Lesnická a dřevařská fakulta

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nauky o dřevě Bakalářská práce Stavebně technický průzkum krovu rodinného domu v Dolní Lhotě David Hruška

2 Stavebně technický průzkum krovu rodinného domu v Dolní Lhotě Abstrakt : David Hruška V práci je posuzován stav konstrukce krovu rodinného domu v Dolní Lhotě. Hlavním cílem je provedení stavebně technického průzkumu a navržení sanačních opatření. Základem hodnocení je rozbor jednotlivých částí krovu a jeho typologie. U stavebně technického průzkumu je hlavní pozornost zaměřena zhodnocení konstrukční ochrany, objevení, identifikaci a zjištění aktuálnosti biologického napadení. Jsou zde také rozebírány všechny ostatní vlivy negativně ovlivňující životnost konstrukce, jako je zvýšená vlhkost, vliv okolních staveb, aj. V návrhu sanace je navrženo vhodné řešení, odpovídající rozsahu a aktivitě biologického napadení. Klíčová slova: krov, dřevokazný hmyz, sanace, vlhkost, stavebně technický průzkum, dřevo, životnost. Building and Technical Investigation of a Roof in a Family House in Dolní Lhota Abstrakt : The thesis deals with the condition of a roof under reconstruction. The main goal is carrying out a building and technical investigation and suggesting sanitation measures. The essence of the survey is analysis of individual parts of the roof and its typology. When carrying out a building and technical investigation, the main focus is on evaluation of the constructive protection, detection and identification of biological attack. Other influences which negatively affect the life span of the construction are dealt with as well. These influences being enhanced moisture and the influence of the surrounding buildings. In the sanitation measures the appropriate resolution is proposed. Key words: roof, ligniperdous insect, sanitation, moisture, building and technical investigation, wood, life span. 2

3 OBSAH 1. Úvod Cíl práce Literární přehled obecná východiska průzkumu Použití dřeva ve stavebnictví Konstrukce krovů Vaznicová soustava Životnost dřevěných krovů Aspekty snižující životnost dřevěných konstrukcí Metody zvyšující životnost dřevěné konstrukce Poruchy krovů Rozdělení poruch Příčiny poruch Biotičtí činitelé Dřevokazné houby Dřevokazný hmyz Abiotické faktory Stavebně technický průzkum Smyslové metody Přístrojové metody Souhrnné zhodnocení průzkumu Přerušení biodegradačních procesů v napadeném dřevě Konstrukční zásahy Likvidace dřevokazných hub Likvidace dřevokazného hmyzu Sterilizace Chemická ochrana Materiál a metodika Obec Dolní Lhota Historie domu v Dolní Lhotě Kopie výkresů domu Současný stav Metodika průzkumu krovu v Dolní Lhotě Postup průzkumu Průzkumné metody Biotické napadení Posouzení materiálu Metodika identifikace dřevokazného hmyzu Výsledky Vliv okolních staveb Konstrukční nedostatky Určení druhu dřeva a jeho vlhkosti Identifikace napadení krovu Rozsah napadení Popis konstrukce a výsledky měření Návrh sanace krovu Diskuse Závěr Přehled použité literatury

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Stavebně technický průzkum rodinného domu v Dolní Lhotě zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. David Hruška.. podpis v Dolní Lhotě, dne

5 Poděkování Úvodem předkládané práce bych rád poděkoval vedoucímu bakalářské práce Ing. Jiřímu Holanovi Ph.D. za vstřícný přístup a odborné připomínky, které vedly ke zlepšení její úrovně. Chtěl bych také poděkovat svým přátelům a známým, se kterými jsem strávil nezapomenutelné chvíle při studiu i mimo ně. Dále samozřejmě celé rodině, především rodičům, bez jejichž podpory bych se určitě neobešel a jistě se nedostal k napsání těchto řádků. 5

6 1. Úvod Dřevo je organickým materiálem rostlinného původu, jehož převážná většina pletiv je zdřevnatělá. Prakticky se využívá a zpracovává, především dřevo kmene stromů dvou hlavních skupin dřevin, listnatých a jehličnatých. Dřevo představuje pružný, pevný a přitom lehký materiál, který se dobře opracovává, povrchově upravuje, je lehce spojitelný a snadno manipulovatelný (Šlezingerová, Gandelová 2002). Dřevo má i řadu nedostatků, které vyplývají z toho, že je organickým produktem a nemá neomezenou životnost, což je přirozený a zákonný koloběh. Za příznivých podmínek bývá znehodnocováno a odbouráváno atmosférickými vlivy i rostlinnými a živočišnými organismy. Tento přírodní přirozený proces degradace dřeva snižuje jeho pevnost a jiné technicko estetické vlastnosti i jeho životnost jako materiálu používaného ve stavebnictví. V přírodním koloběhu látek má na ně vliv celá řada vlivů, které je poškozují, degradují a snižují jeho užitnou hodnotu. Z abiotických faktorů to jsou zejména povětrnostní vlivy, střídání teplot, působení světla, vody a termická degradace dřeva, přecházející až do hoření. Na rozkladu dřeva biotickými činiteli se podílejí rostlinné i živočišné organismy, hlavně dřevokazné houby a dřevokazný hmyz (Reinprecht, Žák 1998). Houby a hmyz obvykle napadají dřevo s vyšší vlhkostí. Z tohoto důvodu je velmi důležitá konstrukční ochrana. Při nedostatečném provedení umožní přímý nebo nepřímý styk dřeva s vodou (dřevo je hygroskopický materiál mění svoji vlhkost v závislosti na vlhkosti okolního prostředí) a tím zlepší životní podmínky pro jeho škůdce. Konstrukční ochrana je také důležitá při ochraně dřeva proti ostatním abiotickým faktorům. V mnoha případech také zcela postačuje a není nutné přistoupit k použití chemické ochrany, která může negativně zatěžovat okolí. Neměli bychom také zapomínat na používání dřev s vhodnou přirozenou trvanlivostí, samozřejmě s ohledem na jejich ekonomickou dostupnost. Majitel mnohdy nedostatky poškození dřeva nalezne až po delším čase, kdy je již degradace dřeva vizuálně objevitelná a rozhoduje se co v takové situaci podnikne. Pokud nechce řešit situaci sám, měl přijít s žádostí o posouzení stavu k erudovanému odborníkovi. Prvotním úkolem při posouzení stavu konstrukce je provedení vhodného stavebně technického průzkumu. Stavebně technický průzkum nám poskytuje nejdůležitější údaje o konstrukci materiál, stáří, údržba v minulosti, zmapování momentální situace v objektu, možnost 6

7 konstrukčních nedostatků. Je zjišťováno poškození dřeva a jeho původce. Dále je také sledován rozsah poškození a aktuálnost, které můžou ovlivnit mechanické a fyzikální vlastnosti dřeva. Na tyto kroky samozřejmě navazuje návrh jednotlivých sanačních kroků, které by měly vést k optimálnímu řešení vzniklé situace a k uvedení konstrukce do vyhovujícího stavu. 7

8 2. Cíl práce Cílem práce je provedení stavebně technického průzkumu rodinného domu v Dolní Lhotě. Nejdříve provedeme shromáždění všech dostupných informací o daném objektu se zaměřením na krov. Po té bude následovat zvolení vhodného metodického postupu pro STP krovu, který bude následně realizován. Na základě zjištěného aktuálního stavu krovu provedeme návrh preventivních a sanačních opatření. V závěru bude zhodnocena vhodnost použitého metodického postupu. 8

9 2. Literární přehled obecná východiska průzkumu 2.1. Použití dřeva ve stavebnictví Jako stavební materiál se dřevo v minulosti všestranně osvědčilo. Dřevěné stavby přežily staletí a slouží dodnes svému účelu. Nové moderní dřevěné domy, dřevěné mosty a sportovní haly jsou dokladem toho, že dřevo je stále oblíbený stavební materiál. Dřevo se vyznačuje oproti jiným stavebním materiálům poměrně vysokou pevností při nízké hmotnosti a dobré opracovatelnosti (Reinprecht, Žák 1998) Konstrukce krovů V historických budovách se pro konstrukce zastřešení používaly téměř výhradně dřevěné konstrukce krovů, které prošly velkým vývojem, jež souvisel zejména s rozvojem technických prostředků na opracování dřeva. Hlavní úlohou krovů je ochrana budovy před vnějšími faktory, především srážkovou vodou. Konstrukce střechy musí kromě vlastní hmotnosti přenášet zatížení sněhem, větrem, náhodným břemenem, případně užitné zatížení Vaznicová soustava Jedním z nejpoužívanějších typů krovů je vaznicová soustava. Základním nosným prvkem u vaznicových soustav je vodorovně uložený trám vaznice. Ta je zpravidla podepřena sloupky nebo je uložena na obvodovou stěnu (pak se nazývá pozednice). Na vaznice se ve směru největšího spádu kladou krokve. Podle typu krytiny je střešní plášť nesen laťováním nebo bedněním. Sloupky pod vaznicemi jsou kotveny do vazního trámu nebo do stropu v místě nad podporou nosnou stěnou nebo pilířem. Soustava krokví se sloupky se nazývá plná vazba. Ostatní vazby se nazývají prázdné (Reinprecht, Štefko 2000). Věšadlo Věšadlo je typ vaznicové soustavy. Princip spočívá v odlehčení vazního trámu prostřednictvím roznosu zatížení přes šikmé vzpěry co nejblíže k podpoře. Sloupky jsou tu namáhány tah a vazní trám je na nich vlastně zavěšen. Kotvení sloupku do trámu je realizováno spojem přenášejícím tah. Věšadla se podle počtu vaznic dělí na jednoduchá, dvojitá nebo trojitá a odpovídá jim řešení příslušných charakteristických detailů, poměrně náročných na provedení. U dvojitého a trojitého věšadla se mezi 9

10 sloupky umísťuje vodorovná rozpěra pro symetrický roznos zatížení (Reinprecht, Štefko 2000) Životnost dřevěných krovů Životnost dřevěných krovů je doba, po kterou by měla konstrukce vyhovovat funkčně technickým a estetickým požadavkům v předpokládaných podmínkách užívání Aspekty snižující životnost dřevěných konstrukcí Životnost dřevěných konstrukcí bývá negativně ovlivňována vícero aspekty. Jsou to především různé druhy poruch. Na zkrácení celkové doby životnosti dřevěné konstrukce se z pohledu jednotlivých etap její existence podílejí následující faktory : chyby v projektu špatná materiálová skladba, nedostatky konstrukční ochrany, chyby ve statice; porušení stavebních postupů technologické nedostatky; chyby během užívání zvýšená agresivnost prostředí, zvýšené zatížení, špatná údržba; nepředvídatelné události požár, živelné pohromy Metody zvyšující životnost dřevěné konstrukce Volba druhu dřeva s ohledem na jeho přirozenou trvanlivost Na dřevo se musí kromě požadavků na mechanické a fyzikální vlastnosti klást také požadavky na jeho přirozenou trvanlivost. Je to schopnost udržet si původní strukturu a vlastnosti v podmínkách příznivých pro život dřevokazných škůdců. Odolnost proti dřevokazným houbám se hodnotí pomocí 5 tříd (ČSN EN 350 2). Třída 1 nejvyšší trvanlivost, třída 5 nejnižší trvanlivost. Např. smrk třída 4. Konstrukční ochrana Konstrukční ochrana má zajistit takovou vlhkost dřevěných prvků v objektu, při které jsou navozeny podmínky nevhodné pro život dřevokazných škůdců. Pro dřevokazné houby je kritická vlhkost dřeva 20 %, přičemž hranice pro dřevomorku je snížena na 16%, pro dřevokazný hmyz na hranici 10 %. 10

11 Hlavní úlohou je zabránění vniku dešťové a spodní vody do objektu. Důležité je kvalitně provedené položení krytiny střechy a vhodné řešení hydroizolací. Mělo by se zamezit zbytečnému kontaktu dřevěných prvků se zdivem a jinými zdroji vlhkosti. V objektu musí být také zajištěna dobrá cirkulace vzduchu (Reinprecht, Štefko 2000). Chemická ochrana Chemická ochrana zvyšuje původní přirozenou trvanlivost dřeva a tím prodlužuje životnost objektů ze dřeva. Nejdříve je nutné vyčerpat všechna dostupná opatření konstrukční ochrany. Dnes se z tradičních biocidů dle žádané účinnosti používají insekticidy látky proti hmyzu a fungicidy látky proti houbám. Dále jsou to retardéry hoření a prostředky na ochranu dřeva proti povětrnosti (Reinprecht, Štefko 2000). Nejvhodnější způsob aplikace je tlaková impregnace, případně impregnace máčením. Povrchová aplikace postřikem nebo nátěrem je méně kvalitní (více v kap ) Poruchy krovů Poruchy v dřevěných krovech vznikají výsledkem různých očekávaných i neočekávaných vlivů. Nejčastěji k nim dochází v důsledku působení biotických škůdců, kteří se aktivizují hlavně při zvýšené vlhkosti dřeva. Dřevo je přírodní materiál, složený z buněčných elementů. Buněčné stěny jednotlivých buněk jsou tvořeny z polymerů typu celulózy, hemicelulóz a ligninu. Ty jsou náchylné k napadení houbami, dřevokazným hmyzem, ale i k termickému rozkladu, chemické korozi a povětrnostnímu zvětrávání (Reinprecht, Štefko 2000) Rozdělení poruch Poruchou konstrukce se rozumí každá změna jejího stavu oproti stavu původnímu, projevující se snížením její užitkové, estetické nebo památkové hodnoty a životnosti. V průběhu času se mohou v každé konstrukci dodatečně zjistit nebo postupně vytvářet určité vady, které charakterizujeme jako vstupní závady nebo vzniklé poruchy. Poruchy snižují fyzickou a ekonomickou životnost krovových konstrukcí a jejich hodnotu, které mohou v kritické situaci přerůst až do situace havarijní. 11

12 Reinprecht, Štefko (2000) rozdělují základní typy poruch podle stupně jejich významnosti a období vzniku: závady nejsou změnami oproti původnímu stavu. Jsou důsledkem použití nevhodných materiálů; běžná opotřebení vyplývající z přirozeného stárnutí materiálů. U krovů nemají negativní dopad; nevýznamné poruchy nezpůsobují snížení bezpečnosti konstrukce, jen nepatrné zhoršení užitných vlastností; významné poruchy mají za následek zjevné snížení bezpečnosti konstrukce a zhoršení užitných vlastností; havarijní poruchy vytvářejí kritický stav, kdy je vážně ohrožena bezpečnost a užitné vlastnosti konstrukce a celého objektu Příčiny poruch Poruchy dřevěných krovů jsou obvykle důsledkem jednoho nebo více vlivů. Mohou být ovlivněny biotickými činiteli a abiotickými faktory Biotičtí činitelé Mezi biotické činitele ovlivňující zásadním způsobem fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva můžeme zařadit dřevokazné houby a dřevokazný hmyz. Dalšími škůdci jsou dřevozbarvující houby a plísně ovlivňující estetický vzhled. Přičemž plísně mají také negativní vliv na zdraví Dřevokazné houby Dřevokazné houby můžeme podle složek dřeva, které rozkládají a podle vizuálního vzhledu rozdělit do tří kategorií. Jsou to houby hnědého, bílého a měkkého tlení (Holan a kol. 2006) Pro atak dřeva dřevokaznými houbami musí být vytvořeny podmínky, při kterých houby rostou a dále se rozšiřují. Základní podmínkou je dřevo, které svým chemickým složením celulóza, hemicelulózy a lignin poskytuje zdroj výživných látek. Mezi další patří vlhkost dřeva a teplota prostředí, které v určitém rozmezí zajišťují životaschopnost a optimální 12

13 podmínky pro rozvoj hub. Optimální vlhkost dřeva je 30 65% a teplota C. Podmínky neslučitelné s životem jsou u dřevomorky 16% a u všech ostatních 20% vlhkosti dřeva a teplota blížící se bodu mrazu. Vývoj hub ovlivňují také světlo, ph dřeva a obsah kyslíku. DRUHY HUB Houby hnědého tlení Houby hnědého tlení rozkládají jen polysacharidy. Po jejich napadení se dřevo stává načervenalým až rezavě červeným, postupně hnědne. Dřevo je křehké, lehce lámavé až drobivé, ubývá na hmotnosti i objemu, kostkovitě praská. Houby bílého tlení Houby bílého tlení rozkládají polysacharidy i lignin. Dřevo celoplošně světlá, stává se měkkým až drobivým, nekostkovatí. Dřevo si až do vysokých stupňů rozkladu zachovává svůj tvar. Dřevo je také schopné větší absorpce vody. Houby měkkého tlení Houby měkkého tlení napadají polysacharidy i lignin. Rychlost degradace dřeva je pozvolnější. Vyskytují se ve vlhkém nebo mokrém dřevě (země vzduch; země voda). Mokré dřevo je měkké, na vnější straně plesnivé, mastné bez vláknitých struktur od tmavě hnědé po černou barvu Dřevokazný hmyz Mezi hlavní technické škůdce zabudovaného dřeva patří hmyz čeledí Anobiidae, Cerambycidae, Lyctidae. Hlavní zástupci technických škůdců zabudovaného dřeva Anobiidae červotočovití Jsou to drobní 1,5 až 9 mm dlouzí brouci, zbarveni do hněda až černa. Napadají jehličnany i listnáče. Zástupci této čeledi jsou nezávislý na složení živin ve dřevě. Jejich trávící ústrojí obsahuje kvasné houby. Cerambycidae tesaříkovití Jsou to brouci různých velikostí. Napadají jehličnany. Tesaříci ve své potravě vyžadují proteiny. Dřevo bez proteinů (starší dřevo) napadáno výjimečně. 13

14 Lyctidae hrbohlavovití Hrbohlavi jsou drobní dřevokazní brouci, jejichž hlavním místem rozšíření jsou teplé oblasti. U nás žije jen několik málo druhů. Napadají listnáče. Ve své potravě vyžadují proteiny a škrob. Životní podmínky Druh Obsah vlhkosti ve dřevě ( % ) Relativní vlhkost vzduchu ( % ) Min. Optimum Max. Min. Optimum Max. Anobium punctatum >95 Hylotrupes bajulus >95 Lyctus linearis >80 ~90 Tab. 1.: Vliv vlhkosti dřeva a relativní vlhkosti vzduchu na životní podmínky dřevokazného hmyzu Druh Teplota C Min. Optimum Max. Smrtící Anobium punctatum Hylotrupes bajulus Lyctus linearis Tab. 2.: Vliv teploty na životní podmínky dřevokazného hmyzu Identifikace druhu dřevokazného hmyzu K identifikaci nám můžou přispět tvar výletového otvoru (oválný, kruhový), průměr výletových otvorů a tomu také odpovídající velikost požerků. Velikost výletových otvorů tesaříka krovového je 5 10 mm oválného tvaru, červotoče proužkovaného 1,5 2 mm kruhovitého tvaru Abiotické faktory Biotické faktory degradující dřevo jsou charakterizovány jako neživé. Svým působením znehodnocují dřevo (snižují jeho mechanické, fyzikální i estetické vlastnosti). Lze je rozdělit do několika skupin podle druhu působícího faktoru, přičemž vždy platí že v přírodních podmínkách mohou jednotlivé faktory působit současně. Holan (2006) řadí mezi abiotické faktory působení: světla fotodegradace 14

15 tepla termický rozklad dřeva kyselin a zásad chemická koroze dřeva mechanických částí mechanická abraze 2.6. Stavebně technický průzkum Stavebně technický průzkum se provádí za účelem poskytnutí souboru všech dostupných informací o zkoumaném objektu a jeho vazbách na okolí. Nejdříve je nezbytné získat základní poznatky o konstrukci na základě zjištěné výkresové dokumentace. Po jejím prostudování je nutné provést předběžnou prohlídku a určení viditelných poruch. Je třeba se zaměřit na riziková místa, kudy by se mohla do konstrukce dostávat voda nyní nebo i v minulosti. Po té by měl přijít na řadu podrobnější průzkum, za použití smyslových nebo přesnějších přístrojových metod, při kterém by měla být zjištěna příčina a druh poškození. Zjištěná poškození by se měla označit do výkresové dokumentace (Reinprecht, Štefko 2000). Vhodné je i označení přímo v konstrukci např. křídou Smyslové metody Každý člověk je obdařen smysly, které mu umožňují vnímat jeho okolí a děje v něm probíhající. Mezi použité smysly při provádění stavebně technického průzkumu můžeme zahrnout zrak, čich, hmat a sluch. a) Zrakové (vizuální metody) umožňují zjistit : poškození dřeva dřevokaznými houbami; napadení dřeva dřevozbarvujícími houbami a plísněmi ; poškození dřeva dřevokazným hmyzem (výletové otvory, vypadávající drtinky); povrchové poškození dřeva povětrnostními vlivy; poškození dřeva požárem; trhliny ve dřevu; deformace dřevěných prvků nebo konstrukčních celků; uvolnění nebo poškození konstrukčních spojů; zjevné zvýšení vlhkosti dřeva; kvalitu dřeva z odebraných sond (tupý lom hnědá hniloba, uvolněná ;vlákna bledého zbarvení bílá hniloba). b) Čichové metody umožňují zjistit : 15

16 přítomnost hub a plísní; přítomnost požáru nebo následků požáru; zvýšenou vlhkost objektu. c) Hmatové metody umožňují zjistit : povrchové poškození dřeva (plastická textura, trhliny); vyšší stupeň poškození dřeva, obvykle na základě změny jeho tvrdosti nebo integrity; zjevnější zvýšení vlhkosti dřeva. d) Sluchové metody umožňují zjistit přítomnost larev dřevokazného hmyzu; poruchy v dřevěném prvku na základě jeho odezvy na poklep, například při vyšší hnilobě nebo vyšším stupni poškození požerky; poruchy v krovové konstrukci na základě různých zvukových anomálií během jejího dynamického namáhání větrem nebo jinými vlivy. Při smyslových metodách se používají jednoduché pomůcky a nástroje baterka, lupa, úhloměr, pásmo, posuvné měřítko, nůž, hřebík, dláto, pilka, přírůstový vrták, kladívko, fotoaparát, papír, tužka, aj. (Reinprecht, Štefko 2000) Přístrojové metody Použití přístrojových metod není vždy nezbytné, umožňuje však důkladnější průzkum poškození dřeva a poruch konstrukce. Přístrojovými metodami lze přesně určit nebo definovat kvalitativní (např. druh dřevokazné houby) i kvantitativní (např. rozsah a stupeň hnilobného poškození dřeva) ukazatele poruch konstrukce a současně objektivněji analyzovat příčiny poruch. Obecně platí, že příčiny poruch je nutno likvidovat buď ještě před provedením oprav a rekonstrukčních zásahů nebo v jeho průběhu. Tím lze vyloučit nebezpečí opakovaných a zbytečných poškození původního i nově poškozeného dřeva (Reinprecht, Štefko 2000). Mezi vhodné používané přístroje můžeme zařadit: a) vlhkoměry (dielektrické, odporové) ke stanovení vlhkosti dřeva; b) endoskopy pro zjišťování kvality dřeva nebo napadení dřeva biotickými škůdci, nečastěji v těžko přístupných trámových stropech; c) Mikroskopy; 16

17 d) fyzikálně chemické přístroje (IČ spektroskopy, ESR elektronová spinová rezonance, NMR nukleární magnetická rezonance, hmotnostní spektrografy, chromatografy, aj.) na zjišťování změn v chemické struktuře dřeva. Z hlediska nákladů se využívají hlavně pro vědecké účely; e) počítačová tomografie, gama zářiče nebo rentgeny, na prostorové znázornění vnitřních poškození dřevěných prvků vlivem hniloby nebo požerků; f) přístroje na určení elektrofyzikálních vlastností dřeva na základě změněné vodivosti nebo permitivity dřeva poškozeného hnilobou, požerky trhlinami nebo agresivními chemikáliemi; g) přístroje pro destruktivní nebo semidestruktivní určení poklesu pevnosti, tuhosti nebo tvrdosti dřeva; h) přístroje na nedestruktivní určení poklesu tuhosti dřevěných prvků i celé konstrukce nebo na zjištění vnitřních defektů typu požerků a trhlin; i) tenzometry (mechanické, elektrické) k přesnému určení průhybů, posunů nebo trhlin, a to jak momentálních, tak i jejich vývoje v čase Souhrnné zhodnocení průzkumu V souhrnném zhodnocení je nutné definovat rozsah poškození, jeho aktuálnost a druh biotických škůdců. Rozsah požerků Důležité je zjištění zastoupení prvků se silným, středním a slabým stupněm poškození požerky hmyzu podle počtu výletových otvorů. Požerky mohou být na povrchu nebo po celém jeho průřezu. Stupeň poškození Počet výletových otvorů Tesařík krovový Červotoči Slabý 2 až 4 6 až 10 Střední 6 až až 24 Silný Více než 16 Více než 24 Tab. 3.: Odhad stupně poškození dřeva požerky dřevokazného hmyzu podle počtu výletových otvorů připadajících na 1 m 2 (Reiprecht, Štefko 2000) 17

18 Rozsah hniloby Nutná je lokalizace hniloby v prvcích (může působit venku a směřovat dovnitř nebo naopak). Důležité je rozpoznat stádium hniloby (vysoké, pokročilé počáteční). Stádium hniloby a její rozsah odpovídá také mechanickým vlastnostem. Aktuálnost napadení Důležité je také stanovení aktuálnosti napadení, zda se jedná o dřívější, dřívější i současné nebo o současné napadení. Určení konkrétních biotických škůdců Určení konkrétního druhu biotického škůdce (vizuálně nebo mikroskopicky) je důležité pro volbu sterilizačních a ochranných opatření, které mají zamezit dalšímu vývoji v objektu (Reinprecht, Štefko 2000) Přerušení biodegradačních procesů v napadeném dřevě Při nálezu aktivity biotických škůdců dřeva je nutné podniknout co nejrychleji odpovídající opatření. Prvotním krokem jsou konstrukční zásahy v konstrukci spojené s likvidací biotických činitelů. Po té by měla následovat vhodná chemická ochrana Konstrukční zásahy Nejdříve je nutné uskutečnit provizorní zásahy, patří sem okamžité odstranění zdroje vlhkosti (oprava střechy), odstranění výrazně poškozených dřevěných prvků z objektu. Následně se musí také vyřešit nevyhovující situace z dlouhodobých hledisek. V konstrukci musí být provedeny stavebně konstrukční zásahy, které omezí na minimum další zvyšování vlhkosti v objektu. Dále je nutno přistoupit k výměně úplně nebo z velké části poškozených prvků Likvidace dřevokazných hub Základní prevencí proti dřevokazným houbám a plísním je vysušení dřeva pod hranici 20% (u dřevomorky domácí pod 16%). S tím je spojené odstranění příčin způsobující zvýšenou vlhkost a odizolování dřeva v přímém styku se zdivem. Samozřejmé je mechanické odstranění plodnic a povrchových mycelií a jejich likvidace mimo objekt. K likvidaci výtrusů a substrátových mycelií je nutné zvolit jednu ze 18

19 sterilizačních metod. A následné ošetření dřeva vhodným fungicidním prostředkem (Baier, Týn 1996) Likvidace dřevokazného hmyzu Preventivní ochrana spočívá ve snížení vlhkosti pod hranici 10%. Jestliže to lze, je vhodné napadené dřevo mechanickým způsobem očistit od natrávených zbytků dřeva.. K likvidaci je pak nutné zvolit jednu ze sterilizačních metod. V případě, že není možné použít jednu ze sterilizačních metod aplikuje se na dřevo insekticidní roztok z typovým označením I i. Aplikace se provádí povrchově (nátěr, postřik) nebo hloubkově (injektáž) (Reinprecht, Žák 1998) Sterilizace Při sterilizaci navozujeme ve dřevě a jeho okolí takové podmínky, které způsobují přímou likvidaci dřevokazných škůdců. Nesmíme však zapomenout, že sterilizace patří ke krátkodobým metodám ochrany dřeva a že dlouhodobá ochrana dřeva se zajišťuje vhodnou konstrukční a chemickou ochranou vhodnými fungicidními a insekticidními prostředky. Reinprecht, Štefko (2000) řadí mezi sterilizační metody následující druhy: prohřátí dřeva tzv. tepelný šok pomocí mikrovlnného záření, kontaktního či sálavého zdroje tepla popř. dielektrického; opalovaní dřeva, s úmyslem prohřát dřevo nad kritickou teplotu pro dřevokazný hmyz a houby; působení ultrazvuku nebo vysokého vakua; zavedení toxických nebo inertních plynů do dřeva; zmrazení dřeva Chemická ochrana Dodatečnou chemickou ochranu je nutné použít tehdy, jestliže ostatní ochranná opatření proti škůdcům nejsou postačující a mohlo dojít k jejich dalšímu možnému šíření. Při aplikace chemického prostředku se musí dodržet dávkování určené výrobcem, aby účinné látky nebylo málo nebo nedošlo ke zbytečnému plýtvání finančními prostředky. Z hlediska dlouhodobé chemické ochrany je nutné připomenout, že dnes používané biocidy jsou sice ekologicky přijatelné, ale většina se časem rozkládá na 19

20 méně účinné komponenty. Například účinnost pyretroidů trvá přibližně jen 5 let. Po té je nutné aplikovat účinnou látku znova. Výběr vhodného prostředku závisí na konkrétních podmínkách napadení. Záleží zejména na jeho druhu, aktivitě a místě použití. Po objektivním zhodnocení stavu dřeva volíme vhodný ochranný prostředek s odpovídající účinností. Účinnost ochranného prostředku je u nás popisována typovým označením podle (ČSN ). Každý chemický ochranný prostředek musí mít toto označení. Je v něm vyjádřena základní charakteristika. Udává se pomocí symbolů (písmen a číslic) vyjadřujících jednotlivé vlastnosti. F a F b B účinnost proti houbám rodu Ascomycetes účinnost proti houbám rodu Basidiomycetes účinnost proti dřevozbarvujícím houbám P účinnost proti plísním Ip preventivní účinnost proti hmyzu Ii intenzivní účinnost proti hmyzu O ochranná účinnost proti ohni a sálavému teplu K proti chemické korozi Z ochranná účinnost proti fyziologickým změnám D účinnost proti povětrnostním vlivům V látka je vyluhovatelná vodou - pro třídu 1,2 N látka je nevyluhovatelná vodou pro třídu 3,4 Tab. 4.: Typové označení prostředků na ochranu dřeva dle ČSN

21 4. Materiál a metodika 4.1. Obec Dolní Lhota Obec Dolní Lhota se nachází zhruba 25 km severně od Brna a městkou částí Blanska od něhož je vzdálená zhruba 1 km. Počet obyvatel se pohybuje okolo 800. Obcí protéká řeka Svitava, která tvoří malebné údolí obklopené poli a lesy. Dolní Lhota společně s Blanskem je bránou ke vstupu do CHKO Moravský Kras Historie domu v Dolní Lhotě Dům byl navržen stavební kanceláří Josefa Jalového z Blanska. Jeho stavba začala v roce 1924 a povolení k obývání bylo uděleno v roce Byl to rodinný dům pana hostinského Karla Plcha a na pohostinství přímo navazoval. Součástí domu byl pokoj, který sloužil jako krám se smíšeným zbožím. Pro vchod do krámu byly postaveny vlastní dveře, které po jeho zrušení byly vybourány, pokoj byl zrekonstruován na přijímací místnost a dveře byly nahrazeny dalším oknem. Po smrti manželů Plchových bydlela v domu jejich dcera Regina Strouhalová (Plchová) se svým manželem. Po své smrti odkázala dům Dagmar Hruškové jako nejbližší příbuzné. 21

22 Kopie výkresů domu obr. 1.: Kopie výkresů domu 22

23 Současný stav Od převzetí nemovitosti je dům neobýván. Jsou na něm prováděny základní potřebné údržbářské práce. V zimním období je částečně temperován. obr. 2.: Pohled na dům na západní stranu 4.3. Metodika průzkumu krovu v Dolní Lhotě Postup průzkumu Při provádění průzkumu byl zvolen následující postup. Po příchodu na krov byla provedena základní vizuální prohlídka. Nejdříve byl zjišťován technický stav dřevěné krovové konstrukce a také možné konstrukční nedostatky např. v krytině střechy, kudy by mohla vnikat do půdního prostoru voda a tím zlepšovat podmínky pro napadení dřeva biotickými činiteli. Po té došlo k hodnocení samotné dřevěné konstrukce. Byl určen druh dřeviny a její vlhkost. Hlavní pozornost byla zaměřena na objevení biotického poškození, jeho identifikaci, stupeň a lokalizaci. K provedení průzkumu bylo nutné zvolit řadu průzkumných metod. 23

24 4.3.2.Průzkumné metody 1. Smyslové metody : Zraková metoda zjišťováno poškození hmyzem, konstrukční nedostatky, jiné věci odlišné od normálu Hmatová metoda zjišťováno povrchové poškození dřeva Sluchová metoda poslech reakce dřeva na poklep kovovým předmětem Čichová metoda zjišťována přítomnost dřevokazných hub a plísní 2. Přístrojové metody :,, in situ metoda ( přímo v objektu bez jeho rozložení ) Vlhkoměr použit pro stanovení vlhkosti jednotlivých dílů konstrukce V našem případě byl použit odporový typ vlhkoměru firmy Elbez, typ WHT 860. Měření vlhkosti dřeva elektrickými odporovými vlhkoměry spočívá v mimořádně velkém vlivu vlhkosti dřeva na elektrický jednosměrný odpor a vodivost. Vlhkoměr pracuje na principu měření elektrického odporu mezi elektrodami měřící sondy, které jsou zaráženy do dřeva. Výsledná hodnota je přímo v procentech vlhkosti měřeného materiálu zobrazena na LCD displeji. Použité nářadí a pomůcky Svinovací metr, pásmo, baterka, tužka, nůž, kladivo, digitální fotoaparát, vlhkoměr, smetáček Biotické napadení Posouzení materiálu Materiál byl posuzován přímo v konstrukci. Jelikož se jedná o poměrně malou konstrukci, vymanipulování vzorků se jevilo jako zbytečné a mělo by negativní vliv na statiku konstrukce. 24

25 Metodika identifikace dřevokazného hmyzu Dřevokazný hmyz je identifikovatelný dle výletových otvorů a požerků. Liší se mezi sebou tvarem, velikostí a. Místo napadení je možné rozpoznat také dle nalezených drtinek výkaly (strávený dřevní odpad). 25

26 5. Výsledky 5.1 Vliv okolních staveb Sousední stavba, postavená zhruba ve stejném období, sloužící jako pohostinství byla navrácena v restituci také paní Regině Strouhalové. Nejprve byla pronajata a později prodána současnému majiteli. Ten na ní po dohodě s tehdejší majitelkou provedl stavební úpravy, které negativně ovlivňují stav dřevěné konstrukce. Např. Při přístavbě části kuchyně byl vyveden odsavač par z kuchyně pod konstrukci střechy obr. 3.: Vyvedení odsavače par 5.2 Konstrukční nedostatky Z konstrukčního hlediska nebyly shledány větší nedostatky. Jelikož se nejedná o stavbu nejnovější, je její stav odpovídající. K velkému průniku vody do objektu nedochází. Je vidět místní výměna poškozené krytiny za novou. Konstrukce je ve vyhovujícím stavu. V krytině je absence prvků umožňujících lepší cirkulaci vzduchu Určení druhu dřeva a jeho vlhkosti Dřevo bylo lehce vizuálně identifikovatelné, bez použití mikroskopu. Jako použitý druh dřeva bylo určeno jehličnaté dřevo bez jádra s výronem pryskyřice. Z tohoto lze odvodit, že se jedná o smrk. 26

27 Vlhkost byla měřena na každém dřevěném prvku na několika místech. Její hodnoty se pohybovaly v rozmezí 13,2 16,5 %. Vyšší hodnoty byly naměřeny na místech styku dřeva se zdí Identifikace napadení krovu Dle výše uvedené metodiky určování dřevokazného hmyzu byl v konstrukci identifikováni zástupci druhu Hylotrupes bajulus (tesařík krovový) a Anobium punctatum (červotoč proužkovaný). Napadení je neaktivní, nebyly objeveny živí jedinci těchto druhů Stupeň napadení Největší napadení bylo objeveno na plných vazbách. Jako hlavní původce byl označen tesařík. Stupeň napadení byl slabý až střední. Degradované dřevo bylo objeveno do hloubky maximálně 1 centimetru, pod ním se nacházela vrstva zdravého dřeva. Napadení červotočem bylo objeveno jen na několika místech a v malém rozsahu. Stupeň jeho poškození byl slabý Popis konstrukce a výsledky měření obr. 4. : Schématický půdorys krovu 27

28 Vysvětlivky Ve výsledcích měření jsou popsány jednotlivé vazby a jejich stav. Naměřené hodnoty jsou přiloženy v srozumitelných tabulkách řazených ke každé graficky zpracované vazbě. Je zde vždy popsán prvek, druh poškození, jeho místo, rozsah a stupeň. Dále také vlhkost dřeva a návrh sanace. Použité symboly: Prvek : Název částí vazeb dřevěné konstrukce Délka poškození (m) k délce poškození je dopsána ještě strana, ze které je prvek poškozen: D - dolní část prvku H horní část prvku V vrchní část prvku S severní část prvku J jižní část prvku Z západní část prvku V východní část prvku C celý prvek Poškození : Druh dřevokazného hmyzu T tesařík krovový Č červotoč proužkovaný Stupeň poškození: 1 slabě poškozený prvek 2 středně poškozený Grafické označení Zelená barva označuje místo poškození Vlhkost Vlhkost naměřená na odporovém vlhkoměru ( %) Sanace Z zachovat V vyměnit 28

29 Příčné vazby Vazba č.1 plná vazba Schématické znázornění poškozených míst ve vazbě č.1 Tab. 5. Prvek Strana a délka poškození(m) Poškození Stupeň Vlhkost Sanace Sloupek západní 13,2 Z Sloupek východní S,V 0,5 T 2 14,1 Z Krokev západní 13,8 Z Krokev východní 14,5 Z Rozpěra S,D 0,8 Č,T 2 13,9 Z Vzpěra západní 13,9 Z Vzpěra východní 14,2 Z obr. 5.: Rozsáhlé požerky na východním sloupku obr. 6.: Pohled na konstrukci plné vazby 29

30 Vazba č.2 prázdná vazba Schématické znázornění poškozených míst ve vazbě č.2 Tab. 6. Prvek Strana a délka poškození(m) Poškození Stupeň Vlhkost Sanace Krokev západní 14,0 Z Krokev východní 14,2 Z obr. 7.: Pohled na západní krokev prázdné vazby 30

31 Vazba č.3 prázdná vazba Schématické znázornění poškozených míst ve vazbě č.3 Tab. 7. Prvek Strana a délka poškození(m) Poškození Stupeň Vlhkost Sanace Krokev západní 14,3 Z Krokev východní 14,4 Z obr. 8.: Pohled na východní krokev prázdné vazby 31

32 Vazba č.4 plná vazba Schématické znázornění poškozených míst ve vazbě č.4 Tab. 8. Prvek Strana a délka poškození(m) Poškození Stupeň Vlhkost Sanace Sloupek západní J 0,6 T 2 14,6 Z Sloupek východní V 0,6 T,Č 2 14,9 Z Krokev západní 13,9 Z Krokev východní 14,6 Z Rozpěra 14,8 Z Vzpěra západní J 0,7 T 2 15,0 Z Vzpěra východní S 1,1 T,Č 2 15,1 Z obr. 9.: Pohled na konstrukci plné vazby- západní strana obr. 10.: Pohled na konstrukci plné vazby- východní strana 32

33 Vazba č.5 prázdná vazba obr. 11.: Pohled na východní krokev prázdné vazby Schématické znázornění poškozených míst ve vazbě č.5 Tab. 9. Prvek Strana a délka poškození(m) Poškození Stupeň Vlhkost Sanace Krokev západní 14,6 Z Krokev východní 14,3 Z Vazba č.6 prázdná vazba obr. 12.: Pohled na východní krokev prázdné vazby Schématické znázornění poškozených míst ve vazbě č.6 Tab. 10. Prvek Strana a délka poškození(m) Poškození Stupeň Vlhkost Sanace Krokev západní 14,9 Z 33

34 Vazba č.7 prázdná vazba Schématické znázornění poškozených míst ve vazbě č.7 Tab. 11. Prvek Strana a délka poškození(m) Poškození Stupeň Vlhkost Sanace Krokev západní 14,8 Z Krokev východní D 1,3 T 1 15,1 Z obr. 13.: Pohled na východní krokev prázdné vazby obr. 14.: Rozsáhlé požerky na východní krokvi 34

35 Vazba č.8 plná vazba Schématické znázornění poškozených míst ve vazbě č.8 Tab. 12. Prvek Strana a délka poškození(m) Poškození Stupeň Vlhkost Sanace Sloupek západní C -1,0 T 2 15,4 Z Sloupek východní S,V 0,4 T 1 15,1 Z Krokev západní 14,7 Z Krokev východní 14,9 Z Rozpěra D 1,1 T 2 13,9 Z Vzpěra západní J 0,9 T 2 14,5 Z Vzpěra východní 14,0 Z obr. 15.: Pohled na konstrukci plné vazby- západní strana obr. 16.: Pohled na konstrukci plné vazby- východní strana 35

36 Vazba č.9 prázdná vazba Schématické znázornění poškozených míst ve vazbě č.9 Tab. 13. Prvek Strana a délka poškození(m) Poškození Stupeň Vlhkost Sanace Krokev západní 14,1 Z Krokev východní D 0,8 Č 1 13,9 Z obr. 17.: Pohled na východní krokev prázdné vazby 36

37 Vazba č.10 prázdná vazba Schématické znázornění poškozených míst ve vazbě č.10 Tab. 14. Prvek Strana a délka poškození(m) Poškození Stupeň Vlhkost Sanace Krokev západní S,D 0,3 T 2 15,4 Z Krokev východní D 0,8 Č 1 15,2 Z obr. 18.: Pohled na východní krokev prázdné vazby obr. 19.: Pohled na západní část dvou krokví prázdných vazeb 37

38 Vazba č.11 plná vazba Schématické znázornění poškozených míst ve vazbě č. 11 Tab. 15. Prvek Strana a délka poškození Poškození Stupeň Vlhkost Sanace Sloupek západní S,Z C T 2 16,5 Z Sloupek východní S C T 2 16,2 Z Krokev západní S,D,J 0,7 T 1 15,9 Z Krokev východní S,D,J 0,4 T 1 15,8 Z Rozpěra S,D C T 2 16,0 Z Vzpěra západní S C T 2 16,1 Z Vzpěra východní S C T 2 15,9 Z obr. 21.: Pohled na konstrukci plné vazby obr. 22.: Rozsáhlé požerky na rozpěře 38

39 Podélné vazby Vazba č.1 Schématické znázornění poškozených míst ve vazbě č.1 Tab. 16. Prvek Strana a délka poškození(m) Poškození Stupeň Vlhkost Sanace Středová vaznice 15,6 Z Pásek I - nejjižnější 16,1 Z Pásek II 15,8 Z Pásek III 15,5 Z Pásek IV S 0,5 T 2 15,4 Z Pásek V S C T 1 16,0 Z obr. 23.: Detail konstrukčních spojení obr. 24.: Pohled na konec podélné vazby na jižní straně 39

40 Vazba č.2 Tab. 17. Prvek Strana a délka poškození(m) Poškození Stupeň Vlhkost Sanace Středová vaznice 15,4 Z Pásek I - nejjižnější 15,3 Z Pásek II 15,2 Z Pásek III D 0,6 T 2 15,6 Z Pásek IV D 0,4 T 2 15,2 Z obr. 1. Pohled na severní konec podélné vazby obr. 2.: Rozsáhlé požerky na pásku 40

41 Ostatní dřevěné prvky: Pozednice I Pozednice II Krokve vikýře Tab. 18. Prvek Strana a délka poškození(m) Poškození Stupeň Vlhkost Sanace Pozednice I 15,9 Z Pozednice II 16,0 Z Krokve vikýře 15,0 Z obr. 3.: Pozednice č.1 obr. 4.: Pozednice č Návrh sanace dřeva V konstrukci bylo objeveno napadení dřevokazným hmyzem, konkrétně tesaříkem krovovým a červotočem proužkovaným. Napadení je v neaktivním stádiu a tomu by mělo odpovídat i sanační řešení. Z poškozených dřevených prvků by měla být odstraněna zóna poškozeného dřeva a dřevo očištěno od drtinek, nejlépe rýžovým kartáčem. Zdravé prvky se musí omést smetáčkem od prachu a nečistot. Tyto kroky jsou nezbytné k provedení následné chemické ochrany (ovlivní množství aplikované látky a její průnik do dřeva). Kvalitní způsob aplikace do zabudovaného dřeva zajistí zejména postřik. Chemický prostředek vhodný k preventivní ochraně dřeva by měl mít označení alespoň I p preventivní ochrana před hmyzem. Nabídka chemických přípravků na trhu 41

42 je rozmanitá a většina přípravků zahrnuje daleko širší pole účinnosti. Jako vhodný byl vybrán např. přípravek Lignofix Umí to od firmy Qualichem. Prodává se v kilových baleních, třída účinnosti F B, P, I P, 1, 2, 3, aplikace nátěr, postřik, ponořování (1 2 ), způsob ředění 1:4. Výrobce udává, že balení má vydatnost na 25 m 2 a jeho cena se pohybuje okolo 155 Kč. Pro tuto konstrukci vystačí 2 balení. 42

43 6. Diskuse Ve posuzovaném objektu byl proveden stavebně technický průzkum krovu. Půdní prostory jsou téměř nenavštěvovanou součástí domu, slouží pouze jako místo pro skladování nejrůznějších momentálně nepotřebných věcí. Dle použitých konstrukčních prvků bylo zjištěno, že posuzovaným typem krovu je dvojité věšadlo. Uprostřed půdního prostoru je vybudován jeden pokoj, který byl dříve využíván jako pokoj pro služebnou. Půda je částečně osvětlena dvěma malými okny vedoucími ze schodiště. Avšak intenzita osvětlení byla při průzkumu zcela nedostatečná a chybělo zde i umělé osvětlení. Proto musela být použita halogenová baterka. Při provádění průzkumu převažovaly metody smyslové. Hlavní důvod pro toto rozhodnutí sehrálo také menší celkové poškození a jeho druh. Z biotických činitelů byly objeveny pozůstatky po napadení dřevokazným hmyzem. Ze zástupců dřevokazného hmyzu byly identifikováni dva původci poškození tesařík krovový a červotoč proužkovaný. Poškození je lehce objevitelné díky výletovým otvorům charakteristickým pro oba hmyzí zástupce. Rozsáhlejší a také intenzivnější poškození bylo způsobeno tesaříkem, na něhož byla při průzkumu zaměřena pozornost nejvíce. U poškození dřeva červotočem lze říci, že toto poškození je staršího data a jeho rozsah je velice malý. Po poklepu poblíž výletových otvorů tesaříka je slyšet charakteristický dutý zvuk. Po odstranění svrchní zhruba 0,5 mm zdravého dřevěného obalu byly zjištěny rozsáhlé požerky s množstvím drtinek, které byly pouze povrchové, maximálně 1 centimetr. Hlavní ale je to, že poškození není v aktivním stádiu a od toho by se také měly odvíjet kroky spojené se následnou sanací. Největší poškození bylo objeveno na plných vazbách. Důvodem toho může být styk všech čtyř vazeb se zdivem, které zvyšuje vlhkost dřeva. Degradace dřeva dřevokaznými houbami objevena nebyla. Napadení houbami by jistě vedlo k daleko rozsáhlejšímu poškození konstrukce. Z přístrojových metod byla zjišťována vlhkost za pomoci odporového vlhkoměru. Vlhkost byla měřena na všech prvcích jednotlivých vazeb na několika místech. Do úvahy přicházelo ještě použití přístroje ARBORSONIC. Přístroj pracuje na principu rychlosti šíření zvuku dřevem. Rychlost zvuku je ovlivněna poškozením dřeva, možnost zjištění v celém průřezu. Po vizuálním prohlídce prvku bylo zjištěno pouze povrchové napadení škůdci. V důsledku malého poškození bylo rozhodnuto přístroj nepoužít. Zřejmě by se potvrdily pouze pozdější závěry a nic nového by se neobjevilo. 43

44 Naměřená vlhkost v dřevěných prvcích se pohybovala v rozmezí 13,2 16,5 %, což znamená, že vlhkostní podmínky v konstrukci jsou neslučitelné s přežitím dřevokazných hub až na dřevomorku, která je schopna atakovat dřevo s vlhkostí 16%. Dřevokazný hmyz je schopen ve dřevě s touto vlhkostí přežít. Plné vazby opírající se o zdivo nebo uložené přímo v něm měly vždy vlhkost nepatrně větší než vazby prázdné. Bylo zjištěno, že jako materiál bylo použito smrkové dřevo jehličnaté dřevo bez jádra s výronem pryskyřice, přibližně 80 let staré. Sledovaná konstrukce je momentálně bez větších konstrukčních vad, byla nalezena místa v krytině, kde byla v minulosti provedena její výměna. Dočasné zatékání mohlo mít za následek zvýšení relativní vlhkosti vzduchu a tím zlepšení životních podmínek dřevokazných škůdců, kteří ji díky tomu později napadli. Je pravděpodobné, že se po místní výměně krytiny a tím i zlepšení klimatických podmínek nevhodných pro život škůdců se stav napadení ustálil. Jelikož je napadení v neaktivním stádiu nemusí být použity sterilizační prostředky nezbytné k usmrcení škůdců. Stupeň poškození dle počtu výletových otvorů je malý až střední a rozsah také není tak velký, aby se muselo přistoupit k výměně některých částí. Bylo navrženo preventivní opatření proti napadení, které spočívá v povrchové impregnaci dřeva ochranným prostředkem s označením alespoň I P preventivní ochrana před hmyzem nelépe postřikem. Na trhu je velká škála výrobků. Majiteli byl doporučen např. přípravek Lignofix Umí to, se škálou účinnosti F B, P, I P, 1, 2, 3. Náklady na pořízení by se pohybovaly v řádech stovek korun. Samozřejmě záleží na něm jaký přípravek si vybere.. Konstrukční ochrana je v relativně dobrém stavu. Jako menší nedostatek se jeví absence prvků v krytině, které umožňují cirkulaci vzduchu mezi vnitřním a vnějším prostředím. Vpravení těchto prvků do krytiny by snížilo relativní vlhkost vzduchu, ale není doporučeno jako nezbytně nutné. Dalším problémem je odsávácí zařízení par ze sousedního pohostinství, které by mělo být co nejdříve odstraněno. Pro postup sanace byly zvoleny následující kroky. Zdravé dřevo se musí omést prachu a nečistot. V místě povrchového postižení se musí odstranit zhruba milimetrová vrstva dřeva, pod kterou se nachází požerky s drtinkami a tyto odstranit za pomocí rýžového kartáče a přistoupit k postřiku. Je nutné dodržet postup aplikace uvedený v návodu výrobcem. Nezbytné je, aby při aplikaci byl použit respirátor. Hlavním úkolem do budoucna je udržení současného stavu konstrukce a samozřejmě výše uvedené sanační opatření. Výměna nebo zpevnění napadených prvků 44

45 je zbytečné, neboť napadení škůdci je pouze povrchové a výrazněji neoslabuje jistě naddimenzované prvky dřevěné prvky. Po dodržení uvedených sanačních kroků by konstrukce měla bez větších problémů vydržet do doby, než bude provedena celková rekonstrukce domu. 45

46 7. Závěr Předmětem bakalářské práce je zpracování stavebně technického průzkumu krovu rodinného domu v Dolní Lhotě. Postup zvoleného stavebně technického průzkumu vychází z metodiky uvedené v literatuře (Reinprecht, Štefko 2000). Při průzkumu bylo prvním úkolem zjištění konstrukčních nedostatků a vlhkosti dřeva. Velká pozornost byla věnována objevení a identifikaci biologického napadení, které se také potvrdilo. Bylo nalezeno poškození tesaříkem krovovým a červotočem proužkovaným v již neaktivním stádiu. Stupeň poškození byl malý až střední. V návaznosti na zjištěné poznatky bylo navrženo vhodné sanační opatření. Vhodným sanačním řešením by mělo být zejména udržení stávající konstrukční ochrany dřeva. Nezbytné je především sledování stavu krytiny a případná rychlá výměna poškozených prvků. Dalším krokem je také odstranění odsávacího zařízení ze sousedního pohostinství, které ústí téměř pod zkoumanou střechu a zvyšuje vlhkost dřeva. Na prvky konstrukční ochrany by měla navázat chemická ochrana. Její provedení by mělo být provedeno doporučeným prostředkem, nejlépe postřikem. Postřik by měl zajistit průnik účinné látky i do těžko přístupných míst. Pro stavebně technický průzkum byly zvoleny metody odpovídající velikosti krovu a jeho napadení. Dosažené výsledky byly postačující a posloužily k návrhu vhodné sanace. Resumé The aim of the bachelor thesis is carrying out a building and technical investigation of a roof in a family house in Dolní Lhota. The selected procedures are chosen from the methodology mentioned in literature by Reinprecht and Štefko. The first task was the discovering of the constructional deficiencies and of the moisture of the wood. Much attention was given to discovering and identificating of the biological attack. The damage of Hylotrupes bajulus and Anobium punctatum was found. The level of damage was from low to intermediate. The appropriate sanitation measures were suggested according to the discoverd facts. The appropriate sanitation measure should be maintaining the existing wood protection. Observing of a roofing and replacement of damaged parts is essential. As a next step we should take away the exhaust plan from neighbouring pub which leads 46

47 under the roof and increases the moisture. Chemical protection should be impeached as well as constructional protection. The chemical protection should be carried out by a recommended agent. The best way is spraying. The spraying should provide for penetrating of the effectual substance into poorly accessible places. The selected methods were chosen according to the size of the roof and according to the extent of its damage. The achieved results were sufficient and they made it possible to suggest the appropriate sanitation measures. 47

48 8.Přehled použité literatury Baier, J. - Týn, Z.: Ochrana dřeva, Grada Publisching Praha, 1996, ISBN Černý, A.: Parazitické dřevokazné houby, SZN Praha, 1989, ISBN X Holan a kol.: Dřevo v domácnosti, Era, 2006, ISBN Horáček, P.: Fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva I., MZLU Brno, 1998, ISBN Kloiber, M.: Stavebně historický průzkum a návrh sanace krovu kostela ve Starém Hobzí, 1. vydání diplomové práce Brno: MZLU, 2004 Reinprecht, L.: Procesy degradacie dreva, TU Zvolen, 1998, ISBN Reinprecht, L. Žák, J.: Ochrana dřeva ve stavbě, ARCH Praha, 1998, ISBN Reinprecht, L.: Ochrana dreva a kompozitov, TU Zvolen, 1994, ISBN Reinprecht, L. Štefko, J.: Dřevěné stropy a krovy, ARCH Praha, 2000, ISBN Reinprecht, L.: Rekonštrukcia objektov z dreva, TU Zvolen, 1998, ISBN Svatoň, J.: Ochrana dřeva, MZLU Brno, 2000, ISBN X Ševců, O. Vinař, J. Pacáková, M.: Metodika ochrany dřeva, SÚPP Praha, 2000, ISBN Šlezingerová, J. Gandelová, L.: Stavba dřeva, MZLU Brno, 2002, ISBN Urban, J.: Ochrana dřeva I., Hlavní dřevokazní škůdci, 1. vydání Brno: MZLU, 1997, ISBN ČSN EN ( ) Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi. Definice tříd ohrožení biologickým napadením. Část ČSN EN ( ) Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi. Definice tříd ohrožení biologickým napadením. Část

49 49

50 50

51 51