Vazby vinařské turistiky na pěstování vinné révy a produkci vína ve vymezeném území Slovácka

Transkript

1 Vazby vinařské turistiky na pěstování vinné révy a produkci vína ve vymezeném území Slovácka

2

3 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

4 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce, panu RNDr. Jiřímu Šípovi, Ph.D., za jeho odborné rady, trpělivost, obětovaný čas a ochotu při zpracování bakalářské práce. Děkuji také respondentům, kteří byli ochotní sdělit své názory v dotazníkovém šetření, a také své rodině, za podporu při mém studiu.

5 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Vazby vinařské turistiky na pěstování vinné révy a produkci vína ve vymezeném území Slovácka Bakalářská práce Autor: Patricie Němcová Vedoucí práce: RNDr. Jiří Šíp, Ph.D. Jihlava 2017

6 Copyright 2017 Patricie Němcová

7 Abstrakt NĚMCOVÁ, Patricie: Vazby vinařské turistiky na pěstování vinné révy a produkci vína ve vymezeném území Slovácka. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Jiří Šíp, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava stran. Cílem bakalářské práce je na základě analýzy kvantitativní a kvalitativní prostorové distribuce lůžkových kapacit a souvisejících doprovodných služeb vyjádřit jejich vazby na pěstování vinné révy, produkci vína a rozvoj cestovního ruchu ve vymezeném území Slovácka. V první kapitole je popsaná metodika práce, kde popisuji tvorbu kartogramů v GIS a dotazníkové šetření. V další části popisuji teoretické základy cestovního ruchu, a s tím související literaturu. V analytické části je provedena analýza území Slovácka s rozložením vinic a ubytovacích zařízení. Syntetická část bakalářské práce je zaměřena na výsledné vyhodnocení dotazníku, jakožto povědomí o Slovácku a vinařské turistice. Klíčová slova Cestovní ruch, vinařská turistika, Slovácko, vinař, poskytovatel ubytování 7

8 Abstract NĚMCOVÁ, Patricie: Links between wine tourism and grapevine growing and wine production in the territory of South Moravian region Slovácko Bachelor s thesis College of Polytechnics in Jihlava Department of Travel and Tourism Supervisor: RNDr. Jiří Šíp, Ph.D Level of professional qualifications: Bachelor s Degree, Jihlava 2017, 83 pages Based on the quantitative and qualitative analysis of the area disposition of bed capacity and related additional services, the aim of the Bachelor s thesis is to show the relations and links to grapevine growing, wine production, and development of tourism in the territory of South Moravian region Slovácko. This work is devided into four chapters. The first chapter defines methodology used to create cartograms using the GIS system/programme and a questionnaire survey. The next chapter describes theoretical foundations of tourism and tourism-related literature. The analytical part deals with the analysis of the Slovácko region as a territory including positions of vineyards and accomodation facilities. The synthetical part of the thesis is focused on final evaluation of the questionnaire survey as public awareness of the Slovácko region and wine tourism. Key words Tourism, wine tourism, Slovakia area, winegrower, accommodation provider 8

9 Předmluva Hlavním důvodem pro výběr tématu bakalářské práce, byl zájem o vinařskou turistiku a Slovácko, kde žiji. Záleží mi na rozvoji vinařské turistiky v okolních obcích, a jakým směrem se bude tato situace do budoucna vyvíjet. V posledních letech můžeme vidět značný zájem o rozvoj tohoto odvětví. Přemýšlela jsem, jak bych mohla studiem na Vysoké škole polytechnické tomuto rozvoji pomoci. Po konzultaci s vedoucím bakalářské práce jsem jako nejvhodnějším téma zvolila Vazby vinařské turistiky na pěstování vinné révy a produkci vína ve vymezeném území Slovácka, který by mohly vinařské oblasti používat pro svůj rozvoj. 9

10 Obsah Abstrakt... 7 Abstract... 8 Předmluva... 9 Úvod a cíl práce Teoretická část Metodika Teoretické základy CR a přehled literatury Venkovská turistika Venkovská turistika Agroturistika Ekoagroturistika Ekoturismus Vinařská turistika Základní pojmy Certifikace služeb vinařské turistiky Legislativa pěstování vinné révy a produkce vína Vinařská oblast Morava Slovácká vinařská podoblast Moravské vinařské stezky Slovácké vinařské cyklotrasy Kategorizace ubytování Základní pojmy Organizace související s ubytovacími zařízeními Praktická část Analytická část Charakteristika vymezeného území Slovácka Předpoklady pro pěstování révy vinné Suprastruktura a infrastruktura Přírodní předpoklady Historické a kulturní předpoklady Vinařské akce a atraktivity ve vymezené oblasti Slovácka Vinařské akce

11 3.3 Prostorová analýza vinařských obcí, registrovaných vinic a pěstitelů vína ve vymezeném území Slovácka Kartogram Plocha registrovaných vinic v ha Počet pěstitelů révy vinné Analýza ubytovacích kapacit ve vymezeném území Slovácka Hotely Penziony Jiná ubytovací zařízení Počet lůžek podle vinařských obcí Analýza vinařských podniků Vinařství Vinné sklepy Vinotéky Sumární počet podle obcí Tabulka vinotéky a vinné sklepy Vinařská turistická funkce Vyhodnocení dotazníkového šetření Syntetická část Shrnutí výsledků analýzy a dotazníkového šetření Závěr Použité zdroje Knižní Publikace a jiné Elektronické Seznam pojmů Seznam použitých ilustrací Obrázky Tabulky Kartogramy Grafy Seznam příloh

12 Úvod a cíl práce Jako téma bakalářské práce jsem si vybrala Vazby vinařské turistiky na pěstování vinné révy a produkci vína ve vymezeném území Slovácka. Důvodem k výběru tohoto tématu byl kladný vztah k vinařské turistice, gastronomii, hotelnictví a Slovácku, konkrétně okolí Kyjova, které je mým rodným krajem. Cílem bakalářské práce je na základě analýzy kvantitativní a kvalitativní prostorové distribuce lůžkových kapacit a souvisejících doprovodných služeb, vyjádřit jejich vazby na pěstování vinné révy, produkci vína a rozvoj cestovního ruchu ve vymezeném území Slovácka. V první kapitole je uvedena metodika práce, kde popisuji tvorbu kartogramů v GIS a dotazníkové šetření. V další části uvádím teoretické základy cestovního ruchu, a s tím související literaturu. V analytické části je provedena analýza území Slovácka s rozložením vinic a ubytovacích zařízení. Syntetická část bakalářské práce je zaměřena na výsledné vyhodnocení dotazníku, jakožto povědomí o Slovácku a vinařské turistice. Práce je rozdělena na teoretickou, praktickou a syntetickou část. V části teoretické se zaměřuji na dva hlavní oddíly. V první části popisuji metodiku práce, kde charakterizuji oblast Slovácka, přiblížím tvorbu kartogramů v GIS a dotazníkové šetření. Dále pokračuji charakteristikou teorie cestovního ruchu a přehledem literatury, charakterizuji vinařskou turistiku se zaměřením na vinařství v ČR a slovácké oblasti. V další části seznámím s Moravskými vinařskými stezkami a cyklotrasami ve slovácké oblasti. V poslední části popisuji kategorizaci ubytování. Praktická část sestává taktéž ze dvou hlavních částí. První část je část analytická, kde popisuji vymezené území a určím předpoklady pro pěstování vinné révy, ale i předpoklady pro cestovní ruch. Následně představím atraktivity a akce ve vymezeném území Slovácka, které úzce souvisejí s vinařskou turistikou. V následující části se zabývám prostorovou analýzou registrovaných vinic a pěstitelů ve vymezeném území Slovácka. Navazující částí je analýza ubytovacích zařízení s lůžkovou kapacitou. Analýzu doložím kartogramy vytvořenými v GIS, tabulkami a následně grafy. Četnost vinařských podniků pro jednotlivé vinařské obce doložím soupisem vinařských podniků. Druhou částí je vyhodnocení dotazníkového šetření, které jsem z části rozdělila mezi studenty cestovních ruchu Vysoké školy polytechnické a ostatním lidem. 12

13 Dotazníkové šetření má zjistit povědomí o Slovácku a vinařské turistice. Vyhodnocení provedu pomocí tabulek a grafů, které zajistí lepší orientaci. Při tvorbě bakalářské práce budu čerpat z odborné literatury, informačních brožur a internetových zdrojů vztahující se k danému tématu. Analytickou část doplním metodou analýzy pomocí kartogramů v GIS, tabulek a grafů. Pro svoji bakalářskou práci jsem zvolila dvě hypotézy: Hypotéza 1: Již v dávné historii je pěstování vinné révy a tradice vinařství spjatá s oblastí Slovácka. Zájem o vinařskou turistiku dle mého názoru stoupá vzrůstajícím tempem a vyvíjí se pozitivně stejně tak, jako povědomí o Slovácku vinařské oblasti a jeho návštěvnosti. Hypotézu chci potvrdit dotazníkovým šetřením. Hypotéza 2: Žiji ve vinařské obci na Slovácku, kde znám některé vinaře a také můj otec je drobný vinař, který se věnuje vinařství pouze pro svou vlastní potřebu. Vypozorovala jsem, že ve vymezeném území Slovácka se nachází spíše vinaři, kteří mají vinohrad jako svůj koníček a vyrábí víno pro vlastní potřebu. Samozřejmě se zde nachází i větší vinařství, ale není jich tolik. Spolupráce s ubytovacími zařízení zde existuje v omezeném množství, ale domnívám se, že do budoucna budou ubytovací zařízení na území Slovácka narůstat. Hypotézu chci potvrdit nebo vyvrátit za pomoci analýzy počtu pěstitelů a ubytovacích kapacit. 13

14 Teoretická část 1 Metodika Bakalářská práce je orientovaná na vymezené území Slovácka. Jedná se o národopisnou oblast na jihovýchodě Moravy nacházející se v Jihomoravském kraji. Tvoří území dnešních okresů Uherské Hradiště, Hodonín, z východní části okresy Břeclav a Zlín. Vymezené území tvoří město Kyjov a 19 okolních obcí. Důvodem výběru těchto obcí jsou známá vinařství a celkově větší atraktivita oproti ostatním obcím Slovácka. Vymezené území se rozprostírá od jihu a jihozápadu od Napajedelské brány, kolem řeky Moravy až do Dolnomoravského úvalu. Slovácko je oblast s bohatou historií lidových zvyků a tradic. Je významnou oblastí výroby vína a pálenek. Vinařství zde patří mezi nejproduktivnější v České republice. Tato mapa detailněji zobrazuje definované území Slovácka. Můžeme zde vidět jednotlivé obce na území Slovácka. Oblast má obdélníkový tvar. Pro přehlednost jsem zvýraznila hranici. Obrázek č. 1 Vymezené území Slovácka Zdroj: K psaní bakalářské práce jsem potřebovala informace z literatury, internetových zdrojů, a materiálů, letáků a brožur. 14

15 V první části bakalářské práce jsem se zaměřila na analýzu vinic a pěstitelů vína ve vymezeném území Slovácka. Oblast jsem zmapovala, analyzovala ubytovací zařízení a vinařství, zjistila jsem kapacitu ubytovacích zařízení, tzn. počet lůžek, pro zjištění zastupitelnosti, ve výše uvedených oborech a zjistila jsem případný nedostatek ubytovacích zařízení pro rozvoj vinařské turistiky. Svou práci prezentuji pomocí kartogramů vytvořených v programu GIS. Kartogramy postupně popisuji v závěrečné části. Dalším krokem je použití Defertovy funkce pro zjištění intenzity vlivu produkce vína ve vymezeném území Slovácka na vinařskou turistiku. Ve třetí části bakalářské práce jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Dotazník je zaměřený na vinařskou turistiku a Slovácko. Celkový počet oslovených respondentů byl 100, dotazník vyplnilo 70 respondentů. Část dotazníkového šetření byla provedena ve škole studenty osobně tištěným dotazníkem v celkovém počtu 20. Zbylých 50 respondentů odpovědělo elektronicky. V rámci dotazníku je největší procento dotazovaných v zastoupení žen, a to 67,6 %, zbytek mužů 32,4 %. Nejčastější věk respondentů se pohyboval od let, jako druhý v pořadí byl věk let. Pouze 1,4 % bylo ve věku 66 a více let. Více než polovina dotazovaných nestudovalo cestovní ruch a zbylých 43,7 % cestovní ruch studuje. Největší procento dotazovaných, kteří mají nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské s maturitou, je 81,7%, vysokoškolské vzdělání má 15,5 % respondentů a 1,4 % respondentů uvedlo jako nejvyšší vzdělání základní a středoškolské s výučním listem. Nejvíce dotazovaných uvedlo jako kraj svého trvalého bydliště Královehradecký 32 % následující Vysočinu 30 %. Další respondenti patřili do zlínského, jihomoravského, středočeského, jihočeského a libereckého kraje. Vzorový dotazník je uveden v příloze. 15

16 2 Teoretické základy CR a přehled literatury Podle Šípa byl nejdříve cestovní ruch definován jako společensko-ekonomický jev, který se postupem času vytvářel spolu s vědeckým poznáním a teoretickými přístupy. Počátky cestovního ruchu klade Kowalczyk (1997), neboť do poloviny 19. století byl jako hlavní bod považován pouze popis turistických míst a geografická poloha. (Šíp, 2012) Po druhé světové válce byly v USA zkoumány ekonomické následky cestovního ruchu na cílové regiony a trasy CR. Spousta odborníků se zabývala analýzou turistických multiplikátorů. Analýza je chápána jako kvantitativní metoda, která hodnotí regionální dopady cestovního ruchu. (Šíp, 2012). Autoři Christaller 1955, 1964; Cosgrove and Jackson, 1972; Coppock and Duffield, 1975; Lavery, 1971; Robinson, 1976 se v 70. letech snažili o kvantifikaci socioekonomických jevů. Dominantou jejich práce je hledání prostorových modelů cestovního ruchu a jejich struktury. Defertova funkce, též zvaná jako turistická funkce území, vytvořená francouzským autorem Defertem (1967), pomocí níž vypočítáme celkový počet lůžek v poměru na celkový počet obyvatel. (Šíp, 2012). Mezníkem v definování a ve výzkumu cestovního ruchu jsou práce švýcarských autorů Hunzikera a Krapfa. Tato kniha se jmenuje Grundiss der Allgemeinen Fremdenverkehrslehre (1942). Klasici pohlíží na cestovní ruch jako na soubor vztahů a jevů, jenž vznikají z pobytu na cizím místě, v případě, že cílem pobytu nemyslí trvalé usídlení nebo vykonávání výdělečné činnosti. Tato podoba CR byla vodítkem v dalším rozvoji definic cestovního ruchu. (Šíp, 2012). Definice od C. Kaspara (1975,1986) definuje CR jako souhrn vztahů a jevů, jenž plynou z cestování a pobytu osob, pro které není místem pobytu místo trvalého bydliště ani místo výkonu výdělečné činnosti. V současné době je jako vyhovující definice považována definice CR (UNWTO, 1991). Cestovní ruch je činnost osob, které cestují na přechodnou dobu do místa mimo své běžné životní prostředí, na dobu kratší než je stanovena, při níž hlavním účelem není vykonání výdělečné činnosti v místě navštívení. (Šíp, 2012). Od počátku 70. let je věnována stále větší pozornost dopadům rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí. Nedílnou součástí trvale udržitelného rozvoje je ochrana 16

17 životního prostředí a kulturního dědictví, které je základem pro cestovní ruch (Hall, Lew, 1998). Od poloviny 80. let se rozšiřují nové, alternativní formy CR, kde je větší zřetel na přírodu. Pro tyto formy je charakteristický odpovědný vztah mezi přírodou a lokální společností a jsou protikladem komerční a masové turistiky. (Šíp, 2012). Termíny appropriate tourism, alternative tourism, green tourism nebo responsible tourism jsou nové formy cestovního ruchu používané v anglosaské literatuře. Green tourism je definován jako odpočinek na venkově, který v sobě zahrnuje agroturistiku, lov i ekoturismus (Cavaco,1995). Opakem masové turistiky je nový pojem zelený cestovní ruch (tourisme vert), který vznikl v roce 1975 ve Francii (Montanari, 1995). O několik let později došlo v Německu k zavedení termínu sanfter Tourismus, takzvaný měkký turismus, který je totožný s pojmem udržitelný nebo alternativní cestovní ruch (Kowalczyk, 1997). (Šíp, 2012) Rajonizace cestovního ruchu je unikátní prací československých autorů (Kotrba, Přikryl), (Dohnal 1985 podrobněji), na níž navazuje koncepce pro rozvojové země. Další práce je o obecné geografii a regionalizaci cestovního ruchu (Šprincová ), problematika rekreace a druhého bydlení (Gardavský 1968, 1982, 1987, 1988), taktéž učebnice, které se zabývají teoretickými základy geografie cestovního ruchu od Kopša (1970), Gučíka (1975), Mariota (1983) nebo učební texty od Wokouna a Vystoupila (1987), kde se upřednostňuje charakteristika typů volného a vázaného cestovního ruchu s rysy individuální a víkendové rekreace, jejíž snahou je napojení sociologických aspektů na základy cestovního ruchu a ekonomiku. (Šíp, 2012) V současné době je třeba zapojení nového modelu regionálního rozvoje cestovního ruchu. Snažit se navázat na vzory předchozích, ve smyslu prostorové analýzy s procesem a snahou o strategickou vizi rozvoje regionu (destinace). (Šíp, 2012) Významnými autory, kteří přispěli k rozvoji vinařství u nás, jsou Pavel Pavloušek a Vilém Kraus. 2.1 Venkovská turistika Je to druh cestovního ruchu, který pod společným názvem zahrnuje vícedenní pobyt ve venkovském prostředí a rekreační činnosti (aktivity) realizované na venkově. Může mít různé formy, především agroturismus,ekoagroturismus a ekoturismus. Rozvoj 17

18 cestovního ruchu všeobecně, včetně jeho forem, pomáhá rozvoji venkova například budováním pěších tras, cyklostezek, farem/statků s alternativním hospodařením, místních muzeí a skanzenů, podporuje oživení tradičních řemesel a přináší pracovní příležitosti a další finanční prostředky pro podnikatele v zemědělství. (Orieška, 2010, 324,325) Venkovská turistika Ve srovnání s Orieškou je podle Moravce venkovská turistika chápána jako cestovní ruch, který se odehrává na venkově. Zahrnuje komplex vazeb, faktorů a vývojových tendencí, které ovlivňují v důsledcích výslednou podobu produktu. Venkovská turistika a venkovské oblasti jsou mnohostranně činné a značně různorodé, jen zřídka to jsou uzavřené nebo statické celky nezasažitelné vlivem měst. (Moravec, 2006) Agroturistika Je užší pojem než venkovský cestovní ruch a je jeho součástí. Označuje se též jako agrární cestovní ruch nebo dovolená na statku. Je spojený s uspokojováním potřeb návštěvníků u agropodnikatele nebo v zemědělském hospodářství (ubytování, stravování, využívání volného času). Agroturismus využívá místní zdroje, místní suroviny a místní infrastrukturu. Spojuje se s aktivním odpočinkem, poznáním života a práce na hospodářském dvoře, řemesel a tradic, sportovně-rekreačními aktivitami, ale i s přímou účastní na typických farmářských činnostech. Má mnoho společných rysů s udržitelným cestovním ruchem. (Orieška, 2010, 324) Ve srovnání s Orieškou je podle Stříbrné agroturistika specifickou formou venkovské turistiky, která kromě bezprostředního využívání krajiny a přírody venkova, je význačná přímým vztahem k budovám se zemědělskou funkcí nebo k zemědělským pracím. Provozují ji podnikatelé v zemědělské prvovýrobě, kteří jsou zapsáni s vedlejší doplňkovou činností, která slouží k získávání dodatečných finančních prostředků, kde by měla být zemědělská výroba dominantní. (Stříbrná, 2005) Ekoagroturistika Je to forma agroturismu, která se uskutečňuje na ekologicky hospodařících zemědělských farmách, tj. na farmách zabývajících se alternativním zemědělstvím. 18

19 Pro ekologické formy je charakteristické, že nevyužívají při rostlinné a živočišné výrobě žádná umělá hnojiva, chemikálie, hormonální přípravky, umělá barviva a konzervační přípravky. Produkty z ekologických farem podléhají přísné kontrole, a pokud splňují předepsané mezinárodní standardy, mohou být označeny ochrannou známkou bio,.(orieška, 2010, 324) Ve srovnání s Orieškou je podle Stříbrné ekoagroturistika chápána jako specifická forma agroturistiky, která představuje pobyty na ekologicky hospodařících farmách, jenž jsou umístěny ve zdravotně příznivém životním prostředí. Hlavním znakem podoby agroturistiky je nejen spojení s farmářskou rodinou, ale také konzumace produktů ekologického zemědělství a účast na zemědělských pracích. (Stříbrná, 2005) Ekoturismus Je forma cestovního ruchu spojená s putováním v přírodě, jejím pozorováním a poznáváním. Proto se často používá i termín ekoturistika. Rozvíjí se v krajinářsky a přírodně hodnotných oblastech (v přírodních rezervacích, národních parcích, chráněných krajinných oblastech apod). Nejvhodnějším dopravním prostředkem pro tuto formu turistiky je šetrné použití kola. Je tady často propojen s cykloturistikou. Podporuje přírodní prostředí navštívené komunity, které poskytuje pracovní místa a možnosti výdělků, zvyšuje potřebu přírodního a kulturního dědictví. (Orieška, 2010, ) 2.2 Vinařská turistika Definice vinařské turistiky přesně neexistuje, ale podle výkladového slovníku je vinařská turistika forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivování poznáváním způsobu pěstování vína v tradičních vinařských oblastech, ochutnávkami vín, procítěním atmosféry vinařských sklípků, vináren, vinoték, nákupem archivních i nových vín (Pásková, Zelenka, 2002,311) 19

20 2.2.1 Základní pojmy Vinařství Vinařství zahrnuje zpracování hroznů, drtí, rmutů nebo vína povolenými technologickými postupy na víno optimální kvality, které může být po odpovídajícím zatřídění a označení uvedeno do oběhu. (14) Vinný sklep Můžeme jím nazvat všechny prostory, kde se skladuje víno, a které se nachází pod povrchem půdy. (Steidl, 2010) Vinotéka Jedná se o specializovaný obchod s vínem. Prodejce by měl být vyškolený pro prodej vín a měl by mít přehled o vínech, která prodává. Vinárna Oproti vinotéce jde o gastronomické zařízení, které se specializuje na podávání vína. Nabízí také doplňkové služby, jako studenou kuchyni nebo teplé pokrmy Certifikace služeb vinařské turistiky Certifikace se řídí výběrem zařízení pomocí stanovených kritérií. Každá kategorie má samostatná kritéria. O certifikaci může požádat provozovatel nebo vlastník konkrétního zařízení písemnou či elektronickou žádostí, kterou adresuje Národnímu vinařskému centru. Tato certifikace je součástí kontinuálního projektu rozvoje a podpory vinařské turistiky na Moravě. Realizací tohoto projektu se zabývá Národní vinařské centrum s Nadací Partnerství za podpory Vinařského fondu České republiky. (15) Zařízení se dělí do pěti kategorií: Vinařství Vinný sklep Vinotéka Restaurace s vínem Ubytování s vinařskou tematikou 20

21 Obecně certifikační kritéria požadují: Podnikat v určeném oboru podle platné legislativy Vyžadovaný rozsah s kvalitou služeb, který stanoví podíl nabízeného sortimentu vyrobených vín z hroznů pěstovaných v ČR Prezentace vín a zatřídění části vín z konkrétní vinařské podoblasti a nabízet informace o vinařské turistice a víně Splnění ostatních kritérií, které jsou uvedeny v dotazníku certifikace Dodržování čistoty a hygieny provozu (15) Legislativa pěstování vinné révy a produkce vína Od pradávna patří víno k zemědělským komoditám, které jsou značně regulované. Z důvodu vysoké pracnosti jeho výroby je vždy odpovědná i cena vína. Víno se od dávnověku padělalo, a proto panovník zavedl vinařské předpisy. Prvními vinařskými předpisy byla horenská práva, která dávala králi, feudálům, majitelům vinic i dělníkům na vinici zaručené právo. Společně s horenskými zákony existovala i královská nařízení. Rakouský zákon z roku 1907 byl prvním vinařským zákonem pro země Koruny české. Na Slovensku to byl uherský zákon z roku Po roce 1948 došlo k důležitým změnám. Vinařský zákon byl přepracován do Československé státní normy, která měla výrazně nižší právní úroveň. Tato změna se během let projevila na kvalitě vyráběných vín. První novodobý vinařský zákon vznikl v roce Po vstupu ČR do EU vznikl pak druhý zákon. (16) Hierarchie předpisů pro víno je následující: Nařízení Rady (EU) platí automaticky ve všech členských státech Nařízení Komise (EU) platí automaticky ve všech členských státech Směrnice (EU) členské státy je musí zapracovat do národních předpisů Vinařský zákon ČR Nařízení vlády ČR Vyhlášky Ministerstva zemědělství (MZe) (16) 21

22 Vinařská legislativa Zákon o vinohradnictví a vinařství č. 321/2004 Sb. Vyhláška provádějící zákon č. 323/2004 Sb. Vyhláška stanovující podoblasti obce a tratě č. 254/2010 Sb. (17) Evropské předpisy Nařízení Komise (ES) č. 606/2009 o enologických postupech Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 o označování vína Nařízení Komise (ES) č. 436/2009 o registru vinic, hlášeních, původních dokladech při přepravě vína a evidenčních knihách Nařízení Komise (EU) č. 203/2012 o biovínu Nařízení Rady (ES). 1308/2013 základní nařízení pro celé zemědělství, tj. i pro vinařství 2.3 Vinařská oblast Morava Zahrnuje oblast od Brna až po jižní cíp Moravy a dělí se na čtyři podoblasti: slováckou, velkopavlovickou, mikulovskou a znojemskou. Najdeme zde 96 % ploch vinic, které jsou registrovány v celé České republice, 312 vinařských obcí, pěstitelů a viničních tratí. Skvělým předpokladem pro vznik bílého a červeného vína je vinařská oblast Morava. Vznikají zde vína vynikající kořenitostí a spektrem vůní, které doplňuje minerálnost a plnost. Zásluhou moderní technologie se moravská červená vína mění. Vyznačují se jemnější a harmoničtější chutí. Díky kratšímu vegetačnímu období je možné pěstovat odrůdy s pozdním zráním hroznů. (24) Slovácká vinařská podoblast Slovácká vinařská podoblast se rozkládá na jihovýchodě Moravy, sousedí s hranicí České republiky, Slovenskem a Rakouskem. Výměra této oblasti je 5000 ha. Jedná se o rozsáhlou podoblast, která má různorodé přírodní podmínky. Vinohrady se rozprostírají podél řeky Moravy, Chřibů, Bílých Karpat a Ždánického lesa. Nejsevernější moravské vinice se nachází v okolí Uherského Hradiště, jež také podoblast zahrnuje. (Černý, 2006) 22

23 Krajina Podluží se rozprostírá na jihu Slovácka, vanou tudy severovýchodní větry, které tuto oblast ochlazují. Podél řeky Moravy, kde leží většina vinařských obcí vanou severovýchodní větry. Lehká půda s nízkou nadmořskou výškou dává vzniku vín s výrazným odrůdovým charakterem. Najdeme tu převážně Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Frankovku, Zweigeltrebe. Nově vyšlechtěnou odrůdu Cabernet Moravia nalezneme v Moravské Nové Vsi. Na severu od Podluží je kopcovitý terén a vinice, které jsou položeny výše. Z tohoto důvodu není patrný vliv teplého proudění a dává vznik plných vín se svěžím charakterem. Mutěnice a Polešovice patří mezi významná centra této oblasti. Byla zde vyšlechtěna odrůda Muškát moravský. Další vinařské obce jsou Terezín, Čejč, Hovorany a Šardice. Na západě tvoří stráně Ždánického lesa s obcemi Žarošice, Ždánice a Archlebov. Uherskohradišťsko je známé díky odrůdám Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Muškát moravský a Müller Thurgau. Východ Slovácka tvoří Bílé Karpaty. Vinice jsou zde vysázeny v těžkých půdách, které vznikly z původních jílů. Jílové půdy dobře udržují vláhu i v suchých létech. Daří se zde odrůdám, které vynikají svou extraktivností a chuťovou plností jako například rulandské bílé, dřívější pojmenování burgundské a Sylvánské zelené. Jedno z prvních vinařských družstev vzniklo ve Bzenci, a proto se pokládá za důležité vinařské centrum, které proslulo vínem Bzenecká lipka. Jedná se o cuvée vyráběné z Ryzlinku rýnského. (18) Největší výrobci ve vymezeném území Slovácka CHATEAU BZENEC, spol. s.r.o. LIVI, spol. s. r. o., Dubňany NEOKLAS a.s., Šardice Vinařství Mutěnice, s.r.o. Zámecké vinařství Bzenec s.r.o. (Obůrková,2011) Místní akční skupina MAS je nezávislým společenstvím občanů, kteří na politickém rozhodování spolupracují na rozvoji venkova a zemědělství. Své finanční prostředky získávají z podpory EU metodou LEADER. Cílem je zlepšovat kvalitu životního prostředí v oblastech venkova. Důležitým nástrojem je aktivně získávat a rozdělovat dotační prostředky. (22) 23

24 MAS Kyjovské Slovácko v pohybu MAS je nezávislá organizace. Vznikla v dubnu roku 2002 díky lidem, kteří se chtěli podílet vlastním úsilí na rozvoji regionu. Aktivity jsou rozvíjeny ve městě Kyjovu, odtud vznikl název Kyjovské Slovácko. Skupina vytváří strategii regionu pro zajišťování dotací a realizací projektů. 2.4 Moravské vinařské stezky Moravské vinařské stezky vedou malebnou krajinou od Znojma až po Uherské Hradiště. Je to síť dlouhá 1200 km a tvoří ji deset okruhů, které spojuje Moravská vinná stezka. K vidění jsou přírodní a historické památky a městečka se sklepními uličkami. (19) Obrázek č. 2 Moravské vinařské stezky Zdroj: Moravská vinná stezka Slovácká Páteřní Moravská vinná stezka vstupuje do Slovácké podoblasti v Terezíně. Dalším úsekem je kraj T. G. Masaryka z Čejče do Čejkovic, kde se nachází pamětní desky v každé z obcí. Dále úsek pokračuje do Starého Poddvorova, který patří k nejkrásnějším v celé trase. Nejznámější vinařský areál Pod búdama se nachází v Mutěnicích. Je charakteristický rostlinnými a figurálními motivy na žúdrech. Trasa z Dubňan do Ratíškovic nabízí ukázkuu sakrálních památek. V národopisné oblasti Kyjovského Dolňácka najdeme tří sklepní kolonie: Ratíškovský Slavín, vacenovické Žlébky a milotické Šidleny. Cenné památky sklepní architektury nalezneme ve sklepní kolonii 24

25 ve Vlkoši pod viniční horou Achtele. Do města s bohatou historií a tisíciletou lípou nás dovedou Bzenecké vinařské stezky. Významným centrem pro šlechtění vinné révy jsou Polešovice, básník Svatopluk Čech je zmiňuje ve svých vzpomínkách. (20) 2.5 Slovácké vinařské cyklotrasy Bzenecká vinařská cyklostezka Trasa: Ježov Žeravice Syrovín Vážany Ořechov Těmice Domanín Bzenec Délka trasy: 26 km trasa vede přes Kyjovskou pahorkatinu a poté vstupuje do Dolnomoravského úvalu Většina trasy je sjízdná během celého roku, náročnější je přejezd písečné části směrem do Bzence. Okruh doplňuje ukázka lidové architektury s návštěvou vinařského centra se sklepními uličkami. (25) Putování za vínem Trasa: Kyjov Skoronice Milotice (Moravská vinná stezka) Dubňany Mutěnice (Mutěnická vinařská stezka) Čejč Šardice (Kyjovská vinařská stezka, Mutěnická vinařská stezka) Svatobořice-Mistřín (Mutěnická vinná stezka) Kyjov Trasa není náročná, nachází se zde rovinatý terén, který nabízí příjemné stoupání a malé převýšení. Po cestě můžeme kromě vinných sklepů vidět několik zajímavých míst: zámek Milotice, Slováckou izbu a kostel Panny Marie ve Svatobořicích-Mistříně. (26) 2.6 Kategorizace ubytování Základní pojmy Hotel Je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovacích). Člení se do pěti tříd. Hotel Garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do čtyř tříd. (Orieška, 2010) 25

26 Penzion Je ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb a člení se do čtyř tříd. Omezené služby stravování spočívají v absenci restaurace. Penzion však musí disponovat minimálně místností pro stravování, která zároveň může sloužit k dennímu odpočinku hostů. (Orieška, 2010) Organizace související s ubytovacími zařízeními Asociace hotelů a restaurací Vznikla sloučením Národní federace hotelů a restaurací a profesních sdružení HO.RE.KA v roce Jedná se o sdružení nepolitické a profesní organizace. Sdružuje nejen provozovatele a majitele penzionů, hotelů, restaurací, odborných škol, ale i partnerů, kteří nabízejí produkty pro restaurační či ubytovací provozy. Mezi hlavní cíl patří podpora podnikatelů v oboru gastronomie a hotelnictví. (27) Hotelstars Union Organizace HOTREC a Asociace hotelů a restaurací ČR vytvořila jednotnou oficiální klasifikaci ubytovacích zařízení ČR. V Čechách funguje od roku 2004 za podpory Czech Tourism, MMR ČR, AHR ČR a UNIHOST. Od roku 2010 je nový systém přidělování hvězdiček, jejíž cílem je sjednotit klasifikaci za pomocí jednotné metodiky a marketingu certifikovaných zařízení. (28) UNIHOST Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách ČR Sdružení bylo založeno v roce 1992 jako dobrovolná, nepolitická, profesní a nezávislá organizace, která sdružuje podnikatele v cestovním ruchu a gastronomii a působí na území ČR. Hlavním cílem je hájení a prosazování zájmů členů, kterých je asi 120. (29) CzechTourism Agenturu, která je příspěvkovou organizací, zřizuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Úkolem je propagovat ČR jako destinaci cestovního ruchu v zahraničí i tuzemsku. Hlavním cílem je koordinace činností v oblasti cestovního ruchu, destinační marketing, 26

27 mediální prezentace ČR, informační podpora cestovního ruchu, výzkumné a vzdělávací činnosti a ekonomické a administrativní zajištění chodu agentury. (30) 27

28 Praktická část 3 Analytická část 3.1 Charakteristika vymezeného území Slovácka Předpoklady pro pěstování révy vinné Slovácko zahrnuje součást Jihomoravského kraje, nachází se na jihovýchodě od krajského města Brna. Je krajem slunce a vína, díky svému vinařství se řadí do Slovácké podoblasti (oblast Morava). Tvoří ji poklidná pahorkatá krajina s mozaikou polí, sadů a vinohradů, zalesněné vrchovinné podhůří Chřibů či písčitá Moravská Sahara pokrytá borovým lesem, teplé a slunné místní klima. Pro pěstování vinné révy jsou zde vynikající půdní a klimatické podmínky lehká půda tvořená zejména jíly, štěrky a písky společně s nízkou nadmořskou výškou. Vznikají tak vína sice plná s výrazným odrůdovým charakterem, ale svěží, s harmonií kyselin i aromatických látek. Díky své poloze se zde nejlépe daří ranějším odrůdám bílých vín, jako je Ryzlink rýnský, Müller-Thurgau, Rulandské bílé a Rulandské šedé, Veltlín zelený, či Muškát moravský, který byl vyšlechtěn v nedalekých Polešovicích. Z červených vín se ve vinicích nejčastěji setkáte s Frankovkou nebo Zweigeltrebe, vinaři zde pěstují hojně i Svatovavřinecké. (Kyjov, 2013) Suprastruktura a infrastruktura Vymezené území Slovácka má přibližně obyvatel s průměrným věkem 43,8 let. Míra nezaměstnanosti se pohybuje okolo 7,03 %. Suprastruktura vymezeného území Slovácka sestává z množství ubytovacích i stravovacích zařízení, informačních center, cestovních kanceláří a agentur, směnáren. V neposlední řadě také společenských zařízení, mezi něž můžeme zařadit muzea, galerie a kina. Infrastrukturu tvoří základní a střední školy, knihovny, nemocnice, pošty, policie, hasiči, banky. Dopravní infrastrukturu představují silnice I. a II. třídy, železniční doprava, městská hromadná doprava, autobusové linky a cyklostezky. Klíčovou 28

29 dopravní tepnou na Slovácku je silnice první třídy č. 54, jenž spojuje Brno se Slovenskem. Nejbližší dálnice je vzdálená 35 km (D2 Brno Bratislava nebo Brno Olomouc). Dopravní obslužnost zabezpečuje společnost ČSAD Kyjov, a. s., která obstarává dopravu autobusové linky po Kyjovsku do regionálních měst Přírodní předpoklady Ždánický les Oblast Ždánického lesa tvoří část Dambořické vrchoviny (Ždánický les) a nejsevernější část Věteřovské vrchoviny. Dambořická vrchovina se zvedá severně od Klobouk a táhne se k údolím Litavy a Kyjovky a sahá až ke Koryčanům a Jestřabicím. Tato vrchovina představuje táhlý zalesněný hřbet s plochým vrcholem, který dosahuje největší výšky v bodě U Slepice (438 m. n. m.). Protože nejvyšší část vrchoviny Ždánického lesa nebyla nikdy odlesněna, z větší části se v tomto území zachovala přirozená druhová skladba. Hřbety Dambořické vrchoviny jsou zalesněny smíšenými listnatými porosty s převahou dubu a buku s příměsí lípy, habru a javoru. Dambořická vrchovina je tvořena převážně jemně písčitými, snadno rozpadavými a místy vápenitými usazeninami moravského flyše, a její okraje jsou rozřezány hlubokými údolími s příkrými svahy. Dambořická vrchovina je spojována s těžbou ropy. (Vencálek a kol.,1999) Chřiby Označujeme jako horské pásmo, též nazývané Buchlovské kopce. Rozprostírá se v rozloze 335 km 2. Nacházíme zde velmi bohaté krajinářské lokality, lesní zákoutí, skaliska, studánky a hluboká údolí. Je zde také 12 maloplošných zvláště chráněných území. (1) Váté písky Moravská sahara Nachází se v severní rovině Dolnomoravského úvalu, tvoří lesní masiv Doubravy. Rozprostírá se od Hodonína k Bzenci. Je bohatá na zvířectvo. Rozkládá se zde borový les a tvoří teplé a slunné klima. (2) 29

30 3.1.4 Historické a kulturní předpoklady Bukovanský mlýn Větrný mlýn byl postaven a otevřen v roce Stal se dominantou ležící mezi obcemi Ostrovánky a Bukovany u Kyjova. V budově mlýna se nachází tři patra s malou expozicí muzea vesnice na Slovácku z 19. století, galerie, kde se pravidelně pořádají výstavy především jihomoravských umělců a třetí patro slouží jako vyhlídka. (3) Bzenecký zámek Původním objektem stávající na místě dnešního zámku byla tvrz. Zámek vlastnilo několik majitelů, z nichž nejznámější je rod Žerotínů. Současný zámek byl postaven obráceně oproti původním plánům. Dnešní podoba zámku je již třetí v historii, avšak stav zámku je velmi neupravený a zanedbaný. Město Bzenec má se zámkem do budoucna velké plány. (4) Renesanční zámeček Kyjov Renesanční zámeček patří k nejstarším dochovaným stavbám ve městě. Byl postaven kolem roku 1548 Janem Kunou z Kunštátu na staré tvrzi. Za sto let byl zámeček zničen požárem a znovu vybudován. V současné době se zde nachází tří stálé expozice, a to Pravěk Kyjovska, Cesta slovácké vesnice od feudalismu k socialismu a přírodovědná výstava. (5) Státní zámek Milotice Jedná se o dokonale zachovaný soubor barokních staveb a zahradní architektury. Též nazýván jako perla jihovýchodní Moravy. Posledním majitelem zámku byl rod Seilernů. Zámek prošel v roce 2005 rekonstrukcí. (6) Seidlova vila Ždánice Vila s prvky historismu a modernismu byla postavena v letech Autorem je vídeňský architekt, který má český původ, Leopold Bauer. Své jméno získala po majitelích. V současnosti se zde nachází zdravotní středisko, muzejní depozitář a Síň sportu. V Síni sportu můžeme spatřit stálou expozici se sportovní tématikou a trofeje Emila a Dany Zátopkových. (7) 30

31 3.2 Vinařské akce a atraktivity ve vymezené oblasti Slovácka Vinařské akce Prvomájová výstava vín Bzenec Tradiční prvomájová výstava vín započala své působení již v roce Akci pořádá Svaz zahrádkářů ve Bzenci, ale i místní vinaři. Degustací vín se zabývá komise, složená z vinařů a odborníků s vinařským vzděláním. Koná se obvykle ve sklepních prostorách pod Sokolovnou. Výstava vín nabízí přes 600 vzorků. (4) Bzenecké krojované vinobraní Obvykle se koná v polovině září a začíná tradičním jarmarkem řemeslných výrobků, koncerty, taneční veselicí, výstavami a pouťovými atrakcemi. Bzenecké krojované vinobraní má dlouhou tradici. Traduje se, že bzenecké víno ochutnal básník Petr Bezruč, mistr Josef Suk nebo malíř Mikoláš Aleš. (4) Galerie Rýnských ryzlinků České republiky Bzenec Výstava se specializuje pouze na jednu odrůdu Ryzlink rýnský. Jde o největší přehlídku Ryzlinku v České republice i v Evropě. Výstava se koná od roku Každoročně se podaří nashromáždit kolem 500 vzorků vín ze všech oblastí České republiky a zahraničí (Německa, Francie, Slovenska a Rakouska). (8) Výstavy a košty vín Výstavy a košty vín jsou ve vybraných obcích, stejně tak jako v ostatních obcích Slovácka každoroční tradicí. Takřka v každé obci se každým rokem koná degustace, košt nebo výstava vín od místních vinařů nebo vinařství. Místní vinaři darují vzorky svých vín obvykle několik týdnů před konáním koštu vína. Výstavy a košty zahajuje degustace vín, kde zkušení vinaři hodnotí vína. Nejlépe ohodnocená vína obdrží diplom. Následně se vytiskne katalog, kde jsou všechny vína uvedena a následně na koštu nabídnuta veřejnosti. Akce jsou doprovázené cimbálovou muzikou a při vstupu obdržíte skleničku s názvem obce a datem konání. 31

32 Burčákový pochod Šidleny u Milotic Jedná se o obchůzku vinných sklepů Šidleny s ochutnávkou burčáku. Akci pořádají místní vinaři, kteří se starají o občerstvení po celé trase. Je zde možnost pokračovat putováním po sklepech až do Dubňan a dále do Mutěnic. (9) Bzenecká pouť Bzenecká pouť k svátku Panny Marie se koná každým rokem na konci srpna. Tradiční pouť sahá do daleké historie. V počátcích se zde konali takzvané okurkové trhy, jak dokazují fotografie. V současnosti je nabízen významný kulturní program pro děti i dospělé, jehož součástí jsou pravidelné bohoslužby. Samozřejmostí je ochutnávka vín místních vinařů. (10) Otevřené sklepy vymezeného území Slovácka Otevřené sklepy se konají od roku 2015 druhý týden v červnu. Jsou tedy relativně mladou akcí. Nabízejí příležitost ochutnat na jednom místě vína ze Slovácka. Vína jsou od místních vinařů, kteří mají vinařství jako koníček, ale i velká a úspěšná vinařství. Návštěvníci u vstupu dostanou degustační skleničku, mapu a katalog. (11) Festival Milotice Festival je zaměřený na prezentaci folkloru na Slovácku. Akce je podobná Slováckému roku v Kyjově, který se koná každé čtyři roky, a to od roku Během třídenního festivalu se představí místní folklor, desítky krojů z okolních vesnic, řemesla, vystoupí několik cimbálových kapel. (12) Festival otevřených sklepů Jaro na Mutěnsku Festival se koná dvakrát ročně a přestavuje vinaře ve svých sklepech. V okolních obcích Mutěnice, Čejč, Terezín, Hovorany a Šardice jsou otevřeny vinné sklepy. Okolo třiceti nejlepších vinařů představí svá vína. Festival nabízí bohatý vinařský, gastro a kulturní program. (13) 32

33 3.3 Prostorová analýza vinařských obcí, registrovaných vinic a pěstitelů vína ve vymezeném území Slovácka K určení prostorové analýzy vinařských obcí, registrovaných vinic a pěstitelů vína bylo zapotřebí vytvořit tabulku s následujícími údaji, ze které jsem dále vytvořila kartogramy pro snadnější ztvárnění a interpretaci aktuální situace ve vymezeném území Slovácka. Tabulka č. 1 Seznam vinařských obcí ve vymezeném území Slovácka Vinařské obce Plocha vinic v ha Počet pěstitelů Archlebov Bukovany 6 64 Bzenec Dubňany 0 0 Hovorany Ježov 9 21 Kostelec Kyjov Milotice Mutěnice Skalka 7 10 Strážovice Svatobořice-Mistřín Šardice Terezín Vracov Žádovice 6 29 Žarošice Ždánice Žeravice

34 3.3.1 Kartogram Plocha registrovaných vinic v ha Kartogram č. 1 Plocha registrovaných vinic Zdroj: Němcová, Šíp Kartogram ukazuje plochu registrovaných vinic ve vinařských obcích na Slovácku v hektarech. Nachází se zde obce, které se vyznačují malou rozlohou registrovaných vinic. V Mutěnicích se nachází největší hektarová výměra ze sledovaných obcí. Mutěnice jsou vyhlášeny vinařskými akcemi a rozvoj vinařské turistiky zde roste. Dalšími představiteli s významnou hustotou jsou obce Bzenec, Vracov a Hovorany. Avšak v území se vyskytují i neregistrované vinice, tedy pro soukromou potřebu uživatelů. 34

35 3.3.2 Počet pěstitelů révy vinné Tabulka č. 2 Počet pěstitelů révy vinné Obce Počet pěstitelů Pěstování vína Výroba vína Archlebov 70 Ano Ano Bukovany 64 Ano Ano Bzenec 323 Ano Ano Dubňany 0 Ano Ano Hovorany 389 Ano Ano Ježov 21 Ano Ano Kostelec 82 Ano Ano Kyjov 114 Ano Ano Milotice 121 Ano Ano Mutěnice 977 Ano Ano Skalka 10 Ano Ano Strážovice 11 Ano Ano Svatobořice-Mistřín 125 Ano Ano Šardice 191 Ano Ano Terezín 76 Ano Ano Vracov 154 Ano Ano Žádovice 29 Ano Ano Žarošice 24 Ano Ano Ždánice 50 Ano Ano Žeravice 74 Ano Ano 35

36 Graf č.1 Počet pěstitelů révy vinné Počet pěstitelů révy vinné Nejvíce pěstitelů se nachází v obcích Mutěnice a Hovorany. V okolních vesnicích je počet pěstitelů taktéž významný. 3.4 Analýza ubytovacích kapacit ve vymezeném území Slovácka Ke zjištění ubytovacích kapacit bylo nutné provést sběr dat o ubytovacích zařízeních na Slovácku. Tabulky jsem rozdělila do kategorií ubytovacích zařízení na hotely, penziony a jiná ubytovací zařízení, která zahrnují apartmány, ubytování v soukromí, kempy, apod. U každého zařízení jsou uvedeny počty lůžek, obec, kontakt a certifikace. Některá ubytovací zařízení si přidělila počet hvězdiček sama, z toho důvodu může být kvalita služeb a vybavení nižší Hotely Tabulka č. 3 Hotely Název Hotel Beta Hotel Junior Lidový dům Certifikace (bez certifikace) (bez certifikace) ***(bez certifikace) Počet lůžek Obec Kontakt 24 Bzenec 45 Bzenec 45 Bzenec 36

37 Název Certifikace Počet Obec Kontakt lůžek* ***(bez Hotel pivovar 55 Kyjov certifikace) Hotel ***(bez 31 Milotice Vinohrad certifikace) Hotel ***(dle Bukovanský klasifikace 53 Bukovany mlýn AHR ČR) Hotel (bez 18 Ždánice Radlovec certifikace) Počet lůžek celkem *včetně přistýlek Penziony 157 Tabulka č. 4 Penziony Název Certifikace Počet lůžek* Obec San Marco, s. r. o. 23 Mutěnice Penzion Na Dědině 16 Mutěnice Penzion U Urbana 19 Mutěnice Vinotéka a penzion U 6 Mutěnice Kočky Pod lípami 15 Kostelec Krýsa 16 Kostelec Kontakt Balešova pálenice 16 Bzenec 37

38 Název Certifikace Počet lůžek* Obec Kontakt Penzion Beta 20 Bzenec Penzion Furstova 18 Bzenec vila Penzion Junior 62 Bzenec Penzion Šardice Penzion Régio Penzion Vila Penzion U Radnice Restaurace a penzion Boršov Penzion U Kulky Penzion u zámku Penzion u Frýdků Penzion Kulturní dům Penzion Oříšek *** (dle klasifikace AHR ČR) 31 Šardice 20 Kyjov 12 Kyjov 15 Kyjov 16 Kyjov 20 Kyjov 28 Milotice 10 Svatobořice- Mistřín 22 Svatobořice- Mistřín 5 Svatobořice- Mistřín 38

39 Název Certifikace Počet lůžek* Obec Pension u Svatobořice- 6 Šťastných Mistřín Penzion Chaloupka 16 Archlebov Penzion Apetit 10 Dubňany Penzion Vinařský 18 Dubňany dům Penzion U Janky 40 Dubňany Penzion Ludmila 8 Dubňany Penzion Monika 20 Žarošice Penzion U Zachů 23 Vracov DJ-Penzion Vracov *** 15 Vracov Na Štěpánovém 11 Vracov Penzion u Sklepů 55 Hovorany Penzion 15 Hovorany Harmonie Počet lůžek celkem *včetně přistýlek 627 Kontakt ubytovani-dubnany.cz penzionujanky.cz

40 3.4.3 Jiná ubytovací zařízení Tabulka č. 5 Jiná ubytovací zařízení Název Počet lůžek* Obec Apartmán na Kovárně 10 Mutěnice Statek Mutěnice 20 Mutěnice Ubytovna pod vinohradama 48 Mutěnice Zárybnický sklípek 6 Mutěnice Rodinné vinařství Bireš 10 Mutěnice Vinařství Vrba Marian 6 Mutěnice Vinný sklep U Konečných 6 Mutěnice Mutěnický Penzion 16 Mutěnice Sklep pod Ořechem 8 Mutěnice Vinný sklep - Granzová 6 Mutěnice Sklep u Kopečků 6 Mutěnice Sklep u Esterků 8 Mutěnice Kontakt vinnysklepukonecnych.cz elkagr@seznam.cz Búda u Kramářů 10 Mutěnice Ubytování u Pavelků 8 Mutěnice 40

41 Název Počet lůžek* Obec Sklípek Šardice 8 Šardice Skalák 50 Skalka Kontakt Trifin ubytování v Kyjově 110 Kyjov ubytovani.trifin.cz/ubytovna-kyjov Vila Nětčice 8 Kyjov Ubytování v centru Kyjova 8 Kyjov Turistická ubytovna na ZŠ 18 Milotice Milotice Vinný sklep u Chytilů 16 Milotice Svatoborský Svatobořice- 48 sklípek Mistřín Rekreační centrum Palánek 25 Ždánice Ubytovna TJ Kovo Ždánice 10 Ždánice Ubytování Žarošice 12 Žarošice Ubytování Na Strážnické 17 Vracov Turistická ubytovna VPS 46 Vracov Vracov Autokempink Ježov 78 Ježov Grmolec 10 Hovorany ubytovani-zarosice.cz

42 Název Ubytování ve sklípku v Hovoranech Sklípek U Tomáša Ubytování Šimková Vinařství Machalínek Počet lůžek celkem *včetně přistýlek Počet lůžek* Obec 15 Hovorany 5 Hovorany 16 Hovorany 16 Hovorany 684 Kontakt o.cz Počet lůžek podle vinařských obcí Tabulka č. 6 Počet lůžek a subjektů podle vinařských obcí Počet lůžek podle vinařských obcí/počet subjektů podle vinařských obcí Jiná Jiná Obce Hotely Hotely Penziony Penziony ubytovací ubytovací lůžka subjekty lůžka subjekty zařízení zařízení lůžka subjekty Archlebov Bukovany Bzenec Dubňany Hovorany Ježov Kostelec Kyjov Milotice

43 Počet lůžek podle vinařských obcí/počet subjektů podle vinařských obcí Jiná Jiná Obce Hotely Hotely Penziony Penziony ubytovací ubytovací lůžka subjekty lůžka subjekty zařízení zařízení lůžka subjekty Mutěnice Skalka Strážovice Svatobořice- Mistřín Šardice Terezín Vracov Žádovice Žarošice Ždánice Žeravice Graf č. 2 Počty lůžek podle druhů ubytování 300 Počty lůžek podle druhu ubytování Hotely Penziony Jiná ubytovací zařízení Celkový počet lůžek podle obcí 43

44 Na základně grafu vidíme nestejnoměrné rozmístění ubytovacích zařízení. Nejvíce podniků se nachází v obcích Mutěnice, Bzenec a Kyjov. Zde je nejvíce certifikovaných zařízení. V okolních obcích se vyskytují spíše ubytovací zařízení bez certifikace. V obcích Strážovice, Žádovice a Žeravice se nenachází žádné ubytovací zařízení, a proto by bylo dobré tuto situaci do budoucna změnit. Tyto obce jsou známé především svými vinařstvími viz níže (kapitola). S rostoucím zájmem obyvatel o vinařskou turistiku je nutná výstavba ubytovacích zařízení. Obce na Slovácku jsou vyhlášeny spíše svým folklorem, košty vín a vinařskými akcemi, což jsou většinou jednodenní akce oproti Znojemsku, kde je vinařská turistika více rozvinuta. Postupem času i na Slovácku přibývá návštěvníků se zájmem o degustaci vína ve vinném sklepě spojenou s ubytováním na více dní. 3.5 Analýza vinařských podniků Vinařství V tabulce jsou uvedena oficiální vinařství, která zásobují vlastními víny český trh. Nachází se zde velké množství necertifikovaných vinařů, kteří vyrábí víno pouze pro vlastní potřebu, a proto nejsou uvedeny v tabulce. Z tohoto důvodu nelze spočítat celkový počet producentů vína ve vymezeném území Slovácka. Tabulka č. 7 Vinařství Název Vinařství Spielberg Zámecké vinařství Bzenec Bzenecké rodinné vinařství s.r.o. Vinum Moravicum Vinařství Bzenec Bunža Vinařství LIVI DUBŇANY, s.r.o. Vojtěch Jestřáb rodinné vinařství FB vinařství Obec Archlebov Bzenec Bzenec Bzenec Bzenec Dubňany Dubňany Dubňany 44

45 Název Vinařství Ing. Spěvák František Vinařství U Mňa Grmolec rodinné vinařství Rodinné vinařství Fasora a synové Rodinné vinařství Machalínek Kolaja Jiří Rodina Kolbelova Vinařství Šalša Vinařství Stanislav Martinek Vinařství Krist Metroflora, s.r.o. Vinařství Mutěnice Vinařství Mokruša Modré vinařství Rodinné vinařství Turzík Vinařství Josef Vítek Vinařství Vrba Marian Vinařství Plchut Vinařství Petr Bíza Rodinné vinařství Čevela Vinařství Dufek Vinařství u Šťastných Vinařství Foretník Obec Dubňany Dubňany Hovorany Hovorany Hovorany Ježov Kyjov Kyjov Kyjov Milotice Milotice Mutěnice Mutěnice Mutěnice Mutěnice Mutěnice Mutěnice Mutěnice Mutěnice Strážovice Svatobořice-Mistřín Svatobořice-Mistřín Šardice 45

46 Název Rodinné vinařství Buštík Vinařství Karlík Vinařství Esterka Vinařství Škarecký Vinařství Fridrich Vinařství Štěpán Maňák Gotthard Červinka Vinařství Žůrek Obec Šardice Šardice Terezín Vracov Vracov Žádovice Ždánice Žeravice Vinné sklepy Vinné sklepy se řadí do více skupin. Existují vinné sklepy určené pouze pro výrobu a uskladnění vína a sklepy s posezením spojené s ochutnávkou vína. Uvedené vinné sklepy smíme zařadit do jedné nebo obou skupin. Důležitou roli hraje zájem turistů či zákazníků. Všechny sklepy jsou veřejně přístupné. Tabulka č. 8 Vinné sklepy Název Petr Chaloupka Vinný sklep Chetau Bzenec Sklep u Jakšů Kopeček Vinařský dům Arcibiskupské vinné sklepy spol. s.r.o. Vinné sklepy u Kolajů Obec Archlebov Bukovany Bzenec Bzenec Dubňany Hovorany Ježov 46

47 Název Vinné sklepy Krýsa Vinný sklípek Kyjov Sklepy rytíře Božího hrobu Vinný sklep u Chytilů Vinný sklep u Čestmírů Vinný sklep Mutěnice Sklepy Jarošek Vinný sklep Zimolka San Marco Sklep Skalák Svatoborský sklípek Vinný sklep u Šťastných Vinný sklep Mistříňanka u Pavlušů Vinný sklep Dufek Sklípek Šardice Augustiánský sklep Vinné sklepy Terezín Vinař Ing. Krčmař Vlastimil Vinný sklep Žůrek Obec Kostelec Kyjov Milotice Milotice Milotice Mutěnice Mutěnice Mutěnice Mutěnice Skalka Svatobořice-Mistřín Svatobořice-Mistřín Svatobořice-Mistřín Svatobořice-Mistřín Šardice Šardice Terezín Ždánice Žeravice 47

48 3.5.3 Vinotéky Vinotéky slouží k prodeji vína, která má zákazník možnost předem ochutnat. Vinotéky se nachází spíše ve větších obcích, a proto je zde uveden jen malý počet. Tabulka č. 9 Vinotéky Název Vinařství Spielberg Vinotéka Rotunda Vinotéka SK Bzenec Zámecké vinařství Bzenec, s.r.o. Vinařství Bzenec Vinum Royal, s.r.o. Vinum Moravicum, a.s. Vinařský dům Kobern, s.r.o. Vojtěch Jestřáb vinotéka Zdeněk Machalínek Radniční vinárna Pavla Chytilová vinotéka FF Productions plus, s.r.o. Karel Bireš vinotéka Josef Vítek vinotéka Josef Mokruša vinotéka Vinotéka U Kočky Vinotéka U sv. Vavřince Vinotéka Na Zelnice Obec Archlebov Bukovany Bzenec Bzenec Bzenec Bzenec Bzenec Dubňany Dubňany Hovorany Kyjov Kyjov Kyjov Mutěnice Mutěnice Mutěnice Mutěnice Vracov Ždánice 48

49 3.5.4 Sumární počet podle obcí Obce Tabulka č. 10 Sumární počet podle obcí Počet vinařství Počet vinných sklepů Archlebov Bukovany Bzenec Dubňany Hovorany Ježov Kostelec Kyjov Milotice Mutěnice Skalka Strážovice Svatobořice-Mistřín Šardice Terezín Vracov Žádovice Žarošice Ždánice Žeravice Počet vinoték 49

50 Graf č.3 Sumární počet podle obcí Počet vinařství Počet vinných sklepů Počet vinoték Tabulka vinotéky a vinné sklepy Tabulka č. 11 Vinotéky a vinné sklepy Obec Vinotéky Vinné sklepy Bzenec 5 2 Mutěnice 4 4 Kyjov 3 1 Dubňany 2 1 Archlebov 1 1 Bukovany 1 1 Hovorany 1 1 Vracov 1 0 Ždánice 1 1 Ježov 0 1 Kostelec 0 1 Milotice

51 Obec Vinotéky Vinné sklepy Skalka 0 1 Strážovice 0 0 Svatobořice-Mistřín 0 4 Šardice 0 2 Terezín 0 1 Žádovice 0 0 Žarošice 0 0 Žeravice 0 1 Tabulka znázorňuje počet vinoték a vinných sklepů ve vymezeném území Slovácka. Počet vinných sklepů převažuje nad počtem vinoték. Vinotéky se zpravidla vyskytují ve městech, kde je větší koncentrace lidí, z toho důvodu narůstá prodej vína. Vinné sklepy se ve větším počtu objevují především na vesnicích. Graf č. 4 Vinotéky a vinné sklepy Žarošice Terezín Svatobořice-Mistřín Skalka Kostelec Ždánice Hovorany Archlebov Kyjov Bzenec Vinné sklepy Vinotéky 51

52 3.6 Vinařská turistická funkce K výpočtu vinařské turistické funkce byla využita Defertova funkce, která má označení TV (f). Funkce vyjadřuje intenzitu vinařské turistiky na produkci vína. TV (f) nabývá hodnot od 0 do nekonečna. Vyšší hodnota funkce znamená vliv produkce vína na zvýšení aktivity vinařské turistiky. Intervaly TV (f): TV (f) 0-4 žádná aktivita TV (f) 4 10 minimální aktivita TV (f) střední aktivita TV (f) významná aktivita TV (f) nad 500 vysoká aktivita K výpočtu využiji hodnoty zjištěné pro analytickou část bakalářské práce. Vzorec vinařské turistické funkce: TV (f) = N x 100/P, kde N = kapacita lůžek ve vymezeném území a P = plocha vinic v ha ve vymezeném území Tabulka č. 12 Vinařská turistická funkce Obec: Kapacit x / Plocha Výsledek a lůžek: 100 vinic v ha TV (f) Archlebov ,24 Bukovany ,34 Bzenec ,39 Dubňany Hovorany ,99 Ježov ,67 Kostelec ,23 Kyjov ,47 Milotice ,43 Mutěnice ,82 Skalka ,29 Zjištěná intenzita 52

53 Obec: Kapacit x / Plocha Výsledek a lůžek: 100 vinic v ha TV (f) Strážovice Svatobořice-Mistřín ,75 Šardice ,94 Terezín ,14 Vracov ,56 Žádovice Žarošice ,72 Ždánice ,77 Žeravice Zjištěná intenzita Kartogram č. 2 Defertova funkce 53