Možnosti integrace a vzdělávání autistických dětí
|
|
- Aneta Martina Říhová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o. Možnosti integrace a vzdělávání autistických dětí Sociální práce Vedoucí práce: Mgr. Jitka Havlíčková Vypracovala: Lenka Najmanová Čelákovice 2011
2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším, než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním k obhajobě. předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce Praha, Podpis 2
3 Poděkování : Ráda bych touto cestou vyjádřila svůj dík především Mgr. Jitce Havlíčkové za její připomínky, trpělivost a čas, který mi věnovala při vedení mé absolventské práce. Můj dík patří i rodičům autistických dětí, kteří mi ochotně vyplnili dotazník pro praktickou část mé práce. V neposlední řadě děkuji mému muži a mým dětem za pomoc a toleranci při celém studiu. Velký dík patří také mým rodičům, zvláště pak tatínkovi, který mě ve studiu velmi podporoval. 3
4 Motto: Autismus není něco, co osoba má, není to žádná ulita, ve které je osobnost uvězněna. Ve skořápce není schované normální dítě. Autismus je způsob bytí. Autismus je všepronikající. Prostupuje každou zkušeností, celým vnímáním, každým smyslem, každou emocí. Autismus je součástí existence. Osobnost se od autismu oddělit nedá. Jim Sinclair 4
5 Obsah Obsah...5 Úvod Cíle práce Hlavní cíl Dílčí cíle...10 Teoretická část 2 Autismus Vymezení pojmu autismus Příčiny poruch autistického spektra (PAS) Projevy poruch autistického spektra Problémy v oblasti jazyka a komunikace Problémy v oblasti chování Problémy v oblasti sociálních vztahů Diagnostika autismu Spektrum autistických poruch Dětský autismus F Atypický autismus F Rettův syndrom F Dezintegrační porucha v dětství F Hyperaktivní porucha sdružená s ment. retardací a stereotyp. pohyby Aspergerův syndrom F Jiné pervazivní vývojové poruchy F Pervazivní vývojová porucha, nespecifikovaná F Přidružené poruchy Mentální retardace
6 2.6.2 Epilepsie Zrakové postižení Sluchové postižení Postižení řeči Vzdělávání osob s autismem Základní škola speciální Školy pro děti s mentální retardací Speciální autitřídy v základních školách TEACCH program, strukturované učení Děti s autismem v běžných třídách základních škol Jiné možnosti vzdělávání Integrace dětí s poruchou autistického spektra Definice integrace Principy integrace Podmínky integrace Formy integrace Výhody a nevýhody integrace Osobnost asistenta pedagoga Individuální vzdělávací plán Rodina a dítě s autismem Působení autismu na rodinu Stresové faktory v rodině s postiženým autismem Vnitřní faktory stresu Vnější faktory stresu Prevence stresů v rodině
7 6 Péče o osoby s PAS v České republice Dělení dle oblastí Dělení dle věku Další podpora Speciálně pedagogická centra Občanská sdružení zabývající se PAS...51 Praktická část 7 Výzkum Cíle výzkumu Metody výzkumu Administrace dotazníků Výzkumná skupina Výzkumná oblast Výsledky dotazníků Diskuse...71 Závěr...73 Resumé...75 Bibliografie
8 Úvod V mé absolventské práci bych nejdříve chtěla podrobně představit složitý problém autismu, který je jednou z nejzávažnějších poruch mentálního vývoje. Tato porucha je vrozená, vzniká na neurobiologickém podkladě. Příčina není dosud přesně známa. Důsledkem této poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Stupeň závažnosti poruchy bývá různý, od mírné formy až po těžkou. Duševní vývoj dítěte je díky tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Mezi poruchy autistického spektra řadíme dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, Rettův syndrom a dětskou integrační poruchu. V některých případech nelze vymezit přesnou diagnózu, ale lze hovořit o dítěti s autistickými rysy. V mé práci bych dále chtěla informovat o nejčastějších poruchách, které poruchy autistického spektra často doprovázejí. Jedná se o handicapy psychického i fyzického rázu, jako je například mentální retardace, epilepsie, smyslové poruchy nebo problematické chování, které může mít rozdílnou intenzitu. Mám v úmyslu zjistit možnosti vzdělávání dětí s tímto handicapem. Zmapovat, jaké alternativy se nabízejí rodičům autistických dětí, jaké školy jsou určené pro tyto děti. Jsou to například školy pro děti s mentální retardací, školy a třídy s poruchou komunikace, nebo speciální autitřídy v základních školách. Následovně bych se chtěla zabývat problematikou integrace autistických dětí do běžných základních škol. Jaké jsou formy integrace, podmínky a předpoklady úspěšné integrace autistického dítěte. Dále pak zhodnotit výhody a nevýhody zařazení postiženého dítěte do běžného zařízení. V teoretické části mám zájem ještě zmapovat, jaká je péče o osoby s poruchou autistického spektra v České republice. V praktické části mé absolventské práce provedu výzkum u rodičů postižených dětí autismem. Ráda bych zjistila výhody a nevýhody zařazení dětí do různých typů škol. Teoretickou část mé práce zpracuji pomocí informací, které získám kvalitativní analýzou odborné literatury. Praktickou část zpracuji pomocí metod a technik dotazníků, které budou určené 8
9 rodičům dětí s poruchami autistického spektra. Protože bydlím blízko Prahy, zaměřím se s výzkumem právě na tuto oblast. Po přečtení mé absolventské práce by měl čtenář porozumět rozdílům mezi jednotlivými typy poruch autistického spektra, rozlišit různé formy vzdělávání a zjistit, jaké vzdělávání doporučují rodiče takto postižených dětí. 9
10 1 Cíle práce 1.1 Hlavní cíl Zpracovat problematiku dětí s poruchami autistického spektra s důrazem na možnosti jejich vzdělávání Dílčí cíle Popsat poruchy autistického spektra. Přiblížit přidružené poruchy. Zmapovat stávající situaci v oblasti vzdělávání dětí. Prostřednictvím dotazníků zjistit výhody a nevýhody umístění dětí do běžné základní školy oproti umístění do speciální školy pro postižené. 10
11 Teoretická část 2 Autismus 2.1 Vymezení pojmu autismus Poruchy autistického spektra (PAS) nebo také pervazivní vývojové poruchy (pervasive developmental) jsou skupinou poruch, které závažným způsobem poškozují psychický vývoj jedince. Postihují ho ve všech oblastech jeho života. Slovo pervazivní nebo-li všepronikající znamená, že je zasaženo něco hluboko v člověku, něco, co zasahuje celou osobnost. Průběh vývoje člověka zatíženého touto poruchou se výrazně odlišuje od vývoje zdravého jedince. První symptomy se obvykle objeví před třicátým měsícem věku dítěte, zřetelnými se stanou v době, kdy u dítěte dojde k výrazné poruše ve vývoji komunikačního jazyka. Autismus se vyskytuje asi třikrát více u chlapců než u dívek.[vocilka,1994] Autismus je jednou z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Tato porucha vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je díky tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Autismus doprovází specifické vzorce chování. [ 1 ] 2.2 Příčiny poruch autistického spektra (PAS) Příčinu autismu se zatím nepodařilo přesně odhalit. Předpokládá se, že určitou roli zde hrají genetické faktory, různá infekční onemocnění matky v prenatálním období, komplikace perinatální a postnatální, metabolické poruchy a chemické procesy 11
12 v mozku. Moderní teorie říká, že vzniká až při kombinaci několika těchto faktorů. Svou roli sehrává také dědičnost. Rodiče autistického dítěte mají asi 2-5% pravděpodobnost, že i jejich druhorozený potomek bude trpět stejnou poruchou. To znamená, že takoví rodiče podstupují padesátkrát větší riziko než rodiče se zdravým prvorozeným dítětem.[gillberg, PEETERS, 2008] Bylo dokázáno, že autismus se vyskytuje na celém světě stejně, bez ohledu na zeměpisnou polohu, sociální postavení, etniku či rasu. Autismem trpí na celém světě kolem lidí, v České republice je to obyvatel. [RICHMAN, 2006] 2.3 Projevy poruch autistického spektra V současnosti převládá pohled na autismus jako na postižení zasahující tři důležité oblasti vývoje dítěte. Jsou to problémy v oblasti komunikace, problémy v oblasti chování a problémy v oblasti sociálních vztahů Problémy v oblasti jazyka a komunikace Poruchy autistického spektra jsou primárně poruchami komunikace. Opoždění v oblasti vývoje řeči je jeden z prvních signálů pro rodiče, že něco ve vývoji dítěte není v pořádku. Nedostatky v komunikaci dětí s PAS jsou velmi různorodé, ale zhruba polovina dětí postižených PAS není schopna si během života osvojit řeč na takovou úroveň, aby ji mohla používat ke komunikaci. [THOROVÁ, 2006] Podstata postižení spočívá v neschopnosti správně pochopit význam používání jazyka. Postižení nechápou, že pomocí komunikace mohou ovlivnit své okolí. Nemají radost ze vzájemné komunikace. Obvyklý komunikační význam nemají ani mimické a pantomimické projevy. Mezi neverbální komunikační prostředky řadíme gesta, mimiku a řeč těla. Osoby postižení PAS nejsou schopny tyto signály správně pochopit, je pro 12
13 ně velmi obtížné posoudit, co daný člověk myslí svým výrazem obličeje, postoji či gesty, co zamýšlí ve svém jednání. [JELÍNKOVÁ, 1999] Problémy v oblasti chování Problémy v chování jsou velmi rozmanité od drobných odchylek až po extrémní projevy. Poruchy chování představují u lidí postižených autismem jeden z nejobtížnějších problémů, které se dotýkají všech oblastí vývoje a výrazným způsobem ovlivní život nejen samotného postiženého a jeho celé rodiny, ale i všech dalších kolektivů, kde se postižený nejčastěji nachází (škola, pracovní kolektiv atd.). Mohou to být malé odchylky od normálu až po zdraví či životu nebezpečné aktivity, např. agresivita vůči vlastní osobě nebo vůči jiným lidem. Dítě s autismem díky svým charakteristickým rysům postižení není motivováno své chování změnit. Nerespektuje pokyny a příkazy, nemá dostatečnou sebekontrolu a sebeovládání. Netouží po pochvale a je mu lhostejné, co si o něm druzí myslí. [JELÍNKOVÁ, 1999] Autismus je syndrom, který se projevuje excesy a deficity. Excesy představují takové projevy chování, které jsou co do intenzity a frekvence nepřiměřené situaci nebo které jsou nepřijatelné i při malé intenzitě a frekvenci. Deficity chování jsou projevy, které jsou velmi žádoucí, ale u jedince s autismem se nevyskytují v dostatečné míře, kvalitě, nebo se nevyskytují vůbec. [VÁGNEROVÁ, 2004] Agresivní chování u lidí s autismem může mít tyto příčiny: smyslové abnormality, problémy v komunikaci a v sociálních vztazích, špatná organizace volného času či snížená citlivost k bolesti. Reakcí může být sebezraňování (kousání rukou, mačkání očí, tlučení hlavou do zdi ), agrese vůči jiným (bití, kousání, tahání za vlasy, štípání ), nebo agrese vůči věcem (rozbíjení věcí, trhání oblečení..). Další oblastí ve které se projevují problémy v chování je hra a volný čas. Postižení nerozumění pravidlům hry, mají problém v komunikaci, nejsou schopni napodobovat, nejsou schopni si vybrat z nabízených aktivit nebo se necítí dobře v strukturovaném 13
14 prostředí. To se projeví tak, že dítě nemá zájem o hru s vrstevníky, nehraje si s hračkami, nových hraček se bojí a ničí je. U autistů jsou běžné i problémy s hygienickými návyky (např. patlání stolice), sebeobsluhou, problémy se spaním (potřebují méně spánku než zdraví jedinci) a s jídlem (přejídání, hltání, odmítání určitého typu jídla). Vzhledem k vrozeným nedostatkům autista nemá radost z kreativního myšlení, není schopen vyměňovat si poznatky s jinými lidmi, nerozumí myšlenkám, zájmům, citům ostatních lidí, postrádá schopnost integrovat minulé a přítomné zkušenosti a na tomto základě plánovat svou činnost a chování. Zbývá mu jediná možná jistota a zdroj radosti rituály a repetetivní chování. [JELÍNKOVÁ, 2008] Neschopnost adaptace dítěte na sebemenší změnu prostředí vede často k izolaci rodiny. Autistické dítě má nápadné chování, pohybové automatismy a často agresivní či autoagresivní chování. Laická veřejnost obvykle tyto děti posuzuje jako mentálně retardované, nebo je považuje za nevychované. [VÁGNEROVÁ, 2004] Problémy v oblasti sociálních vztahů Všechny autistické děti mají více méně společný jmenovatel: jako kdyby neexistoval kolem nich svět živých lidí, jako kdyby nebyly součástí kolektivu dětí, společnosti. Jsou samy, jakoby uzavřené do sebe. Do svého vlastního světa, neschopné kontaktu s lidmi, neschopné přátelství, vřelé soudružnosti s rodinou a okolím. [NESNÍDALOVÁ, 1994, s. 22] Autisti budí dojem, že žijí ve svém vlastním světě. Děti se nezajímají o ostatní, hrají si sami. Nevnímají svět standardním způsobem a při jeho poznávání preferují jiné smyslové kvality než jejich vrstevníci. Dále je u těchto dětí patrná porucha imaginace. To znamená, že je zde porucha fantazijní produkce, jejich hry nemají tvořivý charakter. Zdá se, jakoby si neuvědomovaly negativní důsledek svého chování na ostatní. Nejsou schopny porozumět úvahám jiných lidí, pokud se liší od jejich vlastního pohledu. [HRDLIČKA, KOMÁREK, 2004] 14
15 V oblasti sociální interakce byly zavedeny čtyři typy sociálního chování u lidí s PAS. Je to typ osamělý, pasivní, aktivní-zvláštní a typ formální. [HRDLIČKA, KOMÁREK, 2004] Typ osamělý se vyznačuje odtažitým chováním, neprojevuje potřebu fyzického kontaktu, nestojí o přátele, nerad se zapojuje do kolektivních her. Tyto děti se vyhýbají očnímu kontaktu a nemají zájem o komunikaci. Děti pasivního typu se kontaktu nevyhýbají, ale sami ho neiniciují. Mají omezenou schopnost projevovat své potřeby, emoce, nedokáží sdílet s ostatními radost či jiné osobní pocity. Typ aktivní-zvláštní se často pojí s hyperaktivitou. Projevuje nepřiměřenou sociální aktivitu, při které se dítě snaží navazovat kontakty všude a s každým. Dotýká se lidí, upřeně jim hledí do očí, obtěžuje je svými dlouhými proslovy o věcech, které zajímají pouze jeho. Formálním typem rozumíme takové dítě, které má dobré vyjadřovací schopnosti a je pro ně typické vyšší IQ. Jeho řeč působí strojeně a příliš formálně, stejně tak i chování, které je často odtažité i vůči rodinným příslušníkům. Dokáže šokovat svou pravdomluvností. U těchto dětí se velmi často objevují encyklopedické zájmy. 2.4 Diagnostika autismu Autismus je syndrom, který diagnostikujeme na základě projevů chování. Častou otázkou v diagnostice autismu je věk, kdy lze stanovit diagnózu. Odlišnosti ve vývoji a chování dítěte mohou být nápadné již v prvních měsících života. Při určování diagnózy je nutné vždy brát v úvahu, že se jedná o spektrum symptomů, které se může pojit s kterýmkoliv jiným onemocněním či poruchou. 15
16 Tradičně se předpokládá, že příznaky dětského autismu jsou nejvýrazněji vyjádřeny v období třetího až pátého roku života (k tomuto období se odkazuje např. velká řada položek dotazníku ADI-R) a tedy že v tomto období lze diagnózu již spolehlivě uzavřít. Někteří autoři se domnívají, že symptomy jsou alespoň u některých dětí měřitelné v 18. měsíci života, a tedy u těchto dětí by bylo možné postavit minimálně předběžnou diagnózu ). [HRDLIČKA, KOMÁREK, 2004, s.40] Při diagnostice dětského autismu je velmi důležitá spolupráce odborníků mnoha oborů. Na diagnostice se podílí pediatr, neurolog, dětský psychiatr, psycholog, logoped, foniatr, rehabilitační pracovníci, pedagogové, speciální pedagogové, kteří se díky svým praktickým zkušenostem stávají v mnohých případech těmi, kdo vyslovují podezření na PAS. O tom svědčí také skutečnost, že základem stanovení diagnózy je především pozorování, založené na co nejširších znalostech projevů autismu v jednotlivých vývojových etapách dítěte. Všechny dnes používané diagnostické manuály se v základních bodech v podstatě shodují. Udávají, že pro diagnózu autismu je nutné postižení ve všech třech oblastech (sociální, komunikační,imaginace) tzv. triádě. Triáda symptomů musí být zcela zřetelná a nemůže se jednat o pouhé vývojové zpoždění. [GILLBERG, PEETERS, 1998] Bylo stanoveno devět základních projevů, které jsou charakteristické a uznávané při stanovení této diagnózy na celém světě: 1. Velké a trvalé poškození emocionálních vztahů autistických dětí k lidem. 2. Zřejmé neuvědomování osobní identity v takové míře, která je neúměrná věku. 3. Patologické zabývání se zvláštními předměty. 4. Trvalý odpor ke změně okolí a snaha uchovat nebo znovu získat stejnost. 5. Abnormální percentuální zážitky (bez zjistitelné organické abnormality). 6. Akutní mimořádná a zdánlivě nelogická úzkostlivost. 7. Řeč je buď ztracena, nebo se nevyvine vůbec, anebo nikdy nepřesáhne stupeň vývoje, odpovídající mnohem mladšímu věku. 8. Deformování způsobu pohyblivosti. 9. Na pozadí závažného opoždění se mohou objevit izolované rysy normální nebo výjimečné intelektuální funkce nebo dovednosti. [NESNÍDALOVÁ, 1994] 16
17 Při podezření na autismus se mohou využít některé ze specifických diagnostických metod. Jsou to rozličné dotazníky a posuzovací škály. V České republice se nejvíce používá posuzovací škála CARS (The Childhood autism rating scale), ve které se dítě hodnotí celkem v patnácti behaviorálních oblastech. Jsou to například vztahy k lidem, schopnost nápodoby, schopnost adaptace, úroveň nonverbální i verbální komunikace, percepční potíže, hra a užívání předmětů či zvláštnosti v motorice. Míra abnormity se hodnotí na čtyřstupňové škále. Škála může být užita na základě přímého pozorování, informací od rodičů nebo jiných anamnestických dokumentů. Škálou CARS je možné posuzovat již dvouleté děti a děti, které sice nemluví, ale dosáhly minimálně 18 měsíců mentálního věku. [PIPEKOVÁ, 2005] V České republice se při diagnostikování poruch autistického spektra vychází z desáté revize Mezinárodní klasifikace nemocí MKN 10 (1992), kterou vydala Světová zdravotnická organizace. Podle této revize mezi pervazivní vývojové poruchy patří: F84.0 Dětský autismus F84.1 Atypický autismus F84.2 Rettův syndrom F84.3 Dezintegrační porucha v dětství F84.4 Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby F84.5 Aspergerův syndrom F84.8 Jiné pervazivní vývojové poruchy F84.9 Pervazivní vývojová porucha nespecifikovaná [HRDLIČKA, KOMÁREK, 2004] 2.5 Spektrum autistických poruch Dětský autismus F84.0 Slovo autismus pramení z řeckého slova autos sám. [NOVOTNÁ, KREMLIČKOVÁ 1997] Jako první použil tento termín švýcarský psychiatr Bleuler ve spojitosti 17
18 s popisem schizofrenie. Později se od spojení autismu a schizofrenie upustilo. Leo Banner, uznávaný americký psychiatr rakouského původu, ve svém článku z roku 1943 definuje autistické poruchy afektivního kontaktu. Vycházel ze studie skupinky dětí, u kterých vnímal neschopnost navazovat vztahy s ostatními, narušení řeči a velmi neobvyklé projevy chování. [HRDLIČKA, KOMÁREK, 2004] Jedinec trpící autismem nechápe svět v souvislostech. Neexistují dva autisté, kteří by měli zcela stejné projevy této poruchy. Dle některých autorů je dětský autismus nejlépe prostudovanou pervazivní vývojovou poruchou. Dělí se na vysoce funkční autismus, ke kterému se nepřidružuje mentální retardace, středně funkční autismus, vyznačující se lehkou až středně těžkou mentální retardací a nízko funkční autismus s hlubokou mentální retardací. Autista nemá rád změny. Cítí se bezpečně, když je všechno kolem něj stále stejné tak, jak je na to zvyklý. [HRDLIČKA, KOMÁREK, 2004] Řeč je u těchto dětí nejen zpožděná, ale vyvíjí se odlišným způsobem než u dětí zdravých. Postižení v komunikaci se může projevit echolálií (opakování slov a vět), monotónním stylem řeči bez intonace, nesprávným používáním zájmen, neschopností chápat abstraktní pojmy, např. nebezpečí. Dětský autismus je častější u chlapců než u dívek Atypický autismus F 84.1 Tato diagnóza se používá tam, kde nejsou naplněna kritéria pro diagnózu dětského autismu (chybí jeden nebo dva ze tří základních kritérií dětského autismu) a nebo nejsou splněna kritéria ostatních pervazivních vývojových poruch. Atypický autismus se může lišit také dobou vzniku. Jeho nástup se projeví až po třetím roce života dítěte. Jde o velmi nepřesně vymezenou kategorii. Někteří autoři hovoří o dětech s těžkým stupněm mentální retardace, u nichž se nemohou vzhledem k nízké úrovni fungování specifické kvalitativní dysfunkce plně projevit. Jiní autoři naopak hovoří o dětech s dobrou inteligencí, jejichž sociální a komunikační problémy jsou závažné, ale ne 18
19 v takové míře jako u klasického autismu. U nich lze očekávat lepší prognózu budoucího vývoje. [KREJČÍŘOVÁ, 2003] Rettův syndrom F84.2 Jedná se o závažné genetické onemocnění, které postihuje jen dívky. V útlém věku je diagnóza obtížná, protože příznaky jsou velmi podobné autismu nebo dezintegrační poruše. Tento syndrom poprvé popsal Dr. A. Rett v roce Typický pro Rettův syndrom je normální či skoro normální časný vývoj. Přibližně mezi sedmým a dvacátým čtvrtým měsícem věku dochází ke stagnaci a regresi. Dítě přichází o nabyté dovednosti pohybové, komunikační i poznávací. Zhoršuje se motorika, dívky se postupně stávají imobilními, zpomaluje se růst hlavy, dochází k deformacím páteře a končetin. Charakteristická pro Rettův syndrom je ztráta funkčních pohybů ruky, stereotypní a kroutivé svírání ruky ( mycí pohyby rukou ) s pažemi ohnutými před hrudník či bradu a stereotypní navlhčování rukou slinami. U dívek s Rettovým syndromem se často setkáváme s nedostatečným žvýkáním potravy, nadměrným sliněním a s vyplazováním jazyka. Skoro ve všech případech dívky nedodržují hygienické návyky (pomočování apod.). Dívky v ranném dětství nebývají schopné sociální interakce, očního kontaktu. Téměř všechny případy se pojí s hlubokou mentální retardací. Ve většině případů chybí mluvená řeč a objevují se epileptické záchvaty spíše malého typu. Příčina syndromu je genetická, zcela nedávno byl lokalizován gen odpovídající za vznik poruchy. Genetické testování je v současné době již možné. [HRDLIČKA, KOMÁREK, 2004] V České republice se ročně narodí 5-6 dívek s Rettovým syndromem [ 2]. 19
20 2.5.4 Dezintegrační porucha v dětství F84.3 Tato porucha se dříve nazývala Hellerova psychóza, Hellerova demence nebo dezintegrační psychóza. Dítě se vyvíjí do dvou až čtyř let normálně, porucha se objevuje kolem třetího či čtvrtého roku dítěte. Nástup poruchy může být pozvolný nebo zcela náhlý. Dochází ke ztrátě naučených schopností, mění se chování, časté jsou emoční poruchy, podrážděnost, neklid, úzkost, labilita. Dochází ke ztrátě zájmu o okolí, zhoršení či vymizení řeči. Děti s touto poruchou bývají více mentálně retardované a agresivnější. Klinický obraz bývá závažnější a prognóza horší než u dětského autismu. [HRDLIČKA, KOMÁREK, 2004] Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby F84.4 Děti s touto poruchou mají těžkou mentální retardaci (IQ pod 35), velké problémy s hyperaktivitou, pozorností a stereotypním chováním. Hyperaktivita v období adolescence přechází v hypoaktivitu Aspergerův syndrom F84.5 Syndrom poprvé popsal vídeňský pediatr Hans Asperger v roce Nazval ho autistickou psychopatií. Tento pojem v roce 1981 nahradila lékařka Wingová označením Aspergerův syndrom. Děti s Aspergerovým syndromem se od dětí s klasickým dětským autismem liší především tím, že používají jako komunikační prostředek řeč v normální podobě tak, jak ji známe u lidí bez postižení. Zpravidla mívají vynikající schopnosti v určité oblasti, např. matematika, zeměpis. Přesto jejich chování vykazuje mnohé stejné znaky jako u dětí s autismem. Základním znakem je egocentrismus, který se vyznačuje malou nebo 20
21 vůbec žádnou schopností či snahou po kontaktu s vrstevníky. Jedinci s AS vyhledávají osamělé aktivity. K dalším charakteristickým projevům dětí s Aspergerovým syndromem patří sociální naivita, pravdomluvnost a šokující poznámky, se kterými se obrací na zcela neznámé lidi. [JELÍNKOVÁ, 2008] Pro děti s Aspergerovým syndromem jsou také typické úzce vyhraněné intenzivní zájmy v technických a encyklopedických oblastech, například jízdní řády, kalendáře, počítače a jiné. [KREJČÍŘOVÁ, 2003] Vývoj řeči není natolik postižen jako u dětí s autismem. Jejich komunikační schopnosti jsou zvláštní, většinou mají velkou slovní zásobu, dokáží detailně popisovat předmět svého zájmu. Nerozumí ale významu některých slov a tak je nejsou schopni používat správně ve větě. Hovoříme o problémech v oblasti pragmatického užívání řeči. Jedinci s Aspergerovým syndromem trpí motorickou neobratností, nejsou schopni naučit se plavat, lyžovat nebo jezdit na kole. Jejich intelekt bývá průměrný někdy i nadprůměrný Jiné pervazivní vývojové poruchy F84.6 Děti s touto poruchou mají problémy v komunikaci i sociální interakci, ale ne v takové míře, aby mohl být diagnostikován autismus. Tyto poruchy se nacházejí spíše na okraji autistického spektra, protože symptomy nejsou příliš specifikovány. Patří sem také děti, které mají silně narušenou oblast představivosti. Nejsou schopny rozlišovat mezi fantazií a realitou Pervazivní vývojová porucha, nespecifikovaná F84.9 Děti s těmito poruchami mají zjevné autistické symptomy, ale nesplňují všechna kritéria autismu, Aspergerova syndromu nebo dětské dezintegrační poruchy. [HRDLIČKA, KOMÁREK, 2004] 21
22 Statistický výskyt PAS v ČR Diagnóza Počet žijících v ČR Počet narozených/rok Dětský autismus Atypický autismus Aspergerův syndrom Rettův syndrom Dezintegrační porucha 100 0,9 PAS Přidružené poruchy Mentální retardace Velká většina těch, jejichž diagnózou je klasický autismus, jsou současně mentálně retardovaní. Asi 80% má IQ pod 70. I ti, jejichž IQ je vyšší, se pohybují v rozmezí mezi To v praxi znamená, že autismus se nikdy nevyskytuje u osob s nadprůměrnou inteligencí. Spojení autismu s nižší inteligencí představuje diagnostický problém. Hrozí totiž, že autistická triáda bude utopena v bažině celkového obrazu mentální retardace. Oproti tomu ti, jejichž diagnóza je Aspergerův syndrom, má velmi vysokou, normální nebo mírně podnormální inteligenci. U poruch, které jsou příbuzné autismu se inteligence pohybuje v rozpětí od těžké mentální retardace až k vysoce nadprůměrné. [GILLBERG, PEETERS, 2008] 22
23 2.6.2 Epilepsie U každého pátého až šestého předškolního dítěte s autismem se objeví epilepsie už v prvních letech života. U dalších 20% se epilepsie objeví v pubertě či těsně před ní. Výskyt epilepsie u Aspergerova syndromu je nepatrně vyšší než u běžné populace, ale nikdy není tak vysoký jako u klasického autismu. U příbuzných poruch je riziko epilepsie dokonce vyšší než u klasického autismu. V dospělosti trpí epilepsií, nebo alespoň jednou prodělalo epileptický záchvat 30-40% postižených. [JELÍNKOVÁ, 2001] Zrakové postižení Zrakové vady se vyskytují u jedné třetiny postižených (refrakční vady, šilhání apod.). Tyto problémy však nejsou často řešeny, protože je velmi obtížné přimět tyto děti k vyšetření samotnému a následně je naučit nosit brýle. Je to péče dlouhodobá a vyžaduje spolupráci rodičů, učitelů a lékaře. Slepota je u autismu velmi neobvyklá, ale v určité skupině dětí s vrozenou slepotou je výskyt autismu velmi vysoký. [JELÍNKOVÁ, 2001] Sluchové postižení Sluch je u autismu postižen velmi často. Jedna čtvrtina postižených má závažné sluchové problémy a několik procent z nich neslyší vůbec. Většina postižených má sluch normální v tom smyslu, že je schopna projít běžným sluchovým testem. Ovšem jejich styl slyšení je velmi často neobvyklý až patologický. Tato odchylka může být příčinou podezření, že by dítě mohlo být hluché. Toto se ale většinou nepotvrzuje. [JELÍNKOVÁ, 2001] 23
24 2.6.5 Postižení řeči Řeč a jazyk jsou u autismu vždy postiženy. Charakter a příčiny jsou však jiné než u afázie nebo dysfázie. V těchto případech je narušena schopnost mluvit, kdežto u autismu je narušeno poznání významu komunikace. Hlavní problém je snížená schopnost pochopit důvody komunikace mezi dvěma jedinci. U dysfázie je tato schopnost obvykle zachována. Může nastat i souběh autismu a dysfázie, ale je to jen asi u jednoho z pěti postižených. Většina lidí s autismem má schopnost mluvit, ale bohužel nechápou důvod proč mluvit. [JELÍNKOVÁ, 2001] Děti s autismem mají někdy velké problémy vybrat si z mnoha smyslových podnětů ten, který je pro ně důležitý. V hlučném prostředí vnímají pouze celkovou zvukovou kulisu, aniž dokáží jednotlivé zvuky rozlišit a vnímat odděleně. Proto dítě s autismem neodpovídá na známou otázku v hlučící třídě, ale odpoví na ni správně v tichém prostředí. Podobným závažným problémem je i častá neschopnost integrace smyslových podnětů. Autista buď vnímá zrakem nebo sluchem, buď vidí nebo slyší [JELÍNKOVÁ, 2008, s. 14] 24
25 3 Vzdělávání osob s autismem Pro další plnohodnotný život ve společnosti je velmi významné, zda se dětem postiženým autismem podaří získat formální vzdělání. Osoby postižené autismem mohou být vzdělávány v různých typech škol, ačkoli v České republice tato možnost není plně využívána. 3.1 Základní škola speciální V základní škole speciální jsou vzděláváni žáci se zdravotním postižením, které jsou v takovém rozsahu a tak závažné, že jsou důvodem k zařazení do režimu speciálního vzdělávání. Tito žáci vyžadují řadu podpůrných opatření, ke kterým patří nejen využití speciálních metod a postupů při vzdělávání, ale i vytvoření speciálních učebnic a pomůcek. V těchto speciálních školách jsou žáci vzděláváni v běžných třídách, nebo je zřízena speciální třída pro žáky s autismem. Výhodou těchto zařízení je bezesporu vysoká kvalifikovanost učitelů, kteří jsou speciálně vyškoleni v oblastech týkajících se postižení autismem. Dětem připraví vhodné prostředí a pomůcky vzhledem k míře jejich postižení. Každodenní kontakt učitelů a dětí s autismem pomáhá učitelům správně reagovat na problémy s chováním, minimalizovat rituální a nutkavé projevy, rozvíjet sociální a komunikační dovednosti dětí. Správné vedení autistických dětí předpokládá jejich nízký počet dětí ve výuce, aby bylo možno zajistit individuální přístup k jednotlivým dětem. Vyžaduje též úzkou spolupráci učitelů s rodinou a také s odborníky zabývající se dětmi s postižením, jako jsou psychologové, terapeuti, lékaři, psychiatři apod. Výhodou těchto specializovaných školských zařízení je pestrá nabídka doprovodných terapií (ergoterapie, arteterapie, muzikoterapie apod.). Naopak nevýhodou často bývá, že dítě s autismem je svým způsobem izolováno od svých vrstevníků, což by mu velmi pomohlo v rozvíjení sociálních dovedností. Tento argument je ale sporný, neboť sociální oblast je pro autistické dítě velmi komplikovaná 25
Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (PAS)
Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (PAS) Žáci s PAS Poruchy autistického spektra jsou V MKN 10 (F.84) označeny jako pervazivní (všepronikající) vývojové poruchy Dětský autismus, atypický
VíceMgr. Lenka Bittmannová SPC při Národním ústavu pro autismus
Mgr. Lenka Bittmannová SPC při Národním ústavu pro autismus Poruchy autistického spektra patří mezi nejzávažnější poruchy dětského mentálního vývoje jsou pervazivní, všepronikající vrozené, neléčitelné
VíceInkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra. MAP Místní akční plán
Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra MAP Místní akční plán Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání neboli společné vzdělávání, je založeno na přesvědčení, že všichni žáci mají
VíceZákladní projevy autistického chování a jejich diagnostika
Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Kateřina Panáčková dětský psycholog Oddělení dětské neurologie při Fakultní nemocnici v Ostravě Historický vývoj terminologie E. Bleuler, 1911:
VíceKVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ
KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
VíceEMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY
EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY strach (konkrétní) X úzkost (nemá určitý podnět) Separační úzkostná porucha v
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VíceDoplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA
TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou
VíceÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ
2005/73 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73/2005 Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními
Více73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005
73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
VíceVYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
73 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví
VíceVZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NA STŘEDNÍ ŠKOLE MGR. KATEŘINA TEUEROVÁ, ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOG
VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NA STŘEDNÍ ŠKOLE MGR. KATEŘINA TEUEROVÁ, ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOG ŠKOLA JE KOMPLEXEM PLNĚ BEZBARIÉROVÝCH OBJEKTŮ A ZAŘÍZENÍ S VYBAVENÍM PRO TEORETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ,
VíceSměrnice. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. do škol a školských zařízení
Směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č.j.: 13 710/2001-24 ze dne 6.6.2002 Ministerstvo školství,
VícePOMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.
POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se
VíceInkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz
VíceAutistické poruchy. MUDr. Jana Schmidtová Psychiatrická ambulance Praha ADITEA Centrum osobního rozvoje
Autistické poruchy MUDr. Jana Schmidtová Psychiatrická ambulance Praha ADITEA Centrum osobního rozvoje AUTISTICKÉ PORUCHY Dětský autismus F 84.0 Atypický autismus F 84.1 Rettův syndrom F84.2 Aspergerův
VícePAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ
PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt
VícePříloha č. 2: Doporučený postup zpracování individuálního vzdělávacího programu
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Doporučený postup zpracování individuálního vzdělávacího programu Příloha č. 3: Doporučená rámcová struktura individuálního vzdělávacího programu 8 Příloha
VícePříloha č. 1. Mezinárodní klasifikace nemocí 10 revize 1
Příloha č. 1 Mezinárodní klasifikace mocí 10 revize 1 F84 Pervazivní vývojové poruchy Skupina těchto poruch je charakterizována kvalitativním porušením reciproční sociální interakce na úrovni komunikace
VíceObecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající
A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou
VíceDodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016
Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu
VíceVyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Částka: 20/2005 Sb. Datum účinnosti: 17. února 2005 Vzhledem
VíceObsah popularizačního textu. 1. Výskyt. 2. Etiologie, patogeneze. 3. Hlavní příznaky. 4. Vyšetření. 5. Léčba
Obsah popularizačního textu 1. Výskyt 2. Etiologie, patogeneze 3. Hlavní příznaky 4. Vyšetření 5. Léčba 6. Praktické rady pro rodiče dětí s autismem 7. Seznam použité literatury 8. Seznam obrázků PORUCHY
VíceHlavní město Praha ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy
Hlavní město Praha ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 32/39 ze dne 17.12.2009 k návrhu Zásad pro sjednocení přístupu k integraci dětí, žáků a studentů
VíceMetody výuky jako podpůrná opatření
Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;
VíceDodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek
Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Škola: Heřmánek Praha, základní škola Ředitelka školy: Mgr. Miroslava Adamcová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 byl projednán školskou radou dne: 29.
VíceElementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.
Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.
VíceAgropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán
Střední odborná škola, Stříbro, Benešova 508 Benešova 508, 349 01 Stříbro IČO: 68783728, DIČ: CZ68783728, REDIZO: 600 009 980 tel: +420 374 630 210, email: skola@sosstribro.cz, www.sosstribro.cz Agropodnikání
VíceZměna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ
73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Změna: 147/2011 Sb. Ministerstvo školství,
Více1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.
VíceVYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
III. Platné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně
VíceMetodické setkání zástupců škol KIPR
Metodické setkání zástupců škol Novela vyhlášky č.27/2016sb., Novely vyhlášky č. 27/2016 Sb.,-č.1 A) tzv. letní novela - platnost od září, některá ustanovení platnost od 1. 9. a od 1.12. 2017 10-PLPP 13
VíceZákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20:
PŘÍLOHY Příloha č. 1 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: (1) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou
VíceVyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 7
VíceInkluzivní vzdělávání
Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy
VíceLENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE
LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE TŘÍDA PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NEBO/A INTEGRACE PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA V DĚTSKÉM REHABILITAČNÍM CENTRU
VíceIntegrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út
Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním
VíceProgram poradenských služeb ve škole. Strategie předcházení školní neúspěšnosti
Program poradenských služeb ve škole Strategie předcházení školní neúspěšnosti Program poradenských služeb ve škole strategie předcházení školní neúspěšnosti Standardní činnosti výchovného poradce Škola
VíceMgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog
Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané
VícePředškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceVyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Vyhláška č. 103/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73/2005
VíceZabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Charakteristika Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích potřeb nebo k uplatnění a užívání svých
VícePoruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace
Poruchy autistického spektra MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Úvod pervazivní (všeprostupující) vývojová porucha triáda poškození - narušené sociální chování, komunikace, představivost
VíceZákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceZákladní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby
Poradenské služby Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění Poskytování poradenských služeb (1) Poradenské služby ve
VíceSPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová
SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní
VíceIntegrace žáka s poruchou autistického spektra Bakalářská práce
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Integrace žáka s poruchou autistického spektra Bakalářská práce BRNO 2009 Vedoucí bakalářské práce: doc. PhDr. Mgr. Jarmila Pipeková,
VíceVyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ve znění vyhlášky č. 103/2014 Sb. s účinností k 1.9.2014 Změny
VícePRÁVNÍ POSTAVENÍ DÍTĚTE S DUŠEVNÍ PORUCHOU V SYSTÉMU ŠKOLSTVÍ JUDR.JANA MAREČKOVÁ
PRÁVNÍ POSTAVENÍ DÍTĚTE S DUŠEVNÍ PORUCHOU V SYSTÉMU ŠKOLSTVÍ JUDR.JANA MAREČKOVÁ Základní pilíře Základní právní předpisy Duševní porucha a její definice pro účely výchovné a vzdělávací Podmínky pro setrvání
VíceVzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/
VíceProblematika předčasných odchodů ze vzdělání
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceProgram pro děti do 3 let věku
Program pro děti do 3 let věku PŘÍLOHA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2017/2018 Úvodní ustanovení Tento dodatek obsahově doplňuje platný Školní vzdělávací program
VíceDodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání
Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání 1 Platnost dokumentu od 1. 9. 2016 Schváleno na pedagogické radě dne 1. 9. 2016 2 Tento dodatek je zpracován v souladu s vyhláškou
VíceVzdělávání žáků s LMP F 70 Lehká mentální retardace IQ 69-50
Vzdělávání žáků s LMP F 70 Lehká mentální retardace IQ 69-50 Lehká mentální retardace U jedinců s LMP se hlavní problémy projeví až s nástupem do školy. Většina jedinců je plně nezávislá v sebeobsluze
VícePředmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17
Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti
VíceKomplexní péče o žáky s poruchou autistického spektra na střední škole
Komplexní péče o žáky s poruchou autistického spektra na střední škole Mgr. Eva Sedlačíková, školní speciální pedagog Mgr. Renáta Staňková, učitelka SŠ, předsedkyně Občanského sdružení ABAK, z. s. Mgr.
VíceLENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE
LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE Děti s poruchami hybnosti, opožděným psychomotorickým vývojem, narušenou komunikační schopností a poruchami autistického spektra (PAS) Denní pobyt ve stacionáři
VíceVěc: návrh na novelizaci ustanovení vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
Doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, tel.: 777809040, fax: 585 231 400, mail:janmichalik@email.cz
VícePŘÍLOHY. i Jelínková, 2001, s
PŘÍLOHY Příloha 1: Posuzovací škála dětského autismu (CARS) i Skladba posuzovací škály CARS: Dítě je posuzováno v patnácti položkách. I. Vztah k lidem. Tato položka hodnotí chování dítěte ve strukturovaných
VíceMateřská škola Úsilné
Mateřská škola Úsilné Úsilné 43, České Budějovice 370 10 Dodatek Školního vzdělávacího programu Studánky víly Rozárky Tímto dodatkem se od 1. 9. 2017 doplňuje školní vzdělávací program Mateřské školy Úsilné
VíceIndividuální vzdělávací plán
I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VíceDle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb
Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceVyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů
VíceDÍTĚ S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE
DÍTĚ S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE Mgr. Alena Siváková Konference: DOBRÁ PRAXE 17. 18. 10. 2018 Plzeň Dítě s poruchou autistického spektra na základní škole Mgr. Alena Siváková, Občanské
VíceIntegrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1
Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Edukace žáka s PAS Vzdělávání žáků s PAS (v ČR 5tis.) - Zkušenosti MŠ, ZŠ, SŠ tradice - Co po ukončení školy????
VíceZákladní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga
Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci
VíceSeznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou
Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou poruchu dle DSM-IV Příloha č. 3: Komunikační sešit Příloha
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceGymnázium Jana Blahoslava, Ivančice, příspěvková organizace
Gymnázium Jana Blahoslava, Ivančice, příspěvková organizace DODATEK č. 1 - ZMĚNA školního vzdělávacího programu ČTYŘLETÉ VŠEOBECNÉ STUDIUM (platného od 1. 9. 2007, aktualizované znění ze dne 30. 8. 2013)
VíceVzdělávání žáků s PAS
VT VZ 14: 2008-2013 Vzdělávání žáků s PAS doc. PhDr. Barbora Bazalová, Ph.D. Interní spolupracovníci PhDr. Jana Nováková, Ph.D. PhDr. Lucie Procházková, Ph.D. Externí spolupracovníci z SPC Štolcova Mgr.
VícePhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014
PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014 ZÁKONY Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský
VíceManagement prodeje motorových vozidel
Střední škola André Citroëna Boskovice, příspěvková organizace Dodatek č. 1. ke Školnímu vzdělávacímu programu Management prodeje motorových vozidel RVP oboru vzdělání: 64-41-L/51 Podnikání Platnost od
VíceSpeciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných
VícePROFESNÍ ORIENTACE ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PRO OBORY TECHNICKÉHO CHARAKTERU A ŘEMESLA
PROFESNÍ ORIENTACE ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PRO OBORY TECHNICKÉHO CHARAKTERU A ŘEMESLA Výzkumný záměr MSM 0021622443"Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu
VíceSPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE
SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE Projevy dítěte s PCHE Obsah Projevy dítěte s PCHE Charakteristiky vyplývající z definice charakteristiky dle klasifikace školské Internalizovaná, externalizovaná
VíceSPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA
SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.
VíceMgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog
Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VícePERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)
Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Pedagogická fakulta. S e m i n á r n í p r á c e A U T I S M U S
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Pedagogická fakulta S e m i n á r n í p r á c e A U T I S M U S Vypracovala: St. obor: Ak. Ročník: Vlasatá Miluše Učitelství po MŠ, kombinovaná forma studia
VíceSeznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření.
Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření. 1 Příloha číslo 1: DOTAZNÍK K INKLUZIVNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ pro výchovné poradce Dobrý den,
VíceNázev školního vzdělávacího programu: Základní škola a mateřská škola Středokluky
ZÁKLADNÍ ŠKOLA STŘEDOKLUKY, příspěvková organizace 252 68 Středokluky, Školská 82, tel. 233900786, e-mail:reditelstvi@zsamsstredokluky Dodatek k ŠVP ZV č. 7 - Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími
VíceLegislativní zabezpečení asistenta pedagoga
Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími
VíceMetodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství
Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická
VíceVZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ NADANÝCH A MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH
VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ NADANÝCH A MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH Dodatek školního vzdělávacího programu Ředitel: Mgr. Pavel Kubínek Platnost dokumentu: od 1. září 2016 Dodatek
VíceDODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU
Základní škola a Mateřská škola Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Číslo jednací: 30/VIII-16 Nabývá účinnosti dne 1. 9. 2016 Schváleno školskou
VíceRaná péče / intervence
Systém pedagogicko-psychologického poradenství Školní poradenská pracoviště Specializovaná poradenská zařízení Školní poradenská pracoviště - Výchovní poradci - Školní psychologové - Školní speciální pedagogové
VíceDodatek č. 1. k ŠVP Obráběč kovů (platnost od ) Schváleno pedagogickou radou dne:
Dodatek č. 1 k ŠVP Obráběč kovů (platnost od 1. 9. 2013) Schváleno pedagogickou radou dne: 27. 6. 2017 Radě školy dáno na vědomí dne: 29. 8. 2017 Název školního vzdělávacího programu: Obráběč kovů Obor:
VíceČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ
N á v r h VYHLÁŠKA ze dne 2015, k provedení 19 a některých dalších ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších
VíceMgr. Lenka Bittmannová SPC při Národním ústavu pro autismus
Mgr. Lenka Bittmannová SPC při Národním ústavu pro autismus V čem se žák s PAS liší od svých spolužáků z diagnózy vyplývají především odlišnosti v chování a komunikaci u dětí s PAS rozlišujeme pět forem
VíceINKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI
INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI Ing. David Fresar Střední odborná škola stavební a zahradnická, Praha 9, Učňovská 1 Krátce o škole: hlavní areál budov Učňovská 1, Praha 9 (Jarov) škola teorie a OV stavebních
VíceGymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14
Gymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14 Dodatek č. 1 ke všem školním vzdělávacím programům: TRADITIO LAMPADIS Čtyřleté všeobecné studium Osmileté studium s matematickou profilací Osmileté všeobecné studium
VíceLEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PaedDr. Zuzana Kaprová 2012 Historický vývoj postavení osob se zdravotním postižením REPRESE (likvidace, segregace) CHARITA křesťanství
VíceOddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona
Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz OBSAH PŘÍSPĚVKU
VíceLegislativa týkající se školské problematiky vzdělávání žáků s LMP (Školský zákon, vyhlášky)
Legislativa týkající se školské problematiky vzdělávání žáků s LMP (Školský zákon, vyhlášky) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),
VícePROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2016/2017
PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2016/2017 vypracovala: Mgr. Martina Kuštová výchovná poradkyně 1 1. Základní legislativní rámec výchovného poradenství Výchozím dokumentem je školský zákon č.
VíceKATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ
KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ 1. ORGANIZACE VÝUKY úprava režimu výuky s využitím relaxačních přestávek PAS PAS úprava režimu výuky s důrazem na individuální práci 1.1.1. 1.1.2.
VícePodkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje
Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje 1. Charakteristika podpory inkluze Inkluzivní vzdělávání je přístup ke vzdělávání, kde
Více