Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Transkript

1 Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

2 letní semestr 2012/2013 Pěstované rostliny BOT/PRSB Přednáška 21. března 2013 Olejniny

3 Témata přednášek 1. Úvodní informace, organizace výuky; Biodiverzita, rostliny planě rostoucí, rostliny pěstované, vzájemné vztahy, ochrana instituce, zákony 2. Obiloviny hlavní druhy, alternativní (minoritní) obiloviny 3. Olejniny 4. Luskoviny 5. Okopaniny, resp. rostliny poskytující jedlé kořeny, bulvy a hlízy 6. Ovoce, chmel, vinná réva 7. Zelenina 8. Rostliny požitkové, rostliny poskytující koření, rostliny poskytující silice 9. Rostliny tříselné a mýdelné, rostliny poskytující pryskyřice, klovatiny, kaučuk, rostliny voskodárné 10. Rostliny barvířské 11. Rostliny poskytující materiál k dalšímu průmyslovému zpracování (dřevo, lýko, vlákna, korek) 12. Rostliny okrasné, květiny 13. Pícniny, trávy 14. Rostliny lékárnické (léčivé) samostatný předmět od letního semestru 2011/ Houby, sinice a řasy

4 30 plodin nejdůležitějších pro lidskou výživu: 1. pšenice 2. rýže 3. kukuřice 4. brambory 5. ječmen 6. batáty Ipomoea batatas 7. cassava (maniok) - Manihot esculenta 8. hrozny (ovoce, víno) 9. sója 10. oves 11. čirok (Sorghum sp.) 12. cukrová třtina 13. proso (Panicum miliaceum) 14. banány 15. rajčata 16. cukrová řepa 17. žito 18. pomeranče 19. kokosový ořech 20. bavlník (semena) 21. jablka 22. yam (Dioscorea) 23. arašídy 24. vodní melouny 25. zelí 26. cibule 27. fazole 28. hrách 29. slunečnice 30. mango

5 Olejniny světově široké spektrum druhů různých čeledí asi 100 druhů má reálný význam, současně se řada z nich využívá i pro další účely, např. soja (Glycine max), řepka (Brassica napus) (a další brukvovité), len (Linum usitattissimum), bavlník (Gossypium), podzemnice olejná (Arachis hypogea), sezam (Sesamum indicum) skočec (Ricinus communis), saflor (Carthamus tinctorius), slunečnice (Helianthus annuus), oliva (Olea europea), palma olejná (Elaeis guinensis), kokos (kopra) (Cocos nucifera), tykev obecná (Cucurbita pepo), konopí seté (Cannabis sativa), kukuřičné klíčky (Maďarsko), semena tabáku, jádra různých ovocných stromů (mandle)

6 Domestikace rostlin poskytujících olej a vlákna v prvních stadiích primitivního zemědělství len pravděpodobně nejstarší ve starém světě, nejvýznamnější až do poč. 20. století lnička (Camelina sativa) nejprve jako plevel ve lnu primitivní získávání oleje ze semen drcení, zalití horkou vodou, sesbírání oleje z povrchu biolib.cz

7 využití: potravinářství (= triglyceridy mastných kyselin), sorpce A, E, D, K rok 1997 spotřeba kg/obyvatele za rok: svět 15 kg, EU, 41 kg, ČR 26 kg, Čína 9 kg zelené hnojení, krmivo pro dobytek kosmetika, farmacie chemická výroba barviva, fermeže, mýdlo, prací prostředky automobilový průmysl (biofuel) v budoucnosti: výroba technických olejů z planě rostoucích druhů např. pryšce (Euphorbia, Tithymalus)

8 Olejniny v České republice (v roce 1999 asi ha) Čeleď Plodina Vědecký název Použití Brassicaceae řepka olejná (brukev řepka Brassica napus L. potravina, oleochemie olejka) hořčice bílá Sinapis alba L. zelené hnojení, potravina (plnotučná hořčice) sinalbin enzymem myrosinem se štěpí na glukózu a P- hydroxybenzylový hořčičný olej hořčice sareptská Brassica juncea L. potravina (kremžská hořčice, francouzská z jemně mleté žlutosemenné) sinigrin hořčice černá Brassica nigra L. Koch. farmacie hořčice habešská hnědá Brassica carinata Braun. pícnina, potravina ředkev olejná Raphanus sativus var. oleiferus pícnina Metzg. lnička setá Camelina sativa L. barvy, laky, fermeže, krmivo, potravina roketa setá Eruca sativa L. zelené hnojení Hořčice pomletá semena s moštem (octem) z vína mustum ardeum lepší trávení Fabaceae sója luštinatá Glycine soja Sieb. et. Zucc. syn. G. mas (L.) Merrill. krmivo, potravina Linaceae Len setý Linum usitatissimum L. farmacie, krmivo, barvy, laky, fermeže, potravina Asteraceae slunečnice roční Helianthus annuus L. potravina Papaveraceae mák setý Papaver somniferum L. potravina, farmacie

9 brukev řepka olejka Brassica napus L. subsp. napus subsp. napobrassica tuřín (dvouletka) stará kulturní rostlina původ: pravděpodobně ve Středozemí, pravděpodobně helenistické a římská epocha, ale nejsou archeologické nálezy nejasnosti v přesném určení druhu v Evropě zazanamenána 1620 (Bauhin) ozimá a jarní, pěstitelsky zajímavá plodina

10 B. nigra b. černá (černohořčice) n=8 B B. carinata B. juncea h. habešská b. sítinovitá (h. sareptská) n=17 n=18 BC AB amfidiploid, spontánní křížení B. campestris (n=10) x B. oleracea (n=9) a polyploidizace (n=19) B. oleracea B. napus B. campestris (B. rapa) b. zelná b. řepka b. řepák n=9 n=19 n=10 C AC A R. sativus var. radicola, var. longipinnatus ředkvička, ředkev n=9

11 B. oleracea n=9 C B. napus n=19 AC B. rapa n= 10 A spontánní hybridizace velmi vzácná (odlišný odstín barvy květů) teorie: došlo k ní zřejmě několikrát hybridizace různých forem obou druhů není znám planě rostoucí předchůdce k hybridizaci došlo pravděpodobně v oblasti Středomoří oba rodičovské druhy se obtížně kříží deficience endospermu, aborce embrya techniky embryo rescue: po křížení diploidních rodičů kolchicinace nebo křížení autotetraploidních rodičů

12 Šlechtění: zaměřeno na snížení obsahu kys. erukové (tzv. 00 typ odrůd) v oleji a glukosinolátů ve šrotu kvalita oleje je dána: nízký obsah nasycených mastných kyselin (palmitové, stearové, arachové, behenové), vys. obsah nenasycené kys. olejové, poměr esenc. k. linolenové : k. linolové 2:1, vysoký obsah tokoferolů (alfa - vit.e, gama antioxidant), fytosteroly složky lipidových frakcí semen, 200 druhů sníž. cholesterolu, posílení imunity kys. eruková: způsobuje špatnou resorpci při trávení, retardaci růstu glukosinoláty: rozkladem vznikají izothiokyanáty a 2-oxazolidinethion riziko při zkrmování, poškození štítné žlázy, vážou selektivně jód fenolové sloučeniny (sinapin, fytin, tanin) antinutriční látky zhoršení senzorických vlastností (rybina)

13 nové trendy: liniové odrůdy s nízkým obsahem GSL, změněná skladba mastných kyselin v oleji, žlutosemenné odrůdy (mají tenčí osemení, tím pádem méně vlákniny a více tuku), trpasličí odrůdy, GMO obsah olejů, rezistence k herbicidům (riziko křížení s planě rost. druhy) typ E0 k. eruková 50-60%, výroba maziv, detergentů využití jako biopalivo buď surový nebo rafinovaný řepkový olej nebo jeho metylester (výroba oleje za tepla vysokotlaká pára (do 110 bar, do 318 C)

14 Šlechtitelské postupy rod Brassica velká genetická variabilita, vzájemná křižitelnost resynteza řepky z růz. forem původních druhů zvýšení genetické variability (křížení, embryo-rescue, oplodnění in-vitro, fůze protoplastů) tvorba dihaploidů k rychlé homozygotizaci (využití jako rodičů pro tvorbu hybridů nebo jako odrůdy linie

15 Hybridní šlechtění vyloučit samosprášení samčí sterilita, autoinkompatibilita zdroj CMS: tzv. hybridní řepky složité křížení s Brassicoraphanus (Raphanus sativus ředkev Ogura x Brassica oleracea) poruchy jaderného dělení sterilní pyl, málo plodí systém INRA fůzí protoplastů, Ogura x řepka sterilní cytoplasma + sterilní jádro, které je kódováno alelou genů obnovitelů fertility rfrf; pylově fertilní jednici mají buď fertilní cytoplasmu F nebo alely obnovitele fertility Rfrf, resp. RfRf autoinkompatibilita: série S-alel interakce pylu a blizny pyl prorůstá jen tehdy, když jsou alely v pylu i blizně různé chemické gametocidy

16 len setý - Linum usitatissimum L. n=15, diploid, převážně samosprašný fenotypová rozmanitost původ: Přední Asie a sev. Afrika pravděpodobně z planého druhu L. angustifolium L. (syn. L. bienne) vlhká místa, i jako plevelný druh ve lnu (stejný počet chromozómů, vzájemně se kříží) u nás: L. flavum (C2) žluté koruny L. catharicum (Catharto linum pratense) bílé koruny L. hirsutum, (C2) světle modré koruny L. tenuifolium (C3) narůžovělé koruny L. austriacum (C4) sytě modré koruny L. perenne subsp. extraaxilare (mají n=8, 9) Linaceae - Linum usitatissimum. From: Darstellung und Beschreibung sämtlicher in der Pharmacopoea Borusica aufgeführten offizinellen Gewächse by Otto Carl Berg & Carl Friedrich Schmidt. Leipzig, Arthur Felix, [ ], 1. edition, volume 3 (plate 18c). Hand-coloured lithograph (sheet 215 x 280 mm). Text enclosed.

17 kulturní formy známy z doby před lety nejstarší nálezy tobolky Jericho BC do Evropy z Egypta jako přadná rostlina české země archeol. nálezy z 8 tis. n.l. (Mohelnice) v minulosti dominantní plodina osevního postupu (Skanzen Rožnov pod Radhoštěm), nyní se u nás již prakticky nepěstuje (Agritec Šumperk) nyní: Kanada, Čína, Indie, Francie - např. Normandie - podél silnice Dieppe - Pont du Normandie

18

19

20

21

22

23

24

25 typ olejný a přadný, olejopřadný využití: lisování za studena jedlý olej lisování za vysokých teplot technický olej kys. linolenová (vysýchavá) výr. barev potravina (vitaminy E,A,D, esenciální AK lysin, leucin, valin atd.), fytoestrogen secoisolariciresinol-diglykosid (SDG) - antioxidant potravina sliz vliv na trávení, ochrana žaludečních sliznic farmacie laxativum, analgetikum olej lisovaný za studena kosmetika masti, krémy, zásypy, šampony pokrutiny (zbytky semen po lisování ) krmivo

26 šlechtění: např. L. crepitans - ranost, polyploidizace se neosvědčila (horší parametry oleje i vlákna)

27 Přírodní linoleum se používá jako podlahová krytina už téměř 150 let. Samotný název je odvozen z latinských výrazů linum (len) a oleum (olej) a technologie výroby linolea v podstatě zůstala dodnes stejná. Linoleum je čistě přírodní materiál. Obsahuje lněný olej, vápenec, korkovou moučku, přírodní pryskyřici, dřevitou močku, pigmenty a jutu, která tvoří podkladovou vrstvu linolea. Je dobře odolný a trvanlivý, antistatický, antibakteriální. Odolá ohni, nevznítí se. Ale citlivě reaguje na světlo a zakryté části podlahy se jeví tmavší. Po odkrytí se ale barevnost vyrovná do stejného odstínu.

28 lnička setá Camelina sativa L. Brassicaceae v Evropě let BC, nyní vzácná, ustupuje do 40. let významná olejnina ve vých. a stř. Evropě subsp. sativa agg. pěst. a planě rostoucích forem v Evropě a JZ Aasii (semena nevypadávají, 27-31% jedlého oleje) subsp. microcarpa (Euroasijské stepi) šlechtitelský program např. Kanada

29 mák setý Papaver somniferum L. rod Papaver asi 100 druhů (P. rhoeas, P. alpinum, P. strigosum, P. dubium, P. agremone, P. orientale) P. somniferum řada ekologických poddruhů (euroasijský, ťan-šanský, jihoasijský, atd.) n=11, většina odrůd diploidní 2n = 22 subsp. somniferum opiový subsp. hortensis olejný planě rostoucí máky tradičně nazývané P. segiterum 2n=22, 44; diploidní, tetraploidní; diploidní se mohou křížit s P. somniferum (zásoba progenitorů) domestikace: zvětšení tobolky, neotevírá se, větší semena ale některé planě rostoucí druhy mají velmi velká semena (není to tedy jednoznačné kritérium domestikace)

30 Historie původ: Blízký Východ - Turecko, Z Středomoří nálezy semen a tobolek v Evropě z doby neolitu let př.n.l. Německo, Polsko Krakov, Španělsko; ale nejsou nálezy z JV Evropy a Blízkého Východu vyobrazení egyptská ikonografie, římské skulptury, bůh spánku Hypnos, Somnos Egypt opiové preparáty thebacium" - podle vysoce účinných forem máku pěstovaných u Théb asi v 6. stol. př.n.l. opium se rozšířilo do Arábie, Indie a Číny (Arabové organizace trhu s opiem) Robert Burton, autor Anatomie Melancholie - laudanum opium rozpuštěné ve vínu proti nespavosti

31 obsahové látky: 50 alkaloidů, modifikací izochinolinu, terapeutické využití - nejčastěji - morfin, kodein, noskapin, thebain, papaverin součást řady vyráběných léčivých přípravků použití: morfin - analgetikum (euforie, zklidnění, narkotický spánek), kodein - antitusikum, papaverin - spasmolytikum tradiční medicína: při tyfu, střevní tuberkuloze, vředech, spazmech hladkého svalstva žlučovodů, při žluč. a ledvinových kamenech účelové předávkování toxikomanie Opium - sušený latex z nezralých tobolek (zisk mg) Opium na kouření (chandu [चण ड ]) - latex sušený nad ohněm a fermentovaný, dochází ke snížení obsahu alkaloidů na 1/4 a vyvíjí se charakteristická vůně.

32 využití: potraviny, makovina - narkotika (opiové alkaloidy morfin 0,44-2% -sedativa), olej na vzduchu vysychá kvalitní malířský olej ČR největší producent a vývozce v Evropě; Turecko tzv. bezztrátová technologie vše se využije pěstování zákon167/1998 (ohlašovací povinnost pro plochy nad 100 m 2 a při vývozu a dovozu makoviny), u nás zprac. Zentiva a.s. odrůdy: černá, fialová, bílá semena (vzájemné přechody) odrůdy: potravinářské (všechny u nás pěstované) do 1% morfinu průmyslové tasmánské až 3% morfinu samosprašný při křížení nutná kastrace

33 šlechtění: výběry, křížení, hybridní odrůdy (Hanácký modrý)

34 konopí seté Cannabis sativa L. n=10 C. sativa samičí květy s P nepatrným až chybějícím, nažka jednobarevná, bílá až světle hnědá C. ruderalis u nás samičí květy s P k plodům přitisklým, nažka tmavě mramorovaná dvoudomá, větrosnubná i v současnosti spontánní hybridizace planě rostoucích s pěstovaných druhů a forem tendence ke zplanění např. C. ruderalis x C. sativa = C. intersita

35 původ: střední Asie, Afganistan, podhůří Himalájí - západní Indie lingvistické a kulturní indicie - v Číně BC pouze produkce vláken Středomoří - stará kulturní rostlina, 8. století Gordion, Anatolie zpracování konopí Rusko BC Itálie, Sicílie 100 BC narkotické účinky známy v Indii BC, ale do Středomoří se info dostalo až v prvních stoletích n.l. konopí z Indie - C. indica Lam. 10% tetrahydrokanabinol (THC) žlázky v samičích květenstvích u nás v minulosti běžně pěstovaná plodina (zejména jako přadná) - technické konopí (max. 0,2% THC) semena: olej vysoké nutriční hodnoty, všechny esenciální AK mouka, pečivo, těstoviny, olej, pivo, čaj, víno, destiláty, technické účely - mýdlo medicína

36 tykev obecná - Cucurbita pepo L. var. oleifera (var. styriaca) Cucurbitaceae původ C. pepo: střední Amerika recesivní mutace osemení není dřevnaté E. Tschermak, F. Frimmel složení: kys. olejová, linolová, palmitová, stearová, tokoferol (vit. E), B1, B2, B6, A, D, lecitin, karotenoidy pěstování: Rakousko (Štýrsko), Slovinsko, Maďarsko, jižní Morava využití: potravina (semena, olej), medicína - prevence civilizačních chorob, posílení imunity tykve (rod Cucurbita)

37 Franz Frimmel významná osobnost českého šlechtění žák a následovník Prof. E.v. Tschermaka- Seysenegga od roku Mendeleum v Lednici rozvoj nových šlechtitelských metod a šlechtění autor řady odrůd okurky: 1930 introdukce Lednicko-Znojemské nakladačky jejich zlepšení - Znojemská (později Znojmia Palava - V. Ovečka) melouny: 1952 Lednický tykve: 1957 nahosemenná odrůda keříčkového habitu

38 originální kresba semen tykve dopis redaktora časopisu ČSAZV kritika Frimmelova rukopisu o bezslupkatých tykvích

39 Semena obsahují: cca 46 % oleje, 35 % bílkovin, vlákninu, glycidy, popeloviny, fytosterin, kukurbitol, kukumarin, pryskyřice, hořčiny. Drcená i celá semena jsou vhodnou náhradou oříšků nebo mandlí, lehce opražená jsou pochoutkou připomínající pražené mandle. Čerstvá semena tykve mají výrazně antihelmintické (odčervující) účinky a jsou také významným zdrojem zinku. V lidském těle má zinek mnoho funkcí, je nezbytný pro formování kostí a správný vývoj pohlavních orgánů včetně prostaty u mužů, urychluje a usnadňuje léčení ran, kožních defektů, poranění a vředů, účastní se aktivace vitamínu A, podílí se na metabolismu bílkovin, cukrů a má mnoho dalších funkcí. Je doporučován také pro lidi trpící alergiemi. Doporučená dávka je pro zdravého člověka 10-20mg zinku denně.

40 Olej tykve je polovysychavý, obsahuje asi 70 % kyseliny linolové. Svým složením se proto řadí k nejkvalitnějším rostlinným olejům. Při nedostatku kyseliny linolové dochází ke zpomalení růstu, poruchám v rozmnožování a chorobným změnám na kůži, vlasech, ledvinách a játrech. Nerafinovaný olej je tmavě zelený, má specifickou vůni a chuť. Používá se výhradně ve studené kuchyni, pro tepelné zpracování není vhodný.

41 slunečnice roční Helianthus annuus L. Asteraceae blizna prašníková trubka koruna kalich semeník botany.csdl.tamu.edu/.../tfp/ast/astpage2.htm květ disku

42 rod Helianthus téměř 40 druhů, složitá taxonomie hosp. význam: H. annuus, H. tuberosus (topinambury) původ: stepi severní Ameriky, do Evropy v roce 1510 jako okrasná rostlina bot. zahrada v Madridu, jako olejnina zač. 19. stol v Rusku nyní: Rusko, Ukrajina, V Evropa, Francie, Španělsko, Argentina, Turecko, Čína cizosprašná, hmyzosnubná formy: semenné - olejný typ, cukrářský silážní okrasné řada druhů zastoupena v Botanické zahradě PřF UP v Olomouci využití: potravina (kys. linolová, olejová - více odolná vůči vys. teplotám, vit. E, lecitin) motorový olej, změkčovadla, vosky antinutriční k. chlorogenová a kávová (komplexy s proteiny)

43 Hypotéza o dvojí domestikaci slunečnice dosud nepotvrzena: San Andrés,Tabasco, Mexico - nejstarší archeologický nález nažek let př.n.l. (Lentz et al., Economic Botany, 2001) Hayes,Tennessee, USA (východ USA) nálezy z let př.n.l. druhé místo domestikace ; dále Marble Bluff, Arkansas (ca cal BC), Newt Kash Hollow, Kentucky (ca 1162 cal BC). Sev. Amer. nažky podstatně menší než stř. Amer. ale analýzy DNA (Wills DM, Burke JM. Chloroplast DNA variation confirms a single origin of domesticated sunflower (Helianthus annuus L.). TAG 2006 Jul-Aug;97(4): ) domestikace proběhla pravděpodobně mimo Mexiko

44 světlice barvířská Carthamus tinctorius Asteraceae n=12 původ: pravděpodobně Blízký Východ a asi pět center diverzifikace, Středomoří semena nalezena v Tutanchamonově hrobce (2000 BC), raná kultura v Mezopotámii zápisy klínovým písmem C. tinctorius (2n=24) křižitelný s C. persicus (2n=24)(Sýrie, Anatolie) a také s C. oxyaccanthus (2n=24) (silně ostnitý druh, Iran, Afganistan, stř. Asie), což svědčí o původu a domestikaci na blízkém Východě a stř. Asii ještě před pěst. v Egyptu využití: studená kuchyně odedávna pěstovaná jako barvířská rostlina saflor (nepravý šafrán) doplňující info: Seghal et al., Mol. Phylogenet. Evol, 2009 doc. Uher: ZF Mendelu Lednice

45 sója luštinatá Glycine max Fabaceae 2n=40 jedna z nejstarších plodin původ není přesně znám pravděpodobně Čína v Číně pěst. před lety (údaje o pěst v 11. století př.n.l.) uctívána jako jedna z pěti svatých zrnin ( s rýží, pšenicí, ječmenem a čirokem) do Evropy z Japonska zač. 18. stol. planě rostoucí předchůdce G. soja G. soja and G. max represent distinct germplasm pools. Limited evidence of admixture was discovered between these two species. Overall, our analyses are consistent with the origin of G. max from regions along the Yellow River of China. Ying-Hui Li et all Genetic diversity in domesticated soybean (Glycine max) and its wild progenitor (Glycine soja) for simple sequence repeat and single-nucleotide polymorphism loci DOI: /j x 0659 AD - The earliest known image of a soybean plant from the Xinxiu Bencao [Newly Improved Pharmacopoeia], by Su Jing (China, #52166).

46 šlechtění: mezidruhové křížení, heteroze CMS, GMO využití: 40% bílkovin, 21% oleje (50% nenasyc. mast. kyselin málo stabilní, stužuje se), 18 druhů AK, 2% lecitinu, K,P,Mg,Fe sójové mléko, několik set potravinář. výrobků, smažení, saláty, přídavek do chlebové mouky, polévek, nezralá a klíčící semena jako zelenina fytoestrogeny antioxidační účinek antinutriční složky inhibitory syntézy trypsinu a hemogluteiny (při lisování nebo při extrakci horkou vodní párou se ničí)

47 podzemnice olejná Arachis hypogaea Fabaceae významná olejnina tropů a subtropů, teplých oblastí mírného pásma podle větvení a přítomnosti/absence květů na hlavním stonku dvě subspecie (částečně geneticky izolované) subspecie se dále dělí na 6 botanických variet Arachis hypogaea přirozený, stabilní allotetraploid (AABB) 2n = 40. původ: i přes úsilí taxonomů, genetiků, šlechtitelů jen omezené informace panuje neshoda, jak probíhal proces polyploiizace Archeologické studie: A. hypogea Huarmey Valley, near the Peruvian coast, kolem 5000 yr BP (Bonavia,1982)

48 Geographical distribution of the wild Arachis species studied and the major center of variability of Arachis hypogaea var. hypogaea: A. batizocoi A. cardenasii A. correntina A. duranensis A. williamsii A. monticola A. villosa A. ipaensis. Archeological records in Arachis: Huarmey Valley Casma Valley. Dashed line indicates the geographical distribution of section Arachis. Guillermo S. et al., Genomic relationships between the cultivated peanut (Arachis hypogaea, Leguminosae) and its close relatives revealed by double GISH1, American Journal of Botany. 2007;94: )

49 Seven wild diploid species (2n = 20), harboring either the A or B genome, were tested. A. duranensis (A genome) and A. ipaensis (B genome) appeared to be the best candidates for the genome donors because they yielded the most intense and uniform hybridization pattern when tested against the corresponding chromosome subsets of A. hypogaea. A similar GISH pattern was observed for all varieties of the cultigen and also for A. monticola. These results suggest that all presently known subspecies and varieties of A. hypogaea have arisen from a unique allotetraploid plant population, or alternatively, from different allotetraploid populations that originated from the same two diploid species. Furthermore, the bulk of the data demonstrated a close genomic relationship between both tetraploids and strongly supports the hypothesis that A. monticola is the immediate wild antecessor of A. hypogaea. Guillermo S. et al., Genomic relationships between the cultivated peanut (Arachis hypogaea, Leguminosae) and its close relatives revealed by double GISH1, American Journal of Botany. 2007;94: )

50 bavlník Gossypium hirsutum Malvaceae jeden z nejstarších a nejvýznamnějších pěstovaných rostlinných druhů "cotton" z arabského termín qutn, ve špenělštině algodón a cotton v angličtině domestikován nezávisle jek ve Starém světě, tak v Novém světě nejrozšířenější druhy: G. arboreum L. a G. herbaceum L. -Starý svět diploidní 2n=26 (AA) nyní pouze asi jen 1% produkce G. hirsutum a G. barbadense - Nový svět tetraploidi 2n=52 AADD

51 Starý svět: před 7000 lety G. arboreum a G. herbaceum, geneticky velmi odlišné druhy ještě před domestikací G. herbaceum poprvé pěstován v Arábii a Sýrii; 2n předchůdce v afrických druzích, které jsou tradičně pěstovány v Africe (wild species are higher plant, compared to the domesticated shrubs, smaller fruit and thicker seed coats) Unfortunately, no clear domesticated remains of G. herbaceum have been recovered from archaeological contexts. However, the distribution of its closest wild progenitor suggests a northward distribution toward North Africa, and the Near East. G. arboreum údolí Indu, Pákistán, šíření přes Afriku do Asie; předchůdce neznámý Abundant archaeological evidence exists for the domestication and use of G. arboreum. Mehrgarh, the earliest agricultural village of the Indus Valley, presents evidence of cotton seeds and fibers dating to ca 6000 B.C. At Mohenjo-Daro, the famous archaeological site on the Indus river, fragments of cloth and cotton textiles have been dated to the fourth millennium B.C. archaeologists agree that most of the trade that made the city grow was based on cotton exportation. In the second millennium B.C. from India, cotton reached the Babylonian kingdoms, Egypt and, later on, Europe.

52 New World Cotton dvě hypotézy: nejranější typy G. hirsutum introdukovány do Mezoameriky jako již domestikované formy G. barbadense z Ecuadoru a Peru, nebo nezávislá domestikace G. hirsutum v Mezoamerice G. hirsutum první pěstování - Mexiko (Tehuacan valley 3400 and 2300 BC) In different aeras and among different Mesoamerican cultures, cotton was a highly demanded good and a precious exchange item. Maya and Aztec merchants traded cotton with other luxury items, and nobles adorned themselves with preciously woven and colored mantles. Aztec kings often offered cotton products to noble visitors as gifts and to army leaders as payment. G. barbadense Ancon (pobřeží Peru) cotton bolls 4200 BC. By 1000 BC Peruvian cotton bolls were indistinguishable from modern cultivars of G. barbadense. Archaeological examples of this type of cotton has been found in different sites of Peru and Ecuador

53 Sources This glossary entry is a part of the About.com guide to the Domestication of Plants, and the Dictionary of Archaeology. Hancock, James, F., 2004, Plant Evolution and the Origin of Crop Species. Second Edition. CABI Publishing, Cambridge, MA Mannion A.M., 1999, Domestication and the origins of Agriculture: an appraisal, in Progress in Physical Geography 23, 1, pp Murphy, Denis J., 2007, People, Plants, and Genes. The Story of Crops and Humanity, Oxford University Press. Pearsall Deborah M., 2008, Plant Domestication and the Shift to Agriculture in the Andes, in The Handbook of South America Archaeology, edited by Helaine Silverman and William Isbell, Springer, pp Stephens, S.G., and M. Edward Moseley, 1974, Early Domesticated Cottons from Archaeological Sites in Central Coastal Peru, American Antiquity, Vol. 39, No. 1, pp Wendel, Jonathan F., Curt L. Brubaker, and Tosak Seelanan, 2010, The Origin and Evolution of Gossypium, in Physiology of Cotton, edited by James McD. Stewart, Derrick M. Oosterhuis, James J. Heitholt and Jackson R. Mauney, Springer, pp. 1-18

54 olivovník evropský Olea europaea Oleaceae původ: Středomoří existuje i zplaněná forma s kolci var. oleaster v macchiích a garrigue, jsou autoinkompatibilní, množí se výhradně generativně populace jsou velmi variabilní množení pěst. oliv: vegetativně odkopky, roubování planě rostoucí neevropské druhy: O. africana, O. chrysophylla (Afrika, Iran), O. laperrinei, O. europaea var. cerasiformis mediteránní planě rostoucí olivy jsou velmi izolované od ne-mediteránních a pravděpodobně se nepodílely na domestikaci pěstované olivy Columnela prima omnia arborum Sýrie kulturní dřevina již ve 3 tisíciletí př.n.l. Starý zákon Noe holubice s oliv. ratolestí Chalkolithic Palestina BC S od mrtvého moře - oliv. dřevo význam v antice kupodivu málo významné v Egyptu (dovoz oleje z Palestiny) do Z Středozemí 1000 BC s Féničany a Řeky

55 rozšíření: celé Středomoří od Kanár. ostrovů přes Malou Asii na Krym, nyní v Americe (Mexiko, Kalifornie), JZ Africe, V Asii, Austrálii ¾světové produkce: Španělsko, Itálie, Řecko využití: olejné typy, stolní typy potravina (přímý konzum, olej): olej panenský získává se bez lisování, jen vahou vrstvy plodů, provensálský mírným tlakem, stolní intenzivní lisování svícení (lampy), kosmetika, léčivo

56 další významné druhy rostlin, poskytující olej kokosová palma Cocos nucifera (bílek kokosových ořechů -kopra) palma olejnice guinejská Elaeis guinnensis sezam Sesamum indicum (Pedaliaceae): původ: severní oblasti přední Indie

57 Další doporučená literatura: Chloupek O Genetická diverzita, šlechtění a semenářství, Academia, ČMT, Praha. Prugar J. (ed.) Kvalita rostlinných produktů na prahu 3. tisíciletí. VÚ pivovarský a sladařský, Praha. Zahradnický slovník naučný 1. až 5. díl. ÚVTIZ Praha 1994 až Valíček P., Užitkové rostliny tropů a subtropů. Academia, Praha. Zohary D., Hopf M., Domestication of plants in the Old World. Clarendon Press, Oxford.