Analýza mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v ČR 2012 Výsledky průzkumu

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v ČR 2012 Výsledky průzkumu"

Denis Musil
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Analýza mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v ČR 2012 Výsledky průzkumu Praha, Sekce VK SKIP, Zlata Houšková

2 Odpovědi Dotazníky vyplnily 862 knihovny (676 knihoven obcí, krajů, MZK a NK ČR; 186 knihoven specializovaných), tj. o 41 respondentů méně než v roce 2004 Knihoven měst a obcí odpovědělo významně více Velké knihovny (krajské, ústřední specializované, knihovny v městech s počtem obyvatel nad ), zaměstnávající více než polovinu všech pracovníků odevzdaly ve stejném počtu jako v předchozím ročníku Údaje celkem za 6455 pracovníků knihoven v ČR, resp. za 5060 knihovnic/knihovníků

3 Účast v průzkumu Specializované knihovny celkem; 186; 22% Knihovny zúčastněné v průzkumu Veřejné knihovny celkem; 676; 78%

4 Obec. knihovna MK do obyv. MK obyv. Muzejní knihovna 7,3% 6,1% 4,9% 4,1% 2,9% 1,7% 1,6% 0,7% 0,5% MK obyv. Vysokoškolská knihovna Lékařská knihovna Knihovna ústavu AVČR Ostatní spec. knihovna Krajská knihovna Ústřední spec. knihovna MK nad obyv. Účast v průzkumu Knihovny zúčastněné v průzkumu dle zastoupení 37,1% 16,6% 16,5%

5 Počty knihovníků VK Složení zaměstnanců veřejných knihoven Veřejné knihovny celkem Krajská knihovna MK nad obyv. MK obyv. MK obyv. MK do obyv. Obecní (místní) knihovna 76,9 13,4 9,7 74,6 16,8 8,6 79,1 9,3 11,6 76,9 13,5 9,6 80,6 10,7 8,8 87,5 5,4 7,1 71,2 9,9 19,0 0% 20% 40% 60% 80% 100% Odborní pracovníci Pracovníci THP Ostatní pracovníci

6 Věk knihovnic/knihovníků Věkové složení knihovníků 10% 12% 29% 23% %

7 Věk knihovnic/knihovníků Téměř 40% odborných pracovníků/knihovníků (39,6%) je ve věku nad 50 let, z toho téměř 10% nad 60 let Mladí do 30 let tvoří pouze 12,1% Necelou čtvrtinu (22,8%) tvoří pracovníci mezi lety a čtvrtina (25,5%) je ve věku let. Ve srovnání s předchozími průzkumy je situace horší početně vzrostla nejstarší skupina a v průměru došlo k poklesu skupiny nejmladší. Kategorie mezi 30 a 50 lety je nadále obecně nejpočetnější, ale její převaha je v některých skupinách knihoven jen malá

8 Věk knihovnic/knihovníků Věkové složení knihovníků Spec. knih. celkem Veř. knih. celkem % 20% 40% 60% 80% 100%

9 Věk knihovnic/knihovníků Nejstarší jsou obecní knihovny (50,9% knihovníků ve věku nad 50 let a pouze 8,8% mladých do 30 let), knihovny lékařské (48,7% pracovníků nad 50 let a 10,3% do 30 let) a ostatní specializované knihovny (49,1% pracovníků nad 50 let). Nejmladší jsou městské knihovny v sídlech nad obyvatel (15,1% pracovníků do 30 let a 34,3% pracovníků nad 50 let) a knihovny vysokoškolské (16,1% pracovníků do 30 let a 40,5% nad 50 let).

10 Struktura knihovnictva dle pohlaví Složení pracovníků knihoven podle pohlaví 12% Muži Ženy 88%

11 Veřejné knihovny Složení pracovníků veřejných knihoven podle pohlaví Muži Ženy 89% 11%

12 Vývoj Vývoj složení knihovníků podle pohlaví 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Ženy Muži

13 Struktura knihovnictva dle pohlaví Nejsilnější feminizace: knihovny měst a obcí; od 92% (města s obyvatel) do 96% (města s obyvatel) Pouze v městských knihovnách v sídlech do 5000 obyvatel je feminizace nižší 87%; v krajských knihovnách pracuje dokonce 17% mužů

14 Struktura knihovnictva dle pohlaví a věku Složení knihovníků podle věku a pohlaví muži ženy % 20% 40% 60% 80% 100%

15 Věrnost instituci Procento odborných pracovníků zaměstnaných v knihovně nad 10 let 56 Specializované knihovny celkem 36 Veřejné knihovny celkem Muž Žena

16 Věrnost instituci Procento odborných pracovníků zaměstnaných v knihovnách více než 10 let Ostatní spec. knihovna Muzejní knihovna Lékařská knihovna Knihovna ústavu AVČR Vysokoškolská knihovna Ústřední spec. knihovna Krajská knihovna MK nad obyv. MK obyv. MK obyv. MK do obyv. 0,0 Obecní (místní) knihovna 17,4 23,1 24,1 33,3 37,4 33,3 34,1 35,8 30,9 50,0 48,6 47,1 51,4 56,1 50,6 52,9 56,9 55,1 58,0 61,2 62,5 68,1 72,2 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 70,0 80,0 muži ženy

17 Věrnost instituci Složení pracovníků pracujících v knihovnách více než 10 let 7,5% Muži Ženy 92,5%

18 Vzdělání knihovnic/ knihovníků Skladba knihovníků dle dosaženého vzdělání Specializované knihovny celkem Veřejné knihovny celkem % 20% 40% 60% 80% 100% ZŠ SŠ knihovnické SŠ neknihovnické VŠ knihovnické VŠ neknihovnic

19 Vzdělání vývoj Skladba knihovníků dle dosaženého vzdělání - srovnání ZŠ rok SŠ knihovníci SŠ neknihovníci rok VŠ knihovníci VŠ neknihovníci rok % 20% 40% 60% 80% 100%

20 Vzdělání knihovnic/ knihovníků Nejpočetnější: středoškoláci s knihovnickým vzděláním (30%), dále středoškoláci z neknihovnických oborů (22%) Vysokoškoláci v magisterské úrovni: knihovničtí 14%; neknihovničtí 12% Bakaláři: celkem 8% zaměstnanců (5% knihovnických, 3% z neknihovnických oborů; VOŠ knihovnické: 3%, neknihovnické 1% Gymnazisté: 9% Nižší vzdělání: 2% (základní či středoškolské bez maturity)

21 Vzdělání knihovnic/ knihovníků Vyšší vzdělání v knihovnách specializovaných Nejvzdělanější: knihovny AV ČR (s vyšším než středoškolským vzděláním 60% knihovníků), ústřední specializované knihovny (56% pracovníků s vyšším vzděláním), knihovny vysokoškolské a muzejní (52% pracovníků s vyšším vzděláním). VK: nejvyšší vzdělání krajské knihovny (44% pracovníků s vyšším vzděláním). Nejnižší vzdělání: knihovny měst do 5000 obyvatel (17% knihovnic/knihovníků vyšší než středoškolské vzdělání) a knihovnách obecních (22% pracovníků s vyšším vzděláním).

22 Vzdělání knihovnic/ knihovníků Úroveň vzdělání ve VK znatelně vzrostla; počet vysokoškoláků v magisterském stupni o téměř 4%; celkově ve VK na odborných knihovnických místech 30% vysokoškoláků, méně výrazný vliv absolventi VOŠ Pokleslo procento knihovníků se ZŠ nebo SŠ bez maturity Ale pouze v lékařských knihovnách a největších městských knihovnách (sídla nad obyvatel) na pozici odborného knihovníka žádný takový pracovník Ve všech ostatních typech knihoven takoví pracovníci jsou, nejčastěji v knihovnách obecních (5%). V těchto knihovnách jde často o jediného zaměstnance nepříznivý ukazatel.

23 Základní počítačová gramotnost vývoj AKS: SK trvalé zlepšování; VK zhoršení proti roku 2004 (noví knihovníci?) Tiskový editor: SK téměř 100%, výrazné zlepšení; VK horší situace než v r (???) Tabulkový procesor: významné zlepšení v obou skupinách, přesto stále hodně knihovníků neumí; zlepšení rasantnější u VK Grafické editory: zlepšení výrazné u obou skupin, ale stále kvantitativně naprosto nedostatečné

24 Základní počítačová gramotnost vývoj Prezentace: u obou skupin významné zlepšení, je ještě co dohánět Tvorba databází: naprosto nedostatečné ve VK (nedělají žádné své databáze?); výsledek téměř vypadá jako chyba, jak málo; ale vyhráno není ani u SK Web: rasantní zlepšení v obou skupinách, zejména u VK Rešerše: velmi problematické u VK, málo kompetencí, zlepšení nepatrné; také velká část SK žádné rešerše situace nutná ke zlepšení

25 Problémy s nabídkou vzdělávání Pociťované problémy na straně nabídky vzdělávacích aktivit - veřejné knihovny srovnání % Jiné 3,3 5,4 7,5 Absence spec. nabídky 7,4 22,1 41,7 Absence system. nabídky 12, ,1 Časová náročnost 39,6 42,9 51,3 Finanční náročnost nabídky 18,6 23,3 63,6 Nedostatečná nabídka v místě 30,0 47,6 71,

26 Podpora při rozšiřování kvalifikace Podpora při rozšiřování kvalifikace Motivace pracovníků 12,6 21,3 26,5 Poskytování volna 21,6 42,7 55,6 Finančně 10, , Výuka jazyků Práce s IT Profesní vzdělání

27 Priority v oblasti managementu (VK, SK) Právní minimum 1 1 Projektový management, příprava projektů 2 (1) 2 (1) Ekonom. minimum 3 3 Public relations 4 (5) 5 (5) Komunikace v organizaci 5 (3) 4 (4) Hodnocení výkonu, činnosti, benchmarking 6 8 Týmová spolupráce 7 (6) 6 (6) Firemní kultura 8 10 Personální management 9 (9) 7 (8) Strategie a řízení procesu změny 10 (8) 9 (7) Fundraising, ekonomika podniku 11 (7) 11 (9)

28 Priority dalšího vzdělávání knihovníků v oblasti základních knihovnických činností Tréni nky paměti pro kni hovníky Podpora čtenářské gramotnosti a čtenářství Biblioterapie Lektorské dovednosti, správná prezentace Využití sociálních sítí ve službách knihovny Autorské právo Literatura (teorie, dějiny) Kni žní kul tura Dobrovol níci v kni hovnách Komuni tní rol e kni hoven Vzděl ávací funkce kni hoven Anal ýza uži vatel ských potřeb přístup - služby speciálním skupinám uživatelů Marketi ng sl užeb, uži vatel ské potřeby Informační výchova uži vatel ů včetně práce s IT Mezi kni hovní sl užby a dodávání dokumentů Elektronické zdroje a služby Referenční a i nformační sl užby Výpůjční služby a systémy Ochrana fondu Organi zace fondu Práce s databázemi - vyhl edávání, rešerše Autori ty Věcná katal ogi zace, konspektus e speci ál ních dokumentů včetně el ektroni ckých Jmenná katal ogi zace včetně AACR2, MARC 21 Vývoj a řízení sbírek, akvi zi ce Veřejné kni hovny Speci al i zované kni hovny

29 Priority dalšího vzdělávání knihovníků v oblasti informačních technologií Možnosti využití ICT v práci knih. Safer internet Digitální prezentace Digitální knihovny Základy hardware Práce systémového knihovníka Automatiz. knihovnický systém Digitalizace Vyhledávací nástroje a inf. zdroje na Internetu Tvorba a správa webových stránek Veřejné knihovny Specializované knihovny

30 Publikování podrobných výsledků do konce r Děkuji za pozornost Kontakt: Zlata Houšková Národní knihovna ČR, Klementinum 190, Praha 1 mobil: , tel zlata.houskova@nkp.cz

Podobné dokumenty

Analýza mzdové, věkové a vzdělanostní struktury

Analýza mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v ČR 2012 První výsledky průzkumu Pardubice, KKS 2012 Zlata Houšková Odpovědi Dotazníky vyplnily 862 knihovny (676 knihoven obcí, krajů,