrodnÌch radionuklid. Vzhledem k mìstnìmu p irozenèmu prost edì, kterè se vyznaëuje vysok m obsahem p ÌrodnÌch radionuklid, jsou namï enè hodnoty vyööì neû je obvyklè p irozenè pozadì v jin ch oblastech»eskè republiky. Limity stanovenè vyhl ökou St tnìho adu pro jadernou bezpeënost Ë. 184/1997 Sb. nebyly p ekroëeny. Z dosavadnìch v sledk monitorov nì vypl v, ûe pracoviötï s velmi v znamn m zdrojem ionizujìcìho z enì BratrstvÌ nem v û dnèm ohledu negativnì vliv na okolì. ZajiötÏnÌ nakl d nì s radioaktivnìmi odpady Nakl d nì s radioaktivnìmi odpady zahrnuje jejich shromaûôov nì, t ÌdÏnÌ, zpracov nì, pravu, skladov nì, p epravu a ukl d nì (ß 20 vyhl öky S JB Ë. 184/1997 Sb.) Ukl d nì radioaktivnìch odpad zajiöùuje pouze S RAO (ß 5 atomovèho z kona), ostatnì Ëinnosti zajiöùuje ve spolupr ci s vhodn mi dodavateli (ß 26 odst. 4 atomovèho z kona). ZajiötÏnÌ prozatìmnì spr vy JednÌm z kol S RAO je zajiötïnì prozatìmnì spr vy radioaktivnìch odpad a nakl d nì s radioaktivnìmi odpady na z kladï rozhodnutì St tnìho adu pro jadernou bezpeënost (ß 26 odst. 3 pìsm. j) a k) a ß 31 odst. 4 atomovèho z kona). S RAO jednala se z stupci St tnìho adu pro jadernou bezpeënost, Policie»R a Gener lnìho editelstvì cel o podmìnk ch zajiötïnì prozatìmnì spr vy a zabezpeëila tuto Ëinnost v roce 2000 v bïrem vhodn ch dodavatel. FinanËnÌ krytì ËinnostÌ souvisejìcìch s prozatìmnì spr vou n rokuje S RAO prost ednictvìm kapitoly Ministerstva pr myslu a obchodu ze st tnìho rozpoëtu (ß 26 odst. 3 pìsm. j) a k) atomovèho z kona). P Ìprava hlubinnèho loûiötï radioaktivnìch odpad ZneökodnÏnÌ nïkter ch st ednï aktivnìch odpad, vysokoaktivnìch odpad a vyho elèho jadernèho paliva po jeho prohl öenì za odpad se v souladu s n vrhem Koncepce nakl d nì s radioaktivnìmi odpady a vyho el m jadern m palivem v»r p edpokl d v hlubinnèm loûiöti. BezpeËnost uloûenì odpad v hlubinnèm loûiöti Mapka monitorovacìch mìst v blìzkèm i vzd lenïjöìm okolì loûiötï radioaktivnìch odpad Richard 9

10 TerÈnnÌ rekognoskace je zaloûena na principu nïkolikan sobn ch barièr, kterè budou schopny izolovat radionuklidy dostateënï dlouhou dobu od ûivotnìho prost edì (p ibliûnï 100 tisìc let).»innosti Programu v voje hlubinnèho loûiötï m ûeme rozdïlit do n sledujìcìch skupin: v bïr vhodnè lokality a zjiötïnì jejì charakteristiky, zahrnujìcì ovï ov nì stability a homogenity geologickèho prost edì, projektovè Ëinnosti a n vrh inûen rsk ch barièr, bezpeënostnì hodnocenì loûnèho systèmu. NalezenÌ a potvrzenì vhodnè lokality pro umìstïnì hlubinnèho loûiötï je technicky i ekonomicky nejn roënïjöì f zì Programu v voje hlubinnèho loûiötï. Pr ce budou probìhat ve t ech z kladnìch smïrech podle projekt vypracovan ch v p edchozìch letech: monitorov nì seismicity a geotektoniky musì probìhat po dobu 10 let (jedn se o podklady pro statistickè vyhodnocenì pravdïpodobnosti v skytu tïchto ud lostì), geologickè pr ce ve studijnìch a pozdïji v kandid tnìch lokalit ch povedou k zìsk nì technick ch charakteristik provï ovan ch hlubinn ch horninov ch tïles, z ÌzenÌ testovacì lokality pro ovï enì nïkter ch technologiì, jeû budou vyuûìv ny p i pr zkumu lokalit musì p edch zet zah jenì pr zkumn ch ËinnostÌ. Vzhledem k tomu, ûe Koncepce nakl - d nì s radioaktivnìmi odpady a vyho el m jadern m palivem v»r nebyla dosud schv lena, omezily se Ëinnosti v tèto oblasti na p Ìpravu testovacì lokality Melechov (dokonëenì reûimnìch mï enì a vodnì etapa v bïru testovacìch polygon ). Byla rovnïû vyhodnocena data z vytypovan ch star ch podzemnìch dïl, vybudovan ch v granitoidech. ProjektovÈ Ëinnosti vëetnï n vrhu a ovï- ov nì inûen rsk ch barièr se budou opìrat o dom cì v zkum i zahraniënì zkuöenosti. Vhodnost vybran ch materi l je moûnè prok zat pouze na z kladï terènnìch geochemick ch a geotechnick ch dat z uvaûovan ch horninov ch struktur; proto jsou v bïr materi l a konstrukce inûen rsk ch barièr podmìnïny p Ìstupem k dat m, zìskan ch v podzemì. Z ÌzenÌ podzemnì laborato e jiû v vodnìch f zìch projektu se nep edpokl d, pot ebnè poznatky budou zìsk v ny v omezenè mì e z vrtn ch pracì a ze zahraniënìch experiment lnìch pracoviöù. Protoûe technickè pr ce v lokalit ch nebyly dosud zah jeny, jsou zatìm podporov ny pouze studie geotechnick ch charakteristik v plúov ch materi l. BezpeËnostnÌ rozbory jsou z kladnìm n strojem pro ovï ov nì vhodnosti loûnèho systèmu a jeho optimalizaci. SouË stì tïchto rozbor je i stanovenì poûadavk, kterè se t kajì pravy odpad, v bïru barièrov ch materi l a vlastnostì hostitelskèho horninovèho prost edì. Rozbory sledujì takè technickè a ekonomickè moûnosti programu tak, aby budovan loûn systèm byl bezpeën, tedy aby odpovìdal p Ìsluön m z konn m poûadavk m. V roce 2000 byly zah jeny dva koly: stanovenì parametr bezpeënosti a ovï enì v poëetnìch n stroj v testovacìm p Ìkladu. Tyto koly umoûnì dïlenì ËinnostÌ v oblasti bezpeënostnìch anal z do menöìch celk, v nichû bude moûnè sledovat dlouhodobè chov nì jednotliv ch podsystèm hlubinnèho loûiötï v granitoidnìch hornin ch v n vaznosti na aktu lnì stav v zkumu a v voje. V roce 2000 pokraëovaly i pr ce v projektu studia p ÌrodnÌho analogu Ruprechtov. V sledky tohoto projektu budou v budoucnu vyuûity k validaci v poëetnìch postup, o kterè se bezpeënostnì rozbory opìrajì. 10

11 ZajiötÏnÌ v zkumu a v voje; podp rnè programy ObdobnÏ jako v d ÌvÏjöÌch letech prov dïla S RAO i v roce 2000 koordinaci v zkumu a v voje v oblasti ukl d nì radioaktivnìch odpad. Nejn roënïjöìm projektem v tèto oblasti je v zkum a v voj transmutaënìch technologiì, kterè mohou v znamn m zp sobem ovlivnit charakter budoucìho ukl d nì vyho elèho jadernèho paliva. Spr vnì, odbornï-technickè, pr vnì a administrativnì Ëinnosti KromÏ ËinnostÌ uveden ch v p edchozìch kapitol ch zajiöùuje S RAO i adu dalöìch ËinnostÌ, kterè souvisejì s p edmïtem Ëinnosti S RAO, specifikovan m v atomovèm z konï nebo kterè se prov dïjì na z kladï poûadavk p Ìsluön ch obecnï z vazn ch p edpis. VedenÌ evidence p evzat ch radioaktivnìch odpad a jejich p vodc V letech 1998/1999 bylo zaevidov no celkem 47 p vodc radioaktivnìch odpad, v roce 2000 dalöìch 37 p vodc. Datab ze p vodc se postupnï naplúuje drûiteli povolenì St tnìho adu pro jadernou bezpeënost, kte Ì û dajì o prodlouûenì povolenì, respektive o povolenì novè. S RAO proto kontaktovalo 53 dalöìch drûitel povolenì ñ tj. dosud neevidovan ch potenci lnìch p vodc. V n sledujìcì tabulce je p ehled o poëtu p vodc podle kraj ñ tèmï polovina p vodc je z Prahy a ze St edoëeskèho kraje (37), nejmènï p vodc m kraj ZlÌnsk a steck (po jednom p vodci). Kraj PoËet p vodc Kraj PoËet p vodc BrnÏnsk 6 Ostravsk 8»eskobudÏjovick 2 Pardubick 4 Hl. mïsto Praha 25 PlzeÚsk 8 Jihlavsk 3 St edoëesk 12 Karlovarsk 5 steck 1 Kr lovèhradeck 4 ZlÌnsk 1 Libereck 2 celkem 84 Olomouck 3 Od Ìjna 2000 vyuûìv k plnïnì sv ch evidenënìch povinnostì p ev ûn Ë st p vodc internetov informaënì systèm S RAO. loûiötï radioaktivnìch odpad byla p evedena do spr vy S RAO k Z znamy o radioaktivnìch odpadech p evzat ch p ed tìmto datem byly p ed ny S RAO ke konci roku Z znamy z loûiötï Dukovany byly p ed ny v tiötïnè i elektronickè formï, jsou kompletnì a budou postupnï vloûeny do informaënìho systèmu. Z znamy o radioaktivnìch odpadech p evzat ch k uloûenì do loûiöù Richard a BratrstvÌ odpovìdajì v voji vedenì z znam od roku V r mci hodnocenì bezpeënosti obou loûiöù byla zah jena anal za tïchto z znam, s cìlem co nejp esnïji urëit invent radioaktivnìch odpad v obou loûiötìch. Koncem roku 2000 byla ukonëena digitalizace z znam radioaktivnìch odpad z loûiötï BratrstvÌ (celkem cca 3500 z znam form tu A4 z let 1974 ñ 1999) a byly p evedeny daje do pomocnè datab ze pro provedenì anal zy. Spr va odvod na jadern Ëet Z kladnìm p Ìjmem jadernèho Ëtu je tzv. periodick odvod akciovè spoleënosti»ez jako p vodce radioaktivnìch odpad z jadern ch elektr ren. Pro rok 2000 byl stanoven roënì odvod ve v öi tis. KË (ß 1 na ÌzenÌ vl dy Ë. 224/1997 Sb., o v öi a zp sobu odv dïnì prost edk p vodc radioaktivnìch odpad na jadern Ëet). Odvod byl placen v mïsìënìch spl tk ch ,80 tis. KË podle spl tkovèho kalend e. 11

12 Pro ukl d nì radioaktivnìch odpad do loûiötï Richard a BratrstvÌ byla stanovena sazba za uloûenì standardnì ukl dacì jednotky (200 l sud) ve v öi KË. V roce 2000 zaplatili p vodci radioaktivnìch odpad mimo jadernou energetiku celkem ,60 KË za uloûenì 57 ukl dacìch jednotek radioaktivnìch odpad vëetnï nepouûiteln ch radionuklidov ch z ië. Prost edky jadernèho Ëtu jsou investov ny na finanënìm trhu (v souladu s ß 27 odst. 4 atomovèho z kona). V roce 2000 Ëinil celkov hrub v nos vëetnï narostlèho roku tis. KË, pr mïrn hrub rok investiënìch operacì dos hl 5,66 %. Na zp sob investov nì a jeho v nosnost dohlìûì Ministerstvo financì a p edkl d vl dï samostatnou zpr vu. Vypracov nì n vrh na stanovenì odvod pl tc na jadern Ëet S RAO vypracovala n vrh novely na ÌzenÌ vl dy Ë. 224/1997 Sb. a p edloûila ho v druhè polovinï roku 2000 RadÏ S RAO (v souladu s ustanovenìm ß 29 odst. 5 e) atomovèho z kona). Podkladem pro novelu v öe zmìnïnèho na ÌzenÌ vl dy pro stanovenì v öe odvod pro p vodce radioaktivnìch odpad byla up esnïn data, kter byla odvozena podle metodiky pro stanovenì odvod, vypracovanè S RAO, z ReferenËnÌho projektu hlubinnèho loûiötï a z n vrhu Koncepce nakl d nì s radioaktivnìmi odpady a vyho el m jadern m palivem v»r, z ekonomickè anal zy provozu RAO Dukovany, Richard a BratrstvÌ a z nïkter ch doplúujìcìch podklad. S RAO p edpokl d pr bïûnou aktualizaci vöech podklad a revizi vstupnìch p edpoklad, kterè byly ve v poëtech pouûity. V p ÌpadÏ pot eby bude S RAO iniciovat p Ìsluönou pravu ve stanovenì v öe odvod. OvÏ enì p esnè polohy uloûen ch obalov ch jednotek Kontrola rezervy drûitel povolenì na vy azov nì jejich za ÌzenÌ z provozu V roce 2000 S RAO provedla kontrolu tvorby rezervy na vy azov nì za rok 1999 (podle ß 26 odst. 3 pìsm. h) atomovèho z kona) u tïch drûitel povolenì St tnìho adu pro jadernou bezpeënost, kte Ì majì n vrh na vy azov nì schv len v povolenì a kter m bylo vyd no ovï enì odhadu n klad na vy azov nì. V nïkter ch p Ìpadech bylo St tnìm adem pro jadernou bezpeënost vyd no povolenì k provozu a byl stanoven termìn pro dodateënè ovï enì odhadu n klad. Kontrola nav zala na kontrolu prov dïnou za p edch zejìcì obdobì a byla provedena celkem u 17 organizacì, p iëemû ne vöechny organizace mohou z hlediska podmìnek hospoda enì rezervy tvo it. Drûitel povolenì je povinen vytv et rezervu na vy azov nì, p iëemû z kon Ë. 18/1997 Sb. ani û dn jin pr vnì p edpis nestanovuje konkrètnïjöì podmìnky. PodnikatelskÈ subjekty vytv ejì rezervy v souladu s v öì stanovenou v ovï enì. Organizace rezervy tvo Ì, ale finanënì prost edky nikam nedeponujì. V jimeënï postupovala spoleënost NERASERVIS, kter za Ëelem tvorby rezervy z Ìdila Ëet u KomerËnÌ banky. OstatnÌ organizace hospoda ÌcÌ jako rozpoëtovè nebo p ÌspÏvkovÈ organizace, p estoûe jim byla v öe rezervy stanovena v ovï enì, rezervu vytv et nemohou. FakultnÌ nemocnice v Motole za Ëelem dodrûenì ustanovenì z kona z Ìdila rovnïû Ëet u KomerËnÌ banky. OstatnÌ organizace tohoto typu rezervy netvo ily. O kontrole tvorby rezerv na vy azov nì byla zpracov na podrobn zpr va, kter byla v souladu se Statutem S RAO zasl na St tnìmu adu pro jadernou bezpeënost a RadÏ S RAO. SouËasnÏ byla p ed na p ÌsluönÈmu odboru Ministerstva financì. Na z kladï zkuöenostì s tvorbou rezerv byla p ipravena legislativnì prava p ÌsluönÈ Ë sti atomovèho z kona. 12

13 Komunikace s ve ejnostì CÌlem S RAO v oblasti vztah s ve ejnostì v roce 2000 bylo zv öit informovanost o problematice zneökodúov nì radioaktivnìch odpad v»r a povïdomì o existenci a posl nì S RAO p edevöìm u mèdiì, spr vnìch a samospr vnìch org - n, odbornè ve ejnosti a u obyvatel v regionech s provozovan mi loûiöti. Jako p Ìleûitost k dosaûenì tohoto cìle bylo vyuûito p evedenì loûiöù do vlastnictvì st tu a do spr vy S RAO poë tkem roku Vedle setk nì s novin i byly uspo d ny semin e pro st tnì spr vu, ady spolupracujìcì se S RAO i p edstavitele obcì s loûiöti v Dukovanech a semin pro zainteresovanè ady a organizace v LitomÏ icìch. SouË stì tïchto setk nì a semin byla i prohlìdka loûiötï. ReakcÌ na akce S RAO byla ada Ël nk v celost tnìm i region lnìm tisku. ProhlÌdka loûiöù je nej ËinnÏjöÌ formou p ed nì informacì; S RAO se proto rozhodla zp Ìstupnit loûiötï vöem z jemc m. Nav zala spolupr ci s informaënìm centrem JE Dukovany. V r mci Ëinnosti tohoto centra i prost ednictvìm internetu S RAO nabìzela moûnost exkurze na dukovanskè loûiötï. KromÏ z jemc z»r si loûiötï prohlèdli i zahraniënì odbornìci na problematiku radioaktivnìch odpad. V znamnou ud lostì byla n vötïva poslanc Parlamentu NATO v loûiöti Dukovany. O tèto n vötïvï a kladn ch vyj d enìch poslanc kr tce psaly i nïkterè noviny. Nejv znamnïjöìm mèdiem je v souëasnosti televize. S RAO natoëila pro televiznì vysìl nì kr tk öot o ukl d nì radioaktivnìch odpad v»r, kter byl v Ìjnu opakovanï vysìl n na Infokan lu a v region lnìch televizìch. Problematika ukl d nì se objevì i v televiznìm seri lu PodzemnÌ»echy, kter byl vyroben pro»eskou televizi. S RAO chce b t pro vöechny z jemce o informace snadno dosaûiteln, a proto v roce 2000 zah jila p Ìpravu informaënìho centra v p ÌzemÌ svèho sìdla v Dl ûdïnè ulici v Praze. Centrum bude uvedeno do provozu v lètï V listopadu 2000 byl v tisku zve ejnïn seznam lokalit vhodn ch pro v stavbu hlubinnèho loûiötï. Protoûe obce touto cestou zìskaly pouze partikul rnì informaci, S RAO ihned vydala tiskovou zpr vu a zaslala refer t m ûivotnìho prost edì p Ìsluön ch okres a vïtöìm obcìm v blìzkosti potenci lnï vhodn ch lokalit z kladnì informace o radioaktivnìch odpadech, hlubinnèm ukl d nì, organizaënìm zabezpeëenì, zp sobu v bïru vhodn ch lokalit a o charakteru p ipravovan ch v zkumn ch pracì. Kr tce potè nav zala S RAO kontakt s adou p edstavitel samospr vy tïchto obcì a z stupci S RAO navötìvili starosty tèmï ve vöech lokalit ch. Tato setk nì uk zala, ûe vïtöina p edstavitel obcì se stavì k zam ölenèmu pr zkumu negativnï. Z roveú jasnï prok zala, ûe nezbytn m p edpokladem dalöìho dialogu s obcemi je zve ejnïnì a projedn nì dlouhodobè Koncepce nakl d nì s radioaktivnìmi odpady a s vyho el m jadern m palivem v»r. ZahraniËnÌ spolupr ce ZahraniËnÌ spolupr ce se uskuteëúuje ve t ech smïrech. Pro zìsk nì konkrètnìch dat pro pouûitì v ËeskÈm programu majì nejvïtöì v znam bilater lnì kontakty se sestersk mi organizacemi nakl dajìcìmi s radioaktivnìmi odpady (smlouvy o spolupr ci se öpanïlskou organizacì ENRESA a se öv carskou organizacì NAGRA, nav z nì styk s finskou organizacì POSIVA, spoleën projekt s nïmeck m adem GRS). Tyto kontakty umoûúujì subdodavatel m pracì z»r ËinnÏ se zapojit do mezin rodnì spolupr ce (nap. projekty 5. r mcovèho pl nu EvropskÈ komise). Vhodn m doplúkem tïchto kontakt je Ëast na mezin rodnìch vïdecko-technick ch akcìch, kterè umoûúujì odbornìk m ze S RAO sezn mit se s trendy a s pokrokem v jednotliv ch oblastech nakl d nì s radioaktivnìmi odpady a vyho el m jadern m palivem, p edevöìm pak v ukl d nì radioaktivnìch odpad. Styk s institucemi s mezin rodnì p sobnostì (NEA/OECD, MAAE, EC) m pak p edevöìm v znam metodick : jsou zìsk v ny p ehledovè materi ly a konkrètnì data pouûiteln jak pro hlubinn, tak pro p Ìpovrchov loûiötï, jsou typov ny problèmy, jeû je t eba odstranit p ed p ijetìm»r do EvropskÈ unie. NizozemskÈ za ÌzenÌ pro pravu a skladov nì radioaktivnìch odpad Covra-Habog 13

14 ZabezpeËov nì a kontrola jakosti Pro zajiötïnì vlastnìch kol m S RAO vytvo en systèm jakosti. Tento systèm je vybudov n v souladu s poûadavky p Ìsluön ch pr vnìch p edpis (atomov z - kon a vyhl öka St tnìho adu pro jadernou bezpeënost Ë. 214/1997 Sb., o zabezpeëov nì jakosti p i Ëinnostech souvisejìcìch s vyuûìv nìm jadernè energie a Ëinnostech vedoucìch k oz enì a o stanovenì kritèriì pro za azenì a rozdïlenì vybran ch za ÌzenÌ do bezpeënostnìch t Ìd). TÏûiötÏm ËinnostÌ p i zabezpeëov nì jakosti v roce 2000 byla drûba a p izp sobenì systèmu jakosti konkrètnìm podmìnk m na jednotliv ch pracoviötìch S RAO, zejmèna sladïnì st vajìcìho systèmu jakosti S RAO s postupy a situacì na jednotliv ch loûiötìch po jejich p evzetì S RAO. O intenzitï tèto Ëinnosti svïdëì skuteënost, ûe v roce 2000 bylo vyd no 18 nov ch ÌdÌcÌch dokument a 17 dokument bylo revidov no nebo bylo vyd no jejich novè vyd nì. Bylo zajiötïno metrologickè ovï enì p Ìstroj pouûìvan ch p i kontrole dozimetrick ch veliëin p i p ejìmce radioaktivnìch odpad do loûiöù a p i sledov nì oz enì osob. V r mci systèmu kontroly vlastnostì radioaktivnìch odpad p i p ejìmce byla na pracoviötìch p vodc provedena p ezkoum nì pro ovï enì daj deklarovan ch p vodcem v pr vodnìch listech radioaktivnìch odpad. PovolovacÌ ÌzenÌ S RAO poû dala o zmïnu vymezenì kontrolovanèho p sma na loûiöti Richard a na pracoviöti BratrstvÌ. ZmÏny souvisejì s prov dïn mi stavebnìmi pravami a s drûbou objekt a s cìlem zjednoduöit st vajìcì provoznì reûim. ObÏ zmïny byly schv leny rozhodnutìmi St tnìho adu pro jadernou bezpeënost. S RAO poû dala o zmïnu i dalöìch dokument : Programu monitorov nì a Limit a podmìnek provozu na loûiöti Richard. Pot eba zmïn vyplynula ze zkuöenostì prvnìho roku provozov nì loûiötï, kdy S RAO zìsk vala daje z provozu a data o bïûnè radiaënì situaci v pracovnìch mìstech, monitorovacìch bodech a v okolnìm prost edì. ZmÏny ve zmìnïn ch dokumentech budou posouzeny St tnìm adem pro jadernou bezpeënost v pr bïhu roku S RAO p ipravila zmïnu Programu monitorov nì pracoviötï BratrstvÌ z podobn ch d vod jako ve v öe uvedenèm p ÌpadÏ. é dost o zmïnu byla adu p edloûena v lednu Pr vodnì list jednotky radioaktivnìch odpad Person lnì, materi lnì a technickè zabezpeëenì V roce 2000, tj. po p evodu loûiöù do vlastnictvì st tu, doölo k doplnïnì poëetnìho stavu pracovnìk pro zajiötïnì plnïnì kol vypl vajìcìch z p evzetì loûiöù RAO do vlastnictvì st tu. Celkem mïla S RAO v uplynulèm roce 30 systemizovan ch mìst, zahrnujìcìch i mìsta pro zajiötïnì fyzickè ochrany loûiöù Richard a BratrstvÌ. Na konci roku 2000 ukonëila S RAO pron jem kancel sk ch prostor v budovï Energovod, Gorazdova 24, Praha 2. Na z kladï rozhodnutì Ministerstva vnitra ze dne a vl dnì dislokaënì komise ze dne byly S RAO p idïleny prostory v rozsahu jednoho patra v budovï Ministerstva vnitra v Dl ûdïnè ulici Ëp. 6/1004 v Praze 1. Budova byla plnï rekonstruov na, celkov podìl S RAO na rekonstrukcìch Ëinil p es 19 mil. KË, p iëemû v roce 2000 Ëinily v daje S RAO na rekonstrukci 5,7 mil. KË. 14

15 Hospoda enì S RAO»innosti S RAO jsou financov ny z prost edk jadernèho Ëtu. P Ìjmy jadernèho Ëtu v roce 2000 tvo ily zejmèna odvody akciovè spoleënosti»ez, stanovenè na ÌzenÌm vl dy Ë. 224/1997 Sb., dotace ze st tnìho rozpoëtu na nakl d nì s radioaktivnìmi odpady, uloûen mi do nabytì Ëinnosti atomovèho z kona (podle ß 28 odst. 1 tohoto z kona) a v nosy z finanënìho investov nì prost edk jadernèho Ëtu. PodrobnÈ informace o jadernèm Ëtu jsou souë stì zpr vy Ministerstva financì o st tnìm z vïreënèm Ëtu. S RAO vykon v pr vo hospoda enì s majetkem st tu a Ëtuje o nïm ve svèm ËetnictvÌ podle z kona Ë. 563/1991 Sb., o ËetnictvÌ, a podle opat enì Ministerstva financì Ë. j.: V/20530/1992, kter m se stanovì Ëtov osnova pro rozpoëtovè a p ÌspÏvkovÈ organizace. RozpoËet S RAO se sestavuje dle rozpoëtovè skladby stanovenè opat enìm Ministerstva financì Ë. j.: 111/74200/97 ve znïnì pozdïjöìch opat enì Ministerstva financì. S RAO nem vlastnì majetek, neodepisuje investiënì majetek, netvo Ì rezervy, nenì pl tcem danï z p Ìjm pr vnick ch osob (ß 18 odst. 2 pìsm. c) z kona Ë. 586/92 Sb., o dani z p Ìjmu), ani pl tcem danï z p idanè hodnoty, netvo Ì zisk a ke konci roku odv dì veökerè p Ìjmy za sluûby poskytovanè p vodc m radioaktivnìch odpad a nevyëerpanè rozpoëtovè prost edky s v jimkou z statku FKSP zpït na jadern Ëet. P ehled plnïnì z vazn ch ukazatel rozpoëtu (v tis.kë) Položka Název položky Rozpočet Rozpočet Skutečnost Čerpání (%) po úpravě VÝDAJE 5 Běžné výdaje Platy zaměstnanců a ostatní platby za prov. práci Platy zaměstnanců Pojistné placené zaměstnavatelem Neinvestiční převody FKSP Kapitálové výdaje Investiční výdaje Rozpisové rezervy kapitálových výdajů Výdaje celkem: PŘÍJMY 411 Neinv. přijaté dotace od rozpočtů centr. úrovně Neinvestiční přijaté dotace ze státního rozpočtu Invest. přijaté dotace od rozpočtů centr. úrovně Příjmy celkem: Pozn.: Položky 411 a 421 jsou dotace z jaderného účtu, z toho položka 4119 je dotací ze státního rozpočtu. V dajov Ë st rozpoëtu je rozdïlena na bïûnè v daje a kapit lovè v daje. Do bïûn ch v daj jsou kromï poloûek uveden ch v z vazn ch ukazatelìch zahrnuty takè v daje na projekty technickèho rozvoje, n kup a spot eba materi lu, sluûby spoj, sluûby spojenè s n jemn m, ökolenì, poradenskè sluûby, cestovnè, n kup externìch sluûeb. Kapit lovè v daje obsahujì v daje na Program v voje hlubinnèho loûiötï, na rekonstrukci budoucìho sìdla S RAO, z lohu na odkup loûiöù a dalöì. 15

16 HodnocenÌ roku 2000 V roce 2000 zajistila S RAO v souladu s p edmïtem svè Ëinnosti podle atomovèho z kona bezpeën a plynul provoz provozovan ch loûiöù radioaktivnìch odpad. D le pokraëovala v Programu v voje hlubinnèho loûiötï pro zajiötïnì budoucìho ukl d nì vysokoaktivnìch odpad a vyho elèho jadernèho paliva. Z hlediska zajiötïnì efektivnìho a ËelnÈho vynakl d nì finanënìch prost edk na externì subdod vky z rozpoëtu S RAO bylo postupov no podle z kona Ë. 199/94 Sb., o zad v nì ve ejn ch zak zek ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a vynaloûenè prost edky byly ËelnÏ vyuûity pro plnïnì kol S RAO podle schv lenèho rozpoëtu a pl nu Ëinnosti. 16 AKTIVA stav stav k k A. St l aktiva Nehmotn investiënì majetek software jin nehmotn investiënì majetek po ÌzenÌ nehmotn ch investic poskytnutè z lohy Opr vky k nehmotnèmu majetku Hmotn investiënì majetek pozemky budovy, haly a stavby samostatnè movitè vïci jin hmotn majetek po ÌzenÌ hmotn ch investic poskytnutè z lohy Opr vky k hmotnèmu majetku FinanËnÌ investice 0 0 B. ObÏûn aktiva Z soby 1 5 materi l Pohled vky pohled vky z obchodnìho styku pohled vky ke sdruûenìm jinè pohled vky FinanËnÌ majetek Prost edky rozpoëtovèho hospoda enì P echodnè Ëty aktivnì 0 0 n klady p ÌötÌch obdobì 0 0 HRN AKTIV PASIVA C. VlastnÌ zdroje krytì aktiv MajetkovÈ fondy fond investiënìho majetku FinanËnÌ fondy FKSP Zvl ötnì fondy rozp.organizacì Zdroje krytì prost edk rozp.hospoda enì Hospod sk v sledek saldo v daj a n klad saldo p Ìjm a v nos D. CizÌ zdroje Rezervy DlouhodobÈ z vazky Kr tkodobè z vazky z vazky z obchodnìho styku z vazky ze soci lnìho zabezpeëenì BankovnÌ v pomoci a p jëky P echodnè Ëty pasivnì 0 0 HRN PASIV

17 »erp nì rozpoëtu podle dìlëìch ËinnostÌ ÚRAO Dukovany ÚRAO Richard a Bratrství Nakládání s RAO Prozatímní správa Hlubinné úložiště Výzkum a vývoj Správní, od borně tech nické a admi nistrativní činnosti Název položky (tis. Kč) Běžné výdaje zajištění provozu v roce 2000, úhra du za zajištění provozu v období od října 1997 do konce roku 1999, náklady na bezpečnostní analýzu a dílčí projektové studie Kapitálové výdaje odkup úložiště, dovybavení do zimetrickými přístroji a dílčí projekty pro stavební úpravy Výdaje celkem: Běžné výdaje zajištění provozu, bezpečnostní analýzy, dílčí projektové studie Kapitálové výdaje odkup úložišť, rekonstrukce informačního střediska v areálu ÚRAO Richard, do vybavení dozimetrickými přístroji Výdaje celkem: Běžné výdaje studie nakládání s RAO a úhrady za zpracování či skladování RAO externími dodavateli Kapitálové výdaje vývoj informačního systému pro evidenci původců a radioaktivních odpadů. Výdaje celkem: Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem: Běžné výdaje Kapitálové výdaje práce na testovací lokalitě a studium přírodního analogu Výdaje celkem: Běžné výdaje především studium transmutací dlouhodobých radionuklidů obsažených ve vyhoře lém jaderném palivu Kapitálové výdaje Výdaje celkem: Běžné výdaje platy zaměstnanců SÚRAO včetně pojištění, nájemného, spotřeby materiálu a služeb Kapitálové výdaje rekonstrukce sídla SÚRAO, ná klady na pořízení referentského vozidla, serveru a data projektoru Výdaje celkem: Schválený Rozpočet Výsledek rozpočet po od změnách počátku roku

18 V rok auditora V souladu s ustanovenìm ß 30 atomovèho z kona bylo vedenì ËetnictvÌ S RAO a ËetnÌ uz vïrka podrobena externìmu auditu, kter provedla spoleënost COREDA Audit, s.r.o., Ing. Alena Kochov ñ auditor»r, dekret Ë Audit prok zal, ûe vedenì ËetnictvÌ a ËetnÌ uz vïrka jsou v souladu s p Ìsluön mi p edpisy. V rok auditora urëen pro editele, Radu a z izovatele st tnì organizace Spr va loûiöù radioaktivnìch odpad Provedli jsme audit ËetnÌ z vïrky v souladu se z konem o auditorech a s auditorsk mi smïrnicemi Komory auditor»eskè republiky. Tyto auditorskè smïrnice poûadujì napl nov nì a provedenì auditu tak, aby auditor zìskal p imï- enè ujiötïnì o tom, ûe ËetnÌ z vïrka neobsahuje v znamnè nespr vnosti. Audit zahrnuje v bïrov m zp sobem provedenè ovï enì plnosti a pr kaznosti Ë stek a informacì uveden ch v ËetnÌ z vïrce a posouzenì spr vnosti a vhodnosti ËetnÌch postup proveden ch ËetnÌ jednotkou. Jsme p esvïdëeni, ûe proveden audit poskytuje p imï en podklad pro vyd nì naöeho v roku. Za vedenì ËetnictvÌ, za jeho plnost, pr kaznost a spr vnost odpovìd statut rnì org n ËetnÌ jednotky. NaöÌ povinnostì je zìskat vöechny informace, kterè jsou podle naöeho nejlepöìho vïdomì nezbytnè pro ovï enì ËetnÌ z vïrky. ËetnÌ z vïrka k , kterou jsme ovï ili, byla sestavena v souladu s platn mi p edpisy pro rozpoëtovè a p ÌspÏvkovÈ organizace a podle naöeho n zoru vïrnï zobrazuje hospod skou, majetkovou a finanënì situaci provï ovanè organizace Spr va loûiöù radioaktivnìch odpad. V Praze 13. nora Kochov v. r. COREDA Audit s.r.o. ñ auditor»r, licence Ë. 208 Ing. Alena Kochov ñ auditor»r, dekret Ë

19 OrganizaËnÌ schèma ÿeditel Rada S RAO Sekretari t VedenÌ S RAO OddÏlenÌ ekonomiky a spr vy OddÏlenÌ provozu loûiöù OddÏlenÌ technickèho rozvoje OddÏlenÌ bezpeënosti a povolovacìch ÌzenÌ Specialista pro pr vnì sluûby Specialista pro jakost Specialista pro komunikaci Specialista pro informaënì systèm Obsluha loûiötï radioaktivnìch odpad Richard 19

20 Kontakty VedenÌ S RAO Ing. VÌtÏzslav Duda, MBA editel duda@rawra.cz tel: 02/ Ing. Ji Ì Faltejsek z stupce editele, vedoucì oddïlenì provozu loûiöù faltejsek@rawra.cz tel: 02/ Ing. Miloö Jan vedoucì specialista pro provoz a b Úskou bezpeënost janu@rawra.cz tel: 02/ Ing. Otto M nch vedoucì oddïlenì ekonomiky a spr vy munch@rawra.cz tel: 02/ Ing. SoÚa Konop skov, CSc. vedoucì oddïlenì bezpeënosti a povolovacìch ÌzenÌ konopaskova@rawra.cz tel: 02/ Ing. Miroslav KuËerka vedoucì specialista pro technickou podporu kucerka@rawra.cz tel: 02/ Ing. LumÌr Nachmilner, CSc. vedoucì oddïlenì p Ìpravy hlubinnèho loûiötï nachmilner@rawra.cz tel: 02/ Ing. VÏra äumberov vedoucì specialista pro komunikaci a vnïjöì vztahy sumberova@rawra.cz tel: 02/ DalöÌ kontakt: Petra Dlouh asistentka editele dlouha@rawra.cz tel: 02/ loûiötï radioaktivnìch odpad Richard Na BÌdnici 2, LitomÏ ice Ing. V clav TrhlÌk spr vce loûiötï radioaktivnìch odpad Richard a pracoviötï BratrstvÌ trhlik@rawra.cz tel: 0416/