Trávicí soustava. E. Skřivanová

Transkript

1 Trávicí soustava E. Skřivanová

2 Trávicí soustava Účel trávení Základní části trávicí soustavy Složky potravy a jejich trávení Trávení u přežvýkavců Trávení u ptáků

3 Účel trávení Zásobit živočišný organismus zdroji energie, látkami ke stavebním účelům a látkami se specifickou funkcí Látky potřebné k zachování své existence přijímá živočich v potravě, v níž jsou obsaženy jednotlivé živiny Charakteristickým rysem metabolismu živočichů je heterotrofie = trávení organických látek obs. v potravě

4 Vstup živin do vnitřního prostředí organismu: Přímo (voda, minerální látky) Po rozložení složité sloučeniny na jednodušší s cílem umožnit její vstřebávání (bílkoviny-ak, tuky-mk,..) Degradace: mechanická/chemická

5 TRÁVENÍ (DIGESCE) x VSTŘEBÁVÁNÍ (RESORPCE) DIGESCE = proces spojený s rozštěpením potravy na jednotlivé složky, které se mohou dostat do vnitřního prostředí organismu přes střevní bariéru RESORPCE = proces prostupu jednotlivých složek přes střevní epitel a jejich vstup do krve/lymfy

6 Rozdělení zvířat dle přijímané potravy Masožravci (carnivora) Býložravci (herbivora) Všežravci (omnivora) Vhledem k odlišné skladbě potravy jsou jednotlivé části trávicí soustavy odlišně vyvinuty. Masožravci: málo vyvinuté slepé střevo ve srovnání s býložravci.

7 Základní části trávicí soustavy Ústní dutina, zuby, jazyk Hltan Jícen Žaludek Tenké střevo Tlusté střevo Přídatné žlázy Entodermální původ

8 Ústní dutina Mechanické zpracování potravy (zuby, jazyk) Vývody slinných žláz: zvlhčení potravy, u některých živočišných druhů podíl na trávení (ptyalin, lipasa)

9 Zuby Zubní vzorec: I = dentes incisivi: řezáky C = dentes canini: špičáky P = dentes premolares: zuby třenové M = dentes molares: stoličky Vše na jedné polovině horní /dolní čelisti, tj. vzorec x 2 = celkový počet zubů Řezáky (incisivi) Špičáky (canini) Třenové (premolares) Třenové (premolares) Stoličky (molares) Př.: zubní vzorec člověka: I 2/2 C 1/1 P 2/2 M 3/3: 16 x 2 = 32

10 Zuby U skotu chybí horní řezáky, místo nich je zbytnělá skusná plocha Nemá špičáky Zubní vzorec: 0033/4033 U koní se dle opotřebení skusných ploch zubů odhaduje věk zvířete

11 Jazyk Svalový orgán pokrytý sliznicí Manipulace s potravou, polykání, chuť Papily Nitkovité: posun potravy, péče o srst Hrazené Houbovité Chuťové pohárky

12 Hltan Komunikuje s horními dýchacími cestami Vstupu potravy do hrtanu brání epiglotis Komunikuje se středním uchem Eustachovou trubicí vyrovnávání tlaku vzduchu mezi středním uchem a vnější atmosférou

13 Jícen Spojuje hltan a žaludek, prochází otvorem v bránici z hrudní do břišní dutiny Průřez jícnem: uvnitř sliznice vytváří řasy, vyrovnání při průchodu sousta = nemusí se příliš rozšiřovat a napínat Sliznice (mukóza) Podslizniční vrstva Svalová cirkulární Svalová podélná Seróza (pobřišnice a mezotel) Velké předměty: hrozí uvíznutí, zejména ve zúžení jícnu (např. při vstupu jícnu do dutiny hrudní) Epitel: vrstevnatý dlaždicový, od žaludku: jednovrstevný cylindrický

14 Žaludek Shromažďování potravy, trávení Jednokomorový x Vícekomorový (ptáci) Jednokomorový: jednoduchý (člověk, šelmy) x složený (kůň, prase) Rozdělen na: česlo (kardie) = vstup do žaludku dno tělo předsíň vrátníku vrátník (pylorus) = vstup do dvanáctníku Je pokryt sliznicí s různým typem žlázek (produkují hlen, pepsinogen, HCl, hormon gastrin: reguluje tvorbu HCl) Ryby: až na výjimky nemají žaludek!

15 Anatomické uspořádání žaludku Fundus (dno) K ardie V elké zakř ivení (česlo) Malé zakř ivení Duodenum Tě lo Pylorus A ntrum (vrátník) (předsíň vrátníku) Buňky hlavní (pepsinogen), krycí (HCl), vedlejší (hlen). Pylorické žlázky: gastrin.

16 Žaludek přežvýkavců Předžaludky Bachor Čepec Kniha Vlastní žaludek Slez Funkce předžaludků: hromadění potravy, fermentace rostlinné potravy

17 Tenké střevo Dvanáctník (duodenum) Ústípankreatu Ústížlučových vývodů (žlučník/játra) Lačník (jejunum): nejdelší část Kyčelník (ileum) Probíhá zde většina trávicích a resorpčních procesů u zvířat, která nepotřebují přijatou potravu složitě a intenzivně fermentovat

18 Tenké střevo Sliznice tenkého střeva vybíhá do bohatě prokrvených klků, významně rozšiřují resorpční povrch střevní stěny. Gobletovy buňky: mezi enterocyty, produkce hlenu. Lűberkűhnovy krypty: nediferencované buňky na dně klků, zajišťují obnovu enterocytů. Celková plocha (řasy, klky, mikroklky) tenkého střeva: cca 250 m 2!!!!

19 Histologie tenkého střeva Resorpční epitel Sliznice Podslizniční vrstva svalová Podslizniční vrstva vazivová Svalová vrstva Serosa

20 Slizniční buňka: enterocyt Kartáčový lem Kromě enterocytů ve sliznici ještě pohárkovité buňky: hlen Enterocyty se obnovují rychlostí cca 10 7 buněk za hodinu. Potrava : butyrát (fermentace vlákliny)

21 Cesta látek ve střevním lumen Kontakt s mucinem Enterocyty střeva jsou pokryty mukózím sekretem gobletových buněk: složen zejména s proteinů nazvaných muciny. Sekret pomáhá vychytávat pathogeny na povrchu střevního lumen a zabraňuje průniku přes stěnu větším částicím. Dříve se myslelo, že střevní bariérou projdou částice do 55 nm, nedávno (2007) byla publikována informace, že procházejí částice i kolem 200 nm, jestliže jsou obaleny polyethylen glykolem (látka používaná k enkapsulaci ve farmacii). Kontakt s enterocyty a M buňkami Absorpce živin se děje zejména přes enterocyty. Enterocyty mají dvě funkce: 1. kontrolovat pasáž makromolekul a pathogenů, 2. absorbovat živiny z lumen. Ve střevním epitelu se rovněž nacházejí agregáty lymfoidní tkáně, Peyerovy plaky. Ty obsahují tzv. M-buňky. Transport Jakmile jsou živiny rozloženy na jednodušší látky, prošly střevní mukózou a byly absorbovány enterocyty, začíná jejich transport přes buňky do cirkulace. Existují 4 typy transportu: 1. transcytóza enterocyty (běžné složky potravy), 2. transcytóza M-buňkami (cizorodý materiál), 3. pasivní difůze přes epitel, 4. paracelulární transport: mezi buňkami, prostor je cca 0,3 1 nm velký.

22 Tlusté střevo Slepé střevo Tračník Konečník Probíhá zde bakteriální fermentace a resorpce vody Vývoj tlustého střeva závisí na druhu přijímané potravy: přežvýkavci-předžaludek nepřežvýkaví býložravci-slepé střevo a tračník

23 Přídatné žlázy trávicí soustavy = žlázy ležící mimo stěnu trávicí trubice Slinné žlázy Příušní Podjazykové Čelistní

24 Přídatné žlázy trávicí soustavy Slinivka břišní (pankreas)-funkce: Endokrinní (produkce hormonů-inzulin a glukagon) Exokrinní (produkce trávicí šťávy: vysoký obsah anorg. solí = neutralizace tráveniny přicházející ze žaludku + trávení škrobu: amylasa, tuků: lipasa, bílkoviny: proteinasa, trypsin,..) Hlavní vývod pankreatu vstupuje do dvanáctníku v blízkosti vstupu žlučovodu. Ovce, koza: vývod se napojuje PŘÍMO na žlučovod, do střeva se tedy dostává směs žluče a pankreatické šťávy.

25 Přídatné žlázy trávicí soustavy Játra Modifikovaná tubulózní žláza Dvojí krevní oběh: funkční a výživný Základní stavební a funkčí jednotka = jaterní lalůček: obsahuje trámcovitě uspořádané jaterní buňky: hepatocyty

26 Přídatné žlázy trávicí soustavy Produkce žluči (žlučové kyseliny: podíl na trávení tuků, steroidní charakter (vznik z cholesterolu), působí jako emulgátory tuků = převod na tukové kapénky, lépe přístupné lipázám + žlučová barviva - odpadní produkt, vznik rozpadem hemoglobinu) Žluč: tvoří se v hepatocytech (jaterní buňky), prochází od středu jaterního lalůčku do žlučovodů, odtud žluč. vývodem z jater Většina zvířat - žlučový měchýř: shromažďuje žluč před vyústěním do dvanáctníku

27 Přídatné žlázy trávicí soustavy V játrech se nachází největší část makrofágového obranného systému (MPS). Skládá se z Kupfferových buněk: makrofágy, odstraňují cizorodé materiály, porušené enterocyty,.. Funkce: exkreční (produkce žluči), regulační (udržování homeostázy: např. tvorba glykogenu jehož zásoba pomáhá udržovat stálou hladinu glukosy v krvi), depotní, krvetvorná. Enzymatické systémy jater rovněž umožňují detoxikaci řady škodlivých látek z potravy

28 Histologická stavba jater

29 Vývoj GIT Od narození se jednotlivé oddíly zvětšují a vyvíjejí se jejich funkce. Mění se také epitel: klky se mění z tenkých a dlouhých na silnější, prohlubují se krypty. Na slepém a tlustém střevě se tvoří rýhy. Vývoj enzymatické činnosti je vrozený, může být ale ovlivněn i vnějšími faktory, jako např. doba odstavu. Naopak vývoj mikroflóry, která se podílí na trávení je závislý zejména na krmení a jeho stravitelnosti.

30 Vývoj imunitního systému GIT Boj GIT s pathogeny: A.: neimunnologické faktory (peristalitka, obnova enterocytů, hlen s obsahem někt. antimikrobiál. substancí: laktoferin, lysozym, atd., soutěž sběžnou mikroflórou GIT). Jestliže A. nestačí, přichází na řadu B.: imunologické faktory. Sliznice je spojena s lymfoidní tkání organismu, zvanou GALT (Gut associated lymphoid tissue). GALT tvoří tzv. nespecifickou imunitní odpověď, tj. vrozenou. Tzv. specifická, získaná imunita je naopak zaměřena proti konkrétnímu pathogenu. Specifickou imunitu zajišťují lymfatické uzliny, jako např. Peyerovy plaky. Obsahují B-lymfocyty, makrofágy, T-lymfocyty.

31 Složení potravy Šest základnách složek sacharidy, tuky, bílkoviny, voda, anorganické soli, vitaminy Rozštěpení na jednodušší, vstřebatelné aminokyseliny, monosacharidy, mastné kyseliny Některé látky mohou chybět, jiné jsou nezbytné/esenciální

32 Esenciální živiny Takové, které si organismus neumí sám vytvořit, mají tedy nenahraditelný, esenciální význam (esenciální aminokyseliny, nenasycené mastné kyseliny: stavba membrán, syntéza PG, puriny, pyrimidiny: tvorba nukeových kyselin, vitaminy, ) Drůbež: glycin Prase: arginin Člověk, morče: vitamin C Podle obsahu esenciálních aminokyselin lze posuzovat BIOLOGICKOU HODNOTU BÍLKOVIN

33 Biologická hodnota bílkovin Esenciální aminokyseliny: Valin Leucin Isoleucin Lysin Threonin Methionin Fenylalanin Histidin Tryptofan

34 Biologická hodnota bílkovin Kasein + 0.1% methioninu 100 Vaječný bílek Hovězí maso. 91 Kasein. 86 Hrách + 0.1% methioninu. 81 Sojová bílkovina + 0.1% methioninu 70 Hrách + pšenice Pšenice + sojová bílkovina. 64 Pšenice % lysinu.. 55 Hrách. 54 Pšenice. 44 Vyvážený poměr esenciálních a neesenciálních aminokyselin z hlediska fyziologických potřeb zvířat a člověka

35 Vitaminy rozpustné v tucích Vitamin A (retinol) mechanismus vidění: nedostatek=šeroslepost potřebný pro normální funkci sliznic, k obraně proti infekcím, úloha při tvorbě keratinu, mucinu, různých složek imunitního systému Nedostatek: rohovatění epitelu Nadbytek: bolesti kloubů, šupinatění kůže, v těhotenství vysoké dávky poškozují plod Zdroje: rybí tuk, maso, játra, mléčné výrobky, vaječný žloutek, v zelenině v podobě karotenů (provitaminy vit. A)

36 Vitaminy rozpustné v tucích Vitamin E (tokoferol) Důležitý antioxidant Vliv na imunitní systém, plodnost Nedostatek: poruchy metabolismu svalů a nervů, anémie u novorozenců Zdroje: rostlinné oleje, obilní klíčky, ořechy, listová zelenina. Příjem je vázán na fungující vstřebávání tuků (lipofilní vitamin)

37 Vitaminy rozpustné v tucích Vitamin D Společný název pro ergokalciferol a cholekalciferol Vznikají vlivem UV záření Úloha v metabolismu vápníku a fosforu Nedostatek u dětí: křivice, tj. porucha mineralizace kostí Nedostatek u dospělých: osteomalacie Zdroje: rybí tuk, játra, vejce, máslo, mléko

38 Vitaminy rozpustné v tucích Vitamin K Významný faktor při srážení krve, vliv na hustotu kostí Nedostatek je vzácný, v potravě je ho dostatek a navíc je syntetizován střevní mikroflórou Všechny lipofilní vitaminy (A, E, D, K) potřebují ke svému vstřebání určité množství tuku

39 B 1 Koenzym řady enzymů (pentosový cyklus,..) Vitaminy rozpustné ve vodě Vitaminy skupiny B Nedostatek postihuje nervový a kardiovaskulární systém Zdroje: maso, vnitřnosti, celozrnné pečivo B 2 (riboflavin) Koenzym oxidačně-redukčních enzymů Nedostatek: poruchy na pokožce a sliznicích Zdroje: maso, mléko, obiloviny, různé fermentované výrobky Vitaminy skupiny B jsou koenzymy řady enzymů, významný podíl na metabolismu. Viz biochemie

40 Vitaminy rozpustné ve vodě Vitaminy skupiny B Niacin Koenzym oxidačně-redukčních enzymů Potřeba je ovlivněna obsahem bílkovin v potravě Zdroje: maso, mléko, kvasnice B 6 (pyridoxin) Metabolismus AK Zdroje: bakteriální syntéza v trávicím traktu, celozrnné pečivo, vejce, mléko, kvasnice

41 Vitaminy rozpustné ve vodě Vitaminy skupiny B Kyselina pantothenová Součást koenzymu A (metabolismus sacharidů, proteinů, lipidů) Zdroje: strava živoč. původu, luštěniny, celozrnné pečivo Kyselina listová Metabolismus aminokyselin, syntéza purinů, Nedostatek: anémie, poruchy růstu, vyšší potřeba v těhotenství Zdroje: listová zelenina, květák, vnitřnosti

42 Vitaminy rozpustné ve vodě Vitaminy skupiny B B 12 (kobalamin) Koenzym některých enzymů Zdroje: syntéza mikroorganismy, v rostlinách chybí! Nedostatek: anémie Vitamin H (biotin) - Koenzym karboxylačních reakcí, část potřeby kryje syntéza střevní mikroflórou, nedostatek je vzácný

43 Vitaminy rozpustné ve vodě Vitamin C Podíl na tvorbě kolagenu: nedostatek = kurděje (podkožní krvácení, vypadávání zubů, svalová slabost) Derivát sacharidů Antioxidant, zlepšuje vstřebáváni železa, působí při syntéze adrenalinu a žlučových kyselin Většina savců jej dokáže syntetizovat z glukosy, výjimka: primáti, morče Zdroje: ovoce, zelenina Nadbytek: vyloučení močí

44 Trávení: sacharidy V potravě sacharidy různé struktury/původu Úplné vyloučení sacharidů: odbourávání tuků, hromadění ketolátek: ketosa, ztráta bílkovin ze svalů

45 Trávení: sacharidy Glukosa a jiné monosacharidy: Není třeba trávit, vstřebání již v první části tenkého střeva Sacharosa a laktosa (disacharidy): Enzymy sacharasa a laktasa z tenkého střeva Škrob Tvoří polovinu hmoty obilných zrn, obsažen v rýži, bramborách, Trávení škrobu začíná v ústní dutině: α-amylasa Největší podíl na trávení: tenké střevo pankreatická α-amylasa, dále maltasa a isomaltasa Výsledný produkt glukosa se rychle vstřebává díky aktivnímu transportu (přes blk přenašeč za spotřeby energie-atp)

46 Trávení: bílkoviny Žaludek: Denaturace vlivem nízkého ph: přístupnější enzymům Pepsinogen: aktivován v kyselém prostředí na pepsin Pepsin štěpí blk na směs polypeptidů Období mléčné výživy u telat: místo pepsinu rennin: sráží mléko. Využití: srážení mléka při výrobě sýrů

47 Trávení: bílkoviny Tenké střevo: Hlavní místo trávení bílkovin Enzymy pankreatické šťávy: Trypsin - aktivace autokatalyticky, nebo pomocí enterokinasy z neaktivního trypsinogenu. Štěpí blk na peptidy. Chymotrypsin - také aktivován z chymotrypsinogenu, aktivován trypsinem! Elastasa vzniká z pro-elastasy, aktivována trypsinem! Štěpí glycin, alanin, serin. Karboxypeptidasa - vzniká z pro-karboxypeptidasy, aktivace trypsinem! Štěpí polypeptidy na peptidy a volné aminokyseliny.

48 Trávení: bílkoviny Enzymy střevní šťávy: Aminopeptidasa - štěpí vyšší peptidy Dipeptidasy - štěpí dipeptidy, tj. dokončují rozklad bílkovin Vstřebávání AK: Aktivní transport Usnadněná difuse Prostádifuse

49 Trávení: lipidy Ústní dutina a žaludek Lipasa, význam pouze u mláďat, kde je aktivita vysoká Tenké střevo Hlavní místo trávení tuků Lipasa z pankreatické šťávy: snadno uvolňuje MK na 1. a 3. hydroxylu glycerolu = směs volných MK a monoglyceridů

50 Trávení: lipidy Tuky i MK jsou emulgovány působením žlučových kyselin, za pomocí fosfolipidů a monoglyceridů Žlučové kyseliny se vstřebávají v ileu a putují zpět do jater (enterohepatální oběh). Asi 10% žluč. kyselin se nevstřebává a vylučuje se z těla výkaly. Žlučové kyseliny se tvoří z cholesterolu Vstřebání MK a monoglyceridů: prostá difuse MK s méně než 12 uhlíky přecházejí rovnou do krve. Vyšší MK: využity k syntéze triglyceridů. Ty vstupují do lymfatických cév

51 Lipidy - transport a ukládání Ve formě lipoproteinů: nepolární lipidy se vážou na polární lipidy a proteiny za vzniku lipoproteinů mísitelných s vodou. Umožňuje transport nerozp. lipidů ve vodném prostředí Lipoproteiny: VLDL, LDL, HDL, chylomikrony Nepolární jádro + polární obal Chylomikrony: transport tuků lymfou do krevního oběhu

52 Látková přeměna v tlustém střevě Funkce: vstřebávání (resorpce) vody a nízkomolekulárních iontů Sliznice produkuje hlen pro usnadnění pohybu tráveniny, ale neprodukuje trávicí enzymy! Přeměna látek je umožněna bakteriemi Bakterie osidlují celý trávicí trakt, nejvhodnější je však pro ně prostředí tlustého střeva (vysoké ph, pomalejší pohyb tráveniny)

53 Metabolismus sacharidů v tlustém střevě Hlavní zdroj energie pro bakterie tlustého střeva (TS) Zdroj sacharidů v TS je především VLÁKNINA Vláknina Rozpustná Nerozpustná Produkty bakteriální fermentace sacharidů: Těkavé mastné kyseliny (octová, propionová, máselná: rychlé vstřebání do krve, zdroj energie) CO 2 Methan

54 Metabolismus bílkovin v TS Bakteriálnímu rozkladu v TS podléhají bílkoviny nestrávené v tenkém střevu, bílkoviny z odloupaných buněk střevní sliznice a ze střevních sekretů Rozklad na aminokyseliny a dále na těkavé mastné kyseliny Dusík z AK: NH 3 Síra ze sirných AK: H 2 S NH 3 je TOXICKÝ = zachytáván játry, přeměna na močovinu

55 Metabolismus lipidů v TS Pouze při zvýšeném příjmu tuku část přechází až do TS Hydrolýza bakteriemi na mastné kyseliny Nenasycené MK podléhají bakteriální hydrogenaci: tím se mění nenasycené MK na nasycené, které jsou pro bakterie méně toxické Bakteriální modifikace žlučových kyselin a cholesterolu

56 Funkce jednotlivých oddílů trávicího traktu Sekce Trávení Enzymová aktivita Ústní dutina Lipidů Lipasa Škrobu Ptyalin Žaludek Proteinů Pepsin Lipidů Lipasa

57 Funkce jednotlivých oddílů trávicího traktu Sekce Trávení Enzymová aktivita Tenké střevo Proteinů Trypsin Chymotrypsin Elastasa Peptidů Peptidasy Škrobu Amylasa Oligosacharidů Invertasa Laktasa Maltasa Nukl. kyselin Nukleasa Tuků Lipasa

58 Funkce jednotlivých oddílů trávicího traktu Sekce Trávení Enzymová aktivita Tlusté střevo Slepé střevo Polysacharidů Škrobu Proteinů Aminokyselin Pektinasa Hemicelulasy Celulasa Amylasa Proteasy Deaminasy Dekarboxylasy

59 Trávení u přežvýkavců Býložravci: adaptace pro přijem velkého množství rostlinné potravy: Zvětšení slepého střeva u nepřežvýkavých býložravců (kůň, hlodavci,..) Vytvoření vícekomorového žaludku (přežvýkavci) Bachor Čepec předžaludky Kniha Slez-vlastní žaludek Symbióza s MO schopnými štěpit zejména celulózu, ale i blk, škrob, močovinu

60 Trávení u přežvýkavců Dva podřády přežvykujících zvířat Ruminantia Skot, ovce, koza, jelen, los, sob, antilopa, žirafa, bizon,.. Tylopoda Velbloud, lama, alpaka, Nemají knihu V čepci a bachoru výdutě na sliznici: domněnka že velbloud zde uchovává vodu nebyla potvrzena

61 Trávení u přežvýkavců A. Jícen B. Bachor C. Čepec D. Kniha E. Slez Bachor se rozvíjí až s příjmem objemného krmiva.

62 Trávení u přežvýkavců Bachor Provlhčení potravy, fermentace Sliznice pokryta papilami Dolní a horní vak Vyplňuje prakticky celou levou polovinu břišní dutiny Z/do bachoru putuje potrava během přežvykování Sliznice bachoru

63 Trávení u přežvýkavců Čepec Sliznice vytváří charakteristickou strukturu včelí plástve (voštinová struktura) Pumpa, která udržuje stálou vlhkost v bachoru Pumpuje potravu k česlu během přežvykování Sliznice čepce

64 Trávení u přežvýkavců Kniha Sliznice připomíná listy knihy Pokračující fermentace a resorpce Sliznice knihy

65 Trávení u přežvýkavců Mechanické zpracování potravy Trávení (zejména bachor) Zajišťují bakterie, žijí s makroorganismem v symbióze (cca /ml) Bakterie štěpí zejména celulosu Nálevníci (cca 10 6 /ml) (rozklad cukrů, syntéza AK)

66 Trávení u přežvýkavců Celulosa a další polysacharidy se pomocí mikroorganismů rozkládají až na těkavé mastné kyseliny (octová, propionová, máselná) Resorbovány stěnou bachoru do organismu. Kyselina propionová: glukoneogeneze, největší zdroj glukosy a glykogenu u přežvýkavců (asi 70%) Odumřelé bakterie: zdroj bílkovin

67 KRÁLÍK monogastr, býložravec GIT je přizpůsoben druhu přijímané potravy: zvětšený segment slepého a tlustého střeva s obsahem aktivní mikroflóry + cékotrofie. Na rozdíl od ostat. savců se hodnota ph žaludku během dne mění v závislosti na přítomnosti cékotrofů. Tenké střevo plní stejnou funkci jako u ostatních savců, trávenina je tekutá (8-10 % sušiny), zejména v proximální části. ph proximálního tenk. střeva je lehce zásadité (7,2-7,5) a kyselejší distálně (6,2-6,5). Slepé střevo je největším oddílem trávicího traktu, obsah představuje cca 40 % z celkového obsahu GIT, sušina je cca %. ph je cca 6. Zvláštnost trávení u králíků a potažmo všech Lagomorfa spočívá ve dvojí funkci proximálního tlustého střeva. Jakmile dojde trávenina do tohoto oddílu v ranních hodinách, stěny střeva začnou produkovat hlen, který obalí tráveninu a stahy střevní stěny ji zformuje do tzv. cékotrofů. V denní či noční dobu funguje tlusté střevo běžným způsobem a vytváří klasické výkaly (bobky). Cékotrofy a bobky se liší ve svém složení: cékotrofy obsahují velké množství proteinu (z 50 % tvořen bakteriálním proteinem) a vitaminů rozp. ve vodě (B a C). Cékotrofy (též nazývány měkké bobky) jsou požírány procesem zvaným cékotrofie, tvrdé bobky jsou běžně vylučovány. POZOR! Neplést si s koprofágií, zde existuje pouze jeden typ výkalů. Cékotrofie začíná den věku, když mláďata začínají přijímat pevné krmivo.

68 Trávení u ptáků Nemají zuby: mechanické zpracování: zobák, žaludek Jícen: úsek před voletem a za voletem, větší průměr jícnu umožňuje polykat větší kusy potravy, které by savci rozkousali Vole: vychlípenina jícnu, funkce skladování a provlhčení potravy + krmení mláďat. Někteří ptáci (pelikán) mají roztažitelnou spodní část ústní dutiny, slouží pro uchovávání potravy: není to vole!!

69 Trávení u ptáků Žláznatý žaludek Sekrece HCl, pepsinogenu, mucinu Svalnatý žaludek Mechanické zpracování potravy Tenké střevo Není patrná hranice mezi lačníkem a kyčelníkem Dva žlučové vývody: 1. ústí přímo do duodena 2. ústí do žlučníku

70 Trávení u ptáků Slepá střeva Dvě Přechod mezi tenkým a tlustým střevem Mikrobiální trávení celulosy Kloaka Společný vývod trávicí, močové a pohlavní soustavy Fabriciova burza: dorzálně (nahoru) od kloaky, primární orgán imunitního systému

71 Výzkumný ústav živočišné výroby Oddělení: Molekulární genetika (gen. hodnocení ukazatelů užitkovosti, gen. markery,..) Biologie reprodukce (klonování, přenos jader, kmen. b., produkce embryí..) Genetika a šlechtění hospodářských zvířat (HZ) Technologie a technika chovu HZ (nové technologie chovu HZ) Chov skotu Výživa a krmení HZ Etologie (nauka o chování zvířat, zejm. vztahy matka: mládě, nejen klasická HZ) Chovu prasat Fyziologie výživy a jakost produkce (výživa a její vliv na jakost produkce: antioxidanty, vláknina, látky ovl. mtb cholesterolu, alternativní antibiotika,..)