VISK 2 MIMOŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KNIHOVNÍKŮ

Transkript

1 VISK 2 MIMOŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KNIHOVNÍKŮ Zlata Houšková, Národní knihovna ČR Rozhodujícím podprogramem programového komplexu VISK, tedy tím, pro který se především podařilo získat finanční podporu státu, je podprogram VISK 3, který sleduje hlavní cíl - vybudování infrastruktury automatizovaných knihovních center propojených v síti a všeobecnou dostupnost internetu a ICT na veřejně přístupném místě (=ve veřejné knihovně), pohotovost a kvalitu informačních služeb pro všechny skupiny populace, včetně zdravotně i sociálně znevýhodněných menšin. S tímto podprogramem bezprostředně nejtěsněji souvisí VISK 2 Mimoškolní vzdělávání knihovníků v oblasti práce s ICT. VISK 2 je koncipován především jako program podporující rozvoj počítačové a informační gramotnosti ve všech (i nejmenších) veřejných knihovnách. Poprvé se na vládní úrovni realizuje relativně masivním způsobem podpora prohloubení a rozšíření kvalifikace knihovnického personálu -zejména pak v menších lokalitách, a to jako poskytovatele veřejných informačních služeb obyvatelům ČR. Pracovníci veřejných knihoven jsou vnímáni jako potenciální asistenti (instruktoři), kteří budou v knihovnách schopni poskytovat pomoc obyvatelům v obcích při zvládání základů práce s ICT a s informacemi (vyhledávání, získávání, třídění, výběr..). Vyhlášení a dotování VISK 2 je téměř revoluční změnou v dosavadním přístupu ke knihovnám a jejich významu pro společnost. Byl totiž akceptován fakt, že sebelepší technika bez kvalifikované obsluhy kvalitní služby veřejnosti nezajistí a že je nutno podpořit zvýšení kvalifikace poskytovatelů těchto služeb. Ve VISK 2 byly stanoveny některé priority : 1. vyškolit minimálně 1 pracovníka každé veřejné knihovny (v 1. etapě tzv. knihoven profesionálních, perspektivně dalších knihoven v každé obci ČR) v dovednostech práce s ICT, aby mohl poskytovat kvalifikovanou asistenci, případně základní uživatelskou instruktáž v ICT ostatním obyvatelům města/obce ve veřejné knihovně jako přirozeném informačním centru. Veřejným knihovnám by se tím otevřela možnost stát se skutečně funkčními centry dalšího vzdělávání, kde by obyvatelé měli možnost získat např. právě dovednosti ve využívání ICT s pomocí erudovaného, zkušeného pracovníka (tuto funkci veřejných knihoven ostatně předpokládá státní informační politika většiny vyspělých zemí). Takto proškolený pracovník může rovněž dále instruovat či školit ostatní pracovníky knihovny. Cílovou skupinou VISK 2 jsou tedy především kni- 268

2 hovníci z knihoven v menších městech a obcích, a to zejména z knihoven nově připojených k internetu nebo zahajujících automatizaci svých činností v rámci programu VISK vyškolit pracovníky dalších typů veřejných a veřejně přístupných knihoven (Národní knihovna ČR, státní vědecké knihovny (SVK), Moravská zemská knihovna (MZK), ústřední odborné knihovny, vysokoškolské knihovny, knihovny Akademie věd ČR apod.) v dovednostech práce s ICT, neboť tyto knihovny zajišťují v oblasti ICT obdobnou službu veřejnosti ve velkých městech a rovněž v souladu se svým posláním poskytují asistované služby vybraným skupinám obyvatel (např. studentům, pedagogům, dětem, znevýhodněným občanům atp.) I zde platí, že proškolení by měli být instruktory či školiteli ostatních pracovníků knihovny tam, kde je to třeba. 3. Podpořit rozvoj nových typů služeb na bázi ICT expertním školením specialistů a školením nových trendů v oblasti využívání ICT ve veřejných informačních službách knihoven. Jaké budou přínosy zvýšení kvalifikace v této oblasti, je nasnadě: ekonomická efektivita, a tím zlevnění provozu, efektivnější využití zdrojů větším množstvím uživatelů, rychlejší a efektivnější služby apod. Bylo rozhodnuto vybudovat v každém kraji jedno vzdělávací centrum, přesněji počítačovou učebnu, která má primárně sloužit pro školení knihovníků v dovednostech v práci s ICT. Eventuální volná kapacita těchto učeben může být využita pro různé další formy celoživotního vzdělávání knihovníků (rekvalifikační, specializační kurzy apod.), pro školení pracovníků veřejné správy (práce s ICT), dalších neziskových organizací, ev. pro rozšíření nabídky pracovních stanic napojených na internet pro veřejnost - např. ve večerních hodinách apod. Jako centra byly vybrány krajské knihovny, neboť mají většinou dlouhodobé zkušenosti se vzděláváním knihovníků a po desítky let budované vazby (síť) s ostatními veřejnými i dalšími knihovnami. Toto rozhodnutí je plně v souladu i s novou legislativou (Zákon o knihovnách a podmínkách provozování knihovnických a informačních služeb knihovní zákon), která pověřuje krajské knihovny metodickým působením, a tedy i vzděláváním pro další knihovny v regionu. V každém kraji tedy bude do konce roku 2001 pro vzdělávání knihovníků k dispozici vhodná a odpovídajícím způsobem vybavená počítačová učebna v rozsahu 8 15 míst. Kapacita je dána prostorovými možnostmi příslušné knihovny a také pracovními kapacitami v kraji. Krajské knihovny se zároveň zavázaly zajistit bezproblémový chod centra včetně vlastních pracovních kapacit. Musí dále nabídnout a v případě zájmu garantovat ve svém kraji postupné proškolení pracovníků ve všech veřejných knihovnách, které vlastní ICT či jsou připojeny k internetu, musí spolupracovat s dalšími subjekty, zejména pak s těmi, které získají grant na vzdělávací akce v programu VISK

3 Pro program se podařilo již v roce 2000 získat částku ve výši téměř 7 miliónů korun. Byla využita na vybudování prvních vzdělávacích center. Grant získalo 7 institucí a do byly vybudovány počítačové učebny v Národní knihovně ČR (Praha má v tomto směru specifikum: vybudovány zde budou dvě učebny, což souvisí především s rozsáhlou vzdělávací činností NK ČR, ale mimo jiné i s tím, že více než čtvrtina všech knihovníků z ČR pracuje právě v hlavním městě), dále v Moravské zemské knihovně a státních vědeckých knihovnách v Kladně, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Ostravě. Ve všech centrech se od počátku roku 2001 začalo se vzdělávacími aktivitami. Pro rok 2001 byla v původním projektu kalkulována na VISK 2 částka cca 18 miliónů korun. Vzhledem k redukcím v celém programu VISK zbylo k dispozici pouze něco přes 13 miliónů korun. Značná část ještě připadla na vybudování zbývajících 8 center/učeben (knihovna pro Jihlavský kraj v Havlíčkově Brodu, krajské knihovny v Karlových Varech, Pardubicích a Zlíně, SVK v Liberci, Olomouci, Plzni a Městská knihovna v Praze) kolem 10 miliónů Kč. Přirozeně vyšší byly náklady na učebny v knihovnách nově vzniklých krajů, neboť transformace těchto knihoven na knihovny krajské s sebou většinou nese mimo jiné i rozsáhlejší rekonstrukční zásahy. Přesto významná částka dotace - více než 2 milióny korun byla již poskytnuta na konkrétní vzdělávací projekty. Těch bylo v 1. kole v r předloženo dvacet jeden, akceptováno 16, ve druhém kole pak pouze 3, akceptovány 2. Prioritu měly (a budou do budoucna mít), jak vyplývá z dříve řečeného, kurzy základní počítačové/informační gramotnosti, zejména pro pracovníky malých knihoven, dotovaných v podprogramu VISK 3. V těchto institucích je u pracovníků nejhorší situace v kompetencích využívání ICT, na druhé straně je zde nejvíce patrná vazba projektu na přímé informační služby obyvatelům. Věříme, že pro tyto knihovny a jejich zřizovatele by mělo být rozhodující a motivující skutečností, že kurzy jsou pro jejich pracovníky bezplatné. Podle prvních zkušeností však nelze říci, že by ve všech regionech zájem o kurzy odpovídal výhodnosti nabídky. Rozhodujícím faktorem je samozřejmě stupeň automatizace knihoven, resp. počet knihoven vybavených ICT či připojených k internetu. Pozitivně se však projevuje také např. dlouhodobá metodická a vzdělávací práce některých SVK, které mají velký počet zájemců o kurzy, jenž nestačí v první vlně pravděpodobně ani uspokojit. Knihovny z regionů, kde se s automatizací teprve začíná, případně ty, které do značné míry redukovaly své kontakty s ostatními veřejnými knihovnami, shánějí klientelu obtížněji. Velkou roli hraje v těchto souvislostech kontakt s představiteli obcí a skutečně osvětová činnost. Jako obsahový model kurzů základní počítačové/informační gramotnosti byla v hrubých rysech převzata koncepce dovedností pro práci s ICT na úrovni evropského standardu European Computer Driving Licence (ECDL). Standardní rozsah kurzů je sedm dvacetihodinových modulů: základní pojmy z oblasti ICT 270

4 (jakýsi pojmově teoretický základ), základy práce s počítačem a správa souborů, textový editor, tabulkový kalkulátor, systémy pro uchovávání dat (databáze), prezentace a služby informačních sítí. Knihovny, které získaly grant na vybavení učebny v roce 2000, odučí ve zkušebním r minimálně 280 hodin; některé však téměř dvakrát tolik. V příštím roce by se ovšem měl tento počet hodin alespoň zdvojnásobit. Dlužno ovšem podotknout, že dobré plány a projekty lze dobře realizovat pouze v případě nejen dostatečných, ale také včasných dotací. Např. 400 vyučovacích hodin představuje 80 pětihodinových lekcí, tj. s časovými rezervami na příjezdy účastníků a nutnými přestávkami ve výuce de facto 80 vyučovacích dní. Což jsou 4 měsíce téměř bez přestávky a jakýchkoliv dalších aktivit. Některá centra, která čekala po schválení svého projektu a oficiálním přidělení grantu alespoň do doby, než budou příslušné finance převedeny z MF na MK ČR (nehovoříme vůbec o okamžiku, kdy budou peníze již na jejich kontě), se ocitla v poměrně nepříjemné situaci totiž před otázkou, zda vůbec plánovaný počet hodin stihnou do konce roku odučit. Pokud obdobná situace s přidělováním grantů nastane i v příštím roce, je ohrožena kontinuita kurzů a především jejich rozsah. Zálohování plateb z vlastních rozpočtů knihoven před poskytnutím adekvátní částky odporuje pravidlům, je nekorektní a napadnutelné. Na druhé straně chce-li instituce schválený projekt realizovat, nezbývá jí při současném přístupu donátora - státu - vlastně nic jiného. Toto zjištění z roku 2001 je vlastně letošním prvním a nejpodstatnějším problémem. Pomineme-li problémy některých regionů s nedostatečnou nebo naopak příliš velkou klientelou (viz výše), je největším letošním zklamáním podprogramu VISK 2 malý zájem dalších knihoven o získání grantu na vzdělávací projekty. Odečteme-li případy, kdy byly předložené projekty jednoznačně motivovány snahou získat pro instituci nový hardware či software nebo kdy šlo o zcela nedůvěryhodný projekt, spočítali bychom na prstech jedné ruky projekty, které byly předloženy z knihovny či instituce mimo zmíněná vzdělávací centra. Přitom např. některé vysokoškolské či odborné knihovny jistě pořádají vzdělávací akce pro své knihovníky, které by odpovídaly záměru programu a mohly být dotovány. V těchto souvislostech je naopak třeba konstatovat s velkým zadostiučiněním, že velmi zajímavý projekt předložil (a grant získal) Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Specifickým problémem, jímž bude třeba se v příštím roce rovněž zabývat, je pak obsahová a formální úroveň předkládaných projektů. Shrneme-li dosavadní výsledky programu VISK 2 téměř přesně po roce jeho trvání, můžeme říci, že v téměř desítce učeben vybavených velmi slušnou prezentační a didaktickou technikou získalo základy počítačové gramotnosti několik stovek knihovníků, proběhly zde desítky dalších akcí k prohloubení či rozšíření kvalifikace pracovníků knihoven, některé z nich s mezinárodní účastí lektorů i frekventantů, řada s velmi dobrým ohlasem. Domnívám se, že je to 271

5 mnohem více, než jsme si představovali, když jsme před dvěma lety v Seči poprvé poněkud bouřlivě otevírali problematiku odborného oborového vzdělávání. Není ovšem žádný důvod k sebeuspokojení. Pro příští rok čeká ve VISK 2 velké množství úkolů: především samozřejmě odučit tisíce hodin v kurzech základní počítačové/informační gramotnosti a pro tento typ kurzů přesněji definovat další standardy a zajistit srovnatelnou certifikaci lektorů, vyhodnotit průběh kurzů, úroveň testů apod. propagovat kurzy v malých knihovnách a u jejich zřizovatelů rozšířit spektrum vzdělávacích projektů a zainteresovat více knihoven ad. pokusit se řešit problematiku zpoždění financování atd. atd. Podrobnější informace o podprogramu lze nalézt na níže uvedené adrese včetně plných znění zásadních Usnesení vlády ČR ( č. 525 ze dne 31. května 1999 k návrhu státní informační politiky; č. 351 z 10. dubna 2000 o Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání; č.527 ze dne 31. května 2000 o Akčním plánu státní informační politiky pro období do konce roku 2002): 272