TÉMATA STUDENTSKÝCH PRACÍ

Transkript

1 TÉMATA STUDENTSKÝCH PRACÍ Území Prahy 10 Témata pro zadání studentských projektů jsou zvolena tak, aby byla zastoupena jak zadání rozsáhlejší urbanistická, tak i drobnější architektonické úlohy. Všechny náměty jsou aktuální a jejich zpracování pro nás bude přínosem do reálné diskuse nad budoucností těchto lokalit. Témata jsou rámcově rozdělena do tří kategorií. Nejkomplexnější jsou témata urbanistická (U), kde se objevují velká a dlouhodobě problémová a diskutovaná území Prahy 10. Další řada témat je věnována veřejnému prostoru (VP), jehož kultivace je velmi aktuální a chceme se jí intenzivně věnovat. Poslední část je věnována návrhu budov (A). Ke každému tématu je zpracován jednoduchý katalogový list se stručným popisem území a jeho rámcovým vymezením v mapě. Zároveň je zde uvedeno doporučené zadání projektu. Podrobnější podklady a detailnější informace k jednotlivým tématům jsou k dispozici na Oddělení koncepce a rozvoje. 1/14

2 MAPA URBANISMUS: U. 01 Koncepce revitalizace potoka Botiče a jeho nejbližšího okolí včetně návrhu lávek pro pěší U. 02 Urbanistická studie kolonie Pod Sedmidomky U. 03 Rozvojové území Hagibor zástavba podél Vinohradské a Počernické ulice U. 04 Revitalizace Brownfields podél železnice ve Vršovicích U. 05 Urbanistická studie okolí stanice metra A Skalka (park Žernovská a park Skalka) U. 06 Drážní promenáda na rušené železniční trati U. 07 Obytný soubor Malešice Na univerzitním statku VEŘEJNÝ PROSTOR: VP. 01 Revitalizace Čechova náměstí ARCHITEKTURA: A. 01 Rekonstrukce areálu Koh i noor, Vršovická A. 02 Polyfunkční objekt u Vršovické a Petrohradské ulice A. 03 Sportovní areál Malešice Dřevčická 2/14

3 U. 01 REVITALIZACE BOTIČE A JEHO NEJBLIŽŠÍHO OKOLÍ VČETNĚ NÁVRHU LÁVEK PRO PĚŠÍ Cílem je revitalizovat potok Botič jako potenciální přírodní osu území, kde se kloubí zájmy ochrany přírody s funkcí rekreační a klidovou. Hlavním záměrem je vytvořit koncepci, jak navrátit vodnímu toku jeho přírodní funkci, ale zároveň jej zpřístupnit obyvatelům. Botič prochází územím Prahy 10 několika různými lokalitami s rozmanitým charakterem od přírodní památky Meandry Botiče po technicky upravené koryto či zatrubněný odvodňovací kanál. Revitalizace Botiče má proto několik dílčích témat. Meandry Botiče jsou v oblasti Trojmezí přírodní památkou a je žádoucí využít tohoto potenciálu a jeho zapojení do budoucího parku. Rozsáhlý přírodní park je dosud v části Záběhlic nerealizovaný a území je z větší části dlouhodobě neudržované. Ve vazbě na Botič je možné uvažovat s vybudováním rekreační vodní plochy a modelace terénu pro vznik suchého poldru. Celé území by mělo nabízet celou škálu rekreačních aktivit. Záběhlice pod Hamerským rybníkem. Nevyužívané území nabízí možnost jeho celkové revitalizace spočívající v modelaci terénu a vytvoření nového parku kolem meandru Botiče. Michle. Oblast od deponie firmy Kare a dále mezi areály seřaďovacího nádraží a plynárny spadá z větší části na území MČ Praha 4 a je se zatrubněnými úseky Botiče prakticky neprostupná. Snahou je ve spolupráci s MČ Praha 4 a MHMP výhledově překonat bariéru železnice a propojit izolované úseky pěších a cyklistických cest do kontinuální promenády podél Botiče. Vršovice. Kamenná úprava koryta z roku 1912 změnila původní ráz Botiče. Funguje dobře z hlediska kapacity profilu při povodních, z městotvorného hlediska však není koryto využito. Uvažujeme o zpřístupnění koryta v některých atraktivních místech a využití potoka ke krátkodobé rekreaci. Nabízí se snížení terénu na nezastavěné parcele na levém břehu Botiče za Vršovickou ulicí poblíž pozůstatků vodní tvrze (naproti stadionu Bohemians). Lokální zpřístupnění formou stupňovitého uspořádání je uvažováno v dalších vhodných místech. Součástí studií by měl být architektonický návrh lávek pro pěší, které přiblíží život blíže k potoku, umožní vnímat ho v nových perspektivách a udělat z něj atraktivní součást městského života. 3/14

4 U. 02 URBANISTICKÁ STUDIE KOLONIE POD SEDMIDOMKY Jedná se o část tzv. velkého rozvojového území, jehož současný stav neodpovídá poloze uvnitř velkoměsta. Na západním okraji území podél rušné ulice U Vršovického hřbitova je rázovitá kolonie řadových domků zvaná Sedmidomky a na ni navazující enkláva kolonie Pod Bohdalcem. Obě kolonie vznikly brzy po 1. světové válce. Nouzové stavby v této kolonii byly stavěny svépomocí a nemají jednotný ráz. Střídají se zde objekty nejrůznějšího tvarosloví a měřítka. Stavebně technický stav je rovněž velmi rozdílný. Většina objektů je za hranicí životnosti. Areál halových garáží dopravního podniku by měl být respektován stejně jako nová bytová výstavba a areál PRE ve východní části území. Další areály jižně od ulice Nad Vršovskou horou, jež jsou v soukromém vlastnictví, budou výhledově nahrazeny obytným souborem. Na celou oblast byla vyhlášena již v roce 1999 stavební uzávěra, jejíž zrušení bylo podmíněno zpracováním podrobné urbanistické studie. Přes řadu pokusů nebyla dosud žádná podrobnější studie projednána a je předpoklad, že území bude podrobněji řešit nový Metropolitní územní plán. Variantní konceptní studie mohou přispět k diskusi o budoucí urbanizaci území, jejímž cílem bude vytvořit zde novou městskou čtvrť. Impulzem pro nastartování rozvoje celého území bude nová železniční zastávka Eden a plánované prodloužení tramvajové trati z Vršovic na Spořilov, které významně zlepší dopravní obsluhu. Zároveň bude třeba navrhnout komunikační síť pro obsluhu celého území. 4/14

5 U. 03 ROZVOJOVÉ ÚZEMÍ HAGIBOR ZÁSTAVBA PODÉL VINOHRADSKÉ A POČERNICKÉ ULICE Vinohradská ulice je jednou z hlavních dopravních tepen Prahy. Tvoří přirozenou páteř území, která prochází celými Vinohrady od centra města a dále do Strašnic. Tato městská třída má však historicky několik hluchých míst, která je žádoucí urbanisticky a funkčně doplnit tak, aby se význam tohoto živého veřejného prostoru posílil. Od Flory ztrácí zástavba podél Vinohradské ulice blokový charakter tím, že prochází podél několika hřbitovů a je buď jednostranná, nebo rozdrobena na nesourodé solitéry. To se týká zejména oblasti od stanice metra Želivského dále směrem k nové výstavbě Na Vinici. Zcela nezastavěná zbývá severní uliční fronta mezi objektem Radia Svobodná Evropa a Počernickou ulicí, která je příležitostí pro návrh moderní městotvorné urbanistické struktury, jež by měla jasně vymezit prostor ulice a podpořit její funkci moderní městské třídy. Dlouhodobě nezastavěná lokalita je provizorně využívána jako povrchové parkoviště, místo pro cirkusy a podobně. V letech zde byla plánována výstavba polyfunkční sportovní haly celoměstského významu, ke které zde nedošlo. Proto je územní plán v této části s funkcí ZVO již překonaný a je potřeba hledat novou urbanistickou koncepci. Většina pozemků je dnes soukromých, přesto je snahou MČ definovat základní regulativy pro budoucí rozvoj. 5/14

6 U. 04 REVITALIZACE BROWNFIELDS PODÉL ŽELEZNICE VE VRŠOVICÍCH V návaznosti na optimalizaci železniční trati dozná celé území podél železnice zásadní proměnu. Bude redukován počet kolejí a bude upraveno nádraží Vršovice, které bude konečně podchodem spojeno s Nuslemi. Celé území tak bude výrazně zklidněno a získá na atraktivitě. Velká část ploch na místě nevyužívaného nákladního nádraží a nejrůznějších skladových a obslužných provozů tak bude moci být využita ve prospěch městské zástavby. Další obchodní, skladové a výrobní objekty halového charakteru jsou nahodile soustředěny podél ulice Nad Vinným potokem. V ose železnice je typickou dominantou území objekt výtopny, který díky své centrální dispozici by měl být revitalizován s možností doplnění o nové objekty v jeho blízkosti. V rámci návrhu je žádoucí uvažovat s možností vedení nových komunikací v souběhu s tratí. Tato komunikace by měla odlehčit dopravě jak po Nuselské tak Vršovické ulici. Zároveň je zde uvažováno vedení pěší a cyklistické promenády. Část území je vymezena i na hranici s MČ Praha 4, proto je třeba toto území řešit v širších souvislostech. 6/14

7 U. 05 URBANISTICKÁ STUDIE OKOLÍ STANICE METRA A SKALKA (PARK ŽERNOVSKÁ A PARK SKALKA) Stanice metra A Skalka byla vystavena roku 1990 a do roku 2006 byla konečnou stanicí. Skalka se nachází na stejnojmenném sídlišti pod ulicí Na Padesátém v Praze 10 a přiléhají k ní dva parky, na východní straně přes ulici Na padesátém park Skalka a na západní straně za stanicí metra park Žernovská. Kdysi tyto oblasti patřily k udržovaným a poměrně bezpečným částem obvodu MČ Praha 10, postupem času ale tato lokalita upadá a je značně zanedbaná a zdevastovaná. Stanice metra Skalka je, jako většina stanic metra, především přestupním bodem mezi metrem a povrchovou dopravou. Velmi rušivým elementem proto působí i autobusová zastávka Skalka, neorganizovaná asfaltová plocha, která se nachází v bezprostřední blízkosti stanice metra. Oba parky jsou neudržované, porostlé náletovou zelení nesourodého charakteru, s nezpevněnými pěšími komunikacemi, často vyšlapanými a sloužícími jako zkratka například k nákupnímu centru Tesco, apod. Park Žernovská je rozsáhlý veřejný park, který vznikl jako důsledek páteřního vedení VVN 110 KV a jeho ochranného pásma. Park má západovýchodní orientaci s šířkou kolem 65m a propojuje stanici metra A Skalka s Průběžnou ulicí v délce cca 600m. Cílem studie je revitalizace obou parků na polyfunkční městské parky pro posílení aktivního i pasivního odpočinku obyvatel, vytvoření moderní stanice metra A včetně veřejného prostranství a zároveň doplnění ulice na Padesátém budovami tak, aby vznikla plnohodnotná městská třída. Snahou je zachovat veřejnou zeleň a podporovat tak efektivní opatření k rozšíření pásu celoměstské zeleně. 7/14

8 U. 06 DRÁŽNÍ PROMENÁDA PO RUŠENÉ ŽELEZNIČNÍ TRATI VE STRAŠNICÍCH Připravovaná optimalizace železniční trati bude pro Prahu 10 zásadním projektem z mnoha aspektů. Z hlediska vlakové příměstské dopravy se výrazně zvýší celkový komfort cestování a zmírní se její dopad na životní prostředí. Z hlediska územního rozvoje bude velmi významná redukce kolejišť a rozsáhlých ploch po zrušeném seřaďovacím nádraží. Nové železniční zastávky Zahradní Město, Eden a modernizace nádraží Vršovice budou mít velký rozvojový potenciál ve smyslu městotvorných ohnisek. Zrušená bude celá severní větev se zastávkou Strašnice. To je jedinečná a historicky neopakovatelná šance využít tělesa trati k vytvoření nového bezmotorového propojení pro pěší a cyklisty. Investorem stavby je SŽDC a zhotovitelem projektu je SUDOP Praha a.s., který zpracoval v listopadu 2012 projekt pro stavební povolení. Tento projekt nevěnuje dostatečnou pozornost širšímu kontextu při řešení všech zastávek ani architektonickému řešení objektů, detailu a designu. Nová zelená klidová páteř Prahy 10 pro pěší, cyklistický a bruslařský pohyb i odpočinek přinese novou přidanou hodnotu nejen pro podstatnou část městské části Praha 10, ale i pro ostatní obyvatele a návštěvníky celé Prahy a trvale zachová paměť místa a hodnot v území pro další generace. Základem řešení musí být střídmost a jednoduchost návrhu s maximálním využitím stávajících objektů, s minimalizací terénních úprav a náročných konstrukcí, zejména u přemostění. Potřebné je dotvoření vazeb v území a zajištění plné bezbariérovosti a mimoúrovňovosti samotné promenády ve vztahu k motorovému provozu. Promenáda je potenciálem dalšího kulturně společenského využití nejen pro doprovodnou vybavenost jako občerstvení apod., ale např. pro kreativní a výtvarné aktivity atd. 8/14

9 U. 07 OBYTNÝ SOUBOR MALEŠICE NA UNIVERZITNÍM STATKU Území leží na vyvýšeném návrší nad historickým jádrem Malešic v kontaktu s Malešickým lesíkem. Větší část původně zemědělsky využívaného území byla v průběhu 20. století postupně zastavěna rezidenční zástavbou s převahou rodinného bydlení. V severozápadní části území se rozléhá areál domova pro seniory z 80. let 20. století a v posledních letech se zde postupně realizuje bytová výstavba. Řešená lokalita je dosud využívaná jako zahrádkářská kolonie. Na jižním svahu směrem k Malešickému náměstí plánují vlastníci těchto soukromých pozemků výstavbu viladomů a rodinných domů. Území zůstalo nezastavěné vzhledem ke stavební uzávěře pro městský okruh, který zde má procházet tunelem. V současné době hledá magistrát hl. m. Prahy úspornější a urbanisticky vhodnější alternativy k dosud uvažovanému řešení. V oblasti starých Malešic se i nadále počítá s možností výstavby tunelovaného úseku. Jedná se o ponechání spáry v území pro možnost realizace ve vzdálenější budoucnosti a s menšími parametry. V platném územním plánu je severní část kolonie určená k bytové funkci s nízkou mírou využití (OB B). Územím prochází navrhovaný celoměstský systém zeleně, který zde má význam propojení mezi Malešickým lesíkem a jádrem Malešic. Od studie očekáváme inovativní urbanistické řešení obytného souboru bez striktního dodržení současného územního plánu. 9/14

10 VP. 01 REVITALIZACE NÁMĚSTÍ SVATOPLUKA ČECHA Náměstí Svatopluka Čecha leží ve spodní části významné obchodní ulice Moskevská, která v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Celý prostor je svým terénním uspořádáním a charakteristickou dominantou kostela Sv. Václava, vystavěného v letech slavným architektem Josefem Gočárem, unikátní. Tuto dominantu Vršovic pak obklopuje park se stejnojmenným názvem o rozloze cca 1,8ha. Cílem projektu je zaměřit se na obnovu města, návrh kromě regenerace veřejné zeleně zahrnuje především obnovu městského organismu, jehož vitalita je v této části Vršovic poněkud potlačena. Náměstí je oživeno především tramvajovými zastávkami a návštěvníky parku, zejména pejskaři, kteří využívají spodní louku převážně k venčení psů. V horní části jsou pak umístěna dětská hřiště. Náměstí v současné době nenabízí bohužel větší spektrum atraktivních příležitostí pro širší okolí. Je potřeba hledat možnosti, jak podpořit místo k setkávání, jak zvýšit nabídku komerčních prostor v zástavbě po obvodu náměstí v návaznosti na obchodní ulici Moskevská, a uvažovat s celkovou úpravou jeho plochy, včetně umístění podzemních garáží. Hlavním cílem návrhu je podpořit běžný městský život tj. pobyt ve veřejném prostoru. 10/14

11 A. 01 REKONSTRUKCE AREÁLU KOH I NOOR, VRŠOVICKÁ Areál továrny na kovové zboží a mechanická spínadla Wales a spol. (Koh i noor) je historicky i architektonicky nejvýznamnější průmyslovou památkou pražských Vršovic. Závod byl založen v roce 1902 Jindřichem Waldesem a v průběhu let se prudce rozvíjel, nejvíce však v meziválečném období, kdy měl prosperující pobočky v Paříži, Drážďanech, Barceloně, Varšavě a v New Yorku. Vršovický podnik se v letech rozšířil o rozměrný šestipodlažní objekt projektovaný arch. Jindřichem Pollertem. První návrh honosné budovy s průčelím inspirovaným ještě vídeňskou secesí se nakonec realizoval v jednodušší podobě. V objektu se nacházely univerzální pracovní sály mechanických dílen, tiskárna a expedice. Jednalo se o dvoutrakt s mohutnými žb. stropy a pilíři, krov byl částečně dřevěný, částečně ho tvořily žb. rámy. Fasáda objektu je symetrická a svým byť zjednodušeným tvaroslovím ještě odkazuje ke klasickému palácovému schématu. V areálu továrny se podle návrhů J. Pollerta ve 20. letech vybudovaly i další dílenské objekty, které ale nejsou nijak architektonicky cenné. Po válce výroba pokračovala, ale již bez původních majitelů, kteří zahynuli v koncentračním táboře. Z rozsáhlého areálu továrny mezi ulicemi Vršovická, Moskevská, Kavkazská a Altajská se dochovalo pouze několik budov. Areál Koh i nooru je rostlý, architektonicky nesourodý, průmyslový komplex o rozloze cca 1,66ha. Cílem rekonstrukce je nalezení nové odpovídající funkce a zároveň ochrana a rekonstrukce stávajících architektonicky hodnotných staveb, ačkoliv se nejedná o památkově chráněné objekty. 11/14

12 A. 02 POLYFUNKČNÍ OBJEKT U VRŠOVICKÉ A PETROHRADSKÉ ULICE Vršovická ulice tvoří přirozenou páteř území. Má však historicky několik míst, která je žádoucí urbanisticky a funkčně doplnit tak, aby se význam tohoto živého veřejného prostoru posílil. Parcela vymezená Vršovickou a Petrohradskou ulicí a Botičem je dlouhodobě nezastavěná, provizorně využívaná jako povrchové parkoviště. V části území byla středověká vodní tvrz a později hospodářské objekty zbourané v 70. letech 20. století. Poloha při Vršovické ulici je příležitostí k návrhu polyfunkčního objektu, který by měl doplnit uliční frontu architektonicky výraznou hmotou, která však bude podporovat blokový charakter a měřítko okolní zástavby. Parter objektu bude maximálně oživen komerčními prostory. Parcela je územním plánem z větší části určena k zástavbě s polyfunkčním využitím (SV G). V části plochy (ZMK) je nutno počítat s parkově upravenou plochou ve vazbě na Botič a zapojením tohoto vodního prvku do celkového urbanisticko architektonického řešení včetně propojení se stadionem novými lávkami. Podzemní parking bude nadimenzován i pro pokrytí deficitu parkovacích míst ve stávající zástavbě a pro stadion s možností částečné zastupitelnosti. 12/14

13 A. 03 SPORTOVNÍ AREÁL MALEŠICE DŘEVČICKÁ Lokalita východně od Dřevčické ulice v Malešicích je dlouhodobě neudržovaná, zarostlá neprostupnou náletovou zelení. Důvodem byla stavební uzávěra pro tunelovanou část městského okruhu (MO). V současné době se hledá úspornější varianta východní části okruhu s jeho převedením na Průmyslovou ulici. Realizace okruhu je tedy v původní trase a parametrech nepravděpodobná, přesto by zde měl zůstat koridor pro MO jako spára v území. Z hlediska platného územního plánu je území ve funkční ploše zeleň městská a krajinná (ZMK), která neumožňuje intenzivnější využití území. Na se obrátil sportovní klub HC Bohemians Praha se záměrem na vybudování hřiště na pozemní hokej v této lokalitě. Záměr předpokládá vybudování hlavního hřiště pro pozemní hokej doplněný tribunou, šatnami a restaurací. Součástí návrhu je i hřiště na házenou a nezbytné parkovací plochy. Nový sportovně rekreační areál by, po doplnění o další aktivity pro volný čas a krátkodobou rekreaci, mohl významně přispět k celkové revitalizaci zanedbaného území. Střed území je mírně vyvýšen proti okolnímu terénu a předpokládá se jeho modelace a krajinářské řešení celého území. Severně od něj nyní připravuje projekt revitalizace historického jádra starých Malešic. V budoucnu se dále počítá s možností výstavby tramvajové trati v Počernické ulici a případně její prodloužení až do průmyslové oblasti. Tak by došlo k dalšímu zatraktivnění lokality, která je dnes na periferii zástavby. 13/14

14 OBSAH ODEVZDANÉ DOKUMENTACE STUDENTSKÉ PROJEKTY chce studentské projekty využít pro ověření možností rozvoje jednotlivých lokalit a k diskuzi o jejich dalším rozvoji. Nejlepší práce bychom rádi prezentovali odborné i laické veřejnosti. U vybraných prací předpokládáme uhrazení režijních nákladů spojených s tiskem a prezentací prací. Výběr prací bude upřesněn po dokončení projektů. Odevzdaná dokumentace studentských projektů, které budou poskytnuty, musí obsahovat následující údaje (u kategorie U a VP): 1. Titulní strana název projektu a údaje o autorovi 2. Fotodokumentace současného stavu a zadání studentské práce 3. Analýza lokality, širší vztahy 4. Prostorová koncepce 5. Funkční a provozní koncepce 6. Axonometrie a perspektivy vysvětlující navržené řešení 7. Popřípadě: urbanistický detail části řešeného území U kategorie (A) budou body 4 a 5 obsahovat půdorysy jednotlivých podlaží včetně parteru, typické řezy a pohledy. Výše je uveden minimální rozsah odevzdané dokumentace. Je možné doplnit portfolio o další výtvarné a koncepční prvky, jako například skici, fotky modelu, diagramy, apod. Práce bude odevzdána jako portfolio ve formátu A3 naležato a bude vytištěna v barevném provedení. Součástí práce bude CD, které bude obsahovat údaje o autorovi a jednotlivé výkresy ve formátu pdf. Součástí odevzdání dokumentace je i výstava ve Středisku územního rozvoje v budově (přízemí budovy B). Prosíme proto studenty o zapůjčení prezentovaných plakátů. Rozsah a odevzdání dokumentace je také možné konzultovat s pracovníky oddělení koncepce a rozvoje. Student doručí dokumentaci na úřad do kanceláře C508 po domluvě s pracovníky viz níže. Kontaktní údaje: Ing. arch. Pavel Ludvík vedoucí oddělení koncepce a rozvoje MČ Tel e mail: pavell@praha10.cz Ing. arch. Hana Bláhová referentka urbanismu a veřejných prostor Tel e mail: hanab@praha10.cz Ing. arch. Viktor Tuček referent urbanismu a územního plánování Tel e mail: viktort@praha10.cz 14/14