Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci

Transkript

1 Osobní kariéra PER Personální management Robert Jansta Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci

2 Obsah 1. Úvod Pojetí kariéry Kariérový pohyb Kariérové typy Dotazník Potřeb Test profesionálního typu Dotazník kariérových kotev Etapy Kariéry Potenciál Závěr Seznam literatury... 7 Stránka 2

3 1. Úvod Kniha se snaží pomoci člověka nasměrovat a poukázat na to, co by pro něj mohlo být někdy důležité a jindy naplňující. Ve své kariéře musíme využít veškerého svého potenciálu, abychom mohli obohacovat své zkušenosti a rozvíjet svou osobnost. Je třeba uvědomit si, že postavení, které v práci zaujímáme, bývá málokdy v souladu s našimi schopnostmi. V této knize by měl čtenář odhalit své falešné představy a vytvořit si obrázek nejen o budování kariéry, ale i ve svých možnostech a tím, jací skutečně jsme a kam směřujeme. Kariérou musíme překonávat jisté bariéry, které nám život přináší, jak se přizpůsobovat či jak pomáhat svým kolegům při jejich vlastním rozvoji kariéry. Je poukázáno na to, že kariéra není pouze postupem od funkce k funkci, ale zahrnuje získávání zkušeností, nových dovedností, poznatků a v neposlední řadě také vědomostí. 2. Pojetí kariéry Kariérou bývá často myšlena dráha, tedy čas od nástupu do zaměstnání, školy či jakéhokoliv jiného životního rozvoje mající svůj konec. Tato dráha má svá stádia s mnohdy nejasnou budoucností a cílem. Abychom mohli kariéru sledovat či ji porovnávat, je potřeba jistých kriterií. Zásadní rozdíl však nastává, dává-li člověk přednost postupu platovému, tedy považuje-li za kariéru zvyšování platu, oproti člověku, který stojí spíše o osobní rozvoj a získávání nových zkušeností. Tato kniha je zaměřena na seberealizaci jednotlivce a rozvoji jeho potenciálu. V první řadě je třeba odlišit vnitřní a vnější kariéru. Vnější, tedy objektivní kariéra nám ukazuje, co člověk v minulosti dělal, může se tak jednat o předložené životopisy do zaměstnání či přihlášky do škol a kurzů. Tedy výčet naší absolvované dráhy či zkušeností. Vnitřní, tedy subjektivní kariéra poukazuje na vědomosti daného člověka, jeho postoj, zkušenosti a osobní růst. 3. Kariérový pohyb Nejběžnějším kariéristickým pohybem je pohyb hierarchického rozměru, tedy postupu od nižšího postavení na vyšší místa, přičemž k povýšení dochází zpravidla několikrát, než pracovník dosáhne cíle. Některé organizace velký prostor pro hierarchický postup neponechávají, u jiných organizací může být naopak postup značný. U organizací, které mají značný odstup od nejnižšího místa po nejvyšší, prochází člověk často mnoha změnami, takovému to postupu říkáme pohyb vertikální. Kariéra týkající se např. nové profese neb oblastní činnosti se nazývá horizontální pohyb. 4. Kariérové typy Zde jsou uvedeny známé teorie kariéry dle různých autorů, kteří klasifikovali jedince podle kariérních typů. Nabízí se rozdělení do tří základních potřeb, potřeby výkonu, potřeby přátelství a potřeby moci. Lidé s potřebou výkonu se vyznačují samostatností, odpovědnosti, soutěživosti a neustálím překonáváním ostatních. Tito lidé si nevybírají úkoly snadné a ani příliš těžké, dávají přednost přiměřeně obtížným úkolům. Jejich spokojenost vyplívá z dobře vykonané práce. Pro tyto lidi není příliš vhodné povolání jako např. učitel nebo výzkumník. Potřebu přátelství mají lidé dávající přednost práci v kolektivu, naopak nešťastní bývají, mají-li pracovat o samotě. Užitek najdou tito lidé v sociálních sférách nebo ve styku s veřejností. Potřebu pomoci mají lidé se snahou řídit ostatní a ovlivňovat jejich jednání. Stránka 3

4 Z pozorování rovněž vyplívá, že lidé mají sklon vyhledávat prostředí odpovídající jejich povahové orientaci. Celkem je shrnuto šest typů osobností. Typ realistický, vyznačující se agresivním chováním, se schopnostmi a dovednostmi spojenými s fyzickou aktivitou (řemeslo). Typ zkoumavý, který dává přednost poznávacím aktivitám před aktivitami emocionálními (matematika, biologie). Typ sociální, preferující mezilidské aktivity před aktivitou fyzickou (psychologie). Typ konvenční, vyhledávající činnosti s jasně vymezenými pravidly (bankovnictví). Typ podnikavý, využívající svých schopností k přesvědčování a získávání si ostatních (obchod). Typ umělecký, usilující o sebevyjádření a tvůrčí práci (herectví). Některé kariérové typy jsou si vzájemně blízké, jiné zase vzdálenější. Lze počítat i s tím, že spojení některých typů může být v určitých profesích značnou výhodou Dotazník Potřeb V této knize narazíme na tzv. dotazník potřeb, který čtenáři umožní určit jeho vlastní preferenční potřeby a s tím i související kariérovou orientaci. Dotazník je založen na 18 tvrzeních. Každé tvrzení má dvě varianty, na každé straně jednu. Mezi těmito dvěma tvrzeními se nachází řada čísel od jedné do pěti. Volí-li tedy čtenář hodnotu 1 či 5, naprosto souhlasí s danou odpovědí, u čísel 1 či 4 vyjadřuje částečný souhlas a u čísla 3 dává oběma možnostem stejnou váhu. Dle výsledného skóre spočítaného na základě součtu a rozdílu určitých položek dostává čtenář obraz o významu jednotlivých potřeb pro jeho osobu Test profesionálního typu Chce-li čtenář poznat svůj profesionální typ, použije například test profesionálního typu. Tento test obsahuje seznam 48 profesí z různých odvětví. Mezi těmito profesemi je třeba označit 16 profesí, které se čtenáři líbí a které by naopak vykonávat nechtěl, zbytek odpovědí zůstane bez označení. K výsledku je třeba dopracovat se přičítáním bodů za dané označené či neoznačené profese. Z výsledného skóre čtenář zjišťuje, jaký profesionální typ je mu nejblíže. Bezkonfliktní profesionální kariéru bude mít tehdy, nacházejí-li se všechna vysoká skóre v sestavené tabulce vedle sebe (typy profesionálního typu v políčkách tvořící kruh). Pokud leží vysoká skóre v opačných polích, bývá volba optimálního povolání složitá Dotazník kariérových kotev Tento dotazník pomáhá dle jisté teorie určit kariérovou kotvu. Čtenář odpovídá na otázky vždy z pěti možných odpovědí. Tu kterou čtenář považuje za nejvíce vystihující, označuje číslem jedna, tu nejméně vhodnou naopak číslem pět. Rovněž po sečtení určitých odpovědí dostává čtenář obrázek o tom, která kotva je nejdůležitější a která je nejméně důležitá. Mají-li obě kotvy stejný počet bodů, znamená to, že je jejich význam pro čtenáře stejný. Stránka 4

5 5. Etapy Kariéry Tato část pomyslně rozděluje životní kariéru do čtyř etap, přípravné období (do prvního nástupu do zaměstnání, počátek kariéry (od prvního nástupu do 35 let), střední věk (od 33 do 55 let) a starší věk (nad 55let). V přípravném období a to již jako děti si často vytvářím nereálné představy o různých zaměstnáních. Tato etapa je provázena hledáním budoucí cesty životem. Ze zjištění vyplívá, že je snadnější zapracovat své děti do stejného či podobného zaměstnání jako mají jejich rodiče. Děti si již v útlém věku dokážou představit reálný obraz profese a vědí, co je čeká. Předejdou tak mnoha zklamání. Volí-li však dítě ve svém budoucím povolání cestu jinou a doposud neznámou, může najít zklamání v porovnání se svými představami. Je výstižně poukázáno na fakt, že co se člověk naučil ve škole, v zaměstnání jako by bylo k ničemu a nefungovalo. Člověk tak narazí na mnoho překážek a lstivých lidí, přežít tak v těchto politických džunglí nebývá vůbec psychicky lehké. Lidé ve středním věku již většinou mají své jisté pracovní postavení. Mívají za sebou řadu zkušeností, včetně založení rodin. Pro mnoho lidí mezi třiceti a čtyřiceti let dochází k postupnému, ne-li úplnému zastavení svých postupů v zaměstnání. Někteří lidé, kteří dojdou do této etapy, se snaží najít nový způsob seberealizace, hledají nové cesty, nové zaměstnání. Tomuto oživení říkáme druhá kariéra. Dochází tomu tak u lidí, kteří se už nemohou v dosavadním povolání ničím obohatit. Na konci pracovní kariéry mívá již pracovník velké zkušenosti a dosahuje tak vysokých kvalit. Bohužel však někdy nezbývá energie ani čas tyto kvality využívat dále ve stávajícím pracovním poměru. 6. Potenciál K tomu, abychom mohli vykonávat dané povolání, potřebujeme i dostatečný potenciál. Každý z nás má určité sklony k okruhu činností, profesí, zaměstnání. Nadání, vlohy, schopnosti, znalosti dovednosti či motivace jsou podmínkou k úspěšnému výkonu. Právě souhrn těchto charakteristik se nazývá potenciál. Jisté vlohy a schopnosti máme již vloženy. Právě tyto vlohy se mohou změnit ve schopnosti. Vytvořením ideálních podmínek však samo o sobě v rozvoji schopnosti nestačí, důležité je učení a snaha. Kniha dále skýtá možnost posouzení vlastního potenciálu, případně posouzení vlastního potenciálu jinou osobou. Pokud jde o uvedené vlohy a schopnosti, jsou jen nepatrné možnosti jejich zdokonalení. Průměrnou inteligenci je možné kompenzovat důkladnou znalostí oboru nebo pohotovostí a kreativitou. Prostředky a čas, rozumně vložené do osobního rozvoje jsou rozhodujícím kapitálem pro budování kariéry! 1 Abychom šli úspěšné kariéře naproti, měli bychom dbát několika pravidel. Vytvářet si co nejširší výběr možností, nepodléhat stereotypům a nesetrvávat v technické funkci příliš dlouho. Nevázat se ve svém postavené nadosmrti a mít oči otevřené pro možnost jakéhokoliv dalšího postupu. Důležité je i být klíčovým pracovníkem, který se vzájemně potřebuje se svým vedoucím. Abychom mohli hierarchicky postupovat, musíme se snažit být vidět. Další možností je dát o sobě vědět a to např. o uvolněnou pozici požádat. Mezi dalšími radami se dozvídáme, jaké situaci bychom měli řešit s odstupem a klidem. Tyto rady se týkají, výpovědi, odpočinku před ní či uvědomění si svých vlastních schopností a kvalit. 1 Bělohlávek, F. Osobní kariéra, 1994 Grada Publishing, Praha Stránka 5

6 7. Závěr Knihu pana Bělohlávka hodnotím jako velice kvalitní a příjemné čtení. V uvedených modelech a vypozorování jsem často nacházel i osobní zkušenosti. Ve své knize popisuje celkem podrobná tvrzení některých zahraničních profesorů, kteří se zabývali právě problematikou kariéry. Věřím, že přečtením této knih začne řada lidí přemýšlet nad tím, jaká cesta by pro ně byla perspektivnější a naopak, o které pracovní pozice nemá smysl se ucházet. Dozvídáme se jak řešit dané situace, jak posoudit svůj potenciál či jak si správně vybrat své zaměstnání a budovat svou pozici. Přes jednoduché testy zvídavě zjišťujeme, jakým typem jsme a jaké potřeby máme. Právě těmito způsoby dokážeme jednoduše poznat, k jakému uplatnění máme největší potenciál. Stránka 6

7 8. Seznam literatury [1] Bělohlávek, F. Osobní kariéra, 1994 Grada Publishing, Praha Stránka 7