Podnikatelé mají zájem o riziková pojištění, manažeři firem využívají

Transkript

1 Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. Životní styl a pojištění, a nejen životní. To má přece hodně společného. Jak byste spojení těchto slov charakterizoval v roce 2007? Pokud porovn me Ëesk pojistn trh s vyspïl mi evropsk mi st ty, zejmèna v oblasti ûivotnìho pojiötïnì, m me st le co doh nït. PoËet sjednan ch smluv je na naöem trhu obdobn, takè nabìdka produkt je plnï srovnateln, ale pr mïrnè pojistnè je st le v raznï niûöì. éivotnìmu pojiötïnì by takè v raznï prospïla pomoc st tu nap Ìklad zv öenìm daúovèho zv hodnïnì tohoto produktu nebo nastartov nì d chodovè reformy, kter by stanovila jasn pravidla a zv öila tlak na vlastnì aktivitu obëan. Z kaznìk souëasnè doby je v dobrèm slova smyslu zh Ëkan. Za svè penìze oëek v poskytnutì odpovìdajìcìch sluûeb, a to zp sobem a v okamûiku, kter vyhovuje jemu. Nejpo- ËetnÏjöÌ skupinu tvo Ì st le z kaznìci, kte Ì d vajì p ednost osobnìmu kontaktu, oceúujì osobnì p Ìstup a spolèhajì na doporuëenì svèho pojiöùovacìho zprost edkovatele. Uû jim vöak nestaëì "jistota" dobrèho jmèna, vìce si vybìrajì a vyûadujì srovn nì. ZatÌmco d Ìve p i v bïru rozhodovala pouze "cena", nynì se jiû ËastÏji z kaznìci orientujì podle pomïru poskytnutè sluûby a ceny. Toto je v razn paralela se sou- Ëasn m ûivotnìm stylem. Nar st poëet z kaznìk, kte Ì p i kontaktu s pojiöùovnou kladou d raz na rychlost. PapÌrov nì ustupuje telefonickèmu a ovèmu kontaktu. Z kaznìci oëek vajì vy ÌzenÌ sv ch z leûitostì v du hodin, maxim lnï dnì. Pro pojiöùovny je to velk v zva, na kterou musìme reagovat podstatn mi zmïnami sv ch proces a celkovèho p Ìstupu k z kaznìkovi. ročník 9 (2/2007) je d n v lukami. V znam pojiötïnì v pr bïhu deseti let st le roste, a to p edevöìm s vyööìm vnìm nìm rizik. Myslíte si, že českému pojistnému trhu ještě chybí nějaký významný produkt? Nebo se dostal na úroveň v jiných vyspělých zemích a nyní už zbývá jen čas na detaily, dolaďování, přidané hodnoty, kombinace? Nem m pocit, ûe by na ËeskÈm pojistnèm trhu chybïl nïjak klìëov produkt. NavÌc dìky mezin rodnìmu z zemì vïtöiny pojiöùoven na ËeskÈm trhu majì dost inspirace, jak produkty pr bïûnï inovovat. Avöak moûnost zlepöenì propojiötïnosti vidìm zejmèna v lepöì informovanosti kli- www. premium.prosperita.info Podnikatelé mají zájem o riziková pojištění, manažeři firem využívají kapitálová životní pojištění, zmínil v rozhovoru pro náš časopis Ing. Tomáš Sikora, generální tajemník České asociace pojišťoven Vlastníte dvě tři firmy? Na co všechno jste mysleli, když jste vstupovali do podnikání? Asi hlavně na to, jak všechno vyřídit co nejjednodušeji, jak neztrácet čas řadou byrokratických postupů a jak na nic nezapomenout a neztrpčit si zbytečně i tak dost stresující začátky. Živnostenský úřad, trestní rejstřík, obchodní rejstřík, finanční úřad, notář, právník a co pojišťovna? Pojistili jste si svá podnikatelská rizika ihned, jak to šlo, anebo jste vyčkávali na první zkušenosti z rozjezdu firem? S kým jste se radili? S makléřem, či jste si jednotlivé pojistné produkty pojišťoven prostudovali sami? To jsou otázky, na které většina majitelů firem vzpomíná s lehkým úsměvem a nadhledem. Zkušeností z počátků procesu, jemuž se říká podnikání, má každý nespočet, a nejen těch pozitivních. Ty, které míří pouze k nabídce pojišťoven, spíše vypovídají o tom, že podnikatel hledá kvalitní radu, zasvěcené informace. Aby se mohl rozhodnout rychle a správně. Od pojišťovny či makléře očekává vstřícnost, obratnost, pochopení. Potřebuje se spolehnout. Je to trend jeho životního stylu. O tom, jak se i tyto požadavky trhu promítají do strategie České asociace pojišťoven, jsem hovořila s Ing. Tomášem Sikorou, generálním tajemníkem ČAP: Jaký vztah mají podnikatelé a manažeři k životnímu pojištění sebe sama a členů své rodiny a jaký vztah se dá vypozorovat k pojištění, jež se vztahuje k podnikání? Je znát nějaký posun dejme tomu v odpovědnosti během posledních 10 let? PodnikatelÈ majì z jem zejmèna o rizikov pojiötïnì. Manaûe i firem vyuûìvajì kapit lovè ûivotnì pojiötïnì, kterè jim uzav e zamïstnavatel a slouûì z roveú jako n stroj jejich stabilizace a motivace. Z öirokè nabìdky pojiötïnì pak up ednost- ÚujÌ nejvìce variantu, kterou nabìzì investiënì pojiötïnì. Pojiöùovny pokr vajì svojì nabìdkou prakticky vöechna podnikatelsk rizika, vïtöina klient v poslednì dobï preferuje zejmèna pojiötïnì komplexnì (All risk) proti vöem rizik m, kterè je koncipov no odliönï od ostatnìch, jeho rozsah enta - co vöe se skr v za konkrètnì cenovou nabìdkou pojiötïnì (zde je nezastupiteln role pojiöùovacìch maklè a poradc ). PojiötÏnÌ se vyvìjì dynamicky a pruûnï reaguje na pot eby trhu. Tak je tomu v tomto oboru vöude na svïtï a Ëesk pojistn trh se v tomto smïru zcela urëitï jiû dostal na roveú vyspïl ch zemìch. V souëasnè dobï pojiöùovny nabìzì öirokè portfolio produkt jak rizikov ch, tak kapit lov ch, ûivotnìch a investiënìch pojiötïnì s celou adou doplúujìcìch p ipojiötïnì. Podle nejrůznějších statistik, a vy jste to v první odpovědi na moji otázku potvrdil, je u nás stále Naše nová příloha Prosperita Madam Business POJIŠŤOVNA ROKU 2006 Asociace Ëesk ch pojiöùovacìch maklè p ipravuje vyhl öenì jiû sedmèho roënìku ankety pojiöùovacìch maklè - Pojiöùovna roku PojiöùovacÌ maklè i jsou tïmi nejpovolanïjöìmi profesion ly, kte Ì jsou s to hodnotit vöechny p inejmenöìm tuzemskè pojiöùovny z nejr znïjöìch hl pohledu, protoûe jsou i ze z kona povinni prov dït anal zu dostateënï velkèho poëtu pojistn ch produkt dostupn ch na trhu. Anketa m v znam pro vöechny subjekty pojistnèho trhu. Pro maklè e je p ÌleûitostÌ k vah m o rozdìlnosti kvalit pojistitel. Pro pojiöùovny jsou pak zìskan ocenïnì v znamn m marketingov m faktorem, pro ocenïnè jsou pak stimulem k vylepöov nì sluûeb. Nov, objektivnïjöì pravidla ankety mohou letos p inèst neëekanè v sledky. DozvÌme se je na slavnostnìm vyhl öenì 23. dubna. velká příležitost v oblasti životního pojištění - počet pojistek a byznys jednotlivých pojišťoven stále ještě nedosahuje hranic, které se nabízejí. Čím to? Je to generační záležitost, spočívá to v nedostatku šikovných obchodních zástupců a poradců nebo jde o zkreslený názor veřejnosti na přínos pojištění? Bohuûel velk Ë st populace se st le mylnï domnìv, ûe pojiötïnì je p edevöìm alternativa spo enì. MnozÌ zapomìnajì na skuteënost, ûe pojiötïnì m p edevöìm chr nit rizika, na Ëemû je postavena jeho konstrukce, n klady i cena. I dìky nekvalifikovan m obchodnìm z stupc m je ûivotnì pojiötïnì srovn v no s typovï jin mi produkty zcela neod vodnïnï. Zde vidìme velkou pot ebu vzdïl vat klienta v oblasti hospoda enì s penïzi a to nejen na rovni sektoru, ale i v rovinï st tu. Je nutnè zd raznit klientovi rizika, kter by si mïl zabezpeëit, nauëit ho spr vnï si vyhodnocovat vlastnì rizika. To je i naöìm cìlem - zvr tit zkreslen n zor ve ejnosti na podstatu pojiötïnì. R st dynamiky pojiötïnì, kromï jinèho, musì akcelerovat nutnost v raznèho vnìm nì ûivotnìch rizik. Česká asociace pojišťoven patří mezi ta profesní uskupení, která mají mezi ostatními dobrý zvuk - čím si toto hodnocení, podle vás, získala? Na trhu figuruje mnoho svazů, sdružení, asociací, komor, unií a prosadit se mezi nejrozmanitěji oborově orientovanými skupinami není vůbec jednoduché»esk asociace pojiöùoven od samotnèho poë tku svèho vzniku bere mimo dnï v ûnï svè posl nì, a proto je takè br na jako solidnì partner. Koncentrujeme se v hradnï na Ëinnosti, kterè n s posouvajì dop edu. Usilujeme o prosazenì naöich n zor, vych zejìcìch ze zkuöenosti pojiöùoven, a pod v me kvalifikovanou zpïtnou vazbu st tnìm org n m. Vytv Ìme jednotnè systematickè postupy v bïûnè pojiöùovacì praxi s cìlem kvalitnïjöìho servisu pro klienty a pozitivnìho dopadu na ekonomiku pojiöùoven. NaöÌ snahou je d vat relevantnì informace jak ve ejnosti, tak novin m, bojovat s podvodem a neetick m chov nìm zprost edkovatel. Dostal jsem p Ìleûitost podìlet se na rozvoji asociace a cìtìm v razn posun kup edu. Buduji kolem sebe t m lidì, kte Ì majì proaktivnì p Ìstup k plnïnì kol, nebojì se p ijmout odpovïdnost, aktivnï se zajìmajì o problematiku a intenzivnï komunikujì. Pokud je zdrav atmosfèra uvnit asociace, musì se to z konitï projevit i na v sledku naöì pr ce. Ostatně strategií Prosperity je komunikace s co největším počtem profesních uskupení a jejich členy-firmami, máme v tom již devítiletou tradici a byli jsme první, kdo se ve větším měřítku (v dosud nebývalém rozsahu dle počtu tiskových stran) věnoval medializaci know how těchto uskupení. Otázka tedy míří takto: jak bude ČAP dále komunikovat své informace, určené podnikatelským subjektům? Jak jsem jiû ekl, jednìm z prioritnìch kol»ap je systematicky p ispìvat k vyööì informovanosti vöech klient, tedy i podnikatelsk ch subjekt a neust le zvyöovat finanënì povïdomì ve ejnosti. pokraëov nì na stranï 4 Na 5000 podnikatelsk ch subjekt kontaktovalo kv li ork nu»eskou pojiöùovnu MÏsÌc po ork nu Kyrill eviduje»esk pojiöùovna pojistn ch ud lostì za 720 milion korun. VÌce neû polovinu jich uû zcela vy Ìdila, ale novè p Ìpady se objevujì takè v tïchto dnech. Jde hlavnï o rekreaënì objekty, na kterè se p ijeli jejich majitelè podìvat aû nynì.»p uû po ork nu vyplatila stovky milion korun a odhaduje, ûe jì klienti celkovï ohl sì 40 tisìc pojistn ch ud lostì za 800 milion korun. Osm oblastì jiû p ekroëilo tisìcovku p Ìpad (»eskobudïjovicko, Strakonicko, Praha - v chod, Praha - z pad, Beneöovsko, KolÌnsko, P Ìbramsko a PlzeÚsko), jedna dokonce 2 tisìce (Klatovsko). NejvÌce ökod siln vìtr nap chal ve St edoëeskèm, JihoËeskÈm a PlzeÚskÈm kraji, velmi dramaticky takè zas hl Prahu. V souvislosti s ork nem»eskou pojiöùovnu rovnïû kontaktovalo tèmï pït tisìc podnikatelsk ch subjekt, z havarijnìho pojiötïnì uplatúuje ökodu 558 motorist. äkody, zp sobenè ork nem Kyrill, jsou vzhledem ke svèmu poëtu a rozsahu srovnatelnè s tïmi, kterè v loúskèm roce zp sobila tìha snïhu nebo jarnì povodnï. Tehdy»P vy izovala bezm la 50 tisìc ökod, tedy p ibliûnï stejnè mnoûstvì jako p i z plav ch v roce 2002.

2 ZRCADLO únor 2007 Posila pro váš web Tato rubrika v s zpravuje o vöem, co m ûe naöe znaëka udïlat pro v s, Ëten e a z kaznìky. Protoûe spoleënost RIX, s. r. o., nevyd v jen Ëasopis Prosperita a p Ìlohy, ale p sobì mimo jinè rovnïû na poli designu a v roby webov ch str nek, poradenstvì a v roby internetov ch obchod Ëi internetov ch reklamnìch kampanì, r di bychom v s o naöich sluûb ch a novink ch informovali jeötï peëlivïji. Abychom v m mohli nabìdnout vyööì komfort v komunikaci s n mi, posìlili jsme od nora n ö t m o dalöìho obchodnìho z stupce specialistu - Pavla Drnka. Kontakt na nïj: a drnek@prosperita.info. Budete-li pot ebovat jakoukoli pomoc v uvedenèm oboru, vëetnï p evzetì vaöeho webu do naöì spr vy, nev hejte se ozvat. R di v m vyjdeme vst Ìc. Martin äimek, autor internetov ch projekt, Prosperita je mïsìënì periodikum o podnik nì a vz jemnè komunikaci mezi firmami a jejich velk mi skupinami, mezi profesnìmi uskupenìmi a navz jem v prost edì ËeskÈho trhu. P ednostnï informuje svè Ëten e o dïnì v ËeskÈ ekonomice p edevöìm oëima jednotliv ch podnikatelsk ch subjekt a svaz, asociacì, sdruûenì, uniì, komor a Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r. Velk prostor je vïnov n prezentacìm formou Ël nk a rozhovor anebo klasickè reklamï, kter je jedin m zdrojem financov nì tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokè spektrum podnikatel a manaûer s tìm, ûe p ednost majì informace o aktivnìm postoji k podnik nì a vytv enì trval ch hodnot. 2 Z obsahu: Str. 9 Liška výrazně přispívá k financování bytové výstavby v ČR Str. 11 Naší výhodou je rychlost Str. 12 Čeští pivovarníci rok po vstupu do významné evropské pivovarské instituce Str. 25 Elmarco je světovou jedničkou v oblasti nanovláken Str. 27 Coface: platební schopnost podniků se letos mírně zhorší Vítejte na www. Ceny roamingového volání V EvropskÈ unii probìh schvalovacì proces novèho na ÌzenÌ, kterè by mïlo snìûit ceny roamingovèho vol nì. Ceny roamingovèho vol nì by dokonce mïly poklesnout pod 10 KË (na 33 eurocent ) za minutu, a to pro vöechny. V sledky nez vislè studie o cen ch roamingovèho vol nì a dopadech chystanè pr vnì pravy zve ejnila evropsk spot ebitelsk organizace BEUC. HlavnÌ v sledky jsou velmi zajìmavè: NabÌzen "zv hodnïnì" roamingov ch sluûeb neznamenajì pro spot ebitele v hodu, protoûe jsou velmi öirok a s mnoha omezenìmi, kter Ëasto znemoûúujì praktickè vyuûìv nì. SnÌûenÌ roamingov ch cen by nevedlo k extrèmnìmu propadu v nos oper tor, jak deklarujì. BÏûnÌ spot ebitelè jsou totiû na rozdìl od podnikatelsk ch subjekt citlivïjöì na cenu. Po zavedenì cen, kterè by obsahovaly jen p imï en zisk oper tora, by nepochybnï vzrostla popt vka po roamingov ch sluûb ch, jelikoû pro spot ebitele by se pouûìv nì mobilnìho telefonu v zahraniëì stalo dostupnè. S n r stem pouûìv nì by se snìûily i n klady a snìûenì cen by tedy bylo v hodnè i pro samotnè mobilnì oper tory. V»eskÈ republice je situace podobn jako v ostatnìch Ëlensk ch st tech EU. StÌûnosti spot ebitel nejëastïji smï ujì proti vysok m sestavovacìm poplatk m, zmïnï roamingov ch cen bïhem dovolenè (bez dnèho informov nì), Ëi vysokèmu poplatku a velmi ztìûenè moûnosti efektivnï vyuûìt "zv hodnïnè" roamingovè sluûby kv li jejich omezujìcìm podmìnk m. (tz sos) Dobrá rada nad zlato Spotřebitelé jsme všichni, tedy i podnikatelé EvropötÌ spot ebitelè by mïli b t lèpe ochr nïni dìky tzv. ZelenÈ knize, kterou ned vno zve ejnilo Gener lnì editelstvì pro zdravì a ochranu spot ebitele (DG SANCO) EvropskÈ komise. JejÌm cìlem je vylepöit a aktualizovat st vajìcì evropskè spot ebitelskè pr vo. NÏkterÈ smïrnice totiû vznikaly jiû v osmdes t ch letech minulèho stoletì. "Zelen kniha o revizi spot ebitelskèho acquis" (Green Paper on the Review of the Consumer Acquis) neznì zrovna bestseller, ale je to d leûit a vìtan dokument, p Ìmo souvisejìcì s kaûdodennìm ûivotem obëan EU. Zelen kniha startuje revizi pr vnìch norem, kterè upravujì spot ebitelskè smlouvy v oblasti timesharingu, cestovnìch sluûeb (pobyty a z jezdy), oznaëov - nì cen, kupnìch smluv a z ruk, prodeje na d lku, podomnìho prodeje, nekal ch smluvnìch ujedn - nì a ûalob na zdrûenì se protipr vnìho jedn nì. NÏkterÈ z tïchto norem vznikaly jiû p ed dvaceti lety, a je tedy Ëas shrom ûdit co nejvìce informacì ohlednï jejich siln ch a slab ch str nek. Nejhezčí pozvánka na tiskovku Komerční banka vyzvala - zaujala SuverÈnnÏ nejhezëì a nejvyz vavïjöì pozv nkou n s v noru zaujala KomerËnÌ banka. Pozv nka se t kala tiskovè konference 21. nora v Praze, kde byl novin m p edstaven nov unik tnì produkt, kter rozbou il stojatè vody inovace v bankovnictvì na ËeskÈm trhu. Pozv nku oceúujeme za celkovè pojetì - jak n pad, tak elegantnì text i nevtìravè, ale graficky n paditè ztv rnïnì. Jin mi slovy - pozv nka, kter zasvìtì na prvnì pohled a kter dod chuti na tiskovku p ijìt i zvìdavosti kaûdèmu novin i. Zakl d me do archivu ocenïn ch NejhezËÌch pozv nek. (rix) Otázka zákona o nemocenské bude znovu otevřena Hospod sk komora»r vìt iniciativu ministerstva pr ce a soci lnìch vïcì, dìky kterè by mïla b t znovu otev ena ot zka z kona o nemocenskè. "Odklad Ëinnosti z kona o rok vytvo il prostor pro dalöì p ehodnocenì moûnostì, kterè se v tèto oblasti nabìzì. Pokud bude diskuze zah jena nynì, je re ln öance udrûet ji ve vïcnè rovinï a nep ijìmat z kon pod tlakem politickèho handlov nì," ekl JaromÌr Dr bek, prezident Hospod skè komory»r. Pr vo v bïru zp sobu hrazenì nemocenskè a v öì odvod HK»R dlouhodobï poûadovala jiû p i vyjedn v nì s p edchozìmi kabinety. N vrh ministra NeËase umoûnit tento p Ìstup pro firmy do 50 zamïstnanc tedy povaûuje za spr vn. "I p i takovèm legislativnìm vymezenì povaûuji za vhodnè, aby byla firm m, kterè se rozhodnou vypl cet nemocenskou zamïstnanc m samy, umoûnïna kontrola pr ce neschopn ch. S takov mi pravomocemi pro zamïstnavatele dosud ani jedna z projedn van ch verzì z kona nepoëìtala. ZamÏstnavatel by mïl mìt pr vo prov dït nap Ìklad kontrolnì n vötïvy, tak jak to nynì umoûúuje z kon st tnìm institucìm," ekl Dr bek. OmezenÌ kr tkodobè nemocnosti je podle Dr bka jiû nynì podporov no niûöìmi d vkami v prvnìch t ech dnech nemoci, jejich plnè zruöenì by podle nïho dalöì v razn efekt ve sniûov nì nemocnosti nemuselo p inèst. Podle nïho by mïlo dojìt takè ke zjednoduöenì v poëtu nemocenskè, kter je zbyteënï komplikovan. MÌsto dosud vyuûìvan ch redukënìch hranic pro v poëet, by mïlo staëit prostè urëenì procenta z vymï ovacìho z kladu mzdy. UrËenÌ d vek by tak podle Dr bka bylo nejen jednoduööì, ale takè spravedlivïjöì. Viktorie PlÌvov tiskov mluvëì, Hospod sk komora»r RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenì: Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s. Václav Kadlus, specializovaný poradce Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán, a. s. Dubí Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Ing. Milan Gerža, poradce společnosti CAC Leasing, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia "Velmi vìt me, ûe se tyto zmïny do budoucna budou vztahovat i na digit lnì prost edì. St le vìce k n m informace, zpr vy, kultura a vzdïl - nì, stejnï jako zvukov a vizu lnì z bava, p ich zejì v digit lnì formï a spot ebitelè nemajì v digit lnìm svïtï û dn nebo jen velmi omezen samostatn pr va," konstatovala Ivana Pickov, mluvëì SOS. Tvorba shodnïjöìch pravidel v r mci vöech st t a harmonizace r zn ch pojm, nap. konceptu "spot ebitel" Ëi "lh ta na rozmyölenou" (doba, bïhem kterè m ûete zmïnit n zor a od uzav enè smlouvy odstoupit), p inese spot ebitel m uûitek - budou-li zvoleny spr vnè a jasnè definice. V znamnou v zvou bude zajistit, aby normy byly dostateënï pruûnè a schopnè reagovat na novè problèmy, kterè se mohou na trzìch v budoucnu objevit. BEUC pochybuje, ûe takov ch v sledk lze dos hnout trv nìm na zcela stejn ch pravidlech vöude (tzv. maxim lnì harmonizace). Bude se tìmto problèmem, kromï tïch dalöìch, zab vat ve svè odpovïdi na Zelenou knihu, dokument konzultativnìho charakteru. "Zelen kniha by mïla vèst ke zvyöov nì ochrany spot ebitel, pokud budou v sledkem reviznìho procesu spr vnè volby a rozhodnutì. Douf - me takè, ûe revize zamï Ì pozornost na to, do jakè mìry je evropskè spot ebitelskè pr vo prosazov no Ëlensk mi st ty na n rodnì rovni," uzav ela Kate ina BÌl ze SdruûenÌ obrany spot ebitel. (tz sos) S tužkou za uchem V ráji zpěvavých ptáku Co dïlat, kdyû se na v s ze vöech stran valì pr ce, jak uû to na zaë tku roku (nejen) b v? PapÌry se hromadì na stole, y se ËervenajÌ, telefony nep est vajì zvonit, kalend je pln napl novan ch sch zek. ChytrÈ p ÌruËky radì efektivnï si rozloûit pr ci. A ûe nejhoröì je dïlat vöe najednou a tedy nic po dnï. Tu vezmu papìr, dopìöi pozn mku, s telefonem u ucha odepisuji na y, odpovìd m kolegyni od vedlejöìho stolu, mïnìm Ëas sch zky, dojìd m svaëinu. To si nïkdy p ipad m jako myö v akv riu, kter zmatenï pobìh od stïny ke stïnï. Od pr ce k pr ci. ZkouöÌm se zastavit a promyslet si, co nejvìce spïch, co chvìli poëk a co mohu odsunout plnï. P itom se podìv m z okna a najednou jsem zmaten, jestli jsem se snad do pr ce nezabrala natolik (nebo jestli jsem se nezbl znila!), protoûe mi uniklo, ûe uû je jaro. Coû mi ËasovÏ nïjak nehraje dohromady. S levou si vöak vz pïtì uvïdomìm, ûe vlastnï tenhle rok zima jeötï nezaëala. A tak je docela p ÌjemnÈ, ûe v noru zpìvajì pt ci. P Ìmo v rytmu mèho ùuk nì do kl vesnice - ùuk, ùuky, ùuk. MarkÈta BartÌkov Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenì jednoduchèho i podvojnèho ËetnictvÌ zpracov nì ËetnictvÌ za cel rok, mzdy, DPH, daúov p izn nì vöeho druhu a adu dalöìch sluûeb ekonomick ch a daúov ch (podnikatelskè pl ny, vïry, ekonomickè vedenì firem, krizovè ÌzenÌ apod.) Kontakt: Gorazdova 16, Praha 2 tel.: , fax: , mojmir@gts.cz Ing. Irena Vlčková, vedoucí sekretariátu a PR manager Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Mgr. Václav Kolombo, předseda Družstva umělecké výroby Granát v Turnově Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s. Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC. a. s. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, 1. místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s. r. o. Našimi stálými partnery jsou: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Unie zaměstnavatelských svazů ČR Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Družstevní Asociace ČR Zemědělský svaz ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Sdružení podnikatelů ČR Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství Česká manažerská asociace Manažerský svazový fond Český svaz zaměstnavatelů v energetice Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky Sdružení automobilového průmyslu Svaz dovozců automobilů Svaz průmyslu a dopravy ČR Česká společnost pro jakost Sdružení pro cenu ČR za jakost Czech Made Asociace podnikatelek a manažerek ČR Asociace inovačního podnikání ČR Euro Info Centrum Praha Sdružení pro informační společnost Svaz zdravotních pojišťoven ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace českých pojišťovacích makléřů Svaz průmyslu papíru a celulózy Česká agentura na podporu obchodu/czechtrade Česká leasingová a finanční asociace Hospodářská komora České republiky Český svaz pivovarů a sladoven Sdružení Korektní podnikání Komora auditorů ČR Gender Studies Česká asociace pro soutěžní právo Agrární komora ČR Svaz chemického průmyslu ČR Potravinářská komora ČR Česká asociace pojišťoven Komora certifikovaných účetních Mediální partnerství v roce N rodnì politika podpory jakosti 2. Auto roku»eskè republiky Akce»eskÈ manaûerskè asociace a ManaûerskÈho svazovèho fondu 4. Znojemsk hrozen MarketÈr roku 6. Motocykl roku St echy Praha 8. CLUTEX - Klastr TechnickÈ textilie na veletrhu Styl 2007 ( nor) 9. Semin e AMSP»R 10. Konference Nov Evropa Prosperita Vyd v : RIX, s. r. o. SÌdlo vydavatelstvì a redakce Ocel sk 2274/1, Praha 9 I»: DI»: CZ tel., fax: brixi@prosperita.info energie@prosperita.info Datum tisku: Datum distribuce: PhDr. Eva Brixi-äimkov, öèfredaktorka mobil: brixi@prosperita.info Martin äimek, obchodnì editel mobil: martin@prosperita.info MarkÈta BartÌkov, redaktorka, internetov komunikace mobil: bartikova@prosperita.info Petra»ervenkov, marketingov komunikace mobil: cervenkova@prosperita.info Jind iöka Hauptmanov, obchodnì manaûerka tel.: hauptmanova@prosperita.info Jarmila NedvÏdov, odborn komunikace mobil: nedvedova@prosperita.info Ing. Marie Sk lov, odborn komunikace tel., fax: mobil: skalova@prosperita.info InternetovÈ str nky: P Ìjem inzerce: Ocel sk 2274/1, Praha 9 PlacenÈ textovè materi ly jsou na str nk ch Ëasopisu oznaëenè grafick m symbolem. Bez oznaëenì jsou publikov ny materi ly poskytnutè redakci d vïryhodn mi zdroji. Materi ly oznaëenè jsou p evzatè, p ÌpadnÏ redakënï upravenè tiskovè zpr vy. Scan, grafickè pravy: Ëep, mobil: cervenka@uvaly.net Miloö Krm öek, ilustr tor milo.krmase@seznam.cz mobil: Korektury: Mgr. Pavla RoûnÌËkov Tisk: Moravsk typografie Heröpick 6, Brno (zak zkov kancel T: ) Distribuce: 5 P Agency, s. r. o. Masarykova 118 Business Park Mod ice Mod ice»asopis je v roce 2007 rozöi ov n dle vlastnìho adres e redakce. Registrace MK»R E 8255 Mezin rodnì standardnì ËÌslo sèriov ch publikacì ISSN

3 únor 2007 PRO VAŠI INSPIRACI 3

4 PROFESNÍ USKUPENÍ únor 2007 Obor, který ovlivňuje řízení a rozhodování ve firmách i veřejném sektoru Komora certifikovaných účetních (dále jen Komora) jako samosprávná profesní organizace sdružující profesní (certifikované) účetní v České republice funguje již od roku V současnosti je samostatnou organizační složkou Svazu účetních a jeho prostřednictvím je Komora členem Mezinárodní federace profesních účetních - IFAC (International Federation of Accountants). Organizace IFAC určuje tón na poli účetnictví a auditu a v současné době zahrnuje více než 160 členských organizací ze 120 zemí a reprezentuje více než 2,5 mil. profesních účetních. K z kladnìm kol m Komory vymezen ch v jejìm statutu pat Ì p ispìvat k rozvoji a zkvalitnïnì ËetnÌ profese v»eskè republice a poskytov nì odbornèho a dalöìho servisu sv m Ëlen m. Komora je spr vce nez vislè ËetnÌ profese v»eskè republice a garantuje vysokou etickou a odbornou roveú profesnìch (certifikovan ch) ËetnÌch. Kdo je certifikovan ËetnÌ a co je certifikace? Certifikace ËetnÌch, kter v letoönìm roce oslavì svoje desetiletè v roëì, byla vytvo ena v r mci programu PHARE v roce 1997 ve spolupr ci s celosvïtovï uzn vanou britskou organizacì sdruûujìcì profesnì ËetnÌ - AsociacÌ certifikovan ch ËetnÌch - ACCA (Association of Chartered Certified pokraëov nì ze strany 1 K p ed v nì srozumiteln ch informacì vyuûijeme veökerè dostupnè prost edky, pracujeme na novè koncepci webov ch str nek, kde problematice pojistn ch produkt a obecn ch informacì z oblasti pojiöùovnictvì bude vïnov n podstatnï vïtöì prostor. PodÌlÌme se na tvorbï ve ejnèho vzdïl vacìho port lu, zamï enèho na poskytnutì komplexnìch informacì z oblasti finanënìho trhu. Samoz ejmï v naöì komunikaci smïrem ke klientovi hraje velkou roli spolupr ce s mèdii. Ptám se proto, že v posledních měsících je u vás mnoho nového: sídlo, logo, webové stránky, snaha více se zviditelňovat, otevřít se, a pravděpodobně nejen médiím. Co budete chtít sdělovat a komu především? Tyto zmïny, kterè uv dìte, jsou externï viditelnou str nkou vöech zmïn, kterè se v asociaci dïjì. Mnohem podstatnïjöì zmïny se vöak dïjì uvnit spoleënosti, v systèmu pr ce, v aktivnìm zapojenì jednotlivc do eöenì kol. Z asociace se st v dynamick instituce s modernìmi ÌdÌcÌmi prvky a stabilnìm t mem lidì, kte Ì se podìlì na nastavenì nov ch proces Ëinnosti a jejich realizaci. Accountants). Certifikace ËetnÌch je urëena vöem ËetnÌm, kte Ì chtïjì deklarovat vïrohodn m zp sobem svoji kvalifikaci a ch pou svoji profesi jako obor, kter m v razn m zp sobem ovlivúujì ÌzenÌ a rozhodov nì ve firm ch i ve ejnèm sektoru. zkou prov zanost s ACCA dosvïdëuje i fakt, ûe absolvent m certifikace je p i vstupu do systèmu ACCA uzn na ada zkouöek. StejnÏ tak jiû od poë tku certifikace uznala Evropsk asociace manaûersk ch ËetnÌch - EMAA (European Management Accountants Association) roveú certifik tu bilanënì ËetnÌ jako srovnatelnou s titulem "Bilanzbuchhalter" v Ëlensk ch zemìch EMAA (Rakousko, NÏmecko a äv carsko). SystÈm certifikace se orientuje na nejöiröì Rok od uzavření dohody plynárenských společností se státem Jiû uplyne p esnï rok od podpisu tzv. DobrovolnÈ dohody k "Programu podpory alternativnìch paliv v dopravï - zemnì plyn". Tehdy byla totiû v Praze na éofìnï slavnostnï podeps na "Dohoda o rozöì enì zemnìho plynu jako alternativnìho paliva v dopravï". Dohoda byla projedn v na od Ëervence 2005 ministerstvem pr myslu a obchodu (MPO), ministerstvem dopravy (MD) a ministerstvem ûivotnìho prost edì (MéP) spolu s "vyjedn vacìm t mem": se z stupci»eskè plyn renskè unie (»PU),»eskÈho plyn renskèho svazu (»PS) a Svazu pr myslu a dopravy»r (SPD). D vodem pro uzav enì dohody bylo jak (zejmèna v poslednì dobï velmi aktu lnì) snìûenì z vislosti na ropï, tak i pot eba snìûenì emisì. Dohoda naplúuje usnesenì vl dy»r Ë. 563 z 11. kvïtna 2005, kter m byl schv len "Program podpory alternativnìch paliv v dopravï - zemnì plyn". TÌmto usnesenìm dala vl da zelenou rozvoji vyuûitì zemnìho plynu v dopravï s cìlem dos hnout do roku 2020 minim lnï 10% podìlu na spot ebï zemnìho plynu na celkovè spot ebï pohonn ch hmot v dopravï. UsnesenÌ vl dy»r je v souladu s BÌlou knihou evropskè dopravnì politiky (White Paper on European Transport Policy). S vïtöìm vyuûìv - nìm plynu v dopravï poëìt i N rodnì program hospod rnèho nakl d nì s energiì a vyuûìv nì jejìch obnoviteln ch a druhotn ch zdroj. V r mci uzav enì dobrovolnè dohody se z stupci st tnì spr vy spolu s vyjedn vacìm t mem plyn renstvì p ed rokem shodli, ûe budou podporovat v stavbu plnicìch stanic, jak na hlavnìch silniënìch tranzitnìch tazìch, tak i na komunikacìch mìstnì a region lnì rovnï. V souëasnè dobï bude moûno v»esku natankovat zemnì plyn (CNG) jiû u öestn cti ËerpacÌch stanic, pït nov ch bude otev eno v OstravÏ, Karlov ch Varech, MladÈ Boleslavi, stì nad Labem, BrnÏ a T bo e - a to od b ezna UsnesenÌ vl dy Ë. 563 ze dne 11. kvïtna 2006 navìc konkrètnï hovo Ì o doporuëenì hejtman m a prim tor m mïst s mïstskou hromadnou dopravou zavèst krajskè a mïstskè p ÌspÏvky na po ÌzenÌ autobus na plynov pohon pro mïstskou dopravu a ve ejnou linkovou dopravu. SpoleËnÏ se navìc budou st t i plyn renskè spoleënosti podìlet na komunikaënì kampani, kter sezn mì öirokou ve ejnost s v hodami pohonu vozidel na zemnì plyn a s bezpeënostì provozu tïchto vozidel. HlavnÌ body loni podepsanè dohody lze shrnout n sledovnï: St t se zav zal: V öe zmìnïn mi zmïnami chceme samoz ejmï jeötï vìce posìlit vnìm nì»ap v Ëi trhu i partner m a vïtöì akceschopnosti celèho t mu. Naöe komunikace smï uje jak k naöim Ëlensk m pojiöùovn m, tak smïrem k org n m st tnì spr - vy, ale z roveú chceme poskytovat kvalitnì a srozumitelnè informace o pojistnèm trhu ve ejnosti. Nabídnete také něco nového vlastním členům? ZaË tkem roku jsme zah jili pr ce na anal ze pot eb»ap v oblasti informaënìho systèmu asociace. Na z kladï v sledk budeme rozhodovat, jak se bude d le tento systèm vyvìjet s cìlem zjednoduöit, urychlit a zkvalitnit zpracov nì dat tak, abychom byli schopni poskytovat vìce strukturovan ch informacì v kvalitnïjöì podobï jak Ëlensk m pojiöùovn m, tak celèmu trhu. KromÏ toho»ap chyst adu odborn ch semin, kterè budou urëeny pro zamïstnance pojiöùoven. P ipravujeme i projekty vedoucì k eliminaci podvodn ch jedn nì p i hl öenì ökodn ch ud lostì a jejich snadnïjöìmu odhalenì p i likvidaci. Měla by se rozšiřovat členská základna? z kladnu odbornìk zab vajìcìch se ËetnictvÌm a finanënìm managementem - poskytuje vzdïl nì v oborech nezbytn ch pro v kon Ëinnosti ËetnÌho od nejniûöì odbornosti aû po öpiëkovè pozice finanënìch manager. Certifikovan m ËetnÌm se stane kaûd, kdo sloûì p edepsanè zkouöky, splnì pot ebnou praxi a dalöì podmìnky. Certifikace je postavena na n sledujìcìch Ëty- ech pilì Ìch: teoretickè znalosti, praktickè dovednosti, etick kodex, kontinu lnì profesnì vzdïl v nì. Podle dosaûenè praxe a teoretick ch znalostì ovï en ch spïön m sloûenìm zkouöek je systèm certifikace rozëlenïn do t Ì stupú - ËetnÌ asistent, bilanënì ËetnÌ a ËetnÌ expert. SystÈmem certifikace jiû proölo nebo v nïm nynì p sobì cca 8500 uchazeë a z toho zhruba t etina jiû zìskala certifik t jednoho ze t Ì stupú. Co nabìzì certifikovan ËetnÌ? Certifikovan ËetnÌ je erudovan m odbornì- spot ebnì daú na CNG do roku 2020 stanovit nejv öe na rovni minim lnì spot ebnì danï dle smïrnic EU, provèst anal zu moûnosti p evodu Ë sti vozovèho parku st tnìch org n a jìm Ìzen ch institucì na zemnì plyn v r mci pravidelnè obmïny vozidel, nad le finanënï p ispìvat z Fondu dopravy na n kup, Ëi p estavbu plynov ch autobus podporovat jedn nì s tuzemsk mi v robci automobil o zah jenì sèriovè v roby vozidel na CNG. Plyn renskè spoleënosti se zav zaly: vybudovat postupnï do roku 2020 celkem 100 plnìcìch stanic na CNG (celkov investice cca 1 mld. KË), p ispìvat ke st tnì podpo e na plynofikaci autobus MHD a ve ejnè linkovè dopravy Ë stkou 200 tis. KË na 1 autobus do celkovè Ë stky 10.mil. KË roënï. CÌlem pro plyn renstvì je podstatnï zv öit podìl zemnìho plynu v dopravï a dos hnout hodnoty aû 800 mil. m 3 v roce Ing. Jaroslav Tom nek,»esk plyn rensk unie Podnikatelé mají zájem o riziková pojištění, manažeři firem využívají kapitálová životní pojištění Samoz ejmï. O ËlenstvÌ m ûe poû dat kaûd pojiöùovna, kter splúuje podmìnky danè stanovami»ap. V poslednì dobï zaû daly o ËlenstvÌ dalöì dvï v znamnè pojiöùovny. RostoucÌ z jem o ËlenstvÌ»AP n s tïöì, je to pro n s pozitivnì zpïtn vazba k naöì pr ci. SouËasnÏ se podìl naöich Ëlen na celkovèm trhu jiû definitivnï p ibliûuje k hranici 100 %. Se kterými profesními organizacemi hlouběji spolupracujete nebo se chystáte navázat kontakty? KlÌËov m partnerem asociace v mezin rodnìm mï Ìtku je sdruûenì evropsk ch pojiöùovacìch asociacì CEA. DÌky ËlenstvÌ»AP v tèto organizaci m me moûnost ovlivúovat dïnì na evropskè rovni a takè si vymïúovat postupy a informace na jednotliv ch trzìch EvropskÈ unie. V n rodnìch podmìnk ch spolupracujeme p edevöìm s»eskou bankovnì asociacì, AsociacÌ penzijnìch fond, AsociacÌ Ëesk ch pojiöùovacìch maklè a obïma asociacemi sdruûujìcìmi zprost edkovatele, tj. AFIZ a USF. Samoz ejmï v Ëet naöich dalöìch partner je v raznï vïtöì. kem, kter poskytuje expertizu se öirok m z bïrem ËetnÌch a finanënìch agend, jako nap.: finanënì a manaûerskè ËetnictvÌ, mezin rodnì ËetnÌ standardy, konsolidace, finanënì anal za a strategie, daúovè poradenstvì, auditing, finanënì management. Seznamy certifikovan ch ËetnÌch vede Komora a ve ejnosti jsou p ÌstupnÈ na internetov ch str nk ch Komory, Kaûd stupeú certifikace vyûaduje minim lnï dva roky praxe. ËetnÌ, kter je drûitelem certifik tu na stupni ËetnÌ expert tedy splúuje kromï teoretick ch znalostì podmìnku minim lnï öest let praxe a navìc takè podmìnku vysokoökolskèho vzdïl nì. SloûenÌm zkouöek a zìsk nìm certifik tu vöak vöe nekonëì. Certifikovan ËetnÌ je zav z n udrûovat si odbornou zp sobilost dodrûov nìm etickèho kodexu a formou tzv. kontinu lnìho profesnìho vzdïl v nì (podmìnky KPV vych zejì tèû z Mezin rodnìho vzdïl vacìho standardu IES Ë. 7 - Program celoûivotnìho vzdïl v nì a kontinu lnì rozvoj profesnì zp sobilosti). Komora podporuje kontinu lnì profesnì vzdïl - v nì vyhlaöov nìm prioritnìch tèmat, kter reflektujì nejnovïjöì metody a trendy. StejnÏ tak lze podporu Komory nalèzt v po d nì vlastnìch vzdïl vacìch akcì pro svè Ëleny a ve spolupr ci s ostatnìmi vzdïl vacìmi agenturami. Na plnïnì tïchto povinnostì dohlìûì Komora prost ednictvìm sv ch org n - konkrètnï etickè a disciplin rnì komise. SpolupracÌ s certifikovan m ËetnÌm zìsk vajì zamïstnavatelè a firmy kompetentnì odbornè sluûby reflektujìcì souëasnou praxi a metody a vysok etick standard. Ing. Mgr. Jana MarkoviËov mìstop edsedkynï Komory certifikovan ch ËetnÌch ätïp nsk 28, Praha 1 markovicova@komora-ucetnich.cz Pamatujete se na vaši první vámi uzavřenou pojistnou smlouvu? Čeho se týkala? Svoje prvnì pojiötïnì jsem sjedn val v roce 1993 p i n kupu novèho vozu a poslèze v roce 1997 n sledovaly pojistky mèho bytu a dom cnosti spoleënï s pojiötïnìm odpovïdnosti. Tvrdí se, že pojistit se dá úplně všechno. Ale vy dobře víte, že to tak není. Co se tedy např. v podmínkách České republiky skutečně pojistit nedá? ObecnÏ lze tedy Ìci, ûe se nepojiöùujì rizika, kter jsou pro pojiöùovny p Ìliö velik. Pokud m vöak klient z jem o nestandardnì pojiötïnì, mohou pojiöùovny zv ûit vöechna rizika poûadavku a pojiötïnì buô odmìtnout nebo stanovit individu lnì pojistnè sazby. za odpovïdi podïkovala Eva Brixi 4 REICO umožní drobným klientům investovat do nemovitostí Dce in spoleënost»eskè spo itelny REICO zìskala 9. nora 2007 licenci od»nb pro sv j nemovitostnì fond.»s nemovitostnì fond je tak prvnìm realitnìm fondem pro drobnè investory na tuzemskèm trhu. SpoleËnost REICO zaëne fond prod - vat v b eznu Společnost PPL má další modernizované depo SpoleËnost PPL CZ poë tkem novèho roku p esunula jedno ze sv ch p te nìch dep - depo 06 Brno. Depo se nynì nach zì v novï vybudovanèm, modernìm objektu a je vybaveno pokrokovou t ÌdÌcÌ a p epravnì technologiì Van Riet. SpoleËnost pokl d modernizaci dep a technologiì za jeden z nejd leûitïjöìch krok na cestï k zajiötïnì prosperity. ČSOB Leasing - rekordní výsledek za rok 2006 SpoleËnost»SOB Leasing, st l jedniëka ËeskÈho leasingovèho trhu, profinancovala v roce 2006 p edmïty v celkovè po izovacì cenï 21,77 miliardy korun bez danï z p idanè hodnoty. V porovn nì s rokem 2005 objem obchod vzrostl o 3,53 miliardy korun, tedy o vìce neû 19 %.»SOB Leasing poprvè p ekonal hranici 20 miliard KË a dos hl tak historicky rekordnìho obratu. V razn r st obchod se t k vöech komodit financovan ch»sob Leasing. Factoring překonal další metu Podle nejnovïjöìch daj za rok 2006 si factoringov spoleënost Transfinance udrûela pozici dlouhodobè jedniëky v oblasti financov nì zahraniënìch pohled vek. Sv m obratem 27 miliard KË v znamnou mïrou p ispïla k premi- ÈrovÈmu poko enì hranice 100 miliard obratu za celè odvïtvì. SpoleËnost Transfinance ovl - d 25,8 % dom cìho factoringovèho trhu a v uplynulèm roce opït vylepöila svè v sledky. JejÌ celkov obrat dos hl 27 miliard KË, coû v porovn nì s rokem 2005 znamen nav öenì o pln ch 5 miliard KË.

5 únor 2007 SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ 5

6 PRAVIDELNÉ INFO Z ÚHOS A RHK BRNO únor 2007 I nformace Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Bezdrátová Praha V mèdiìch jsem zaznamenal p Ìpravu dalöì stìûnosti na projekt magistr tu hlavnìho mïsta Prahy - Bezdr tov Praha, kter m umoûnit bezplatn p Ìstup k internetu. P Ìpad je zajìmav nejen z pohledu, ûe jde o relativnï novou oblast hospod skè soutïûe, ale takè proto, ûe zde nejde o podporu klasickèmu podnikatelskèmu subjektu. Subjektem, kter zde dìky vyuûitì ve ejn ch financì p sobì v oëìch konkurent potìûe, je mïsto. I mïsto je vöak v p ÌpadÏ, ûe vyvìjì ekonomickou Ëinnost, soutïûitelem, a tìm p edmïtem hled Ëku soutïûnìho pr va. ObÏ strany sporu uv dì adu argument pro obhajobu sv ch postoj a p Ìpad je eöen, jak zn mo, i na rovni EvropskÈ komise, kter m v hradnì pravomoc rozhodovat o sluëitelnosti ve ejn ch podpor. DomnÌv m se, ûe je vhodnè situaci okomentovat i z pozice adu pro ochranu hospod skè soutïûe ( OHS), tedy org nu, kter m v ot zk ch ve ejnè podpory, a tìm moûnèho naruöenì hospod skè soutïûe poradenskou a koordinaënì roli, a ke kterèmu bude stìûnost pravdïpodobnï rovnïû smï ovat. P i posuzov nì danè ot zky je t eba aplikovat p Ìmo pr vo Evropsk ch spoleëenstvì. Komuni- Kamil Rudolecký, 1. místopředseda ÚHOS t rnì pr vo sice nem konkrètnì pravu pro tuto specifickou oblast, Evropsk komise vöak vydala v oblasti podpory broadbandu jiû 22 rozhodnutì v 10 Ëlensk ch zemìch. P itom zvl ötï rozhodnutì z lèta minulèho roku Ë. 35/2005, t kajìcì se holandskèho p Ìpadu mïsta Appingedam stojì za pozornost, neboù zde Komise ve ejnou podporu poprvè nepovolila. Kaûd p Ìpad je nutno posuzovat individu lnï a zohlednit specifickè mìstnì podmìnky. Zohlednit je t eba rovnïû nezbytnost a p imï enost podpory. Evropsk komise bere v potaz charakter oblastì, kde se infrastruktura realizuje, a rozliöuje z pohledu dostupnosti internetu r znï obsazenè oblasti. Podpora na pasivnì infrastrukturu (tj. infrastrukturu p en öejìcì data), a to za p edpokladu, ûe je budov na v mìstï, kde dosud neexistuje û dn oper tor realizujìcì vysokorychlostnì internet, a pokud spad do kategorie z kladnìho vybavenì pro obëany, nep edstavuje z hlediska existence zak zanè podpory problèm. V p ÌpadÏ venkovsk ch, vzd lenïjöìch a mènï osìdlen ch oblasti, kde je nabìdka vysokorychlostnìho internetu st vajìcìmi trûnìmi oper tory nedostateën pro uspokojenì z kladnìch pot eb obëan, se jedn o tzv. bìl mìsta. V oblastech, kde internet je sice dostupn, ale p sobì zde pouze jeden oper tor, se m ûe jednat o ve ejnou podporu, kter vöak m ûe b t Evropskou komisì povolena, neboù umoûúuje na danèm trhu rozvoj soutïûnìho prost edì. Jde o tzv. öedè oblasti. Velice problematick je vöak situace v tzv. Ëern ch oblastech, tedy tam, kde jsou k dispozici r znè broadbandovè sluûby prost ednictvìm nejmènï dvou konkurenënìch infrastruktur. Zde je t eba uvèst, ûe Praha rozhodnï nepat Ì mezi oblasti, kde by byl poûadovan ch kapacit nedostatek. V p ÌpadÏ Appingedam obdrûela Komise stìûnosti obdobnè jako v p ÌpadÏ Prahy, tedy ûe investice mïsta vytïsnì souëasnè a budoucì komerënì investice. Bylo namìt no, ûe intervence mïsta nenì t eba, neboù souëasn infrastruktura je k dispozici. Pokud by ölo o v öe zmìnïnè budov nì obecnè infrastruktury nebo sluûbu obecnèho z jmu, princip trûnìho investora Ëi nenaplnïnì vöech definiënìch znak ve ejnè podpory, bylo by moûno ve ejnè prost edky uvolnit. Evropsk komise vöak vylouëila, ûe by se jednalo o tyto p Ìpady. Komise prok zala, ûe na danèm trhu nedoch zì k jeho selh nì a ve ejnè investice by mïly efekt pr vï opaën, tj. utlumily by p irozen zdrav trûnì v voj. Pokud mïsto vyuûije na vybudov nì sìtï svè internì prost edky, je nutno rovnïû posoudit, zda jedn Ëi nikoliv jakoûto tzv. soukrom investor. Pokud by se tedy jednalo o projekt, kter je ziskov a zajistì v rozumnè dobï n vratnost vloûen ch prost edk mïsta, nejde o ve ejnou podporu, ale o jedn nì na komerënì b zi. Tuto formu vöak prozatìm v praûskèm p ÌpadÏ neshled v m. Z vïrem chci Ìci, ûe p estoûe budov nì broadbandovè infrastruktury je v souladu s celkovou politikou EvropskÈ komise, kter chce do roku 2010 dos hnout pokrytì celè Evropy broadbandem, je opatrnost nanejv ö na mìstï. pokraëov nì na stranï 10 "Kontakt - Kontrakt 2007" Na z kladï profilu a kooperaënìch poûadavk VaöÌ firmy V m v r mci projektu match2succeed domluvìme obchodnì sch zky bïhem mezin rodnìho strojìrenskèho veletrhu MSV 2007 v BrnÏ! PÿIPRAVENO SPECI LNà PRO V S: MSV 2007, Brno - V staviötï moûnost z Ëastnit se jak tradiënìho veletrhu, tak jedn nì podle ËasovÈho harmonogramu jednotliv ch sch zek pl n sch zek obdrûìte jeötï p ed veletrhem prostory pro jedn nì p Ìmo v are lu veletrhu zdarma vstupenka na veletrh, katalog konzultace bïhem akce s experty z r zn ch zemì dalöì doprovodn program novè informace, znalosti a zkuöenosti ovï enì VaöÌ konkurenceschopnosti vstup na mezin rodnì trh Ëastnick poplatek je 100,- EURO NABÕZÕME V M: NAJDETE ZDE PARTNERY z oboru strojìrenstvì a firmy z 20 evropsk ch zemì garanci obchodnìch jedn nì dle ËasovÈho rozpisu v jednacì arènï BVV - zìsk nì nov ch kontakt, obchodnìch partner, z kaznìk sporu Ëasu a penïz pomoc p i zpracov nì profilu VaöÌ spoleënosti prezentaci a propagaci VaöÌ firmy na str nk ch projektu a katalogu ËastnÌk jedn nì s vystavovateli i n vötïvnìky veletrhu naöi asistenci p ed - v pr bïhu - po akci Euro Info Centrum Brno CZ646 Otev eme V m dve e do EU Aktu lnì informace ObchodnÌ spolupr ce Individu lnì asistence P Ìm vazba na zemï EU Aktu lnï V m nabìzìme: ObchodnÌ sch zky bïhem veletrhu HANNOVER MESSE 2007 Z ËastnÏte se s n mi jednoho z nejvïtöìch a nejzn mïjöìch pr myslov ch veletrh na svïtï. Setkejte se s potenci lnìmi partnery, z kaznìky a dodavateli a zìskejte novè zak zky a obchodnì kontakty pro Vaöi firmu. Jiû t etìm rokem m ûete vyuûìt projektu b2fair, kter V m na z kladï vyplnïnì profilu a kooperaënìch poûadavk VaöÌ firmy umoûnì sch zky s obchodnìmi partnery, kterè si p edem vyberete. BÏhem jeho minul ch dvou roënìk probïhlo vìce neû 6500 sch zek, kter ch se Ëastnilo 850 spoleënostì a 1500 manaûer. Veletrhu v Hannoveru se kaûdoroënï ËastnÌ vìce neû 200 tisìc n vötïvnìk a p es 6 tisìc vystavovatel. Mezi obory se adì nap.: mikrotechnologie, energetika, pr myslov automatizace, digitalizace, vïda a v zkum, povrchov prava a pr ökov nì, hydraulick a pneumatick za ÌzenÌ a dalöì. Ëastnick poplatek je 250 Eur pokud p ijedete jako n vötïvnìk a 175 Eur pokud budete na veletrhu vystavovat. V r mci servisu a organizaënìho zajiötïnì V m v cenï nabìzìme: vyplnïnì a vloûenì profilu VaöÌ firmy do internetovèho katalogu ËastnÌk, vytvo enì programu sch zek dle VaöÌ û dosti, 2 vstupenky na veletrh, prezentaci a propagaci VaöÌ firmy na str nk ch projektu. Ubytov nì a doprava je individu lnì. (R di V m pom ûeme se zajiötïnìm, v hodnè ceny ubytov nì p i rezervaci hotelu do konce nora.) TermÌn pro p ihl öenì konëì 16. b ezna 2007 VÌce informacì: Region lnì hospod sk komora Brno / Euro Info Centrum Brno CZ646 V staviötï 1, are l BVV, Brno tel: fax: eicbrno@rhkbrno.cz VÌce informacì: Region lnì hospod sk komora Brno / Euro Info Centrum Brno CZ646 Oto HrdliËka V staviötï 1, are l BVV Brno tel: , fax: zahranici@rhkbrno.cz "Tento projekt byl vytvo en za finanënì podpory EvropskÈ unie." Vytvo eno za finanënì podpory EvropskÈ unie 6 Počet zákazníků T-Mobile překročil 5 milionů V roce 2006 spoleënost T-Mobile Czech Republic, a. s., jeötï posìlila svou pozici na ËeskÈm mobilnìm trhu. K dos hl poëet aktivnìch SIM karet v sìti magentovèho oper tora 5,049 milionu. Za cel rok 2006 zìskal T-Mobile vìce neû 415 tisìc z kaznìk. Systém Helios Green - pomocník ve zdravotní péči kolem stavu krevnì hematologie a transfuze v Praze je, ve struënosti eëeno, poskytov nì specializovanè a vysoce specializovanè zdravotnì pèëe v oboru hematologie a transfuznìho lèka stvì. stav je p ÌspÏvkov organizace, z izovan Ministerstvem zdravotnictvì»r. V ËeskÈm zdravotnictvì p sobì jiû od roku Lze zachránit i nezálohovaná data SpoleËnost TDP-Ontrack, kter je Ëeskou a slovenskou poboëkou vedoucì svïtovè firmy v oblasti z chrany dat - Kroll Ontrack, vyvinula n stroj pro z chranu dat vëetnï adres ovè struktury i z tïûce poökozen ch souborov ch systèm UFS1 a UFS2, kterè jsou pouûìv ny v operaënìch systèmech FreeBSD, NetBSD, OpenBSD a dalöìch unixov ch distribucìch typu BSD. "Je to dobr zpr va p edevöìm pro provozovatele profesion lnìch webov ch eöenì," ekl Ing. Tom ö Ko Ìnek, öèfv voj spoleënosti TDP- Ontrack. Nová kampaň - "Bezpečný výběr z bankomatů" Komunikace z kladnìch z sad a bezpeënostnìch pravidel, kterè by mïl dodrûovat kaûd drûitel platebnì karty - to je cìlem novè kampanï hlavnìho mïsta Prahy. KampaÚ bude komunikov na prost ednictvìm informaënì broûury a city light. Magistr t hlavnìho mïsta Prahy spouötì od nora 2007 svou novou kampaú s n zvem "BezpeËn v bïr z bankomat ". KampaÚ vypracovalo oddïlenì prevence kriminality hl. m. Prahy ve spolupr ci s agenturou united people.

7 únor 2007 SPEKTRUM FINANČNÍCH SLUŽEB Rekordní zisk a vstup do Formule 1 jsou posledními novinkami společnosti Santander Hospodaření společnosti Santander Consumer Finance za rok 2006 je vysoko nad očekávanými výsledky. Zisk před zdaněním za rok 2006 činí 220 mil. Kč (125 mil. Kč po zdanění). Podle mezinárodních účetních standardů IFRS činí zisk před zdaněním 235 mil. Kč (136 mil. Kč po zdanění). "Letošní finanční výsledky jsou tak nejlepší v celé desetileté historii Santanderu na českém trhu. Výborných výsledků dosáhla společnost Santander Consumer Finance rovněž v dealerském velkoobchodním financování automobilů. Plán za rok 2006 byl překročen o rekordních 67 %, a to znamená dobré východisko pro rozvoj spolupráce s dealery v letošním roce," dodal Michal Němec, generální ředitel společnosti. Za uplynul rok bylo retailov m klient m profinancov no vìce neû 2,4 mld. KË a uzav eno celkem smluv. VËetnÏ dealerskèho velkoobchodnìho financov nì dos hl objem nov ch obchod 3,9 mld. KË. VynikajÌcÌ v sledky p inesla v raznïjöì orientace p edevöìm na mènï rizikovè klienty a partnery. SpoleËnost Santander Consumer Finance tak upevnila svou pozici v prvnì desìtce finanënìch institucì p sobìcìch na ËeskÈm trhu v segmentu vïru a finanënìho leasingu nov ch i ojet ch automobil a poskytov nì hotovostnìch p jëek. Z mïry na rok 2007 ObchodnÌm cìlem v roce 2007 je zv öenì objemu financov nì u nov ch voz o vìce neû 50 % ve srovn nì s rokem 2006, u ojet ch voz je pl - novano zv öenì vìce neû 20 %. U hotovostnìch vïr se oëek v v roce 2007 r st o t etinu ve srovn nì s rokem Marketingov m z mïrem je zv öenì povïdomì o znaëce Santander v»eskè republice a zd raznïnì p Ìsluönosti k silnè mezin rodnì finanënì skupinï. AmbiciÛznÌ obchodnì cìle jsou doprov zeny posìlenìm obchodnìho t mu spoleënosti, kter m p inèst intenzivnïjöì a osobnïjöì kontakt s partnery i koncov mi z kaznìky a pokraëov nìm technologickèho v voje, kter umoûnì zv öit komfort dealer p i zpracov nì obchodnìch p Ìpad. V oblasti produkt pro financov nì vozidel se bude spoleënost po spïönèm uvedenì poslednì novinky - produktu "Lustrace zdarma" - orientovat na v voj produkt, kterè p inesou koncovèmu z kaznìkovi v hody ve formï zvyöov nì jeho pr vnì jistoty a osobnìho bezpeëì p i pouûìv nì zakoupenèho vozu. V poskytov nì hotovostnìch vïr je hlavnìm z mïrem rozöì it sìù poboëek a zlepöit tak fyzickou dostupnost hotovostnìho vïru. Santander 10 let na ËeskÈm trhu SpoleËnost Santander Consumer Finance v letoönìm roce slavì desetiletè v roëì svèho p sobenì na trhu financov nì dopravnì techniky v»eskè republice. Od svèho vzniku v roce 1997 uzav ela vìce neû smluv na financov - nì nov ch Ëi ojet ch voz. Od roku 2001, kdy byla v sìdle spoleënosti otev- ena prvnì poboëka hotovostnìch vïr, se poboëkov sìù rozrostla na 11 region lnìch klientsk ch center. Za dobu p sobenì bylo jejich prost ednictvìm poskytnuto vìce neû bez Ëelov ch hotovostnìch p jëek. Banco Santander slavì 150. v roëì Mate sk finanënì skupina Santander slavì dokonce 150. v roëì svèho zaloûenì. Z mìstnì banky, zaloûenè ve mïstï Santander k podpo e obchodu s Latinskou Amerikou se za tu dobu vyvinula jedna z nejvïtöìch finanënìch institucì v eurozûnï a des t nejvïtöì na svïtï. Banco Santander m vìce neû zamïstnanc, 67 milion klient a sìù poboëek ve 40 zemìch po celèm svïtï. NabÌzÌ finanënì sluûby priv tnì i korpor tnì klientele. Po ocenïnì "World s Best Bank 2005" zìskala Banco Santader i loni adu v znamn ch cen. Mimo jinè "Best Retail Bank 2006 in EMEA (Europe, Middle East, Africa) udïlovanè Retail Banker International nebo "Best Bank 2006" v LatinskÈ Americe, ve äpanïlsku a Portugalsku, kterè zìskala od prestiûnìho magazìnu Euromoney. Fernando Alonso a McLaren zd razúujì novou image Santander Mate sk skupina Santander letos vstoupila do svïta Formule 1 jako sponzor st je McLaren. PartnerstvÌ potrv aû do roku Mistr svïta z loúskèho roku Fernando Alonso se tak stal novou tv Ì, kter bude propagovat znaëku Santander po celèm svïtï. Ofici lnì p edstavenì t mu a vozu probïhlo 14. ledna ve Valencii. "SponzorstvÌ McLarenu je souë stì strategie banky pro upevnïnì jejì pozice a zv öenì mezin rodnìho profilu znaëky Santander s cìlem st t se jednou z deseti nejzn mïjöìch znaëek na svïtï. KvalitnÌ st j a zkuöen jezdec slibujì v letoönìm roce dobr umìstïnì v nabitèm kalend i z vod Formule 1, a tìm zv raznïnì jmèna Santander. Nap Ìklad letoönì britsk Grand Prix ponese n zev Santander Grand Prix," informoval Michal NÏmec. Santander se st v jednìm z hlavnìch sponzor t mu McLaren Mercedes. "Pro marketingovè z mïry skupiny Santander v»eskè republice p edstavuje tento vstup do svïta Formule 1 mimo dnou p Ìleûitost k propagaci znaëky. P ipravujeme aktivity, kterè zaujmou p edevöìm p Ìznivce motoristickèho sportu", informoval Marek Mucha, obchodnì editel Santander Consumer Finance. Změna banky na počkání i pro firmy GE Money Bank p iöla s v hodn m kontem Genius Active, v r mci kterèho vûdy majitel dop edu vì, kolik mïsìënï na bankovnìch poplatcìch zaplatì. S kontem Genius Active klient uöet Ì, protoûe platì jeden mïsìënì pauö l mìsto poplatk za jednotlivè sluûby a transakce. GE Money Bank je prvnì bankou v»eskè republice, kter nov typ konta nabìdla. SouËasnÏ p edstavuje novinku zvyöujìcì mobilitu klient v r mci ËeskÈho bankovnìho trhu. Klient, kter chce p ejìt do GE Money Bank, se jiû nemusì ob vat zdlouhavèho administrativnï n roënèho procesu. StaËÌ navötìvit kteroukoliv z 209 poboëek GE Money Bank a o vöe ostatnì se zdarma postarajì zamïstnanci banky. Genius ACTIVE: nov p Ìstup k bankovnìm poplatk m "P i p ÌpravÏ konta Genius Active jsme se inspirovali pot ebami naöich z kaznìk i zkuöenostmi ze zahraniëì. Tam je Ëet zaloûen na jednom pauö lnìm poplatku znaënï vyuûìv n. P edpokl d me, ûe konta typu Genius Active budou do nïkolika let v raznï dominovat i na tuzemskèm trhu," ekl Jan Rollo, editel retailovèho bankovnictvì GE Money Bank. GE Money Bank p edstavuje nov konta Genius Active a Genius Active+, v r mci kter ch klienti neplatì zvl öù poplatky za jednotlivè sluûby. Pr zkumy dokazujì, ûe lidè jsou ve vyuûìv nì bankovnìch sluûeb a produkt st le aktivnïjöì a o v öi konkrètnìch poplatk Ëasto nemajì p esnou p edstavu. S Ëtem Genius Active zaplatì klient mïsìënì poplatek 119 KË (169 KË v p ÌpadÏ Genius Active+), ale jednotlivè transakce a sluûby, kterè jinde platì samostatnï, m jiû v r mci konta zahrnuty zdarma a m ûe je vyuûìvat zcela bez omezenì. "Transparentnost, jednoduchost a finanënì spora, to jsou charakteristiky novèho Ëtu Genius Active. Jako prvnì banka v»eskè republice p edstavujeme nov p Ìstup k bankovnìm poplatk m p in öejìcì klient m adu v hod v Ëele s v raznou sporou penïz," ekla Monika Kubovcov, manaûerka retailov ch produkt GE Money Bank. "VÏtöina lidì se nevyzn v souëasnè z plavï bankovnìch poplatk a p i otev enì mïsìënìho v pisu z Ëtu tak mohou b t nep ÌjemnÏ p ekvapeni. Majitel novèho Ëtu Genius Active zaplatì jeden v hodn pauö l a za bïûnè vyuûìv nì Ëtu a sluûeb uû d l neplatì. Naöi klienti neplatì mimo jinè za vöechny p ÌchozÌ a elektronickè odchozì platby, v bïry z bankomatu GE Money Bank. Klient m ûe neomezenï "bankovat", p iëemû vûdy dop edu vì, ûe kaûd mïsìc zaplatì stejnï. Konto Genius Active tak p in öì majiteli svobodu a s mïsìënìm pauö lem navìc v raznï uöet Ì na bankovnìch poplatcìch," dodala Monika Kubovcov. V cenï Ëtu Genius Active (119 KË) je zahrnuto: neomezenè v bïry z vlastnìch bankomat v»r zasìl nì pravidelnèho mïsìënìho v pisu vöechny p ÌchozÌ platby odchozì platby zadanè elektronicky 2 embosovanè platebnì karty platebnì karta pro platby p es internet zad nì a provedenì trval ch p Ìkaz zad nì a provedenì inkas vëetnï SIPO internetovè bankovnictvì gsm bankovnictvì telefonnì bankovnictvì z ÌzenÌ a vedenì kontokorentu spo icì Ëet 50 sms mïsìënï zdarma 1 vklad na pokladnï mïsìënï To vöe je zahrnuto v mïsìënìm poplatku a klient tak m ûe vyuûìvat bankovnìch sluûeb bez omezenì, aniû by se musel b t n r stu n klad. V p ÌpadÏ konta Genius Active+ (169 KË mïsìënï) jsou navìc v pauö lnìm poplatku zahrnuty nïkterè operace na poboëk ch GE Money Bank. KonkrÈtnÏ jde o jeden v bïr hotovosti a jeden p Ìkaz k hradï mïsìënï zdarma. Bez poplatk je takè zruöenì nebo zmïna trvalèho p Ìkazu, SIPO a inkasa na poboëce GE Money Bank. Pro pot eby podnikatel p ipravila GE Money Bank konto Genius Business Active Konto p in öì klient m obdobnè v hody jako je tomu u Genius Active. Za kompletnì konto Genius Business Active zaplatì kaûd mïsìc klient 159 KË. AktivnÏjöÌ podnikatelè mohou vyuûìt komplexnïjöì verze konta Genius Business Active+. Za poplatek 349 KË mïsìënï klienti zìskajì navìc 4 hotovostnì vklady na bïûn Ëet mïsìënï (dohromady 5), 5 poloûek z p evodnìch p Ìkaz zadan ch na poboëce a 1 v bïr hotovosti na poboëce GE Money Bank. ZmÏna banky: staëì jedna n vötïva poboëky Klient, kter nenì spokojen se sluûbami svè st vajìcì banky a rozhodne se p ejìt do GE Money Bank, se nemusì ob vat n roënèho administrativnìho procesu spojenèho se zmïnou banky. StaËÌ p inèst pot ebnè dokumenty na poboëku a podepsat û dost o zmïnu banky. Vöe ostatnì za nïj bezplatnï za ÌdÌ zamïstnanci GE Money Bank, aniû by klient musel navötìvit svou p vodnì banku. "JednÌm z v ûn ch problèm na tuzemskèm bankovnìm trhu je mobilita klient a barièry, se kter mi se p i zmïnï banky setk vajì. GE Money Bank jako prvnì z tuzemsk ch bank na souëasn stav reaguje a p edstavuje novinku, kter mobilitu bankovnìch klient podporuje. Je to jeden z krok, kter m chceme p ispït k dalöìmu rozvoji ËeskÈho bankovnìho trhu," ekl Jan Rollo, editel retailovèho bankovnictvì GE Money Bank. "NaöÌm cìlem je zmïnu banky co nejvìce usnadnit a uëinit ji tak dostupnou pro vöechny, kterè by barièry od p ÌpadnÈ zmïny banky odrazovaly. Pro p echod k GE Produktová specifikace Genius Business Active a Genius Business Active+ Produkt Genius Business Active Genius Business Active+ MÏsÌËnÌ poplatek za vedenì Ëtu 159 KË 349 KË MÏsÌËnÌ v pis 0 KË 0 KË TelefonickÈ bankovnictvì 0 KË 0 KË MobilnÌ (GSM) bankovnictvì 0 KË 0 KË InternetovÈ bankovnictvì 0 KË 0 KË Kontokorent KË 0 KË 0 KË DebetnÌ karty (2 karty) 0 KË 0 KË Internetov karta 0 KË 0 KË PoËet elektronick ch transakcì zdarma neomezenï neomezenï PoËet v bïr z vlastnìho bankomatu neomezenï neomezenï Cena v bïru z vlastnìho bankomatu 0 KË 0 KË Cena v bïru z cizìho bankomatu 35 KË 35 KË Cena v bïru z bankomatu v zahraniëì 100 KË + 0,5% 100 KË + 0,5% P ÌchozÌ platby 0 KË 0 KË Vklad na poboëce - (1x zdarma u Active; 5x zdarma u Active+) 6 KË 6 KË V bïr na poboëce - (1x zdarma u Active+) 60 KË 60 KË PlatebnÌ p Ìkaz na poboëce (1x zdarma u Active, 5x zdarma u Active+) 39 KË 39 KË Platba - telefonickè bankovnictvì 0 KË 0 KË Platba - internetovè bankovnictvì 0 KË 0 KË Platba - GSM bankovnictvì 0 KË 0 KË Trval p Ìkaz (provedenì) 0 KË 0 KË Inkaso (provedenì) 0 KË 0 KË SMS servis (odesl nì SMS) - 50 mïs. 0 KË 0 KË ZaloûenÌ - SIPO na OM 0 KË 0 KË ZaloûenÌ - inkaso na OM 0 KË 0 KË ZruöenÌ trvalèho p Ìkazu SIPO, Inkaso na OM 30 KË 30 KË ZmÏna trvalèho p Ìkazu SIPO, Inkaso na OM 30 KË 30 KË ZaloûenÌ - SIPO p es ADC 0 KË 0 KË ZaloûenÌ - inkaso P es ADC 0 KË 0 KË ZruöenÌ trvalèho p Ìkazu SIPO, Inkaso p es ADC 0 KË 0 KË ZmÏna trvalèho p Ìkazu SIPO, Inkaso p es ADC 0 KË 0 KË Money Bank nynì staëì jedna n vötïva naöì poboëky. P evod Ëtu a z leûitosti s tìm spojenè za klienta zdarma vy ÌdÌ zamïstnanci GE Money Bank," dodal Jan Rollo. ZmÏnu banky z jemce usnadnì, pokud doloûì 3 v pisy z Ëtu p vodnì banky, adresy Ëi alespoú p esnè n zvy zamïstnavatele a inkasnìch spoleënostì, spojovacì ËÌslo u SIPO a kopii starèho p Ìkazu k hradï. ZamÏstnanci GE Money Bank se budou snaûit klientovi maxim lnï pomoci a chybïjìcì daje p ÌpadnÏ dohledat vlastnìmi silami. GE Money Bank zajistì p evedenì klientov ch prost edk na nov Ëet, domluvì se zamïstnavatelem zasìl nì mzdy na nov Ëet, zruöì platby u p vodnì banky a nastavì platby u GE Money Bank. Na û dost klienta zruöì produkty a sluûby u p vodnì banky, p evede trvalè p Ìkazy Ëi povolenì k inkasu a informuje o novèm Ëtu klientovy inkasnì spoleënosti. Veöker tento servis GE Money Bank poskytuje zdarma. Tato novinka je p ipravena v souladu s platnou legislativou, p iëemû dle platn ch norem majì banky klientovi zmïnu finanënìho stavu umoûnit. "Na konci loúskèho roku jsme jako prvnì velk banka p edstavili Konsolidaci p jëek a p es nïkterè obavy je reakce ostatnìch bank spìöe korektnì. Proto vï Ìme, ûe se ostatnì banky budou chovat fèrovï i v tomto p ÌpadÏ a dle bankovnìho kodexu nebudou klient m p echod mezi bankami nijak ztïûovat," ekl Jan Rollo, editel retailovèho bankovnictvì GE Money Bank. 7

8 TRH INFORMACÍ únor 2007 Na opravu paneláků půjdou české i evropské peníze Nově se bude na vlastníky domů včetně obcí pohlížet jako na podnikatele Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) má v letošním roce připraveno na opravy panelových domů zhruba 700 milionů korun. Další stovky milionů korun mohou vlastníci těchto domů získat do roku 2013 z fondů Evropské unie. Regenerace zastaralých domů by se tak mohla výrazně zrychlit. Potřeba kvalitních informací o aktuálních projektech se zvyšuje, URBIS INVEST může v dubnu nabídnout řadu příležitostí k jejich dalšímu načerpání. Z kladnìm n strojem ËeskÈ pomoci vlastnìk m panelov ch dom je program Panel. Z nïj poskytuje»mzrb buô z ruky za vïry, kterè si vlastnìci vezmou na opravy, nebo dotace na hradu roku z tïchto vïr. "Sedm set milion korun je Ë stka, kterou m me nynì k dispozici. Budeme se ji ale snaûit jeötï nav öit," ekl gener lnì editel»eskomoravskè z ruënì a rozvojovè banky Ladislav Macka. V loúskèm roce poskytla banka z programu Panel 277 z ruk za 1,17 miliardy korun a 839 dotacì na roky z vïr za 1,3 miliardy korun. Unie si vynutila zmïny Z ruky banka poskytuje na celou dobu Modrá pyramida pomáhá po vichřici Modr pyramida stavebnì spo itelna opït pom - h tam, kde je to nejvìce t eba. VyËlenila 200 milion korun na zv hodnïnè vïry na pomoc v oblastech zasaûen ch ned vnou vich icì Ëi ork nem Kyrill. Zv hodnïnè vïry jsou urëeny vöem, kter m vich- ice poökodila domovy. vïry jsou poskytov ny se snìûenou rokovou sazbou aû o 1 %, tedy jiû od 3,7 % p. a., do v öe 300 tisìc korun. Modr pyramida tyto vïry vy ÌdÌ bez poplatku, p ednostnï, vëetnï urychlenè v platy penïz. VyuûÌt je mohou jak st vajìcì klienti, tak vöichni ti, kte Ì si jejich prost ednictvìm budou chtìt urychlenï opravovat svè domy a byty. Modr pyramida nevyûaduje zvl ötnì potvrzenì a je p ipravena tyto vïry vy Ìdit ve vöech sv ch poradensk ch centrech. splatnosti vïru aû do v öe 80 % nesplacenè jistiny, dotace na hradu rok aû do v öe 4 %. Vypl cì je postupnï v pololetnìch spl tk ch po celou dobu spl cenì vïru, nejv öe vöak po dobu 15 let od data uzav enì smlouvy. Oproti loúskèmu roku se program Panel musel p izp sobit evropskè legislativï. Jednou ze zmïn je to, ûe se novï bude na vlastnìky dom vëetnï obcì pohlìûet jako na podnikatele. Jin je i postup, jak m se bude o podporu û dat. "P i pod nì û dosti budou majitelè p edkl dat jen Ë st doklad, kterè byly nutnè loni," pokraëoval L. Macka. Banka û dost posoudì a sdïlì ûadateli, zda m ûe Modr pyramida je dle objemu depozit t etì nejvïtöì stavebnì spo itelnou v»r, dle objemu poskytnut ch vïr zaujìm druhou pozici. Klienti majì u ModrÈ pyramidy naspo eno 57,5 mld. KË, bilanënì objem vïr ËinÌ 24,7 mld. KË, bilanënì suma 63,7 mld. KË. V roce 2006, kter byl nej spïönïjöìm rokem v historii ModrÈ pyramidy, poskytla spo itelna rekordnì objem vïr ve v öi 10,5 mld. KË, coû je o 17,5 % vìce neû v roce p edch zejìcìm. NejvÏtöÌ z jem je neust le o Hypo vïry, kter ch Modr pyramida poskytla v loúskèm roce 8400 v objemu 6,9 mld. KË. RostoucÌ z jem o vïry zaznamen v i zaë tkem letoönìho roku, kdy za prvnì dva t dny poskytla vïry jiû v objemu 500 mil. KË. podporu zìskat. Ten n slednï p ÌpadnÏ dod ostatnì doklady. PenÌze i z jin ch fond Program Panel je z kladnì, nikoliv vöak jedinou moûnou podporou na opravy panelov ch dom, kterou mohou majitelè dom v»eskè republice zìskat. St tnì fond rozvoje bydlenì poskytuje dotace na opravy panelov ch dom v havarijnìm stavu. Podle editele fondu Jana Wagnera lze na panelovè domy vyuûìt i programy na opravy a modernizaci bytov ch dom nebo programy na podporu bydlenì mlad ch. Ministerstvo pro mìstnì rozvoj»r m zase program Regenerace panelov ch sìdliöù. V letech 2007 aû 2013 chce tèmï 5 miliard korun na opravy Ëesk ch sìdliöù poskytnout takè Evropsk unie. PoprvÈ i pomoc z EU V minul ch letech nebylo moûnè vyuûìt evropskè penìze na regeneraci panelov ch dom, letos to jiû moûnè je. "EvropskÈ penìze v objemu zhruba 750 milion korun roënï p jdou na opravy panelov ch dom, na rekonstrukce sìdliöù a jejich infrastrukturu a mimo jinè takè na zajiötïnì novèho soci lnìho bydlenì pro romskè obëany," uvedla mluvëì ministerstva pro mìstnì rozvoj Jana VÌökov. PenÌze ze struktur lnìch fond EU se tedy mohou vyuûìt nap Ìklad na pravy sìdliötnìho prostoru, budov nì Ëi modernizaci rekreaënìch ploch, kterè jsou sou- Ë stì sìdliöù, zlepöenì infrastruktury v r mci sìdliötnìch celk, odstranïnì statick ch poruch nosn ch konstrukcì a opravy konstrukënìch nebo funkënìch vad konstrukce panelov ch dom Ëi opravy a rekonstrukce technickèho vybavenì dom. OpravujÌ se i "mlad " sìdliötï Z sadnì regeneracì neproch zejì jen nejstaröì panelovè domy, ale takè ty relativnï mladè. D kazem je nap Ìklad brnïnsk mïstsk Ëtvrù Vinohrady, kde byly panelovè domy dokonëeny teprve zhruba p ed Ëtvrt stoletìm. Regenerace zde m zahrnovat zejmèna v mïnu oken, zateplenì fas d i st ech. PostupnÏ by se jì mïlo doëkat zhruba 1500 byt, kterè spravuje mïstsk Ë st. Celkem je na Vinohradech 5100 byt, ostatnì byty jsou v majetku bytov ch druûstev. ZdejöÌ majitelè panelov ch dom se r di podïlì o svè zkuöenosti se sv mi kolegy ze vöech kout»eskè republiky. Ide lnì p Ìleûitost pro to budou mìt na nadch zejìcìm veletrhu Urbis Invest, kter se uskuteënì v polovinï dubna na brnïnskèm V staviöti. Zemní plyn a významné stavby Kaûd z n s zn zemnì plyn a aëkoliv se d vyuûìt nap. i jako palivo pro auta v dopravï, jeho hlavnì vyuûitì je jako palivo pro vyt pïnì. Jedn se o modernì, ekologicky öetrn a komfortnì zp sob topenì, kterè bylo proto zavedeno i v mnoha r zn ch, historicky cenn ch a pam tkovï chr nïn ch objektech»eskè republiky.»asto bylo nutnè hledat speci lnì technick eöenì, aby systèm vyt pïnì nenaruöil vzhled objektu, ani nep sobil v û dnèm pohledu ruöivï pro n vötïvnìky ani kolemjdoucì. Uk zalo se, ûe obecnï zn mè v hody zemnìho plynu se mohou uplatnit v plnè mì e i tam, kde je t eba citlivï reagovat na mìstnì podmìnky a p izp sobit se plnï poûadavk m vlastnìk a uûivatel budov. ZemnÌm plynem je v souëasnosti vyt pïna vïtöina centra Prahy. Ale jeötï zaë tkem 90. let minulèho stoletì se v adï zdejöìch kotelen p lilo neekologickè uhlì. Mezi praûskè stavby, kde byl vybudov n systèm vyt pïnì zemnìm plynem, pat Ì tyto historicky Ëi architektonicky cennè objekty: Praûsk hrad - od 9. stoletì se stal spolu s Vyöehradem sìdlem Ëesk ch knìûat a kr l, ale takè centrem, kolem kterèho se krystalizovalo osìdlenì a urbanistick rozvoj mïsta. Praûsk hrad se stal nejen symbolem Prahy, ale zejmèna ËeskÈ st tnosti. MÌra autentiënosti are lu PraûskÈho hradu, p ilehl ch HradËan, MalÈ Strany a StrahovskÈho kl ötera ËinÌ z tèto Ë sti mïsta nepochybnï nejzn mïjöì a nejcennïjöì pam tkov komplex Prahy zapsan na listinï kulturnìho a p ÌrodnÌho dïdictvì UNESCO. SouËasnÏ s rekonstrukcì teplovodnìho systèmu PraûskÈho hradu byla v roce 1999 nedaleko JÌzd rny vybudov na nov centr lnì kotelna na zemnì plyn jako centr lnì zdroj tepla. Tento velice modernì systèm je poëìtaëovï ovl d n na z kladï zmïn venkovnìch teplot. StaromÏstsk radnice - byla postavena v polovinï 14. stoletì a v roce 1410 byl na radniënì vïûi z Ìzen orloj. V 19. stoletì se stala sìdlem vedenì mïsta. Dnes radnice slouûì reprezentaënìm Ëel m prim tora hlavnìho mïsta, kromï toho je zde svatebnì sìú a v stavnì prostory. V souëasnè dobï je radnice z sobov na teplem z plynovè kotelny na nedalekèm Mari nskèm n mïstì. ZdejöÌ blokov kotelna dod v teplo takè MÏstskÈ knihovnï a ednì budovï Magistr tu hlavnìho mïsta Prahy na n mïstì Franze Kafky, kde se sp lì asi 600 tisìc m 3 za rok. Staronov synagoga - byla vybudov na ûidovskou obcì v poslednì ËtvrtinÏ 13. stoletì. Je nejstaröì zachovanou synagogou v EvropÏ a je ûivou souë stì svïtovï proslulèho komplexu éidovskèho muzea v Praze, kterè pat Ì bohatstvìm sv ch expon t k tïm nejv znamnïjöìm na svïtï. VÏtöina synagog praûskèho ûidovskèho mïsta pouûìv pro vyt pïnì zemnì plyn. K p ipojenì StaronovÈ synagogy na plynovou kotelnu doölo v roce Kl öter v B evnovï - nejstaröì kl öter v Ëesk ch zemìch byl postaven v roce 993. Velkorys baroknì komplex vznikl aû v prvnì polovinï 18. stoletì z sluhou dvou vzdïlan ch a organizaënï schopn ch opat. V r mci rekonstrukce kl ötera v 90. letech minulèho stoletì bylo vyt pïnì zamïnïno p ev ûnï za plynovè (70 %), jen v nïkolika repre- zentaënìch s lech jsou vyuûìv ny elektrickè p Ìmotopy. Nostick pal c - ranï baroknì pal c vznikl v druhè polovinï 17. stoletì. Po vzorovè rekonstrukci se v roce 2002 stal sìdlem ministerstva kultury. Plynov kotelna zde byla vybudov na v letech v p dnìch prostor ch p Ìmo pod st echou pal ce. Rekonstrukce citlivï zachovala p vodnì d evïnè tr my, kterè v kombinaci s modernìmi plynov mi spot ebiëi tvo Ì skuteënou raritu. Rudolfinum - stavba pojmenovan po korunnìm princi Rudolfovi byla zrealizov na v letech Od svèho vzniku se tato budova stala v znamn m kulturnìm centrem, kde se od roku 1946 kon Mezin rodnì hudebnì festival PraûskÈ jaro. Cel objekt, ve kterèm je tèmï tisìc mìstnostì, je vyt pïn z nedalekè blokovè plynovè kotelny v budovï Fakulty jadernè»vut, kter vyt pì takè celou»vut i p ilehlou konzervato. Zemsk porodnice - jedna z nejstaröìch budov are lu praûskè nemocnice na KarlovÏ n mïstì byla postavena v letech St edotlak parnì a teplovodnì kotelna ve WenzigovÏ ulici vyr bì jiû od roku 1987 p ru a teplo pro cel nemocniënì are l. KromÏ ZemskÈ porodnice z sobuje celou adu klinik a dalöìch lèka sk ch pracoviöù. ObecnÌ d m - tento secesnì skvost vznikl mezi lèty jako reprezentaënì d m hlavnìho mïsta a dodnes slouûì jako koncertnì sìú, v stavnì prostor, mìsto spoleëensk ch setk nì, ples, recepcì apod. Vedle Rudolfina je takè ObecnÌ d m trvale spjat s kon nìm Mezin rodnìho hudebnìho festivalu PraûskÈ jaro. Plynov kotelna, umìstïn ve 2. suterènu budovy, byla vybudov na v 90. letech 20. stoletì. Vyt pït ObecnÌ d m p edstavuje vyr bït teplo pro zhruba 600 mìstnostì s celkovou kubaturou tèmï 140 tisìc m 3. M llerova vila - pat Ì k nejv znamnïjöìm a nejzn mïjöìm dìl m modernì architektury. Vila byla dokonëena v roce 1930, a velice n roënï a preciznï zrekonstruov na byla na konci 20. stoletì. O kvalitnìm v sledku svïdëì i to, ûe rehabilitace byla v roce 2001 ocenïna prestiûnì evropskou cenou za pam tkovou pèëi - Europa Nostra. Ve vile z stal zachov n p vodnì unik tnì systèm st ednìho topenì s uhelnou kotelnou. NejvÏtöÌm z sahem do vily bylo osazenì dvou nov ch n stïnn ch z vïsn ch nìzkotlakov ch plynov ch kondenzaënìch kotl a jejich napojenì na st vajìcì st ednì topenì. TanËÌcÌ d m - prvnìm podnïtem k v stavbï tèto budovy byla myölenka prezidenta V clava Havla vybudovat zde polyfunkënì d m zasvïcen kultu- e. Podle jednoho z hlavnìch architekt m stavba vyjad ovat pohyb, tanec a energii (jejì pracovnì n zev byl Ginger a Fred podle dvojice slavn ch meziv leën ch taneënìk ). Je to nepochybnï nejzn mïjöì modernì architektura v Praze. Od realizace TanËÌcÌho domu v letech je zde zemnì plyn vyuûìv n pro vyt pïnì celè budovy, p Ìpravu teplè vody a pro p Ìpravu pokrm v restauraci La Perle Prague. Pouûit typ ho ku je speci lnì konstrukce s dokonal m p edvïöov nìm paliva a spalovacìho vzduchu, zajiöùujìcìm extrèmnï nìzkè hodnoty emisì ökodlivin. 8 Cetelem - úvěry za téměř 9 miliard Cetelem poskytl v roce 2006 vïry za tèmï 9 miliard korun, o 21 % vìce neû v p edchozìm roce. Tento spïön v sledek podpo ily novinky v oblasti kreditnìch karet a financov nì motorov ch vozidel. U n kup na spl tky roste z jem o po ÌzenÌ poëìtaëe i o financov - nì n kup v internetov ch obchodech. Vklady mají denní úročení»esk spo itelna uvedla na trh MÏnov prèmiov vklad EUR 93 (MPV EUR 93), jehoû v nos z visì na dennìm v voji kurzu ËeskÈ koruny k euru. MPV EUR 93 se dennï roëì rokovou sazbou 0,3 % p. a. nebo 3 % p. a. VyööÌ rokov sazba se pouûije v p ÌpadÏ, ûe smïnn kurz EUR/CZK vyhlaöovan»nb pro dan den bude uvnit stanovenèho p sma (bez krajnìch hodnot). ČSOB - dobrá práce pojišťovacích poradců»sob PojiöùovnÏ se loni v obchodnì Ëinnosti da ilo. JejÌ p edepsanè pojistnè, tedy souhrnn Ë stka, jiû platì klienti za sjednanou pojistnou ochranu v ûivotnìm i neûivotnìm pojiötïnì, stouplo o 11,6 % na 7,674 miliardy korun.»sob Pojiöùovna tak opït zv öila sv j trûnì podìl a posìlila svou pozici ËtvrtÈ nejvïtöì dom cì pojiöùovny. V ûivotnìm pojiötïnì vyk zala»sob Pojiöùovna r st p edepsanèho pojistnèho o 12 % na 4,432 miliardy korun. Společnost ACTIVA - o 8 % vyšší obrat Obrat p ednìho distributora kancel sk ch pot eb na ËeskÈm trhu spoleënosti ACTIVA dos hl v roce 2006 Ë stky 1170 milion KË, coû p edstavuje 8% n r st oproti p edchozìmu roku a mìrnï zv öenè tempo meziroënìho r stu. "K dosaûenì tïchto ekonomick ch v sledk p ispïl zejmèna v voj na trhu kancel sk ch pot eb a spïön obchodnì Ëinnost, kter vedla k n r stu poëtu z kaznìk o 6 %," uvedl Martin Holoubek, vedoucì obchodnì z stupce.

9 únor 2007 ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ Liška výrazně přispívá k financování bytové výstavby v ČR Obchodní bilance za rok 2006 dokumentuje jedinečné postavení Českomoravské stavební spořitelny na trhu bydlení v České republice. Objemem poskytnutých úvěrů vytvořila nový rekord stavebního spoření a upevnila v rámci České republiky své postavení největšího poskytovatele úvěrů na bydlení obyvatelům. I nadále je u nás největší a nejvyhledávanější stavební spořitelnou, jejíchž služeb využívá na dva miliony klientů. A dobrých výsledků dosahuje též v penzijním připojištění a podílových fondech, tj. v produktech, které nabídku spoření a úvěrů od Lišky efektivně doplňují. Celkov objem vïrovèho obchodu»mss za rok 2006 je rekordnì Od roku 1993 do konce roku 2006 dos hl objem poskytnut ch vïr Ë stky 121 miliardy korun. Za dvan ct mïsìc roku 2006 Ëerpali klienti»mss celkem p eklenovacìch vïr a vïr ze stavebnìho spo enì. Celkov objem poskytnut ch vïr dos hl rekordnì Ë stky 23 miliardy korun. Oproti v sledk m za rok 2005 to znamen n r st o vìce neû 2,3 miliardy korun, Ëili 11,3 %. Objem poskytnut ch p eklenovacìch vïr a vïr ze stavebnìho spo enì 23 miliard korun p edstavuje nov historick rekord»mss i stavebnìho spo enì v»eskè republice. TÈmÏ polovinu objemu vïrov ch prost edk poskytnut ch v roce 2006 smï ovali klienti»mss do modernizace. NovÈ byty a RD 14,6 % KoupÏ bytu a RD 28,5 % Modernizace 49,7 % OstatnÌ 7,2 % Historick objem p eklenovacìch vïr a vïr ze stavebnìho spo enì poskytnut ch od zah jenì Ëinnosti v roce 1993 do konce roku 2006 dos hl Ë stky 121 miliard korun. 50 % Z jem o stavebnì spo enì»mss v roce 2006 d le vzrostl Celkov poëet smluv»mss od roku 1993 do prosince 2006 p es hl 4,9 milionu kus. V obdobì leden aû prosinec 2006 uzav ela»mss celkem nov ch smluv o stavebnìm spo enì vëetnï zv öenì cìlovè Ë stky. Celkov cìlov Ë stka za uvedenè obdobì se tïsnï p iblìûila 80miliardovÈ hranici, kdyû dos hla 79,7 miliardy korun. MeziroËnÌ n r st p edstavuje vìce neû 10,2 miliardy korun, to je 14,8 %. Podle kvalifikovan ch odhad se trûnì podìl»mss podle celkovè cìlovè Ë stky zv öil na p ibliûnï 43 %. Statistiky potvrzujì tèû dlouhodob vysok podìl vïrov ch prost edk»mss na modernizaci bytovèho fondu a bytovou v stavbu UvedenÈ podìly»mss odr ûejì v z vislosti na statistik ch stavebnì v roby stav k : - Na modernizaci bytovèho fondu vyuûili historicky klienti»mss celkem p eklenovacìch vïr a vïr ze stavebnìho spo enì, coû na trhu stavebnìho spo enì historicky p edstavuje podìl 48 %. Tržní podíly ČMSS - Nový obchod (suma CČ) Na po ÌzenÌ bydlenì vyuûili klienti»mss celkem p eklenovacìch vïr a vïr ze stavebnìho spo enì. Na trhu stavebnìho spo enì to p edstavuje podìl 50 %. - V obdobì 1993 aû z Ì 2006 bylo dokon- Ëeno nov ch byt.»mss sv mi vïry p ispïla k v stavbï byt, tj. vìce neû ËtvrtinÏ (1/4) dokonëen ch byt. - Do 30. z Ì 2006 bylo historicky poskytnuto obyvatelstvu 546 miliard korun v vïrech a hypotèk ch na bydlenì. K tomuto datu dos hl celkov historick objem vïr na bydlenì od»mss Ë stky 115 miliard korun. To znamen, ûe»mss poskytla cca 21 % objemu ze vöech vïr na bydlenì. DalöÌ r st zaznamenala v roce 2006»MSS v oblasti cross-sellingov ch produkt, kterè jejì nabìdku stavebnìho spo enì a vïr na bydlenì efektivnï doplúujì V PENZIJNÕM PÿIPOJIäTÃNÕ zprost edkovala»mss za rok 2006 uzav enì smluv s»sob penzijnìmi fondy Progres a Stabilita, meziroënï to znamen n r st o 13,2 %. Na celkovè roënì produkci»sob PenzijnÌch fond se»mss podìlì cca z 61 %. V penzijnìm p ipojiötïnì pat Ì»MSS pozice nejv konnïjöìho zprost edkovatele na ËeskÈm trhu. OBJEM INVESTIC DO PODÕLOV CH FONDŸ, kterè v roce 2006 zprost edkovali finanënì poradci»mss, p es hl Ë stku 2,6 miliardy korun. V meziroënìm srovn nì to znamen n r st o 44,2 %. V oblasti fondovèho obchodu»mss spolupracuje s velk mi evropsk mi spoleënostmi. KBC Asset Management je nejvïtöì belgick investiënì spoleënost. Union Investment pat Ì k nejvïtöìm a nej spïönïjöìm kapit lov m investiënìm spoleënostem v NÏmecku. RIZIKOV éivotnõ POJIäTÃNÕ slouûì ke krytì nesplacenè Ë stky vïru i k dospo enì do v öe sjednanè cìlovè Ë stky v p ÌpadÏ mrtì pojiötïnèho klienta. Na trh bylo uvedeno v polovinï roku DalöÌ r st financov nì bydlenì a vïrovèho obchodu v roce 2007»MSS nabìzì p itaûlivè rokovè podmìnky vëetnï tarifu Atraktiv zaruëujìcìho vïr ze stavebnìho spo enì se st l m nìzk m roënìm rokem 3,7 %, a to aû do konce splatnosti. V hody stavebnìho spo enì s jeho vïry na bydlenì takè zv raznì moûn r st rokovè hladiny na trhu. N r sty oëek v Liöka i v ostatnìch obchodnìch Ëinnostech, a to zvl ötï dìky v konnosti spïönï budovanè sìtï obchodnìch z stupc. Rozvoj odbytovè organizace»mss smï uje k prvnì mobilnì bance v»eskè republice. V letech 2002 aû 2006 poëet obchodnìch z stupc»mss vzrostl o jeden tisìc na nynïjöìch Růst objemu poskytovaných překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření v letech 2000 až 2006 v miliard ch KË 17,6 19,5 20, % 40 % 40,6 % 44,5 % 41,9 % 43,0 % 10 5,8 6,1 8,8 37,5 % 5 35 % % Poměr vklad / úvěry - trh a ČMSS Srovnání úvěrového obchodu ČMSS (objem v tis. Kč) 60 % / % 40 %»MSS Trh 41,8 % 35,3 % 48,8 % 48,9 % % 30,7 % 27,8 % 22,5 % 30,4 % % ,3 % 10 % % / /2006 Nabídku ČMSS nově doplňují produkty Poštovní spořitelny»eskomoravsk stavebnì spo itelna rozöì ila ve spolupr ci s PoötovnÌ spo itelnou od zaë tku tohoto roku svou nabìdku o bankovnì produkty PS. ProduktovÈ portfolio, s nìmû dnes finanënì poradci»mss p ich zejì za sv mi klienty, vedle spo enì s v hodn mi vïry na bydlenì, penzijnìho p ipojiötïnì, podìlov ch fond Ëi pojiötïnì vïru a spo enì zahrnujì i spot ebitelsk vïr a bïûn Ëet. DoplnÏn nabìdka»mss d v klient m v jeden okamûik a na jednom mìstï moûnost eöit z mïry souvisejìcì s bydlenìm komplexnï SPOTÿEBITELSK VÃR umoûúuje klient m»mss eöit i jejich dalöì z mïry, a to i ty spojenè s bydlenìm, kterè z d vodu z konn ch omezenì nemohli uskuteënit prost ednictvìm vïr ze stavebnìho spo enì. V sou- Ëasnosti m nabìdka tuto podobu: - Ne Ëelov spot ebitelsk vïr s rokovou sazbou od 12,4 % p. a., tzn. i na po ÌzenÌ p edmït do dom cnosti a jeho dalöìho vybavenì. - Ëelov spot ebitelsk vïr na po ÌzenÌ automobilu s rokem od 8,9 % p. a. POSTéIROV»ET V PROGRAMU KLASIK je podle pr zkumu serveru cenovï nejv hodnïjöìm Ëtem z nabìdky velk ch Ëesk ch bank. - Bez poplatku za p ÌchozÌ platby - jako prvnì a dosud jedin velk banka PoötovnÌ spo itelna nepenalizuje klienty za to, ûe jim p ich zejì na Ëet penìze. - Se sluûbou CashBack umoûúuje v bïry hotovosti p i platbï kartou zdarma v kterèmkoli supermarketu Albert nebo hypermarketu Hypernova (platì pro vöechny karty PoötovnÌ spo itelny: debetnì i kreditnì karty, embosovanè i elektronickè, VISA/VISA Elektron i MasterCard/ Maestro). - Postûirov Ëet je p izp soben na mìru vöem vïkov m skupin m: Mini (0-15 let), Junior (15-26 let), Klasik, Plus (nejvyööì nabìdka), Senior, Handicap ( Ëet speci lnï p izp soben pot eb m lidì se zdravotnìm postiûenìm). - Naprosto nejöiröì distribuënì sìù: 3300 poöt a poboëek PoötovnÌ spo itelny, 2300 poradc pro finanënì pl nov nì»mss, 2500 pokladen Albert a Hypernov, vìce neû 560 bankomat, e-banking. 9

10 ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ únor 2007 Digitalizace umožní přístup k většímu množství kvalitnějších a spolehlivějších služeb Druhou nejdynamičtější firmou v České republice je společnost TRADE and TECHNOLOGY, a. s. Na druhém místě se umístila v soutěži Štika Českého byznysu Zabývá se obchodními a technickými službami souvisejícími s digitálním satelitním a terestrickým vysíláním televizních a rozhlasových programů a datových přenosů. Jejími nejvýznamnějšími zákazníky jsou například Česká televize, Český rozhlas, TV Prima či Galaxie sport. Na naše otázky odpovídal ředitel společnosti Ing. Ivo Višinka. V roce 1997 jste spolu s firmou Premiéra TV, a. s., založili společnost Czech Link, s. r. o., která zahájila první digitální satelitní vysílání českých televizních a radiových programů. Co se za těch deset let změnilo a jaké jsou nyní vaše hlavní činnosti? TRADE and TECHNOLOGY, a. s., skuteënï byla zakl dajìcìm subjektem Czech Linku. älo vöak o jin pr vnì subjekt (I»O) vlastnïn Kabelem plus. SouËasn TRADE and TECHNO-LOGY, a. s., byla zaloûena v roce 2001 a jejìm hlavnìm oborem Ëinnosti je provozov nì podmìnïnèho p Ìstupu pro broadcastry (»T a PRIMA) a placenè kan ly (Galaxie sport a CS film), prodej p Ìstupov ch karet a provoz vysìlaë. D le dod - v me digit lnì satelitnì p ijìmaëe, CA moduly a ostatnì satelitnì p ÌsluöenstvÌ. RovnÏû disponujeme rozs hlou, zavedenou a funkënì obchodnì sìtì velkoobchod, maloobchod a mont ûnìch firem satelitnì techniky v celè»r. Říkáte, že nabízíte také dekódovací karty. K čemu jsou? Ano, p ÌstupovÈ karty nabìzìme a prod v me. Zp sobujì dekûdov nì sign lu, kter je kûdov n z d vodu ochrany autorsk ch pr v. Z kaznìk si karty m ûe zakoupit p Ìmo v naöem internetovèm obchodï na naöich web str nk ch SpoleËnost Algotech, v znamn evropsk poskytovatel telekomunikaënìch eöenì pro instituce a podnikovou sfèru, zaznamenala meziroënì r st prodeje o 55 %. Algotech tak v raznï upevnil svoji pozici ve st ednì EvropÏ a usiluje o zìsk nì vedoucì pozice v oblasti Call center a KontaktnÌch center v tomto regionu. K dosaûenì tohoto cìle m pomoci takè rozöì enì poboëky pro Slovensko v BratislavÏ. V minulèm roce Algotech zaznamenal r st popt vky zejmèna v oblasti kontaktnìch center. Nez vislè pr zkumy trhu ukazujì, ûe spoleënosti investovaly ve st ednì EvropÏ v roce 2006 do technologiì kontaktnìch center a call center vìce neû 190 milion USD, z toho p es 15 milion pr vï v»eskè republice a na Slovensku. V dalöìch letech se oëek v dalöì r st, podporovan celosvïtov m trendem vytïûov nì perspektivnìch region.»esk republika a Slovensko se st vajì centrem poskytov nì sluûeb dìky dostatku kvalifikovan ch pracovnìch sil, nìzk m provoznìm n klad m i dìky investiënìm pobìdk m. Pro umisùov nì Call center a kontaktnìch center v naöich zemìch hovo Ì takè vyspïl komunikaënì infrastruktura a niûöì cena implementace a provozu center. UvedenÈ faktory ovlivnily i v sledky Algotechu v minulèm roce. Mezi uûivatele technologie pro profesion lnì centra z kaznickè pèëe, implementovanè spoleënostì Argotech, se za adily renomovanè spoleënosti z finanënì i medi lnì sfèry, nap Ìklad»esk spo itelna, Slovensk sporiteæúa, Centrum.cz, UPC Slovakia, Ëi Mafra. Vzhledem k souëasnè situaci Algotech pl nuje dalöì r st a posilov nì pozice na trhu. Pro rok 2007 p edpokl d nejmènï 10% r st obratu. Smíšené a speciální obchodní komory se "znárodňovat" nebudou Bezdrátová Praha pokraëov nì ze strany 6 Je t eba si uvïdomit, ûe ve ejnè prost edky poch - zì z v sledk trûnìch aktivit. Tam, kde je trûnì prost edì plnï funkënì, je dle mèho n zoru nelogickè, nesystèmovè a nehospod rnè fungujìcì strukturu dublovat prost ednictvìm aktivit, kter m nemohou soukromè subjekty konkurovat a kterè je mohou ohrozit. Ob v m se, ûe situace v Praze je v mnohèm p Ìpadu Appingedam podobn a nasvïdëuje tomu i siln aktivita st vajìcìch poskytovatel internetov ch sluûeb. V p ÌpadÏ, ûe mïsto bude chtìt poskytovat bezplatn vysokorychlostnì internet neomezen na str nky ve ejn ch institucì a nedohodne se na nïjakè formï spolupr ce se st vajìcìmi komerënìmi oper tory, lze oëek vat nemalè problèmy s bruselskou administrativou. Kamil Rudoleck 1. mìstop edseda OHS 10 Jaké výhody má digitální vysílání oproti analogovému? V hodou digit lnì televize je moûnost v bïru z mnohem rozs hlejöì programovè nabìdky, neû jak je tomu u analogovè televize. Velkou v hodou je takè vûdy bezvadn, zcela Ëist, neruöen obraz. Digit lnì vysìl nì navìc dovoluje pouûìvat p enosnè p ijìmaëe s jednoduch mi antèna- Algotech posiluje pozici ve střední Evropě Tento cìl podpo Ì takè reorganizovan slovensk poboëka v Ëele s panem Miroslavem Blahou (26) na pozici Branch managera, kter podmìnky na slovenskèm trhu zn z d ÌvÏjöÌho p sobenì v telekomunikacìch. DosaûenÌ vedoucì pozice ve st ednì EvropÏ chce Algotech dos hnout nejen dìky situaci na trhu. "KlÌËem spïchu je pro n s vyuûitì znalostì pot eb velk ch a st ednìch firem a prost edì komunikaënìch sluûeb na trhu," ekl na ned vnè tiskovè konferenci v Praze Karel Dobi ö, Country manager pro»eskou Republiku a Slovensko. "P edpokl - d me r st popt vky po sofistikovan ch kontaktnìch centrech nejen v sektoru sluûeb, ale takè v pr myslu, a spolu s tìm i novè zp soby vytïûov nì investic do tïchto technologiì. Spolu se znalostì podmìnek m ûeme na tuto popt vku rychle reagovat takè dìky celosvïtovï vyzkouöen m produkt m a technologickèmu know-how." O spoleënosti Algotech SpoleËnost Algotech je prvnì region lnì poskytovatel eöenì v oblasti kontaktnìch center ve st ednì a v chodnì EvropÏ. Algotech dod v mi, aniû by jejich poloha nïjak ovlivúovala kvalitu zvuku nebo obrazu. Dokonce i p Ìjem televiznìho vysìl nì v jedoucìch vozidlech je naprosto kvalitnì, samoz ejmï za p edpokladu dostateënè sìly sign lu. Digit lnì technika umoûúuje ve vysìl nì i öirokè vyuûitì vìcekan lov ch zvukov ch systèm (Dolby Digital, DTS) zn m ch doposud jen z kin nebo DVD nosië. Spolu s digit lnìm televiznìm sign lem lze öì it i digit lnì rozhlasov sign l Ëi internet. HodnÏ informacì o digit lnìm vysìl nì najdete na Vlastně se podílíte na budoucnosti digitálního vysílání Jak podle vás bude vypadat? Budoucnost je jen v digitalizaci. UmoûnÌ p Ìstup k vïtöìmu mnoûstvì kvalitnïjöìch a spolehlivïjöìch sluûeb. Jaderná energetika ne? Stanovisko»eskÈho svazu zamïstnavatel v energetice k programovèmu prohl öenì vl dy»r»esk svaz zamïstnavatel v energetice je znepokojen obsahem vl dnìho prohl öenì v Ë sti "ModernÌ ekonomika a energetika, nov pracovnì mìsta", kde se vl da odkl nì od St tnì energetickè koncepce. OdmÌtnutÌ dalöìho rozvoje jadernè energetiky je v rozporu s platnou St tnì energetickou koncepcì a v souëasnè dobï i s evropskou energetickou strategiì. Ta poûaduje na Ëlensk ch st - tech maxim lnì sobïstaënost s vyuûitìm optim lnìho energetickèho mixu, kter nevyluëuje v stavbu jadern ch elektr ren. Tento trend je i trendem svïtov m. ZastavenÌ v stavby dalöìch jadern ch blok a zachov nì zemnìch limit tïûby uhlì perspektivnï zv öì z vislost»eskè republiky na dovozech energie, zv öì rizikovost v z sobov nì elekt inou a ve svèm d sledku m ûe vèst k omezenì rozvoje ËeskÈ ekonomiky a jejì v raznè z vislosti na dovoznìch spoleënostech. Bude existovat pouze trh zahraniënìho dodavatele, kter bude diktovat podmìnky koneën m z kaznìk m. Z hlediska udrûenì pot ebnè suverenity»r v zajiötïnì energetick ch pot eb nem ûeme souhlasit ani s uvaûovan m zastavenìm jadernè elektr rny TemelÌn. JejÌ st l v kon 2000 MW nelze v kr tkèm ËasovÈm horizontu nahradit ani sporou ve spot ebï elekt iny, ani n hradou obnoviteln mi zdroji elekt iny, kterè jsou z vislè na p ÌrodnÌch podmìnk ch. Nedostatek uhlì pak neumoûnì budovat klasickè uhelnè elektr rny, kterè jiû lze provozovat komplexnì a z roveú flexibilnì telekomunikaënì a z kaznick eöenì, kter umoûúujì firm m je vyuûìvat efektivnï a p in öì jim vïtöì profit. Algotech vznikl v roce 2005 spojenìm Ëty ech poskytovatel kontaktnìch center - 1TEL v»eskè republice a na Slovensku, Geomat v MaÔarsku, Lucas v BÏlehradÏ a Algotech v Srbsku a»ernè Ho e. Centr la spoleënosti je v Budapeöti a poboëky jsou v Praze, BratislavÏ, VaröavÏ, V minulèm t dnu byly publikov ny informace o z mïru MPO zmïnit pr vnì pravu speci lnìch a smìöen ch obchodnìch komor. Tyto informace obsahujì nep esnosti, kterè si zaslouûì podrobnè vysvïtlenì. MPO ve spolupr ci s HK»R p ipravuje novelu z kona Ë. 301/1992 Sb., o Hospod skè komo- e»r a Agr rnì komo e»r, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. HlavnÌm cìlem tohoto n vrhu je zruöit vmïöov nì st tu p i zakl d nì speci lnìch a smìöen ch komor, kterè vypl v z platnè pr vnì pravy (z kon Ë. 42/1980 Sb., o hospod sk ch stycìch se zahraniënìm). Platn norma je nedostateën z n sledujìcìch d vod : 1) Vyûaduje souhlas MPO se zaloûenìm obchodnìch komor a schv lenìm jejich stanov, avöak nevymezuje jasnï kompetence ministerstva v procesu jejich vzniku a p i kontrole dodrûov nì podmìnek, na jejichû z kladï byly zaloûeny; 2) p sobenì MPO po udïlenì souhlasu se zaloûenìm p ÌsluönÈ obchodnì komory a se stanovami je ËistÏ form lnì; MPO nenì opr vnïno sledovat aktivity komor, koordinovat je, kontrolovat anebo jinak Ìdit; 3) aëkoli je p sobenì MPO form lnì, je vöak ve ejnostì v»r, ale i v zahraniëì, Ëasto vnìm no jako resort zodpovïdn za Ëinnost obchodnìch komor; 4) souëasn stav mimo jinè Ëasto k negativnìm jev m, jak mi jsou nevhodn konkurence, nerespektov nì mezin rodnìch zvyklostì, slab odborn roveú; 5) nejsou ojedinïlè p Ìpady, kdy je zneuûìv n souhlas ministerstva, pot ebn pro vznik obchodnìch komor (nap. prezentov nì se jako tvar z Ìzen ministerstvem, pokusy prov dït podnikatelskou Ëinnost, pouûìvat st tnì znak, vyhrazovat si v luënè p sobenì v teritoriu apod.). P ipravovan legislativnì zmïna souvisì s projektem omezov nì administrativnìch z sah st tu do podnikatelsk ch aktivit a vych zì z n sledujìcìch premis: V soutěži Štika českého byznysu jste se umístili na druhém místě. Co vám výhra přinesla, vědí o ní vaši zaměstnanci? OcenÏnÌ n m p ineslo pocit uspokojenì z dobrè pr ce. Naöi zamïstnanci o v h e vïdì, p in öì jim motivaci a pocit soun leûitosti s dobrou firmou. za rozhovor podïkovala MarkÈta BartÌkov s velmi dobrou ËinnostÌ a nìzk mi dopady na ûivotnì prost edì. Nedostatek tuzemskèho uhlì zp sobì v ûnè problèmy tepl rensk m spoleënostem, zv öì jejich z vislost na dov ûen ch palivech s dopady na v öi jejich n klad a tìm i na ceny dod vanèho tepla.»esk svaz zamïstnavatel v energetice plnï podporuje St tnì energetickou koncepci Ministerstva pr myslu a obchodu»r zamï enou jak na podporu rozvoje obnoviteln ch zdroj a spor energie, tak i na zajiötïnì spolehliv ch dod vek elekt iny na z kladï vybudov nì vhodnèho mixu elektr rensk ch kapacit. Bukureöti a BÏlehradu. SpoleËnosti, z kter ch Algotech vznikl, majì na svèm kontï vìce neû 200 implementacì kontaktnìch center pro takovè z kaznìky jak mi jsou Citibank, Global Payments, Czech on line, Radio Free Europe. Pro vìce informacì navötivte: Tom ö Radvak 1) VmÏöov nì st tu do procesu vzniku obchodnìch komor nenì pot ebnè; 2) role st tu v tèto oblasti by mïla b t omezena na vytvo enì odpovìdajìcìho pr vnìho r mce umoûúujìcìho vznik a p sobenì obchodnìch komor; 3) spolupr ce a p sobenì obchodnìch komor m b t zaloûeno na principu samoregulace. N vrh p edpokl d, ûe obchodnì komory nebudou souë stì HK, ale budou p sobit p i HK (obdobnï jako RozhodËÌ soud), p iëemû si zachovajì svoji autonomii. P Ìnosem tèto pravy pro obchodnì komory bude moûnost vyuûìt systèm HK pro svè pot eby. Je nutnè zd raznit, ûe cel proces zmïny pr vnì pravy obchodnìch komor je v samèm poë tku a v r mci legislativnìho procesu nelze vylouëit i moûnost jinè pravy. Smyslem n vrhu MPO tedy nenì û dnè posìlenì role st tu nad fungov nìm komor, ale p esn opak.

11 únor 2007 ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ Naší výhodou je rychlost Nejdynamičtější firmou v České republice se v soutěži Štika českého byznysu 2006 stala pardubická společnost zabývající se strojní výrobou a obráběním kovů Svoboda TMS, s. r. o. Soutěž dala šanci rekordnímu počtu účastníků , proto může být Ing. Jindřich Svoboda, majitel vítězné firmy, náležitě hrdý. Pracovní den začíná obvykle v sedm hodin ráno a končí kolem šesté večer. Říká, že odpočinek příliš nezná, ale když si chce přece pročistit hlavu, jede na chalupu, kde pracuje hlavně manuálně. Čím se vaše firma zabývá? Zab v me se klasickou strojìrenskou v robou. Sto procent naöich produkt vyv ûìme do zahraniëì. Naöi z kaznìci se vïtöinou specializujì na papìrenskou v robu, kde vyuûìvajì naöe komponenty v papìrensk ch strojìch. M me nïkolik klìëov ch firem, kterè jsou st l mi odbïrateli. NejËastÏji vyv ûìme do Rakouska a NÏmecka, ale v poslednì dobï jsme vy izovali zak zky nap Ìklad do Austr lie, Malajsie, JiûnÌ Afriky, Belgie, na Nov ZÈlandÖ A konkrétně, co všechno jste schopni zajistit pro své zákazníky? Dod v me nap Ìklad sva ovanè technologickè konstrukce. Jde o konstrukce do hal, kterè jsou p es sto metr dlouhè a dvacet metr öirokè. TakÈ dod v me odlitky (tïlesa loûisek, menöì Ocelová konstrukce do papírenského stroje v lce s vyuûitìm öedè a tv rnè litiny, ocelolitiny nebo nerezovèho materi lu). Z obr bïnì zajiöùujeme soustruûenì, frèzov nì a hoblov nì. Fungujeme jako klasick obchod - systèm popt vek a nabìdek. VeökerÈ Ëinnosti probìhajì pod naöì maxim lnì kontrolou. Svoboda TMS, s. r. o., je schopna zajistit kompletnì dod vky kusovè, malosèriovè i sèriovè v roby, p edevöìm v oblasti ocelov ch konstrukcì a slèv renstvì. Máte ve svém oboru konkurenci a pokud ano, jak proti ní bojujete? Konkurenci samoz ejmï m me, nynì je to t eba»ìna nebo Polsko. Proti konkurenci se vöak m ûeme pyönit nïkolika v hodami. Jedna z nich, na kterè je Svoboda TMS zaloûena, je rychlost, se kterou vy izujeme objedn vky. Pracujeme v t mu jeden cti zamïstnanc, ale svè kapacity dok ûeme velmi efektivnï rozloûit. V sledkem je pak spokojen z kaznìk. Samoz ejmï dodrûujeme termìny vûdy p esnï a öpiëkov, stoprocentnì kvalita se pro n s stala samoz ejmostì. Těleso ložiska do papírenského stroje Dílce do papírenského stroje Vyvstala řada nevyjasněných otázek Stanovisko SP»R k n vrhu EK na snìûenì limit emisì osobnìch automobil silì o snìûenì emisì sklenìkov ch plyn povaûujeme za spr vn cìl, ale je t eba volit vhodnè prost edky. N vrh EvropskÈ komise (EK) zve ejnïn 7. nora 2007 (na snìûenì limitu emisì CO2 pro osobnì automobily na 130g/km do roku 2012) se z tohoto pohledu jevì jako znaënï problematickè, administrativnì opat enì. Svaz pr myslu a dopravy»r poûaduje, aby se problematika snìûenì emisì eöila komplexnï, tedy nejen na kor v roby automobil. VytrûenÌ pouze jednoho segmentu ze systèmu je moûno hodnotit jako prvek diskriminace danèho oboru. EkologickÈ efekty navrhovanèho opat enì jsou spornè, negativnì d sledky pro evropsk automobilov pr mysl tèmï jistè. Zv öenè n klady, spojenè s realizacì tohoto n vrhu, by mohly vèst k tlumu v roby, coû by v»eskè republice mohlo ohrozit adu pracovnìch mìst. Automobilov pr mysl a navazujìcì odvïtvì nynì v»r zamïstn vajì vìce neû 130 tisìc lidì, trûby z pr myslovè v roby p es hnou v roce 2006 hodnotu 550 miliard KË. V voz silniënìch vozidel, jejich skupin, dìl a p ÌsluöenstvÌ se podìlì na celkovèm exportu»r tèmï 22 %. ZahraniËnÏ obchodnì bilance automobilovèho pr myslu (v roce 2005 to bylo +187 miliard KË) p ispìv rozhodujìcì mïrou k celkovï kladnèmu saldu tèto bilance za celou»r. Z tïchto ËÌsel lze odhadnout, ûe se automobilov pr mysl podìlì na celkovèm HDP»eskÈ republiky tèmï 9 %. V hrady SP»R proti n vrhu EK: p Ìnos pro ûivotnì prost edì vych zì z odhad - skuteën efekt dosud nebyl vyhodnocen ani u limit dan ch nynïjöì smïrnicì, povinnost jen pro evropskè v robce = dve e doko n pro jejich konkurenty, skokovè zp ÌsnÏnÌ nynïjöìch norem bez dostateënè doby na p Ìpravu. SplnÏnÌ si vyû - d n kladnè technickè a technologickè pravy, a to v pomïrnï kr tkèm termìnu Ëty let. Tato doba je p Ìliö kr tk na v voj nov ch konstrukënìch prvk - takov ch, kterè by se vedle ekologick ch limit veöly i do tïch ekonomick ch, zejmèna v»r (ale i v dalöìch nov ch Ëlensk ch zemìch) m ûe b t toto opat enì z ekologickèho hlediska kontraproduktivnì. V»R je dnes pr mïrnè st Ì osobnìch automobil tèmï 14 let, p ÌpadnÈ zdraûenì nov ch automobil by jeötï zhoröilo souëasn negativnì trend obnovy vozovèho parku, hrozì dalöì posìlenì dovozu ojet ch vozidel ze zemì EU 15. ÿada nevyjasnïn ch ot zek: Chybí ekonomická kalkulace 2. etapy 1. ot zka plnïnì, pokud to nebude spojeno se sankcemi; 2. ot zka kompenzacì, pokud by to mïla b t povinnost, na ÌzenÌ EU - v Ëi soukrom m v robc m tedy nïco jako vl dnì zak zka (podpora st tu p i obmïnï vozovèho parku nov mi ekologicky ËistöÌmi automobily); 3. ot zka ochrany trhu, v voz. Bude to platit i pro dov ûenè automobily nebo export mimo EU? 4. kde oslaben automobilov pr mysl vezme prost edky na p edpokl dan v voj "inteligentnìch" voz na obnoviteln paliva? V p ÌötÌch letech by do tohoto v voje mïlo b t podle p edstav EK v automobilovèm pr myslu investov no 20 mld. Eur; 5. jak to bude se star mi "neekologick mi" vozy - bude v r mci EU souëasnï zak z n jejich p eshraniënì export a import? (tz spd cr) Dle poslednìch zpr v chybì jiû pouze souhlas HOS, aby v»esku zaëala firma Kapsch budovat hybridnì sytèm pro zpoplatnïnì silnic 1. t Ìd. Kombinace mikrovlnnèho a satelitnìho systèmu m dajnï uöet it p l miliardy korun. TÏmto informacìm ovöem chybì to podstatnè - jak koliv ekonomick anal za finanënìch dopad na dopravce i celè hospod stvì a porovn nì finanënìch n klad a v nos celèho systèmu. V souëasnè dobï nenì ani zn mo, zda se zpoplatnïnì bude t kat pouze vozidel nad 12 tun, nebo i vozidel nad 3,5 t. RovnÏû nebyla p edloûena hodnovïrn ËÌsla dokumentujìcì dopravnì v kony na silnicìch 1. t Ìd. Za tèto situace je zcela absurdnì hovo it o tom, kolik bude uöet eno milion, kdyû v bec nelze odhadnout, jakè v nosy lze oëek vat a zda v bec p es hnou n klady na vybudov nì a provoz systèmu. pokraëov nì na stranï 22 V soutěži Štika českého byznysu 2006 jste se umístili na první příčce. Dokonce jste poprvé v historii soutěže překonali z tisíce možných bodů hranici osmi set, což se dosud nikomu nepodařilo. V čem jste zabodovali? Pro n s bylo hlavnï velkè p ekvapenì, ûe jsme se v bec umìstili. Tato soutïû je otev ena pro vöechny firmy z»r a hodnocenì se prov dì na z kladï jejich hospod sk ch v sledk. VysokÈ hodnocenì jsme zìskali za vïtöinu z pïti posuzovan ch mï Ìtek. P edevöìm za v bornou n vratnost vlastnìho kapit lu i aktiv a za n r st likvidity. Proč jste vlastně začal právě se strojní výrobou, a jak vypadaly vaše začátky? Jsem v oboru tèmï Ëty icet let. Nejprve jsem pracoval v Tov rn ch ml nsk ch stroj (TMS), coû byla hlavnï strojìrensk v roba. Po ukonëenì Ëinnosti firmy TMS jsem se pokusil o zaloûenì vlastnì firmy. ZaË tky byly tïûkè z d vodu financov nì v roby a problèm s tìm spojen ch. Teprve po dvou letech se n m poda ilo najìt optim lnì v robnì program, kter byl zajìmav pro naöe z kaznìky. za rozhovor podïkovala MarkÈta BartÌkov Vzdělávací a poradenská společnost 1. VOX, a. s., vás srdečně zve na vysoce odborné semináře: Podnik nì v zahraniëì - zahraniënì dce in firma ano Ëi ne TERMÕN: CÌlem semin e je sezn mit posluchaëe s v hodami, ale takè s skalìmi a riziky podnik nì v zahraniëì, zejmèna v Ëlensk ch zemìch EU i z mo Ì. PÿEDN äõ: Ing. Frantiöek Janatka, CSc., Ing. ZdenÏk KoË rek, JUDr. BohumÌr Moln r, CSc., Ing. Hynek Rasocha, Ing. VladimÌr äon CENA: 2590 KË Finance - z klad finanënìho ÌzenÌ TERMÕN: LEKTOR: Ing. Ji Ì Hnilica, Ph.D., Doc. Ing. Jaruöe Krauseov, CSc. CENA: 6990 KË Nov z konìk pr ce a jeho dopady do firemnì praxe TERMÕN: PÿEDN äõ: JUDr. Petr Bukovjan CENA: 1890 KË Pro pokročilé zájemce o problematiku DPH a daně z příjmů jsme připravili: KomplexnÌ pohled na novelizovanou daúovou soustavu roku 2007 TERMÕN: PÿEDN äõ: JUDr. Svatopluk GaloËÌk, Irena Jindrov, Ing. Ji Ì KlÌma, Ing. Eva Krekulov, Ing. Ivana Pila ov, Ing. Eva Sedl kov CENA: 5990 KË Řešením praktických problémů provázejících aplikaci Mezinárodních standardů finančního výkaznictví vás provede Robert Mládek. PraktickÈ aspekty Mezin rodnìch standard finanënìho v kaznictvì a jejich eöenì TERMÕN: CENA: 5990 KË PodrobnÈ informace, mìsta kon nì, moûnosti slev a cel vzdïl vacì program naleznete na info:

12 ČESKÝ SVAZ PIVOVARŮ A SLADOVEN, CESTOVNÍ RUCH únor 2007 Čeští pivovarníci rok po vstupu do významné evropské pivovarské instituce Když jsme, čeští pivovarníci sdružení do Českého svazu pivovarů a sladoven, vstupovali před rokem do Brewers of Europe (BoE), bylo zřejmé, že sice význam a pozici této instituce mezi obdobnými zájmovými organizacemi v Bruselu známe, ale bylo otázkou, do jaké míry budeme s to tuto instituci využít pro naše záměry. Tehdy jsme prohlásili, že vstup do BoE nám umožní, abychom byli v Bruselu nejen aktivnější, ale měli jsme záměry tam být také více slyšet. Připomeňme si, že jsme chtěli více monitorovat, co se v Bruselu děje, a vědět více o tom, kterým směrem se ubírá evropská legislativa ovlivňující naše zájmy. P edevöìm jsme si vöak slibovali na toto dïnì aktivnï p sobit. Pr vï moûnost aktivnì spolupr ce na vzniku stanovisek ovlivúujìcìch tvorbu evropskè legislativy je to, co n s totiû p imïlo do Brewers of Europe vstoupit. SouËasnÏ jsme si uvïdomovali, ûe v tè dobï ËerstvÈ neschv lenì evropskè stavy jen zvyöovalo v hu hlasu kaûdèho n rodnìho subjektu EU. Je takè pochopitelnè, ûe jsme se ztotoûúovali s cìli renomovanè instituce a chtïli jsme prostï "b t u toho" a hlavnï ovlivúovat dïnì tak, jak si to historie, tradice a v neposlednì adï i vïhlas ËeskÈho pivovarstvì zasluhuje. Pot ebnè zastoupenì, dobrè informace Co tedy naznaëil prvnì rok naöeho ËlenstvÌ? P edevöìm se uk zalo, ûe p edpoklad o tom, ûe ËlenstvÌ v BoE n m zajistì lepöì informovanost o dïnì v centru evropskè politiky, se naplnil. Bylo a je to d no tìm, ûe m me zastoupenì ve vöech nejd leûitïjöìch org nech BoE a tedy o vöech v znamn ch skuteënostech "vìme z prvnì ruky". S tìm souvisì i to, ûe se n m poda ilo obsadit pozici ve dvan ctiëlennèm v konnèm v boru, kde je n ö z stupce zodpovïdn tèû za kontakty mezi vedenìm organizace a pivovarnìky st t V chodnì Evropy, jejichû z jmy tam zastupuje. V odborn ch komisìch, jako je komise Pivo a spoleënost, komise PivovarskÈ p Ìsady a komise éivotnì prost edì, p sobì i dalöì ËeötÌ z stupci pivovarskèho pr myslu.»eötì pivovarötì odbornìci majì slovo V znamn je i skuteënost, ûe v souëasnosti doch zì k postupnè integraci v znamnè vïdeckè evropskè pivovarskè instituce - Podle informace AHR»R se p ipravuje novela z kona Ë. 379/2005 Sb., o opat enìch k ochranï p ed ökodami zp soben mi tab kov mi v robky, alkoholem a jin mi n vykov mi l tkami a o zmïnï souvisejìcìch z kon. Inici- torem tèto novely je poslanec MUDr. Boris äùastn (ODS). AHR»R si uvïdomuje ökodlivost kou enì pro lidskè zdravì a v z sadï podporuje z kazy a omezenì kou enì ve ve ejn ch prostor ch. AHR»R nem ûe souhlasit s ploön m z kazem kou enì v restauracìch, kde nebude prostor pro ku ky oddïlen stavebnï. S tìmto n vrhem chce pr vï poslanec äùastn vystoupit. 12 EvropskÈ pivovarskè konvence (EBC - European Brewery Convention) pr vï do Brewers of Europe. To znamen nejen soust edïnì sil, ale takè doch zì k mnohem lepöìmu propojenì mezi v robci piva a vïdecko-technick mi experty, a tìm koordinovanïji, soust edïnïji, a vï Ìme ûe mnohem efektivnïji m ûeme p sobit dovnit i vnï pivovarskèho pr myslu v EvropÏ. Siln pozice Ëesk ch pivovarsk ch odbornìk v EBC znamen, ûe se podìlejì nejen na adï vïdecko-v zkumn ch ËinnostÌ, jako je sledov nì nejnovïjöìch v sledk vïdy a moûnostì jejich aplikacì p i v robï piva k zajiötïnì maxim lnì kvality tèto potraviny, ale majì vliv na zkoum nì vöeho, co souvisì s tak citlivou problematikou, jako je ochrana zdravì spot ebitele. K rozumu takticky vedenou v chovou PodÌv me-li se na nejv znamnïjöì Ëinnosti, kterè byly v loúskèm roce realizov ny vedenìm BoE za aktivnì Ëasti Ëesk ch pivovarnìk, pat Ì sem p edevöìm Ëast na spoleënè medi- lnì akci, kter v evropsk ch mèdiìch vyjad ovala n zor ve ejnosti na iniciativu evropskèho komisa e pro zdravì Markose Kypriana. Jeho n vrhy na regulaci konzumace alkoholu by znamenaly Ë steënou prohibici v EU a nedbaly na z sady historick ch, kulturnìch a dalöìch rozdìl v oblasti spot eby alkoholu v EvropÏ. Tento, zjednoduöenï naz van "skandin vsk model", byl v p vodnì verzi v d sledku velmi spïönè medi lnì kampanï odmìtnut. Bylo to tìm, ûe argumenty pivovarnìk se opìraly nejen o fakta zpracovan renomovan mi experty, kte Ì jsou ËinnÌ mimo pivovarskè struktury a tedy nez vislì a objektivnì, ale jejichû argumenty byly navìc shled ny jako vïdecky pod- loûenè, rozumnè a objektivnì. Byla uzn na i tvrzenì, ûe je t eba br t p i tak v znamn ch rozhodnutìch do vahy principy kulturnìch, historick ch i ady dalöìch rozdìl v oblasti spot eby a spot ebitelsk ch zvyklostì v zemìch EU. DG SANCO, Gener lnì editelstvì pro zdravì a ochranu spot ebitele EvropskÈ komise, mìsto toho samo navrhlo do diskuze dokument, kter klade d raz na v chovu spot ebitele, tvorbu a udrûov nì datab zì o vlivu alkoholu na Evropany a je zaloûen na aktivnì v mïnï informacì mezi Ëlensk mi st ty EU a Evropskou komisì. Dluûno dodat, ûe se z sadami pivovarnìk, kterè se opìrajì o princip v chovy a nikoliv restrikce a striktnì dodrûov nì princip subsidiarity v EU byli sezn meni vöichni eurokomisa i. DaÚ se nezv öila DalöÌm d leûit m krokem bylo, ûe na z kladï vz jemnè spolupr ce n rodnìch asociacì, Ëlen BoE Rada ministr financì (ECOFIN) neodsouhlasila zv öenì minim lnì sazby spot ebnì danï na pivo, jejìû p ijetì by jeho producenty v raznï znev hodnilo proti v robc m vìna. V znamnou pomoc poskytly vl dnì instituce»eskè republiky, coû naöi pivovarnìci velmi oceúujì. Iniciativa zodpovïdn ch pivovar funguje Velmi v znamn m prvkem aktivit BoE, kter pat Ì k z kladnìm atribut m smyslu Ëinnosti evropsk ch pivovarnìk, je obrana proti antialkoholnì lobby, kdy zejmèna nevl dnì organizace (WHO, EUROCARE) se snaûì uplatnit proti z jm m pivovarskèho pr myslu stejn model, jak byl pouûit proti v robc m tab ku. Ukazuje se vöak, ûe tento st et nenì moûnè vybojovat pouze na p dï evropsk ch institucì, ale v znamnè mìsto hrajì i jednotlivè ËlenskÈ zemï EU i ty, kterè stojì mimo nï, jako je Norsko a äv carsko. V tèto souvislosti se ukazuje, ûe ada evropsk ch institucì pozitivnï vnìm snahu a konkrètnì kroky, kterè pivovary uskuteënily v r mci projektu samoregulace v oblasti komerënì komunikace. V»eskÈ republice od roku 2003 funguje Iniciativa zodpovïdn ch pivovar. Ta si klade za cìl podporovat zodpovïdn p Ìstup ke konzumaci, prodeji a marketingu piva a adu projekt v tèto oblasti jiû takè Stanovisko Asociace hotelů a restaurací ČR k problematice kouření v restauracích Rozměr českého zemědělství se trvale snižuje TÛnem nïmeckèho poslance EvropskÈho parlamentu Jo Leinena, jìmû v Bruselu p irovnal ËeskÈho prezidenta V clava Klause k hokejovèmu hr Ëi a kritizoval za euroskepticizmus, jsme velmi znepokojeni. Nikdo nem pr vo kritizovat obëana jinè zemï, natoû hlavu st tu za urëitè pochybnosti k d leûit m obëansko-pr vnìm dokument m, kterè ovlivnì na mnoho let dop edu dïnì v celè EvropskÈ unii. NenÌ to ökarohlìdstvì ani pochybnosti o EvropskÈ unii jako takovè, ale zcela re lnè vahy o moûnèm preciznïjöìm vypracov nì tak z kladnìho dokumentu, jìmû nespornï je stava zemï nebo celèho spoleëenstvì. Pana prezidenta Klause, kter je profesorem ekonomie s adou mezin rodnìch ocenïnì za rozvoj tohoto vïdnìho oboru, si v ûìme nejen jako st totvorce, ale i za jeho velkou pozornost venkovu a prost m lidem, kte Ì tam ûijì. Jako zemïdïlci velmi dob e vìme, jakè pozornosti v nerovnèm soupe enì na evropskèm trhu se n m dost v od hlavy naöeho st tu. T i roky po vstupu do EU se jasnï ukazuje, ûe rozmïr ËeskÈho zemïdïlstvì se trvale sniûuje zatìmco u star ch 15 Ëlensk ch zemì EU je tomu naopak. NastavenÌ pravidel diskriminujìcìch novè ËlenskÈ st ty je t eba zmïnit, i o to mimo jinè prezidentu V clavu Klausovi jde. Jan Veleba, prezident Agr rnì komory»r zastupujìcì na 100 tisìc Ëesk ch a moravsk ch zemïdïlc Vl da»r a ODS ve sv ch prohl öenìch a v programu klade d raz na podporu mal ch, st ednìch podnikatel a regulace prost ednictvìm trhu. Opat enì zakazujìcì kou enì nebo jej omezujìcì na stavebnï oddïlenè prostory by vedla k padku mal ch restauracì a pivnic. Je vöeobecnï zn mo, ûe v»ech ch jsou pivnice s moûnostì kou enì jìû tradiënï spojeny. TakovÈto omezenì by jednoznaënï znamenalo pokles poëtu host, n slednï i trûeb, ale z roveú i destrukci spoleëenskèho ûivota na vesnici a v mal ch mïstech. NavÌc v podnikatelskèm prost edì, kterè je jiû tak silnï daúovï zatìûeno a kaûdè dalöì omezenì vede ke snìûenì moûnosti podnikatel investovat do kvality sluûeb. Ani zv öenì nezamïstnanosti nenì jen planou hrozbou, ale vysokou pravdïpodobnostì. Na scéně opět DPH v pohostinství AHR»R p ich zì s konkrètnìmi n vrhy na eöenì tèto ot zky. K tïmto myölenk m vede p esvïdëenì, ûe stejnï jako v jin ch oblastech takè zde by mïl p edevöìm rozhodovat z kaznìk a trh. Pokud se zv öì popt vka po neku ck ch kav rn ch, barech a restauracìch, zcela p irozenï tato zmïna povede ke vzniku neku ck ch provoz. Naopak pouh mi z kazy se trh p Ìliö ovlivúovat ned. Pro p Ìpadnou konkrètnì pravu z kona navrhuje AHR»R dvï moûnosti, p ÌpadnÏ jejich kombinaci. V prvnì adï z kaz kou enì v dobï pod v nì jìdel a to nap Ìklad hodin, a hodin v provozech, kde jsou obïdy nebo veëe e pod v ny. Druhou moûnostì je ponechat p ÌpadnÈ z kazy kou enì na mìstnìm zastupitelstvu tak, jak s tìm p ipravovan novela z kona poëìt uskuteënila. TakÈ pro letoönì rok se p ipravuje ada akcì a dalöì projekty se pl nujì i v dalöìch letech.»eöi majì n pady PodÌv me-li se na prvnì rok fungov nì Ëesk ch pivovarnìk v evropsk ch pivovarsk ch struktur ch, m ûeme konstatovat, ûe se n m poda ilo nejen do jejich v konn ch i odborn ch sloûek prosadit, ale to, co je mnohem d leûitïjöì, totiû podìlet se na adï jejich aktivit. PotvrzujÌ to i slova Rodolphe de Looz-Corswarem, gener lnìho tajemnìka Brewers of Europe: "»eötì pivovarnìci za rok svèho ËlenstvÌ v Brewers of Europe prok zali, ûe nejen umì va it vynikajìcì pivo, ale jsou s to pro nïj mnoho pozitivnìho udïlat. V ûìme si ady n pad, kter mi obohatili naöi Ëinnost, jejich pr ce ve vedoucìch org nech i v odborn ch komisìch je vöeobecnï velmi cenïna a napom h jak prestiûi naöì organizace, tak i prosazov nì z jm n s, evropsk ch pivovarnìk." Tato slova jistï potïöì, neznamenajì vöak nic jinèho, neû z vazek v Ëinnosti v evropsk ch pivovarsk ch struktur ch pokraëovat. Nebylo by nic horöìho, neû se spokojit s dosaûen m. Tradice i historie ËeskÈho pivovarstvì n s bez velk ch slov zavazujì k tomu, abychom ochra- Úovali z jmy ËeskÈho pivovarskèho pr myslu vëetnï slada stvì, chmela stvì a dalöìch n vazn ch odvïtvì a souëasnï jeho pozici upevúovali a d le rozvìjeli. Ing. Jan Vesel, v konn editel»eskèho svazu pivovar a sladoven a Ëlen v konnèho v boru Brewers of Europe a viceprezident European Brewery Convention a Ing. Josef Hlavat, editel pivovaru N chod a mìstop edseda»eskèho svazu pivovar a sladoven u ostatnìch ve ejn ch prostor. Tato opat enì by nebylo ploönè a umoûúovalo by zohlednit mìstnì specifika. AHR»R je d le p ipravena podpo it kampanï zamï enè na osvïtovou Ëinnost a sniûov nì poëtu ku k, zvl ötï mezi ml deûì. Tyto kampanï se AHR»R jevì jako mnohem vhodnïjöì a ËinnÏjöÌ neû z kazy kou enì. Kontakt: V clav St rek, gener lnì sekret Asociace hotel a restauracì»eskè republiky, o. s. RevoluËnÌ 13, Praha 1 Tel: Fax: GSM: starek@ahrcr.cz, http: Za p Ìtomnosti komisa e EU L szlû Kov cse z stupci sdubjekt evropskèho pohostinstvì (platforma HOTREC) znovu nastolili poûadavek na zavedenì snìûenè sazby DPH na hotelovè a restauraënì sluûby ve vöech Ëlensk ch zemìch EU. Jiû od roku 1992 bylo a z st v cìlem HOTRECu zajistit s koneënou platnostì: na evropskè rovni moûnost uplatnïnì snìûenè sazby na ubytovacì a stravovacì sluûby pro vöechny ËlenskÈ st ty; na n rodnìch rovnìch zavedenì snìûenè sazby DPH na ubytovacì a stravovacì sluûby. Na semin i uskuteënïnèm 19. ledna 2007 v Budapeöti L szlû Kov cs, evropsk komisa pro danï a cla, p ipomnïl ËastnÌk m, ûe snìûen sazba DPH je obecnï povaûov na za Ëinn n stroj k dosaûenì cìl stanoven ch v LisabonskÈm programu: vzestup r stu, vìce pracovnìch mìst a konkurenceschopnost. Evropsk Komise do 30. Ëervna 2007 vyd zpr vu o dopadu snìûen ch sazeb DPH na lok lnï poskytovanè sluûby vëetnï restauraënìch sluûeb. Tento termìn podnìtil uspo danì tohoto semin e na tèma "DPH a sektor pohostinstvì", na kter se dostavilo vìce neû sto z stupc parlament, vl d a profesnìch organizacì jednotliv ch zemì. Evropsk komisa Kov cs ËastnÌk m p ipomnïl vynaloûenè mnohostrannè silì z poslednìch let ve snaze posunout se k trvale udrûitelnèmu systèmu sazeb DPH, ale takè obtìûnost dos hnout jednomyslnèho rozhodnutì ze strany 27 vl d. Zpr va z Ëervna 2007 se stane - jak douf me - v chozìm bodem k debatï a hled nì koneënèho a û doucìho vy eöenì sazeb DPH pro vöechny obory se z etelem na LisabonskÈ cìle: zv öen r st, vìce pracovnìch mìst a konkurenceschopnost. Po projevu evropskèho komisa e Kov cse svoji situaci a v voj v poslednìm obdobì - tu öùastnïjöì, tu mènï öùastn - p edstavilo sedm zemì: Portugalsko, Francie, MaÔarsko,»esk republika, NÏmecko, Finsko a Island. PoslednÏ jmenovan p Ìpad p edstavil ËastnÌk m ten nejskvïlejöì scèn : od 1. b ezna 2007 bude na Islandu snìûena sazba DPH za restauraënì sluûby a ubytov nì z p vodnìch 24,5 % a 14 % na jednotnou sazbu 7 %. Je to p Ìklad, kter by mnoho n rodnìch pohostinsk ch asociacì r do zopakovalo ve sv ch vlastnìch zemìch! R znè projevy a intervence p edkl daly nejr znïjöì argumenty ve prospïch zavedenì snìûenè sazby DPH na pohostinskè sluûby, kterè jsou sumarizov ny jiû v broûurce vydanè HOTRECem v roce 2005, a zahrnujì: dopad na zamïstnanost soci lnì ot zky podporu podnik nì podporu v vozu konkurenceschopnost ve srovn nì s ostatnìmi zemïmi stabilnì p Ìjem do st tnìho rozpoëtu»eskou republiku na semin i reprezentovala Asociace hotel a restauracì»eskè republiky, jako Ëlen HOTREC. Prezentaci zamï enou na dopad zmïny sazby DPH pro sluûby stravov nì p ednesl za AHR»R pan Aleö DoËkal, spolumajitel a provozovatel restauracì Pivovarsk d m a Pivovarsk klub. Na z vïr setk nì prezident HOTRECu Bernd Geyer potvrdil odhodl nì vöech Ëlensk ch asociacì pokraëovat v boji za zavedenì nejniûöìch moûn ch sazeb DPH na hotelovè a restauraënì sluûby ve vöech Ëlensk ch zemìch EU. (tz ahr Ër)

13 únor 2007 PRO ČESKÉ FIRMY České firmy nevěnují dost pozornosti svým zaměstnancům Fluktuace, nemocnost, neloajalita zaměstnanců a malá produktivita práce, to jsou nejčastější problémy podnikatelů, kteří nevěnují dostatečnou pozornost rozvoji svých zaměstnanců. CzechInvest proto nabízí českým firmám dotaci na zavedení mezinárodně uznávaného standardu Investors in People (IIP), který jim může podobné problémy vyřešit. "Smyslem nenì IIP zìskat, ale osvojit si jeho principy a Ìdit se jimi," zd raznila MarkÈta Frydrychov, vedoucì OddÏlenÌ rozvoje lidsk ch zdroj agentury CzechInvest. "JedinÏ tak lze dos hnout v sledk, jak mi se chlubì zahraniënì podniky, kterè majì se standardem IIP dlouholetè zkuöenosti. CÌlen pr ce s lidmi jim p inesla nejen spokojenè zamïstnance, ale odrazila se i ve snìûenì zmetkovitosti a zv öenì obratu a zisk." N rodnì projekt Standard rozvoje lidsk ch zdroj - Investors in People vyhl sila agentura loni. Podniky se sìdlem mimo Prahu z nïj mohou zìskat aû 320 tisìc korun jako p ÌspÏvek na sluûby speci lnï vyökolenèho poradce, kter jim se zavedenìm IIP pom ûe. Do projektu se jiû zapojilo 20 firem, maxim lnï 30 dalöìch m jeötï öanci dotaci zìskat. O podporu se mohou uch zet firmy z oblasti zpracovatelskèho pr myslu a navazujìcìch sluûeb. DÌky nav öenì limitu ve ejnè podpory de minimis* majì öanci i spoleënosti, kterè jiû vyëerpaly povolen ch 100 tisìc EUR. DalöÌ pozitivnì zmïnou je moûnost Ëerp nì podpory de minimis pro podniky s podporovan mi Ëinnostmi z oblasti dopravy a potravin e. PenÌze majì poslouûit ke zv hodnïnèmu n kupu sluûeb, jako jsou prvotnì anal za, poradenskè sluûby, ökolicì aktivity nebo z vïreënè zhodnocenì vedoucì k zavedenì standardu IIP. "VÏtöina podnik, kterè jsem navötìvila, m jeden spoleën problèm - m lo se vïnujì internì komunikaci. Nelze oëek vat, ûe budou zamïstnanci s nadöenìm pracovat, aniû by vïdïli, jak m smïrem se firma ubìr, co m v pl nu a Ëeho chce dos hnout. Pr vï jich se proto pt m, jestli znajì firemnì strategii, co to znamen konkrètnï pro nï a jejich t my, kdo a za co je naposledy pochv lil, jak zìsk vajì informace a podobnï. Na z kladï toho pak spoleënï Asociace mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r zpracovala pl n odborn ch semin, kterè bude po dat v 1. pololetì 2007 ve vybran ch regionech. Prioritou AMSP»R je prezentace jejìch hlavnìch cìl a n vrh pro urychlenì rozvoje malèho a st ednìho podnik nì. NaöÌm cìlem je p enos informacì do region, blìûe Ëlen m, neboù z pr zkumu, kter asociace provedla koncem roku 2006, mj. vyplynulo, ûe malè a st ednì firmy cìtì pot ebu se vzdïl vat, ale up ednostúujì ËasovÏ mènï n roënè vzdïl vacì a informaënì akce. Je bïûnè, ûe zejmèna v mal ch firm ch se kumuluje vìce funkcì do jednè osoby, tudìû i p ldennì semin konan v Praze je pro podnikatele nap. z Moravy celodennì Ëasov ztr ta. V 1. pololetì bïûì dva cykly region lnìch semin. PrvnÌ jsou na tèma "Novinky v Ëerp nì finanënìch podpor pro MSP z EU ". VystupujÌcÌmi budou nejen z stupci region lnìch kancel Ì CzechTrade a CzechInvest, ale z roveú i z stupci poboëek»mzrb, kte Ì ËastnÌky sezn mì s velmi zajìmav mi produkty nap. pro zaëìnajìcì podnikatele Ëi produkty pro kofinancov nì projekt na s t ch let zaëala v konnost britsk ch podnik zaost vat za zahraniënì konkurencì. Vl da proto provedla v zkum u nej spïönïjöìch dom cìch firem s cìlem zjistit, proë jsou tak spïönè. Z vïr byl p ekvapujìcì - tyto podniky vïnovaly zvl ötnì pèëi sv m zamïstnanc m. Na z kladï jejich osvïdëen ch postup a ve spolupr ci s odborov mi organizacemi, odborn mi asociacemi i samotn mi podniky byl n slednï sestaven standard Investors in People. V souëasnosti je v Anglii drûitelem osvïd- ËenÌ IIP vìce neû 39 tisìc organizacì, kterè reprezentujì p ibliûnï 40 % britskèho trhu pr ce. CÌlem britskè vl dy je, aby do konce roku 2007 bylo v organizacìch ocenïn ch standardem IIP zamïstn no nejmènï 47% zamïstnanc. *»erp nì podpory de minimis (tzv. podpora malèho rozsahu) - p i tèto formï Ëerp nì dotacì mohl ûadatel ve t ech po sobï jdoucìch letech vyëerpat z fond EU maxim lnï 100 tisìc EUR. Regionální semináře AMSP ČR - za podnikateli do regionů NynÌ se tento limit zv öil na 200 tisìc EUR. V hodou tohoto zp sobu je v raznè zjednoduöenì agendy a zkr cenì procesu administrace projektu. Formou de minimis m ûe mal nebo st ednì podnik z N rodnìho projektu Standard rozvoje lidsk ch zdroj - Investors in People (IIP) zìskat maxim lnï 320 tisìc korun p i vyëerp nì max. poëtu 20 dnì a podpo e 16 tisìc korun/poradensk den. VelkÈ podniky mohou zìskat maxim lnï 200 tisìc korun p i vyëerp nì max. poëtu 20 dnì a podpo e 10 tisìc korun/poradensk den. KONTAKTY: MarkÈta Frydrychov, vedoucì OddÏlenÌ rozvoje lidsk ch zdroj agentury CzechInvest Tel.: marketa.frydrychova@czechinvest.org Martina Wolfov, manaûerka oddïlenì PoradenstvÌ pro lidskè zdroje PricewaterhouseCoopers Tel.: martina.wolfova@cz.pwc.com Ëerp nì finanënìch prost edk ze struktur lnìch fond apod. UmoûÚujeme prezentace i z stupc m Ëlensk ch firem, a to v oblasti inovacì a transferu technologiì, vyuûitì informaënìch systèm v mal ch a st ednìch firm ch pro zv öenì jejich konkurenceschopnosti a v neposlednì adï i v oblasti vzdïl v nì a dotaënìho poradenstvì. PraktickÈ informace se ËastnÌci semin dozvïdì v odborn ch workshopech, kterè jsou souë stì tïchto semin. P edn öejìcì se podïlì jak o pozitivnì, tak o negativnì zkuöenosti. Druh m cyklem region lnìch semin jsou odbornè p edn öky na tèma "PojiötÏnÌ exportnìch pohled vek", kde naöimi odborn mi partnery jsou EGAP, a. s., a KomerËnÌ vïrov pojiöùovna EGAP, a. s., ËastnÌci semin, p edevöìm z ad exportèr, se tak dozvì mnoûstvì informacì o produktech tïchto spoleënostì, kterè jsou novï orientov ny pr vï na segment MSP. Firmy Ëasto zjistì, ûe informace, kterè si jinde platì, mohou od v öe uveden ch subjekt obdrûet fundovanïji a zdarma. Vöechny semin e se konajì v krajsk ch mïss vedenìm firmy p ipravujeme akënì pl n," uzav ela Martina Wolfov, manaûerka oddïlenì PoradenstvÌ pro lidskè zdroje spoleënosti PricewaterhouseCoopers. Standard Investors in People sleduje schopnost podniku efektivnï vyuûìvat a rozvìjet svè zamïstnance. Propojuje vöechny prvky person lnì politiky (nap. vzdïl v nì, motivaci, hodnocenì, internì komunikaci) s ostatnìmi podnikov mi procesy tak, aby bylo dosaûeno maxim lnì shody na stranï zamïstnanc i firmy. Standard Investors in People vznikl v roce 1991 ve VelkÈ Brit nii, kde na konci osmdetech a jsou p Ìstupny nejen firm m, ale i z stupc m ökol a student m - aktu lnï vûdy na hlavnì panel Aktuality. Eva Svobodov, MBA gener lnì editelka AMSP»R 13

14 INSPIRACE PRO VÁS únor 2007 Kontrolu chápu jako hledání možností ke zlepšování, nikoli příležitost k sankcím Každá firma se ráda pochlubí pěkným výsledkem. Každý šéf je rád, když mu to šlape. Když neřeší žabomyší války, když nenarůstají konflikty a nedorozumění nad rámec běžných denních problémů, když se lidé na pracovišti závistivě nepopichují kvůli odměnám, prémiím, pochvalám. Každá firma se k takové takřka ideální pohodně dostává časem, výjimečně má báječné vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem od prva počátku. Dřevozpracující družstvo v Lukavci je jedním z příkladů, kde se spokojenosti pracovníků věnuje ze strany vedení mimořádná pozornost. Kdykoli předsedsa Ing. Jiří Majer vystupuje a hovoří o tom či onom, co se v družstvu povedlo, nikdy nezapomíná na své lidi. Pochválí, veřejně poděkuje. Je si vědom, že bohatství umu není jen v systému řízení, nejrůznějších metodách "jak na to", úžasných technologiích, drahých mašinách nebo špičkově vybavených sprchách. To, čemu se říká firemní zlato, je šikovnost zaměstnanců a jejich souznění s tím, co je živí. Jejich vztah k práci. Mnohokrát jste hovořil na téma úspěch. Na příkladu Dřevozpracujícího družstva, které vedete, jste ukázal, že je základ v řízení. V čem konkrétně? Jsem p esvïdëen, ûe dlouhodobï m ûe mìt firma spïch tehdy, pokud se ke sv m partner m chov tak, aby z jejìho jedn nì mïly prospïch obï strany. Potvrzuje to i v zkum Centra pro v zkum informaënìch systèm na UniverzitÏ Tom öe Bati ve ZlÌnÏ. SnaûÌme se proto princip win-win aplikovat nejen na vztah druûstva jako dodavatele a z kaznìka, ale i na vztah druûstva jako zamïstnavatele a jeho zamïstnanc. KonkrÈtnÏ d v me lidem moûnost ovlivúovat jejich v sledky a tak zpïtnou vazbou s v sledky podporovat jejich motivaci. Zp sobem mï enì pr bïûnï zjiöùujeme vliv jejich lok lnìch rozhodnutì na v sledky celku. Pr vï zp sob mï enì a s nìm spojen systèm odmïúov nì pokl d m pro udrûenì motivace a n slednï spïch za naprosto z sadnì. MÌt trvale motivovanè zamïstnance nenì jednoduchè a motivov nì je Ëinnost, kter nikdy nekonëì. Protoûe v konnost druûstva stojì a pad s v konnostì jeho zamïstnanc, vïnujeme trvalou pozornost jak jejich motivaci, tak naöemu soustavnèmu vzdïl v nì. Když jsem u vás byla naposledy, otevírali jste nový provoz, který kromě technického vybavení špičkové úrovně představoval (a představuje) také vrcholově vybavené pracoviště -zázemí z hlediska sociálního. Jak to vnímají zaměstnanci? Také jako úspěch družstva? Asi nenì moûnè pauöalizovat. Pokud m m p esto zobecnit, myslìm, ûe lidè dok ûì pïknè prost edì ocenit a schopnost druûstva jim je zajistit berou jako d kaz jeho sìly a spïchu. Po nïjakè dobï je i to nejlepöì prost edì standard. A tak se snaûìme je trvale zlepöovat. Jak vlastně posuzujete loajalitu pracovníků k firmě? é dnè speci lnì mï enì loajality nem me. Samoz ejmï ji p i pravidelnèm hodnocenì pracovnìk jako jedno z kriteriì vyhodnocuje bezprost ednì nad Ìzen. DalöÌm zdrojem informacì je v dvoulet ch intervalech pravidelnï prov dïn soci lnì audit. Ten vöak poskytuje pouze agregovanè daje o celkovèm soci lnìm klimatu. Kde je chyba, když zaměstnanec zneužívá výhod, kterých se mu dostává? Třeba tam, kde není přesně měřitelný výkon, že se místo "práce poflakuje", že neúměrně protahuje přestávky na oběd, že si přes počítač vyřizuje osobní korespondenci? Je ten nedostatek v zaměstnanci a jeho vztahu k firmě anebo spíše v systému řízení, kontrole, autoritě, vzoru? J nevìm, zda p esnï rozumìm formulaci "zneuûìv v hod". Benefity, kter ch druûstvo m pro svè Ëleny a zamïstnance celkem t icet osm, jsou poskytov ny podle jednoznaën ch pravidel. NeumÌm si p edstavit jak by öly zneuûìt. To, o Ëem se zmiúujete, souvisì spìöe s motivacì a obecnï se soci lnìm klimatem druûstva. ÿìzenì, kontrola, autority a vzory musì spolup sobit k vytv enì takovèho klimatu, kter lajd ctvì a pl tv nì pokl d za nep ijatelnè a netoleruje je. Velmi d leûit je p itom komunikace smïrem dovnit druûstva. Za zmìnku stojì, ûe p i poslednìm öet enì o pot eb ch komunikace naöi zamïstnanci cìtili jako nedostatek m lo informacì smïrem k jejich rodinn m p ÌsluönÌk m. A to p esto, ûe druûstvo vyd v sv j informaënì zpravodaj, do kterèho m moûnost p ispìvat skuteënï kaûd. JeötÏ pozn mku ke kontrole. Kontrolu ch pu jako hled nì moûnostì ke zlepöov nì, nap. pomocì jiû zmìnïnèho soci lnìho auditu, nikoli p Ìleûitost k sankcìm. A čím si šéf získává respekt, uznání? Jsem p esvïdëen, ûe zejmèna osobnìm spïchem. Na druhèm mìstï pak p Ìstupem k lidem. Myslím, že ve vašem případě jste si pověst "dobrého šéfa" vysloužil i vztahem k oboru, životnímu prostředí, uvažováním v širokém kontextu - i tak se dá dívat na byznys. Nedávno jste například prezentovali váš firemní názor na těžbu dřeva v lese, na možnosti lesa při uvážlivém hospodaření, na výhody výrobků ze dřeva. Mohl byste to upřesnit? DÏkuji za uzn nì. Nejde jen o tïûbu d eva. Lesy majì adu funkcì a vzbuzujì mnoho emocì. Je to pochopitelnè. Chyby sp chanè v lese se napravujì desetiletì. Na druhou stranu diskuze o vyuûìv nì d eva nesmì skonëit v emocìch vedoucìch k odmìt nì tïûby a vyuûìv nì d eva. NevyuûÌvat d evo by byla z ekologickèho pohledu velk chyba. ZdravÈ stromy p i svèm r stu spot ebov vajì kysliënìk uhliëit. Po dosaûenì urëitèho vïku p est vajì r st a zaëìnajì odumìrat. P itom produkujì sklenìkovè plyny. Proto lze Ìci, ûe dob e Ìzen tïûba d eva udrûuje les v û doucì kondici. Pokud z pok cenèho d eva vyrobìme vaznìky na stavbu velkè haly, nahradili jsme nap Ìklad ocel. Ta pro svou v robu spot ebuje spousty energie, kterou jsme dìky pouûitì d eva uöet ili. Spot ebovali jsme sice energii na v robu vaznìku d evïnèho, ale je jì nepomïrnï mènï. Tedy n hradou v robk s energeticky n roënou v robou produkty ze d eva sniûujeme emise sklenìkov ch plyn. Cyklem les - d evov robek - recyklace - sp lenì nezpracovateln ch zbytk - les pak maxim lnï vyuûìv me ekologick potenci l d eva. A to se snaûìme lidem Ìci. Protoûe z leûì jen na n s, jak s ekologick m potenci lem d eva budeme nakl dat. Od životního názoru k exportu - ctíte poctivou a smysluplnou práci, výsledkem je rozvoj podnikání družstva, jež získalo velkou prestiž; jste rovněž zajímavým vývozcem. Jaký je váš cíl v roce 2007? ÿadu let druûstvo vyr bì d evot ÌskovÈ a d evovl knitè desky. Jak surovè tak povrchovï upravenè. Od tïchto desek je jen krok k v robï n bytkov ch dìlc ve velkèm. My jsme ten krok smïrem k vyööì p idanè hodnotï naöich v robk uëinili. V polovinï minulèho roku jsme spustili provoz na v robu n bytkov ch dìlc z deskov ch materi l. Sv m rozsahem jde vlastnï o st ednï velkou firmu. Dob e zvl dnout jejì ÌzenÌ, zv öit kapacitu a p ipravovat novè produkty jsou naöe cìle pro tento rok. za slova pln zkuöenostì podïkovala Eva Brixi Zavedení nové strategie a úpravy velkoobchodů Makro hodnotí zákazníci pozitivně VelkoobchodnÌ spoleënost Makro Cash & Carry»R i z kaznìci hodnotì zavedenì nov ch obchodnìch podmìnek a pravu velkoobchod jako spïönè. SpoleËnost p ed p l rokem reagovala mimo jinè i na p ipomìnky sv ch z kaznìk, pro kterè jsou nejd leûitïjöìmi faktory nakupov nì v Makru p edevöìm komfort bïhem n kupu, reagov nì na jejich specifickè poûadavky, profesion lnì porada a individu lnì p Ìstup. V sledkem byla prava provoznì doby pro klìëovè z kaznìky, rozöì enì profesion lnìho poradenstvì Ëi nov bonusov systèm. Od zaë tku Ëervence loúskèho roku Makro p edstavilo adu novinek, klìëovè kategorie zboûì proöly v raznou pravou sortimentu, v raznï se rozöì ila nabìdka v oblasti potravin prèmiovè kvality. Jde p edevöìm o oblast Ëerstv ch potravin, s r a delikates, ovoce a zeleniny, Ëerstv ch ryb, masa a masn ch v robk. "V tèto pr ci pochopitelnï pokraëujeme, intenzivnï pracujeme na revizi a pravï sortimentu v oblasti trvanliv ch potravin, v oblasti spot ebnìho zboûì jsme se zamï ili na pot eby pro gastronomii a hotelnictvì, kancel skè pot eby a mnoho dalöìho. Provedli jsme pravy jednotliv ch oddïlenì a kategoriì zboûì tak, aby byl prodejnì prostor pro z kaznìka co nejlogiëtïji uspo dan a co nejp ehlednïjöì," uvedl Martin Dlouh, gener lnì editel Makro. PostupnÏ doch zì takè k posilov nì poradc p Ìmo na prodejnì ploöe. Mezi zmïny pat ilo i zavedenì minim lnìho obratovèho limitu. "Minim lnì obratov limit plnì p edevöìm funkci vyëiötïnì z kaznickè datab ze. Mnoho z kaznìk ukonëilo Ëi p eruöilo svou podnikatelskou Ëinnost a zapomnïlo n s o tomto faktu informovat a svoji registraci ukon- Ëit. NÏkte Ì z kaznìci naopak zaregistrovali vìce sv ch firem, ale k n kup m vyuûìvali jen jednu registraci. Byla zde takè skupina z kaznìk, kte Ì z r zn ch d vod nakupovali v naöich velkoobchodem velice omezen m zp sobem. Vzhledem k tomu, ûe hlavnìm p edmïtem Ëinnosti Makra je velkoobchod, d se p edpokl - dat, ûe pro tyto z kaznìky nenì Makro eöenìm jejich podnikatelsk ch pot eb. Za uplynulè sledovanè obdobì bylo vy azeno zhruba 300 tisìc neaktivnìch registracì, na druhou stranu na z kladï zkuöenostì z minulèho roku letos oëek v me n r st poëtu nov ch registracì v d sledku vzniku nov ch podnikatelsk ch subjekt, a to p ibliûnï o 20 tisìc," up esnil Stanislav Novotn, marketingov manaûer Makro, a dodal: "VÏ Ìme, ûe vöechny uskuteënïnè zmïny pomohou ke zdokonalov nì naöì pèëe o 750 tisìc aktivnìch profesion lnìch z kaznìk nakupujìcìch v Makru. Naöe dosavadnì z kaznickè pr zkumy, kterè pro n s zpracov v spoleënost Incoma, n s utvrzujì v tom, ûe jsme vykroëili spr vn m smïrem. Snad nejlèpe je hodnocena prava sortimentu, rozöì enè poradenstvì, vyhrazen otevìracì doba pro klìëovè z kaznìky a fakt, ûe pravy zkr tily ËekacÌ dobu u pokladen. DalöÌm pozitivnìm ukazatelem je n r st trûeb, kterè za rok 2006 dos hly 38,3 miliard korun." Jednou ze zmïn, kter zaujala p edevöìm milovnìky kvalitnìch vìn, byla prava vinotèk. Jejich plocha se zvïtöila a v raznou zmïnou proöel sortiment - p ibliûnï t etina nabìdky vìn byla obmïnïna, p iëemû doölo k redukci vìn tïch nejniûöìch cenov ch rovnì a naopak v raznï posìlil sortiment ve st ednì a vyööì kvalitï. Sortimenent vìn se tak blìûì 700 poloûk m. V tomto duchu byl takè vybudov n vinn humidor v poboëce Makro Stod lky, kde je 150 vìn, öampaúsk ch a lihovin tè nejvyööì kvality v cen ch od 500 aû do KË. "Vinn humidor se setkal s velk m ohlasem, coû se projevilo jak ve vnìm nì Makra a vìna, tak v konkrètnìch prodejìch. ExkluzivnÌ vìna ze Stod lek objedn vajì z kaznìci nejen z»eska (nejvìce z praûskèho»ernèho Mostu a Ostravy), ale i ze slovenskèho Metra. V bïr exkluzivnìch vìn ze stod leckèho humidoru mohou najìt z kaznìci v kaûdèm velkoobchodnìch centru Makro v»r a Metro na Slovensku v minihumidorech. Pln sortiment je uveden na speci lnìch webov ch str nk ch NejdraûöÌm öampaúsk m, kterè jsme v loni prodali, byla patn ctilitrov lahev öampaúskèho Veuve Clicquot Ponsardin v cenï p es 40 tisìc KË bez DPH. Velmi dob e se prod vajì i destil ty, jeden z kaznìk si nap Ìklad koupil l hev koúaku Louis XIII. za vìce neû 30 tisìc KË a zatìm nejdraûöì prodanè vìno, Chateau Petrus roënìk 1994, st lo p es 20 tisìc KË bez DPH," ekl Ivo Dvo- k, Head Sommelier Makra. Dobrý den, tady Zákaznické centrum 14 ModernÌ formou obchodov nì je telemerketing. Prost ednictvìm telefonu si dnes m ûete po Ìdit auto nebo pojiötïnì domu, aniû byste vyt hli paty z tepla domova. JednÌm z nejvïtöìch poskytovatel telemarketingov ch sluûeb na ËeskÈm trhu je v tomto smïru brnïnskè Z kaznickè centrum spoleënosti Mediaservis. äèfuje mu Tom ö Satek, kter s touto oblasti obchodov nì p ich zì do styku jiû asi sedm let: "Ano, i j jsem zaëìnal od pìky, sedïl na lince a aktivnï volalö," s smïvem zaëal n ö rozhovor. Co všechno vaše Zákaznické centrum zajišťuje? Sluûby naöeho Z kaznickèho centra jsou urëeny p edevöìm tïm klient m, kte Ì se snaûì zìskat novè z kaznìky nebo zajistit servis pro ty st vajìcì. UvÏdomujeme si, ûe naöi pracovnìci vlastnï zastupujì klienta ve vztahu k jeho z kaznìkovi. Proto db me na zp sob, jak m je hovor veden, i na to, jak m zp sobem je vy Ì- zen. SnaûÌme se p edevöìm o osobnì p Ìstup k volajìcìmu. Jak probíhá školení nových operátorů? Je to nïkolika stupúov sofistikovan proces. Nejd Ìve u z jemc zjiöùujeme jejich komunikaënì schopnosti a motivaci do pr ce. N sleduje selekce a v bïr nejvhodnïjöìch kandid - t do naöì speci lnì "ökolky". Zde jsou t i aû Ëty i t dny v p Ìpravn ch t mech, kterè vedou zkuöenì ökolitelè - supervizo i. Ve ökolce zìsk vajì pot ebnè znalosti v oblasti komunikace a zvl d nì n mitek, telemarketingu a zvl öù d leûitè prodejnì schopnosti. N sledujì ökolenì na konkrètnì produkt. PotÈ musì sloûit jeötï z vïreën test, kter m prok ûì svè vïdomosti. Komunikujete i v cizích jazycích? UrËitÏ zajiöùujeme i tyto projekty. M me oper - tory, kte Ì dok ûì plynule v danèm jazyce komunikovat. Naöe Z kaznickè centrum navìc po - d pro svè zamïstnance pravidelnè jazykovè kurzy nïmëiny a angliëtiny. Kolik hovorů denně vyřídíte a kolik operátorských míst v Zákaznickém centru využíváte? Disponujeme 250 oper torsk mi mìsty a jsme schopni v pr mïru eöit hovor dennï. U aktivnìho vol nì realizujeme sluûby od dev tè hodiny rannì aû do devìti veëer a u pasivnìho telemarketingu pracujeme jiû od öesti. Dok ûeme ovöem pokr t i 24 hodinovou non-stop smïnu 365 dnì v roce. UmÌme se tedy pruûnï p izp sobit n rok m a poûadavk m klienta. Jak postupujete při jednání s obzvláště problematickým zákazníkem? Tato zkuöenost nenì plnï v jimeën. D leûitè je zachovat klid, b t profesion lnì a nenechat se vulg rnìmi a zlostn mi projevy vyprovokovat. V tèto situaci se obecnï snaûìme z kaznìka uklidnit a hlavnï okamûitï eöit jeho poûadavek. Už jste někdy museli čelit technické poruše, která vyřadila chod Zákaznického centra, jak jste proti těmto eventualitám chráněni? pokraëov nì na stranï 15

15 únor 2007 PLATEBNÍ KARTY Meziroční nárůst počtu vydaných kreditních karet přesáhl v České republice 56 % VČeské republice bylo vydáno ke konci třetího čtvrtletí minulého roku 8,9 milionů platebních karet - 6,5 milionů debetních a 2,4 milionů kreditních karet. Meziroční nárůst tak činil 3,4 % u debetních karet a rekordních 56,4 % u karet kreditních. Vyplývá to z údajů bank a splátkových společností. "OËek v me, ûe do konce roku 2009 bude v»eskè republice 5 milion kreditnìch karet," ekl J n»arn, gener lnì editel MasterCard Europe pro»eskou republiku, Slovensko a Polsko. Dynamick r st trhu platebnìch karet se projevuje i v poëtech a objemech proveden ch transakcì. V»eskÈ republice bylo bïhem prvnìch t Ì ËtvrtletÌ roku 2006 realizov no 87 milion transakcì u obchodnìk a provozovatel sluûeb (POS transakcì), a to o celkovèm objemu 98 miliard KË. PoËet POS transakcì tak dos hl meziroënìho n r stu 12,2 %, jejich objem vzrostl o 15,4 %. Na jednu platebnì kartu p ipadalo za t i ËtvrtletÌ minulèho roku v pr mïru 9,4 POS transakcì a pr mïrn v öe jednè z nich Ëinila 1125 KË. VÏtöina»ech vöak st le pouûìv svè platebnì karty hlavnï v bankomatech, Ëemuû odpovìdajì i daje bank. PoËet ATM transakcì dos hl za prvnì t i ËtvrtletÌ uplynulèho roku 104,4 milion, coû p edstavuje meziroënì n r st 4,7 %. Celkov objem ATM transakcì Ëinil tèmï 359 miliard KË s meziroënìm n r stem 10,7 %.»eöi realizovali v tomto obdobì pr mïrnï 11,3 ATM transakcì o pr mïrnè hodnotï 3437 KË. Pomalu, ale jistï se vöak mïnì zp sob pouûìv - nì platebnìch karet. "PodÌl transakcì realizovan ch prost ednictvìm bankomat se postupnï sniûuje, a to ve prospïch transakcì proveden ch u obchodnìk. Je to d no nejen rozöi ov nìm akceptaënì sìtï, ale takè r stem poëtu kreditnìch karet mezi obyvateli," ekl J n»arn. DynamickÈmu v voji trhu platebnìch karet se bude p izp sobovat takè nabìdka tuzemsk ch bank. Banky budou p ich zet s nov mi sluûbami pro drûitele kreditnìch i debetnìch karet, jejichû p Ìkladem m ûe b t cashback Ëi card customization. DÌky konkurenënìmu boji poroste takè v znam vïrnostnìch program jednotliv ch bank, kterè se budou z roveú snaûit p istupovat ke klient m mnohem aktivnïji neû doposud. Mezi oëek van mi novinkami v oblasti platebnìch karet na rok 2007 je rovnïû p Ìchod p edplacen ch platebnìch karet na Ëesk trh. "V r mci budoucìho v voje trhu kreditnìch karet v»eskè republice oëek v me zav dïnì nov ch doplúkov ch sluûeb jako jsou r znè bonusy nebo slevy na poplatcìch a rokovè sazbï," komentoval v voj trhu kreditnìch karet J n»arn. "Mezi priority spoleënosti MasterCard pat Ì pr vï podpora pouûìv nì a aktivace kreditnìch karet, vëetnï rozöì enì jejich funkënosti," dodal. Velk prostor pro r st p edstavujì takè co-brandovè a affinity kreditnì karty. Tyto karty, vyd - vanè ve spojenì bank a jednotliv ch subjekt z komerënì (tzv. co-branded cards), Ëi nekomerënì sfèry (tzv. affinity cards), majì za cìl nabìdnout spot ebitel m dodateënè benefity a bonusy spojenè s jejich pouûìv nìm. HlavnÌ v hodu kreditnìch karet vidì jejich drûitelè v jistotï a svobodï, kterou jim tyto karty p in öejì Situaci kreditnìch karet v»eskè republice a obecnï Ëesk trh vïrov ch produkt sledoval i ned vn pr zkum spoleënosti MasterCard. Pr zkum byl zamï en p edevöìm na vnìm nì a vyuûìv nì kreditnìch karet jako jednoho z vïrov ch produkt. Z pr zkumu vypl v, ûe jako vhodn zp sob financov nì aktivnï vyuûìv kreditnì karty vydanè bankovnìmi subjekty 62 % jejich drûitel.»eöi vyuûìvajì svou kreditnì kartu p edevöìm na n kupy elektroniky (51 %), potravin a zboûì bïûnè spot eby (37 %), n bytku a vybavenì dom cnosti (23 %) a k n kupu obleëenì (22 %). HlavnÌ v hodu vyuûìv nì kreditnìch karet spat ujì jejich drûitelè (86 %) zejmèna v jistotï a svobodï, kterou jim tyto karty p in öejì. Pokud u sebe majì kreditnì kartu, nemusì nosit hotovost a mohou s nì platit prakticky kdekoli. Tuto v hodu uvedlo spont lnï celkem 56 % osloven ch drûitel. Mezi velmi Ëasto zmiúovan mi pozitivy kreditnìch karet se objevovala takè moûnost vyuûitì bez roënèho obdobì.»eöi si kreditnì kartu po izujì p edevöìm za Ëelem vytvo enì finanënì rezervy pro p Ìpad nouze (25 % drûitel ); 16 % dot zan ch drûitel kreditnìch karet uvedlo, ûe se pro nï rozhodujìcìm motivem pro po ÌzenÌ kreditnì karty stala nabìdka banky, ve kterè majì veden bïûn Ëet. NejËastÏji zmiúovanè motivy pro po ÌzenÌ kreditnì karty Pr zkum zmapoval mimo jinèho i to, jak ËeötÌ drûitelè kreditnìch karet spl cì poskytnutè Pot eba, moûnost finanënì rezervy pro p Ìpad nouze Byla mi nabìdnuta bankou Bylo to v hodnè, vyhovovalo mi to Pot eboval jsem rychle vïtöì hotovost ChtÏl jsem si ihned zakoupit konkrètnì zboûì Moûnost vybìrat hotovost z bankomat VyuûÌt k n kup m obecnï VyuûÌvat moûnosti bezhotovostnìch plateb DoporuËena, dobr zkuöenost zn m ch OstatnÌ NevÌm, bez odpovïdi finanënì prost edky. Naprost vïtöina respondent (63 %) spl cì Ëerpan vïr pravidelnï, a to v mïsìënìch spl tk ch. ZjiötÏnÈ daje potvrzujì dobrou platebnì mor lku Ëesk ch drûitel kreditnìch karet. NejËastÏjöÌ v öe spl tek se pohybuje v rozmezì KË (34 %). Jedna Ëtvrtina drûitel kreditnìch karet (25 %) spl cì spl tky ve v öi KË. DalöÌm zjiötïnìm pr zkumu je nedostateën znalost kreditnìch karet mezi lidmi, kte Ì je doposud nevlastnì. Celkem 21 % osloven ch nedrûitel kreditnìch karet tento produkt v bec nezn a cel ch 46 % nenì dostateënï informov no o jeho v hod ch. Z v stup realizovanèho pr zkumu bude vych zet takè chystan vzdïl vacì kampaú spoleënosti MasterCard. CÌlem kampanï je zv öit mezi Ëesk mi obëany povïdomì o v hod ch kreditnìch karet, a prohloubit tak informovanost o tomto produktu. CÌlem kampanï bude takè rozöì it z jem o po ÌzenÌ si kreditnì karty a o jejì pouûitì k placenì za zboûì a sluûby. 3 % 5 % 7 % 7 % 7 % 11 % 9 % 8 % 10 % 16 % 25 % Češi platí kartami Visa více než kdykoli v minulosti NejnovÏjöÌ v sledky, kterè v lednu 2007 zve ejnila spoleënost Visa Europe, ukazujì, ûe pouûìv nì karet Visa v»eskè republice v pr bïhu roku 2006 dynamicky rostlo. Za dvan ct mïsìc od z Ì 2005 do z Ì 2006 dos hly v daje Ëesk ch drûitel karet Visa 12,3 miliardy EUR, coû p edstavuje oproti p edchozìmu roku n r st o 17,3 % a toto ËÌslo jasnï dokazuje, ûe z kaznìci si ve st le vïtöì mì e uvïdomujì, jakè bezpeëì a pohodlì nabìzejì platby platebnì kartou. NavÌc ËeötÌ spot ebitelè pouûìvajì svè karty st le chyt eji, coû se odr ûì v silnèm r stu transakcì u obchodnìk. PlatebnÌ karty se ËÌm d l rychleji st vajì preferovanou metodou platby v obchodech nebo supermarketech - objem financì uhrazen ch prost ednictvìm karet Visa u obchodnìk vzrostl o pln ch 28,9 % a dos hl celkovèho objemu 2,3 miliardy EUR za 12 mïsìc k z Ì 2006, p iëemû poëet transakcì u obchodnìk se zv öil o 28,8 % na 61 milion transakcì. Area Manager Visa Europe pro»eskou republiku Jana Lvov k dosaûen m v sledk m uvedla: "LidÈ pouûìvajì platebnìch karet k hrazenì vïtöìch n kup, ovöem stejnï tak jimi platì p edmïty kaûdodennì pot eby v obchodech, na benzinov ch stanicìch a v restauracìch.»eöi se nauëili platit lèpe a efektivnïji: vïdì, ûe nemusejì st t ve frontï p ed bankomatem, kdyû je mnohem snazöì zaplatit kartou Visa p Ìmo. Na spïch dosaûen v roce 2006 chceme nav zat a nad le budeme zce spolupracovat s naöimi Ëlensk mi bankami, abychom mohli sv m klient m nabìdnout jeötï vìc inovativnìch zp sob platby." "RostoucÌ z jem Ëesk ch spot ebitel o platby platebnìmi kartami za vïci kaûdodennì pot eby a sluûby ilustruje rovnïû poëet pouûìvan ch karet Visa. Na sklonku z Ì 2006 jsme registrovali 4,7 milionu pouûìvan ch karet Visa, coû p edstavuje 17,7% n r st proti roku PodobnÏ celkov poëet transakcì dos hl ke konci z Ì milion, coû oproti p edchozìmu roku p edstavuje n r st o 17,3 %." Uvedla J. Lvov. Siln r st vykazuje i segment kreditnìch karet. Aktu lnï je v»eskè republice vyd no kreditnìch karet Visa, coû oproti p edchozìmu roku p edstavuje v znamn n r st o 46,7 %. Dobrý den, tady Zákaznické centrum pokraëov nì ze strany 14 Z kladnìm krokem je prevence - samoz ejmï pouûìv me antiviry, m me zablokov ny uûivatelskè poëìtaëe, realizujeme z lohy dat mimo naöi budovu, disponujeme kvalifikovan m IT teamem, vzd len mi p Ìstupy do sìtï, atd. Proti v padku proudu m me zajiötïny zdroje energie. VyuûÌv me sluûeb vìce telco oper tor, ËÌmû v raznï sniûujeme pravdïpodobnost v padku telekomunikaënìch sluûeb. ÿeöenì technick ch potìûì takè spoëìv v moûnosti p esunu oper tor z centr ly na naöi dalöì brnïnskou poboëku a naopak. Dají se propojit relativně odlišné služby jako je telemarketing a poštovní služby? Samoz ejmï dajì. Toto unik tnì propojenì poötovnìho oper tora jak m je Mediaservis se sluûbami telemarketingu umoûúuje nabìzet vìcestupúov direct marketing v r mci jednoho poskytovatele a docìlit tak v jednotliv ch kampanìch tè nejlepöì ËasovÈ a finanënì efektivity. Slyšel jsem o vaší spolupráci s UNICEF. O co se jednalo? TÏsnÏ p ed V noci jsme se skuteënï podìleli na akci pro UNICEF. Na jejìm zaë tku byly v televizi odvysìl ny p ÌbÏhy nïkolika dïtì z rozvojov ch zemì t Ì kontinent : JiûnÌ Ameriky, Afriky a Asie. V pr bïhu tïchto report ûì bïûela upout vka na duhovou linku, kter byla mj. takè smï ov na do naöeho Z kaznickèho centra, kde mohli lidè tïmto dïtem v jejich tìûivè situaci finanënï pomoci. My jsme poskytli technickè z zemì vëetnï vyökolen ch oper tor, kte Ì se vzdali n roku na honor. R d bych vyuûil tèto p Ìleûitosti a tìmto bych jim podïkoval za jejich obïtavost. (lau) CCS Toll - nová karta pro mýtný systém v České republice Od 1. ledna 2007 majì n kladnì vozidla o hmotnosti nad 12 tun na d lnicìch a rychlostnìch komunikacìch v»eskè republice povinnost platit m tnè. Jeho hrada je moûn nejen prost ednictvìm faktur nebo inkasa z Ëtu, ale rovnïû platebnìmi a fleet kartami. CCS»esk spoleënost pro platebnì karty, a. s., nabìzì dopravc m pro tyto Ëely specializovanou identifikaënì kartu CCS Toll. Kartu CCS Toll je moûnè vyuûìt pro identifikaci n kupu p edplacenèho m tnèho (pre-paid) na vöech distribuënìch a kontaktnìch mìstech m tnèho systèmu a pro registraci za Ëelem hrady m tnèho reûimem postpay, kdy jsou platby za m to strh v ny drûiteli karty inkasem z Ëtu. Jednou mïsìënï obdrûì z kaznìk od provozovatele m ta p ehlednè vy - Ëtov nì vëetnï daúovèho dokladu. BezpeËnost karty je zajiötïna Ëty mìstn m PIN kûdem a veökerè informace o kartï jsou zaznamen v ny Zahájen 5. ročník Zlaté koruny Do p tèho, jubilejnìho roënìku vstupuje soutïû Zlat koruna. Tak jako v minul ch letech budou i tentokr t odbornìci zastoupenì ve stoëlennè FinanËnÌ akademii vybìrat v jednotliv ch kategoriìch nejlepöì produkty na ËeskÈm finanënìm trhu. Vedle hodnocenì odbornìk probìh hlasov nì o Cenu ve ejnosti. V sledky soutïûe budou vyhl öeny na slavnostnìm veëeru v druhè polovinï kvïtna Od prvnìho roënìku se soutïûe Zlat koruna z ËastÚujÌ vöechny p ednì banky, pojiöùovny, leasingovè, investiënì a dalöì finanënì spoleënosti p sobìcì na ËeskÈm trhu. Do loúskèho roënìku p ihl silo 50 finanënìch spoleënostì celkem 142 produkt. "VÏ Ìme, ûe tato ËÌsla budou v letoönìm roce jeötï vyööì," uvedl editel soutïûe Zlat koruna Dr. Pavel Doleûal. "Ukazuje se, ûe ve ejnost p i svèm rozhodov nì o tom, jakè finanënì sluûby bude vyuûìvat, p ikl - d st le vïtöì v hu rovni a kvalitï samotn ch finanënìch produkt. Zdaleka jiû nerozhoduje pouze jmèno banky Ëi finanënì instituce. Roste popt vka po informacìch a kvalifikovan ch doporuëenìch. Zde vidìm hlavnì smysl ZlatÈ koruny, v magnetickèm prouûku na jejì zadnì stranï. "Karta CCS Toll je dle p nì z kaznìka vystavena buô na jmèno spoleënosti, na SPZ vozidla nebo jako univerz lnì, a to na dobu 3 let s automatickou obnovou. Karta je p enosn a pro celou firmu tak staëì pouze jedna. Na û dost klienta jich ale m ûe b t vystaveno i vìce na jednu firmu (nap Ìklad pro kaûdè vozidlo), a to zejmèna pro reûim pre-pay, kter funguje na principu p edplacenì kreditem prost ednictvìm hotovosti nebo p ÌsluönÈ bankovnì a tankovacì karty," popsala v hody karty CCS Toll Hana äevëìkov, editelka seku sluûeb z kaznìk m CCS»eskÈ spoleënosti pro platebnì karty, a. s. CCS nabìzì firm m rovnïû moûnost registrace do m tnèho systèmu - podrobnïjöì informace zìskajì z jemci na internetov ch str nk ch nebo na nonstop KontaktnÌm centru CCS, tel.: jejìû hodnocenì pom hajì ve ejnosti sn ze se orientovat v z plavï nabìdek na finanënìm trhu," dodal. "Na druhè stranï je to p Ìleûitost, kdy si banky a dalöì finanënì instituce ovï ujì oblìbenost svèho produktu na trhu jak u odbornè, tak i öirokè ve ejnosti," doplnil Otakar Schlossberger, finanënì arbitr»r a p edseda FinanËnÌ akademie. FinanËnÌ instituce majì moûnost p ihlaöovat svè produkty do soutïûe Zlat koruna 2007 aû do 15. b ezna N slednï, od 16. b ezna do 30. dubna 2007, bude p ihl öenè produkty hodnotit FinanËnÌ akademie. V kategorii Cena ve ejnosti rozhodujì sv mi hlasy o nejoblìbenïjöìm produktu sami klienti. Hlasuje se nap ÌË vöemi kategoriemi, a na rozdìl od p edchozìch roënìk je hlasov nì dvoukolovè. Aû do 15. b ezna 2007 probìh na nominaënì etapa. Dvan ct produkt s nejvïtöìm poëtem nominacì postupuje do druhèho kola, v nïmû bude mìt ve ejnost p Ìleûitost hlasovat vedle internetu takè prost ednictvìm SMS zpr v. Vöichni hlasujìcì budou za azeni do soutïûe o hodnotnè ceny. DalöÌ informace o soutïûi Zlat koruna najdete na 15

16 MEDIÁLNÍ PARTNERSTVÍ únor

17 únor 2007 SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ 17

18 EXPORT únor 2007 CzechTrade pomohl v loňském roce k vývozu za 3,3 miliardy korun Celková bilance zahraničního obchodu za rok 2006 dosáhla 47,3 miliardy korun a je nejlepší v historii České republiky. "Je to především zásluha podnikatelů, ovšem troufám si říci, že v nemalé míře jim pomohl také provázaný systém podpory exportu, jehož součástí je i naše agentura," uvedl Ivan Jukl, generální ředitel CzechTrade na nedávné tiskové konferenci. Na snímku (zprava) Ivan Jukl, generální ředitel CzechTrade, a tiskový mluvčí Aleš Řiháček Agentura CzechTrade m za sebou zlomov rok a skvïlè v sledky. Prost ednictvìm vyuûitì sluûeb zahraniënìch kancel Ì agentury dovedli klienti CzechTrade z ad mal ch a st ednìch firem k spïönèmu konci 247 exportnìch p Ìpad v celkovèm objemu 3,3 miliardy korun, coû je vìce neû dvojn sobek oproti roku 2005, kdy objem exportu dos hl 1,3 miliardy korun. "TradiËnÏ vìce neû polovinu z objemu exportu klient CzechTrade tvo Ì ruskè trhy, kterè zabezpeëujì zahraniënì kancel e v PetrohradÏ, JekatÏrinburgu a v MoskvÏ," pokra- Ëoval I. Jukl. "V pomyslnèm ûeb ÌËku spïönosti je to d le Bukureöù a zemï EU, ovöem spïönï se rozbìhajì i vzd lenè trhy, na kterè budeme zamï ovat st le vìce svou pozornost. Nap Ìklad zahraniënì kancel i v Bombaji se loni poda ilo pomoci obchod m za tèmï 70 milion KË, brazilsk kancel v Sao Paolu vykazuje p ibliûnï 25 milion, äanghaj 4 milionyö Pr vï äanghaj je p Ìkladem toho, ûe export do vzd lenïjöìch a obtìûnïjöìch teritoriì je bïh na dlouhou traù. Z hlediska vytìûenosti je spolu s Varöavou jednoznaënï na prvnìm mìstï mezi vöemi 33 zahraniënìmi kancel emi CzechTrade, ovöem k v sledk m v podobï uzav en ch kontrakt vede pomïrnï dlouh cesta," dodal.»innost agentury se v souëasnè dobï opìr o 31 zahraniënìch kancel Ì ve 30 zemìch svïta, z toho 23 p sobì v EvropÏ, Ëty i v Americe, t i v Asii a jedna v Africe. V praxi se osvïdëil v loúskèm roce zaveden systèm tzv. "plovoucìch kancel Ì", coû znamen, ûe agentura soust edì pozornost do tïch zemì, kde pro ËeskÈ exportèry existuje obchodnì potenci l a kterè jsou dlouhodobï perspektivnì. Naopak CzechTrade utlumuje aktivity tam, kde uû jeho sluûeb nenì tolik zapot ebì. PrioritnÌ zemï jsou definov ny takè v ExportnÌ strategii»r pro obdobì 2006 aû "Loni jsme otev- eli novè kancel e v Mexiku a SaudskÈ Ar bii, v souëasnè dobï probìhajì poslednì nutnè pr vnì kroky pro otev enì druhè kancel e v»ìnï. V pl nu letoönìho roku jsou takè nov kancel ve Vietnamu, druhè zastoupenì v Indii a jiû Ëtvrt kancel na zemì Ruska, konkrètnï v Sama e," doplnil I. Jukl. Agentura CzechTrade potvrdila v loúskèm roce opr vnïnost udïlenì certifik tu kvality ISO 9001:2000 a je tak t etì n rodnì proexportnì organizacì v EvropÏ, kter se tìmto certifik - tem m ûe pochlubit. Podle gener lnìho editele Ivana Jukla tak vstupuje CzechTrade do roku 2007, kter je jubilejnìm des t m rokem existence, s povïstì jednè z nej spïönïjöìch vl dnìch proexportnìch evropsk ch agentur, ale takè s v zvou na dalöì zkvalitúov nì a rozöi ov nì portfolia sluûeb pro svè klienty, danou schv lenou strategiì do roku "Z kladem naöì Ëinnosti je odbornè profesion lnì poradenstvì v oblasti mezin rodnìho obchodu. Jestliûe chceme b t pro naöe klienty d vïryhodn m a trval m partnerem, musìme b t jednìm z nich," dodal I. Jukl. ExportnÌ veletrh Sluûby zahraniënìch kancel Ì CzechTrade jsou hlavnì ËinnostÌ agentury a p in öejì firm m nejvyööì p idanou hodnotu. Proto po d CzechTrade jiû tradiënï t ikr t do roka ExportnÌ veletrh, coû je dvoudennì maraton bilater lnìch jedn nì, bïhem kter ch majì zaëìnajìcì i zkuöenì exportè i moûnost setkat se na jednom mìstï s pracovnìky zahraniënìch kancel Ì CzechTrade a zìskat od nich neocenitelnè rady a zkuöenosti. LetoönÌ prvnì ExportnÌ veletrh se konal ve dnech nora a o v znamu tèto akce pro ËeskÈ exportèry svïd- ËÌ skuteënost, ûe jiû mïsìc p ed kon nìm byly kapacity pro jedn nì beznadïjnï naplnïny. Na norovèm ExportnÌm veletrhu p edstavil CzechTrade svoji novinku v portfoliu sluûeb, kterou je interaktivnì Mapa oborov ch p ÌleûitostÌ. Jedn se o velmi Ëinn n stroj pro rychlou orientaci, jak exportnì potenci l existuje ve vybranè zemi pro urëit pr myslov obor. Mapa oborov ch p ÌleûitostÌ obsahuje nejaktu lnïjöì p ehled aktivnìch popt - vek, tendr a investiënìch pobìdek rozt ÌdÏn podle jednotliv ch obor a zemì. Je dostupn na internetov ch str nk ch CzechTrade. ExportnÌ akademie DalöÌ letoönì novinkou sluûeb CzechTrade, vypl vajìcì z ExportnÌ strategie»r, je projekt ExportnÌ akademie. Jedn se o unik tnì vzdïl vacì program zamï en na zkvalitúov nì rovnï sluûeb st tu na podporu exportu. PrvnÌ pilotnì bïh ExportnÌ akademie letos na ja e bude urëen jako p edodjezdov p Ìprava pro novè pracovnìky ekonomick ch sek Ëesk ch velvyslanectvì v zahraniëì a pracovnìky zahraniënìch kancel Ì CzechTrade. Absolvov nì ExportnÌ akademie bude do budoucna nezbytnou podmìnkou v jezdu nov ch pracovnìk na tyto zahraniënì mise. Od podzimu pak bude CzechTrade jednotlivè vzdïl vacì moduly ExportnÌ akademie nabìzet i Ëesk m firm m v r mci p Ìpravy jejich obchodnìch z stupc na p sobenì v zahraniënìch poboëk ch. ExportnÌ klub chyst öiröì paletu akcì ExportnÌ klub CzechTrade vstoupil do roku 2007 s novou filozofiì - chce sv m Ëlen m nabìdnout vyööì p idanou hodnotu v podobï zajìmav ch akcì, kterè jim p inesou nejen novè poznatky, ale takè v hody klubov ch setk nì. Po velkèm pozitivnìm ohlasu, kter vzbudila listopadov konference o moûnostech Ëesko - ruskèho obchodu, p ipravuje ExportnÌ klub na kvïten obdobnou akci zamï enou na Rumunsko a Bulharsko. Trhy nov ch Ëlensk ch zemì EU p edstavujì pro ËeskÈ exportèry obrovsk potenci l a konference bude vïnov na v mïnï informacì o moûnèm vyuûitì jedineën ch investiënìch i obchodnìch p ÌleûitostÌ do tohoto ekonomicky rychle rostoucìho regionu. InvestiËnÌm p Ìleûitostem bude vïnov n takè cyklus öesti pracovnìch workshop ExportnÌho klubu s n zvem "Investice v zahraniëì", kter nabìdne tèmata p Ìm ch investic a akvizic v zahraniëì, p ÌleûitostÌ a p ek ûek pro ËeskÈ investory, v vozu know-how a sluûeb prost ednictvìm investic, p esunu v roby, ochrany investic i minimalizace rizik a takè bezprost ednìch zkuöenostì Ëesk ch investor na zahraniënìch trzìch. OperaËnÌ program Marketing pokraëuje Na OperaËnÌ program Pr mysl a podnik nì (OPPP) ze Struktur lnìch fond EU navazuje v letoönìm roce OperaËnÌ program Podnik nì a inovace (OPPI) V jeho r mci by mïl b t od 1. b ezna 2007 zah jen p Ìjem û dostì o dotace z programu Marketing, a to konkrètnï z Ë sti tohoto programu, kter se t k podpory vstupu mal ch a st ednìch podnik na zahraniënì trhy, aù uû individu lnï nebo v seskupenì. DalöÌ Ë sti, zahrnujìcì spoleënou Ëast na specializovan ch v stav ch a veletrzìch v zahraniëì, oborovè a katalogovè prezentace realizovanè agenturou CzechTrade a rozvoj sluûeb agentury CzechTrade v oblasti mezin rodnìho obchodu by mïly n sledovat v pr bïhu roku. Program Marketing p in öì novï adu pozitivnìch zmïn. Maxim lnì v öe dotace se zvyöuje z 1 na 2 miliony korun a m ûe pokr t aû 50 % zp sobil ch v daj, coû je o 4 % vìce neû v minulèm obdobì. Z jemci mohou b t jak malè a st ednì podniky a pr vnickè osoby, tak i osoby fyzickè, a to nejen v r mci individu lnì Ëasti, ale takè jako seskupenì (aliance). Forma pod nì û dosti se p itom zjednoduöuje a p ech zì se na elektronick systèm - e-account. Po form lnì str nce budou û dosti vyhodnocovat pracovnìci CzechTrade. VeökerÈ prost edky v r mci OPPI jiû schv lila vl da»r, v souëasnè dobï se oëek v ofici lnì souhlas EvropskÈ komise. "Loni CzechTrade p ijal do programu Marketing celkem 549 projekt v hodnotï 326 milion korun a poda ilo se mu se stoprocentnìm spïchem vyuûìt p idïlenè prost edky. Jsme p esvïdëeni, ûe takè v r mci OPPI si malè a st ednì firmy nenechajì ujìt tuto jedineënou moûnost, jak snìûit svè n klady p i vstupu na zahraniënì trhy," shrnul Ivan Jukl. Kontakt: CzechTrade»esk agentura na podporu obchodu Dittrichova Praha 28 T: , F: info@czechtrade.cz DalöÌ popt vky na servis CzechTrade N zev ZemÏ urëenì Kontakt na CzechTrade Popis popt vky KovovÈ tyëe pro k esla Francie miroslav.obruca@czechtrade.cz Fr. n vrh sk a obchodnì spoleënost se zamï enìm na n bytek hled v»r novè dodavatele - v robnì firmy pro oh b nì kovov ch tyëì pro k esla Chromov nì plastov ch dìl pro aut. pr m. äpanïlsko milena.nozarova@czechtrade.cz Chromov nì plastov ch dìl pro automobilov pr mysl Ocelov hala NÏmecko info@feige-forsttechnik.de Z jem o dod vku ocelovè haly 20 x 30 m, vnit nì v öka 4-5 m, na klìë, pro pot eby obchodu s lesnì tïûebnì technikou. V hledovï prodlouûenì haly na 60 m. OlejovÈ transform tory a transfor. Rakousko miroslav.obruca@czechtrade.cz Transform tory jsou urëeny k pouûitì na dr ze - k vyt pïnì v hybek, k z loûnìm zdroj m zalitè prysky icì o v konech kva elektrickèho proudu 18

19 únor 2007 EXPORT Český vývoz v loňském roce opět zabodoval Čeští exportéři v minulém roce opět překvapili. Dokázali udržet rekordní tempo růstu exportu z roku 2005 a dokonce ho do jisté míry překonali. Obchodní bilance v roce 2006 skončila s přebytkem 47,3 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 22 %. "JeötÏ p ed t emi lety byl zahraniënì obchod»r v deficitu. BÏhem dvou let se Ëesk m exportèr m poda ilo dostat obchodnì bilanci do p ebytku v du desìtek miliard korun. V minulèm roce se p itom museli vyrovnat s posilujìcì korunou a rostoucìmi cenami pohonn ch hmot a plynu. Situaci jim neusnadúovala ani nev razn popt vka ve vïtöinï zemì EvropskÈ unie," uvedl ministr pr myslu a obchodu Martin ÿìman. CelkovÈ v vozy v minulèm roce vzrostly o 14,6 % na 2141 miliard KË a dovozy vzrostly tempem 14,4 % na 2093 miliard KË. Co se t Ëe teritori lnìho rozloûenì ËeskÈho v vozu, st le zde vèvodì export do EvropskÈ unie, kter loni vzrostl o 14 % a tvo il 84 % tuzemskèho v vozu.»eskèmu zboûì se da Ì st le vìce pronikat na vyspïlè trhy jako je t eba Skandin vie, Francie Ëi äv carsko. MeziroËnÌ n r st v voz do D nska v minulèm roce dos hl tèmï 50 %. StabilnÌmi obchodnìmi partnery v Unii z st vajì NÏmecko, Polsko a Slovensko.»eskÈ firmy si vedly dob e i na za oce nsk ch SpoleËnost GALATEK z LedËe nad S zavou je jedniëkou ve svèm oboru, neboù jejì lakovny jsou vûdy origin lnì kusovou dod vkou. Za dobu öestn ctiletè existence realizovala nejvïtöì poëet lakoven v»eskè a SlovenskÈ republice z tuzemsk ch dodavatel. V znamnou oblastì je p edevöìm obor kolejov ch vozidel, kde realizovala projekty mj. pro Bombardier»esk LÌpa,»KD Vagonka VÌtkovice,»MKS»esk T ebov, DP Praha, éos Trnava, éos Zvolen. P ed lety zaëaly obchodnì aktivity firmy smï ovat i na zahraniënì trh. Nap Ìklad v RuskÈ federaci se spïönï etabluje jiû p t m rokem. Referencemi mohou b t nap Ìklad repasnì linka osobnìch automobil pro firmu IéAVTO ve mïstï Iûevsk Ëi jedna z poslednìch uskuteënïn ch dod vek - kontinu lnì linka povrchovè pravy Ë stì letadel pro leteck z vod ve mïstï Irkutsk v z Ì roku Loni na ja e spoleënost zìskala v znamnou zak zku pro rusk strojìrensk z vod Uralvagonzavod, kter je souë stì velkèho kontraktu ËeskÈ spoleënosti Alta na dod vky a obnovu strojnìho za ÌzenÌ za celkem cca 300 milion eur v pr bïhu n sledujìcìch t Ì let. SpoleËnost Uralvagonzavod se zab v p edevöìm v robou vagon a Alta a jejì subdodavatelè majì modernizovat jejì za ÌzenÌ. Dod ny tedy budou nap Ìklad obr bïcì stroje, technologie a dalöì za ÌzenÌ. Projekt lakovacìho komplexu v objemu cca 700 milion korun bude pat it k nejvïtöìm svèho druhu na svïtï. Daně z příjmů na portálu BusinessInfo.cz Port l BusinessInfo.cz jiû tradiënï p in öì v pr bïhu nora a b ezna praktickè informace t kajìcì se danï z p Ìjm za rok V tèto speci lnì p Ìloze naleznou podnikatelè nap Ìklad upozornïnì na zmïny oproti p edchozìmu daúovèmu obdobì Ëi informace t kajìcì se hrady daúov ch povinnostì. NechybÌ zde ani n vod, jak m zp sobem podat daúovè p izn nì prost ednictvìm internetu a samoz ejmostì je kompletnì p ehled pot ebn ch daúov ch tiskopis. V aplikaci elektronickè formul e jsou navìc k dispozic aktualizovanè interaktivnì formul e, dìky kter m je vyplúov nì formul e mnohem rychlejöì, neboù jednotlivè poloûky formul e trzìch. SvÈ zboûì prosadily v Indii, kde se vz jemn obchod vyöplhal p es 540 milion USD, a nadïjnï vypad i»ìna, kam Ëesk export vzrostl v roce 2006 o 25 %. Tam je vöak zn t siln konkurence evropsk ch st t, kterè nechtïjì z stat pozadu p i dob v nì asijskèho tygra. Dovoz ËÌnskÈho zboûì do»r na druhou stranu st le roste, ËÌmû se v minulèm roce prohloubilo z pornè saldo vz jemnèho obchodu.»eskèmu zboûì se zaëalo otevìrat pomïrnï n roënè teritorium SevernÌ Ameriky. ObchodnÌ bilance se Spojen mi st ty je jiû druh m rokem v p ebytku. Prolomit deficit zahraniënìho obchodu se loni poprvè poda ilo ve vztahu s Kanadou. "ExportnÌ strategie»r , kterou MPO vypracovalo v roce 2005, prosazovala vïtöì orientaci na trhy, kterè po roce 1989 ËeskÈ firmy opustily. Jde nap Ìklad o Rusko, b valè sovïtskè republiky nebo Balk n, na kterè se nynì tuzemötì exportè i spïönï vracì, ale takè o asijskè st ty a zemï severnì Ameriky. Po dvou letech m ûeme konstatovat, ûe se cìle tèto stra- Podnikatelé budou moci čerpat prostředky ze SF EU jako první»lenovè novï ustavenèho MonitorovacÌho v boru OperaËnÌho programu Podnik nì a inovace (OPPI) projednali kritèria v bïru projekt pro pilotnì programy podpory z OPPI - Marketing a Rozvoj, ËÌmû se otevìr prostor pro vyhl öenì "V zev k p edkl d nì projekt " do tïchto program od 1. b ezna PodnikatelÈ se stanou prvnì skupinou potenci lnìch ûadatel, kte Ì budou moci svè û dosti o podporu p edkl dat v r mci podpory ze SF EU pro obdobì N plnì Ëinnosti MV je ovï ov nì Ëinnosti a kvality realizace OPPI. MV odpovìd za schvalov nì v bïrov ch kritèriì pro jednotlivè programy podpory a n slednï monitorov nì procesu naplúov nì politiky hospod skè a soci lnì soudrûnosti prost ednictvìm OPPI. V lednu 2007 schv lila Vl da»r 15 program podpory v r mci OPPI, kterè jsou zamï eny jak na p Ìmou podporu firem, tak na budov nì infrastruktury pro podnik nì. Z mïrem MPO je postupnï ve t ech vln ch zah jit p Ìjem û dostì do program s p Ìmou podporou. Po otev- enì programu Marketing a Rozvoj bude n sledovat p ibliûnï v kvïtnu druh vlna v zev do program : pokraëov nì na stranï 27 GALATEK, a. s., a české technologie do zahraničí Popt vka na trhu RuskÈ federace, p edevöìm v oblasti Uralu, m zvyöujìcì tendenci a bezesporu je na nejbliûöì obdobì velmi perspektivnì. SvÏdËÌ o tom dalöì zcela konkrètnì projekty, kterè jsou v souëasnè dobï v pokroëilèm st diu p Ìprav. "V celèm tomto pozitivnìm v voji na uveden ch trzìch naöì firmï v razn m zp sobem pomohla spolupr ce se zastoupenìm CzechTrade v JekatÏrinburgu," zd raznil editel spoleënosti Martin Mokroö. "Znalost mìstnìch pomïr a dokonal orientace v podnikatelskè sfè e n s zavedla k potencion lnìm z kaznìk m a n slednï k podpisu uveden ch kontrakt. ZastoupenÌ CzechTrade v JekatÏrinburgu takè velmi v znamn m zp sobem ovlivúuje i v voj novï zaloûenè aliance»eskè povrchovè pravy (CPU), jejìmû smyslem je nabìdnout ruskèmu z kaznìkovi silnou skupinu, kter je schopna vy eöit jeho problèmy v danèm oboru komplexnï a s odpovìdajìcìmi z rukami," dodal. Velmi spïön byla nap Ìklad ned vn prezentace v»eljabinsku, na kterè se ËeskÈ technologie a za ÌzenÌ povrchov ch prav p edstavily. Z Ëastnilo se jì na 70 z jemc ze 30 strojìrensk ch podnik z oblasti Uralu, p iëemû zastoupenì CzechTrade jiû obdrûelo adu konkrètnìch popt vek. To d v p edpoklady, aby se na Urale prosadili i ËeötÌ v robci kovoobr - bïcìch stroj. vìce na jsou vz jemnï prov zanè Ëi p edvyplnïnè. KromÏ formul e pro fyzickè osoby je v aplikaci takè formul pro pr vnickè osoby. StruËn p ehled obsahu p Ìlohy: Z kladnì informace o dani z p Ìjmu fyzick ch a pr vnick ch osob DaÚovÈ tiskopisy pro p izn nì danì z p Ìjm fyzick ch a pr vnick ch osob hrada daúov ch povinnostì Z kladnì daúovè pojmy Z kon o danìch z p Ìjmu Pod nì daúovèho p izn nì prost ednictvìm internetu Pr mïrnè ceny pohonn ch hmot 2006 JednotnÈ kurzy pro p epoëet cizì mïny P ehled ËÌsel a p edëìslì bankovnìch Ët finanënìch ad Adres finanënìch org n vìce na tegie da Ì spïönï naplúovat," uvedl n mïstek ministra pr myslu a obchodu Martin Tlapa. DobrÈ v sledky hl sì takè klìëovè instituce st tu na podporu v vozu. N r st smluv uzav en ch»eskou exportnì bankou vzrostl v roce 2006 o 10 % a dos hl Ë stky p es 19 miliard korun. EGAP a KomerËnÌ vïrov pojiöùovna pojistily exporty v hodnotï 160 miliard korun. CzechTrade zdvojn sobil export sv ch klient z ad mal ch a st ednìch firem na 3,3 miliardy korun. Podle komodit t hl v loúskèm roce Ëesk export bez vïtöìch p ekvapenì v voz aut a strojnìch za ÌzenÌ. ZaËÌn se vöak da it i dalöìm obor m jako je tradiënì chemick pr mysl, ale takè informaënìm technologiìm, ekologii a energetick m za ÌzenÌm. Export v roce 2007 Podle odhad MPO skonëì kladn bilance zahraniënìho obchodu za rok 2007 v intervalu mld. korun. Mezi priority»eskè republiky p i podpo e exportu adì MPO zejmèna d raznè prosazov nì dosaûenì dohody o dalöì liberalizaci Hledáme příležitosti ObchodnÌ firma ze Z padokazachst nskè oblasti, kter navötìvì Prahu zaë tkem b ezna t. r. v r mci podnikatelskè mise po danè»sok hled kontakty na ËeskÈ v robce a dodavatele porcel novèho n dobì "Bohemia Lux", kovovèho n dobì a mycìch prost edk. Z jemci o osobnì setk nì s p edstavitelem kazaöskè firmy se mohou p ihl sit nejpozdïji do na nìûe uvedenèm kontaktu: Firmy ze Z padokazachst nskè oblasti, kterè navötìvì Prahu zaë tkem b ezna t. r. v r mci podnikatelskè mise po danè»sok hledajì kontakty na ËeskÈ v robce a dodavatele minipivovaru (plocha 100 m 2 ), minipek rny (plocha 80 m 2 ) a z vïsnè peci s kolèbkami. Z jemci o osobnì setk nì s p edstavitelem kazaöskè firmy se mohou p ihl sit nejpozdïji do na nìûe uvedenèm kontaktu: Firma ze Z padokazachst nskè oblasti, kter navötìvì Prahu zaë tkem b ezna t. r. v r mci podnikatelskè mise po danè»sok hled SpoleËnost INCO engineering je dodavatelem stroj a za ÌzenÌ pro vertik lnì dopravu v hlubinn ch dolech a öirokèho sortimentu za ÌzenÌ pro hlubinnou tïûbu. KromÏ dod vek na dom cì trh se spïönï zabydluje v adï zemì, zejmèna v Polsku, SlovenskÈ republice, RuskÈ federaci, na UkrajinÏ, v Kazachst nu, dalöì obchody m vöak rozpracov ny takè v»ìnï, Peru, Austr lii nebo Indii. INCO engineering je spoluautorem myölenky sdruûenì Ëesk ch v robc dob vacì techniky CDT (»esk dob vacì technika). Jako prvnì exportnì aliance vystoupili jejì ËlenovÈ mimo zemì republiky a za pomoci agentury CzechTrade pronikali pomalu na trhy v dalöìch Ë stech svïta, a to zejmèna v oblastech, kde se tïûì nerosty. "St li jsme zde jako zcela nov nezn m spoleënost, a tak n m velmi prospïla podpora st tnìch institucì. P i prezentacìch a v stav ch bylo velmi d leûitè, ûe jsme mïli svïtovèho obchodu jeötï v letoönìm roce, v r mci tzv. katarskèho kola jedn nì WTO.»esk republika m d le z jem na sniûov nì ochran sk ch n stroj v mezin rodnìm obchodï a lepöì ochranï duöevnìho vlastnictvì tuzemsk ch firem p i jejich exportu a investicìch v zahraniëì. V r mci zlepöenì zahraniënìch sluûeb st tu p ipravuje MPO zah jenì Ëinnosti Rady pro obchod a investice, kter rozöì Ì Ëast firem na rozhodov nì o podpo e exportu, vznik ExportnÌ akademie a zlepöenì systèmu ekonomickè diplomacie. St tnì podpora exportu se zamï Ì mimo jinè na podporu v vozu sluûeb, kter v»eskè republice st le zaost v. JejÌm cìlem je sezn mit ËeskÈ podnikatele nejprve s moûnostmi, kterè majì na trhu se sluûbami v evropsk ch st tech, nap Ìklad v D nsku Ëi VelkÈ Brit nii, a z roveú je p ipravit na p ek ûky, kterè je na tïchto trzìch ËekajÌ. "Mezi rizika, kter m ûe ohrozit r st exportu v letoönìm roce, adì MPO p edevöìm potenci lnì nejistotu na svïtovèm trhu surovin a pomalè oûivov nì r stu evropsk ch ekonomik," ekl ministr M. ÿìman. kontakty na ËeskÈ v robce a dodavatele n sledujìcìch technologiì: vybavenì z vodu na v robu epnèho cukru (s kapacitou 500 tun/24 hod.), vybavenì z vodu na zpracov ni makulatury (aû do 10 tun/24 hod.), za ÌzenÌ pro v robu toaletnìho papìru, ubrousk atp. Z jemci o osobnì setk nì s p edstavitelem kazaöskè firmy se mohou p ihl sit nejpozdïji do na nìûe uvedenèm kontaktu: Firma ze Z padokazachst nskè oblasti, kter navötìvì Prahu zaë tkem b ezna t. r. v r mci podnikatelskè mise po danè»sok hled kontakty na ËeskÈ v robce a dodavatele n sledujìcìch technologiì: za ÌzenÌ na v robu masov ch konzerv a klob s, za ÌzenÌ pro vakuovè balenì masov ch delikates, um vacì za ÌzenÌ pro dezinfekci vybavenì (ml nk na maso atp.). Z jemci o osobnì setk nì s p edstavitelem kazaöskè firmy se mohou p ihl sit nejpozdïji do na nìûe uvedenèm kontaktu: vera.rehackova@czechtrade.cz INCO engineering, s. r.o. - myšlenka první aliance st tnì vlajku za z dy. Vedle podpory agentury CzechTrade pro n s byla d leûit takè pomoc»eskè exportnì banky," vzpomenul gener lnì editel spoleënosti AntonÌn Jaroö. Aliance neëekanï rychle uspïla - zhruba po roce v Rusku podepsala prvnì kontrakt a brzy n sledovaly dalöì. "Specifikem tohoto podnik nì je jeho dlouhodobost," konstatoval AntonÌn Jaroö. ÿadu zak zek m spoleënost rozpracovanou v oblasti velkèho Uralu - jedn se zejmèna o tïûbu nerost, jako jsou mïô, draselnè soli a dalöì suroviny. DalöÌ kontrakty se r sujì v oblasti NovokuznÏcka, kterè je velkou uhelnou z kladnou Ruska. Nap Ìklad v JekatÏrinburgu spoleënost vyhr la v bïrovè ÌzenÌ na dod vky pro t i doly v rozsahu 14,5 milion eur. SpoleËnost INCO engineering je vìtïzem ExportnÌ ceny DHL 2006 v kategorii "ExportÈr teritoria - Rusko". vìce na MORAVSKÉ SKLÁRNY KVĚTNÁ, s. r. o., a design do světa Skl rny KvÏtn (1794) jsou nejstaröì pracujìcì skl rnou na MoravÏ a adì se k v bec nejstaröìm skl rn m v celè»eskè republice. Jiû vìce neû 200 let vyr bì foukanè, ruënï tvarovanè n pojovè a dekorativnì sklo klasick ch i modernìch tvar, kterè se zde dekoruje brouöenìm, lept nìm, malov nìm, matov nìm, rytìm nebo pìskov nìm. Po p evzetì spoleënostì Synex CZ, a. s., v roce 2004 skl rna nav zala na tradiënì spolupr ci se zn m mi evropsk mi v tvarnìky prvnì poloviny 20. stoletì, kdy pro ni sklo navrhovali nap Ìklad Adolf Loos nebo Josef Hofmann a oslovila p ednì ËeskÈ designèry souëasnosti. Dnes tak vyr - bì nejen tradiënì sortiment, ale i designovè sklo podle n vrh studia Olgoj Chorchoj, Mimolimit B ry äkorpilovè, Rony Plesla, Ji Ìho äuh jka a mnoha dalöìch. Nov m sortimentem, vych zejìcìm z jejich n vrh, chce oslovit i dalöì z kaznìky a zavèst na trh se sklem modernì, dosud m lo vidïnè v robky. Skl rna jiû zìskala za svè v robky nïkolik ocenïnì. Nap Ìklad za designovou sadu Mr. Egg obdrûela Design Plus cenu udïlovanou odbornou ve ejnostì za origin lnì design a kvalitnì provedenì v r mci veletrhu Ambiente 2006 ve Frankfurtu nad Mohanem. KvÏtn je prvnì Ëeskou firmou, kter toto ocenïnì zìskala. Pr vï na mezin rodnìm poli MoravskÈ skl rny KvÏtn zaëaly spolupracovat s agenturou CzechTrade a tento krok se velmi osvïdëil. V sledkem byla nap Ìklad Ëast na veletrhu Macef 2006 v italskèm Mil nï nebo na v stavï Blickfang ve öv carskèm Curychu. Skl rna vyuûila takè moûnosti zìskat prost edky z OPPP v r mci programu Marketing, nap Ìklad na prezentaci na jiû zmìnïnèm veletrhu Ambiente ve Frankfurtu nad Mohanem. vìce na 19

20 KOMORA AUDITORŮ ČR únor 2007 Auditoři pro vaši jistotu Rovnocenný vztah mezi auditorem a jeho klientem jako východisko pro klidný spánek podnikatele Abychom zpestřili obsah informací na této stránce věnované Komoře auditorů ČR, rozhodli jsme se společně s komorou dát od únorového čísla Prosperity prostor jednotlivým členům - auditorským firmám. Rozhovory s představiteli auditorských společností zahajujeme exkluzivně s bývalým prezidentem Komory auditorů ČR a současným viceprezidentem Evropské federace účetních znalců FEE a partnerem společnosti PricewaterhouseCoopers Ing. Petrem Křížem. Vzhledem k tomu, že Ing. P. Kříž působí pátým rokem jako stálý zástupce Komory auditorů v FEE a v prosinci byl jmenován viceprezidentem této evropské instituce zodpovědným za oblast financí, orientovali jsme téma rozhovoru na to, co se v této instituci děje a jak se vývoj auditorské a účetní profese promítne do působení české auditorské profese. Skloubit funkci viceprezidenta FEE s partnerskou rolí ve velké auditorské firmě jistě znamená značnou pracovní zátěž. Jak to v současné době zvládáte? Vzhledem k tomu, ûe viceprezidentsk funkce byla poprvè v historii FEE svï ena z stupci ze st ednì Evropy, beru toto ocenïnì p edevöìm jako uzn nì pokroku nov ch auditorsk ch komor, kterè vstoupily do FEE po roce 2000 a jejich podìlu na Ëinnosti tèto organizace, kter reprezentuje 44 evropsk ch ËetnÌch a auditorsk ch organizacì z 32 zemì, kterè majì celkem vìce neû Ëlen. M te pravdu, ûe mè jmenov nì p ineslo znaënè novè n roky na m j Ëas, kter se snaûìm spravedlivï dïlit mezi auditorskou pr ci, rodinu a tyto ve ejnè aktivity. MusÌm vöak vyj d it uzn nì firmï PricewaterhouseCoopers, kter mi vytvo ila prostor pro mè p sobenì v tèto novè roli i mè rodinï za pochopenì a podporu. Ve svè pracovnì pozici se vïnuji nad le adï klient, ale ubyly mi nïkterè internì a region lnì lohy. Můžete stručně popsat, jaká profesní dráha vás přivedla k takovéto funkci? Po vysokè ökole jsem kr tce p sobil v mezin rodnìm obchodï, ale jiû v roce 1991 jsem zah jil auditorskou dr hu, zamï enou p edevöìm na oblast auditu a poradenstvì pro banky a jinè finanënì instituce. PodÌv me-li se na polistopadovou historii ËeskÈho bankovnictvì, je z ejmè, ûe tato profesnì dr ha rozhodnï nebyla nudnou. Do Ëinnosti bankovnì pracovnì skupiny FEE jsem se zapojil jiû v roce 1997, kdy se projedn val nov a asi dodnes nejkomplikovanïjöì mezin rodnì ËetnÌ standard IAS 39 vïnovan finanënìm n stroj m. V letech jsem byl prezidentem Komory auditor»r, od p ijetì komory za dnèho Ëlena FEE v roce 2002 jsem p sobil v RadÏ FEE a minul rok jsem byl jmenov n viceprezidentem a p edsedou bankovnì pracovnì skupiny. Mohl byste přiblížit obsah činnosti a organizační strukturu této mezinárodní instituce? Posl nìm FEE je prezentace z jm evropskè ËetnÌ a auditorskè profese v öirokèm slova smyslu p i zohlednïnì ve ejnèho z jmu na v sledcìch Ëinnosti profese. JejÌ Ëinnost se zamï uje na zlepöenì, harmonizaci a liberalizaci v konu a regulace ËetnictvÌ a povinnèho auditu v EvropÏ v soukromèm i ve ejnèm sektoru, p i zohledúov nì v voje ve svïtï a p Ìpadn ch evropsk ch z jm. FEE podporuje spolupr ci profesnìch ËetnÌch org n v EvropÏ, identifikuje trendy, kterè mohou ovlivnit budoucì v voj v tïchto oblastech a ve spolupr ci s Ëlensk mi organizacemi eöì aktu lnì ot zky. KlÌËovou je role FEE jako reprezentanta evropskè ËetnÌ profese ve vztahu k evropsk m institucìm. NejvyööÌm org nem FEE je valn hromada, kter se sch zì jednou za dva roky a mezi hromadami 20 jejì Ëinnost ÌdÌ Rada, v nìû jsou zastoupeny vöechny ËlenskÈ st ty, kter formuluje politiku federace. V konn m org nem, zabezpeëujìcìm v kon politick ch rozhodnutì a ÌzenÌ FEE, je exekutiva, kter je tvo ena prezidentem, jeho z stupcem, v konn m editelem a sedmi viceprezidenty. V odborn ch oblastech p sobì ada pracovnìch skupin, poradnìch sbor a projektov ch t m a celou Ëinnost podporuje 15Ëlenn sekretari t Ìzen v konn m editelem a sekret em. V jaké odborné oblasti působíte a v jakém smyslu se rozšiřuje vaše působení v nové funkci viceprezidenta? V minulosti jsem se vïnoval p edevöìm odbornè problematice ËetnictvÌ, auditu a regulace bankovnictvì a ostatnìch finanënìch institucì, nicmènï bïhem svèho p sobenì v RadÏ FEE jsem se podrobnïji sezn mil tèû s aktu lnì oblastì ve ejnè regulace auditu a s v vojem auditorskè profese v jednotliv ch zemìch st ednì a v chodnì Evropy. V novè roli viceprezidenta p ebìr m ÌzenÌ bankovnì pracovnì skupiny, kter zce spolupracuje jak s Evropskou bankovnì federacì, tak i s V borem pro mezin rodnì ËetnÌ standardy IASB v Lond nï p i hled nì optim lnìho doladïnì standard, kterè se t kajì p edevöìm finanënìch n stroj. Druhou Ë stì mè odbornè agendy je Ëinnost "treasurera", tj. m m na starost pèëi o finance a rozpoëet organizace, a to jak jeho p Ìpravu, tak i sledov nì Ëerp - nì a dodrûov nì vnit nìch pravidel v tèto oblasti. NicmÈnÏ ËasovÏ nejn roënïjöì jsou samotn jedn nì exekutivy, vëetnï p Ìpravy na tato jedn nì, kter zasahujì pr ezovï do celè Ëinnosti federace. Charakterizujte, prosím, jak reaguje FEE na zpřísnění pravidel pro výkon auditorské profese. Na FEE rozhodnï nelze pohlìûet jako na "odborovou organizaci" evropsk ch auditor - koneënï nadpoloviënì vïtöina Ëlen auditory nenì. Z pohledu ve ejnèho z jmu je urëitè zp ÌsnÏnÌ auditorsk ch pravidel vzhledem k v voji kapit lov ch trh a s nìm spojen m skand l m svïtov ch korporacì ku prospïchu nejen ve ejnosti, ale i samotn ch auditor, neboù jim p in öì obnovenì d vïry v tuto profesi, jejì odbornost a integritu. FEE proto podporuje vïtöinu aktivit EvropskÈ komise a plnï podpo ila novou SmÏrnici o statut rnìm auditu, kter byla schv lena v dubnu minulèho roku a kter harmonizuje a zp Ìs- Úuje pravidla pro p sobenì auditor. Můžete zhodnotit kvalitu provádění auditorských služeb v ČR? ObecnÏ mohu Ìci, ûe kvalita ËeskÈho auditu v evropskèm srovn nì obstojì velmi dob e.»eötì audito i podlèhajì poûadavk m mezin rodnìch standard auditu jiû od roku 2005 a je pro nï z vazn Etick kodex Mezin rodnì federace ËetnÌch IFAC. P esto jsem dalek tvrzenì, ûe nenì co zlepöovat - aplikace tïchto poûadavk v plnèm rozsahu v celè öì i a hloubce auditorskè Ëinnosti je n roën a jsem p esvïdëen, ûe ada auditor m jeötï v tèto oblasti co zlepöovat. Mimoto v voj se nezastavil, standardy podlèhajì v souëasnè dobï rozs hlè modernizaci a vyjasúov nì a zodpovïdn auditor musì tïmto nov m poûadavk m vïnovat znaënou Ë st svè odbornè kapacity. Jak se díváte na poskytování služeb poradenských v kombinaci s ověřováním účetních závěrek u stejného klienta? SmÏrnice o statut rnìm auditu i Etick kodex IFAC v tèto oblasti formulujì jasn princip: auditor nesmì ovï ovat v sledky svè vlastnì Ëinnosti a nesmì Ëinit rozhodnutì, kter jsou bïûnï vyhrazena managementu auditovanèho klienta. ObÏ tyto normy d le podrobnïji specifikujì, jak je t eba tento princip vykl dat u jednotliv ch ËinnostÌ, kde by mohl vzniknout v öe naznaëen konflikt z jm. Je nap Ìklad z ejmè, ûe nenì p ÌpustnÈ, aby auditor nebo s nìm sp ÌznÏn osoba vedla ËetnictvÌ a auditor pak ovï oval, zda takto vedenè ËetnictvÌ poskytuje vïrn a poctiv obraz finanënì pozice a hospoda enì klienta. Na druhè stranï auditor zn velmi podrobnï situaci i problèmy auditovanèho klienta a adu sluûeb, kterè nenaruöujì v öe uveden princip, je schopen klientovi nabìdnout s vyööì efektivitou, vypl vajìcì z toho, ûe se s touto situacì a problèmy nemusì novï seznamovat. Audito i nap. informujì vedenì spoleënostì o nedostatcìch ve vnit nìm kontrolnìm systèmu, zjiötïn ch v pr bïhu auditu, a v adï p Ìpad je pro spoleënost ËelnÈ a efektivnì poû dat auditora o spolupr ci p i jejich odstraúov nì. Rýsuje se alternativa, že bude třeba za deset let audit povinný pro všechny podnikatelské subjekty v ČR? Třeba audit s vymezenými pravidly pro mikrofirmy, malé firmy, střední a velké? Je to tak někde ve světě? Je pravda, ûe existujì zemï, kde je audit povinn pro vöechny spoleënosti, kterè vyuûìvajì v hod omezenèho ruëenì spoleënìk za jejich z vazky, tj. v naöich podmìnk ch pro vöechny akciovè spoleënosti a spoleënosti s ruëenìm omezen m. OsobnÏ vöak jsem p esvïdëen, ûe souëasn v voj, kter v n vaznosti na zp ÌsÚov nì pravidel a n rok na prov dïnì auditu postupnï ve vöech zemìch sniûuje poëet spoleënostì podlèhajìcìch povinnèmu auditu, nebude zvr cen. TÌm nechci Ìci, ûe v budoucnosti nebudou audit menöìch spoleënostì vyûadovat financujìcì banky nebo jinì soukromì investo i p ed investov nìm vlastnìch prost edk do podniku. CelosvÏtovÏ se dnes prosazuje z sada "audit je audit", kter br nì vytvo enì r znï odstupúovan ch poûadavk na d kladnost prov - dïnì auditu u r zn ch rovnì spoleënostì, neboù takov to p Ìstup by stïûì umoûnil odpovìdajìcìm zp sobem nastavit oëek v nì uûivatele zpr vy auditora na mìru ujiötïnì, kterou mu zpr va p in - öì. ObjevujÌ se vöak vahy, ûe mezi audit spoleënosti a variantu, p i nìû ËetnictvÌ spoleënosti nepodlèh û dnèmu ovï ov nì, by bylo vhodnè vloûit jin model ovï enì, kter by byl jednoduööì a levnïjöì, nebyl by naz v n auditem, ale nap Ìklad provïrkou ËetnÌ z vïrky a jeho v stup by byl od auditu z etelnï odliöen. Jaký máte názor na sbližování účetních pravidel - metod mezi kontinentálními zvyklostmi a anglosaskými postupy, kolují zprávy o tom, že tyto metody se liší tak zásadně, že podle jedněch může vzniknout hospodářský výsledek kladný a při použití druhých pravidel může vzniknout u téže společnosti hospodářský výsledek záporný. Je tomu skutečně tak? M oëek v nì budoucìho v voje se mohou zd t znaënï radik lnìmi, ale jsem p esvïdëen, ûe ve st ednïdobèm horizontu se doëk me buô zcela jednotn ch nebo velmi podobn ch ËetnÌch pravidel pro mezin rodnï ËinnÈ spoleënosti, neboù globalizujìcì se trhy si tento v voj vynutì.»eskè ËetnictvÌ by spìöe mïlo p ijmout tuto v zvu, neû se jì br nit, neboù to bude jednoznaënï ve prospïch Ëesk ch podnikatel. Takov to progresivnì p Ìstup by podnikatel m umoûnil prosadit se na mezin - rodnìch trzìch nejen sv mi produkty, ale tèû si sv m podnikatelsk m z mïrem a v sledky zajistit na tïchto trzìch pot ebn kapit l. V voj svïtovèho ËetnictvÌ dnes v rozhodujìcì mì e nenì ovlivnïn rozdìly mezi kontinent lnì a anglosaskou koncepcì, tady je z ejmè, ûe anglosaskè koncepci kladoucì d raz na ekonomickou podstatu hospod sk ch transakcì je d na i v EvropÏ jednoznaën p ednost. KlÌËovou ot zkou je dnes urëit souboj mezi americkou koncepcì US GAAP, kter si v d sledku pr vnìch tlak vynutila soubor velmi podrobn ch ËetnÌch pravidel, a koncepcì mezin rodnìch standard ËetnÌho v kaznictvì IFRS, kter vych zì z p vodnì britskè doktrìny, zaloûenè na principech a ponech vajìcì ËetnÌm a auditor m prostor pro interpretaci tïchto princip v konkrètnì situaci urëitè spoleënosti. Je vöak z ejmè, ûe i velice zk odchylka ËetnÌch pravidel m ûe mìt z sadnì dopad na hospoda enì urëitè spoleënosti a zvr tit je ze zisku do ztr ty. Nap Ìklad ËeskÈ ËetnÌ p edpisy poûadujì postupnè odepisov nì goodwillu po dobu pïti let. Mezin rodnì standardy odpis goodwillu zakazujì, poûadujì vöak kaûdoroënì ovï enì, zda hodnota goodwillu nebyla znehodnocena. Tato drobn odchylka m ûe sama o sobï lehce zp sobit v öe uvedenè rozdìlnè hospod skè v sledky. Co je tedy zapotřebí do budoucna zlepšit, aby byly výsledky hospodaření obchodních společností lehce pochopitelné a spolehlivé pro všechny uživatele a současně je měli častěji k dispozici, než je tomu doposud? V tèto oblasti bude v budoucnosti t eba daleko vïtöì diferenciace. V sledky kotovan ch spoleënostì by mïly b t k dispozici co nejd Ìve po skon- ËenÌ obchodnìho obdobì, jejich mezitìmnì v sledky jsou jiû nynì zve ejúov ny pololetnï a v budoucnosti dojde z ejmï k dalöìmu zkr cenì tèto lh ty. Jiû nynì se s nov mi technologiemi objevujì vize poëìtajìcì s pr bïûn m poskytov nìm v sledk u tïchto spoleënostì, kde existuje jednoznaën ve ejn z jem o co nejvyööì transparentnost. Z roveú je vöak z ejmè, ûe kvalitnì anal za hospoda enì velk ch spoleënostì bude vyhrazena kvalifikovan m profesion l m, neboù mnoûstvì a komplexnost informacì, kterè do takovèto anal zy vstupujì, m ûe laik stïûì objektivnï vyhodnotit. Na druhè stranï jsem p esvïdëen, ûe nap. v oblasti mal ch a st ednìch spoleënostì je prostor pro dalöì zjednoduöenì ËetnictvÌ a v kaznictvì, kde by st t mïl stanovit skuteënï pouze minim lnì poûadavky a dalöì doplúujìcì n roky by si tyto spoleënosti mïly sjedn vat se sv mi spoleënìky, financujìcìmi bankami nebo jin mi poskytovateli kapit lu, a tomuto trendu z st v ËeskÈ ËetnictvÌ v poslednì dobï dosti dluûno. Jak hodnotíte vyspělost českého podnikatelského prostředí ve vztahu ke vnímání hospodářských výsledků podniků? Domníváte se, že je na tyto nové trendy v účetním výkaznictví dobře připraveno? Co byste v tomto směru podnikatelským subjektům doporučil?»eskè podnikatelskè prost edì je dnes velmi öirok pojem. Z v sledk ady Ëesk ch investor na praûskè burze i jin ch kapit lov ch trzìch je z ejmè, ûe dok ûì spr vnï vyhodnotit v sledky hospoda enì podnik. Na druhè stranï v razn vïtöina podnikatel a ve ejnosti se rozhoduje v hradnï na z kladï kritèria ËistÈho zisku, u kotovan ch spoleënostì dle v voje ceny akciì, v lepöìm p ÌpadÏ dle r stu trûeb, a ada vliv, kterè jsou v ËetnÌch z vïrk ch po urëitou dobu skryty a zisk ovlivnì aû v budoucnosti, jim z st v skryta. Pes je z ejmï zakop n v oblasti vzdïl v nì, neboù tèto oblasti by se nemïlo vïnovat pouze ekonomickè ökolstvì. D leûitou roli m ûe sehr t tèû sfèra publicistiky a mèdiì. KlÌ- ËovÈ ËeskÈ spoleënosti p ech zejì na ËetnictvÌ dle Mezin rodnìch standard ËetnÌho v kaznictvì IFRS a je z ejmè, ûe ada uûivatel ËetnÌch z vïrek tento nov trend, p Ìnosy tohoto p Ìstupu, ale i urëit skalì spoëìvajìcì p edevöìm v niûöì standardizaci v kaz, dosud plnï nezachytila. OsobnÏ jsem vöak p esvïdëen, ûe tento v voj, kter je d slednï zamï en na pot eby majitel a investor, tj. na pot eby ve ejnosti, kter vych zì z jednoznaënï vytyëen ch princip, preferuje ekonomickou podstatu vöech transakcì a nenì ovlivnïn û dn mi fisk lnìmi z jmy, je tou spr vnou cestou. Co považujete v současné době za největší překážku pro lepší vnímání významu auditu v ČR? Jsem p esvïdëen, ûe mnoho podnikatel, z ejmï s v jimkou kotovan ch spoleënostì, st le povaûuje ËetnictvÌ p edevöìm za n stroj v bïru danì a nikoliv za n stroj ÌzenÌ a vykazov nì v sledk majitel m podniku a Ëesk daúov systèm je tomuto p Ìstupu jistï n pomocn. Kdyû se nezmïnì tento p Ìstup k ËetnictvÌ, bylo by naivnì oëek vat v razn posun p i vnìm nì auditu, kter je Ëasto ch p n jako administrativnì b emeno. Ze zahraniënìch zkuöenostì vöak mohu potvrdit, ûe v adï zemì jsou audity vyûadov ny nikoliv z konem ve ve ejnèm z jmu, ale jednoznaën m poûadavkem majitel, bank nebo jin ch poskytovatel kapit lu. Audit je pak ch p n jako servis, kter auditor poskytuje p edevöìm akcion m a dalöìm zainteresovan m osob m, a kter pozitivnï p ispìv k transparentnìmu podnikatelskèmu rozvoji. Co byste jednou stručnou větou na závěr rozhovoru sdělil podnikatelům v ČR ve vztahu k auditorům? Jsem p esvïdëen, ûe vybudov nì rovnocennèho vztahu zaloûenèho na respektu mezi auditorem a jeho klientem a jejich pr bïûn spolupr ce poskytuje skvïlè v chodisko pro zdrav rozvoj podnik nì i klidn sp nek podnikatele. za rozhovor podïkovala Eva Brixi