PRAKTICK ZKUäENOSTI SE SIMULACÕ SLOéIT CH CHEMICK CH KONTINU LNÕCH PROCESŸ

Transkript

1 PRAKTICK ZKUäENOSTI SE SIMULACÕ SLOéIT CH CHEMICK CH KONTINU LNÕCH PROCESŸ JAROSLAV POéIVIL stav poëìtaëovè a ÌdÌcÌ techniky, Vysok ökola chemicko-technologick, Technick 5, Praha 6, Jaroslav. Pozivil@vscht.cz Doölo dne 26.IX.2000 jejich univerz lnost a uûivatelsk komfort by mïl b t uûivatel i po pot ebnèm zaökolenì maxim lnï obez etn. P i eöenì re- ln ch pr myslov ch kol se vyskytujì problèmy, nap. s v bïrem model apar t, s popisem fyzik lnï-chemick ch vlastnostì, se zìsk v nìm provoznìch a konstrukënìch dat apod., kterè zp sobujì, ûe v sledky modelu neodpovìdajì skuteënèmu chov nì v robnìho za ÌzenÌ. O nïkter ch z tïchto problèm se diskutuje v tèto pr ci. KlÌËov slova: simulace, chemickè kontinu lnì procesy Obsah 1. vod 2. CÌle simulaënìch v poët v chemickèm pr myslu 3. N stroje simulace chemick ch proces 4. NÏkterÈ problèmy p i realizaci simulaënìch v poët 4.1. Anal za topologie procesu a sestavenì v poëetnìho schèmatu 4.2. Modely apar t 4.3. Databanka fyzik lnï-chemick ch vlastnostì 4.4. VstupnÌ data 4.5. P izp sobenì modelu re lnèmu chov nì v robny 4.6. Aktualizace simulaënìho modelu a jeho dalöì vyuûìv nì 4.7. DalöÌ moûnosti vyuûìv nì simulaënìch program 5. Z vïr 1. vod V chemickèm pr myslu se setk v me s v robnami s velk m mnoûstvìm vz jemnï propojen ch apar t a s v znamn mi interakcemi hmoty, energie a hybnosti. V za ÌzenÌ se zpracov vajì sloûitè smïsi rozmanit ch chemick ch l tek Ëasto nestandardnìho chov nì v öirokèm rozmezì pracovnìch podmìnek (teplot, tlak, koncentracì apod.). Modely jednotliv ch apar t obvykle vyûadujì eöenì soustav neline rnìch algebraick ch a diferenci lnìch rovnic, v nïkter ch p Ìpadech (kolony) i velmi rozs hl ch. P esto je modelov nì jednotliv ch operacì dob e propracov no a pat Ì ke standardnìm metod m chemickèho inûen rstvì. Naproti tomu chov nì v robnì linky jako celku nelze p edpovïdït bez sloûit ch v poët. Vzhledem ke sloûitosti systèmu se adì simulace celè v robnì linky mezi obtìûnïjöì lohy. U kontinu lnìch v rob ve stacion rnìm stavu bylo eöenì tïchto problèm v znamnï usnadnïno existencì univerz lnìch simulaënìch program. Problematice je vïnov na rozs hl literatura, z nejdostupnïjöìch pracì lze uvèst 1ñ3. RelativnÌ dokonalost a snadnè ovl d nì v p ÌjemnÈm uûivatelskèm prost edì vytv Ì zidealizovanè p edstavy o bezproblèmovèm pouûìv nì univerz lnìch simulaënìch program. Zkuöenosti se simulaënìmi programy vöak ukazujì, ûe p es 2.CÌle simulaënìch v poët v chemickèm pr myslu PovrchnÌmu pozorovateli by se mohlo zd t, ûe simulaënì v poëty slouûì na jednè stranï pracovnìk m vïdy a v zkumu k vytv enì publikacì a zìsk v nì p Ìsluön ch bod a na druhè stranï pracovnìk m pr myslu, kter m osvìcen öèf umoûnil pr ci se simulaënìm programem, k p ÌjemnÈmu vyplnïnì nemnoh ch voln ch chvil testov nìm r zn ch moûnostì systèmu. Ve skuteënosti by vöak simulaënì v poëty mïly slouûit jednomu hlavnìmu cìli, a to spo e finanënìch n klad, resp. vytv enì zisku. Toho lze dos hnout r zn mi zp soby, z nichû lze uvèst : 1. ZÌsk nì d kladn ch znalostì o chov nì celèho systèmu, zejmèna o interakcìch mezi jednotliv mi jednotkami v robnì linky, kterè jsou v chemii spojeny recykly nejr znïjöì rovnï, sdìlenìm tepla apod. 2. UrËenÌ funkce v robnì linky p i zmïnï vstupnìch proud (zejmèna odezva na zmïny jakosti surovin, koncentrace zpracov van ch l tek apod.). 3. UrËenÌ chov nì linky p i zmïnï nïkterèho apar tu (pomïrnï Ëast v mïna apar t vynucen v chemickèm pr myslu zejmèna korozì b v spojena se zmïnou rozmïr, pop. typu apar t, nïkdy i zmïnami propojenì a rozmìstïnì). 4. Zjiöùov nì Ëinku zmïn provoznìch podmìnek na reûim v roby (jde zejmèna o zjiötïnì citlivosti nïkterè veliëiny, nap. stupnï p emïny v reaktoru na zmïny teploty, tlaku apod.). 5. Vyhled v nì zkoprofilov ch Ël nk v robnì linky, simulace n vrh na jejich odstranïnì a n sledujìcì intenzifikace v roby. 6. pravy technologickèho reûimu vedoucì ke snìûenì energetickè n roënosti v roby, kter b v v chemickèm pr myslu vysok. 7. pravy technologickèho reûimu vedoucì ke snìûenì zatìûenì ûivotnìho prost edì, kterè pat Ì v chemickèm pr myslu mezi z kladnì problèmy. 8. ZlepöenÌ ÌzenÌ technologickèho procesu, resp. v prvnì f zi zìsk nì podklad pro n vrh automatizovanèho systèmu ÌzenÌ. 9. äkolenì obsluhy, zejmèna zìsk nì citu pro Ëinnost jednotliv ch z sah do provoznìho reûimu a moûnè zdroje potìûì pro velk rozsah provoznìch podmìnek (schopnosti i dob e vyökolenè obsluhy eöit havarijnì problèmy p i dlouhotrvajìcìm bezporuchovèm provozu prudce klesajì, k n pravï m ûe slouûit pr vï simulace). 283

2 Ekonomická vyhodnocení Citlivostní analýza Regresní analýza Vstup dat Topologické schéma Generování, tisk a manipulace s výsledky, grafy a tabulkami Pomocné slu by ûby Komunikace s u ivatelem uû ZpÏ ZpìtnovazebnéÌ smyèky Ë Optimalizace Nástroje pro ovlivnìní ÏnÌ prùbìhu bïhu simulace SIMULAÈNÍ» PROGRAM Simulaèní Ë algoritmy Dekompozice procesu Iteraèní Ë procedury Urychlovaèe Ë konvergence Knihovna jednotkových operací Banka FCH vlastností DÏ Dìlièe, Ë mísièe, Ë separaèní Ë aparáty, reaktory, výmìníky ÏnÌky tepla, èerpadla Ë aj. FCH data Stavové rovnice Korelaèní Ë vztahy Obr. 1. Struktura simulaënìho programu Ke splnïnì stanoven ch cìl je t eba, aby v sledky simulaënìch v poët byly verifikov ny a kriticky posouzeny z hlediska p esnosti a pouûitelnosti, a aby z nich byly vyvozeny praktickè z vïry. 3.N stroje simulace chemick ch proces Simulace chemick ch proces vyûaduje znalosti simulovanèho procesu (technologie), chemickèho inûen rstvì (modely apar t ), fyzik lnì chemie (metody termodynamickèho popisu chemick ch systèm ) a v poëetnì problematiky (numerickè metody, nalezenì po adì v poët u systèm s recykly, zrychlov nì konvergence a optimalizace). Proto byla k usnadnïnì v poët vyvinuta ada univerz lnìch simulaënìch program, kterè osvobozujì uûivatele od rutinnì pr ce (aù uû pracn ch ruënìch v poët nebo sestavov nì program ) a umoûúujì se soust edit na tv rëì Ëinnost. Z p vodnìch implementacì na s lov ch poëìtaëìch spojen ch s d vkov m zpracov nìm se vyvinuly modernì interaktivnì programy implementovanè na osobnìch poëìtaëìch a opat enè souëasn mi standardnìmi prvky grafickèho uûivatelskèho rozhranì (okna, menu, inteligentnì formul e apod.). Z nejzn mïjöìch jmenujme nap. PRO/II, ChemCAD, HYSYS nebo ASPEN PLUS. Jejich struktura, filozofie pouûitì i moûnosti jsou velmi podobnè a liöì se spìöe z hlediska komunikace s uûivatelem. JednotlivÈ simulaënì programy majì nïkolik spoleën ch z kladnìch Ë stì 1, mezi kterè mj. pat Ì: a) komunikace s uûivatelem (vstupdat, prezentace v sledk ), b) algoritmy pro ÌzenÌ simulaënìho v poëtu ñ ve vïtöinï p Ìpad se pouûìv sekvenënï-modul rnì metoda, c) knihovna jednotkov ch modul, d) knihovna fyzik lnï-chemick ch vlastnostì a datab ze fyzik lnï-chemick ch dat, e) n stroje pro ovlivnïnì simulaënìho v poëtu uûivatelem ñ zpïtnovazebnì smyëky, citlivostnì anal za, optimalizaënì procedury, f) pomocnè sluûby ñ grafickè prost edky, zpracov nì experiment lnìch dat regresnìmi metodami, odhad konstant fyzik lnï-chemick ch vztah, ekonomickè vyhodnocenì, aj. Z kladnì struktura obecnèho simulaënìho programu je p ehlednï zn zornïna na obr

3 4.NÏkterÈ problèmy p i realizaci simulaënìch v poët V tèto kapitole vych zìme ze sv ch dlouholet ch zkuöenostì se simulacì pr myslov ch proces. Jiû v letech 1973ñ76 jsme se Ëastnili prvnì takovè akce v tehdejöìm»eskoslovensku ñ simulace v robny kyseliny sìrovè ve SpolanÏ Neratovice pomocì simulaënìho programu PacerovskÈho typu na dïrn ch ötìtcìch 4,5. V simulaënìch v poëtech jsme d le pokraëovali (nap. 6 ) aû po zatìm poslednì simulaci za ÌzenÌ na ËiötÏnÌ surovèho gener torovèho plynu 7. P ed zah jenìm simulacì je nutn m prvnìm krokem stanovenì dob e definovan ch, realistick ch a Ëeln ch cìl. Od nich se odvìjì n roky na p esnost a z kladnì p edpoklady model, v bïr promïnn ch a postup simulace. KoneËn cìl v poët by mïl b t ekonomick (snìûenì n klad, minimalizace poëtu experiment ), i kdyû se pracuje p ev ûnï s fyzik lnìmi parametry. Od zaë tku je t eba sledovat, zda vynaloûenè prost edky jsou adekv tnì cìl m simulace. Proto se po celou dobu testuje, zda nelze pouûìt jednoduööìch model (line rnìch), zda nelze pouûìt jednoduööìch (modelov ch) smïsì l - tek, zda nelze zjednoduöit v poëetnì schèma atd Anal za topologie procesu a sestavenì v poëetnìho schèmatu P i sestavov nì v poëetnìho schèmatu podle technologick ch v kres je t eba si kl st ot zky typu: kter potrubì se skuteënï pouûìvajì, kter slouûì jen k najìûdïnì/odstavov nì linky Ëi k havarijnìm Ëel m (nouzovè p eëerp v nì). D le, kterè Ë sti v roby jsou relevantnì cìl m lohy, zda je nutnè zahrnout i chladicì hospod stvì, vodnì okruhy apod. Maxim lnì silì je t eba vïnovat snaze o zjednoduöenì topologickèho schèmatu. Na druhè stranï je t eba se pt t, zda jsme nezapomnïli na nehmotnè proudy, nap. energetickè (prostup tepla z kondenz toru jednè rektifikaënì kolony do va ku druhè v za ÌzenÌ na dïlenì vzduchu 4 ), konanou pr ci Ëi vstupelektrickè energie do dmychadla p i v robï kyseliny sìrovè 4,5. NemÏlo by se zaëìnat s plnou formulacì lohy, na zaë tku by se uûivatel mïl vyhnout zbyteën m recykl m Modely apar t Protoûe simulaënì program m pro nïkterè jednotkovè operace k dispozici nïkolik model, musì b t uûivatel schopen posoudit vhodnost pouûitì jednotliv ch model pro danou lohu. ZaË teënìk obvykle volì modely co nejp esnïjöì a tudìû nejsloûitïjöì, zatìmco zejmèna v prvnìch f zìch simulace by se mïli up ednostúovat modely jednoduööì (bilanënì). KomplexnÏjöÌ uzly se simulujì oddïlenï a postupnï se za azujì do simulaënìho programu. OdstraÚov nì problèm s modely obvykle ztïûuje nedostateën popis model a v poëetnìch rovnic v uûivatelsk ch manu lech. D leûitou ot zkou pro eöitele je, jak lze poëet apar t redukovat. Nap. filtr si iëitèho plynu lze zahrnout jako tlakovou ztr tu do n sledujìcìho apar tu, nebo p i stacion rnì simulaci nenì t eba uvaûovat z sobnìky 2. NÏkdy lze vìce operacì slouëit a pouûìt zjednoduöen model, nap. mìsto reaktorovèho uzlu model s pevnï zadanou konverzì, mìsto separaënìho uzlu model s pevnï dan m rozdïlenìm. A naopak, nesmì se zapomenout na modely v technologickèm schèmatu speci lnï nevyznaëenè jako je vïtvenì a spojov nì potrubì ñ modely mìsië a dïlië Databanka fyzik lnï-chemick ch vlastnostì D leûitou souë stì simulaënìho v poëtu je modelov nì fyzik lnï-chemickèho chov nì zpracov van ch l tek, zejmèna stavovèho chov nì a popisu f zov ch rovnov h. NenÌ t eba, aby uûivatel sestavoval modely fyzik lnï-chemick ch vlastnostì, ale musì b t schopen posoudit a vybrat vhodn model z knihovny podle rozsahu teplot, tlak a koncentracì, podle typu l tek (elektrolyty, pol rnì a disociovanè slouëeniny, neide lnì smïsi atd.). V n povïdï b v doporuëenì jak pro typ l tek, tak pro rozsah stavov ch podmìnek. Modelov nì fyzik lnï-chemick ch vlastnostì m ûe zp sobovat p i simulacìch vìce problèm neû modelov nì apar t. Proto doporuëujeme v p ÌpadÏ pochybnostì konzultovat fyzik lnìho chemika. PodobnÏ jako u jednotkov ch operacì povaûujeme i u termodynamick ch model popis v uûivatelsk ch manu lech za nedostateën. P i praktickèm eöenì je v hodnè nejprve ovï it fyzik lnï- -chemick model na jednè jednotkovè operaci. SmÏsi sloûek podobn ch vlastnostì m ûeme ch pat jako jednu pseudosloûku (nap. ropnè frakce). SimulaËnÌ programy majì obvykle apar t pro definov nì jejich vlastnostì. Nap. plyn renstvì se povaûuje za oblast, kde lze s v hodou univerz lnì simulaënì programy pouûìvat, protoûe organickè l tky nedïlajì p i v poëtech takovè potìûe jako silnï pol rnì a silnï disociovanè slouëeniny. P esto jsme p i simulaci procesu na ËiötÏnÌ gener torovèho plynu mïli znaënè problèmy (nemìsitelnè smïsi, t Ìf zovè smïsi apod.), kterè vedly ke öpatnè konvergenci nïkter ch model. Byly z ejmï zp sobeny numerick mi vlastnostmi pouûitè stavovè rovnice v extrèmnìch stavov ch podmìnk ch. Proto je t eba mìt dostatek informacì o pouûit ch modelech fyzik lnï-chemick ch vlastnostì a mìt moûnost volit/zamïnit pouûit model VstupnÌ data P i modelov nì pr myslovèho za ÌzenÌ b v nep Ìjemn m problèmem zìsk nì dostateënèho poëtu daj o apar tech a proudech. ObecnÏ mohou b t zdrojem pot ebn ch dat mï enì v provozu, technologick reglement, technick (zejmèna v kresov ) dokumentace a odborn literatura (encyklopedie, internet). V ide lnì situaci jsou zn my parametry vstupnìch proud a parametry apar t a poëìtajì se parametry v stupnìch proud (z kladnì simulaënì loha ñ open simulation). Realita je vöak vìce Ëi mènï od tohoto ide lnìho stavu vzd lena. To se n m potvrdilo nap. v naöem poslednï eöenèm p ÌpadÏ simulace procesu na ËiötÏnÌ gener torovèho plynu. Nepoda ilo se nap. zjistit poëty teoretick ch pater v kolon ch, proto jsme Ëinnost patra odhadli. RovnÏû se nepoda ilo zjistit daje o vnit nìch proudech systèmu, jejichû znalost jednak usnadúuje ladïnì modelu po Ë stech, jednak umoûúuje nastavit parametry model jednotliv ch apar t (nap. pr vï poëtu teoretick ch pater). VstupnÌ a v stupnì proudy ze systèmu jsou obvykle zn my, p esto se v naöem p ÌpadÏ vyskytly urëitè 285

4 potìûe, protoûe u mènï v znamn ch proud, jako byl v uvedenèm p ÌpadÏ benzin, je zn ma jen hodnota roënì produkce a p epoëet na hodinov pr tok m ûe b t zatìûen znaënou chybou danou p esnostì daje o fondu pracovnì doby. DalöÌm problèmem je pouûìv nì pr mïrn ch daj, zatìmco skuteënè hodnoty bïhem roku v znamnï kolìsajì. Uveden provoz je instalov n pod öir m nebem a pracuje za nìzk ch teplot aû ñ60 C, takûe vliv klimatick ch podmìnek na teploty je p i nedokonalè izolaci evidentnì. Obsah sulfanu, stejnï jako spalnè teplo plynu rovnïû znaënï kolìsajì podle okamûitè kvality, resp. sirnatosti tïûenèho uhlì. StandardnÌ problèmy jsou s p esnostì provoznìch mï enì, pop. jejich rozsahem (nap. anal za uhlovodìk v surovèm plynu se prov dì jen do C 4, takûe zbytek byl dopoëten z produkce benzinu, resp. sloûky s obsahem pod 0,1 % jsme zanedbali). Chyba mï enì nemusì b t zp sobena mï ÌcÌmi p Ìstroji, ale nap. tìm, ûe v relativnï kr tk ch potrubìch velkèho pr mïru nenì plyn smìchan za obchvatem v mïnìku dostateënï promìch n. OpakujÌcÌm se problèmem p i eöenì simulaënìch loh je v voj technologie v Ëase, kter nenì adekv tnï podchycen v dostupnè dokumentaci. ZejmÈna v kresov dokumentace apar t b v historick, nehledï na korozi, zan öenì apar t apod P izp sobenì modelu re lnèmu chov nì v robny P i sestavov nì simulaënìho modelu p ijìm me zjednoduöujìcì p edpoklady (uû kv li tomu, aby model nebyl p Ìliö sloûit ), resp. nezn me dostateënï nïkterè mechanismy modelovan ch dïj. PouûÌvanÈ empirickè korelace (nap. pro v poëet souëinitel p estupu tepla) jsou zatìûenè chybou. Z tïchto a dalöìch d vod v sledky v poët zcela neodpovìdajì skuteënèmu chov nì apar t ve v robnï. Model obvykle neumoûúuje z sah do programovèho kûdu, ale jeho chov nì m ûeme ovlivúovat nastavov nìm hodnot r zn ch parametr. Pro dosaûenì lepöì shody je vhodnïjöì pouûìvat nastavitelnè parametry model odpovìdajìcì mechanismu modelovanèho dïje neû umïlè korekënì koeficienty (nebo jak se Ìk Cimrmanovy konstanty). Nap. p i simulaci trubkovèho v mïnìku tepla nebudeme podle v sledk mï enì korigovat v stupnì teplotu, ale upravìme faktor zneëiötïnì 1/α Z v souëiniteli prostupu tepla 1 d2 d2 d2 1 1 = + ln + + k α d 2λ d α α 1 1 tak, abychom dos hli shody v hodnotï v stupnì teploty. PodobnÏ p i simulaci adiabatickè vrstvy vanadovèho katalyz toru na oxidaci SO 2 nebudeme podle zmï enè konverze oxidu si iëitèho opravovat sloûenì v stupnìho plynu, ale korigujeme frekvenënì faktor v rychlostnì konstantï opravn m koeficientem Z k = ZAe E RT 1 2 tak, aby vypoëten stupeú p emïny na v stupu z vrstvy katalyz toru, resp. adiabatick p Ìr stek teploty byl ve shodï se skuteënostì. PodobnÏ u rektifikaënì kolony mïnìme poëet teoretick ch pater nebo i refluxnì pomïr, kter m ûe zajistit Z p ijatelnou shodu v sledk s realitou, byù se bude liöit od p vodnï zadanè hodnoty Aktualizace simulaënìho modelu a jeho dalöì vyuûìv nì Vzhledem k n klad m vynaloûen m na vytvo enì simulaënìho modelu je û doucì, aby byl i po splnïnì stanoven ch cìl d le vyuûìv n. K tomu je t eba zajistit, aby dostateënï p esnï zobrazoval skuteën stav v robny. Vzhledem k neust - l m zmïn m v chemick ch v robn ch (dìlëì rekonstrukce, v mïny apar t, provoznì vlivy jako je zmïna aktivity katalyz tor, zan öenì v mïnìk, koroze apod.) je proto nutnè, aby byl model pr bïûnï aktualizov n a jeho aktu lnì stav dokumentov n. Z organizaënìho hlediska je vhodnè, aby pro drûbu a spr vu modelu byl urëen jeden zodpovïdn pracovnìk. Archivace standardnì referenënì verze a aktualizovan ch verzì vëetnï dokumentace vyûaduje urëit d, kter nez Ìdka p ispìv k spïönosti dalöìho vyuûìv nì modelu DalöÌ moûnosti vyuûìv nì simulaënìch program SimulaËnÌ programy poskytujì v znamnè moûnosti i v dalöìch oblastech chemie. Jedn se mj. o tyto oblasti: Re lnè chov nì tekutin ñ pomocì model proud nebo nap. nïkter ch model v mïnìk lze sledovat, jak se mïnì stavovè vlastnosti danè smïsi v z vislosti na jejìm stavu a sloûenì a podle v bïru stavovè rovnice. Termochemie ñ prakticky celou ji lze studovat pomocì modelu adiabatickèho stechiometrickèho reaktoru. F zovè rovnov hy ñ modely rovnov ûn ch destilacì a nïkter ch v mïnìk jsou vhodnè pro sledov nì dvouf zov ch (kapalinañp ra) nebo t Ìf zov ch (kapalinañkapalinañp ra) rovnov h re ln ch smïsì tekutin v z vislosti na vlastnostech vstupnìch proud a parametrech modelu jednotkovè operace. Pro systèmy s vìce kapaln mi f zemi je moûno pouûìt model rovnov ûnèho reaktoru zaloûen na minimalizaci celkovè Gibbsovy energie systèmu. ChemickÈ rovnov hy ñ pro modelov nì chemick ch rovnov h v homogennìch a vìcef zov ch soustav ch i je moûno rovnïû pouûìt model rovnov ûnèho reaktoru. Je moûno nastavovat mnoûstvì vybran ch slouëenin ve v stupnìch proudech, inertnì slouëeniny, teplotnì rozsah pro celkovou rovnov hu systèmu nebo pro jednotlivè reakce a sledovat jejich vliv na sloûenì a dalöì vlastnosti v stupnìch proud. 5.Z vïr SimulaËnÌ programy se neust le zdokonalujì. BÏûnÏ vyuûìvajì uûivatelskè rozhranì MS Windows, zahrnujì stacion rnì a dynamickou simulaci v jednom celku, rozöi ujì se knihovny model (nap. o apar ty na zpracov nì tuhè f ze) atd. Budoucnost majì komplexnì systèmy umoûúujìcì v voj novèho procesu, jeho n vrh (projekci), simulaci, ekonomickè zhodnocenì a ÌzenÌ procesu. I p es neust lè zdokonalov nì simulaënìch program vöak z st vajì nïkterè problèmy s jejich vyuûìv nìm stejnè a je t eba jim vïnovat pozornost, aby v sledky v poët byly hodnovïrnè a cel simulace byla ekonomicky efektivnì. Snad k tomu p ispïje i tato pr ce. 286

5 LITERATURA 1. Poûivil J., VanÏk T., Bernauer B.: ProcesnÌ systèmovè inûen rstvì. VäCHT, Praha Hlav Ëek V., V clavek V., KubÌËek M.: BilanËnÌ a simulaënì v poëty sloûit ch proces chemickè technologie. Academia, Praha Smith R.: Chemical Process Design. McGraw-Hill, New York »erm k F., Mich lek J., Poûivil J.: Chem. Prum. 30/55, 451 (1980). 5.»erm k F., Mich lek J., Poûivil J.: Racionalizace chemick ch v rob. SNTL, Praha Pazdera K., Poûivil J.: Simulation of Oxygen Plant with the Help of the Program ASPEN Plus, Proc. 31st Int. Conf. MOSIS í97, 28.ñ , Hradec nad MoravicÌ, str Poûivil J.: Ropa Uhlie Plyn Petrochem. 42, 42 (2000). J.Poûivil (Department of Informatics and Control Engineering, Institute of Chemical Technology, Prague): Practical Experience with Simulation of Complex Chemical Continuous Processes The paper deals with simulations of steady-state continuous chemical processes. Currently, user-friendly universal simulation programs are available, which free the user from routine programming work and allow him/her to concentrate effort on creative work. Despite their seemingly easy use, maximum caution is to be maintained when dealing with industrial problems. Some problems associated with realization of simulation calculations including instruction for their solutions are described. The aim of this paper is to contribute to enhanced reliability of simulation calculations and to increase economic efficiency of simulations. 287