Oligopoly a teorie her
|
|
- Jakub Němec
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Oligopoly a teorie her
2 Co se dnes naučíte co je to oligopol jaké výsledky jsou v oligopolu možné proč je pro oligopolní firmy obtížné spolupracovat jak antimonopolní zákonodárství může prospět konkurenci jemný úvod do teorie her Přednáška odpovídá kapitole 16 v učebnici. mic-slide11 (2 / 38)
3 Oligopol Oligopol je tržní struktura, ve které jen málo hráčů nabízí podobné nebo identické produkty. Strategické chování: Rozhodnutí firmy o objemu produkce (a ceně) silně ovlivní ostatní firmy ty budou reagovat. Proto firma musí při svém rozhodování vzít v úvahu chování ostatních. K analýze strategického jednání slouží teorie her. Teorie her je disciplína, která studuje, jak jednotlivci jednají ve strategických situacích. mic-slide11 (3 / 38)
4 Příčina vzniku oligopolu Tytéž, jako v případě monopolu, ovšem v menší míře do odvětví může vstoupit pouze několik firem: několik málo firem vlastní důležitý vstup vláda dává jen několika firmám právo vyrábět daný statek licence patenty copyright výnosy z rozsahu na trh se vejde jen několik firem mic-slide11 (4 / 38)
5 Měření koncentrace trhu Míra koncentrace jaké procento z celkové tržní produkce vyrábí čtyři největší firmy na trhu. odvětví koncentrace herní konzole 100 % tenisové míčky 100 % kreditní karty 99 % baterie 94 % nealko nápoje 93 % web. vyhledávací stroje 92 % snídaňové cereálie 92 % cigarety 89 % tištěná blahopřání 88 % pivo 85 % mobilní operátoři 82 % auta 79 % Čím vyšší míra koncentrace, tím méně konkurenčních firem. Oligopoly mají vysokou míru koncentrace. (míra koncentrace vybraných odvětví v USA) mic-slide11 (5 / 38)
6 Duopol mobilních operátorů v Pidivsi P Q TR TC zisk Pidives má 140 obyvatel. Statek: mobilní telefony s neomezeným voláním, telefon v ceně. Duopol: T-Mobile a O 2. Obě firmy mají FC = 0 a MC = 10. Pokud by existovala dokonalá konkurence: P = MC = 10, Q = 120, zisk = 0. Pokud by existoval monopol: P = 40, Q = 60, zisk = mic-slide11 (6 / 38)
7 Duopol v Pidivsi: kartel Jeden možný výsledek duopolu: kartel. Koluze je dohoda mezi firmami na trhu o množstvích, která budou produkovat, nebo o cenách, které si budou účtovat (tj. o rozdělení trhu). Kartel je skupina firem, které jednají v souladu (např. v koluzivní dohodě). T-Mobile a O 2 se mohou dohodnout, že každý vyrobí polovinu monopolního množství, tj. každá firma vyrobí q = 30, účtuje si cenu P = 40 a dosáhne zisku 900. mic-slide11 (7 / 38)
8 Duopol v Pidivsi: koluze vs. sebezájem P Q Pokud každá firma dodrží dohodu, dosáhne zisku 900. Pokud T-Mobile dohodu nedodrží a vyrobí q = 40: tržní množství stoupne na Q = 70, cena klesne na P = 35 zisk T-Mobilu vzroste na 40 (35 10) = T-Mobilu se vyplatí dohodu porušit. Totéž však platí pro 0 2, takže obě firmy vyrobí q = 40: tržní množství bude Q = 80, P = 30 zisk každé firmy bude 40 (30 10) = 800 Oběma firmám by se vyplatilo udržet kartel, ale každá má motiv šidit. Pro firmy je těžké dodržovat kartelové dohody. mic-slide11 (8 / 38)
9 Duopol v Pidivsi: má dál zvyšovat produkci? P Q Pokud každá firma vyrábí q = 40, pak je tržní množství Q = 80, cena P = 30 a zisk každé firmy je 800. Je v zájmu T-Mobilu dál zvýšit výstup na q = 50? Je to v zájmu O 2? mic-slide11 (9 / 38)
10 Duopol v Pidivsi: řešení P Q Pokud každá firma vyrábí q = 40, pak je tržní množství Q = 80, cena P = 30 a zisk každé firmy je 800. Pokud by T-Mobile zvýšil výstup na q = 50: tržní množství by bylo Q = 90, P = 25 zisk T-Mobilu by byl 50 (25 10) = 750 Zisk T-Mobilu je vyšší při množství q = 40. Totéž platí pro O 2. mic-slide11 (10 / 38)
11 Duopol v Pidivsi: rovnováha Nashova rovnováha je situace, kdy si každý hráč zvolí svou nejlepší strategii při daných strategiích, které si zvolili ostatní hráči, tj. žádnému hráči se nevyplatí se jednostranně odchýlit. Náš duopol má Nashovu rovnováhu při množství, při kterém každá firma vyrábí množství q = 40: pokud O 2 produkuje q = 40, pak je pro T-Mobile nejlepší produkovat také q = 40 pokud T-Mobile produkuje q = 40, pak je pro O 2 nejlepší produkovat také q = 40 Když se oligopolní firmy samostatně rozhodují pro objem produkce, je celkové tržní množství menší, než by bylo v dokonalé konkurenci, a větší, než by bylo v případě monopolu. mic-slide11 (11 / 38)
12 Efekt rozsahu výroby a cenový efekt Zvýšení výroby má dvojí dopad na zisk firmy: Efekt rozsahu výroby: pokud je P > MC, prodej dalších kusů zvyšuje zisk Cenový efekt: zvyšování produkce zvyšuje tržní množství, což snižuje tržní cenu a zisk na všechny prodané jednotky Pokud je efekt rozsahu výroby větší než cenový efekt, firma zvyšuje produkci. Pokud je cenový efekt větší než efekt rozsahu výroby, firma snižuje produkci. mic-slide11 (12 / 38)
13 Počet firem v oligopolu Jak roste počet firem na trhu cenový efekt se zmenšuje oligopol vypadá stále víc jako dokonalá konkurence cena se blíží k MC tržní množství se blíží ke společensky optimálnímu objemu Další přínos zahraničního obchodu: obchod zvyšuje množství vzájemně si konkurujících firem, což zvyšuje Q a přibližuje cenu P k MC. mic-slide11 (13 / 38)
14 Cournotův oligopol: trošku formálněji Situace, kterou jsme dosud zkoumali, se nazývá Cournotův oligopol. V nejjednodušším případě vypadá takto: Na trhu je n stejných firem. Každá firma nezávisle vyrobí q i jednotek identického produktu a přinese je na trh. Trh stanoví (např. aukcí) tržní cenu P = a b Q, kde Q = q 1 + q q n je tržní objem produkce. Náklady každé firmy jsou TC i = c q i, tj. její MC i = c. Konstanty a, b, c > 0, a > c. V našem příkladu a = 70, b = 1/2 a c = 10. mic-slide11 (14 / 38)
15 Cournotův duopol Na trhu jsou dvě identické firmy, tj. n = 2, Q = q 1 + q 2. Celkový příjem firmy 1 je TR 1 = P q 1 = [a b(q 1 + q 2 )] q 1 = a q 1 b q 2 1 b q 1 q 2. Mezní příjem firmy 1 je MR 1 = dtr 1 dq 1 = a 2b q 1 b q 2. Firma maximalizuje zisk pro MR = MC, tj. MR 1 = a 2b q 1 b q 2 = c = MC 1. Firma tedy bude vyrábět produkci v objemu q1 = a c 2b q 2 2. mic-slide11 (15 / 38)
16 Cournotův duopol (pokrač.) Firma 1 tedy vyrábí produkci q 1 = a c 2b q 2 2. Podobně firma 2 vyrábí q 2 = a c 2b q 1 2. q 1 a c b V Nashově rovnováze je chování obou firem optimální nejlepší reakcí na jednání druhé firmy. a c 2b q1 q 2 E a c 2b a c b q 2 Optimální produkce firem je tedy q1 = q 2 = (a c)/(3b). Tržní rovnovážný objem produkce je Q = q1 + q 2 = 2(a c)/(3b). Tržní cena je P = a b Q = a/3 + 2c/3. mic-slide11 (16 / 38)
17 Cournotův oligopol s n firmami Na trhu je n identických firem, takže Q = q 1 + q q n. Celkový příjem firmy 1 je TR 1 = P q 1 = [a b(q 1 +q q n )] q 1 = a q 1 b q 2 1 (n 1)b q 1 q 1. Mezní příjem firmy 1 je MR 1 = dtr 1 dq 1 = a 2b q 1 (n 1)b q 1. Každá firma je identická, tj. MR 1 = MR 1 a q 1 = q 1. Firma maximalizuje zisk pro MR = MC, tj. MR 1 = a 2b q 1 (n 1)b q 1 = a (n + 1)b q 1 = c. Optimální produkce firem je tedy q i = (a c)/[(n + 1)b]. Tržní rovnovážný objem produkce je Q = [n/(n + 1)] [(a c)/b]. Rovnovážná tržní cena je P = a b Q = a/(n+1)+c n/(n+1). mic-slide11 (17 / 38)
18 Cournotův oligopol s rostoucím počtem firem Jak roste počet firem n, tržní cena P se stále více blíží k mezním nákladům c. Tržní cena je V limitě P = a n lim n P = c n n + 1 c. To znamená, že jak roste počet firem v odvětví, trh se stává stále konkurenčnějším. Při nekonečně vysokém počtu firem se stává dokonalou konkurencí. mic-slide11 (18 / 38)
19 Bertrandův duopol Existuje mnoho dalších modelů oligopolu, které předpokládají, že se hra mezi oligopolisty hraje jinak než v Cournotově modelu. Nejsnazší je Bertrandův model. Jeho podmínky jsou stejné jako Cournotovy, až na jednu věc: oligopolisté nestanoví objem výroby, ale cenu. Za tuto cenu jsou ochotní vyrobit jakékoli množství, které spotřebitelé poptávají. Spotřebitelé se v modelu chovají takto: vždy kupují od lacinější nabídky, tj. prodejci s vyšší cenou neprodají nic pokud oba duopolisté stanovili stejnou cenu, poptávka se mezi ně rozdělí napůl mic-slide11 (19 / 38)
20 Bertrandův duopol (pokrač.) Bez důkazu: pokud mají firmy stejné mezní náklady a peníze jsou dokonale dělitelné, pak obě firmy stanoví stejnou cenu na úrovni mezních nákladů, tj. p 1 = p 2 = c, q 1 = q 2 = (a c)/(2b). V tomto modelu stačí už dvě firmy, aby se duopol choval jako dokonale konkurenční trh. Je to realistické? To záleží na tom, jaká hra se na trhu hraje. Existuje mnoho modelů oligopolu, protože existuje mnoho možných her, které mezi sebou oligopolisté mohou hrát. mic-slide11 (20 / 38)
21 Teorie her Teorie her pomáhá pochopit chování oligopolních firem a jiné situace, kde hráči interagují a jednají strategicky. Každá hra se skládá ze tří prvků: hráčů množiny možných akcí (strategií), ze kterých si hráči vybírají výsledků, kterých hráči při každé kombinaci strategií dosáhnou Dominantní strategie strategie, která je pro hráče v dané hře nejlepší bez ohledu na to, jakou strategii zvolí ostatní hráči. mic-slide11 (21 / 38)
22 Vězňovo dilema Policie přistihla dva zločince ( Butche Cassidyho a Sundance Kida ). Jsou podezřelí, že vyloupili banku. Policie má však důkazy postačující pouze na jejich uvěznění na 1 rok. Policie je vyslýchá v oddělených místnostech a nabídne jim následující podmínky: když se přiznáš a usvědčíš spolupachatele, necháme tě jít když se nepřiznáš a tvůj spolupachatel ano, zavřeme tě na 20 let když se přiznáte oba, každý z vás dostane 8 let (Když se ani jeden nepřizná, dostane každý 1 rok.) mic-slide11 (22 / 38)
23 Vězňovo dilema: výplatní matice Situaci Butche a Kida lze popsat výplatní maticí. Výplatní matice je tabulka, která uvádí výsledky pro všechny kombinace strategií. Kid přiznat nepřiznat přiznat Cassidy 8 let Kid 8 let Cassidy 0 let Kid 20 let Cassidy nepřiznat Cassidy 20 let Kid 0 let Cassidy 1 rok Kid 1 rok Co by měli Butch a Kid udělat? mic-slide11 (23 / 38)
24 Vězňovo dilema: výsledek Dominantní strategií pro oba je přiznat se. Výsledek: Oba stráví ve vězení 8 let. Pro oba by bývalo lepší, kdyby se nepřiznali. Ale i kdyby se dopředu domluvili, že se nepřiznají, logika sebezájmu převáží a přiměje je se přiznat. mic-slide11 (24 / 38)
25 Oligopol jako vězňovo dilema Když oligopolní firmy vytvoří kartel v naději, že dosáhnou monopolního výsledku, stanou se hráči ve vězňově dilematu. Náš předchozí příklad: T-Mobile a O 2 jsou duopolisté v Pidivsi. Kartel maximalizuje jejich zisky: každá firma souhlasí, že obslouží q = 30 zákazníků. O 2 q = 30 q = 40 T-Mobile q = 30 q = 40 T-Mobile: zisk 900 O 2 : zisk 900 T-Mobile: zisk 750 O 2 : zisk T-Mobile: zisk O 2 : zisk 750 T-Mobile: zisk 800 O 2 : zisk 800 Dominantní strategií každé firmy je šidit a vyrábět q = 40. mic-slide11 (25 / 38)
26 Další příklady vězňova dilematu OPEC: Členské země se snaží jednat jako kartel, domluvit se na limitech těžby ropy, aby zvýšili ceny a své zisky. Ale dohody se obvykle rozpadnou, když jednotlivé země začnou šidit. Reklamní válka: Dvě firmy utrácí miliony korun ve snaze přebrat zákazníky druhé firmě. Efekt reklamy se vzájemně vyruší, ale zisk obou firem klesne o náklady na reklamu. Závody ve zbrojení: Každá země by na tom byla lépe, kdyby obě odzbrojily, ale dominantní strategií každé je naopak zbrojit. mic-slide11 (26 / 38)
27 Další příklady vězňova dilematu (pokrač.) Lidé na koncertech a stadionech stojí: Pro každého člověka na koncertu či stadionu platí, že lépe uvidí, když bude stát: pokud ostatní sedí, lépe uvidí ve stoje; pokud ostatní stojí, také uvidí lépe ve stoje. Nakonec všichni stojí, i když by v sedě viděli stejně dobře a ještě mohli sedět. Lidé na večírcích křičí: V místnosti, kde mluví hodně lidí, je dominantní strategií každého mluvit hlasitěji. Nakonec křičí všichni a jsou na tom hůř, než kdyby se dokázali domluvit na tichém hovoru. Standardizace benátských gondol: Ve středověkých Benátkách se každá rodina chtěla blýsknout krásnější gondolou boj o poziční statek. Ekonomicky ničivou hru zrušil dóže příkazem standardizace gondol. mic-slide11 (27 / 38)
28 Další příklady: negativní volební kampaň Dva kandidáti: pan Modrý a pan Oranžový. Když jeden vede negativní volební kampaň, druhý ztratí voličů a sám z nich získá zbytek nejde volit. pan Modrý pozitivní kampaň negativní kampaň pozitivní kampaň pan Oranžový Oranžový beze změny Modrý beze změny Oranž.: ztráta Modrý: zisk negativní kampaň Oranžový: zisk Modrý: ztráta Oranž.: ztráta Modrý: ztráta Dominantní strategie je vést negativní kampaň. Nemá vliv na výsledek voleb, ale znechutí mnoho voličů. mic-slide11 (28 / 38)
29 Vězňovo dilema a prospěch společnosti Situace typu vězňovo dilema brání spolupráci, která by byla potenciálně výhodná pro obě strany. Pro společnost jako celek může být neschopnost spolupráce žádoucí: nekooperativní rovnováha oligopolu: brání oligopolistům dosáhnout monopolního zisku společnosti prospívá (Q blíž společensky optimálnímu, P blíže MC) nebo nežádoucí: závody ve zbrojení negativní volební kampaň Záleží na situaci. mic-slide11 (29 / 38)
30 Proč lidé občas spolupracují Aby lidé mohli spolupracovat, musí se vězňovo dilema změnit na jinou hru. Dvě možnosti, které zajistí spolupráci: vnější vynucení opakování mic-slide11 (30 / 38)
31 Vnější vynucení: mafie střílí práskače Každý vězeň ví, že Mafie zastřelí každého práskače. Kid přiznat nepřiznat přiznat Cassidy smrt Kid smrt Cassidy smrt Kid 20 let Cassidy nepřiznat Cassidy 20 let Kid smrt Cassidy 1 rok Kid 1 rok Nyní je dominantní strategií nepřiznat se. Mafie výhrůžkou smrti zločincům pomáhá. (Co může udělat policie, aby se přiznali? Tj. jak změní hru zpět?) (Co udělá v dalším kroku mafie, aby se opět nepřiznali?) mic-slide11 (31 / 38)
32 Opakované vězňovo dilema: příklad Opakování významně mění hru podvedený může v příštím kole podvodníka potrestat. Výhoda z jednoho podvodu je často zanedbatelná proti dlouhodobému trestu. Výplaty za různé strategie: T (temptation) odměna úspěšného podvodníka R (reward) odměna za spolupráci, když oba spolupracují P (punishment) trest, když oba nespolupracují S (sucker s payoff) výplata postiženého spolupracujícího Ve vězňově dilematu platí T > R > P > S a 2R > T + S. (Cassidy a Kid: T = 0, R = 1, P = 8 a S = 20 let.) spolupr. šidí spolupr. R, R S, T šidí T, S P, P mic-slide11 (32 / 38)
33 Opakované vězňovo dilema: příklad (pokrač.) Jak hrát proti dobromyslnému vzteklíkovi? Dobromyslný vzteklík poprvé spolupracuje, pak spolupracuje pokaždé, dokud ho druhý nepodrazí ; pak navěky nespolupracuje. Můj výnos, když navěky spolupracuji: V = R + w R + w 2 R + w 3 R +... = Můj výnos, když ho poprvé podrazím : N = T + w P + w 2 P + w 3 P +... = T + R (1 w) w P (1 w) V mém zájmu je spolupracovat, pokud R V > N, tj. (1 w) > T + w P, tj. R > (1 w) T + w P (1 w) mic-slide11 (33 / 38)
34 Dva problémy Problém č. 1: hra se musí hrát nekonečně nebo aspoň s neznámým koncem. Pokud by byl znám konec, v posledním kole se nebude spolupracovat (protože po něm už nelze trestat). Proto je posledním kolem vlastně předposlední, takže i v předposledním se bude šidit atd. Pokud je znám konec, bude se šidit ve všech kolech. Jedno řešení je hrát donekonečna. Druhé hrát bez známého konce hra může v každém kole skončit s pravděpodobností 0 < p < 1; pravděpodobnost zahrnuta do diskontního faktoru w. Problém č. 2: neexistuje jedna optimální strategie, jak hrát co je optimální strategie, záleží na strategii soupeře. mic-slide11 (34 / 38)
35 Oko za oko, zub za zub (tit-for-tat) Rob Axelrod uspořádat turnaj, ve kterém bojovaly počítačové algoritmy v opakovaném vězňově dilematu. Kdokoli mohl poslat návrh vlastního algoritmu. Vyhrál algoritmus tit-for-tat : v prvním kole spolupracuj, pak hraj soupeřův poslední tah. Zobecnění: nebuď nepřející / závistivý (envious) nešiď jako první odplácej spolupráci i šizení nech se vydráždit, pokud partner nespolupracuje po nějaké době odpusť (umožni další spolupráci) nebuď příliš chytrý (nečitelný pro partnery) mic-slide11 (35 / 38)
36 Veřejná politika vůči oligopolům Oligopol může produkovat příliš málo za příliš vysoké ceny oproti společenskému optimu (Bertrand ne). Role pro veřejnou politiku: podporovat konkurenci a bránit kooperaci mezi oligopolisty, aby se trh přiblížil efektivnímu výstupu. Pomocí protimonopolního zákonodárství: nevymahatelnost kartelů a jejich trestání postihování protikonkurenčních dohod mezi firmami postihování monopolních praktik Je však problém rozeznat monopolní praktiku od praktik, které mají legitimní cíle. (Příklady viz učebnice.) mic-slide11 (36 / 38)
37 Shrnutí základních myšlenek Oligopolisté mohou maximalizovat zisk, pokud vytvoří kartel a jednají jako monopol. Sebezájem však vede každého z nich, aby zvýšil množství a snížil ceny. Čím je pak počet firem v odvětví větší, tím více se oligopol chová jako dokonalá konkurence. Strategické chování (oligopolu) zkoumá teorie her. Vláda používá antimonopolní politiku, aby zabránila protikonkurenčnímu jednání oligopolistů. Použití těchto zákonů je však někdy kontroverzní. mic-slide11 (37 / 38)
38 Domácí úkol Přečíst Mankiw, kapitoly 16. Připravit se na seminář. Doporučuji přečíst si knihu Axelrod: The Evolution of Cooperation. mic-slide11 (38 / 38)
11. Oligopoly a teorie her
11. Oligopoly a teorie her Motivace V odvětvích, které jsme zatím uvažovali, na sebe firmy vzájemně nereagovaly: v dokonalé a monopolistické konkurenci byly příliš malé na to, aby se vzájemně ovlivnily
VíceOligopoly a teorie her
Oligopoly a teorie her Motivace V odvětvích, které jsme zatím uvažovali, na sebe firmy vzájemně nereagovaly: v dokonalé a monopolistické konkurenci byly příliš malé na to, aby se vzájemně ovlivnily monopol
Více10. Oligopoly a teorie her
10. Oligopoly a teorie her Motivace V odvětvích, které jsme zatím uvažovali, na sebe firmy vzájemně nereagovaly: v dokonalé a monopolistické konkurenci byly příliš malé na to, aby se vzájemně ovlivnily
Více5.7 Kooperativní hry 5.7.1 Kooperativní hra 2 hráčů 5.7.2 Kooperativní hra N hráčů 5.8 Modely oligopolu 5.9 Teorie redistribučních systémů 5.
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 6 Teorie her, volby teorie redistribučních systémů a teorie veřejné Obsah 5.7 Kooperativní hry 5.7.1
VíceTeorie her a ekonomické rozhodování. 9. Modely nedokonalých trhů
Teorie her a ekonomické rozhodování 9. Modely nedokonalých trhů 9.1 Dokonalý trh Dokonalý trh Dokonalá informovanost kupujících Dokonalá informovanost prodávajících Nulové náklady na změnu dodavatele Homogenní
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VíceCharakteristika oligopolu
Oligopol Charakteristika oligopolu Oligopol v ekonomice převažuje - základní rysy: malý počet firem - činnost několika firem v odvětví vyráběný produkt může být homogenní (čistý oligopol) nebo heterogenní
VíceMezi firmami v oligopolu dochází ke strategickým interakcím. Při zkoumání strategických interakcí používáme teorii her.
Teorie her a oligopol Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, oddíly 26.1-9, 27.1-3 a 27.7-8 Varian: Intermediate Microeconomics, Sections 27.1-9, 28.1-3, 28.7-8 () 1 / 36 Obsah přednášky V této přednášce
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
Vícecharakteristika oligopolu kartel Cournotův model duopolu oligopol s dominantní firmou Sweezyho model (se zalomenou křivkou poptávky) Nashova
charakteristika oligopolu kartel Cournotův model duopolu oligopol s dominantní firmou Sweezyho model (se zalomenou křivkou poptávky) Nashova rovnováha Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 11, str.
VíceMotivace. Dnes se zaměříme na monopoly.
Monopol Motivace V reálném světě není dokonalá konkurence příliš častá. Obvyklejší jsou různé formy nedokonalé konkurence: monopoly oligopoly monopolistická konkurence Dnes se zaměříme na monopoly. Co
VíceMikroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2013 Téma 4 Teorie her pro manažery Obsah 5.7 Kooperativní hry 5.7.1 Kooperativní hra 2 hráčů 5.7.2 Kooperativní
VíceMODELY OLIGOPOLU COURNOTŮV MODEL, STACKELBERGŮV MODEL
MODELY OLIGOPOLU COURNOTŮV MODEL, STACKELBERGŮV MODEL DOKONALÁ KONKURENCE Trh dokonalé konkurence je charakterizován velkým počtem prodávajících, kteří vyrábějí homogenní produkt a nemohou ovlivnit tržní
VíceDokonale konkurenční odvětví
Dokonale konkurenční odvětví Východiska určení výstupu pro maximalizaci zisku ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady) účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy
Více8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích
8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VíceModely oligopolu. I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu. Dokonalý trh. Nedokonalý trh
Modely oligopolu Obsah kapitoly Studijní cíle I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu Student získá komplexní přehled teorií oligopolu, které lze úspěšně aplikovat v realitě. Doba potřebná
VíceOLIGOPOL.
OLIGOPOL CHARAKTERISTICKÉ RYSY OLIGOPOLU Malý počet firem a vysoký stupeň vzájemné závislosti při rozhodování (ceně, množství, kvalitě atd.) Firma musí předvídat reakci svých konkurentů na svá vlastní
VíceCHOVÁNÍ FIREM A TRŽNÍ STRUKTURA
6 CHOVÁNÍ FIREM A TRŽNÍ STRUKTURA Cíl firmy: maximalizace zisku Max π = Max (TR TC) = Max (P Q c Q) MR = MC Mezní příjem = přírůstek celkového příjmu dosažený prodáním další jednotky produkce (MR) Mezní
VíceDokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU
Opakování Mikroekonomie Dokonalá konkurence Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU U firmy v rámci dokonalé konkurence jsou výrobní náklady dány vztahem: TC = 20000 + 2 a) Jestliže tržní cena
VíceÚvod do ekonomie Týden 10. Tomáš Cahlík
Úvod do ekonomie Týden 10 Tomáš Cahlík Obsah Firmy Úvod rozhodování podle očekávaných nákladů a očekávaných výnosů Výroba Náklady Struktura trhu Dokonalá konkurence Monopol Nedokonalá konkurence Zkouškové
VícePříjmy firmy v nedokonalé konkurenci. Formy nedokonalé konkurence (3) 1) Monopol. 2) Oligopol. 3) Monopolistická konkurence. Obsah
Obsah Nedokonalá konkurence Formy nedokonalá konkurence Regulace nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence Vzniká nesplněním alespoň jedné podmínky dokonalé konkurence RozdílDKaNKvcenovétvorbě. Je to
VícePříjmy firmy v nedokonalé konkurenci. Formy nedokonalé konkurence (3) 1) Monopol. 2) Oligopol. 3) Monopolistická konkurence. Obsah
Obsah Nedokonalá konkurence Formy nedokonalá konkurence Regulace nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence Vzniká nesplněním alespoň jedné podmínky dokonalé konkurence RozdílDKaNKvcenovétvorbě. Je to
VíceRŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol
RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol CHARAKTERISTIKA DK Jak byste charakterizovali DK z hlediska (ceny, vstupu do odvětví, informací, produktu, počet prodávajících
VíceBod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy
Důležité FC, VC, TC (graf) Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Náklady firmy - důležité Průběh funkcí nákladů - grafy TC = FC + VC AC = AFC + AVC AFC = FC/Q AVC = VC/Q MC =
VíceOP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20
OP3BK_FEK Ekonomika Jaro 2013 16.03.2013 / 13:55 15:35 / učebna č.20 Přehled témat (osnova): 1. Úvod do ekonomie Základní pojmy Vývoj ekonomie Aktuální problémy 2. Mikroekonomie Tržní struktury Dokonalá
VíceTeorie her a ekonomické rozhodování 5. Opakované hry
Teorie her a ekonomické rozhodování 5. Opakované hry (chybějící či chybná indexace ve skriptech) 5.1 Opakovaná hra Hra až dosud hráči hráli hru jen jednou v reálu se konflikty neustále opakují (firmy nabízí
VíceDOKONALÁ KONKURENCE.
DOKONALÁ KONKURENCE www.ekofun.cz ZÁKLADNÍ POJMY PLATNÉ PRO DOKONALOU I NEDOKONALOU KONKURENCI Cíl firmy je maximalizace zisku -největší(kladné) rozpětí mezi TR a TC Maximalizujeme zisk s ohlédnutím na
VíceMikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje
Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC Příklad
VíceDokonalá konkurence (DK)
Obsah Dokonalá konkurence řebytek výrobce a přebytek spotřebitele Dokonalá konkurence (DK) Je ekonomickou abstrakcí ředpoklad - existuje velký počet kupujících a prodávajících odmínky dokonalé konkurence
VíceMotivace. Dnes se zaměříme na monopoly.
Monopol Motivace V reálném světě není dokonalá konkurence příliš častá. Obvyklejší jsou různé formy nedokonalé konkurence: monopoly oligopoly monopolistická konkurence Dnes se zaměříme na monopoly. Co
VíceTeorie her a ekonomické rozhodování. 3. Dvoumaticové hry (Bimaticové hry)
Teorie her a ekonomické rozhodování 3. Dvoumaticové hry (Bimaticové hry) 3.1 Neantagonistický konflikt Hra v normálním tvaru hráči provedou jediné rozhodnutí a to všichni najednou v rozvinutém tvaru řada
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Firma a odvětví. Koncentrace odvětví. Vztah firmy ke konkurentům a oligopol. Limitní cena. Kvantitativní modely duopolu. Cenové modely duopolu. Možnosti využití teorie her. Teorie firmy Firma a odvětví
VíceDokonalá konkurence. Téma cvičení. Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Bod uzavření firmy
opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC řešení opakování
VíceProdukční analýza. a) Co je to produkční funkce? Vyjadřuje max. objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací VF při dané úrovni technologie.
MIKROEKONOMIE 1 cvičení 9-12 [1] Produkční analýza a) Co je to produkční funkce? Vyjadřuje max. objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací VF při dané úrovni technologie. b) Vysvětlete zákon
VíceKvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy
1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb
VíceProdukční analýza. a) Co je to produkční funkce? Vyjadřuje max. objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací VF při dané úrovni technologie.
MIKROEKONOMIE 1 cvičení 9-13 [1] Produkční analýza a) Co je to produkční funkce? Vyjadřuje max. objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací VF při dané úrovni technologie. b) Vysvětlete zákon
Více4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.
Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní
VíceTeorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk
Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného
VíceRozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku
Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného
Více4EK201 Matematické modelování. 10. Teorie rozhodování
4EK201 Matematické modelování 10. Teorie rozhodování 10. Rozhodování Rozhodování = proces výběru nějaké možnosti (varianty) podle stanoveného kritéria za účelem dosažení stanovených cílů Rozhodovatel =
VíceMetodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok
Cíl tematického celku: pochopit problematiku rozhodování firmy, odvodit nabídkovou křivku Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Podstata firmy 2. dílčí téma:
Více(Ne)kooperativní hry
(Ne)kooperativní hry Tomáš Svoboda, svobodat@fel.cvut.cz katedra kybernetiky, centrum strojového vnímání 5. října 2015 Tomáš Svoboda, svobodat@fel.cvut.cz / katedra kybernetiky, CMP / (Ne)kooperativní
VíceTržní síly nabídky a poptávky
Tržní síly nabídky a poptávky Motivace Dělba práce zvyšuje bohatství. Zároveň vytváří vzájemnou závislost a potřebu koordinovat hospodářství. Ve svobodném světě však hospodářství nikdo neřídí a nekoordinuje
VíceNabídka firmy a nabídka odvětví Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 21 a 22 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 22 and 23
Nabídka firmy a nabídka odvětví Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 21 a 22 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 22 and 23 () 1 / 39 Na této přednášce se dozvíte jaká jsou omezení
VíceMikroekonomie I: Trh výrobních faktorů
PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:
VíceNEDOKONALÁ KONKURENCE
NEDOKONALÁ KONKURENCE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA NEDOKONALÉ KONKURENCE Trh, na kterém alespoň jeden prodávající (kupující) je schopen ovlivnit tržní cenu Cenový tvůrce Diferencovaný produkt-kvalita, vzhled,
VíceNEDOKONALÁ KONKURENCE
NEDOKONALÁ KONKURENCE CHARAKTERISTIKA NK Jak byste charakterizovali NK? (z hlediska ceny) Jaké jsou další charakteristiky ceny? (uvádějte příklady) Produkt Náklady na změnu dodavatele Informace Počet producentů
VíceMetodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok
Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních
VíceCELKOVÁ -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh
Otázka: Trh Předmět: Ekonomie Přidal(a): Eli TRH= určitá oblast ekonomiky kde dochází k výměně činnosti mezi jednotlivými ekonomickými subjekty (je to určitý virtuální prostor, kde se střetává nabídka
VícePřednáška #8. Základy mikroekonomie TEORIE HER
Přednáška #8 Základy mikroekonomie TEORIE HER 14.11.2012 V minulé přednášce jsme si vysvětlili, co je to oligopolistické tržní uspořádání Oligopol jako tržní uspořádání stojí mezi monopolem a režimem dokonalé
Více1. Druhy monopolů 2. Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru 3. Monopol na základě státní regulace 4. Monopol v důsledku
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 7 Monopol 1. Druhy monopolů Obsah A. 2. Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru
VíceMonopol a monopolistická konkurence
Monopol a monopolistická konkurence Vznik nedokonalé konkurence Příčiny vzniku Nákladové podmínky vedou ke vzniku nedokonalé konkurence v podobě úspor z rozsahu. Průměrné náklady s růstem výroby klesají
Více7. Výrobní náklady. Motivace. Co se dnes naučíte. Naďa a Klára vaří ratatouille. Výrobní náklady 1
7. Výrobní náklady Motivace Cílem každé firmy je co nejvyšší zisk. zisk = celkové příjmy celkové náklady = TR TC Abychom porozuměli chování firmy, musíme rozumět tomu, co určuje její příjmy a náklady.
Více8. Dokonalá konkurence
8. Dokonalá konkurence Kompletní text ke kapitole viz. KRAFT, J., BEDNÁŘOVÁ, P, KOCOUREK, A. Ekonomie I. TUL Liberec, 2010. ISBN 978-80-7372-652-2; str.64-75 Dokonale konkurenční tržní prostředí lze charakterizovat
VíceHRA V NORMA LNI M TVARU
3 HRA V NORMÁLNÍM TVARU 91 Hra v normálním tvaru Definice 1. Necht je dána konečná neprázdná n-prvková množina Q = {1, 2,..., n}, n množin S 1, S 2,..., S n a n reálných funkcí u 1, u 2,..., u n definovaných
VíceTEORIE HER Meta hry PŘEDNÁŠKA. OPTIMALIZACE A ROZHODOVÁNÍ V DOPRAVĚ část druhá Přednáška 4. Zuzana Bělinová
PŘEDNÁŠKA 4a TEORIE HER Meta hry OPTIMALIZACE A ROZHODOVÁNÍ V DOPRAVĚ část druhá Přednáška 4 Strategické hry se nenulovým součtem počet hráčů není dán, ale dále uvažujeme 2 hráče hrající racionálně Meta
VíceHRY V NORMÁLNÍM TVARU
HRY V NORMÁLNÍM TVARU Příklad 6 Cournotovy modely Monopol: Monopolista vyrábí jistý druh výrobků. Nejvyšší cena, za kterou může prodat jeden kus tak, aby vyprodal veškerou produkci, je dána poptávkovou
VíceElasticita a její aplikace
Elasticita a její aplikace Motivace Firmu zajímá, jak ovlivní její tržby tyto změny: firmě rostou náklady, proto chce zdražit svou produkci konkurenční firma vyrábějící podobný výrobek zlevnila očekává
VíceVzájemná závislost a prospěch z obchodu
Vzájemná závislost a prospěch z obchodu Co se dnes naučíte že dobrovolná směna prospívá oběma stranám význam absolutní a komparativní výhody pochopíte, jak komparativní výhoda vysvětluje prospěch ze směny
VíceMONOPOL.
MONOPOL Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující, který může ovlivnit tržní cenu V nedokonalé konkurenci na straně nabídky rozlišujeme -monopolní
VíceVedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.
Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly
VíceStručný úvod do teorie her. Michal Bulant
Stručný úvod do teorie her Michal Bulant Čím se budeme zabývat Alespoň 2 hráči (osoby, firmy, státy, biologické druhy apod.) Každý hráč má určitou množinu strategií, konkrétní situace (outcome) ve hře
Více29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15
29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 1 30. Optimum při nájmu výrobního faktoru Nabídka vstupu Z je dána rovnicí
VíceMONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE CHARAKTERISTIKY MONOPOLISTICKÉ KONKURENCE www.ekofun.cz Velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízké substituty produkt je však diferencovaný Velký počet firem způsobuje,
VíceSTC = w.l + r.k fix = VC + FC
Náklady a příjmy firmy definice nákladů náklady v krátkém období: - celkové, průměrné, mezní - fixní a variabilní náklady náklady v dlouhém období vztah mezi náklady v SR a LR: - obalová křivka příjmy
Více6 Nabídka na trhu výrobků a služeb
6 Nabídka na trhu výrobků a služeb 1. Náklady firmy 2. Příjmy a zisk firmy 3. Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu 4. Nabídka firmy V ekonomii se rozlišují tři časové horizonty, ve vztahu k možnostem
VíceNedokonalá konkurence
Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠTK, h.d. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nedokonalá konkurence Schéma konkurence Nedokonalá konkurence Monopolistická Oligopol Monopol Rekapitulace Dokonalá konkurence Optimum
VíceFunkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.
Vzorce optávka a nabídka a b Funkce poptávky (lineární) m + n Funkce nabídky D * Cenová elasticita poptávky bodová + D + D * Důchodová elasticita poptávky * Cenová elasticita poptávky intervalová A B CD
VíceMotivace. Cílem každé firmy je co nejvyšší zisk. zisk = celkové příjmy celkové náklady = TR TC
Výrobní náklady Motivace Cílem každé firmy je co nejvyšší zisk. zisk = celkové příjmy celkové náklady = TR TC Abychom porozuměli chování firmy, musíme rozumět tomu, co určuje její příjmy a náklady. Příjmy
VíceObsah. Předmluva autora... VII. Oddíl A Metoda a předmět ekonomie
Obsah Předmluva autora... VII Oddíl A Metoda a předmět ekonomie 1. Jaká věda je ekonomie?... 3 1.1 Pozitivní věda... 3 1.2 Vize a model v ekonomii... 5 1.3 Ekonomie věda o lidském jednání... 7 1.4 Racionalita
VíceMikroekonomie Nabídka, poptávka
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní
VíceÚvod do teorie her ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ
ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Úvod do teorie her David Bartl, Lenka Ploháková OSNOVA Úvod (hra n hráčů ve strategickém
VíceDvou-maticové hry a jejich aplikace
Dvou-maticové hry a jejich aplikace Obsah kapitoly. Hry s konstantním součtem Hra v normálním tvaru (ryzí strategie) Smíšené strategie. Hry s nekonstantním součtem Nekooperativní hra Dvou-maticová hra
VíceFORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH FAKTORŮ.
ORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH AKTORŮ www.ekoun.cz www.ekoun.cz ORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH AKTORŮ Výrobní faktory: práce + kapitál (pro nás) Na trzích výrobních faktorů: - poptávku vytvářejí firmy
VíceTRH PRÁCE.
TRH PRÁCE POPTÁVKA PO PRÁCI Předpoklad! Dokonalá konkurenci na trhu práce Existuje velký počet nabízejících i poptávajících Žádny z nich nemůže ovlivnit cenu Poptávka po práci je určena množstvím práce,
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: monopol,
VíceTeorie her a ekonomické rozhodování. 2. Maticové hry
Teorie her a ekonomické rozhodování 2. Maticové hry 2.1 Maticová hra Teorie her = ekonomická vědní disciplína, která se zabývá studiem konfliktních situací pomocí matematických modelů Hra v normálním tvaru
Více11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru
11. Trhy výrobních faktorů V předchozích kapitolách jsme zkoumali způsob rozhodování firmy o výstupu a ceně v rámci různých tržních struktur (dokonalá a nedokonalá konkurence). Ačkoli se fungování firem
VíceMikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky
Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Přednáška 3. Křivka nabídky (S) Poptávka substituční a důchodový
Více12 HRY S NEÚPLNOU INFORMACÍ
12 HRY S NEÚPLNOU INFORMACÍ 543 Ne v každé hře mají všichni hráči úplné informace o výplatních funkcích ostatních. Ve skutečnosti je většina situací s informací neúplnou. Například: V aukcích zpravidla
VíceKonkurence. Konkurence. Konkurence dle subjektů. Konkurence dle subjektů
Konkurence Konkurence Ing. Pavlína Štréglová Pilíř tržního mechanismu, hnací motor trhu Proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů trhu. 1 2 Konkurence dle subjektů 1. Konkurence mezi
VíceMikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nabídka, poptávka Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni
VíceTeorie her a ekonomické rozhodování. 11. Aukce
Teorie her a ekonomické rozhodování 11. Aukce 11. Aukce Příklady tržních mechanismů prodej s pevnou cenou cenové vyjednávání aukce Využití aukcí prodej uměleckých předmětů, nemovitostí, prodej květin,
Víceco je vězňovo dilema, jak funguje kartel a kdy je kartel stabilní.
Kartel a asymetrické informace Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 26.10-11, 27.4-6, 34 Varian: Intermediate Microeconomics, Chapters 27.10-11, 28.4-6, 37 () 1 / 42 Na této přednášce se dozvíte
VíceMikroekonomie I: Všeobecná rovnováha. Praha, VŠFS,
PhDr. Praha, VŠFS, 13.12.2010 Podstata všeobecné rovnováhy Všeobecná rovnováha = rovnováha na všech trzích (trh statků a výrobních faktorů) Nelze zvýšit užitek nějakého spotřebitele, aniž bychom snížili
VíceHry v rozvinutém tvaru a opakované hry. Hry v rozvinutém tvaru
Hry v rozvinutém tvaru a opakované hry Obsah kapitoly Studijní cíle Doba potřebná ke studiu Pojmy k zapamatování Úvod Výkladová část 1) Hry v rozvinutém tvaru 2) Opakované hry I. Konečně opakované hry
Více11 Optimální výstup firmy v podmínkách oligopolu
11 Optimální výstup firmy v podmínkách oligopolu 11.1 Charakteristické rysy oligopolu Oligopol je tržní struktura, která se od dosud charakterizovaných struktur liší zejména malým počtem firem a poměrně
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Reklama v rozhodování firmy. Reklamní výdaje a jejich účinnost. Praktické rozhodování o reklamních výdajích. Volba optimální reklamní technologie. Reklama v různých tržních strukturách. Efekty reklamy
VíceFormování cen na trzích výrobních faktorů
Formování cen na trzích výrobních faktorů Na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru. Na trzích výrobků a služeb jsou domácnosti poptávající a firmy nabízející
Více1. Obecná charakteristika 2. Krátkodobá rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci 3. Mrtvá ztráta v nedokonalé konkurenci 4. Dlouhodobá rovnováha v
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 4 cvičení kap. 6 a 7 Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Obsah A. 1. Obecná charakteristika 2. Krátkodobá
VíceMikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky
Přednáška 3. Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Podstatné z minulé
VíceMikroekonomie 1 -TOMÁŠ VOLEK (Prezentace 6) 1
Obsah Podnik Výnosy Zisk Podnik Firma (podnik) je obecné označení pro ekonomicko - právní subjekt. Základními znaky rozlišující podnik od jiných institucí společnosti jsou: - -.. Základní cíl podniku je
VíceALTERNATIVNÍ CÍLE FIRMY
ALTERNATIVNÍ CÍLE FIRMY Příčiny vzniku alternativních teorií firmy My známe maximalizace zisku jako cíl firmy Stakeholders rozdílné cíle ( a person, group, organization, member or system who affects or
Vícenutně znamenat ztrátu), ve které mají oba hráči dvě možnosti kooperovat nebo zradit.
Vě zň ovo dilěma Vojtěch Ptáčník K tomuto tématu jsem se dostal úplnou náhodou. Měli jsme udělat projekt dle své vlastní volby. V té době jsem vůbec nevěděl, jaké téma si mám zvolit. Jednoho dne nám do
Více3. Tržní síly nabídky a poptávky
. Tržní síly nabídky a poptávky Motivace ělba práce zvyšuje bohatství. Zároveň vytváří vzájemnou závislost a potřebu koordinovat hospodářství. Ve svobodném světě však hospodářství nikdo neřídí a nekoordinuje
VíceTEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Konkurenceschopnost v České republice The competition capability in the economy of the Czech republic Vedoucí diplomové
VíceZisk Jan Čadil VŠE FNH
Zisk Jan Čadil VŠE FNH Footer Text 12/10/2014 1 Ekonomický zisk Rozdíl mezi tržbami a náklady, včetně implicitních Firma má výstup q = f m 1,, m i. Obecně může mít více druhů výstupu (1 až n). Cenu produkce
VíceDva podniky vedou mezi sebou spor, k jehož vyřešení může každý z nich podniknout jednu
Zadání příkladu: Dva podniky vedou mezi sebou spor, k jehož vyřešení může každý z nich podniknout jednu ze tří akcí: a/ žalovat druhý podnik u soudu strategie Z b/ nabídnout druhému podniku spojení strategie
VíceTeorie her a ekonomické rozhodování. 7. Hry s neúplnou informací
Teorie her a ekonomické rozhodování 7. Hry s neúplnou informací 7.1 Informace Dosud hráči měli úplnou informaci o hře, např. znali svou výplatní funkci, ale i výplatní funkce ostatních hráčů často to tak
VíceTrhy výrobních faktorů
Trhy výrobních faktorů Výrobní faktory Výrobními faktory (VF) je obecně vše, co slouží k produkci statků. Tedy jsou to vstupy, které používáme k produkci výstupu. Standardní hrubé dělení: práce, kapitál
Více