ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA OSTRAVY * ÚPlMO*1994

Transkript

1 ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA OSTRAVY * 1994 ÚPlMO*1994 Pořizovatel ÚPlMO*1994: Magistrát města Ostravy zastoupený primátorem Ing. Evženem Tošenovským Zpracovatel ÚPlMO*1994: Útvar hlavního architekta Magistrátu města Ostravy zastoupený hlavním architektem Ing.arch.Vlastimilem Bichlerem D * REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ Úplný text schválený ZMO v roce 1994 doplněný o schválené změny a provedené úpravy s platností ke dni Zodpovědný projektant Ing. arch. Cyril Vltavský, Ing arch. Petr Vencelides

2 ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA OSTRAVY * 1994 REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ OBSAH : str. Část I - Úvodní ustanovení 2 Část II - Základní zásady uspořádání území 3 (závazná část) Část III - Závěrečná ustanovení 18 PŘÍLOHA I - Funkční využití ploch I/1-20 (závazná část) PŘÍLOHA II - Seznam veřejně prospěšných staveb II/1-45 na území města Ostravy (závazná část) Zpracovatel: Útvar hlavního architekta Magistrátu města Ostravy Září 1994 Tyto regulativy jsou nedílnou součástí obecně závazné vyhlášky č. 3/1994 vydané Radou města Ostravy s platností od

3 Č á s t I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Článek 1. Rozsah platnosti 1. Tyto "Regulativy funkčního a prostorového uspořádání území" v rozsahu dále uvedeném se stanovují pro realizaci rozvoje území města Ostravy dle Územního plánu města Ostravy-1994 zpracovaného Útvarem hlavního architekta Magistrátu města Ostravy a schváleného dle 36 odst. 1 písm. n) zákona č.367/1990 Sb. o obcích, ve znění změn a doplňků, Zastupitelstvem města Ostravy dne Území řešené Územním plánem města Ostravy-1994 je tvořeno městskými obvody: 1 - Moravská Ostrava a Přívoz 2 - Slezská Ostrava 3 - Ostrava - Jih 4 - Poruba 5 - Nová Bělá 6 - Vítkovice 7 - Stará Bělá 8 - Pustkovec 9 - Mariánské Hory a Hulváky 10 Petřkovice 11 - Lhotka 12 - Hošťálkovice 13 - Nová Ves 14 - Proskovice 15 - Michálkovice 16 - Radvanice a Bartovice 17 - Krásné Pole 18 - Martinov 19 - Polanka nad Odrou 20 - Hrabová 21 - Svinov 22 - Třebovice 23 - Plesná Případné změny administrativního členění města nebudou důvodem změny územního plánu. Plošná výměra území města je 214,57 km Návrhové období tohoto územního plánu, k němuž se odhaduje uskutečnění navržené organizace území, se předpokládá rok 2010, ke kterému Ostrava v rozsahu řešeného území by měla dosáhnout velikosti do obyvatel. Jedná se o návrhové období, nikoliv o dobu platnosti územního plánu, která není závaznou částí časově omezena. 2

4 Č á s t II. ZÁKLADNÍ ZÁSADY USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ (závazná část) Článek 2. Urbanistická koncepce 1. Město Ostravu rozvíjet v souladu s dlouhodobou koncepcí urbanizace a vývoje osídlení ČR jako metropoli Ostravské sídelní regionální aglomerace. Respektovat jeho funkci střediska osídlení obvodního významu. Případné územní dopady nového územně-správního členění státu řešit samostatně. 2. Město Ostravu rozvíjet jako obchodně - průmyslové a kulturně - vědecké centrum s metropolitním postavením v regionu s fungujícími městskými systémy vytvářejícími kvalitní životní prostředí pro své obyvatele. 3. V urbanistické koncepci vycházet ze specifičnosti funkčně propojeného nespojitého systému tří výrazných obytných zón a tento systém dále rozvíjet. 4. Na území města respektovat zejména: a) dohodnuté územní požadavky širších funkčních systémů, které jako závazné regulativy územního rozvoje jsou stanoveny v územním plánu VÚC Ostrava - Karviná. b) dohodnuté podmínky ochrany ložisek nerostných surovin a zdrojů vod, uvedených v územním plánu c) dohodnuté podmínky ochrany ovzduší, vod a přírody a eliminace hygienických závad, uvedených v územním plánu d) území vyhlášené památkové zóny Moravská Ostrava (vyhlášena vyhláškou MK ČR č. 476/92 Sb. ze dne ). e) zvláště chráněná území dle 14 zák. č. 114/92 Sb. 5. Dodržovat funkční členění území na jednotlivé funkční zóny, zásady uspořádání dopravy a technického vybavení a uspořádání občanského vybavení celoměstského a nadměstského významu dle urbanistické koncepce vyjádřené v hlavních výkresech územního plánu : C.2.1. Komplexní urbanistický návrh (Plán využití ploch) 1: C.3.1. Komunikační síť 1: C.3.2. Železniční, letecká a hromadná doprava 1: C.3.3. Cyklistická a pěší doprava 1: C.4.1. Schema vodovodu 1: C.4.2. Schema kanalizace 1: C.4.3. Schema elektrorozvodů 1: C.4.4. Schema zásobování teplem 1: C.4.5. Schema zásobování plynem 1: C.4.6. Schema telekomunikačních provozů 1: C.7.3. Místní územní systém ekologické stability 1: a to v rozsahu uvedeném ve článku 3. těchto regulativů rozvoje. 3

5 Článek 3. Zásady regulace území 1. VYUŽITÍ PLOCH 1.1. Ve smyslu 29 odst.1 stavebního zákona se stanoví Územním plánem města Ostravy-1994 na území města tyto funkční kategorie ploch: Bydlení Bydlení individuální Bydlení hromadné Smíšená území Jádrové území Živnostenské území Veřejné vybavení Občanská vybavenost Sport a rekreace Sportovní areály Areály volného času Areály koupališť Chatové osady Průmyslová výroba Těžký průmysl Lehký průmysl, sklady, drobná výroba Plochy zvláštního účelu Zemědělská výroba Zemědělské výrobní závody Orná půda Zemědělská půda ostatní Skleníkové areály Extenzivní louky Deponie Skládky odpadů + návrh rekultivace Zeleň Lesy Rozptýlená krajinná zeleň Parky, parkově upravená zeleň Hřbitovy Zoologická zahrada 4

6 Botanická zahrada, arboretum Drobná a ochranná zeleň Zahrady a zahrádkové osady Doprovodná zeleň vodních toků Mokřady Vodní plochy Vodní toky Vodní plochy Doprava Železnice, vlečky, plochy železniční dopravy Dopravní plochy Pěší plochy, veřejná prostranství Území nestabilizovaná Plochy, kde dosud nebyl stanoven konečný rozvojový záměr. Rozmístění a rozsah funkčních ploch na území města je vyznačen ve výkrese C "Komplexní urbanistický návrh" 1.2. Pro bližší stanovení vhodnosti umísťování staveb a provádění opatření v jednotlivých funkčních plochách platí PŘÍLOHA I těchto regulativů Navržené funkční a prostorové uspořádání území respektovat při pořizování následných stupňů územněplánovací dokumentace, při zpracovávání územně-plánovacích podkladů, územních, stavebních a kolaudačních řízeních. Pouze hranice ploch pro bydlení individuální směrem do volné neurbanizované krajiny jsou stanoveny směrně Posouzení přípustnosti staveb a opatření v jednotlivých plochách v kategoriích "přípustné" a "výjimečně přípustné", jak jsou uvedeny v příloze č. I, náleží do pravomoci útvaru hlavního architekta. Rozhodující pro posouzení jsou výlučně hlediska urbanistická a ochrana životního prostředí. K posuzování konkrétních staveb bude přizván příslušný městský obvod. V případě sporu rozhodne Zastupitelstvo města Ostravy Podrobnější Regulativy pro konkrétní plochy "Komplexního urbanistického návrhu" 1) Plocha závodní nemocnice VŽ ve Vítkovicích: S ohledem na negativní vlivy hluku na zdravotnické zařízení sousedící se zařízeními těžkého průmyslu - především s elektrárnou VŽ - se předpokládají technicko-organizační opatření a postup dle 19 vyhl.č. 13/1977 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 2) Komunikační trasy s nestabilizovaným řešením: Dosud není uzavřeno řešení těchto komunikací: - prodloužení ulice Nové Krmelínské v úseku Proskovická - Na Lukách - prodloužení ulice Průběžné v úseku Martinovská - Severní spoj Problematika dálnice viz odst. 2.2.a. 5

7 Pro území v trasách těchto komunikací platí zákaz umísťování staveb, které by znemožnily nebo podstatně omezily jejich výstavbu. Realizace západního prodloužení ulice Na Lukách je podmíněna i jeho jihovýchodním prodloužením k silnici I/58. 3) Polanka Janová Pro navrhovanou zástavbu v lokalitě Polanka Janová, která spadá do povodí toku Porubky, je podmiňujícím faktorem nezávadná likvidace dešťových vod. Toto bude řešeno odvodňovacím příkopem a retenční nádrží. Dešťovým vodám bude umožněn i částečný vsak do terénu, pokud toto řešení bude prokázáno hydrogeologickým průzkumem a nedojde k narušení stávajících odtokových poměrů v dané lokalitě a přilehlém území. Současně nesmí být snížena povodňová ochrana zastavěného území podél vodního toku Porubka včetně jejích přítoků. V této souvislosti je nutné provést zvýšení kapacity starého koryta vodního toku Mlýnky a bezejmenného pravostranného přítoku Porubky. 4) VTP Poruba (lokalita Myslivna) Plocha Vědecko-technologického parku v Porubě funkčního využití Občanská vybavenost může být použita pouze pro výstavbu solitérních objektů a zařízení sloužících výzkumné a vědecké činnosti provázané s vysokým školstvím technického směru. Výška objektů je limitována max. 5 nadzemními podlažími, včetně podkroví. 2. DOPRAVA Dopravní systém města rozvíjet dle zásad, jak jsou vyznačeny ve výkresech C.3.1. "Komunikační síť" a C.3.2. "Hromadná doprava". Při tom sledovat tyto cíle: 2.1. Doprava železniční 2.1.a. v dopravě železniční veřejné - síť veřejné železniční dopravy na území města považovat v podstatě za stabilizovanou. Oproti současnému stavu počítat s těmito úpravami : - s cílem zavedení příměstské intervalové dopravy v rámci integrovaného dopravního systému elektrifikovat trať č. 300 Ostrava hl. n. -Kojetín a trať č. 316 Ostrava - Svinov - Opava vých. n. Vybudovat v prostoru Zábřehu novou železniční zastávku, obnovit zastávku Ostrava - Hrušov. - postupně omezovat nákladní dopravu na trati č. 300 v úseku Ostrava hl. n. Ostrava - střed s cílem jeho úplného vyloučení - vybudovat jednokolejné traťové spojky tratí č. 300 a 321 tzv. "Bartovickou spojku" a tratí č. 270 a 316 tzv."třebovickou spojku" - vytvářet prostorové podmínky pro vybudování vysokorychlostní tratě v koridoru tratě č. 270 Přerov - Bohumín se stanicemi Ostrava hl.n. nebo Ostrava - Svinov. - vybudovat nové železniční zastávky Nová Huť jižní brána a Ostrava - centrum 2.1.b. v dopravě železniční závodové - zrušit východní napojení Báňské dráhy OKD ve stanici Ostrava - střed a napojit ji novými traťovými spojkami na trať č. 323 v prostoru křížení s ulicí Frýdeckou a ve stanici Ostrava - Kunčice. - elektrifikovat propojovací koleje vlečky Vítkovice a.s. v úseku Ostrava - Vítkovice Ostrava - střed přes dolní nádraží. Na této spojce umožnit pravidelný průjezd veřejné osobní dopravě a zřídit novou zastávku v prostoru prodloužené ulice Halasovy. 2.1.c. v dopravě kontejnerové - vymístit stávající kontejnerové překladiště mimo území města Ostravy (do Vrbice) 6

8 2.2. Doprava silniční - zakreslené řešení křižovatek je závazné pouze z hlediska záboru ploch - při dalším rozvíjení roštového komunikačního systému města Ostravy : 2.2.a. v dopravě dálniční - trasa dálnice D 47, je závazná v celém úseku přes území města Ostravy - stavba závazného úseku dálnice D 47 včetně křižovatek je stavbou veřejně prospěšnou. Součástí této veřejně prospěšné stavby jsou rovněž nezbytné demolice stávajících objektů a zařízení, které vyplynou z podrobnější dokumentace. 2.2.b. v systému hlavních silničních tahů - kompletovat ul. Rudnou dostavbou chybějících či neúplných mimoúrovňových křižovatek s ulicemi Vratimovskou, Místeckou, Lidickou a Závodní a postupnou homogenizaci na směrově dělenou rychlostní komunikaci v úseku Plzeňská - Šenovská - vybudovat trasu R67 v úseku dálnice D 47 - hranice katastrálního území Rychvald. 2.2.c. v systému základních silničních tahů - prodloužit ul. Rudnou západním směrem v trase východně od obce Vřesina a městského obvodu Krásné Pole. - na ul. Místecké - v úseku jižně Vítkovic doplnit chybějící a neúplné mimoúrovňové křižovatky s ulicemi Moravskou, prodlouženou Mostní - dobudovat průtah Vítkovicemi - dobudovat prodloužení od Frýdlantských mostů na sever po hranice města v parametrech rychlostní směrově dělené komunikace - prodloužit ul. Martinovskou severním směrem s navázáním na nový silniční obchvat Děhylova - vybudovat tzv. "Severní spoj" v úseku Martinovská - Mariánskohorská - provést homogenizační úpravy ul. Na Lukách v úseku Stará Bělá - Polanka - vybudovat tzv. "Jižní tangentu" v úseku od hranice katastru Krmelína po ulici Rudnou v Bartovicích - hájit územní rezervu pro výhledovou přeložku tahu ul. Bohumínskou v úseku průtahu Muglinovem a pro výhledové prodloužení ul. Orlovské směrem na Bohumín 2.2.d. u ostatních komunikací - na ulici Plzeňské v úseku ul. 28.října - ul. Rudná doplnit chybějící mimoúrovňové křižovatky s ulicemi 28.října, U Koupaliště a U Cementárny. - dobudovat chybějící úseky ulice Železárenské kolem jižního okraje obytné zóny Mariánské Hory Hulváky a její prodloužení do prostoru souboru Karolina v Moravské Ostravě - dobudovat a upravit ulici Šenovskou z prostoru souboru Karolina na východ s napojením na ulici Fryštátskou v Radvanicích - prodloužit ul. Moravskou směrem východním v úseku mezi ulicemi Místeckou a Vratimovskou - prodloužit ul. Vratimovskou severním směrem v úseku mezi ulicemi Lihovarskou a Michálkovickou s návazným pokračováním východní obvodové po hranice katastru Bohumína. - vybudovat novou trasu ulice Bílovecké v úseku ulice Polanecká - ulice Opavská a její prodloužení severním směrem po "Severní spoj" - vybudovat ulici Porážkovou v úseku ulice Železárenská - ulice Mariánskohorská 7

9 - prodloužit ulici Nádražní severovýchodně od železniční stanice Ostrava hl. nádraží po Sokolskou třídu - vybudovat ulici "Novou Krmelínskou" v úseku ulice Plzeňská - ulice Místecká. Hájit územní rezervu pro její další výhledové prodloužení západním směrem v úseku ulice Plzeňská - ulice Proskovická. - prodloužit ulici Mostní od ulice Paskovské po ulici Místeckou 2.3. Městská hromadná doprava - za základní prvek městské hromadné dopravy považovat dopravu tramvajovou : 2.3.a. v dopravě tramvajové - doplnit stávající síť - trasou podél ulice Místecké v úseku Ruská - Na Obvodu - trasou prodloužením po ul. Opavské - trasou prodloužením po ul. 17. listopadu - Průběžná - trasou po ul. Polské Nad Porubkou - trasou od Hlučína - prodloužením tratě podél ulice Horní k jižnímu okraji souboru Dubina. - prodloužením tratě v úseku Nová Huť - železniční stanice Ostrava - Kunčice. - trasou podél nové Nádražní v úseku Hlavní nádraží - Sokolská třída. - vybudovat tramvajový staniční uzel Ostrava - centrum (Karolina) s navazujícími úseky ve směru Přívoz, Hranečník, Poruba a Vítkovice - rozšířit tramvajovou vozovnu na ul. Křivé s novým dopravním napojením po ulici Plynární při zrušení napojení po ulici Porážkové. 2.3.b. v dopravě autobusové - zrušit autobusovou vozovnu DP na ul. Sládkové v Moravské Ostravě a vybudovat náhradu v lokalitě bývalých kasáren Hranečník. 2.3.c. Pro integrovaný systém městské a meziměstské dopravy zabezpečit výstavbu přestupních uzlů a terminálů. Za strategické považovat zejména uzly: - centrum (Karolina) - Svinov (železniční stanice Ostrava - Svinov) - Přívoz u ul. Slovenské - Hranečník ve Slezské Ostravě Doprava letecká - rozvíjet podmínky pro využívání letiště v Mošnově (okr. Nový Jičín) pro osobní i nákladní dopravu s předpokladem jeho narůstajícího významu pro celý region Horního Slezska - letiště v Zábřehu (okres Opava) využívat zejména pro sportovní a rekreační létání, jakož i pro záložní použití v rozsahu jeho technických možností - pro leteckou záchrannou službu, komerční lety a soukromé využití vybudovat na území města heliporty v těchto těžištích: 8

10 - centrum města - Karolina - západ města - Svinov - jih města - Zábřeh - ulice Výškovická - východ města - Nová Huť Doprava vodní - respektovat územní rezervu koridoru vodního kanálu Dunaj - Odra jako dlouhodobý výhledový záměr. V této územní rezervě umožnit její využívání funkcemi dočasného charakteru. Trasa kanálu Dunaj - Odra je předmětem rozporů mezi orgány vykonávajícími státní správu. Do doby vyřešení těchto rozporů bude respektována územní rezerva Doprava cylistická - sledovat budování sítě cyklistických stezek, jak jsou uvedeny ve výkresu č. C.3.3. "Cyklistická a pěší doprava". Jejich polohu v území považovat za směrné Doprava pěší - stávající plošné vymezení pěší zóny v centrální části města rozšířit do ulice Nádražní v úseku ul. Zámecká - Českobratrská s ponecháním tramvajové dopravy, a dále v návaznosti na výstavbu tramvajového uzlu "Centrum - Karolina" do prostoru městského souboru "Karolina". 3. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Systémy technické infrastruktury rozvíjet dle zásad, jak jsou vyznačeny ve výkresech C.4.1. "Schema vodovodu", C.4.2. "Schema kanalizace", C.4.3. "Schema elektrorozvodů", C.4.4. "Schema zásobování teplem", C.4.5. "Schema zásobování plynem", C.4.6. "Schema telekomunikačních provozů". Přitom sledovat tyto cíle: 3.1. Zásobování vodou Systém zásobování pitnou vodou zajistit z povrchových zdrojů Ostravského oblastního vodovodu (Kružberk, Slezská Harta, Šance) a z podzemních zdrojů v poměru cca 80 % : 20 %. Vodárenskou síť rozdělit na tlaková pásma a doplnit o potřebné akumulace, přivaděče a zásobovací řády. Současný systém zásobování průmyslovou vodou ponechat. Nadále počítat se zdroji z řek Odra, Ostravice a Opava a z vodní nádrže Žermanice Kanalizace Systém likvidace odpadních vod založit na Ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě - Přívoze. U lokalit, kde z různých důvodů nelze odvést odpadní vody na ÚČOV a u velkých průmyslových závodů (VŽ, NH) zajistit likvidaci odpadních vod v místních čistírnách odpadních vod. Základní kmenovou síť rozšířit o sběrač "D" a "B" (pravobřežní sběrače podél řek Odry, Ostravice a Lučiny) Zásobování elektrickou energií Systém zásobování elektrickou energií založit v rozsahu potřeb města na stávající síti VVN rozšířené o nové napájecí body (TR 110/10 kv Hrabová, TR 400/110 kv Vratimov). Zabezpečit přechod stávající distribuční sítě VN 6 kv na 10 nebo 22 kv. 9

11 Vytvářet podmínky pro dvoucestné (jednocestné) zásobování energiemi a vytápění elektřinou Zásobování teplem Systém zásobování teplem zajistit rozvojem soustavy centrálního zásobování teplem. Koncepci zdrojů CZT zaměřit na maximální využití stávajících ústředních zdrojů (zejména ETB, TOV, TVŽ, TNH) a na využití odpadního tepla. U městských obvodů, kde v současné době není zavedeno CZT, řešit zásobování teplem na bázi zemního plynu a elektřiny. Stávající zdroje tepla na tuhá paliva (mimo zdrojů CZT) nahradit zdroji na plyn a elektřinu nebo přepojením přes předávací stanici na CZT Zásobování plynem Systém zásobování plynem založit na zemním plynu (koksárenský a degazační plyn využívat jen pro průmyslové odběry). Plynofikovat všechny okrajové městské obvody a rozvíjet plynovodní síť ve vnitřním městě v lokalitách bez CZT. U lokalit s CZT, kde je plynu využíváno převážně jen k vaření, při dožití plynovodní sítě tyto sítě již neobnovovat a k vaření používat elektrickou energii Telekomunikace Systém telekomunikací a spojů převést na digitální technologii, zavádět kabelovou televizi a umožnit rozvoj radioreléových spojů při nenarušení urbanistických záměrů. 4. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY V územně-plánovací činnosti a při rozhodování o všech změnách funkčního využití území vytvářet podmínky u všech vlastníků a uživatelů pozemků pro vytváření územního systému ekologické stability krajiny : - respektovat vymezení a funkční využití biocenter a biokoridorů všech hierarchických stupňů (včetně interakčních prvků) tak, jak je zobrazeno ve výkresech C.7.3. a C.2. - respektovat funkční využití prvků SES, pořadí stupně ochrany skladebných prvků ÚSES, minimální velikosti biocenter, minimální nutné šířky a maximální přípustné délky biokoridorů stanovené v Místním územním systému ekologické stability, textová část (C.7.1), kapitola 5.3. Funkce a parametry prvků SES - navržené funkční a prostorové uspořádání územního systému ekologické stability respektovat při pořizování následných stupňů územně-plánovací dokumentace, při zpracovávání územně-plánovacích podkladů, projektů ÚSES, územních, stavebních a kolaudačních řízeních. Článek 4. Ochrana přírody, staveb, zdrojů Při řízení funkčního využití území dodržovat na území města Ostravy principy ochrany přírody a krajiny, státní památkové péče, staveb i zdrojů a dále uvedená ustanovení. 10

12 1. OCHRANA PŘÍRODY Z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny respektovat principy ochrany přírody a krajiny stanovené zákonem č. 114/1992 Sb. a vyhláškou č. 395/1992 Sb Zvláště chráněná území vyhláška MŽP ČR č. 155/1991 Sb. ze dne (vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Poodří), výnos MK ČSR čj. 3027/70 ze dne (vyhlášení přírodní rezervace Polanecký les), vyhláška Rady NVO č. 995/69 ze dne (vyhlášení přírodní rezervace Polanecká niva), vyhláška NVO ze dne (vyhlášení národní přírodní památky Landek), usnesení Rady ONV Opava č. 171/11 ze dne (vyhlášení přírodní památky Rovninské balvany - v současné době trvalý exponát na Černé louce), vyhláška NVO ze dne (vyhlášení přírodní památky Porubský bludný balvan), vyhláška NVO ze dne (vyhlášení přírodní památky Kunčický bludný balvan), vyhláška Rady města Ostravy č.4/1993 ze dne (vyhlášení přírodní památky Turkov) návrh vyhlášky na přírodní rezervaci Rezavka, návrh vyhlášky na přírodní rezervaci Štěpán, 1.2. Zvláště chráněné části přírody Respektovat památné stromy vyhlášené usnesením Rady SmKNV č.104/8 ze dne vyhláškou NVO ze dne Významné krajinné prvky ( 3 zák. č. 114/1992 Sb.) Chránit před poškozováním a ničením lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy, mokřady, remízky, meze, trvalé travní porosty, skalní útvary, výchozy, městské parky apod. Zajistit podmínky jejich obnovy a nepřipustit ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce Respektovat navrženou přechodně chráněnou plochu ( 13 zák. č. 114/92 Sb.) "Martinovský mokřad" Dřeviny rostoucí mimo les Respektovat zachování stromů či keřů rostoucích jednotlivě nebo ve skupinách na pozemcích mimo lesní půdní fond. Případné nezbytné zásahy dohodnout s odborem ekologie MMO Lesy zvláštního určení Respektovat lesy zvláštního určení vyhlášené rozhodnutím MŽP ČR č.j. OOLP/562/93 ze dne Bělský les, Hulvácký kopec, Březí, Plesenský les, Malý obecní les, Odporovec, U dusikárny, U výzkumky, Hranečník, Přemyšov, Korýtko, Palések, Bíly a Černý les, Bobrovnický les, Osošník a Hrábek, drobné porosty uvnitř zástavby v Hrabové, Výškovicích, Zábřehu, Heřmanicích, Přívozu a Proskovicích. 11

13 2. OCHRANA STAVEB 2.1. Městská památková zóna, ochranná památková pásma, kulturní památky Z hlediska zájmů státní památkové péče dodržovat ustanovení daná těmito dokumenty: zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči v platném znění vyhlášku Ministerstva kultury ČR č.476/92 Sb. ze dne (prohlášení městské památkové zóny Moravská Ostrava) rozhodnutí odboru kultury NVO č.j. kult/365/1/83/prym ze dne o vyhlášení památkového ochranného pásma Komenského sady rozhodnutí odboru kultury NVO č.j. kult/1898/1/85/prym ze dne o vyhlášení památkového ochranného pásma Hrabová rozhodnutí odboru kultury NVO č.j. kult/974/87/1/prym ze dne o vyhlášení památkového ochranného pásma Přívoz rozhodnutí odboru kultury NVO č.j. kult/2104/1/88/prym ze dne o vyhlášení památkového ochranného pásma areálu dolu Anselm a Landeku rozhodnutí odboru kultury ÚMO č.j. kult/1203/1/91/prym/tá ze dne o vyhlášení památkového ochranného pásma Jubilejní kolonie rozhodnutí odboru kultury MMO č.j. kult/166/92/tá ze dne o vyhlášení památkového ochranného pásma Vítkovice návrh odboru kultury MMO na vyhlášení památkového ochranného pásma obytného souboru z období 50-tých let včetně zámku v Ostravě - Porubě návrh odboru kultury MMO na vyhlášení památkového ochranného pásma souborů kolonií Josefská a Zvěřina ve Sl. Ostravě návrh odboru kultury MMO na vyhlášení památkového ochranného pásma areálů dolů Michal (Petr Cingr) v Michálkovicích, Alexandr v Kunčičkách, Terezie (Petr Bezruč) ve Sl. Ostravě, Oderka v Přívoze a Oskar (Lidice) v Petřkovicích Ústřední seznam nemovitých kulturních památek okresu Ostrava (Aktualizace k ) 2.2. Při řízení výstavby na území města Ostravy respektovat ustanovení zákonných opatření na ochranu : Staveb železničních Staveb silničních Staveb pro letectví Staveb pro vodní hospodářství Staveb rozvodu elektřiny Staveb rozvodu plynu Staveb telekomunikačních Staveb teplovodných 12

14 3. OCHRANA ZDROJŮ 3.1. Pásma hygienické ochrany vodních zdrojů Z hlediska zájmů na ochraně vodních zdrojů na území města Ostravy dodržovat ustanovení daná těmito dokumenty: Zdroje pitné vody : rozhodnutí odboru VLHZ NVO č. 165/88 č.j. VLHZ 2810/86/Ml/Kl ze dne o vodním zdroji Proskovice rozhodnutí odboru VLHZ NVO č. 166/88 a č.j. VLHZ 2936/86/Ml/Kl ze dne o vodním zdroji Nová Ves a Dubí rozhodnutí odboru VLHZ NVO č. 155/88 č.j. VLHZ 2918/86/Ml/Kl ze dne 9:6:1988 o vodním zdroji Sýkorův důl a Pešatek, Stará Bělá rozhodnutí odboru VLHZ NVO č. 151/88 č.j. VLHZ 2811/86/Ml/Kl ze dne o vodním zdroji Ještěrka I. II., Bartovice rozhodnutí odboru VLHZ NVO č. 149/88 č.j. VLHZ 119/87/Ml/Kl ze dne o vodním zdroji Nová Plesná rozhodnutí odboru VLHZ NVO č. 167/88 č.j. VLHZ 2919/86/Ml/Kl ze dne o vodním zdroji Zábřeh - II. vodovod (Bělský les). Zdroje léčivých vod : usnesení vlády ČSR č. 27 ze dne o ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Nový Darkov Ochrana zdrojů nerostných surovin Z hlediska zájmů na ochraně zdrojů nerostných surovin na území města Ostravy dodržovat ustanovení daná těmito dokumenty: Ložiska černého uhlí ustanovení 19 zák. č. 44/1988 Sb. ve znění zákona ČNR č.541/1991 Sb. V návaznosti na tento paragraf upravuje podmínky výstavby na území města Ostravy dokument "Změna podmínek ochrany ložiska černého uhlí v chráněném ložiskovém území části Hornoslezské pánve zasahujícím na území České republiky" schválený MŽP ČR - územním odborem pro ostravskou oblast a OBÚ v Ostravě v říjnu Na ložisko černého uhlí je vázáno rovněž výhradní ložisko hořlavého zemního plynu. Dobývací prostory pro tuto surovinu jsou totožné s dobývacími prostory černého uhlí. Ložisko štěrkopísku Dobývací prostor štěrkopísku Polanka nad Odrou. Stanoven rozhodnutím Ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů č.j.mhd - DP 97 ze dne , evidován ČBÚ v Praze pod č.j /65 v knize dobývacích prostorů - díl 6, folie 184. Ložisko Horní Polanka. ev. č , plocha 16,60 ha Chráněné ložiskové území Pudlov II. Článek 5. Veřejně prospěšné stavby 5.1. Ve smyslu 29 odst.2 zák. č. 50/1976 Sb. ve znění změn a doplňků, jakož i 33 odst. 2. písm. b 13

15 vyhl. č. 84/1976 Sb. ve znění změn a doplňků se vymezují na území města Ostravy veřejně prospěšné stavby, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit, nebo ve smyslu 108 odst. 1 cit. zákona vlastnická práva k pozemkům a stavbám též omezit. Tyto vymezené stavby jsou jmenovitě uvedeny v příloze č. II. těchto regulativů a orientačně zakresleny ve výkresech: - C.5.1. Doprava 1 : C.5.2. Schema vodovody 1 : C.5.3. Schema kanalizace 1 : C.5.4. Schema elektrorozvodů 1 : C.5.5. Schema zásobování teplem 1 : C.5.6. Schema zásobování plynem 1 : C.5.7. Schema telekomunikačních provozů 1 : C.5.8. Plochy obytné, výrobní, občanská vybavenost 1 : C.7.3. Místní územní systém ekologické stability 1 : Lokalizaci veřejně prospěšných staveb upřesňovat v podrobnějších stupních územně-plánovací dokumentace a konečnou lokalizaci stanovit v územních rozhodnutích ve smyslu 39 stavebního zákona Lokalizaci veřejně prospěšných staveb, které nemohou být postiženy v měřítku územního plánu města, řešit a stanovit v podrobnějších stupních územně-plánovací dokumentace. Článek 6. Staveniště zvláštního významu 1. Jako staveniště zvláštního významu pro celkový obraz města Ostravy z hledisek urbanistických a architektonických se vymezují: 1.1. Oboustranná zástavba podél ul. 28.října v úseku od křižovatky s Nádražní tř. v Mor. Ostravě po Mariánské nám. v Mar. Horách, včetně zástavby po celém obvodu tohoto náměstí Oboustranná zástavba u ul. 28. října na Hulváckém kopci v Mar. Horách Oboustranná zástavba podél Nádražní tř. v Mor. Ostravě od křižovatky s ul. 28.října po křižovatku s tř. 30.dubna Prostor v Mor. Ostravě vymezený Nádražní třídou, oboustrannou zástavbou ulic Hollarovy a Poděbradovy a ulicí 28. října Nároží Nádražní třídy a Macharovy ul. v Přívoze Nároží Sokolské třídy a Blahoslavovy ul. v Mor. Ostravě Prostor centrální části města v Mor. Ostravě vymezený - - na západě Nádražní tř. v úseku od křižovatky s ul. 28.října po křižovatku s ul. Zámeckou, - na severu oboustrannou zástavbou podél ul. Zámecké až po Masarykovo nám., ulicí Poštovní po Jiráskovo nám. včetně zástavby po celém obvodu tohoto náměstí, ulicemi Ant. Macka a Na Hradbách až k řece Ostravici, - na východě zástavbou Havlíčkova nábřeží, - na jihu oboustrannou zástavbou ulic Kostelní, Střelniční a Pivovarské, včetně zástavby po celém obvodu Smetanova náměstí a ulicí 28.října až po křižovatku s Nádražní třídou, 1.8. Prostor výstaviště Černá louka v Mor. Ostravě Prostor výstavbového areálu Karolina v Mor. Ostravě Prostor centra mezi III. a V. obvodem v Porubě. 14

16 1.11. Oboustranná zástavba kolem ulic Horní a Dr. Martínka v Ostravě - Jih Oboustranná zástavba podél ul. Bohumínské v úseku od Slezskoostravské radnice po křižovatku s ul. Michálkovickou (most Pionýrů) ve Slezské Ostravě Prostor na ulici Výškovické naproti kinu Luna. 2. Pro řešení zástavby stavenišť uvedených v odst.1 požadovat vysokou úroveň zpracování projektové dokumentace nebo variantní řešení, nebo soutěž ve smyslu soutěžního řádu České komory architektů. 3. Garantem dodržování bodu 2 se pověřuje útvar hlavního architekta MMO. Případný odborný spor bude předložen České komoře architektů k vyjádření. 4. Významné lokality z hlediska prům. kulturního dědictví: 4.1. Dominanta města - areál jámy Terezie (Důl Petr Bezruč), včetně haldy Ema 4.2. Krajinná úprava včetně jámy Alexandr, dělnická kolonie u parku v Kunčičkách 4.3. Areál dolu Michal, náměstí Čs. armády v Michálkovicích a kolonie Ferdinandova, Peterská v Michálkovicích a Josefská ve Slezské Ostravě 4.4. Dominanta a industriální městský interiér - jáma Hlubina a vysoké pece Vítkovických železáren. 5. Pro úpravu lokalit uvedených v odst až 4.3. požadovat zpracování studie a projednání s Památkovým ústavem. Pro lokalitu uvedenou v odst požadovat zpracování studie vč. ekonomického posouzení a předložit do Zastupitelstvu města Ostravy k rozhodnutí o rozsahu zachování této lokality. Lokalita uvedená pod bodem 1.9. (prostor výstavbového areálu Karolina v Moravské Ostravě) bude před zahájením nové výstavby plošně asanována. Budou demolovány veškeré zbylé objekty s výjimkou objektů na parc. č. 3452, 3457/2, 3463/10 a 3463/12. Uvolněné plochy budou asanovány dekontaminací a novými terénními úpravami. Článek 7. Péče o životní prostředí 1. ČISTOTA OVZDUŠÍ - zrušit vybrané velké zdroje emisí v centru města: (koksovna Šverma konec r. 2005, koksovna Svoboda konec r pokud smlouva mezi městem Ostravou a OKD, uzavřená nejpozději do nestanoví jinak, teplárna Šverma konec r vyjma plynofikované části, koksovna Vítkovic konec , aglomerace a vysoké pece Vítkovic konec r nepovolovat výstavbu nových zdrojů emisí, která by měla za následek zhoršení kvality ovzduší - snižovat množství emisí ze stávajících zdrojů - omezit podíl tuhých paliv na zásobování teplem větším využitím plynu a el. energie - proti prašnosti z komunikací chránit okolní území výsadbami izolační zeleně - snižovat emise (pachy) ze zemědělské činnosti, event. vymístit nevyhovující provozy v blízkosti obytných zón (chov prasat a hovězího dobytka, silážní jámy, hnojiště a pod.). 2. OCHRANA VOD - zajistit vybudování a obnovu kanalizační sítě a čistíren odpadních vod - sledovat zajištění čistoty podzemních a povrchových vod - k zlepšení čistoty vodních toků vysadit a udržovat vegetační pásy, upravit břehy vodních toků přírodě blízkým způsobem, revitalizovat povodí vodních toků - nezatrubňovat vodní toky, dříve zatrubněné toky postupně opět otvírat a upravit břehy přírodě blízkým způsobem včetně výsadby zeleně. 15

17 3. VODNÍ TOKY A PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - revitačními zásahy zvýšit ekologickou stabilitu vodních toků - na úsecích vodních toků průběžnou sanací důlních vlivů, zvyšováním ochranných hrází, prohrábkou koryta, rekonstrukcemi zaklesnutých mostních objektů a málokapacitních objektů na tocích zabezpečit z hlediska protipovodňové ochrany: občanské objekty na 50-leté vody průmyslové objekty na 100-leté vody 4. OCHRANA PŘED HLUKEM - zajistit ochranu před nadměrnou hlučností u výrobních zařízeních a procesů a z pozemní dopravy u hlavních komunikací města s povinností stanovení rozsahu a způsobu protihlukové ochrany v samostatných hlukových studiích či v územních plánech jednotlivých zón města - realizovat výsadbu a provádět pravidelnou údržbu navržené drobné a ochranné zeleně podél komunikací. 5. OCHRANA A TVORBA KRAJINY - ekologicky významné části krajiny vymezené ve výkresu C.7.3. "Místní územní systém ekologické stability" chránit jako významné krajinné prvky ve smyslu zák. č.114/1992 Sb., 3, písm.b (pokud nepodléhají přísnější ochraně podle téhož zákona, 14) před poškozováním a ničením. Jejich využívání je možné pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce - realizovat výsadbu v nově navržených plochách zeleně - regulovat zemědělskou činnost s ohledem na tvorbu krajiny 6. ODPADY Tuhé komunální odpady (TKO) - zavést účinný separovaný sběr TKO a modernizovat techniku pro sběr a svoz TKO za účelem prodloužení životnosti skládek - zprovoznit třídící závod TKO v Kunčicích - hájit územní rezervu pro zřízení velkokapacitní skládky TKO na odvale Dolu Heřmanice (býv. důl Rudý říjen) Zvláštní a nebezpečné odpady - realizovat výstavbu skládek zvláštních odpadů v lokalitách Bartovice (2 lokality) - ponechat územní rezervu na výstavbu skládky nebezpečných odpadů v Kunčicích - hájit územní rezervu pro zřízení skládky nebezpečných odpadů na odvale Dolu Heřmanice (býv. důl Rudý říjen) - realizovat výstavbu Likvidačního střediska problémových odpadů v lokalitě bývalý závod MCHZ Dukla Hrušov (variantně v základním závodě MCHZ) - realizovat do roku 2000 výstavbu skládky ostatních, zvláštních a nebezpečných odpadů (včetně místních odpadů z likvidovaných nepovolených skládek) v lokalitě centrální odval Zárubek 16

18 Hlušiny z těžby uhlí - nepřipustit na území Ostravy zakládání nových a rozšiřování stávajících odvalů důlních hlušin (s vyjímkou nezbytných rekultivací vyvolaných potřebou tvorby krajiny). Asanace a rekultivace nevyužívaných skládek - v co nejkratší době odtěžit a následovně rekultivovat skládky o objemu 1-10 m 3 - výhledově odtěžit a rekultivovat skládky s objemem m 3 - rozhodnout o způsobu asanace velkých skládek. 7. TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN Těžba černého uhlí - zmírnit negativní dopady předchozí těžby (ozelenění odvalů, rekultivace devastovaných ploch) - těžbu černého uhlí na území města nepovolovat Povrchová těžba nerostných surovin - ukončit těžbu na stávajících povrchových ložiscích nerostných surovin, otvírání nových ložisek (s výjimkou ložiska štěrkopísku Pudlov II.) nepovolovat, dokud se nezmenší celkové zatížení životního prostředí. Článek 8. Zemědělský a lesní půdní fond 1.1. Zábor zemědělského a lesního půdního fondu, který souvisí s realizací schválené urbanistické koncepce, omezit do rozsahu ha odnímané a zemědělské půdy a 4 ha odnímané lesní půdy Při rozvoji výstavby ve městě postupovat z hlediska záboru zemědělských pozemků tak, aby ucelené obhospodařované pozemky byly zachovány pokud možno co nejdéle pro účely zemědělské výroby Při odůvodněných případech odnětí zemědělského půdního fondu - co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací - odnímat jen nejnutnější plochu ZPF - při umísťování směrových a liniových staveb co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF. 2. Respektovat vyhlášené lesy zvláštního určení s rekreačním využitím. Článek 9. Zvláštní zájmy 1. Při řízení funkčního využití území respektovat dohody o dalším postupu v ochraně zájmů vojenské správy, civilní a požární ochrany. 2. Počítat s ukončením využívání objektů v Ostravě - Jih v Bělském lese pro vojenské účely. 3. Respektovat stávající zařízení civilní ochrany na území města, zejména - stávající objekty na Hájkové ulici 13 v Mor. Ostravě - Přívoze, - velkosklady prostředků ind. protichemické ochrany v Mor. Ostravě - Přívoze a v Ostravě - Jih, 17

19 - školící středisko CO v Nové Vsi. 4. Respektovat územní požadavky na nová zařízení či rozšíření stávajících zařízení Hasičského sboru města Ostravy (HSMO), zejména pak - v Ostravě - Jih, ul. Výškovická - v Ostravě - Jih, Dubinka - v Radvanicích, ul. Fryštátská - ve Slezské Ostravě - Hrušově (v návaznosti na plánované středisko likvidace průmyslových odpadů) - včetně cvičného polygonu - ve Svinově, ul. Polanecká - v areálu TS ul. Čs. armády 20 na Slezské Ostravě Č á s t III. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek Tyto "Regulativy funkčního a prostorového uspořádání území" jsou závazné pro veškeré řízení územně-plánovací a stavební činnosti na území města Ostravy. Za jejich dodržování je zodpovědný Magistrát města Ostravy a úřady městských obvodů. 2. Ostatní řešení územního plánu, která nejsou uvedena v části II. a přílohách I., II. těchto regulativů, jsou směrná. 3. Změny a doplňky závazné části územního plánu jak jsou uvedeny v části 2. a přílohách I.,II. těchto regulativů, schvaluje podle 31zákona č. 50/1976 Sb. ve znění změn a doplňků, Zastupitelstvo města Ostravy. Úpravy směrné části jsou v kompetenci Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Ostravy. 4. Územním plánem města Ostravy-1994 se nahrazuje dnem schválení dosud platný Územní plán sídelního útvaru Ostrava. 18

20 REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ MĚSTA OSTRAVY P Ř Í L O H A I. FUNKČNÍ VYUŽITÍ PLOCH (závazná část) Rozmístění a rozsah ploch podle výhledového funkčního využití je vyznačeno ve výkrese C.2.1. "Komplexní urbanistický návrh - Plán využití ploch". I/1

21 FUNKČNÍ VYUŽITÍ PLOCH (Rozpis vhodnosti a přípustnosti jednotlivých zařízení a činností v plochách "Komplexního urbanistického návrhu".) V Komplexním urbanistickém návrhu je území města rozčleněno do jednotlivých ploch podle navrhovaného funkčního využití. Pro každou plochu je zpracováno funkční využití formou rozdělení možných funkcí a zařízení do tří kategorií podle vhodnosti a míry zastoupení. Nově stavěné modernizované nebo rekonstruované stavby a zařízení musí odpovídat charakteristice dané funkční plochy. Stavby a zařízení, které funkčnímu využití ploch neodpovídají nelze umístit a rovněž nelze povolit změny v užívání staveb a ploch v rozporu se stanoveným funkčním vymezením. 1) Vhodné Zde jsou definovány funkce a zařízení, které jsou hlavní, dominantní, charakteristické. 2) Přípustné Zde jsou začleněny funkce a zařízení, které mají k hlavní funkci doplňkový charakter. V území plošně a významově nepřevládají. 3) Vyjímečně přípustné Jedná se o funkce a činnosti, které nejsou v zásadním rozporu s dominantním funkčním využitím. Jejich umisťování musí být posuzováno v jednotlivých případech z hlediska jejich potřeby v území vzhledem k jejich počtu, poloze, rozsahu a vlivu na životní prostředí. Posouzení přípustnosti staveb a opatření v kategoriích "přípustné" a "výjimečně přípustné" náleží do pravomoci útvaru hlavního architekta. Rozhodující pro posouzení jsou výlučně hlediska urbanistická a ochrana životního prostředí. K posuzování konkrétních staveb bude přizván příslušný městský obvod. V případě sporu rozhodne Zastupitelstvo města Ostravy. I/2

22 Rozdělení ploch podle výhledového funkčního využití Bydlení Bydlení individuální Bydlení hromadné Smíšená území Jádrové území Živnostenské území Veřejné vybavení Občanská vybavenost Sport a rekreace Sportovní areály Areály volného času Areály koupališť Chatové osady Průmyslová výroba Těžký průmysl Lehký průmysl, sklady, drobná výroba Plochy zvláštního účelu Zemědělská výroba Zemědělské výrobní závody Orná půda Zemědělská půda ostatní Skleníkové areály Extenzivní louky Deponie Skládky odpadů + návrh rekultivace I/3

23 Zeleň Lesy Rozptýlená krajinná zeleň Parky, parkově upravená zeleň Hřbitovy Zoologická zahrada Botanická zahrada, arboretum Drobná a ochranná zeleň Zahrady a zahrádkové osady Doprovodná zeleň vodních toků Mokřady Vodní plochy Vodní toky Vodní plochy Doprava Železnice, vlečky, plochy železniční dopravy Dopravní plochy Pěší plochy, veřejná prostranství Území nestabilizovaná Území určené pro umístění liniových a dopravních staveb I/4

24 Bydlení individuální Slouží : Bydlení v rodinných domcích a v obdobných formách nájemných domů nízkopodlažní obytné zástavby. Funkční využití : 1) Vhodné - Různé typy rodinných domků a vesnické zástavby s hospodářským zázemím, užitkovým využitím zahrad a možností chovu zvířectva. - Vybavenost, sloužící k uspokojování denní potřeby obyvatel území: zařízení obchodu, služeb, místní správy, předškolní, školská (základní a střední školy) zdravotnická, sportovní, stravovací, společenská. - Příslušné komunikace motorové, cyklistické, pěší, parkoviště, vestavěné a jednotlivé boxové garáže. - Zeleň veřejná, obytná, ochranná. 2) Přípustné - Nízkopodlažní nájemné bytové domy (max.3 N.P.). - Vybavenost, sloužící širšímu území: obchod, služby zařízení administrativní, církevní, sportovní, rekreační, zábavní, kulturní, ubytovací, sociální, školská, zdravotnická, volnočasová. - Nerušící drobná výroba a služby, malé řem. provozovny, zahradnictví. - Zahrady. - Nezbytná technická vybavenost. 3) Vyjímečně přípustné - Vhodné individuální rekreační objekty. - Větší rekreační střediska, penziony, hotely (nad 20 lůžek). - Zahrádkové osady. - Benzinová čerpadla. - Skupiny boxových garáží. I/5

25 Bydlení hromadné Slouží : Bydlení v nájemných domech v městské a sídlištní zástavbě. Funkční využití : 1) Vhodné - Různé typy nájemných domů (většinou nad 3 N.P. viz poznámka) převážně bez vestavěné vybavenosti. - Vybavenost, sloužící danému území: zařízení obchodu, služeb, místní správy, předškolní, školní (základní a střední školy), zdravotnická, sportovní, stravovací, společenská, zařízení pro volnočasové aktivity. - Příslušné komunikace motorové, cyklistické, pěší, parkoviště. - Zeleň veřejná a obytná, dětská hřiště, hřiště pro mládež a dospělé. 2) Přípustné - Vybavenost, sloužící širšímu území: zařízení obchodu, služeb, stravování, školská, zdravotnická, církevní, kulturní, sociální, ubytovací, administrativní. - Nerušící drobná výroba a služby. - Příslušné hromadné podzemní a nadzemní garáže, vestavěné garáže. - Nezbytná technická vybavenost. 3) Vyjímečně přípustné - Rodinné domky. - Hotely, administrativní budovy. - Boxové garáže - Benzinová čerpadla jako součást hromadných garáží Poznámka: Podrobnější výšková regulace je uvedena v územních plánech zón nebo ve studiích. I/6

26 Jádrové území (Bydlení a občanská vybavenost centrálního charakteru) Slouží : Soustředění občanské vybavenosti spolu s bydlením v městské zástavbě centrálních částí obytných zón. Funkční využití : 1) Vhodné - Vybavenost centrálního charakteru, sloužící danému i širšímu území: administrativa, peněžnictví, soudnictví, obchod, služby, stravování, ubytování, hotely, zařízení kulturní, církevní, společenská, muzejní, zábavní a zařízení pro volný čas. - Nájemné bytové domy (nad 3.N.P.) s vestavěnou občanskou vybaveností. - Příslušné komunikace pěší, cyklistické, motorové, parkoviště, hromadné podzemní i nadzemní a vestavěné parkovací garáže. - Zeleň veřejná a obytná. 2) Přípustné - Nájemné domy bez občanské vybavenosti, konzuláty, rezidence. - Nerušící drobná výroba a služby. - Benzinová čerpadla a servisní služby jako součást garáží a parkingů. - Nezbytná technická vybavenost. 3) Vyjímečně přípustné - Občanská vybavenost necentrálního charakteru: zařízení předškolní, školská, sportovní, zdravotnická, zařízení sociální péče. I/7

27 Živnostenské území (Bydlení a drobná výroba, služby, občanská vybavenost) Slouží : Bydlení různých forem ve spojení s podstatně nerušící drobnou výrobou, službami a občanskou vybaveností. Funkční využití : 1) Vhodné - Nájemné domy, rodinné domky, vesnická zástavba. - Vybavenost, sloužící danému i širšímu území: zařízení obchodu, služeb, stravování, ubytování, církevní, kulturní, administrativní, výstavní, volnočasové aktivity. - Podstatně neobtěžující drobná výroba, výrobní služby, sklady: řemeslnické dílny, servisy, opravny, půjčovny, nájemné dílny a ateliery, výstavní prostory, objekty pro svobodná povolání, kutilství, záliby. - Příslušné komunikace motorové, cyklistické, pěší, parkoviště, manipulační plochy. - Zeleň veřejná, obytná, ochranná. 2) Přípustné - zařízení zábavní, zařízení sociální péče. - Zahradnictví, zelinářství, chov domácího zvířectva. - Benzínová čerpadla. - Boxové garáže, hromadné garáže. - Nezbytná technická vybavenost. 3) Vyjímečně přípustné - Vybavenost předškolní, školní a zdravotnická. - Sportoviště. - Zahrady a zahrádkové osady. I/8

28 Občanská vybavenost Slouží : Občanské vybavenosti většinou vyššího necentrálního charakteru Funkční využití : 1) Vhodné - Obchod a služby: velkoplošné obchodní provozy, nákupní střediska, nevýrobní i výrobní služby, opravny, servisy. - Administrativa. - Ubytování, stravování. - Věda, výzkum: laboratoře, zkušebny, dílny, technologický park. - Školství (vysoké a střední školy), koleje, internáty. - Kultura: zařízení církevní, zábavní, výstavní, volnočasová, technická muzea. - Zdravotnictví: nemocnice, polikliniky, zdravotní střediska, hygienické stanice, lázeňské léčebny, odborné léčebné ústavy, ústavy lékařské fakulty. - Sociální péče: domovy důchodců, ústavy pro tělesně a duševně postižené, rehabilitační střediska, ubytovny bezdomovců, ubytovny pro migrující a nepřizpůsobivé občany charitativní zařízení. - Vězeňství a nápravná zařízení. - Výpravní budovy železničních a autobusových nádraží. - Příslušné komunikace obslužné, pěší, cyklistické, parkoviště, parkovací garáže. - Zeleň veřejná, ochranná. 2) Přípustné - Doplňující sportovní a rehabilitační zařízení. - Služby návštěvníkům, ubytovaným, pacientům, zaměstnancům - Nerušící drobná výroba. - Nezbytná technická vybavenost. - Nezbytné dílny a garáže údržby. - Hasičské stanice. - Benzinová čerpadla. 3) Vyjímečně přípustné - Byty nebo rodinné domky majitelů, správců, zaměstnanců. - Doplňující obytná zeleň, dětská hřiště, skleníky. I/9

29 Sportovní areály Slouží : Sportování, rekreaci a trávení volného času Funkční využití : 1) Vhodné - Zařízení organizované tělovýchovy: otevřená i krytá sportoviště s nezbytným příslušenstvím - různá hřiště, dráhy, bazény, speciální plochy, sjezdovky, tělocvičny, sportovní haly, kryté bazény, tribuny, šatny, sauny. - Zařízení technických sportů: areály a zařízení autoškol, středisek výcviku branců, motokrosových a automobilových závodišť, střelnic, areály kynologické, modelářské, potápěčské, areály dalších zájmových klubů. - Příslušné komunikace obslužné a pěší, pěší rozptylové prostory, parkoviště. - Zeleň veřejná, parková, ochranná. 2) Přípustné - Vybavenost, sloužící sportovcům a návštěvníkům: obchod, služby, stravování, ubytování (hotel), administrativa. - Nezbytná technická vybavenost. - Nezbytné dílny a garáže údržby. 3) Vyjímečně přípustné - Byty (rod. domky) majitelů a správců. I/10

30 Areály volného času Slouží : Oddechu a zotavení obyvatel města. Funkční využití : 1) Vhodné - Kulturně společenská zařízení: herny, klubovny, dílny, čítárny, diskotéky, knihovny, přednáškové, hudební a společenské prostory, letní amfiteátry, kino, lunaparkové atrakce. - Tělovýchovná zařízení: krytá i otevřená sportoviště, kondiční dráhy, kryté i otevřené vodní atrakce. - Zeleň veřejná: park, travnaté plochy pro oddech a slunění. - Příslušné komunikace obslužné, pěší, cyklistické, parkoviště. 2) Přípustné - Vybavenost, sloužící návštěvníkům: obchod, služby, stravování, ubytování. - Nezbytná technická vybavenost. 3) Vyjímečně přípustné - Byty majitelů a správců. I/11

31 Areály koupališť Slouží : Rekreaci a sportování u vody. Funkční využití : 1) Vhodné - Vodní plochy. - Oplocené plochy pro slunění, sportování. - Dětská hřiště, hřiště pro dospělé, různé typy sportovišť. - Parkoviště, pěší komunikace. - Zeleň veřejná, ochranná. 2) Přípustné - Vybavenost, sloužící návštěvníkům: obchod, služby, stravování, ubytování, společenská a zábavní zařízení. 3) Vyjímečně přípustné - Byty majitelů a správců. Chatové osady Slouží : Rekreaci v soukromých chatách. Funkční využití : 1) Vhodné - Soustředění rekreačních chat. - Hřiště a sportovní zařízení. - Příslušné pěší, cyklistické a obslužné motoristické komunikace, parkoviště, vestavěné garáže. - Zeleň veřejná a obytná. 2) Přípustné - Zahrady. - Drobný prodej, občerstvení, restaurace, společenská zařízení. 3) Vyjímečně přípustné - Rodinné domky. I/12

32 Těžký průmysl Slouží : Průmyslové výrobě u níž nelze vyloučit negativní vlivy na okolí. Funkční využití : 1) Vhodné - Těžké průmyslové provozy: uhelné doly, vysoké pece, ocelárny, válcovny, koksovny, elektrárny, teplárny, spalovny průmyslového odpadu, spalovny TDO s kapacitou nad 10 kt, výroba kyselin, jaderná zařízení všeho druhu, rafinerie surové ropy, výroba umělých hnojiv, kafilerie, farmaceutický průmysl, cementárny. - Závodní vlečky, seřazovací nádraží. - Příslušné komunikace, manipulační plochy, parkoviště. 2) Přípustné - Doplňující provozy údržby, dopravy, skladů. - Vybavenost pro zaměstnance závodů: obchod, služby, stravování, administrativa, šatny, umývárny, společenská zařízení. - Technická vybavenost. - Zeleň parková, ochranná, izolační. I/13

33 Lehký průmysl, sklady, drobná výroba Slouží : Podstatně neobtěžující výrobě a skladování, příbuzné a doplňující občanské vybavenosti. Funkční využití : 1) Vhodné - Podniky lehkého strojírenství, elektrotechnické podniky, stavební podniky, potravinářské závody, technické služby, údržba stavebních fondů, inženýrských sítí, veřejných ploch a zeleně, opravárenské a servisní provozy, - Čistírny odpadních vod, - Usazovací nádrže. - Hasičské stanice. - Výrobní služby, servisy, opravny, půjčovny. - Zakázková, malosériová, rukodělná, řemeslná, umělecká výroba. - Nájemné dílny a ateliery, objekty pro svobodná povolání, kutilství, záliby. - Skladové obvody a okrsky. - Supermarkety, prodejní sklady, prodejny a vzorkovny spec. prům. a objemného zboží, stavebnin. - Příslušné komunikace, manipulační plochy, vlečky, parkoviště, odstavné plochy pro nákladní automobily. - Zeleň parková, ochranná. 2) Přípustné - Vybavenost sloužící širšímu území: administrativa, obchod, služby, stravování, ubytování, společenská, výstavní, zábavní zařízení. - Hromadné garáže, areály boxových garáží. - Nezbytná technická vybavenost. - Benzinové stanice 3) Vyjímečně přípustné - Byty pohotovostní, majitelů a správců, rodinné domky. - Sportovní, sociální a zdravotnická zařízení. - Malé spalovny odpadů. I/14